Při útěku na svobodu zastřelen před očima třináctileté dcery (2006). Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa
00:00:04 ZPĚV:
00:00:06 Pojď se mnou milá, pojď se mnou milá,
00:00:08 přes tu dolinu, přes tu dolinu,
00:00:11 uslyšíš o mně, uslyšíš o mně,
00:00:14 smutnou novinu, smutnou novinu.
00:00:18 Na té dolině, na té dolině,
00:00:22 loučka zelená, loučka zelená,
00:00:26 nechoď tam Janko, nechoď tam Janko,
00:00:29 zabijí tě tam, zabijí tě tam.
00:00:33 Když mě zabijí, když mě zabijí,
00:00:37 bude památka, bude památka,
00:00:41 zůstane po mně, zůstane po mně,
00:00:44 kostí hromádka, kostí hromádka.
00:00:55 11. 4. 1948 byl zastřelen Jan Anděl.
00:01:01 Převáděl poblíž Chebu skupinku lidí na Západ.
00:01:05 Jeho manželka a 13letá dcera byly u toho.
00:01:09 Dnešní příběh železné opony je o něm.
00:01:13 13. 3. 1948 se koná pohřeb Jana Masaryka,
00:01:17 syna prezidenta osvoboditele a tehdejšího ministra zahraničí.
00:01:21 Byl nalezen mrtev pod okny svého bytu
00:01:23 v Černínském paláci.
00:01:25 Dodnes mnoho lidí pochybuje o verzi o jeho sebevraždě.
00:01:30 Chile žádá OSN o prošetření únorových událostí v ČSSR.
00:01:38 5. 4. byly slavnostně zahájeny práce na trati mládeže
00:01:41 v Hronské Dúbravě na Slovensku.
00:01:45 V r. 1948 bylo Janu Andělovi 37 let.
00:01:49 Byl válečným hrdinou.
00:01:51 Bojoval proti nacistům ve francouzské legii
00:01:55 a když byla Francie poražena odešel do Anglie.
00:01:58 Účastnil se bojů na mnoha západních frontách.
00:02:04 Po válce se Anděl, původně Slovák, dostal konečně domů
00:02:07 do Československa.
00:02:09 Byl vyznamenán 2. československým válečným křížem
00:02:12 a 2. medailí za chrabrost.
00:02:14 Také se konečně setkal se svou rodinou,
00:02:17 která o něm po celou dobu války nic nevěděla.
00:02:21 Vrátil se až v r. 1945. Byl v Plzni, máma za ním jela.
00:02:25 Potom si vybral hotel ve Františkových Lázních
00:02:34 a tam dělal národního správce.
00:02:38 My jsme se tam s mámou odstěhovaly.
00:02:41 Poválečná atmosféra ve Fr. Lázních byla na 1. pohled bezstarostná.
00:02:46 Obyvatelé i hosté se radovali z konce okupace.
00:02:49 Lázeňské město se pomalu probouzelo.
00:02:55 Můj otec miloval ženy a byl i hezký chlap.
00:02:59 Ženy na něj letěly, on se ani nemusel moc namáhat.
00:03:07 Byla to právě žena,
00:03:08 kterou Anděl jako první převedl přes hranice.
00:03:12 Šlo o Němku, která pracovala u nich v domácnosti
00:03:14 a měla být přesunuta do sovětské okupační zóny
00:03:17 v Německu.
00:03:18 Podařilo se jí dostat do americké okupační zóny
00:03:21 v Bavorsku.
00:03:22 Jan Anděl se stal převaděčem.
00:03:27 Spoustu lidí převedl než jsme šli my.
00:03:31 Slyšela jsem jak v noci přišel a říkal třeba že pršelo,
00:03:36 nebo že narazili na SNB.
00:03:39 Tak jsem věděla, že převáděl lidi.
00:03:44 A potom přišel komunistický převrat.
00:03:47 J. Anděl, jako zapřísáhlý antikomunista,
00:03:49 tušil, že nastanou problémy.
00:03:53 J. Anděl, jako většina západních vojáků,
00:03:56 po r. 1948 byl bezprostředně ohrožen.
00:04:03 Hrozilo mu zabavení penzionu a další represálie.
00:04:08 Oznámili mu, že končí jako národní správce
00:04:13 a že bude dělat domovníka v Savoji asi za 700 korun.
00:04:20 Jenomže 2 děti a třetí na cestě.
