00:00:32 Dobrý večer. Dobrý večer, milí diváci,
00:00:35 v hledišti pražského divadla Semafor,
00:00:38 dobrý večer přeju i vám, milí diváci televizní.
00:00:43 Víte, začnu takhle.
00:00:44 Já mám dojem, že nikoho z nás samozřejmě netěší,
00:00:47 do jakejch rozměrů za posledních 25 let
00:00:51 se u nás rozrostl zločin, jako takovej.
00:00:54 Ale holt asi to patří k tý demokracii.
00:00:58 Nejspíš se s tím musíme smířit.
00:00:59 Ale zároveň bych řek, že takovej ten zločin po česku
00:01:03 nevyvolává vždycky jen hrůzu, někdy je to i roztomile úsměvný.
00:01:07 Já třeba rád čtu takový ty výroky ze soudních síní.
00:01:12 To nepoznáte, jestli si to někdo vymyslel,
00:01:14 nebo jestli je to autentický.
00:01:16 Ale často mě to pobaví.
00:01:18 Nedávno jsem tam jeden našel, ten vám řeknu.
00:01:20 Takhle při tom soudu s nějakým vrahem,
00:01:24 státní zástupce ho osloví, toho obžalovaného, říká:
00:01:26 Pane obžalovaný, máme pro vás 2 zprávy.
00:01:29 1 špatnou, 1 dobrou. Kterou chcete dřív?
00:01:31 On říká, tak snad radši napřed tu špatnou.
00:01:33 On říká, na košili oběti se našla i krev,
00:01:39 která je podle testů DNA jednoznačně vaše.
00:01:43 Takže jste jasnej pachatel. Říká, no dobře, teď tu dobrou.
00:01:47 Máte výbornej cholesterol.
00:01:59 Samozřejmě s tím, bohužel, rozmachem toho zločinu tady,
00:02:04 logicky se ten zločin stává často i tématem filmů
00:02:09 i u nás natáčených.
00:02:11 A nejen filmů, ale i různých krimiseriálů.
00:02:13 Jen si vemte, kolik už je původních českých krimiseriálů.
00:02:17 V poslední době nejčastěji vytěžovaným hercem pro tento žánr,
00:02:23 je náš dnešní host.
00:02:25 Herec Hynek Čermák!
00:02:38 Já musím začít, já bych pak na to zapomněl,
00:02:41 já jsem tak letmo koukal do tý vaší filmografie.
00:02:44 A nechtěl jsem věřit! Možná to je nějaká chyba tisku.
00:02:48 Vy jste prvně před filmovou kamerou stál
00:02:52 ve filmu, kterej se jmenuje Stalingrad
00:02:54 a to ještě byla nějaká cizí produkce.
00:02:57 Jak na vás přišli, když jste předtím nic netočil?
00:02:59 A proč zrovna vy? Co jste tam hrál?
00:03:02 No, když se na to zpětně podívám,
00:03:04 nikdy jsem si na tuhle otázku neodpověděl, ale myslím si,
00:03:07 že na mě přišli z jednoduchého důvodu.
00:03:10 Tenkrát to byla německá produkce. Čítala opravdu hromadu vojáků.
00:03:16 Točilo se to původně v Milovicích, v Čechách, ale nebyl sníh.
00:03:19 Tak v polovině jsme se sebrali a odletěli do Finska.
00:03:23 Neuvěřitelně nákladná produkce.
00:03:25 A myslím si, že si mě vybrali proto,
00:03:27 že potřebovali spoustu těl, který, no,
00:03:32 jakž takž jsou schopni něco říct, já jsem byl v 1. ročíku DAMU...
00:03:38 -To jste ještě byl na DAMU!
-V 1. ročníku.
00:03:41 -A oni tam lovili vojáky německý?
-Přesně tak.
00:03:43 -Sovětskýho asi, ne?
-Ne, to hrál Zdenda Vencl.
00:03:46 -Můj kolega. Podobnej.
-Sovětskýho vojáka?
00:03:49 Sovětskýho. Já měl holou hlavu, tak ty holý hlavy se hodily.
00:03:52 -Na německýho vojáka.
-Na německýho vojáka.
00:03:54 To bylo opravdu zajímavý natáčení.
00:03:57 Já jsem tam tu jednu jedinou větu, jsem skoro neřek.
00:04:00 A to předtím projelo 50 tanků, vybuchlo 60 min,
00:04:04 5 kaskadérů málem zemřelo,
00:04:07 pak já jsem měl říct nějakou německou větu,
00:04:09 Heřmánek na mě dělal, teď.
00:04:11 A já jsem nebyl schopnej to dát dohromady,
00:04:13 tak zas všichni couvali, znova se nandávaly ty miny.
00:04:19 Heřmánek v tom hrál taky?
00:04:21 Heřmánek v tom hrál vlastně hlavní roli.
00:04:23 -Kdy vy jste absolvoval tu DAMU?
-Ještě jsem to nestih.
00:04:29 -Vy jste byl v 1. ročníku...
-Ne, ne, to já jsem byl i v 5.
00:04:34 Ještě pořád dlužím diplomovou práci na studijním oddělení,
00:04:37 takže bohužel.
00:04:38 Takže nemůžete říct, já mám DAMU.
00:04:40 -Nemůžu.
-Byl jsem na DAMU můžete říct.
00:04:42 Byl jsem tam párkrát, ale pro samou práci,
00:04:46 jsem neměl nikdy čas to nějak dostudovat.
00:04:52 Vždycky jste chtěl bejt hercem? Často to tady slyším!
00:04:55 -Že už odmalička.
-Nikdy jsem nechtěl bejt hercem.
00:04:59 Opravdu bylo to to poslední, co mě v životě napadlo.
00:05:01 A nevzali mě na leteckou školu,
00:05:03 jsem říkal, já chci nějakou vysokou studovat.
00:05:06 Tak jsem šel prostě na DAMU a tam mě nějak vzali.
00:05:09 Ale opravdu musím říct,
00:05:10 že do 4. ročníku jsem to vůbec nebral vážně.
00:05:13 Tak jsme tak popíjeli s klukama a povídali si o holkách.
00:05:18 -Proto nemáte diplom.
-Proto nemám diplom.
00:05:21 A Boris Rösner říkal,
00:05:21 že to je dobře, že to děláme takhle.
00:05:24 A po tý škole, kterou jste nedodělal, teď už víme.
00:05:27 Tak jste vždycky byl hercem? Nebo jste dělal i něco jinýho?
00:05:31 Já si myslím, že bez diplomu vás všude nemohli vzít.
00:05:35 Ten diplom, na ten se nikdo nikdy neptal!
00:05:38 -To jsem to moh jít dělat taky.
-No moh.
00:05:41 To já nevěděl.
00:05:41 Ale herectví opravdu může jít dělat kdokoliv kdykoliv!
00:05:46 Skutečně! A vy specielně byste moh, si myslím!
00:05:48 Já bych byl dobrej! Já si to myslím!
00:05:51 -Takže dělal jste i něco jinýho?
-Dělal jsem i něco jinýho.
00:05:54 -Živil jsem se lecjak.
-Co jste dělal?
00:05:57 Já vám to vysvětlím. Já po tý škole, po tý DAMU,
00:06:00 jsem opravdu už nastoupil do divadla.
00:06:02 Já jsem šel do angažmá do plzeňského divadla J. K. Tyla,
00:06:05 tam jsem byl dlouho.
00:06:07 Ale já jsem při škole jsem různě,
00:06:08 já jsem se živil jako osobní strážce,
00:06:10 jako vyhazovač atp.
00:06:12 -Vy jste dělal bodyguarda?
-Ano.
00:06:15 -Někomu hodně nahoře?
-Oni už tam nejsou.
00:06:18 Ty, kterým já jsem dělal bodyguarda.
00:06:21 Tam byla hrozná fluktuace. Já jsem dělal v 90. letech.
00:06:23 Tam každej tejden byl někdo jinej.
