Před půlnocí

Díly

Kateřina Tučková, spisovatelka

Čtvrtek 4. 7. 2013 na ČT24

Nastavit připomenutí

Hledat všechna vysílání dílu / pořadu

Přehrát

00:00:01 PŘED PŮLNOCÍ

00:00:13 Dobrý večer.

00:00:14 O bohyních, které žily vysoko v kopcích Bílých Karpat

00:00:16 a měly zvláštní schopnosti, pojednává poslední kniha

00:00:20 "Žítkovské bohyně", nadějné mladé spisovatelky,

00:00:23 která pochází z Brna.

00:00:25 Právě tam na Masarykově univerzitě vystudovala dějiny umění

00:00:28 a bohemistiku a v současné době pracuje jako kurátorka.

00:00:31 Do podvědomí čtenářů se dostala románem "Vyhnání Gerty Schnirch",

00:00:36 za který před 2 lety dostala cenu Magnesia Litera.

00:00:39 Kateřina Tučková.

00:00:40 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.

00:00:42 Kateřino, žítkovské bohyně žily v okolí malé vesničky Žítkova.

00:00:46 Jaké měly schopnosti?

00:00:50 Já jsem bohyně už nezažila, protože ta poslední zemřela

00:00:53 v r. 2001.

00:00:55 Pracovala jsem především se vzpomínkami na bohyně,

00:00:58 ale všichni, se kterými jsem mluvila, a i literatura o nich mluví o tom,

00:01:04 že to byly ženy, které měly skoro nadpřirozené schopnosti.

00:01:08 Kromě toho, že měly velké znalosti bylin, pomocí nichž léčily,

00:01:13 znalosti o lidském těle, mohly napravovat zlomeniny

00:01:16 místním lidem, ale uměly i věštit budoucnost

00:01:20 nebo provozovaly něco, co se dá nazvat milostnou magií,

00:01:23 což znamená, že místním dívkám čarami přitáhly jejich vyvoleného.

00:01:28 To všechno prý bohyně uměly.

00:01:31 Údajně tam byly i bohyně, které ovládaly černou magii,

00:01:34 je to tak?

00:01:35 To bylo velké překvapení ve chvíli, kdy jsem se pustila do výzkumu.

00:01:40 Myslela jsem, že bohyně původně byly jen pomocnice,

00:01:44 že dělaly tzv. bílou magii, ale ukázalo se,

00:01:47 že jsou tam i případy, které se dostaly až k soudu,

00:01:50 to byly dokumenty ze soudních procesů,

00:01:52 které jsem našla.

00:01:54 Tam se ukázalo, že také zaříkávaly třeba k smrti.

00:01:58 V kontextu černé magie je zajímavá existence tzv. slepence,

00:02:02 to byla figurka z hlíny, do které byly zamoderovány

00:02:06 nehty a vlasy nebožáka, většinou v případě,

00:02:10 kdy přišla klientka žena, která se chtěla zbavit svého manžela

00:02:14 Je to takové woodoo.

00:02:15 Ano, je to takové woodoo, protože figurka potom byla pchána,

00:02:18 byly do ní píchány špendlíky, opalovány končetiny

00:02:20 a nakonec byla hozena do mraveniště,

00:02:22 což je na tom to strašné.

00:02:24 O slepencovi se celý svět dozvěděl ze soudního procesu,

00:02:28 který byl ve 20. letech, protože nebožák skutečně zemřel.

00:02:32 Při pátrání vycházelo najevo, že žena šla k bohyni,

00:02:35 co se tam dělo atd.

00:02:37 Moravské woodoo, kvůli kterému mi běhal

00:02:41 mráz po zádech, když jsem to zjistila.

00:02:44 Bohyně měly věhlas, že za nimi údajně jezdili

00:02:47 potentáti ze širokého okolí, údajně i sám Himmler,

00:02:53 je to tak?

00:02:54 Tomu místní velice věří, že ten, kdo za protektorátu

00:02:58 tam přijel jako významný potentát natajno,

00:03:03 místní věří, že to byl Heinrich Himmler.

