Před půlnocí

Díly

Alex Květoň, sochař: Kouzla z kovu...

Premiéra: Pondělí 24. 9. 2012 na ČT24

Nastavit připomenutí

Hledat všechna vysílání dílu / pořadu

Přehrát

00:00:01 PŘED PŮLNOCÍ

00:00:13 Dobrý večer.

00:00:14 Pochází z Ostravy, vystudoval Vysokou školu

00:00:17 uměleckoprůmyslovou v Praze.

00:00:18 Začátkem 80. let emigroval a od roku 1983 žije trvale v New Yorku.

00:00:24 Dnes patří mezi designerské špičky a sochaře.

00:00:28 Své kovové plastiky vystavuje po celém světě.

00:00:31 Jeho díla jsou součástí veřejných i soukromých sbírek v USA, Evropě

00:00:35 i Rusku.

00:00:36 Jeho sochy patří mezi hlavní muzejní sbírky.

00:00:39 Najdeme je např. v Muzeu moderního umění v New Yorku,

00:00:41 prezidentské knihovně Jimmyho Cartera, v pražské Národní galerii,

00:00:46 ale i v Galerii výtvarného umění v Ostravě.

00:00:48 A právě tady, v Ostravě, mám v těchto dnech vůbec první

00:00:52 výstavu v rodné vlasti po sametové revoluci.

00:00:54 Sochař, designér, Alex Květoň.

00:00:56 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.

00:00:58 Jaký je to pocit mít po tolika letech znovu výstavu v rodné zemi,

00:01:02 nota bene v rodném městě?

00:01:08 Už na to odpovídám po několikáté a vždycky se slzami v očích.

00:01:13 Výstavu jsem připravoval

00:01:15 více než rok, vybíral jsem věci,

00:01:18 které by ukázaly průřez mé poslední tvorby, která tady v ČR není známá.

00:01:25 A s tím, i jak jsme včera galerii zahájili a byl jsem představen

00:01:31 galeristou i kunsthistorikem, tak jsem měl opravdu slzy v očích.

00:01:36 Takže už s tímhle skončím.

00:01:40 Jak se Ostrava změnila od té doby, co jste tady nebyl?

00:01:44 Ostrava je úplně jiné město, plné barev a života.

00:01:50 Byl jsem také požádán v galerii Beseda, tam mají kroniku,

00:01:54 a každý vystavující umělec tam udělá nějaký obrázek s věnováním.

00:02:00 A já jsem přemýšlel, co tam nakreslím a nakonec jsem

00:02:04 nakreslil obrázek a nazval jsem ho "Ostrava, jak si pamatuji".

00:02:10 Vysoké pece, hutníka, těžební věž a okolo plno kouře a černého prachu,

00:02:20 takže ten obrázek je úplně černý.

00:02:23 Tak si Ostravu pamatuju tehdy, před těmi 30 lety.

00:02:28 Mnohá místa jsou mi blízká tím, že to poznávám,

00:02:32 akorát ty fasády jsou pěkně opravené.

00:02:35 Některá místa jsou úplně nová.

00:02:37 Když jsem tady přijížděl, tak jsme málem zabloudili,

00:02:41 když jsme se chtěli dostat do centra města.

00:02:43 Vy jste tady v Ostravě vystudoval nejprve strojní průmyslovku

00:02:47 a až potom jste se nasměroval na umělecký obor,

00:02:53 šel jste studovat Vysokou školu uměleckoprůmyslovou.

00:02:57 Kdo vás inspiroval, nakopnul k tomuhle?

00:03:01 To je složitější historie.

00:03:03 Já jsem vždycky inklinoval k výtvarnému umění.

00:03:07 Vždycky jsem si kreslil, modeloval, chodil jsem do lidové školy umění,

00:03:11 kde jsem se seznámil s tehdy předními ostravskými výtvarníky,

00:03:19 kteří tady, v ostravském regionu, žili.

00:03:23 Večer nás, budoucí adepty umění, učili.

00:03:26 Chtěl jsem jít na střední školu uměleckého charakteru už po ZŠ,

00:03:33 jenomže můj tatínek byl velice praktický člověk a ten řekl:

00:03:36 "Napřed se naučíš řemeslo, něco dělat a potom je to na tobě."

00:03:42 Takže jsem šel studovat na Strojní průmyslovou školu ve Vítkovicích,

00:03:47 jsem z Vítkovic, takže jsem to měl 5 minut chůze.