00:06:26 -Jako kolem Hradu?
-Ne, to ne.
00:06:29 -Takhle jsem to myslel.
-My jsme byli soukromá firma.
00:06:32 -Takže diskotéky jste hlídal?
-Taky!
00:06:36 Všecko, za co mi dali peníze, kde bylo třeba někoho praštit.
00:06:38 Nebo vyvíst. A to jsem hrál i ve filmech.
00:06:42 Kde bylo třeba někoho praštit, nebo vyvíst, tak to jsem hrál.
00:06:45 Jste dal autenticky někomu do držky?
00:06:48 V tomhle oboru to většinou není potřeba.
00:06:50 Pouštíte hrůzu, to já chápu celkem.
00:06:52 Už jako svým zjevem.
00:06:54 Spíš jako diplomacie. Tak se pokmarádit s těma lidma.
00:06:57 Vlastně, když vznikne konflikt, tak už jste udělal něco špatně.
00:07:00 Lepší to je tak jako uhrát tak, aby ani žádnej konflikt nevzniknul.
00:07:04 -Spíš na panáka jít a tak?
-Tak.
00:07:07 To jste musel dost chlastat v tý době.
00:07:10 To bych řek, že jsem chlastal 1. ligu.
00:07:14 Ale to nějak k tomu studiu herectví patří, si myslím.
00:07:17 K herectví! Ne k tomu bodyguardovi!
00:07:19 K herectví.
00:07:21 Já si myslím, že vy jste prošel určitě víc divadel.
00:07:27 Abych to řek tak nějak trošku literárně,
00:07:30 že na tu opravdu svoji hvězdnou chvíli
00:07:32 jste si docela počkal.
00:07:33 Teď já bych řek, že jste na roztrhání,
00:07:35 ale nebylo to tak vždycky!
00:07:39 Přisuzujete to třeba tomu,
00:07:40 že ten žánr, do kterýho se, já už jsem to říkal, vy hodíte,
00:07:43 se točej ty kriminálky.
00:07:45 Vy hrajete ať už brutálního detektiva,
00:07:47 nebo zločince, já jsem vás ve všem už viděl.
00:07:51 Kolikrát se nepozná, kterej je kterej,
00:07:53 když to hrajete vy.
00:07:55 Ale musí to bejt i náročný. Třeba Cirkus Bukowsky.
00:07:58 -Tam jste hrál.
-Kuneš.
00:08:00 Kriminalista to byl, detektiv.
00:08:02 To furt někde padáte, furt někde běháte.
00:08:06 -Je to taky fyzicky náročný?
-Je to fyzicky náročný.
00:08:08 To je jako č. 1.
00:08:10 Tam mám výhodu toho minulýho života,
00:08:12 kdy jsem si tyhle věci zkusil a kdy mi nedělá problém upadnout.
00:08:16 Jako, že to nemusím řešit.
00:08:18 Ale je to vlastně náročný, ten natáčecí den probíhá tak,
00:08:22 že v 5 hod. ráno vás odvezou na ten plac,
00:08:25 tam běháte, skáčete, říkáte dialogy,
00:08:28 v 6 večer skončíte, jedete do divadla,
00:08:30 jste tam do 10, do 11, ve 12 přijedete domů,
00:08:34 v 1 jste v posteli a v 5 zase vstáváte.
00:08:36 A to je třeba 5 ― 8 měsíců, když točíte takový seriál.
00:08:40 Takže je to fyzicky náročné
00:08:41 a je to samozřejmě psychicky náročné,
00:08:43 protože třeba specielně seriál Cirkus Bukowsky je napsanej tak,
00:08:46 že se to nedá hrát od boku.
00:08:48 Musíte se nad tím občas zamyslet taky, vědět, co říkáte.
00:08:52 Ale já si myslím, že tím, že jste přirozeně typem toho drsňáka,
00:08:57 mimochodem, kdo viděl v Dejvickým divadle
00:09:00 hru Ucpanej systém, já jsem to tedy viděl.
00:09:04 To je taková zajímavá hra, kde prakticky nepadne slušný slovo.
00:09:08 Ale není to nějak prvoplánově vulgární, samoúčelné.
00:09:11 Je to taková moralitka.
00:09:14 Specielně vy tam nemáte jediný slušný slovo.
00:09:16 No, to nemám.
00:09:17 Když jsme to zkoušeli, tak mi Ivan Trojan vyčítal,
00:09:20 že to přeháním, že je tam těch sprostejch slov moc,
00:09:22 že bych měl ubrat.
00:09:23 Jo, vy jste si přidával! Já myslel, že to tak je napsaný!
00:09:27 Z toho mě právě Ivan podezříval.
00:09:29 Já jsem říkal, Ivane, já schválně si je zakroužkuju.
00:09:31 Tak jsem je začal kroužkovat a přišel jsem na to,
00:09:33 že v tý mý roli toho Garryho, jich je přesně 100.
00:09:37 100 sprostejch slov!
00:09:38 Sprostý slova, to jsou takový běžný!
00:09:40 -Ale tam jsou supersprostý slova!
-Neříkejte je!
00:09:42 Já vím, že jsou to supersprostý slova!
00:09:45 To je jinej level, než sprostý slovo.
00:09:49 Já nejsem háklivej, mně by to bylo jedno.
00:09:50 Ale to bysme celý vypípali, kdybyste tady řek jedno jediný.
00:09:54 Helejte se, když už o tom mluvíme,
00:09:56 nepřišla si třeba po představení nějaká citlivější panička stěžovat,
00:09:59 že to bylo moc na ni?
00:10:01 To ne! Ale novináři si stěžovali.
00:10:04 Hned po premiéře se mě jeden ptal,
00:10:06 jestli si myslím, že takoví lidi existujou.
00:10:09 A já jsem mu říkal, že si myslím, že takovejch lidí je 70 %.
00:10:14 Co takhle mluvěj.
00:10:17 Já nevím, jestli je to tou mojí minulostí vyhazovače,
00:10:20 že se potkáváte s lidmi, který takhle...
00:10:22 Ale já si myslím, že tenhle slovník v podstatě,
00:10:25 armádou počínaje a hospodou konče, je běžný.
00:10:28 Musíme říct, že vy tam hrajete čerstvě propuštěnýho...
00:10:32 Kriminálníka Garryho.
00:10:34 A odehrává se to v nějaký 5. cenový skupině.
00:10:36 Tam by bylo divný, kdyby se mluvilo slušně.
00:10:40 Takhle to berte! Že to není samoúčelná sprosťárna.
00:10:43 Včera jsme to hráli v Bratislavě a nějaký 2 paní za mnou přišly,
00:10:47 že by hrozně chtěly podpis, ale že se mě bojej.
00:10:58 Já teda z těch začátků vašich,
00:11:01 co jsem tady připomněl ten film Stalingrad,
00:11:03 musím skočit až do současnosti.
00:11:05 Protože to mě opravdu zaujalo, když jsem se to dočet.
00:11:09 Vy jste si zahrál,
00:11:11 já nevím, jestli už to je hotový, nebo dodělaný film,
00:11:13 kde vy hrajete Radovana Krejčíře.
00:11:16 -Je to tak?
-Tak to jste předběhl hodně.
00:11:20 Teď zrovna jsem ve fázi,
00:11:21 kdy odpočívám a hodně jím, abych trošku přibral.
00:11:26 -Jo, on je tlustej, to je pravda.
-A začínáme točit v listopadu.
00:11:29 Začínáte teprve! To musí bejt, točit současníka...
00:11:34 Zrovna včera jsem se ptal svého právníka,
00:11:38 jestli mluvil s producentem filmu o tom, do jaké míry je nebezpečné
00:11:42 hrát gangstera, který ještě žije.
00:11:46 Takže, Radovane, jestli se budete dívat,
00:11:50 uvidíme, pak si řeknem, jak jste se sám sobě líbil.
00:11:54 Vy myslíte, že on teď v Africe má puštěnej tenhle pořad, jo?