00:03:06 Já když jsem se snažila rekonstruovat jeho dobový itinerář,

00:03:08 tak se mi nepodařilo prokázat, že by v té době mohl být na Moravě,

00:03:12 nicméně místní si to nenechají vymluvit,

00:03:15 věří, že to byl Heinrich Himmler.

00:03:17 Protože je to krásná historka, přejala jsem ji i do té knihy.

00:03:21 On byl skutečně iniciátorem asi 18členného týmu,

00:03:27 který pátral

00:03:28 po čarodějnických procesech, čarodějnicích a těch,

00:03:31 co oni považovali za germánský ritus,

00:03:34 co provozovali i ve 40. letech.

00:03:38 Zažila jste i vy sama osobně doteky magie,

00:03:41 když jste pátrala v archivech a toulala se po kopcích?

00:03:47 Už jenom samotná krajina je magická.

00:03:50 Oni říkají, že díky tomu, že lidé žili na vzdálených svazích

00:03:53 a v chaloupkách, které byly od jiných vzdáleny třeba 10 km,

00:03:58 díky tomu, že ženy tam žily v naprostém intimním kontaktu

00:04:02 s přírodou, tak mohly vydolovat z hloubi přírody

00:04:05 všechno vědění a umění.

00:04:08 I to je magické, pocit být ztracen v krásných kopcích

00:04:12 a horách.

00:04:13 Já sama jsem na sobě pocítila něco jako autosugesci,

00:04:17 se sugescí bohyně uměly velmi dobře pracovat,

00:04:20 protože to byl základ jejich léčby v případě,

00:04:24 že třeba léčily klientovi duševní problémy

00:04:27 a třeba i psychosomatické nemoci se tímto způsobem daly dobře léčit.

00:04:31 A to jsem pocítila i já v době, kdy jsem psala zrovna

00:04:35 o černých bohyních, o těch, které dělaly černou magii.

00:04:38 V té době jsem byla hodně nemocná.

00:04:40 Bylo to i z toho důvodu, že jsem se sama prala,

00:04:43 jestli mám psát o rodině, která černou magii provozovala,

00:04:47 jako o té skutečné, nebo mám zvolit pseudonym

00:04:50 a trochu to skrýt pod zástěrku fikce.

00:04:54 Teprve když jsem si tohle rozlouskla,

00:04:57 rozhodla se pro jedno rozhodnutí, tak se mi ulevilo.

00:05:01 Ale také díky antibiotikům a dalším.

00:05:03 Ale byla to opravdu doba, kdy jsem těžce padala

00:05:06 se zdravím dolů.

00:05:08 Rozlouskla jsem si to tak, že jsem pro tu rodinu,

00:05:11 která provozovala černou magii, použila pseudonym.

00:05:13 Sice mě to trochu mrzí, protože jejich jméno je nádherné

00:05:16 a znělé, musela jsem použít jiné, ale i tak to funguje.

00:05:20 A proto se vám možná ulevilo.

00:05:22 Opravdu se mi ulevilo.

00:05:23 Jak jste vůbec na to téma přišla?

00:05:26 Ve chvíli, kdy jsem dokončila "Vyhnání Gerty Schnirch",

00:05:29 předchozí knihu, tak jsem měla své vnitřní období

00:05:34 návratu ke kořenům.

00:05:36 Pocházím z vesnice, z jižní Moravy.

00:05:38 Moji rodiče se rozvedli, když mi bylo 6 let,

00:05:41 takže jsem se odstěhovala do městečka a poté do Brna.

00:05:44 Kolem své třicítky jsem si zase chtěla oživit vzpomínky

00:05:49 a vracela jsem se na jižní Moravu, k folklórům, k tradicím

00:05:52 a také jsem hledala další zajímavý neobjevený silný ženský příběh.

00:05:58 Mám kamaráda, historika Davida Kovaříka,

00:06:01 který mi pomáhal s Gertou Schnirch.

00:06:03 Vystudoval i etnologii a upozornil mě,

00:06:06 když jsem mluvila o svých touhách, tak mě upozornil na existenci bohyň.

