00:00:01 PŘED PŮLNOCÍ
00:00:12 Dobrý večer.
00:00:13 Je špičkovým expertem na česko-slovenské vztahy
00:00:17 a jejich dějiny.
00:00:18 Letos mu vyšla ve druhém a rozšířeném vydání kniha
00:00:20 Češi a Slováci ve 20. století.
00:00:23 Proč se Češi a Slováci v roce 1918 spojili do jednoho národa
00:00:27 a proč se před 20 lety rozešli?
00:00:30 Jaká idea měla spojovat Čechy a Slováky?
00:00:32 A byla vůbec nějaká společná identita?
00:00:35 Téma pro historika, profesora Jana Rychlíka
00:00:38 z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy.
00:00:41 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:00:43 Včera jsme si připomínali vznik Československa.
00:00:47 To Masarykovo rozhodnutí založit stát na začátku 1. světové války
00:00:55 bylo možná v lecčems riskantní. Myslíte si to také?
00:01:03 Rozhodně to byla riskantní idea, protože velmoci nevidí rádi,
00:01:07 když vznikají nové státy a zanikají státy, na které jsou zvyklé.
00:01:11 To platilo už tehdy, téměř před 100 lety,
00:01:13 a platí to i dnes.
00:01:15 Ale Masaryk si uvědomil, že moc jiných alternativ není,
00:01:19 protože Rakousko-Uhersko před rokem 1914 fungovalo tím,
00:01:25 že jednotlivé nacionalismy se vyvažovaly.
00:01:28 Tím, že se zapojil do 1. sv. války jako spojenec císařského Německa,
00:01:32 tak ta velice křehká rovnováha
00:01:34 se vychýlila na stranu rakouských Němců.
00:01:37 V tom případě pro Čechy bylo nebezpečí,
00:01:41 že budou zapojeny jako menšina do nějaké německé Mittel Europy,
00:01:46 a to pochopitelně bylo nepřijatelné.
00:01:48 Na druhé straně Masaryk si uvědomoval,
00:01:51 že samostatný český stát,
00:01:52 který by měl více než 1/3 Němců, kteří otevřeně říkali,
00:01:56 že tento stát nepřijmou, by nebyl životaschopný.
00:01:59 Proto potřeboval koridor směrem na východ, k Polákům a Rusům,
00:02:04 aby Čechů bylo víc o téměř 2 mil. Slováků a zároveň uvažoval,
00:02:10 že i pro Slováky to bude výhodné řešení,
00:02:14 protože se budou moci opřít
00:02:16 o českou většinu proti maďarskému tlaku.
00:02:19 Myslela jsem risk ve smyslu, že Masaryk nemohl tušit,
00:02:23 jak se bude světová válka vyvíjet.
00:02:28 Myslíte, že už v té době, v roce 1916,
00:02:31 měl Masaryk dobrý politický instinkt a byl si jistý,
00:02:40 že jeho myšlenka samostatného Československa má šanci na úspěch?
00:02:49 Řekl bych to takto:
00:02:52 Že dohodové mocnosti vyhrají, to nemohli vědět.
00:02:55 To nevěděl nikdo jasně až do léta 1918.
00:03:00 Musel počítat s tím, že už se domů nikdy nevrátí,
00:03:03 že válka skončí buď vítězstvím německo-rakouského bloku
00:03:07 anebo nějakým kompromisním mírem, a tato možnost byla velmi reálná.
00:03:11 Musel počítat s tím, že se podaří císaři
00:03:15 nějakým způsobem reformovat říši, pak by se také domů nemohl vrátit.
00:03:21 Na druhé straně kdyby nevěřil, že jeho koncepce zvítězí,
00:03:26 tak by asi do exilu nešel.
00:03:28 Nikdo přece nepůjde předem do věci, které nevěří, že zvítězí.
00:03:32 To by nemělo žádnou logiku.