00:04:24 Řekl, že za to 6 let nebojoval, aby takto dopadl
00:04:30 a šel dělat domovníka.
00:04:34 J. Anděl začal intenzívně uvažovat o vlastním útěku.
00:04:37 Ale ještě než se tak stalo, proběhlo, pro něj zřejmě osudové,
00:04:40 setkání s hlídkou SNB.
00:04:44 To myslím tenkrát v noci pršelo
00:04:47 a táta se vrátil tak kolem 2., 3. hodiny. Nevím.
00:04:51 Povídali si pak s mámou v kuchyni a já jsem slyšela,
00:04:56 že narazil na SNB, na dva, a že je odzbrojili.
00:05:04 Stalo se to 25. 3.
00:05:06 Jeden příslušník SNB byl zraněn,
00:05:09 druhý veden až k hranici s Německem a americkou zónou.
00:05:15 Tam mu kdosi ze skupiny řekl:
00:05:17 Vidíš, mohli jsme tě zastřelit, i tak bychom utekli,
00:05:21 přesto tě necháváme naživu. Můžeš jít.
00:05:26 Zápis o této události dodnes existuje v archívu.
00:05:29 Zraněný se jmenoval Josef Hadáček, druhý příslušník Bohumil Vídeňský.
00:05:34 Ten do protokolu uvedl, že mu dokonce vzali služební průkaz.
00:05:39 Dodávám, že než jsme překročili hraniční řeku,
00:05:42 byla mi odebrána služební legitimace,
00:05:44 zatímco průkazka na slevu jízdného byla mi ponechána.
00:05:52 Jeden z těch příslušníků byl zraněn.
00:05:58 Jejich verze mluvila o vážném zranění.
00:06:00 Ve skutečnosti tento muž ještě před rokem žil
00:06:03 v Karlových Varech.
00:06:05 Takže následky toto zranění asi nezanechalo.
00:06:09 Zásah proti těmto příslušníkům SNB vyvolal v jejich řadách
00:06:17 značné rozhořčení.
00:06:20 To, co následovalo později, nelze označit jinak
00:06:23 než jako odveta.
00:06:28 J. Anděl naplánoval útěk na 11. 4. 1948.
00:06:32 Společně s jeho rodinou měla překročit hranice
00:06:35 ještě další skupina lidí.
00:06:38 Táta měl batoh, já jsem měla batůžek, brácha,
00:06:40 máma ne. Byla těhotná - ve 3. měsíci.
00:06:46 Vyšli jsme kolem 10. hodiny.
00:06:51 Šli jsme směrem k hotelu Harvey a pak kolem labutího jezírka.
00:06:57 Asi v půlce labutího jezírka šel proti nám nějaký muž.
00:07:04 Byl čelý v černém, i klobouk měl černý.
00:07:08 Přešel nás, popošel několik kroků a pak se vrátil zpátky.
00:07:14 Pozdravil : dobrý večer.
00:07:16 Moje máma se hned zastavila a chtěla, abychom se vrátili,
00:07:22 že to špatně dopadne, že nás tento muž zradí.
00:07:25 Táta nechtěl.
00:07:27 Musíme jít, oni tam na nás čekají.
00:07:31 A čekali.
00:07:32 Byli to především Andělovi známí ze Slovenska.
00:07:35 Celá skupina utečenců čítala 6 dětí, 11 mužů a 4 ženy.
00:07:43 Já jsem šla celou cestu s tátou, on mě držel za ruku
00:07:47 a brácha šel s mámou vzadu.
00:07:49 Když jsme přišli na kraj lesa, kde jsme měli přejít na paseku
00:07:55 a pak na silnici,
00:07:57 tak mě táta poslal k mámě a s ostatními muži šel vepředu.
00:08:04 Najednou se z té silnice rozsvítilo.
00:08:08 Bylo tam jak ve dne, ti policajti nás měli jako na dlani.
00:08:12 Ozvalo se: Stát!
00:08:14 My jsme stáli, protože to byl moment překvapení.
00:08:20 Potom se ozvaly dva výstřely.
00:08:22 Jeden dostal J. Anděl do kotníku a jak se ohýbal ke zranění,
00:08:27 dostal druhý zásah. Do srdce.
00:08:31 Ležel na tom batohu, měl rozepnutý kabát
00:08:36 a světlou košili.
00:08:39 Jak ležel s roztaženýma rukama, tak v místech, kde je srdce
00:08:44 se objevila červená.
00:08:50 Byl okamžitě mrtvý.