00:06:12 To bylo vůbec poprvé, co jsem o nich slyšela

00:06:14 a bylo jasné, že je to přesně pro mě.

00:06:19 Přípravu jste uchopila z gruntu, stala se z vás trochu etnologožka.

00:06:27 Toulala jste se po kopcích, vyšívala jste dokonce kroje

00:06:30 nebo čelenku.

00:06:31 Chtěla jsem si vyšít svůj kroj.

00:06:33 Co jste ale v archívech vypátrala?

00:06:36 Protože vy jste nějaké dokumenty do knihy dostala, proč?

00:06:45 Přišlo mi zajímavé nenahlížet na bohyně jen z důvěřivého pocitu,

00:06:56 že věřím magii a tak.

00:06:59 Nechtěla jsem, aby knížka byla jen magická,

00:07:00 chtěla jsem, aby to ukotvilo v realitě,

00:07:03 protože já sama jsem spíše badatelský typ.

00:07:06 Když jsem teď začínala s knížkou pracovat jako racionální pragmatická

00:07:10 badatelka, čím více jsem se do otázky pohružovala,

00:07:15 tak jsem zjišťovala, že otázka je dvousečná,

00:07:23 že je více magická než reálná.

00:07:26 Nicméně oba pohledy jsem do toho chtěla zahrnout.

00:07:33 Myslím, že dokumenty dost dobře vypovídají o tom,

00:07:37 jak lidé v době komunismu, kdy je StB sledovalo,

00:07:44 jakým způsobem tito reflektovali umění bohyní

00:07:47 a jejich práce.

00:07:50 Obávali se klientské sítě, kterou si kolem sebe bohyně vytvářely.

00:07:54 Je na tom zajímavé, jakým jazykem referují

00:07:58 a zapisují do svazku, jakým způsobem zapisují

00:08:03 své pozorování.

00:08:06 O kontrast strašlivého jazykového zpracování problematiky,

00:08:10 o ten jsem nechtěla čtenáře připravit,

00:08:12 protože se mi zdál velmi zajímavý.

00:08:14 Jak moc se vám tamní pamětníci otvírali?

00:08:19 Bylo těžké dostat se jim pod kůži a nastolit atmosféru,

00:08:27 aby se opravdu svěřovali,

00:08:29 aby neměli z něčeho obavy?

00:08:32 V případě výzkumu o žítkovských bohyních jsem neměla tolik potíží

00:08:36 jako při výzkumu ke knížce Vyhnání Gerty Schnirch.

00:08:39 Tam ta otázka byla mnohem intimnější a lidé,

00:08:43 kteří měli německé kořeny, tak se to od konce 40. let do revoluce

00:08:51 snažili v sobě potlačovat.

00:08:55 Pokud tedy vůbec zůstali v tehdejším Československu.

00:08:57 Když jsem za nimi chodila, tak to teprve ze sebe dolovali.

00:09:00 Muži nechtěli vůbec vzpomínat na věci,

00:09:02 které se jim těsně po osvobození staly.

00:09:05 Ženy byly sdílnější.

00:09:08 Ale u vzpomínek na bohyně jsem nemusela překračovat

00:09:12 tíživou emoční bariéru.

00:09:15 Tam vyloženě lidé rádi říkali, co jim bohyně poradily,

00:09:18 jak jim pomohly nebo taky jak je ošidily,

00:09:21 protože ony se o nich neříkají jen hezké věci,

00:09:24 někdy se o nich říká, že to byly šarlatánky

00:09:27 a že si na klientech dobře vydělávaly.

00:09:29 Se všemi takovými historkami se svěřovali rádi.

00:09:33 Bylo to příjemné.

00:09:34 Bohyně přežily čarodějnické procesy, války,

00:09:40 ale zničila je normalizace.

00:09:44 Rozklad bohyň začal v 50. letech minulého století,

00:09:48 poslední bohyně umřela v r. 2001.

00:09:53 Proč začal rozklad, v čem to bylo?

