Bratry Mašíny nedostaly ani tisíce východoněmeckých policistů (2006). Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa
00:00:05 ZPĚV
00:00:13 Pojď se mnou, milá, pojď se mnou, milá,
00:00:15 přes tu dolinu, přes tu dolinu.
00:00:18 Uslyšíš o mně, uslyšíš o mně smutnou novinu, smutnou novinu.
00:00:22 Na té dolině, na té dolině loučka zelená, loučka zelená.
00:00:26 Nechoď tam, Janko, nechoď tam, Janko,
00:00:30 zabijí tě tam, zabijí tě tam.
00:00:33 Když mě zabijí, když mě zabijí, bude památka, bude památka.
00:00:44 Zůstane po mně, zůstane po mně kostí hromádka, kostí hromádka.
00:00:56 Dnešní příběh železné opony je tím nejúžasnějším útěkem
00:01:00 celé studené války.
00:01:03 Snažilo se mu zabránit tisíce policistů a vojáků
00:01:07 ruských i německých.
00:01:09 Byla použita celá dostupná vojenská technika.
00:01:11 Nic z toho nebylo platné.
00:01:13 Útěk bratří Mašínů a M. Paumera se zdařil.
00:01:18 Východoněmečtí policisté jim dali přezdívku Zátopkové.
00:01:26 1.11.1953 bratří Mašínové a M. Paumer doběhli
00:01:30 do západního Berlína.
00:01:33 Běželi o život a získali život na svobodě.
00:01:36 27.7.1953 je v Koreji podepsána dohoda o příměří.
00:01:42 Válka mezi komunistickou říší a zbytkem světa pomalu uhasíná,
00:01:45 ale napětí zůstává.
00:01:52 A. Zápotocký slíbí, že komunisté nebudou nutit
00:01:55 vstupovat zemědělce do zemědělských družstev.
00:02:01 5.10. zahajuje svou činnost nová VŠ, VŠ ruského jazyka.
00:02:11 V únoru 1948 došlo v Československu ke komunistickému převratu.
00:02:14 Ale ne všichni obyvatelé si to chtěli nechat líbit.
00:02:18 Skupina mladíků vedená bratry Mašíny se rozhodla proti komunistům bojovat
00:02:24 Vzorem jim byl brigádní generál Josef Mašín,
00:02:28 otec bratří Mašínů, hrdina protinacistického odboje.
00:02:31 Brigádní generál J. Mašín byl jedním ze členů
00:02:36 legendární odbojářské skupiny přezdívané Tři králové.
00:02:41 Vedl si neohroženě.
00:02:46 Ale nakonec byl Němci dopaden a popraven.
00:02:49 Kromě Mašínů byli ve skupině Z. Janata, M. Paumer, V. Hradec
00:02:54 a později V. Švéda.
00:03:00 Zkoušeli proti komunistům bojovat jak to šlo.
00:03:03 Házeli munici do tendrů parních lokomotiv.
00:03:06 Podpalovali stohy. Kradli zbraně.
00:03:09 Ale zůstali za nimi i mrtví.
00:03:11 Ozbrojený účetní i policista.
00:03:20 Převzali od otce zásadu, že když někdo brání režim,
00:03:25 který vraždí nevinné lidi se zbraní v ruce,
00:03:28 tak si za to nese zodpovědnost.
00:03:31 Už se zapomnělo na to, co tu na počátku 50. let bylo.
00:03:36 Třídní boj vyhlášený vlastní zemi, v té době vládní garniturou.
00:03:40 Obehnali Československo drátem a zakazovali lidem odejít.
00:03:45 Drželi je tady proti své vůli a měli pak pocit,
00:03:49 že mají patent na rozum.
00:03:51 Protože mají na své straně historickou pravdu.
00:03:55 A proto mohou i zabíjet lidi.
00:04:00 My jsme neutíkali na Západ, byť to byla 1 etapa naší přípravy,
00:04:04 abychom se vrátili zpět do ČSSR.
00:04:09 Rozhodnutí o tom, který den přesně utečeme,
00:04:14 padlo až v r. 1953.
00:04:16 Asi 3 týdny před tím, než jsme skutečně odešli.
00:04:21 Když se Mašínové rozhodli pro útěk, byla už západní hranice ČSSR
00:04:25 obklíčena ostnatým drátem, železnou oponou.
00:04:30 Nabízela se zdánlivě jednodušší cesta.
00:04:33 Přes východní Německo, do západního Berlína.