00:08:53 Na místě samém byla nalezena pistole
00:08:55 ke které se nikdo nehlásil.
00:08:58 Z této pistole měl být údajně Jan Anděl zastřelen.
00:09:03 To je další velký otazník.
00:09:05 Dodnes se vlastně nedá říci, kdo vlastně po Andělovi střílel.
00:09:12 Všichni muži měli pistoli.
00:09:13 Kdyby byli sami, tak by se třeba nějak bránili,
00:09:18 ale když tam byly ženy a děti a bylo to naráz tak osvětlené,
00:09:25 tak kdyby někdo z nich vystřelil, tak by z nás nadělali sekanou,
00:09:32 protože nás měli jako na talíři.
00:09:36 Uprchlíci byli převezeni vojenskými auty do kasáren v Chebu.
00:09:40 Tady byli do rána
00:09:42 a potom je odeskortovali do vyšetřovací vazby.
00:09:45 Pěšky, jako těžké zločince, pod odjištěnými samopaly.
00:09:50 Tam nás přivedli na chodbu, byla to velmi dlouhá chodba.
00:09:55 Batohy jsme dali na zem a otočili se ke zdi s rukama nahoru.
00:10:06 Z chodby byli odváděni dospělí do vedlejší místnosti k výslechu.
00:10:11 SNB odvedla děti do školky.
00:10:15 Byli však reakcionáři a tak si nesměli hrát
00:10:17 s ostatními dětmi.
00:10:21 Asi v půlce týdne pro nás přišli 2 estébáci
00:10:27 a odvezli nás na hřbitov.
00:10:31 Pohřeb nebyl, jen vykopaná díra a v té díře už byla rakev.
00:10:38 Tam jsme chvíli postáli a pak nás zase odvedli zpátky.
00:10:42 To nebyl obřad, prostě nic.
00:10:46 Dodnes jsem nepochopila, proč nás tam vzali.
00:10:53 Soud s celou zadrženou skupinou proběhl v Karlových Varech.
00:10:56 Byla 1. polovina roku 1948 a tak ještě nepadaly vysoké tresty.
00:11:02 Paní Andělová dostala půl roku.
00:11:05 V rozsudku bylo napsáno, že následovala manžela
00:11:08 a nepřekročila hranice.
00:11:12 Máma byla zavřená tady v Chebu.
00:11:15 Jak byla těhotná, tak jí bylo asi špatně
00:11:20 a byla 14 dní v normální nemocnici, ale pak se zase vrátila.
00:11:27 Na tomto místě za Chebem
00:11:29 bude stát pomník obětem železné opony,
00:11:31 tedy i Janu Andělovi.
00:11:34 Rozhodlo o tom Chebské zastupitelstvo.
00:11:36 A to i přesto,
00:11:37 že se proti jeho výstavbě a posléze i výtvarné podobě,
00:11:41 zvedla vlna odporu.
00:11:42 Především ze strany komunistů a členů Klubu českého pohraničí.
00:11:51 Klub KSČM nikdy nebyl proti pomníku jako takovému.
00:11:56 Ale poté, co neprošel náš návrh, aby na pomníku byly jména
00:12:02 jak těch, kteří hranici bránili, tak těch, kteří ji překračovali.
00:12:05 Chtěli jsme, aby byl pomník obecný a nesl obecný název.
00:12:09 Bohužel zatupitelstvo se rozhodlo, že na pomníku budou jména jen těch,
00:12:17 kteří se násilnou cestou, pokusili přejít přes hranice do NSR.
00:12:25 Důvody, které vadí současným komunistům,
00:12:29 jsou zcela jasné.
00:12:31 Pomník, který jim má připomenout padlé z hranic
00:12:37 je parakticky připomenutí těch strašných zločinů,
00:12:41 kterých se stalinský režim napáchal na tomto národě.
00:12:48 Jméno Jana Anděla bude na pomníku zabitých na železné oponě.
00:12:54 Jeho případ se ale nikdy nevyřešil.
00:12:57 Řada dokumentů se ztratila a z těch, co se zachovaly,
00:13:01 prý vyplývá, že střelba byla podle tehdejšího práva.
00:13:06 A současné právo si s tehdejším neví rady.
00:13:10 Možná proto, že my sami si s tou dobou rady nevíme.
00:13:16 Skryté titulky: Milena Vlčková, Česká televize 2006
Při útěku na svobodu zastřelen před očima třináctileté dcery