00:10:00 Ukázalo se, že pro komunistický režim jsou nebezpečné kvůli tomu,

00:10:05 že si kolem sebe vytvářely síť klientů, kteří k nim byly

00:10:09 velmi loajální, protože jim většinou bohyně pomohly,

00:10:12 oni se k nim vraceli.

00:10:13 Síť byla nebezpečná, protože se StB domnívalo,

00:10:17 že si u bohyní mohou předávat informace.

00:10:21 V podstatě měly i slavné návštěvy, měly i diplomaty z Maďarska

00:10:29 a Rakouska, z Polska.

00:10:31 Říká se, že za Habsburské monarchie jejich akční rádius sahal

00:10:34 od Krakova po Vídeň, od Budapešti po Prahu.

00:10:38 Zdaleka se k nim sjížděli lidé, a to v 50. letech

00:10:41 nebylo vůbec chtěné.

00:10:43 To byl jeden důvod.

00:10:44 Druhým důvodem, na základě kterého je mohli škrtnout, tak to byl důvod,

00:10:50 že si bohováním vydělávaly, což lidé,

00:10:53 kteří navštěvovali psychology, dobře vědí,

00:10:55 že i platit za pomoc je velmi důležité,

00:10:59 protože placená pomoc člověka tíží a vnitřně se s ní srovnává

00:11:04 a chce na sebe pracovat, než když neplatí.

00:11:07 Bohyně většinou vyžadovaly naturálie, protože to byl chudý kraj -

00:11:12 od vajíčka přes máslo až po lokty plátna.

00:11:16 Byly to platby bohyním a režimu to nesedělo.

00:11:22 Možná to byla jedna stránka věci.

00:11:24 Ale poslední bohyně zemřela v r. 2001.

00:11:29 Schopnosti se dědily z matky na dcery po mnoho generací,

00:11:37 a najednou se to utlo.

00:11:39 Byl to možná i strach z toho, že se svět vyvíjel někde jinde?

00:11:51 Kvůli 20. století, technologiím, moderní doba jde rychlým tempem?

00:11:57 Určitě.

00:11:58 A najednou jsou bohyně z jiného, starého světa

00:12:01 a dcery se už nechtěly starému světu tolik přizpůsobovat?

00:12:05 Byl tam problém určitě dvojí.

00:12:07 Svět se opravdu vyvíjel někam jinam a úspěchy socialistické medicíny

00:12:10 rozhodně nepřály alternativní medicíně,

00:12:14 která svůj boom zažila v 90. letech, kdy se začalo ukazovat,

00:12:17 že ne na všechno stačí socialistická medicína.

00:12:22 Tehdejší propaganda byla jedním z důvodů,

00:12:27 proč se dcery bohyní odkláněly od umění svých matek.

00:12:31 Druhá věc byla také ta, že dcerám, které právě vyrůstaly

00:12:35 v 70. letech, bylo jim vyhrožováno

00:12:40 špatnými kádrovými posudky a tím,

00:12:43 že ony nebudou moct dostat dobrou práci, jejich děti nebudou moct

00:12:47 studovat, což pro region,

00:12:49 který byl velmi chudý a byla možnost uplatnit se

00:12:51 jen v zemědělství, byla to velká výhrůžka.

00:12:54 I proto dcery v 70. letech už nepřijaly učení svých matek

00:13:00 a tradice zanikala.

00:13:03 "Vyhnání Gerty Schnirch" mě fascinovalo,

00:13:10 čerpala jste také z historických pramenů při psaní.

00:13:18 Je to příběh dívky vyhnané z Brna v transportu přes Pohořelice,

00:13:22 dokumentuje historii brněnských Němců.

00:13:27 Jaký impuls byl pro vás tak zásadní, že jste se pustila právě

00:13:35 do tohoto těžkého tématu?

00:13:39 Určitě fakt, že jsem se přestěhovala do místa,

00:13:41 odkud čeští Němci byli vyháněni.

00:13:45 Přestěhovala jsem se na ulici Hvězdovou,

00:13:47 která v knize figuruje jako Sterngasse za války.