00:03:53 Tam jsem se naučil právě to, co dělám dodnes a celý život -

00:03:58 pracovat s materiály, kalkulovat, pevnost.

00:04:06 Dneska jsem schopen si udělat všechno sám, dovedu vykalkulovat,

00:04:11 jak ten podstavec má být, jaká v tom má být konstrukce,

00:04:14 aby mi to vítr neshodil.

00:04:18 A na té průmyslové škole jsem zjistil, že to umění,

00:04:23 které já jsem chtěl dělat, že existuje také něco jako design.

00:04:29 Tehdy se tomu říkalo tvarování strojů a nástrojů,

00:04:32 kde nějaké to technické a umělecké je spojeno.

00:04:39 Je to sochařina, je to stále v tom.

00:04:42 To byl ten počátek.

00:04:44 Po absolvování střední školy se mi to podařilo až napodruhé,

00:04:49 protože to byla a stále je velice výběrová škola, jedna z nejlepších

00:04:54 v Evropě, tak se mi podařily udělat talentové zkoušky

00:05:01 a studoval jsem design a volnou sochařskou tvorbu.

00:05:08 Tuto zemi jste v 80. letech opustil.

00:05:13 Proč? Jaký byl hlavní důvod? Politický?

00:05:18 No samozřejmě.

00:05:21 Tehdy jsme my mladí cítili, že tady pro nás není budoucnost.

00:05:29 Na jednu stranu jsme byli tím systémem dobře placeni

00:05:32 jako mladí výtvarníci, protože to bylo zařízeno tak,

00:05:37 že ten, kdo tu školu vystudoval a dostal papír, tak měl možnost

00:05:43 fungovat jako soukromník tím, že Dílo jako státní organizace

00:05:52 nám krylo všechno.

00:05:54 Byla to záštita pro naši volnou věc.

00:05:57 Proto se ptám, jestli to byl politický důvod,

00:05:58 protože vy jste tady realizoval i některé výstavy za socialismu,

00:06:02 byl jste dobře placený, tak co vás naštvalo natolik,

00:06:08 že jste si řekl - a končím?

00:06:12 Vždycky jsem chtěl cestovat a tehdy vyjet do zahraničí

00:06:17 nebylo tak jednoduché.

00:06:20 Jeden rok se mi podařilo, protože jsem byl velký lyžař,

00:06:25 dostat se do Rakouska a moc se mi tam líbilo,

00:06:31 pěkně jsme si zalyžovali, ale já se vrátil,

00:06:33 to ještě nebylo tak hrozné.

00:06:38 A samozřejmě ekonomicky jsme na tom byli velice dobře,

00:06:41 takže mohl jsem si dovolit vycestovat v létě znovu.

00:06:45 A podařilo se mi právě získat přes Balneu v Bratislavě cestu

00:06:54 na Kanárské ostrovy.

00:06:56 Tehdy to stálo 16 000 Kčs a to bylo hodně.

00:07:01 Už to bylo všechno hotové, zaplacené, viděl jsem se

00:07:03 konečně na těch Kanárech.

00:07:06 Asi 10 dní před odjezdem jsem si šel pro výjezdní doložku,

00:07:10 dnes už málokdo ví, co to bylo, akorát ta moje generace.

00:07:16 A přišel jsem tam a paní na policejní stanici říkala:

00:07:19 "Byla vám zamítnuta."

00:07:22 Tak jsem se ptal proč. Říkala, že neví.

00:07:26 Tak jsem říkal: "Já chci za soudruhem náčelníkem."

00:07:29 Tak mě přivedla k soudruhovi náčelníkovi a říkám:

00:07:33 "Soudruhu náčelníku, proč mi ta výjezdní doložka byla zamítnuta?

00:07:38 Byl jsem v Rakousku a vrátil jsem se, já nemám proč."

00:07:43 On říkal: "No zkrátka už jste jednou vycestoval."

00:07:47 A já říkám: "Víte, zaplatil jsem 16 000 Kčs a je týden před odjezdem.

00:07:55 Mně nikdo nic nevrátí."

00:07:57 A soudruh náčelník se nahnul přes stůl a říká:

00:08:02 "Pane Květoň, co to je pro vás 16 000, my o vás všechno víme."

00:08:11 Ve mně by se krve nedořezal.

00:08:13 A v duchu jsem si říkal: "Tak počkej, příště už mě tady neuvidíš!"