00:03:35 Do jeho hlavy nevidíme a už to nikdy vědět nebudeme,
00:03:38 ale já bych to viděl asi takto.
00:03:41 Já jsem nedávno četla Masarykovu promluvu v Rusku k legionářům
00:03:48 a tam řekl něco v tom smyslu, že mnozí sice padnou,
00:03:52 ale že jejich smrt bude mít smysl.
00:03:57 Tedy padnout za stát, který ještě v té době neexistoval,
00:04:02 to musel mít Masaryk hodně silné přesvědčení o tom,
00:04:07 že ta česká myšlenka i v těch legionářích
00:04:10 je zakořeněná velmi silně.
00:04:14 Chtěl bych připomenout, že vstoupit do československých legií
00:04:19 vyžadovalo obrovskou odvahu
00:04:22 a hlavně obrovskou víru v myšlenku samostatného státu,
00:04:27 protože mezinárodní válečné právo nechrání osoby,
00:04:31 které bojují proti vlastnímu státu.
00:04:33 Legionáře, který upadl do rakouského zajetí, čekala smrt oběšením.
00:04:38 A nemůžeme to chápat jako nějakou perzekuci,
00:04:41 tak to postupuje vůči dezertérům každý stát.
00:04:44 Oni věděli, že mají dvě možnosti.
00:04:47 Buď vyhrají, anebo v lepším případě, se nevrátí domů,
00:04:51 v horším případě padnou nebo zahynou potupnou smrtí.
00:04:55 Až do roku 1918, jak jsem řekl,
00:04:58 se spíše vítězství klonilo na stranu mocností nebo se zdálo,
00:05:04 že mír bude kompromisní.
00:05:07 Čili kdo by nevěřil v takovou myšlenku, že je to něco,
00:05:11 za co stojí za to se obětovat, tak by do legií neměl vstupovat.
00:05:18 Někde jste řekl, že Češi a Slováci
00:05:20 vstoupili do společného státu právě proto, aby získali čas,
00:05:29 přechodnou dobu proto, aby se mohli někdy v budoucnu osamostatnit.
00:05:36 O co to opíráte?
00:05:40 Ne jako historik, ale jako etnolog bych chtěl říci,
00:05:44 etnologie byla mým hlavním oborem, který jsem vystudoval
00:05:49 a z ní jsem získal svůj první doktorát, že každý národ,
00:05:54 když se uvědomí, tak usiluje o vlastní stát.
00:05:56 Všechny mnohonárodnostní státy v Evropě se rozpadají.
00:06:00 V tomto ohledu není důvod se domnívat,
00:06:02 že Československo by mělo být nějakou výjimkou.
00:06:05 Čili rozpadne se i Velká Británie?
00:06:08 To je otázka, já bych to nevylučoval.
00:06:11 Víme, že bude ve Skotsku referendum, ale domnívám se,
00:06:14 že Belgie se rozpadne zcela určitě.
00:06:17 Ale to myslím, že se vymyká rámci téhle debaty.
00:06:21 Ale proč neexistovala mezi Čechy a Slováky nějaká jednotící idea,
00:06:26 jak už jsem to říkala v úvodu?
00:06:28 Tato idea zde zdánlivě byla
00:06:30 a byla to idea jednotného československého národa.
00:06:34 Jenomže, při veškeré úctě k Masarykovi, zde se mýlil.
00:06:39 On podcenil stupeň národního vývoje Slováků,
00:06:43 který jakkoliv v 19. století byl brzděn "maďarizací",
00:06:49 jakkoliv byl opožděný, tak přece jen pokračoval.
00:06:52 Slováci vstupují do ČSR jako téměř hotový národ,
00:06:56 mají vlastní národní program a Masarykova představa,
00:06:59 že když Češi a Slováci budou žít v jednom státě,
00:07:02 že se postupně slijí a vytvoří jeden národ, byla mylná.