00:04:37 Jenže ve skutečnosti to bylo těžší, než čekali.
00:04:41 Cesta jim bude trvat celý měsíc.
00:04:47 Ta úvaha byla velmi reálná a dobrá na svou dobu.
00:04:50 Systém na státní hranici s Rakouskem a SRN se zpřísňoval.
00:04:54 Zatímco na hranici sovětské zóny, okupační zóny pozdější NDR
00:05:03 systém nebyl dokonalý.
00:05:09 Na konci září dostal voják posádky v Turčianském sv. Martině
00:05:14 jménem M. Paumer telegram: "Svatba se bude konat."
00:05:18 To znamenalo, že cesta na Západ začíná.
00:05:21 2.10. Paumer sedl na rychlík do Čech,
00:05:24 setkal se s ostatními a vydali se na cestu.
00:05:30 Za 6 hodin nadřízení věděli, že Paumer zběhl.
00:05:33 Dali vědět pohraniční policii. Zbytečně.
00:05:41 Pěší přechod 5členné skupiny přes Krušné Hory
00:05:43 do východního Německa se vydařil.
00:05:46 Problémy nastaly až za hranicí.
00:05:50 Většina křižovatek byla obsazená, asi nás pozorovali dalekohledy.
00:05:55 Najednou jsme viděli, že k nám jede auto a motocykl.
00:05:58 Hned jsme vběhli do polí.
00:06:03 Auto nemohlo jet po oraništi. A tak jsme jim vždy nějak utekli.
00:06:08 Pak chtěli cestu urychlit vlakem, ale nepodařilo se.
00:06:15 Pokladní si všimla, že nějaký chlap s cizím přízvukem
00:06:17 koupil 5 jízdenek.
00:06:20 Když přišli na nádraží ve Uckroku, čekalo tam na ně 15 příslušníků
00:06:25 německé lidové policie.
00:06:31 V pravém rohu stálo 10 policistů, ozbrojených.
00:06:36 Politruk volal: "Tschechen, Hände hoch!"
00:06:41 Tak jsem začal pomalu dávat ruce nahoru.
00:06:45 Ještě jsem je ani neměl nahoře a ozvalo se:
00:06:47 "Bác! Bác! Bác!"
00:06:49 A zezadu začaly padat rány.
00:06:54 2 kluci s automaty padli a tekla z nich krev.
00:07:00 A všichni, my i Němci, jsme se drali ven.
00:07:07 Dál se nedalo střílet. Byli tam civilisté a tma.
00:07:11 A pak ztratili 1. kolegu, Z. Janatu.
00:07:14 Schovával se v hromadě řepy.
00:07:16 Pak ho Němci kontrolovali, předstíral, že je student.
00:07:18 Ale to už měli jeho fotografii. Také už všude visely zatykače.
00:07:25 Nejprve jsme ztratili Zbyňka, ten byl chycen 2. den
00:07:29 po přestřelce v Uckro.
00:07:32 A V. Švédu jsme ztratili později.
00:07:35 Asi týden po Uckru.
00:07:38 Kdy jsme byli objeveni ve stodole ve vesnici Reichwaldě
00:07:42 ležící asi 60 km jižně od Berlína.
00:07:49 Nejhorší situace teprve přišla. Bylo to v lese u Waldowa.
00:07:54 Mašíni s Paumerem si potřebovali odpočinout,
00:07:57 a tak se ukryli pod hromady dříví.
00:08:01 2 dni jsme tam takto leželi a všechno bylo v pořádku.
00:08:04 Najednou jsme ale 3. dne slyšeli hukot automobilů.
00:08:08 A za chvíli jsme zaslechli rozkaz velitele,
00:08:14 že se musí střílet do každé hromady.
00:08:22 Les neprodyšně obklíčil 12 východoněmeckých policistů.
00:08:26 Dle rozkazu začali střílet do hromad dříví.
00:08:30 Skupina byla zahrabána pod 3. hromadou.
00:08:35 Už jsem si říkal, že už přicházíme na řadu.
00:08:39 Ale v tu ránu někdo skočil na naši hromadu
00:08:44 a začal na ní poskakovat.
00:08:46 A pak zvolal: "Alles in Ordnung."
00:08:49 A začalo se střílet do 4. hromady.
00:08:52 A zase: "Bác!"
00:08:56 Prostříleli všechny.
00:08:58 Jen tu jednu, kde jsme byli my, ani rána.
00:09:05 Vydali se znovu na sever. K Berlínu.