00:08:20 Takže nakonec jsem ten svůj sen zrealizoval.

00:08:26 Čili na ty Kanárské ostrovy jste nejel?

00:08:29 Nejel, 16 000 se ztratilo a příští rok jsem se dostal zase do toho

00:08:37 lyžařského střediska Zell am See, kde dneska se jezdí běžně a autobus

00:08:44 se vracel a já jsem jim ještě neřekl bye-bye,

00:08:48 protože to jsem ještě neuměl, a zůstal jsem tam.

00:08:52 Záhy po vaší emigraci přišla revoluce v 1989. Nevrátil jste se, proč?

00:09:01 Začínat znovu a znovu to není jednoduché, já tady všechno nechal.

00:09:05 Měl jsem vybudovaný ateliér, měl jsem zázemí, kšefty jsem měl.

00:09:14 První roky byly dost kruté, to je jasné.

00:09:18 Když člověk poprvé přijde, tak jazyková znalost minimální,

00:09:24 učilo se to za chodu.

00:09:27 Pak přišla revoluce, což nikdo nečekal,

00:09:32 jak říkali - bylo to na věčné časy, tak jsem to cítil.

00:09:38 Nejhorší jsem měl za sebou, už jsem se tam cítil doma.

00:09:42 Už jste se tam etabloval a teď byste se měl zase vracet.

00:09:45 Ano, měl bych se vrátit zpátky a začínat znovu?

00:09:49 Vzpomněl jsem si, že v r. 1968 jsme taky byli

00:09:54 všichni nadšení a jak to dopadlo.

00:09:56 Říkal jsem si, že to, co jsem si za těch 7 let tady vybudoval,

00:10:02 tak to teď prodám barák?

00:10:06 V Americe se mohl prodat barák, tady člověk nemohl prodat

00:10:10 ani auto předtím, než jel na Západ.

00:10:12 -Takže jste se rozhodl zůstat.
-Ano.

00:10:16 -Uvažujete někdy o trvalém návratu?
-Ne.

00:10:22 -Proč?
-Nevím.

00:10:25 Je to takový velice zvláštní pocit. Já tady samozřejmě nejsem poprvé,

00:10:35 byl jsem tady několikrát ještě když tatínek žil, ale nevím.

00:10:43 Já už tam mám všechno a v mém věku už ani nechci začínat,

00:10:47 nejsem ještě připravený na penzi, mám ještě tolik nových nápadů,

00:10:55 nějakým způsobem dozrávám v mé vlastní tvorbě a v tom,

00:11:00 co jsem chtěl dělat, takže najednou to přerušit?

00:11:06 Ne.

00:11:07 Já budu nejšťastnější, když zase nějaký galerista mi zavolá a řekne:

00:11:12 "Aleši, já bych chtěl, abys mi tady vystavoval."

00:11:16 Už jste naznačil, že ty začátky nebyly jednoduché.

00:11:20 Narážel jste na jazykovou bariéru.

00:11:22 Ale co bylo pro vás úplně to nejtěžší?

00:11:27 Chodit na sedmou do práce a dostat píchačky.

00:11:34 To mi bylo tak nepříjemné.

00:11:39 To jste přece musel tady v Česku.

00:11:41 Ne, vždyť já jsem byl na volné noze, já jsem si tvořil, kdy jsem chtěl.

00:11:46 Když jsem vstal ráno v 11, tak jsem stal v 11,

00:11:49 bydlení jsem měl nad ateliérem, tak jsem si seběhnul dolů do ateliéru.

00:11:54 Čili až na Západě vás čekaly ty píchačky.

00:11:58 Tak, totální paradox.

00:12:00 A jak jsem se k tomu dostal -

00:12:03 v Rakousku jsem byl 11 měsíců, tam se mi podařilo udělat

00:12:08 2 pěkné realizace, takže do Ameriky jsem nejel bez peněz.

00:12:13 Hned jsem to investoval do materiálu, v Rakousku jsem

00:12:20 odlíval malinké sošky do cínu na mramorový sokl,

00:12:26 to se dobře prodávalo.

00:12:29 Ještě k tomu jsem mu dělal jednu fontánu pro banku a pro řeznictví

00:12:35 jsem udělal reliéf, takže to bylo v pohodě.

00:12:40 Proč vás tedy lákala Amerika?

00:12:43 Pořád ten Sovětský svaz byl strašně blízko.