00:07:05 Naopak, Slovákům stačilo už velmi málo,
00:07:08 a právě ČSR k tomu poskytla prostor,
00:07:11 aby se dotvořili jako kompatibilní národ se všemi ostatními.
00:07:16 A potom už vlastní dynamikou tohoto procesu
00:07:19 začali požadovat autonomii,
00:07:21 potom federalizaci a systémem samospádu potom i vlastní stát,
00:07:26 byť mnozí si to subjektivně neuvědomovali.
00:07:29 Ale něco jiného je, co si subjektivně uvědomují
00:07:33 a co ne a jak objektivně konám a k čemu ty objektivní skutky vedou.
00:07:38 A objektivní dopad byl takový, jaký byl.
00:07:41 To, že se Masaryk mýlil, dokládá i Karel Čapek
00:07:48 ve svých spisech. Já si dovolím přečíst úryvek.
00:07:56 To občanské vědomí a sebevědomí, ta úcta k důstojnosti státu, k sobě,
00:08:02 nám teprve musí přejít do krve.
00:08:04 Jsme v situaci, že národ a stát se nekryjí;
00:08:07 máme značné národní minority,
00:08:11 a odtud naléhavý úkol prozíravých politiků upravit minoritní problém
00:08:15 co nejdříve tak, aby všichni občané našeho státu mohli být zajedno
00:08:20 v tom uvědomělém občanství.
00:08:23 Tady v podstatě Masaryk dokládá to své přesvědčení.
00:08:31 To, co říkáte vy, byl v tomhle tak naivní?
00:08:36 Nebo ta situace, atmosféra, doba nahrávala právě tomu přesvědčení,
00:08:41 že jednou Češi a Slováci se musí spojit už jenom proto,
00:08:45 že mají jazykovou blízkost.
00:08:48 Věřil v to, že dlouhodobým spolužitím nejenom Čechů a Slováků,
00:08:52 ale i minorit, vznikne nový národ.
00:08:54 Já se domnívám, že byl pod vlivem své manželky Američanky,
00:08:59 protože v Americe to takhle funguje.
00:09:01 Tam každý odněkud přišel a z každého se časem stane Američan.
00:09:06 Problémem je, že toto se nedá prosadit v Evropě,
00:09:10 kde národy jsou autochtonní
00:09:12 a nikdo není ochoten vzdát se ani částečně své identity.
00:09:16 Pokud by k takovému procesu, který si Masaryk představoval,
00:09:21 mělo dojít, to by byla záležitost mnoha generací.
00:09:25 A to hovořím čistě teoreticky.
00:09:27 Jestliže Masaryk řekl, že potřebujeme 50 let,
00:09:31 tak to hrubě podcenil.
00:09:32 50 let by bylo rozhodně málo. Ale připomněl bych jinou věc.
00:09:37 V roce 1932 se konal v Trenčianských Teplicích
00:09:41 sjezd mladé slovenské inteligence,
00:09:43 kde byli mladí intelektuálové odchovaní ČSR
00:09:47 a byli tam přestavitelé různých politických směrů,
00:09:50 kteří pak měli různé osudy a vývoj.
00:09:53 Je tam mladý Klementis, víme, jak dopadl.
00:09:56 Ale je tam také mladý Anton Vašek,
00:09:59 za války potom šéf protižidovského oddělení Ministerstva vnitra
00:10:02 Slovenského státu, po válce oběšen jako válečný zločinec.
00:10:06 Jsou tam různí ekonomové,
00:10:08 o kterých pak uslyšíme za 2. sv. války i po ní.
00:10:14 Neshodli se v ničem, ale v jednom ano.
00:10:17 Československý národ neexistuje a kdyby hrozilo, že bude vytvořen,
00:10:22 tak říkali, že by museli napnout všechny síly, aby k tomu nedošlo,
00:10:27 protože tam by Slováci ztratili svou identitu,
00:10:30 jelikož ten český subjekt je mnohem větší.