00:09:07 Zbyli už jen 3.
00:09:09 Byli vyčerpaní, špinaví, na hranici svých sil.
00:09:13 Pan Paumer byl postřelen na posledním úseku v prostoru
00:09:17 mezi Berlínem a dálnicí, která ho obíhá.
00:09:21 Najednou: "Bác!"
00:09:24 A já jsem ucítil, jakoby mě praštili klackem do boku.
00:09:29 Prstem se snažil nahmatat tu díru a najednou mu tam vjel prst.
00:09:36 A povídá: "Člověče, ty tu máš díru."
00:09:41 A já říkám: "Já vím.
00:09:43 Přestaň se mi šťourat v břiše, musíme odtud vypadnout."
00:09:49 Na další cestě měli štěstí, podařilo se jim naskočit na vlak.
00:09:53 Byl to rychlík. Jel až do Berlína.
00:09:56 Na něm proklouzli z obklíčení.
00:10:00 Přijeli jsme do stanice, kde se kontrolovali všichni
00:10:05 a všechno.
00:10:07 Byli tam s nimi Rusové, měli tam i psy.
00:10:09 Já jsem s Pepíkem seskočil a najednou jsem ucítil,
00:10:15 jakoby mě něco cvrnklo do malíčku, a pak jsem ucítil ránu.
00:10:19 Oni mě trefili do malíčku.
00:10:24 Jak se co nejméně nápadně dostat do Berlína,
00:10:27 poradil uprchlíkům německý hajný.
00:10:32 Už jsem toho měl plné zuby.
00:10:35 Cítil jsem, jak mi v břiše šplouchá
00:10:38 nějaká tekutina.
00:10:41 Ona to byla krev.
00:10:44 Najednou jsme před sebou spatřili zátarasy.
00:10:49 Byla tam velká bílá cedule a na ní nápis ve 4 jazycích:
00:10:54 "Toto je americká okupační zóna".
00:10:58 To si neumíte představit, jak jsme se cítili.
00:11:02 Jak jsem se cítil já.
00:11:04 Věděli jsme, že už jsme doma.
00:11:07 V ČSSR se rozpoutalo peklo.
00:11:10 Oprátky čekaly na oba uprchlíky, kteří byli chyceni v NDR.
00:11:14 Z. Janatu a V. Švédu.
00:11:17 K smrti byl odsouzen příbuzný Mašínů, Ctibor Novák.
00:11:21 Kromě 3 rozsudků smrti padly 1 tresty doživotí
00:11:25 a dalších 14 lidí bylo odsouzeno na celkem 241 rok vězení.
00:11:31 Mezi nimi byla, kromě sestry, i maminka bratří Mašínů.
00:11:41 Moje matka byla zatčena a umístěno do Ruzyně, do kobky.
00:11:48 Kde zůstala bez veškeré pomoci ve velmi špatném zdravotním stavu
00:11:51 asi 12 měsíců.
00:11:53 Paní Mašínová trpěla těžkou rakovinou zažívacího ústrojí.
00:11:56 Aby mohla vůbec předstoupit před soud,
00:11:58 prodělala 7 operací.
00:12:00 Její zdravotní stav byl beznadějný.
00:12:03 Přesto musela zákroky podstoupit, aby před soudem mohla stát sama.
00:12:07 Bez opory.
00:12:08 Žádost o to, aby mohla umřít doma, byla zamítnuta s tím,
00:12:11 že je nepřevychovatelná.
00:12:15 Poslední zprávu o ní jsem se dozvěděla v noci,
00:12:19 kdy mi člen národní bezpečnosti oznámil,
00:12:25 že matka skonala a že mi nebudou vydány její ostatky.
00:12:30 Byla hozena do společného hrobu na hřbitově v Praze
00:12:34 spolu s dalšími 32 vězni.
00:12:41 M. Paumer se do Česka vrátil, bratři Mašínové ne.
00:12:46 Jsou přesvědčeni, že komunismus u nás ještě neskončil.
00:12:51 Jejich příběh má ale takovou sílu, že dodnes mezi obyvateli i politiky
00:12:57 vzbuzuje ostré diskuze.
00:12:59 Zachovali se jako hrdinové, nebo jako vrazi?
00:13:03 K tomu J. Mašín vzkazuje: "Ať si Češi odpoví sami."
00:13:13 Skryté titulky: Kristina Staškivová, Česká televize, 2006
Bratry Mašíny nedostaly ani tisíce východoněmeckých policistů.