00:13:51 Byla to čtvrť, kde českoslovenští Němci vlastnili domy

00:13:57 a část jich tam bydlela.

00:13:58 Když jsem se tam v r. 2003 přistěhovala,

00:14:01 tahle čtvrť, byť je jen několik set metrů

00:14:04 od úplného středu města, od kostela sv. Jakuba,

00:14:07 tak je dnes v katastrofálním stavu.

00:14:11 Poté, co jsem začala zjišťovat historii místa,

00:14:14 dopátrala jsem se k tomu, že to místo je něco jako

00:14:17 brněnské Sudety, že tam došlo k vyhnání Němců

00:14:20 a jejich majetek obsadili tehdejší dělníci ze zbrojovky,

00:14:25 kteří se výrazně podíleli na tragickém odsunu.

00:14:30 Majetek přecházel do dalších rukou bez toho,

00:14:33 aniž by někdo k tomu místu měl hlubší vztah.

00:14:36 Dnes je to místo strašně zdevastované,

00:14:39 krásné klasicisní a secesní domy mají sloupané omítky

00:14:42 a jsou v havarijním stavu.

00:14:44 Říká se mu brněnský Bronx.

00:14:47 Každý slušný Brňan se tomu radši vyhne.

00:14:50 Všechny tyhle fakty mi začaly zapadat do sebe až ve chvíli,

00:14:53 kdy jsem zjistila historii jedné z rodin,

00:14:56 která byla odsunuta.

00:14:59 Gerta Schnirch žila, nebo je to fiktivní postava?

00:15:03 Částečně.

00:15:04 Osud literární postavy je složen ze dvou osudů žen.

00:15:09 Jedna mi vyprávěla své paměti a druhé paní jsem mohla číst

00:15:15 korespondenci a její články do novin,

00:15:17 které se v době výročí snažila prosazovat,

00:15:22 ale neúspěšně.

00:15:23 Protože do r. 1989 to téma bylo zcela tabuizováno.

00:15:27 Ze dvou příběhů jsem sestavila příběh

00:15:30 fiktivní Gerty Schnirch.

00:15:32 Byla mi velmi sympatická.

00:15:37 Když jste vy sama při psaní románu si prošla trasu Gerty Schnirch,

00:15:46 její 30km noční pochod s batohem na zádech, s kočárkem s dítětem.

00:15:52 Proč jste se k tomu odhodlala?

00:15:55 Bylo to pro mě velmi důležité, protože i čerpání atmosféry

00:16:00 mě vždy dál motivuje k psaní a hlavně si v něm nacházím detaily,

00:16:04 na které bych jen tak od psacího stolu nepřišla.

00:16:08 V tomhle případě bylo nutné rekonstruovat přesně trasu,

00:16:12 po které 20tisícový průvod šel.

00:16:14 Nejdříve jsme si ji rekonstruovali, snažili jsme se se skupinkou lidí,

00:16:19 které to také zajímalo, hlavně historici a germanisté,

00:16:22 ale přišli i pamětníci, což bylo také důležité,

00:16:25 protože s nimi jsem mohla dál mluvit, oni se mi svěřovali

00:16:28 a přinesli spoustu příběhů.

00:16:30 Prošli jsme si tuhle trasu, začali jsme v 22 h stejně jako tehdy

00:16:35 odsouvaní Němci a dorazili jsme do Pohořovic

00:16:39 k osmé ráno.

00:16:41 I když jsem šla s dobrým pocitem, což oni vůbec nešli,

00:16:47 oni totiž nevěděli, kam je vedou, jestli náhodou je nevedou na smrt,

00:16:51 takže pochod měl určitě naprosto jinou atmosféru.

00:16:54 I tak jsem si našla důležité věci, jako např. v které fázi pochodu

00:17:00 se člověk během 2.-3. hodiny ranní nachází,

00:17:04 kdy začne být strašně vyčerpaný.

00:17:06 Já jsem vezla kočárek, ostatní měli batohy.

00:17:10 Ve které chvíli se dorazilo ke studni U letců,

00:17:15 která byla údajně nakažená úplavicí a tyfem,

00:17:18 které potom propukly v pohořovickém táboře.