00:10:35 A jak to bylo se slibem autonomie po vzniku ČSR v roce 1918?
00:10:41 Tam byl slib, že do roku 1928 by Slovensko mělo získat statut.
00:10:48 Ono to nebylo přesně takto.
00:10:51 Není to přesná interpretace.
00:10:54 V Pittsburské dohodě, kterou uzavřely české spolky,
00:10:59 České národní sdružení, Svaz českých katolíků a Slovenská liga v Americe,
00:11:04 se hovoří o tom, že Slovensko bude autonomní součástí Československa
00:11:10 s vlastním sněmem, vlastními soudy, správou,
00:11:13 ale není tam uveden žádný termín.
00:11:16 V protokolu ze zasedání předsednictva Slovenské národní rady,
00:11:21 které se konalo den po Martinské deklaraci, je uvedeno,
00:11:26 že zhruba do 10 let by Slovensko mělo získat autonomii,
00:11:32 ale to byla volná úvaha, protože přítomní se domnívali,
00:11:36 že asi tolik let bude zapotřebí,
00:11:38 aby se ta záležitost personálně připravila.
00:11:42 Ono se ukázalo, že to šlo mnohem rychleji.
00:11:45 Slovenská inteligence byla pak poměrně početná už ve 20. letech.
00:11:49 Ale vidíme z toho, že většina slovenských intelektuálů a politiků
00:11:54 si nepředstavovala Československo jako zvětšený stát o Slovensko.
00:12:00 Oni si to představovali jako spojení dvou celků,
00:12:03 proto také vždy psali název Československa s pomlčkou
00:12:07 nebo po slovensky spojovníkem.
00:12:11 Tak, jako se psalo Rakousku-Uhersko.
00:12:13 Oni to viděli jako dva státy,
00:12:15 které určité věci budou řešit společně.
00:12:18 Představovali si volnou federaci se silnými konfederativními prvky.
00:12:25 V době 2. sv. války Slovenský stát vznikl, byť samostatnost tam nebyla,
00:12:31 dalo by se o tom pochybovat, my jsme byli v Protektorátu.
00:12:35 Proč se po válce ty tendence na vznik samostatných republik neobjevily?
00:12:45 Bylo to proto, že republika byla po válce natolik zdevastovaná,
00:12:50 že obnova si vyžádala jeden celek, jeden stát to Československo obnovit,
00:12:56 že tam nebyla atmosféra pro to, aby se tyto národy rozpojily?
00:13:03 O tom se dost debatuje, zda v případě, že by na Slovensku
00:13:07 v roce 1944 bylo referendum, zda si přeje vrátit se do svazků
00:13:12 Československa, jak by dopadlo, ale to nemůžeme vědět.
00:13:17 Já na to mám svůj názor.
00:13:19 -Jaký?
-Ten je irelevantní.
00:13:21 Já se domnívám, že většina by byla pro návrat do Československa,
00:13:25 i když by ten výsledek byl dost těsný.
00:13:27 Ale to jsou celkem plané úvahy.
00:13:30 Důležité bylo, že spojenci Slovenský stát neuznávali a bylo jasné,
00:13:34 že když Německo válku prohraje, tak tento stát bude zlikvidován.
00:13:38 To si uvědomovali i rozumní politici na Slovensku,
00:13:41 kteří zřejmě by jinak byli pro jeho zachování, ale věděli,
00:13:45 že tudy cesta nevede, že musí akceptovat mezinárodní stav,
00:13:48 který nastal, protože takhle to na světě chodí.
00:13:51 Velké státy určují osud malých států a velké národy malých národů
00:13:55 a ve válce někdo prohraje a někdo vyhraje.
00:13:58 Tím, že Slovenský stát vznikl jako vedlejší produkt likvidace
00:14:02 Československa, byl spojen těsně s Německem, pádem Německa zanikl.