00:12:47 To byl ten problém.

00:12:54 Evropa je Ausländer. (cizinec)

00:13:00 Ať je to Čech v Německu nebo Němec kdo ví kde, to nezáleží

00:13:07 na národnosti, ale jste v jiné zemi, tehdy jsem to tak cítil

00:13:13 a taky se mi jednou stalo, že lidé v Rakousku,

00:13:20 které jsem tam znal, se mě ptali:

00:13:22 "Proč do té Ameriky jdeš?

00:13:23 Vždyť tady děláš výstavy, pracuješ tu."

00:13:27 Jenomže najednou někdo zapomene vaše jméno a zavolá:

00:13:31 "Hey, Tschechen."

00:13:33 To mě úplně zatlo, já na to nebyl zvyklý.

00:13:39 I když jsem byl tady, tak mi neříkali "Mistře",

00:13:43 protože jsem měl 27 let, ale přece jenom to bylo něco,

00:13:48 co se mi...

00:13:50 Cítil jsem, že oni vás vzali po profesionální stránce,

00:13:55 ale jako kamarádi, že bychom si chodili posedět k někomu do kuchyně,

00:14:01 to tam pořád nebylo a nechtěl jsem to.

00:14:05 Amerika je úplně o něčem jiném, tam mezilidské vztahy

00:14:09 jsou úplně jiné.

00:14:13 Dnes vedete jedny z předních dílen na umělecko-architektonické

00:14:18 zpracování kovu.

00:14:20 My si můžeme pustit váš videoklip, co všechno umíte a dokážete.

00:14:28 Můžu ještě předeslat něco, než to spustíte?

00:14:32 Totiž to byl ten začátek, když jsem přišel do Ameriky,

00:14:36 protože vy jste teď řekla, že vedu nějakou uměleckou dílnu

00:14:40 nebo ateliér, to jsem vedl, to byl ten můj začátek,

00:14:43 protože jak tatínek měl prozřívavost, že mě naučil

00:14:47 to řemeslo, a já už tady v Česku jsem si svoje realizace

00:14:54 realizoval sám.

00:14:56 Tu sochu vymyslet a udělat, to jsem dělal já sám.

00:15:01 Když jsem přišel do Ameriky, tam je plno lidí, kteří mají konexe.

00:15:06 Ten návrh udělají, ale sochu udělat neumí.

00:15:10 Začal jsem se živit tím, že jsem realizoval sochy pro jiné sochaře.

00:15:16 Dostal jsem se do takové velice zajímavé firmy

00:15:19 přes uměleckou agenturu, která tyhle sochy právě dělala.

00:15:27 Napřed mi dali jednoho kluka, potom dva a během krátké doby

00:15:31 jsem vedl celý ten provoz.

00:15:35 Bylo to bezvadné, ale do určité míry, protože jsem najednou cítil,

00:15:42 že nejenom chci tvořit věci někoho jiného, ale že chci zpátky

00:15:46 ke své umělecké tvorbě.

00:15:48 A tak pomaličku jsem přecházel z toho dělat jiné věci

00:15:53 pro jiné umělce pro svoje.

00:16:03 To jsou opravdu nádherné plastiky.

00:16:08 V obrázcích jsme viděli jednu, která mě zajímá.

00:16:14 Je to plastika "Henriho". Jak vznikala?

00:16:24 Dostal jsem nápad, že bych chtěl zdokumentovat

00:16:29 celou tvorbu vzniku sochy.

00:16:34 Každá socha v oblasti figurální tvorby začíná kresbou podle modelu

00:16:44 nebo z hlavy.

00:16:48 Z tvrdého papíru si udělám model, mám model zhotovený z papíru.

00:16:57 Kovové plástve vytvářet a modelovat do této podoby,

00:17:08 to musí být umění.

00:17:09 Jak to děláte?

00:17:13 Vymyslím si to v papíru, papír funguje jako plech.

00:17:19 Dá se ohýbat jedním směrem do válců.

00:17:25 Sochu vymyslím tak, abych jednoduchým ohnutím vytvořil

00:17:32 prostor lidského těla.

00:17:36 Když to mám hotové v papíru, udělám z toho šablony

00:17:40 a z šablon začnu řezat jednotlivé kusy plechu.

00:17:45 Nevyřežu to naráz, začnu od páteře.

00:17:51 Od krku přes tělo to dostane křivku lidského těla v pozici,

00:17:58 v jaké ho chci znázornit.