00:17:21 V které chvíli začnou zpívat ptáci a takové detaily.

00:17:25 Všechno jste přetavila do knížky.

00:17:27 Přesně tak, to všechno jsem použila

00:17:29 a asi by mě to nenapadlo použít ve chvíli,

00:17:33 když bych si to jen vymýšlela od psacího stolu.

00:17:38 Při pochodu došlo i ke střelbě, zemřeli 3 lidé.

00:17:46 Co jste se o samotném odsunu dozvěděla,

00:17:48 když jste pátrala v archívech?

00:17:51 Zajímavý je výklad různých stran.

00:17:54 Když se o tom už po revoluci mohlo mluvit v České republice,

00:18:01 zadal se výzkum Vojtěchu Žampachovi a ten skutečně udává

00:18:07 jednoho zastřelého, 2 násilně zemřeli a potom i určité číslo lidí,

00:18:14 kteří podlehli tyfu a úplavici.

00:18:17 Pamětníci zase vypovídají o mnohem větším násilí

00:18:20 a mnohem více násilně zabitých, většinou zastřelených či ubitých

00:18:25 než dokládá historik Žampach.

00:18:30 Je nutno srovnávat, protože pamětníci,

00:18:33 kteří pochod šli, dnes mají 70-80 let

00:18:39 a jsou to jejich vzpomínky z dětství.

00:18:41 Číslo stovek násilně zabitých je asi nepravděpodobné.

00:18:47 Nicméně to, že to bylo násilnější, než historik Žampach uváděl,

00:18:51 tak to je pravda.

00:18:53 A také další protistrana, ta sudetská,

00:18:57 která vypočítala počet zemřelých na více než 5 tisíc,

00:19:02 a to asi taky nebude pravda.

00:19:04 Po řadě konferencí a česko-německých setkání se došlo k závěru,

00:19:10 že zemřelých bylo 1700, převážná většina z nich

00:19:16 podlehla spíše následkům pochodu, protože staří lidé trasu za stresu,

00:19:23 který způsobovali dělníci ze zbrojovky, to neunesli,

00:19:28 a pak také tyfus a úplavice.

00:19:32 Jaká pro vás byla nejsilnější svědectví?

00:19:37 Když jste zpovídala pamětníky, co vámi otřáslo nejvíce?

00:19:42 Asi to, na co si vzpomnělo více z nich, byla to věc,

00:19:47 která byla napsaná i v knize "Deutschen raus! Němci ven!"

00:19:49 a také o ní vypovídali pamětníci, speciálně paní,

00:19:54 která je částečně předobrazem Gerty Schnirch.

00:20:01 Tím je fakt, že si vzpomínají, že dělník ze zbrojovky

00:20:05 vytrhl jedné z matek dítě a odhodil ho do pole

00:20:09 a nedovolil jí za ním běžet a hnal ji zase dál.

00:20:13 Tahle katastrofická událost, která se vynořuje

00:20:15 je nejen zapsaná, ale i ve vzpomínce

00:20:17 jiných pamětníků a připadá mi strašná.

00:20:21 Do pochodu se dostali i Češi, kteří byli nositeli jména Němec.

00:20:29 Šlo tam vyloženě o majetky, protože dělníci ze zbrojovky

00:20:32 šli po městě, měli seznam Němců a z domů v noci tahali lidi

00:20:40 s německým jménem podle kmenových listin.

00:20:45 Byly i případy, kdy se jim líbil dům, ve kterém žila rodina Němcova

00:20:49 a tuhle vytáhli taky.

00:20:50 Oni byli poté vráceni z pochodu, bylo několik lidí,

00:20:55 kteří byli vyňati a mohli se vrátit ještě během té noci

00:20:59 zpátky do Brna.

00:21:00 Poukazuje to na to, jak strašně nekoordinovaná

00:21:03 a zběsilá ta akce byla a jaký typ lidí ji vedl

00:21:07 a jaký typ lidí v té chvíli vítězil.