00:14:07 Jediná věc je, že ten Slovenský stát, jakkoliv byl naprosto závislý
00:14:11 na Německu, jakkoliv byl nedemokratický, autoritativní,
00:14:15 jakkoliv nese zásadní zodpovědnost politickou i mravní
00:14:19 na vyvraždění 58 tis. židů, tak dotvořil svým způsobem
00:14:24 slovenské národní vědomí v tom smyslu, že Slováci se přesvědčili,
00:14:29 že mohou žít i ve vlastním státě.
00:14:32 V debatách ve 30. letech se to často v akademickém prostředí
00:14:37 přetřásalo, zda případný Slovenský stát by nebyl příliš slabý.
00:14:42 Zda je životaschopný.
00:14:44 Ukázalo se, že ano.
00:14:45 Že když Slováci budou v budoucnu chtít, tak ten stát mohou mít
00:14:50 a ukázala se ještě jedna věc.
00:14:53 Definitivně zanikla ta skupina, která vždy byla menšinová,
00:14:57 která se na Slovensku považovala za Čechoslováky,
00:15:01 protože jejich koncept se neosvědčil.
00:15:04 A tím, že Slováci byli uznáni jako svébytný národ,
00:15:09 v důsledku konsekventního myšlení jim bylo třeba uznat právo
00:15:15 na vlastní stát.
00:15:17 Říkalo se, že kdyby nevzniklo Československo, tak by nebyl Mnichov.
00:15:29 Vlastně nás Československo nezachránilo před Mnichovem.
00:15:33 Problém je skutečně v tom, že v době, kdy Masarykova
00:15:36 geopolitická konstrukce, čili že vzájemně se potřebujeme,
00:15:40 měla dojít svého naplnění, tj. v roce 1938, tak nebyla využita.
00:15:45 A tady, já jsem to řekl několikrát, se vedou dodnes úvahy,
00:15:52 zda Československo v roce 1938 se mělo bránit.
00:15:56 Z vojenského hlediska by taková obrana byla nesmyslná.
00:15:59 Každý, kdo byl na vojně, ví, že v kruhové obraně s pátou kolonou
00:16:04 v zádech nemůžete žádnou válku vyhrát.
00:16:06 Ale mravní dopad by byl obrovský a nepochybně by došlo
00:16:10 ke stmelení Čechů a Slováků, protože při té mobilizaci
00:16:14 v roce 1938 nebyl nějaký rozdíl, Slováci nesabotovali mobilizaci.
00:16:19 Chápali tedy, že mají výhrady vůči uspořádání ČSR,
00:16:23 ale že to je stát jejich, a že ho jdou bránit.
00:16:26 Tím, že se toto nerealizovalo, tak si Češi a Slováci uvědomili,
00:16:31 že jeden druhého tak nepotřebují, a to se vymstilo v budoucnosti.
00:16:36 Myslíte si, že v té souvislosti by nebyla tak silná emigrační vlna
00:16:41 po roce 1945?
00:16:43 Jaké měli sny a ideály slovenští emigranti, když odcházeli?
00:16:49 Po roce 1945 odchází do emigrace asi 5 tisíc rodin, někde se uvádí,
00:16:54 že 8 tisíc odešlo do emigrace. Když uvážíme 5 tisíc rodin krát 4,
00:17:03 tak by šlo asi o 20 tis. lidí.
00:17:06 Myslím si, že ta čísla jsou značně nadsazená.
00:17:09 To byli lidé, kteří buď přímo byli spjati s tou myšlenkou
00:17:13 Slovenského státu a nechtěli žít v Československu,
00:17:17 který za svůj stát nepovažovali.
00:17:19 Jiní odešli z obav, zda nebudou nějak perzekuováni
00:17:22 za svou činnost za války, někteří odešli prostě proto,
00:17:27 že se domnívali, že je v této části Evropy nic dobrého nečeká,
00:17:33 že bude částí Evropy pod sovětským vlivem a využili příležitosti.