00:18:01 Mám před sebou hotový model a beru jednotlivé kusy,

00:18:05 řežu plechy a začínám to budovat zevnitř.

00:18:10 Veškeré spojení je ukryté vevnitř, protože na to jdou další prvky

00:18:17 a pořád dokola ta socha roste a to jsem chtěl zdokumentovat v "Henrim",

00:18:25 že každý kousek, který na to přivařím, zabrousím a vyčistím,

00:18:30 je vyfotografován.

00:18:32 Vznikne z toho jakoby komiks, celá ta skládačka.

00:18:38 Kde můžeme plastiku "Henriho" vidět?

00:18:41 Tu můžete vidět v Moskvě, byla tam loni prodána.

00:18:49 Proč "Henri"?

00:18:51 Jak jsem naznačil, pracuji s modelem a příteů, se kterým jsem se seznámil,

00:18:59 utekl v roce 1948, když měl 18 let.

00:19:04 Teď má 84 let, perfektně mluví česky, píše básně a pracoval

00:19:12 na americkém urychlovači v 60. letech.

00:19:18 Je astrofyzik, sportovec, stále s námi lyžuje...

00:19:27 Takže plastika je jeho věrná kopie.

00:19:30 Říkám: "Henri, triko dolů, musím si udělat pár fotek."

00:19:37 Pózoval mi, měli jsme z toho legraci.

00:19:40 Na jeho počest jsem sochu nazval "Henri".

00:19:43 Jak dlouho jste ji dělal?

00:19:45 Plno lidí se mne na mých výstavách ptá, jak dlouho dělám takovou věc.

00:19:52 Já říkám: "30-35 let."

00:19:56 A teď jako co tím myslím.

00:19:59 Začal jsem před 35 lety a nedá se říct, že tato socha mi vezme týden.

00:20:10 Jsou to zúročené zkušenosti.

00:20:13 Jedno navazuje na druhé, inspiruji se svou předešlou tvorbou

00:20:19 a dělám věci v cyklech.

00:20:23 Když mám nějaké téma, tak ho zpracovávám...

00:20:29 Necháváte ho dozrát a vrátíte se k němu.

00:20:32 Ano.

00:20:34 Vždy vznikne několik soch, buď v realističtější,

00:20:39 nebo abstraktní tvorbě.

00:20:42 Vznikne několik soch, které na sebe navazují.

00:20:47 Často opakujete, že vás nejvíc inspiruje příroda se svými výtvory,

00:20:53 které člověk nedokáže napodobit.

00:20:55 Vy se o to pokoušíte.

00:20:58 Jak moc jste pokročil v kouzlení s kovy?

00:21:04 Příroda dovede vytvořit věci, které my zatím nedovedeme.

00:21:12 Stačí se dívat na stéblo trávy, jak roste, jak vypadá,

00:21:20 jak jedna větvička navazuje na druhou.

00:21:24 Není to tyčka od smetáku a do toho je strčená druhá tyčka.

00:21:28 Jsou tam zákonitosti, a tomu se snažím dát

00:21:34 ve svých sochách zajímavý detail.

00:21:38 Mám rád pěkné věci.

00:21:42 V mé tvorbě to chci zdůraznit pěknými křivkami, plochami.

00:21:51 Takové zkrášlení.

00:21:54 Beru to tak, že má socha je zkrášlením prostoru.

00:21:59 Jakoby tu stála nádherná květina, tak to cítím.

00:22:06 Když se na mé věci díváte, jsou to pěkné křivky.

00:22:12 I ve figurálních věcech.

00:22:15 Lidské tělo je nádherná věc, každý tu zkušenost má,

00:22:21 každý z nás to tělo má, z toho já vycházím.

00:22:27 Maneta fascinovaly lekníny, maloval je stále dokola.

00:22:32 Máte také nějakou uměleckou fascinaci,

00:22:36 kterou opakovaně zkoušíte?

00:22:39 Máte už k ní třeba blízko a pořád ji zkoušíte stále znovu?

00:22:46 Teď se znovu vracím k lidskému tělu.

00:22:54 Ještě když jsem byl v Československu,

00:22:57 tak nás k tomu vedli ve škole k realistické tvorbě.

00:23:03 Ta doba tehdy inklinovala k realistické tvorbě, v 70. letech.

00:23:10 Takové věci jsem dělal a měl jsem to rád.