00:11:58 Co jinýho by dělal?
00:12:03 Si myslím.
00:12:05 Ale tak jako s takovou hereckou poctivostí,
00:12:09 určitě si musíte tu figuru naštudovat,
00:12:12 nebo se na ni připravovat.
00:12:15 To jste dělal? Já vím, že knížku napsal ten novinář.
00:12:19 Kmenta napsal knížku. To je asi podle tohohle?
00:12:22 Ano, Kmenta spolupracoval na scénáři s Honzou Pachlem.
00:12:25 Musel jste toho člověka nějak pochopit?
00:12:30 Určitě! A teď jsem zrovna ve fázi, kdy ho začínám chápat.
00:12:33 A myslím, že kdybych začal... No ne! Helejte se.
00:12:36 Já když jsem hrál Richarda III.,
00:12:38 tak jsem ho musel hrát tak, že jsem ho miloval.
00:12:40 A já jsem se přistihnul, když jsme měli před premiérou,
00:12:44 že vlastně proti Richardovi III. vůbec nic nemám!
00:12:47 Že to je úplně normální, skvělej chlapík,
00:12:50 u kterýho nechápu, proč to nevyšlo.
00:12:53 To je systém herectví.
00:12:54 Když chcete hrát nějakou figuru,
00:12:56 tak ji musíte obhájit za každou cenu.
00:12:58 Já vždycky tvrdím, že žádný zloduch nepáchá zlo, aby páchal zlo,
00:13:02 ale myslí si, že páchá dobro, ale vidí to jinak.
00:13:06 Tak já jsem teď v tý fázi,
00:13:07 že bysme si asi o těhle věcech neměli moc povídat,
00:13:10 nebo si budete myslet, že jsem blázen.
00:13:13 To by mě nenapadlo.
00:13:15 Ale když se teď převtělujete do toho Krejčíře...
00:13:17 Ne, to je špatný slovo, převtěluju!
00:13:19 Ale snažím se prostě pochopit jeho styl uvažování.
00:13:24 Nebo jeho, ten scénář není napsaný až tak,
00:13:28 že bysme vyloženě chtěli udělat bustu Radovana Krejčíře.
00:13:32 To není životopisný film. Je to film inspirovaný jeho činy,
00:13:38 který jsou mimochodem velmi zajímavé.
00:13:41 A myslím si, že spíš nám jde o to,
00:13:44 přiblížit divákovi tzv. polosvět těch gangsterů.
00:13:48 To, jaký svět si vytvořili tito lidé.
00:13:52 Je třeba říct, že na 1. pohled, vizáží,
00:13:55 vy vypadáte hůř, než on, ve skutečnosti.
00:13:59 On je to na 1. pohled takovej usměvavej tlouštík.
00:14:02 Člověk by neřek, že něco udělal.
00:14:05 Já jsem ale ve skutečnosti takovej, jak on vypadá.
00:14:12 Takže to je film, který se teprve bude točit.
00:14:15 -Ano. Jmenuje se Gangster K.
-Gangster K. Jmenovat se on nemůže.
00:14:22 Já ani nevím, když takovejhle film vzniká,
00:14:25 je třeba jeho souhlas?
00:14:27 -Když se o něm točí?
-Já vůbec nevím.
00:14:29 To vy nevíte.
00:14:29 Pochybuju, že by ho dal. Proč by to dělal?
00:14:31 -Proč by měl souhlasit?
-Já nevím. Je to o něm.
00:14:34 Tak je slušnost se ho zeptat, ne?
00:14:37 Já jsem točil před půl rokem film o Antonínu Dvořákovi
00:14:39 a nevím, jestli to nějak řešili.
00:14:50 -Ten už je hotovej?
-Ten je hotovej.
00:14:52 Jmenuje se Americké dopisy, Jarda Brabec režie
00:14:54 a už je to prej hotové.
00:14:56 To mi teda ale vysvětlete.
00:14:58 Vy na jednu stranu se chystáte
00:15:00 na opravdu brutálního gangstera, jako je Krejčíř
00:15:03 a na 2. stranu hrajete Antonína Dvořáka!
00:15:07 To jsou úplně opačný strany toho spektra!
00:15:11 A proč zrovna Dvořáka? Vy máte nějaký hudební vzdělání?
00:15:14 Mám DAMU! Akademie múzických umění.
00:15:20 Já jsem film neviděl, on asi ještě neběžel.
00:15:22 Ještě ne.
00:15:23 -Tam jste musel nutně na něco hrát!
-Přesně!
00:15:25 -Kaskadéři všechno.
-Ne, ne. Hrál jsem sám, no.
00:15:29 -Sám jste hrál?
-No ne! Do jisté míry!
00:15:33 To jsme řešili.
00:15:34 Já přece nemůžu hrát, jako Antonín Dvořák!
00:15:36 I kdybych se na hlavu postavil.
00:15:38 -Ale tvářit se tak můžete.
-Tvářit se tak můžu.
00:15:40 Můžu začít hrát, pak se udělá střih na ruce
00:15:43 a už je tam profík, pak zase zpátky, ale musí to ladit.
00:15:46 Tak to bylo piano, pak tu byla viola.
00:15:48 Na piano jakž takž něco zahraju, pak tu byla viola.
00:15:51 Tu jsem měl poprvé v životě v ruce
00:15:52 a na tu jsem opravdu 5 měsíců se učil hrát.
00:15:55 Ale taky, mimochodem, já nemám moc rád,
00:15:57 když je to o takový slavný osobnosti,
00:16:01 my z těch fotek a všeho, toho Dvořáka známe.
00:16:04 To maskéři museli na vás zapracovat!
00:16:06 Protože takhle jako Dvořák nevypadáte.
00:16:08 To víc jako Krejčíř, než jako Dvořák!
00:16:11 No, protože teď už jdu do Krejčíře!
00:16:14 Už to tam je!
00:16:15 Ale kdybych tady byl předtím, než jsme točili Dvořáka,
00:16:17 tak byste řek, jak byste mu z oka vypad.
00:16:21 To dělal maskér v ČT Martin Valeš a ta maska je, myslím,
00:16:25 jedním z největších plusů celýho toho filmu.
00:16:27 To se budete divit.
00:16:29 Paruka, odlitek hlavy, všecko bylo dokonalý.
00:16:32 Ten Valeš je perfekcionalista,
00:16:33 takže prostě ta maska, si myslím, je perfektní.
00:16:37 Byly nějaký situace třeba při natáčení,
00:16:40 nemyslím přímo na divadle, kdy opravdu vám bylo zatěžko?
00:16:43 Že jste se přes to nemoh dostat?
00:16:45 Já vám rovnou řeknu, na co já se chci zeptat.
00:16:49 Jestli nemám nějaký mylný informace,
00:16:52 vaše sestra je režisérka divadelní.
00:16:56 -Viktorka, ano. Čermáková.
-Viktroie Čermáková.
00:16:59 Já mám pocit, že Hřebejka napadlo,
00:17:01 že v nějakým jeho filmu vy jste hráli manželský pár.
00:17:04 To teda musela bejt votrava. S vlasní sestrou? Šlo to vůbec?
00:17:09 Víte, že jste snad jedinej člověk, kterej to vidí stejně jako já?
00:17:20 To je opravdu první reakce, za kterou děkuju.
00:17:23 To jsem rád teda!
00:17:24 Protože všichni dělali, no a co? Ježíš, to snad zvládneš!
00:17:28 Já jsem říkal, vy jste se zbláznili!
00:17:29 Máš bráchu? Dovedeš si to představit?
00:17:32 Tomu Honzovi třeba.
00:17:33 Vlez bys s bráchou do postele? A vy se ségrou, to je to samý!
00:17:36 On říkal, dyť ta tvoje ségra je krásná.
00:17:38 Říkám, ale je to ségra! Bylo to hrozný.
00:17:42 -Hrozný, že jo?
-Bylo to hrozný.
00:17:44 -Pro ni i pro vás.