00:17:39 Těžko se dá říci, kdo jaké měl přesné představy v emigraci.
00:17:44 Vznikly 2 skupiny, v Římě a v Londýně, kterou vedl někdejší
00:17:49 slovenský vyslanec ve Vatikánu, Karol Sidor,
00:17:52 to je Slovenská národní rada v zahraničí, která hlásila
00:17:56 evoluční postup, čili separovala se od myšlenky Slovenského státu,
00:18:02 toho válečného, a chtěla jít evoluční cestou tak,
00:18:06 jako už postupovali za první republiky autonomisté.
00:18:10 Nejprve si vybudujeme autonomii, pak federalizaci a až bude
00:18:13 vhodná příležitost, tak samostatný stát.
00:18:16 Ta druhá skupina kolem Ferdinanda Ďurčanského vycházela z kontinuity
00:18:21 Slovenské republiky, říkala, že Slovenská republika existuje,
00:18:26 jenom je okupovaná českými vojsky.
00:18:29 Tato skupina neměla naději na úspěch, protože její výzvy u spojenců
00:18:36 narážely na hluché uši.
00:18:40 USA neměly zájem za Studené války parcelovat Československo,
00:18:44 stály na pozici udržení Československa jako jednoho státu,
00:18:48 čili emigranti neměli žádný velký politický vliv.
00:18:53 Doba normalizace.
00:18:56 Můžou historici říct, že na Slovensku probíhala v měkčí formě než v Česku?
00:19:05 Nepochybně normalizace na Slovensku byla, nemůžu říct liberálnější,
00:19:11 ale měkčí.
00:19:14 Bylo to způsobeno tím, že český národ vznikem ČSR byl saturován,
00:19:20 žádné národní požadavky už neměl.
00:19:23 Ale slovenský ne.
00:19:24 Oni se v tom Československu ztráceli, nebyli vidět.
00:19:28 Svět je považoval za Čechy, Československo bylo vnímáno
00:19:31 jako Český stát.
00:19:32 Proto důraz v roce 1968 je na federalizaci.
00:19:36 Oni se domnívali, že když Československo bude federalizováno,
00:19:39 že je svět uvidí, což byl omyl.
00:19:41 K tomu nedošlo a dojít nemohlo.
00:19:44 My vnímáme, že národ = stát.
00:19:46 Také říkáte, že jedete do Anglie, i když jedete do Skotska.
00:19:50 A zkuste v Edinburghu říct, že se vám v Anglii líbí.
00:19:53 Jak se odlišovali slovenští a čeští komunisté?
00:19:57 To se tak nedá říci.
00:20:01 Byla skupina národních komunistů ve 30. letech, kteří už byli
00:20:06 odchování československými školami, mladší generace,Husák, Novomeský,
00:20:13 která si uvědomovala národní náboj a usilovala právě proto
00:20:17 o nějakou formu slovenské státnosti v rámci federalizace.
00:20:21 Ti se prosadili právě v roce 1968 a potom za normalizace,
00:20:26 ovšem zároveň byli disciplinovanými komunisty, takže když Moskva řekla:
00:20:32 "S budováním slovenské státnosti přestanete,
00:20:35 protože nám se to nelíbí,"
00:20:37 tak skutečně přestali.
00:20:38 Pak tady byla starší generace, a ta už za normalizace je na vymření,
00:20:43 pro které národní otázka nebyla důležitá.
00:20:46 Ti byli odstaveni už v 60. letech.
00:20:49 To byl V. Širokým, Karol Bacílek, často to byli lidé
00:20:52 národnostně nevyhranění, jako byl Široký nebo původem Češi či Maďaři,
00:20:59 ale ti už za normalizace nehrají roli.
00:21:02 Takže já si myslím, že zásadní rozdíl mezi českými
00:21:05 a slovenskými komunisty během normalizace nebyl.