00:23:19 Figurální realizace, tak čisté jako sochy, tehdy mladí umělci nedělali,

00:23:25 na to byli zasloužilí a národní.

00:23:28 Jako mladí kluci jsme takové zakázky nedostávali.

00:23:32 Ale pro sebe ve svém ateliéru jsem to dělal.

00:23:36 Např. pobyt ve vítkovických železárnách - tam jsme viděli

00:23:41 hutníky v práci, to je tělo v pohybu.

00:23:47 Co může být krásnějšího, i když je to práce,

00:23:49 na tom není nic špatného.

00:23:53 Tohle jako bylo.

00:23:54 Pak jsem přešel na abstraktní formu.

00:23:58 V Americe jsem první léta dělal jenom to.

00:24:02 V poslední době se vracím zpátky.

00:24:04 Na výstavě v galerii Beseda mám zastoupení několika soch

00:24:14 s figurální tematikou.

00:24:18 Jak drahé jsou vaše sochy?

00:24:23 Zatím to není na takové úrovni jako Jeff Kunz,

00:24:29 který je asi nejlépe placený americký sochař.

00:24:37 Když si u něj lidé sochu za několik milionů koupí,

00:24:44 tak ta socha se ani z bedny nevybalí, je to na investici.

00:24:52 To je poloha, která je finančně dobrá pro umělce, ale co z toho.

00:24:59 Socha zůstane v bedně dalších 5 let, než se na aukci prodá někomu jinému.

00:25:05 Nemám takové vybrané.

00:25:07 Jsem rád, když si někdo sochu objedná, když ji vidí v galerii

00:25:13 nebo když můžu pracovat na zakázce.

00:25:17 Ekonomická krize se nepodepsala?

00:25:20 Podepsala.

00:25:22 Před 2 lety to bylo v USA špatné.

00:25:31 Hlavně v umělecké sféře.

00:25:34 -A dnes?
-Dnes to stoupá nahoru.

00:25:36 Prodávám více, než jsem prodával tehdy, ale ještě to není,

00:25:45 jako to bylo předtím, ale už to vypadá,

00:25:48 že se to zhouplo a půjde to nahoru.

00:25:54 Moje manželka je můj manažer a dělá fantastickou práci.

00:26:03 Ničemu se nemusím věnovat, pouze své práci a ta se postará

00:26:09 o všechno jiné.

00:26:10 Pracujeme jako tým.

00:26:12 Ona je nahoře v kanceláři, e-maily, objednávky...

00:26:16 Vy pracujete, ona inkasuje.

00:26:17 Ano, ona inkasuje.

00:26:20 Já už ani nemám svůj mobil, protože ho nepotřebuji, ona vyřizuje vše,

00:26:27 se všemi mluví, já nemám zájem.

00:26:31 Sen každé ženy.

00:26:33 Aby si to diváci nebrali jakože...

00:26:39 Je to fantastické, že se mohu věnovat své práci.

00:26:44 Říká Alex Květoň, sochař, designér, výtvarník, náš předpůlnoční host.

00:26:49 Děkuji vám, že jste byl naším hostem a přeji hodně úspěchů.

00:26:53 Bylo mi potěšením a doufám, že se v Ostravě a ČR brzy opět uvidíme.

00:26:58 -Věřím tomu.
-Děkuji.

00:26:59 Vám, přátelé, děkuji za pozornost a přeji příjemnou dobrou noc.

00:27:03 Skryté titulky: M. Nečadová, H. Zamastilová

1 hlasů

Předchozí díl

Všechny díly1999

Následující díl

Téma: Kouzla z kovu…
Host: Alex Květoň, sochař
Moderuje: Šárka Bednářová

Pochází z Ostravy, vystudoval Vysokou školu umělecko-průmyslovou v Praze. Začátkem osmdesátých letech emigroval a od roku 1983 žije trvale v New Yorku. Dnes patří mezi designérské špičky a sochaře. Své kovové plastiky vystavuje po celém světě. Jeho díla jsou součástí veřejných i soukromých sbírek v USA, Evropě i Rusku. Najdeme je např. v Muzeu moderního umění v New Yorku, prezidentské knihovně Jimmyho Cartera, v pražské Národní galerii, ale i v Galerii výtvarného umění v Ostravě. V těchto dnech má vůbec svou první výstavu v rodné vlasti po roce 1989. Sochař, designér Alex Květoň bude pondělním hostem Před půlnocí.