-Pro ni i pro mě.
00:17:46 Ale zas jako na druhou stranu
00:17:48 jsem si tam uvědomil důležitou věc,
00:17:51 že to herectví je opravdu profese
00:17:54 a že se tím dá vyřešit spoustu problémů.
00:17:57 Že spoustu věcí se dá jen zahrát.
00:18:00 -Ale potěšení to žádný není.
-To je málokdy u herectví.
00:18:05 Už jsme mluvili o tom, že je před váma ten Krejčíř.
00:18:08 A co tak ještě? Na co se chystáte?
00:18:10 Třeba ještě předtím budete něco točit?
00:18:12 Já mám pocit, že i ten Cirkus Bukowsky
00:18:14 bude nějak pokračovat.
00:18:15 -Cirkus Bukowsky bude pokračovat.
-A ta vaše role tam furt je?
00:18:18 Kuneš vyrazí někam do pohraničí něco tam hledat.
00:18:23 Ale to budem dělat někdy až na jaře,
00:18:25 ten Krejčíř je teď č. 1, to mě čeká další 4 měsíce.
00:18:30 A na divadle nějaká premiéra?
00:18:32 Já jsem vás naposled viděl hrát na divadle ne ten Ucpanej systém,
00:18:36 viděl jsem, jak hrajete krásně oslíka, oslíka z medvídka Pú.
00:18:43 -Ano, Ijáčka.
-Představte si!
00:18:45 Brutální vizáž a hraje roztomilýho oslíka!
00:18:49 Je to tak? Aby si nemysleli, že si vymejšlím!
00:18:51 Je to tak skutečně. Hrajeme Medvídka Pú.
00:18:53 A ještě roztomilejší je David Novotný v roli Medvídka.
00:18:58 A ještě ten vysokej brejlatej? Ten hraje?
00:19:00 -Šimčík hraje králíčka.
-Králíčka!
00:19:04 Hynek Čermák!
00:19:16 Přátelé, já jsem takovým zastáncem teorie,
00:19:19 že na tzv. legendy naší historie, ať už umělecký, nebo sportovní,
00:19:26 by se nemělo zapomínat.
00:19:27 A jsem rád, že občas si můžu dopřát,
00:19:30 i vám, divákům, tu radost,
00:19:32 že některou z těch, ale opravdovejch legend
00:19:34 do tohoto pořadu pozvu.
00:19:36 Povedlo se to i dneska.
00:19:38 Je to legenda československého fotbalu,
00:19:41 záměrně říkám československého,
00:19:43 protože on je např. držitelem stříbrné medaile
00:19:48 z MS v Chile v r. 1962.
00:19:53 Úžasně nadanej kanonýr, střelec. Přijel až ze Slovenska.
00:19:57 Pan Jozef Adamec!
00:20:13 Posaďte se. Pane Adamec, já když vás vidím,
00:20:16 já viděl mnoho vašich gólů.
00:20:18 Mimochodem, vy jste dal kolik za svoji kariéru? 170.
00:20:22 Víte, co to je 170 gólů? Je to tak pravda?
00:20:26 Ano.
00:20:27 Já jsem mnoho vašich gólů viděl,
00:20:29 ale víte, když vás vidím, co si prvně vybavuju?
00:20:32 Když jsem si kdysi dávno přečet,
00:20:35 že vy jste dal někde na letišti facku nějakýmu novináři.
00:20:39 A to tenkrát bylo opravdu... To se nedělo často.
00:20:42 Co to bylo? Proč to bylo? Co vám udělal?
00:20:45 -Ani nevím, kdo to byl?
-Kde ste to vytiahol, toto?
00:20:48 Já jsem to tenkrát čet a pamatuju si to!
00:20:50 Mnoho vašich gólů jsem zapomněl, ale, že jste dal pěstí novináři,
00:20:55 to jsem si vybavil hned, jak vás vidím.
00:20:58 Bolo to, keď sme došli z Mexika, tam sme neuspeli na MS.
00:21:02 A hned na letisku, tuná v Prahe, už nevím, jak sa ten pán menoval.
00:21:10 Psal do Svobodnýho slova.
00:21:11 Já si pamatuju, do Svobodnýho slova psal.
00:21:13 To byly takový noviny.
00:21:14 Za trenérom utiekali všetci novináre,
00:21:16 tam sa ho vypytovali, prečo sme tak špatne hráli,
00:21:18 prečo sme skončili zle.
00:21:21 A tento pán len za mnou.
00:21:23 A ja som po letišti išiel po tej hale,
00:21:27 si predstavte, on ma 2 x kopol do nohy.
00:21:29 Otoč se! Řekaj něco a tak! A ja som sa potom otočil.
00:21:33 Tak keď si ma kopol, ja ti nemám co řeknúť.
00:21:37 Tam je pan tenér, ten nech ti povie, čo je treba.
00:21:41 A co, jseš blbej? Tak ten blbej mu dal 1 facku.
00:21:47 A tým to skončilo. Potom som bol na disciplinárke.
00:21:50 -Tam ma dobre poznali.
-Že jste byl vylučovanej.
00:21:55 Vy jste byl, pane Adamec, vůbec trošku konfliktní.
00:21:58 Na jednu stranu jste dával góly.
00:22:00 Helejte se, to už vám říkám, co si vybavuju.
00:22:02 Vy jste hrál za nároďák, na Spartě, za československý mužstvo.
00:22:07 A já už nevím proč na vás ty tribuny začaly pískat.
00:22:10 A vy jste na ty tribuny vystrčil holou.
00:22:12 To jako...
00:22:14 To se při mezistátních zápasech často nestává.
00:22:18 Ale vás ty lidi dožrali, že pískaj na reprezentanta.
00:22:21 Jak to bylo?
00:22:23 -Neexistuje, to není pravda.
-Není to pravda?
00:22:25 Nie. Ja som nedal trenýrky dolů v žiadnom prípade.
00:22:30 Ja som sa postavil k tribúne a tak som si utriel kopačky.
00:22:38 Ale trenýrky som nestiahol.
00:22:49 -To bolo na Sparte.
-Proč to bylo? Proč na vás pískali?
00:22:52 -Reprezentant, lvíčka na prsou.
-Niečo som mal.
00:22:55 Lebo jak keď som došiel do Prahy s Trnavou,
00:22:58 to bolo také velké derby.
00:23:00 My sme hrávali v tom čase dobře, sme boli 5 x majstri, za 7 rokov.
00:23:06 Sparta nám, lebo Dukla Praha nám tam raz vbehla,
00:23:10 medzi tých 5 titulov.
00:23:12 Ta Trnava byla tenkrát slavná!
00:23:16 Možná Sparťani, co tam byli vás neměli rádi.
00:23:20 Párkrát ma rozhodca vylúčil, aj za tento prípad.
00:23:23 Tak ma nemali radiť. Potom išiel ten mezištátny zápas.
00:23:26 Tam ma nechtel postaviť pan trenér, lebo sa bál divákov.
00:23:32 Vieš čo, neide, ale rozcvičuj sa, možno, že ťa postavím.
00:23:36 A prisám, že mi pol hodinu pred zápasom povedal, ideš hrať.
00:23:42 Tak ja som vybehol na plac a hralo sa s Irskom,
00:23:45 my sme vyhrali 3 : 0 a dal som hattrick.
00:23:47 3:0 sme tu, na Sparte vyhrali.
00:23:55 Pane Adamec, my tady všechny vaše góly popsat nemůžeme,
00:23:58 ale vy jste dal dokonce za nároďák 3 góly Brazílii.
00:24:02 A to si myslím, vyhráli jsme 3 : 2,
00:24:04 já jsem ten zápas viděl v televizi.
00:24:05 A to jste snad jeden ze 2, nebo ze 3 fotbalistů na světě,
00:24:09 kterejm se povedlo dát Brazilcům 3 góly! Jednomu chlapovi!
00:24:13 -Je to tak?
-Ano, ano.