00:21:10 Proč to lidé z tehdejší Zbrojovky Brno, hlavně dělníci dělali?

00:21:16 Motiv je tam jasný.

00:21:19 Celou dobu války pracovali pro wehrmacht,

00:21:22 vyráběli zbraně, neproběhla tam sabotáž, dělníci ze Zbrojovky

00:21:26 dostávali lepší potravinové lístky, lepší šatenky,

00:21:29 měli každoroční dovolenou.

00:21:32 Dalo by se tam skoro mluvit o kolaboraci.

00:21:36 Jejich máslo na hlavě bylo takové, že ve chvíli osvobození

00:21:40 to chtěli zase zvrátit ráznějším činem

00:21:43 a velmi rádi se pustili do odsouvání Němců,

00:21:46 aby se sami očistili.

00:21:48 Omluvil se někdo pozůstalým?

00:21:51 Bohužel ne.

00:21:53 Pokus tu byl v r. 2001, kdy Mládež pro interkulturní porozumění

00:21:57 v Brně dala impuls k tomu, aby celá tahle kauza

00:22:00 byla přezkoumána, kauza týkající se jen brněnského pochodu.

00:22:04 Závěr po několika měsících výzkumu byl takový, že město Brno

00:22:09 se oficiálně neomluvilo, nicméně vzneslo politování

00:22:13 nad celou událostí.

00:22:15 Je to opravdu dvojjaké.

00:22:17 Rozhodně ti, kteří měli možnost se do Čech a do Brna vrátit,

00:22:22 a ti, kteří se s touhle tragickou událostí potýkali po dobu

00:22:26 svého dalšího života, ty to nijak neuklidnilo,

00:22:32 ani jim to satisfakci nepřineslo.

00:22:34 Když říkám po celou dobu svého života,

00:22:36 tak fakt je ten, že událost neskončila okamžikem

00:22:40 odsunutí, ona se nesla v lidech,

00:22:43 kteří to prožili, dál.

00:22:44 Oni pokud zůstali v Československu, tak to byli lidé na okraji

00:22:47 společnosti jako bývalí Němci, tak se s nimi i zacházelo.

00:22:52 Někdy bylo jejich dětem znemožňováno studium,

00:22:55 to jsou extrémní případy.

00:22:57 Každopádně němectví se na nich podepsalo.

00:22:59 Je tam také vidět, jaký zvláštní propad je mezi generací,

00:23:04 která to zažila, a generací jejich dětí,

00:23:06 kteří se nesměli učit většinou německy, němectví v nich

00:23:10 bylo potlačováno, nebylo jim sdělováno,

00:23:13 kde skončilo jejich někteří příbuzní.

00:23:16 Je to zvláštní věc, že se to přeneslo

00:23:18 až do další generace a teprve ta třetí, ta,

00:23:22 která je stará jako já, ta se zase zpátky pouštěla

00:23:26 po kořenech svých rodin a žádala si vysvětlení.

00:23:30 To možná také vedlo i k té organizaci

00:23:33 Mládež pro interkulturní porozumění.

00:23:36 V každém případě je dobře, že jste historii brněnských Němců

00:23:40 připomněla ve své knize "Vyhnání Gerty Schnirch".

00:23:43 Nejenže kniha dostala cenu Magnesia Litera,

00:23:48 ale byla nominována i na cenu Jiřího Ortena, Josefa Škvoreckého.

00:23:53 Nikdy vám nikdo nevytkl při autorských čtení,

00:23:58 že jste na to příliš mladá a nezkušená, abyste se mohla

00:24:00 pouštět do toho tématu?

00:24:03 Velmi často.

00:24:04 Na čteních s Gertou Schnirch jsem měla tak 50:50

00:24:07 kladných a záporných reakcí, protože starší generace

00:24:11 z naprosto pochopitelných důvodů nerada slyší,

00:24:14 že křivda a utrpení proběhlo i na té špatné straně,

00:24:21 té německé.

00:24:22 Často jsem čelila výtkám, že jsem na takové téma mladá,

00:24:28 že ten, kdo to neprožil, nemůže reflektovat událost.

