Plukovník Luboš Hruška přežil léta v těžkých lágrech a vybudoval unikátní místo, kde je možné přemýšlet o zlu a totalitě (2006). Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa
00:00:06 Pojď se mnou milá, pojď se mnou milá,
00:00:10 přes tu dolinu, přes tu dolinu,
00:00:13 uslyšíš o mně, uslyšíš o mně,
00:00:15 smutnou novinu, smutnou novinu.
00:00:18 Na té dolině, na té dolině,
00:00:22 loučka zelená, loučka zelená.
00:00:25 Nechoď tam Janko, nechoď tam Janko,
00:00:29 zabijí tě tam, zabijí tě tam.
00:00:33 Když mě zabijí, když mě zabijí,
00:00:37 bude památka, bude památka,
00:00:41 zůstane po mně, zůstane po mně,
00:00:44 kostí hromádka, kostí hromádka.
00:00:55 Dnešní příběh je o člověku, který v pekle objevil nebe.
00:01:00 Luboš Hruška utíkal v noci 30.10.1949.
00:01:05 Byl chycen.
00:01:08 Jelikož byl důstojníkem v aktivní službě,
00:01:10 prožil si ve vězení Dantovo peklo.
00:01:14 A zde na dně utrpení našel víru v Krista.
00:01:19 Když byl 9.5.1960 propuštěn, založil Zahradu odpuštění.
00:01:28 Předsedkyní nově ustanoveného Výboru obránců míru
00:01:32 je 7.7.1949 zvolena Anežka Hodinová-Vzpurná.
00:01:36 Místopředsedy se stávají Laco Novomeský a Jan Mukařovský.
00:01:43 21.6.1949 je popraven generál Heliodor Píka,
00:01:48 bývalý náčelník československé vojenské mise v Sovětském svazu.
00:01:53 Odsouzen k smrti byl ve vykonstruovaném procesu
00:01:55 krátce předtím.
00:02:00 1.11. - svátek všech svatých byl v těch letech naposledy
00:02:04 v Československu státním svátkem.
00:02:07 O rok později už jej komunisté zrušili.
00:02:12 Luboši Hruškovi bylo v r. 1948 21 let.
00:02:18 Právě absolvoval vojenskou akademii v Hranicích na Moravě.
00:02:23 Ale ročník byl poslední
00:02:25 ve kterém byl učen prvorepublikový vojenský řád.
00:02:30 Poslední ročník, kterému jméno Masaryk
00:02:33 ještě něco říkalo.
00:02:38 Jednou jsem si řekl, že jestli to přežiju,
00:02:42 tak až se vrátím, že z naší zahrady udělám
00:02:47 areál pro ozdravení duše člověka.
00:02:53 L. Hruška vystudoval vojenskou akademii
00:02:56 v Hranicích na Moravě.
00:02:58 O tom, že půjde na akademii rozhodl jeho otec.
00:03:00 Své děti, jako člen sokolské obce, vychovával ve vlasteneckém cítění.
00:03:07 Můj táta byl národní socialista, takže jsem měl s komunisty
00:03:09 dost velké trable od začátku.
00:03:14 Brzy po únoru 1948 byl L. Hruška jako poručík vyřazen z akademie.
00:03:18 Stal se velitelem jedné baterie pohraničního útvaru na Šumavě.
00:03:25 Když jsme byli na cvičišti v Boleticích, Třístoličník, Trojmezí,
00:03:31 výcvikový prostor.
00:03:40 Já jsem mohl kdykoliv utéct přes hranice.
00:03:47 Kluci říkali, pane poručíku, pojďte, zdrhnem, s koni, děly.
00:03:52 To ještě hranice nebyly zadrátované.
00:03:55 Říkal jsem: ne, ne, kdyby odtud každý utekl,
00:03:59 stane se z republiky sovětská guvernie.
00:04:04 L. Hruška s ostatními poddůstojníky došel k závěru, že by bylo nejlepší
00:04:09 založit protikomunistickou skupinu.
00:04:12 Ta ale nemohla existovat bez spolupráce s podobnou skupinou
00:04:16 v civilním sektoru.
00:04:19 A tak hledali kontakty.
00:04:21 Jenže velitel našeho praporu Jirka Válek, zápaďák, byl zatčen.
00:04:30 A jakmile zatknou jednoho z vašeho okolí,
00:04:33 tak to je konec.