00:24:15 Bol nejaký Fontain, lebo ak sa volal, Francúz!
00:24:19 Fontén! Možná slovensky je to Fontajn!
00:24:28 Pomiešané s maďarčinou!
00:24:35 A na MS v Španelsku Rossi!
00:24:39 To sa povie aj česky, aj slovensky, Rossi.
00:24:43 A to jste jediný 3, který jste dal Brazilcům 3 góly?
00:24:46 Zatial to tak písaly noviny, ja neviem, či to je pravda,
00:24:49 ale ja som dal tie 3 góly.
00:24:51 Já si na to pamatuju. 3 : 2 jsme vyhráli.
00:24:54 Mimochodem, to teď mně spousta lidí neuvěří.
00:24:57 Protože já jsem pamětník a jsem fotbalovej fanda,
00:25:00 možná vy mladší si nebudete, vy taky možná ne,
00:25:04 vůbec jste neslyšel nikdy,
00:25:06 že když se kopaly tzv. penaltový rozstřely,
00:25:10 ty se kopou dodneška!
00:25:11 Když skončí nějaký pohárový zápas nerozhodně, se prodlužuje,
00:25:15 pak se kope 5 penalt!
00:25:17 A tenkrát, za pana Adamce to bylo tak, že to nekopali
00:25:20 pokaždý jinej hráč, ale vždycky jen 1 hráč.
00:25:24 A vy jste kopal ve finále Poháru proti Spartě to bylo, myslím.
00:25:28 A vy jste kopal a všech 5 penalt dal.
00:25:31 To je úžasný!
00:25:38 Boly také časy,
00:25:39 že sme mali velké derby, Sparta, Dukla.
00:25:44 Dukla v Trnave odišla minutu pred koncom z ihriska.
00:25:47 -Jak to? Proč?
-Penaltu odpískal rozhodca.
00:25:51 A bol český rozhodca.
00:25:53 Dukla čakala, dal som gól, 1 : 0, za minutu koniec zápasu,
00:26:00 nedohralo sa, na rozhodcu, Dukla odišla.
00:26:03 Ešte Pepík Masopust, Sváťo Pluskal, ta partia.
00:26:07 A za to, čo som im dal ten gól, ma zobrali na vojnu!
00:26:13 Dal som im gól v poslednej minute, oni ma zobrali na vojnu!
00:26:19 A predstavte si, čo mi vyviedli! Prespal som na ošetrovni.
00:26:24 Potom pan Vejvoda mi hovorí: Za mesiac sa hlásíš.
00:26:29 Som nedostal žiadnú pozvánku na vojnu.
00:26:33 Povolávací rozkaz se tomu říkalo, víte?
00:26:36 Ja som ho nedostal, ja neviem, jak sa tomu říká.
00:26:38 Já to dostal. Do Dukly jsem nešel.
00:26:41 Pan Vejvoda ma zavolal, prijdi, tak som prišiel.
00:26:45 Na ošetrovni som prespal, ráno sme leteli do New Yorku.
00:26:49 Dukla Praha, 6 týždnov,
00:26:51 prvý velký turnaj, čo Dukla vyhrala.
00:26:54 Nehral som ani 1 zápas.
00:26:56 Tam bol Pepko Masopust, Sváťo Pluskal a ta partia.
00:26:59 Rudlo Kučera, Pepo Jelínek, Vacenovský, Brumovský atd.
00:27:04 A ja som bol ako bažant, na Brodwayi sme bývali,
00:27:09 do Central Parku sme chodili trénovať
00:27:11 a tam som zložil tu vojenskú prísahu!
00:27:14 Fakt, jo? To museli Američani čumět teda!
00:27:22 Američani koukali,
00:27:24 jak českoslovenští vojáci skládají přísahu?
00:27:27 Nebo vy jste sám jenom? Většinou to nastoupí nováčkové.
00:27:29 Pepko Masopust a Sváťo Pluskal mi dávali úlohy, čo mám spraviť
00:27:33 a tam som to spravil.
00:27:36 Oni boli majori! Oni boli majori!
00:27:40 Vy jste řek takhle Masopustovi, přísahám a šli jste nakupovat?
00:27:45 Nebo co? Jak byla v Central Parku přísaha československýho vojáka,
00:27:50 to mně teda řekněte!
00:27:53 -Prisahám...
-Teďka nepřísahejte!
00:27:56 Tam som to povedal!
00:28:03 -Komu?
-Masopustovi a Sváťovi Pluskalovi!
00:28:08 Že rieku Hudson, jak sa povie? Hadsn?
00:28:12 Ano, správně.
00:28:14 Tak tu, že nebude plávať, keď spravím zmluvu s nima,
00:28:18 že som prísahal.
00:28:19 Jo takhle!
00:28:21 Jediný voják Varšavskej zmluvy, čo robil zmluvu v New Yorku.
00:28:26 -Přísahu!
-Prísahu.
00:28:33 Celý 2 r. vy jste hrál teda za Duklu.
00:28:36 Zase jste byl v hlavním městě.
00:28:38 Neříkejte mi, že ty večerky jste měli přísný.
00:28:41 Kavárna Vltava bola moja. No pravda!
00:28:46 Karel Gott tam začal spievať v tom čase.
00:28:49 Vy už jste hrál fotbal...
00:28:50 Aťka Janoušková,
00:28:51 taká malá spieváčka tam spievala.
00:28:54 Myslím, že sa nemýlim. Že Aťka Janoušková sa menovala.
00:28:57 No ano! Ona nevyrostla od tý doby! Ona furt je takhle.
00:29:07 Pane Adamec, ty děvčata v Praze, co?
00:29:10 Slavnej střelec! Vzpomínky! Řekněte to souhrně.
00:29:14 Vzpomínky máte.
00:29:15 Všade sú pekné dievčatá. Všade. Dievčiatka sú krásne.
00:29:18 Všetko peknúčke, tak im musíme dávať čest!
00:29:21 Pane Adamec, teď už je to jedno!
00:29:23 Já jsem se ptal na tu dobu, když vám bylo 19, 20.
00:29:28 Jako, že jste objevil velkoměsto, hlavní město a taky děvčata.
00:29:32 Víc, než v Trnavě! Neříkám, jestli hezčí, nebo tohleto!
00:29:35 Ale větší výběr!
00:29:36 Si predstavte, jak som na tu Duklu narukoval,
00:29:40 vojáka si pamätám, ale toto si nepamätám.
00:29:44 Za tej éry, keď sa dozvedeli kluci, že ja tam chodím...
00:29:48 -Do Vltavy.
-Do Vltavy.
00:29:50 Čestné moje slovo. Pepko Masopust sa tam bol pozrieť,
00:29:54 Sváťo Pluskal, Pavel Kouba, brankár, čo bol,
00:29:58 Jirko Sůra, Rudlo Kučera, ten tam bol hosť, ako ja.
00:30:02 Lebo sa to všetko dozvedelo,
00:30:04 že jaká je tam krásna partia, krásne dievčatá.
00:30:08 -Masopust byl ženatej v tý době.
-Aj Sváťko Pluskal bol ženatý.
00:30:11 -Byl ženatý.
-Ja som bol slobodný.
00:30:22 Teď si vybavuju, že vy jste měl takovou přezdívku.
00:30:26 Vám říkali Hatrlo? Řekněte mi proč? Z čeho to vzniklo?
00:30:31 Otec moj vo Vrbovom, futbalista, všeci mu hovorili Hatrlo.
00:30:35 Došiel som do Trnavy, z Vrbového sa to dostalo do Trnavy,
00:30:40 že som Hatrlo, po otcovi a ja sa aj dneska,
00:30:44 v Trnave, v Bratislave mi takto hovoria, Hatrlo.
00:30:47 A ja som akože Jozef Hatrlo Adamec. Je to také krstné meno. Po otcovi!
00:30:53 Já vím, že víc fotbalistů,
00:30:54 vím, že váš spoluhráč z Trnavy, Karel Dobiáš,
00:30:56 tomu se dodneška říká Patino.