00:24:32 Dobré bylo, že většinou se na čteních

00:24:34 objevovali i pamětníci, kteří měli jinou zkušenost.

00:24:38 Měli buď i nějakou dobrou zkušenost s Němci,

00:24:40 nebo kteří přímo z německých rodin pocházeli a vyprávěli svůj osud.

00:24:47 Ve chvíli, kdy došlo v publiku ke střetu dvou názorů,

00:24:50 už jsem byla z obliga, pak už si to rozdávali mezi sebou

00:24:54 v publiku.

00:24:55 Měla jsem pocit, že většinou dochází k něčemu -

00:24:58 jako vyventilování napětí a negativní nálady.

00:25:04 Že se to ovzduší trochu pročistilo.

00:25:06 Ano.

00:25:07 Když lidé odcházeli, řekla bych, že otázku viděli

00:25:09 mnohem méně černobíle, než když přicházeli.

00:25:12 Gerta Schnirch, bohyně, všechno ženské postavy.

00:25:17 Pouštíte se jen do ženských postav nebo proto,

00:25:24 že ženskému světu rozumíte a žádný mužský hrdina

00:25:28 není v dohledu?

00:25:30 Zatím ne.

00:25:32 Není mi to zapovězeno, nesnažím se úplně vymazat

00:25:37 mužské postavy.

00:25:39 Pokud se mi příběh začíná sbírat, tak většinou na základě příběhů žen.

00:25:44 Taky se mi píše lépe, protože mám pocit,

00:25:46 že ženské hrdince porozumím lépe a dokážu lépe prokreslit

00:25:50 než tu mužskou, ale vyloučené to není.

00:25:54 Vy jste kurátorkou, pohybujete se v oblasti

00:25:56 výtvarného umění.

00:25:58 Nikdy vás nenapadlo napsat román nebo knížku, povídky

00:26:03 z tohoto prostředí?

00:26:06 Napadlo, teď více než kdy jindy.

00:26:10 Je to téma, které nemůžu zpracovat teď hned, protože se musím

00:26:14 soustředit na dizertaci v oboru výtvarného umění,

00:26:18 dělám skupinu Radar.

00:26:19 Napadlo mě, jak krásný a dramatický životní osud nese

00:26:24 Adriana Šimotová, žena, které si vážím.

00:26:29 Pracovala jsem na knize "Můj otec Kamil Lhoták",

00:26:32 neznamená to, že jsem jeho nemanželská dcera,

00:26:34 jak často se mě na to lidé ptají, ale znám se se synem Kamila Lhotáka

00:26:38 a vznikla z toho beletristická kniha "Můj přítel Kamil Lhoták".

00:26:41 Pokud bych se měla pouštět do dalšího takového beletrizovaného

00:26:45 životopisu, tak třeba Život a dílo Adriany Šimotové,

00:26:48 to by byla i pro mě velká výzva a krásná práce.

00:26:53 Říká Kateřina Tučková, náš dnešní předpůlnoční host.

00:26:56 Děkuji vám za návštěvu u nás.

00:26:58 Děkuji vám za pozvání.

00:27:00 A vám, milí přátelé, děkuji za pozornost

00:27:01 a přeji příjemnou dobrou noc.

00:27:04 Skryté titulky: M. Nečadová, Š. Bicanová

3 hlasů

Předchozí díl

Všechny díly1999

Následující díl

Téma: Bohyně a magie..
Host: Kateřina Tučková, spisovatelka
Moderuje: Šárka Bednářová

O bohyních, které žily vysoko v kopcích Bílých Karpat a měly zvláštní schopnosti, pojednává poslední kniha nadějné mladé spisovatelky Kateřiny Tučkové „Žitkovské bohyně“. Kateřina Tučková pochází z Brna, na Masarykově univerzitě vystudovala dějiny umění a bohemistiku a v současné době pracuje jako kurátorka. Do povědomí čtenářů se dostala románem Vyhnání Gerty Schnirch, za který před dvěma lety dostala cenu Magnesia Litera.