00:21:08 Jedni i druzí museli poslouchat příkazy Moskvy.
00:21:11 Jak se projevovaly ty rozdíly v ekonomické rovině?
00:21:15 Často se říkalo, že Slováci pokulhávají za Čechy.
00:21:19 Bylo to opravdu tak?
00:21:23 Myslím, že ekonomické faktory se přeceňují, to je pozůstatek
00:21:27 marxistického myšlení, které se bohužel dostává
00:21:32 i do myšlení současných politiků.
00:21:35 Ekonomika politikuneurčuje, politika má vlastní dimenzi.
00:21:41 To, na co se mě ptáte:
00:21:43 Pochopitelně Slovensko vstupovalo do ČSR jako agrární země,
00:21:48 kdežto české země zdědily 3/4 průmyslového potenciálu
00:21:52 Rakouska-Uherska, čili byla zde nerovnováha.
00:21:56 Ale československá ekonomika vždy byla budována jako komplementární.
00:22:02 V rámci jednoho systému je těžko hovořit o tom,
00:22:06 že někdo na někoho doplácí, to je asi tak jako v manželství,
00:22:10 kdyby se manželé mezi sebou dohadovali, kdo na koho doplácí,
00:22:14 je to absurdní, protože mají společný majetek.
00:22:17 A v rámci komunistického Československa je to
00:22:20 dvojnásobně absurdní, protože dávat něco někomu můžete,
00:22:24 když to vlastníte.
00:22:25 A v Československu vlastníkem všech výrobních prostředků byl
00:22:30 všechen lid a správcem stát,
00:22:32 který byl jeden, čili Východoslovenské železárny
00:22:35 nepostavili Češi Slovákům, ani ne čeští komunisté slovenským.
00:22:40 To postavila ČSR sama sobě, investice patřily ČSR a zisk,
00:22:47 pokud by nějaký byl, zase připadl ČSR,
00:22:50 čili z ekonomického hlediska bylo lhostejné, zda železárny stojí
00:22:53 v Košicích nebo v Aši.
00:22:55 Ale pochopitelně tyto ekonomické kalkuly byly vítanou
00:23:03 argumentační zbraní jak na české, tak na slovenské straně.
00:23:08 Vy jste nedávno uvedl v Orientaci Lidových novin,
00:23:12 že požadavky Mečiarovy HZDS byly v podstatě úplně stejné,
00:23:20 jako argumentuje Václav Klaus vůči EU.
00:23:26 Já si za tím stojím.
00:23:28 Státní organismus, pokud má fungovat, tak určité věci musí být řízeny
00:23:32 z jednoho centra.
00:23:34 Jinak to nefunguje.
00:23:36 Jak řekl kdysi Tomáš Ježek jako Ministr privatizace:
00:23:42 Někteří lidé se domnívají, že motocykl může jezdit na vodu.
00:23:46 Domnívat se mohou, ale jezdit nemůže, potřebuje benzín.
00:23:50 Takže pokud EU má fungovat, určité věci musí být
00:23:54 řízeny centrálně, a to by měla být zahraniční politika a obrana
00:23:58 a také měnová a daňová politika, a je to stejný případ jako v případě
00:24:04 Československa v roce 1992.
00:24:07 V okamžiku, kdy Vladimír Mečiar řekl, že my sice jsme pro zachování
00:24:12 Československa jako společného státu, ale chceme, aby si Československo
00:24:16 navazovalo vlastní mezinárodní smlouvy,
00:24:19 mělo vlastní diplomatické zastoupení, vlastní emisní banku, domobranu.
00:24:24 Ten stát by existoval jen na papíru a nebyl by řiditelný.
00:24:28 I kdybychom to nazývali společným státem, byly by to stejně státy 2.
00:24:33 A s EU je to podobné.
00:24:35 Pokud se tady bude šermovat tím, že EU ano, ale jinou,
00:24:40 která by neomezovala národní suverenitu, tak žádná EU nebude.