00:30:58 -A to má taky po otcovi?
-Nie.
00:31:01 A proč se říká, já ho často potkávám.
00:31:03 Proč se říkalo Dobiášovi Patino?
00:31:05 On, keď bežal, tak nejak päty hádzal za sebou.
00:31:11 Ale fakt! On, jak išiel, tak nejako utekal.
00:31:21 Tak nemal meno. Nemal meno, tak jak mu dáme...
00:31:25 -Jak, že neměl jméno?
-No mal, Karol!
00:31:27 -Karol, to má každý.
-To není špatný jméno, pane Adamec!
00:31:34 Nekomu sa říká i Karlík!
00:31:38 Ale já jsem zmínil,
00:31:40 že vy jste byl v tý slavný chilský partě v r. 62.
00:31:45 -To jste byl zrovna v tý Dukle, ne?
-To som bol v Dukle.
00:31:48 To vám bylo nějakých, kolem 20 let vám bylo.
00:31:50 Jak na to vzpomínáte?
00:31:51 Protože přece jen, od tý doby jsme 2. na MS nebyli.
00:31:55 Máte vůbec tu medaili ještě doma?
00:31:58 -Myslím, že by sa našla.
-Našla by se, kdybyste hledal.
00:32:01 Jak na to vzpomínáte? Tam byli samí mazáci.
00:32:04 Sehrál jste nějakej zápas? To já už si nevybavuju.
00:32:07 V Chile som hral prvé 3 zápasy. Porazili sme Španelsko 1 : 0.
00:32:11 To všecko vím.
00:32:13 S Mexikom sme prehrali a s Brazíliou 0 : 0.
00:32:18 -Takže jste tam góla nedal.
-Góla som tam nedal.
00:32:21 Ale sme postúpili.
00:32:23 Potom boly ďalšie zápasy, tam už som nehral.
00:32:25 -Jugoslávie...
-Maďarsko a finále.
00:32:31 Máte nějakej kontakt s fotbalem? Vím, že už netrénujete.
00:32:35 -Že jste jaksi spokojenej dochodca.
-Důchodce som.
00:32:43 -A co s fotbalem?
-Nie. Už sa mi nechce trénovať.
00:32:46 -Ani se starou gardou nechodíte?
-Zo starou gardou chodíme!
00:32:51 To my, národné mužstvo, Lacko Petráš je nám šéfom!
00:32:55 A starý internacionáli Slovenska,
00:32:58 ja odovzdám vlajku súperovi, čestný výkop spravím,
00:33:02 keď sú starší, pobehám si polčas a keď sú takí mladší,
00:33:08 vidím, že bysme mohli prehrať, tak za 5 minút šup, už striedam.
00:33:13 -Čili se udržujete ještě v kondici.
-Chodíme hrávať za starých pánov.
00:33:20 Já nevím, jak je na tom teď slovenskej fotbal.
00:33:23 Vyhrali na Ukrajine. Porazili Španielov.
00:33:27 Vy jste na tom teď stejně, jako my.
00:33:29 -Teraz vynikajúco.
-My jsme na tom taky dobře.
00:33:32 Pane Adamec, víte, že jsme na tom taky dobře teďka?
00:33:36 Ja som sledoval aj českých futbalistov.
00:33:38 -Vy máte 9 bodů, my máme 9 bodů.
-To ja viem.
00:33:41 -To víte?
-To ja viem.
00:33:48 Pane Adamec, víte, čím bysme to mohli zakončit?
00:33:50 Já bych si přál a vy určitě taky,
00:33:52 kdyby ty oba naše státy postoupily na ME
00:33:56 a zase bysme tam zase proti sobě sehráli nějakej zápas.
00:33:59 -Ale len vo finále!
-Ve finále!
00:34:01 -Nie vo skupine!
-Já bych to strašně chtěl vidět!
00:34:05 Že bysme vás po dlouhý době zase jednou porazili!
00:34:09 -Vo finále, keď budeme, beriem to!
-Klidně! Jozef Adamec!
00:34:24 Přátelé, naším dalším hostem je
00:34:26 muzikant, skladatel, aranžér, dirigent, Ota Baláž!
00:34:41 Řek jsem všecky tvoje funkce?
00:34:43 Já jsem neslyšel vzadu, co jsi říkal.
00:34:45 Skladatel, to jseš ze všeho asi nejmíň, bych řek.
00:34:49 -Nejvíc právě.
-Nejvíc?
00:34:50 Jasně. Já jsem napsal strašně moc písniček
00:34:52 a nikdo je nezná!
00:34:55 Proto si to myslím. Aranžér, dirigent atd.
00:35:00 -Že jo?
-Hudebník takovej.
00:35:03 Vysvětli mi jednu věc.
00:35:04 Tady jsem se ptal pana Adamce, proč mu říkali Hatrlo.
00:35:06 A ty jseš Baláž, já tě znám. My se známe 30 let.
00:35:10 Ale ty se všude píšeš Balage. Prosím tě, řekni mi proč?
00:35:15 Balage! Ty jseš obyčejnej Baláž.
00:35:19 Já jsem byl vždycky Baláž, až do r. 89, nebo tak.
00:35:25 A hrál jsem,
00:35:26 najednou mě Ondřej Hejma vzal do Žlutýho psa asi na 1/2 r.
00:35:30 Jsem tam hrál na piano s nima, se Žlutým psem.
00:35:34 A byl plakát
00:35:38 a on mě tam nechtěl napsat jako Baláž!
00:35:40 Říkal, že s Maďarama nehraje! Tak napsal, prosím tě...
00:35:48 To tam je kousek. Važ slova.
00:35:52 Tak napsal, jestli může napsat Balage, že to je Garage ― Garáž,
00:35:56 Balage ― Baláž, to tak zní.
00:35:59 Mně se to docela líbilo, v pohodě. Tak jsem si to nechal.
00:36:03 A teď mi vlastně vadí,
00:36:05 že někdo čte to Balage, jako Baláž.
00:36:08 Protože to je Ota Balage Baláž.
00:36:10 Já myslel, že to je jen na ty plakáty a na vizitky.
00:36:13 -A oni ti i říkají Balage?
-Všichni mi říkají Balage.
00:36:16 To já ale nikdy říkat nebudu! A Hejma!
00:36:21 A on se snad na plakáty píše Gejma, nebo co?
00:36:27 Dobře, tak já jsem na ty jména prevít,
00:36:29 tak já se vždycky na to ptám.
00:36:31 To mně nešlo do hlavy! My se známe 30 let!
00:36:33 -Dlouho jsem tě neviděl!
-Neopakuj to, že se známe 30 let!
00:36:37 Jak můžeme 30 let, když mi je 29.
00:36:38 Nechceš si znova přijít a já tě uvedu jako Balage?
00:36:47 -Abys nebyl...
-Ne, nebudem to zdržovat.
00:36:50 Potřebuju už domů.
00:36:51 -Považuješ to za chybu z mý strany.
-Ty si to můžeš dovolit.
00:36:57 Ty mě znáš 30 let.
00:37:05 Dobře, teď už jen pozitivně a vlídně.
00:37:09 Vysvětli mi jednu věc. Vidíš, známe se 30 let
00:37:13 a já jsem se tě na spoustu věcí nestačil zeptat.
00:37:16 Na některý se ani neptej.
00:37:18 Já jsem Otu Balageho
00:37:22 poznal, když byl členem skupiny Tango,
00:37:25 to byla kdysi, vy starší si to pamatujete určitě.
00:37:27 Slavná skupina Tango! Mirek Imrich...
00:37:31 -Je tady někdo tak starej?
-Tady ne. Taky doma na nás koukaj.
00:37:35 To bys nevěřil, kolik důchodců na nás kouká!
00:37:38 Takže ty si to pamatujou.
00:37:40 A Ota tam hrál, Balage, na klávesy.
00:37:43 Čili já žiju 30 let v tom, možná už 32,
00:37:48 že ty jseš klávesista!