00:04:35 Oni z něj vymlátí co chtějí.
00:04:39 To už jsme měli hlášku jak se chovají,
00:04:41 co dělají při výsleších.
00:04:44 Tak jsem ostatním řekl, že kdo chce, může jít přes hranice,
00:04:51 přesto, že jsem byl dříve proti tomu, tak teď můžete,
00:04:55 protože za hranicemi aspoň budeme něco platní.
00:05:00 L. Hruška se pokusil uprchnout právě přes místa,
00:05:02 která znal z vojenských cvičení.
00:05:05 Na hranici tehdy ještě nebyly zátarasy.
00:05:07 Očekával, že vše půjde hladce.
00:05:10 Navíc prostor dobře znal.
00:05:14 Jednoho dne jsem si napsal propustku,
00:05:16 zfalšoval jsem podpis velitele pluku,
00:05:19 jel jsem do Černé na Šumavě a šel směrem k hranicím.
00:05:25 Šel jsem jako na srny, protože v té době se střílejí srny.
00:05:31 Bylo to koncem října, byly 3 dny voln a chtěl jsem je využít,
00:05:36 protože u pluku by mne nikdo nesháněl.
00:05:40 Proto jsem si také troufl podepsat toho člověka,
00:05:44 to byl komunista jako prase.
00:05:48 Když byl L. Hruška asi 100 m od hranice,
00:05:51 věděl, že se mu útěk asi podaří.
00:05:53 Přestal být ostražitý, napětí povolilo.
00:05:56 Začal intenzívně vnímat únavu a vyčerpání.
00:06:00 Dostal žízeň.
00:06:02 Dole pod cestou byl Švancenberský kanál.
00:06:05 Rozhodl se, že se napije.
00:06:09 Tak jsem šel dolů, kulovnici si opřel o stěnu kanálu
00:06:16 a nabral si vodu, že se napiju.
00:06:21 Když jsem dal vodu k puse, tak se mi za zády ozvalo:
00:06:24 Stůj, ruce vzhůru!
00:06:27 Takže spadla klec, těžko se dalo vymlouvat,
00:06:32 když jsem byl prakticky na hranicích.
00:06:35 Byli to 2 dost mladí kluci, dalo se s nimi mluvit.
00:06:43 Jeden mi řekl: ty bulíku, kdybys šel pozítří,
00:06:46 tak bys to snadno přešel.
00:06:49 Protože oni očekávali, že když jsou 3 dny volna,
00:06:53 že bude abnormální zájem o přechod hranic
00:06:56 a poslali veškeré vnitrozemské posádky na hranice.
00:07:00 A to byly dvojice s vlčákem po celé německo-rakousko-české hranici.
00:07:08 To jsem neměl šanci.
00:07:14 L. Hrušku nejprve odvedli do kasáren ve Vltavici.
00:07:16 Stráže se střídaly každou hodinu.
00:07:19 Dali mě do takové kobky a otvorem v jejich dveřích
00:07:24 jsem sledoval, jak se střídají stráže.
00:07:28 A najednou vidím, že jeden strážný je můj spolužák z reálky.
00:07:34 Povídám: Vlastíku, pojď, já to tady znám. Zdrhneme spolu.
00:07:55 Měl veliký strach a neodpověděl.
00:08:03 Druhý den L. Hrušku odvezli na Špilberk.
00:08:06 Zde jej vyšetřovalo OVZ.
00:08:09 Pak mě převezli na Pankrác.
00:08:12 Dali mě do kobky s chlápkem v uniformě SNB.
00:08:17 Říkal jsem si, že je to podezřelé, že je to asi někdo,
00:08:21 kdo má o mně něco vyzvědět.
00:08:24 Za 2 hodiny ho odvedli.
00:08:28 Tím jsem si myslel, že mé podezření je potvrzeno.
00:08:31 Jenže oni ho o půlnoci přinesli v dece.
00:08:36 To už nebyl člověk, bylo to rozmlácené maso.
00:08:41 Byl v bezvědomí.
00:08:45 U soudu, který nebyl dlouhý, nejprve L. Hruškovi
00:08:48 navrhl prokurátor trest smrti oběšením.
00:08:51 Potom byl trest zmírněn.
00:08:57 Hruška Luboš se odsuzuje na 18 let těžkého žaláře
00:09:00 zostřeného tvrdým ložem, zbaveného občanských práv,
00:09:03 k propadnutí veškerého majetku a pokutě 30 tisíc korun.