00:24:46 Ale Československo se rozpadlo proto, že nemělo společnou ideu.
00:24:50 Má společnou ideu EU?
00:24:53 To je velice závažná otázka.
00:24:55 My jsme se domnívali až do nedávné doby, že ano,
00:24:59 dnes je to trochu zpochybněno.
00:25:01 Nepochybně EU měla ideu ochrany demokracie, svobody a práv
00:25:05 proti totalitním režimům, tedy komunistickému bloku.
00:25:09 Je otázka, co je tou ideou dnes.
00:25:12 Sdílíme nějaké společné evropské hodnoty?
00:25:16 Domnívám se, že ano, ale je hodně lidí u nás i v zahraničí,
00:25:20 kteří se domnívají, že nikoliv.
00:25:24 To, když avizujete třeba rozpad Velké Británie,
00:25:27 nelze to analogicky vztáhnout i na EU?
00:25:32 Samozřejmě, EU se může rozpadnout.
00:25:34 Koneckonců všechny státy a státní útvary vznikají a zase zanikají.
00:25:39 Řada podobných uskupení tady už v minulosti byla.
00:25:44 Co by to znamenalo pro Čechy, kdyby k něčemu takovému došlo?
00:25:48 Myslím, že rozpad EU by pro nás znamenal naprostou katastrofu.
00:25:52 Ne samozřejmě ve smyslu nějaké fyzické záhuby.
00:25:57 Neznamenalo by to nějaké tsunami, které by nás smetlo do moře,
00:26:01 ale uvědomme si, že díky EU, díky myšlence, že není možné v Evropě
00:26:07 nakreslit spravedlivé hranice, tak se musíme pokusit
00:26:11 význam hranic minimalizovat, máme v Evropě mír po dobu,
00:26:16 která v historii nemá obdobu, když pomineme Občanskou válku
00:26:20 v Jugoslávii v 90. letech, tak mír trvá už skoro 70 let.
00:26:24 To nikdy v evropských dějinách nebylo.
00:26:26 -Čili tohle by mohla být ta silná myšlenka?-Samozřejmě.
00:26:29 V okamžiku, kdy toto bude zpochybněno, tak není důvodu,
00:26:32 aby hranice byly tak, jak jsou dnes.
00:26:35 Když někdo volá, že nelze zpochybňovat výsledky 2. sv. války,
00:26:39 tak je naivní.
00:26:40 Výsledky 2. sv. války už dávno neplatí, Evropa dnes vypadá jinak.
00:26:44 Platí přesně tolik, kolik výsledky Vídeňského kongresu
00:26:48 nebo Vestfálského míru.
00:26:49 Jste optimistou?
00:26:51 Jsem optimistou.
00:26:52 Doufám, že pokud se někdy EU rozpadne, tak už to neuvidím.
00:26:56 Že umřu dříve.
00:26:57 Říká profesor Jan Rychlík, historik z Filosofické fakulty
00:27:02 Univerzity Karlovy, který byl naším předpůlnočním hostem.
00:27:06 -Já vám mockrát děkuji za rozhovor.
-Děkuji také.
00:27:08 Vám, milí přátelé, děkuji za pozornost
00:27:10 a přeji příjemnou dobrou noc.
00:27:12 Skryté titulky: M. Gajdová a H. Zamastilová
Téma: Češi a Slováci ve 20. století
Host: Jan Rychlík, historik FF UK Praha
Moderuje: Šárka Bednářová
Je špičkovým expertem na české a slovenské dějiny. Letos mu vyšla ve druhém a rozšířeném vydání kniha Češi a Slováci ve 20. století. Jaká idea měla spojovat Čechy a Slováky? Proč Československo v roce 1918 vzniklo a proč se před 20 lety rozpadlo? Téma pro historika profesora Jana Rychlíka, pondělního hosta Před půlnocí.