00:37:51 A teď jsem se nedávno dověděl, že ty jsi vystudoval,
00:37:54 pane Adamec, dávejte pozor, vojenskou konzervatoř,
00:37:57 takže jsi byl svým způsobem v Dukle, na klarinet!
00:38:01 To mě porazilo! Na klarinet!
00:38:04 Proč na klarinet? A proč vojenskou?
00:38:07 Na to období nerad vzpomínám, ale je to tak.
00:38:10 Jen to řekni!
00:38:11 Já jsem hrál od 2. třídy na piano, protože táta byl taky muzikant.
00:38:16 Vlastně jsem věděl, že nikdy v životě
00:38:18 nemůžu bejt nic jinýho, než hudebník.
00:38:20 Táta to prostě tak měl, já jsem ho obdivoval, že to tak je.
00:38:23 Hrál jsem na to piano, nehrál jsem těch 8 hod. denně,
00:38:26 na to nebyl čas.
00:38:28 Jsem hrál fotbal taky chvilkama.
00:38:31 -Se díváš správným směrem.
-I jsem hrál v nějakých...
00:38:38 A necvičil jsem natolik, hrál jsem jen to piano.
00:38:45 Oni brali na Státní konzervatoř pianisty,
00:38:48 který už v 6. třídě vyhrávali nějaký soutěže.
00:38:51 A byli to šílený, to se nedá naučit, jako herec,
00:38:55 musíš to fakt trénovat 8 hod.
00:38:56 A já jsem prostě neto.
00:38:58 Tak vymyslel táta, že v 8. třídě jsem si vzal do pusy klarinet
00:39:05 a že to mě určitě na tu vojenskou konzervatoř vemou.
00:39:08 Takže jsem asi 14 dní hrál na klarinet
00:39:10 a vzali mě na konzervatoř.
00:39:13 -Po 14 dnech učení na klarinet?
-Ne, kecám. 3 neděle.
00:39:18 A ta byla, myslím, v Roudnici někde.
00:39:20 V Roudnici n. Labem.
00:39:22 Vím, že Honzíček Neckář to taky študoval.
00:39:24 Asi dřív, než ty.
00:39:25 Ten měl právě štěstí, já jsem štěstí neměl v tom,
00:39:28 že tehdá to byla střední škola a internát,
00:39:35 kde jsme bydleli, žili, dostali jsme vojenský mundury,
00:39:38 zadarmo jsme měli jídlo a všecko možný.
00:39:41 Ale za to, když jsme dělali maturitu,
00:39:43 tak jsme museli podepsat 8miletej závazek
00:39:45 u vojenský hudební školy.
00:39:48 Teda takhle, u vojenský posádkový hudby.
00:39:50 -Dodělal jsi tu školu?
-Dodělal právě.
00:39:52 Dodělal. On to dodělal.
00:40:02 -S vyznamenáním.
-Jako klarinetista.
00:40:10 Nicméně to bylo to nejhorší, co se mohlo stát,
00:40:13 že jsem tu maturitu dodělal, protože jsem dostal takovej papír
00:40:16 a tam jsem podepsal 8miletej závazek.
00:40:18 -Že budeš voják.
-Že budu voják.
00:40:20 A já jsem to nechtěl.
00:40:21 A táta mi zařídil, že jsem šel aspoň do tý Prahy
00:40:23 a byl jsem na tom Náměstí republiky.
00:40:25 Jenže, jak jsem přišel z tý Roudnice do Prahy,
00:40:28 tak rovnou jsem začal hrát s tím Tangem.
00:40:31 A my jsme měli manažera Láďu Mertlíka, který byl strašně,
00:40:38 prostě strašně nás dřel, hráli jsme 25 x za měsíc.
00:40:43 A to se nedalo, chodit do tý práce. Takže já jsem to dělal tak...
00:40:46 -Tys byl u těch vojáků v práci?
-Já jsem dělal 2 roky, zaměstnání.
00:40:51 Já jsem chodil do orchestru hrát na klarinet.
00:40:54 A na 1. máje a na 9. května jsi chodil v těch průvodech?
00:40:58 Tam jsem tě vždycky viděl, jak jsi šel okolo. Jsem hrál.
00:41:02 S tím štěbencem? Ty ses na to opravdu naučil?
00:41:05 Za tu dobu tý školy, na ten klarinet?
00:41:07 Já jsem vynikající klarinetista, jsem byl.
00:41:10 -V 7 jsem šel tam.
-V 7 ráno?
00:41:13 V 7 ráno. Teď jsem měl copánek tady, tady copánek
00:41:15 a ten jsem si musel vždycky dát do takový...
00:41:18 -Čepice.
-Ne čepice. Měl jsem sponku.
00:41:20 Teď jsem si vrazil náušnici jednu sem.
00:41:22 Protože my jsme hráli punk, tak jsem musel.
00:41:25 A teď jsem si vrazil, teď už nevím. Do týhletý.
00:41:27 Protože jsem pravák, jsem si sám udělal tu náušnici.
00:41:31 Pak jsem přišel na to, že to mají jen gayové,
00:41:33 tak jsem si musel strčit ještě do druhý.
00:41:37 To bylo, ráno jsem přišel do tý práce,
00:41:40 vyndal jsem náušnici, tady jsem dal tu sponku,
00:41:41 dal jsem si kafe, teď začala zkouška,
00:41:45 já jsem zmizel, protože Tango bylo třeba v Bratislavě.
00:41:49 Já jsem odjel do Bratislavy,
00:41:50 odehrál jsem tam strašně dobrej koncert,
00:41:52 tam přišlo 2000 lidí, všichni šli chlastat do hotelu,
00:41:57 já jsem si zase sed a zase jsem z Bratislavy přijel.
00:41:59 Přijel jsem ráno ve 4 hod. domů, 2 hod. jsem spal.
00:42:02 -Do kasáren.
-Domů jsem přijel.
00:42:05 -Ty jsi nespal v kasárnách?
-Já jsem Pražák.
00:42:06 -Já vím, ale jako voják z povolání?
-Jsem bydlel normálně doma.
00:42:11 Voják z povolání nebydlí v kasárnách.
00:42:14 Jak to mám vědět?
00:42:16 Vy máte nějakou, jako herci, máte nějakou...
00:42:21 -Co to je za příklad?
-To je to samý!
00:42:28 Vojáci mají úplně jinej režim!
00:42:31 Kór, když voják složí přísahu v Central Parku v New Yorku!
00:42:35 Ten má úplně jinej režim! A tys měl hodnost nějakou?
00:42:40 Oni mně to pak sundali, ale nejdřív jsem měl nadrotmistra.
00:42:43 -Nadrotmistr Balage?
-Jenže pak mě dali do vazby.
00:42:48 Tys byl zavřenej?
00:42:49 Já byl zavřenej ve vazbě 3 měsíce,
00:42:52 protože já jsem nechtěl bejt v tý posádkový hudbě.
00:42:56 Taky jsem nemoh! Protože jsem fakt 20 x hrál! Takže furt tohle.
00:43:00 Teď tam ten major, ten dirigent, oni mě vždycky pouštěli.
00:43:04 Pak tam přišel nějakej generál, mluvil rusky,
00:43:06 nemluvil ani pořádně česky.
00:43:08 A přišel na to, že tam nechodím.
00:43:11 A tak mně poradili, že to je výbornej nápad,
00:43:13 protože těch 8 let se nesmělo vyplatit, nic!
00:43:18 Nemoh prostě! Musel bych tam bejt 8 let.
00:43:22 Nedalo se. Já jsem říkal,
00:43:23 já vám zaplatím tu maturitu, tu školu, všechno, ne!
00:43:26 Já jsem vydělával strašný peníze!
00:43:28 -Na tu dobu.
-Na tu dobu.
00:43:30 Mně vždycky říkali, vy jste vyhrál?
00:43:33 -Kdo ti to říkal?
-Na poště, když jsem přišel.