00:09:09 Moc jsem si z toho nedělal, myslel jsem, že režim nevydrží.
00:09:17 Jenže ono to trvalo ještě 40 let.
00:09:22 L. Hruška prošel řadou komunistických kriminálů.
00:09:25 Snil o útěku a to i přesto, že věděl, co by ho čekalo,
00:09:29 kdyby ho chytili.
00:09:33 Každého, kdo se pokusil o útěk z kriminálu, z lágru,
00:09:40 na místě zmlátili, odnesli do kovárny
00:09:43 a tam mu zakovali 2 objímky na každou nohu.
00:09:51 Ty objímky byly spojeny velkými články řetězu.
00:09:56 Když chodili, tak to řinčelo.
00:10:01 Ve vězení L. Hruška také jednou zahlédl
00:10:03 štábního kapitána K. Slámu, příslušníka stíhací perutě v Anglii
00:10:08 Byl v řetězech jako ve středověku.
00:10:13 Nikomu bych nepřál to,
00:10:15 jakým způsobem se s těmito neúspěšnými útěkáři zacházelo.
00:10:19 Další mučení, nekonečné výslechy,
00:10:22 doslova vytlučení z člověka přiznání, kdo mu pomáhal z vězení,
00:10:28 jména bachařů, kdo mu pomáhal na útěku, kolik bylo obyvatel.
00:10:34 Vězni si prošli neuvěřitelným lidským martyriem.
00:10:39 Přesto se L. Hruška o útěk pokusil.
00:10:42 Bylo to v Opavě.
00:10:44 Cesta na svobodu vedla zasypaným kanálem.
00:10:51 Vlezl jsem tam první. Měl jsem veliký strach.
00:10:57 Byl jsem tam 2 hodiny, moc jsem toho nevykopal.
00:11:05 Ale byl to začátek, už jsem se zakousl.
00:11:10 Ale přijel z ministerstva štábní kapitán Karafiát
00:11:14 a druhý den jsem jel transportem do Leopoldova.
00:11:18 Nespravedlivý trest L. Hrušku změnil.
00:11:21 Z ateisty se stal věřícím člověkem,.
00:11:23 Hluboce věřícím.
00:11:26 V komunistickém kriminále dokonce absolvoval
00:11:28 improvizovaný křest.
00:11:32 Franta mě v davu na chodbě bleskově pokřtil
00:11:37 a já byl od té doby křesťan.
00:11:49 Našel jsem v některých celách na stěně vyškrábaný nápis:
00:11:56 věř v Boha a vydržíš všechno.
00:11:58 A bylo to tak.
00:12:01 Když vyšel L. Hruška v r.1960 z vězení,
00:12:05 měl už v hlavě plán na vybudování meditační zahrady.
00:12:08 Brzy na ni začal pracovat.
00:12:10 Nazval ji zahradou odpuštění.
00:12:14 Chtěl jsem udělat areál, kde každý kdo příjde,
00:12:17 si sedne na lavičku a bude přemýšlet.
00:12:20 Pokud možno sám o sobě.
00:12:22 My jsme národ, který přemýšlí o daremných sousedech,
00:12:26 ale ty své hříšky nevidíme.
00:12:31 Zahrada byla dokončena v r. 1989.
00:12:33 O 2 roky později dostal L. Hruška definitivní znění výsledku
00:12:37 své žádosti o rehabilitaci.
00:12:42 V rehabilitaci mu bylo rehabilitováno všechno,
00:12:46 až na jediný rok za zběhnutí.
00:12:50 Čili mu zůstal zbytkový trest.
00:12:54 Tento zbytkový trest považuji za krutou diskriminaci
00:13:01 a velikou chybu naší justice.
00:13:06 Příběh L. Hrušky patří k velkým příběhům
00:13:10 naší evropské civilizace.
00:13:13 Člověk, kterého zlo a utrpení nezlomilo,
00:13:17 naopak mu pomohlo vyhledat ty nejhlubší lidské hodnoty.
00:13:23 Člověk, který donutil zlo, aby se v něm obrátilo v dobro.
00:13:30 Skryté titulky: Milena Vlčková, Česká televize 2006
Plukovník Luboš Hruška přežil léta v těžkých lágrech a vybudoval unikátní místo, kde je možné přemýšlet o zlu a totalitě.