00:43:37 Protože 20 x do měsíce a ještě jsem...
00:43:40 -To se nasčítá.
-To se nasčítalo.
00:43:42 2000 jsem vydělával čistýho v posádkový a 20000 s Tangem.
00:43:49 Tak já jsem říkal, já vám zaplatím všechno to! Ne!
00:43:53 Ty budeš voják z povolání 8 let! Tak já jsem tam nechodil.
00:43:57 Tak mi řekli, nejlepší by bylo, kdybys 2 x nepřišel
00:44:01 a oni ti dají takovej §, že jseš neposlušnej,
00:44:07 nebo takovou nějakou blbost.
00:44:10 -Zrádce!
-Vyloučej tě z toho.
00:44:12 -Vlastizrada!
-Ne.
00:44:13 -Kulka! Kulka se za to dávala!
-Právě, že ne!
00:44:19 Takže jsem normálně chodil k tomu vyšetřovateli.
00:44:21 Ten byl výbornej. Ten mi psal dobrý posudky, směřovalo se to tam,
00:44:26 že prostě budu neschopen tý služby.
00:44:30 -Čili psychiatr.
-Blázen rockovej. S náušnicema.
00:44:36 A najednou jsem jednou šel na Pankrác, mě si zavolali
00:44:41 a tam byl jinej vyšetřovatel.
00:44:43 Zamindrákovanej, Liška se jmenoval. Kde je kamera?
00:44:48 Říkal, podívejte se, vy máte § 155
00:44:54 a vy chodíte do práce v civilu!
00:44:57 Já říkám, no kdy už mě pustíte? A on, ne, ne!
00:45:02 Vy musíte bejt hudebník, voják z povolání!
00:45:06 Já říkám, já nechci! Mě to strašně sere! Pardon!
00:45:09 Mě to strašně štve! To se dá vystřihnout!
00:45:13 Mě to strašně štve.
00:45:14 O nás nejde, ale ten vyšetřovatel čuměl asi!
00:45:21 A on říkal, ne, ne! Já jsem taky hudebník!
00:45:23 Já hraju na harmoniku!
00:45:25 Ale jsem v práci, v tý hospodě si zahraju...
00:45:27 Já říkám, prosím vás, to je trošku něco jinýho.
00:45:29 Já chci bejt profesionální hudebník.
00:45:31 Dobře, tak já na vás uvaluju vazbu. A normálně mě tam svlíkli.
00:45:36 Šel jsem normálně v teplákách,
00:45:38 já jsem si říkal to je hezký, tady ty katry.
00:45:40 Já jsem si myslel, že mě 2. den pustěj!
00:45:42 Ty náušnice jsem tam, všechno to. Teď jsem si tam sed.
00:45:46 Říkám, tady je teplo. Já jsem asi tejden nespal.
00:45:48 Tak jsem si tam lehnul k tý tý.
00:45:50 A najednou tam přišli ještě 2 do tý cely.
00:45:53 Jeden krad auta a 2. byl vyšetřovatel,
00:45:56 kterej zpronevěřil peníze tomu, co ho vyšetřoval.
00:46:04 Tak jsme se tam bavili, říkal, co jsi proved ty?
00:46:11 Oni říkali, co jsi proved ty? Já říkám, nic! Aha.
00:46:17 Víš co, když tě vezmou do vazby, tak půjdeš sedět.
00:46:20 To se nedělá, že pouštěj. Jsem říkal, si děláte srandu.
00:46:23 Zavolá táta a zejtra tady... Tak 3 měsíce nikdo nezavolal.
00:46:29 Teď ty bachaři přišli, nám vyšla s Tangem zrovna deska!
00:46:33 Teď otevřel to okýnko! Baláž! Jo. Podepiš mi to tady!
00:46:37 Jsem podepsal desku.
00:46:39 Tak za 3 měsíce přišel právník Karla Gotta,
00:46:41 to mi táta zařídil.
00:46:44 Teď já jsem říkal: Jsem tady už 3 měsíce!
00:46:47 Ani dopis mně to... Cigára nemám!
00:46:51 A on, takhle jestli se budem bavit, tak jdu pryč!
00:46:55 -Říkal právník.
-Říkal právník.
00:46:56 Říkám, co teda? No, miluješ Československou armádu,
00:47:01 chceš bejt voják z povolání, nesnášíš rockovou hudbu.
00:47:07 Tyhle všecky věci, takhle si, rozumíme si?
00:47:12 A pak teprve se můžem bavit o tom, že tě pustěj!
00:47:16 Tak jo, pak byl ten soud,
00:47:18 přišla celá posádková hudba i s generálem, se na mě podívat.
00:47:22 -I Tango se přišlo kouknout?
-Ne, ty zrovna hráli.
00:47:26 Za mě tam někdo hrál.
00:47:28 Tak jsem tam přišel, teď jsem byl naštvanej!
00:47:32 Exemplární případ!
00:47:33 Podívejte se na toho, on chtěl odejít!
00:47:36 Tak to nějak šlo, já jsem přišel, co mám říct,
00:47:41 jsem si rozmyslel za ty 3 měsíce v tý vazbě.
00:47:45 A říkám, já teda se pokusím skloubit tu rockovou hudbu...
00:47:51 A ten říkal, co je to? Dyť to takhle neměl říkat!
00:47:56 Aha, vlastně, chci bejt voják z povolání
00:48:02 a to jsem všechno řek a pustili mě.
00:48:05 Pustili tě! Tak to vidíš!
00:48:06 Nečekal bych, že se na tý vojně takhle dlouho zasekneme!
00:48:11 To už moc toho neprobereme.
00:48:15 Ale zajímavý, to já jsem nevěděl! Je to poučný.
00:48:17 Ty jsi říkal, když jsme se o tom bavili,
00:48:19 abych hlavně nemlčel, abych mluvil.
00:48:20 Samozřejmě! Že zrovna takhle? Fajn! Tak jsi se z toho dostal!
00:48:28 Zaplaťpánbůh za to!
00:48:31 Ty jsi byl členem několika kapel, to už ani není možný je jmenovat.
00:48:34 Mimochodem, taky BSP, určitě znáte! To je slavná formace.
00:48:38 Pokud nevíte, co je to B, tak to je Ota Balage, Balage,
00:48:45 pak Střihavka a Pavlíček.
00:48:47 To už je dobře, ty 2 jména.
00:48:49 Ono BSP, starší si možná vybavěj Brigády socialistický práce!
00:48:54 Ale ne, to je kapela rocková, tříčlenná. Baláž, Střihavka...
00:48:58 A vy prej to chcete nějak obnovit. Ale teď už, Oto, stručně!
00:49:03 -Hráli jsme teď 6 x.
-6 x jste hráli!
00:49:06 Čili jste to oprášili zase celý?
00:49:09 My máme ty 2 desky.
00:49:10 Tam máme tu Zemi vzdálenou a ještě nějaký 3 takový slavný.
00:49:13 -Tu jsi složil?
-Pavlíček, bohužel.
00:49:16 Já jsem mu s tím pomáhal, ale on je tam napsanej.
00:49:22 -Tys mu s tím pomáhal!
-Ale je to taková slavná skladba.
00:49:26 Taky ještě nějakou svoji původní kapelu
00:49:28 prej chceš dát dohromady, nebo už jsi dal, to nevím.
00:49:31 -Mám Balage Band. Balage Band.
-No vidíš!
00:49:35 S takovou mladou holkou.
00:49:37 Já učím na Státní konzervatoři, ona byla moje žačka.
00:49:40 -S mladou holkou jsi něco založil?
-Skupinu. Hudební skupinu.
00:49:44 -Je jí 21, Tereza se jmenuje...
-Kolik, že jí je?
00:49:46 21. A úžasně zpívá.
00:49:49 A co tomu říkají její rodiče? Že ona s tebou bydlí.
00:49:54 To je tak,
00:49:55 když máš hudební skupinu, tak každej bydlí jinde.
00:49:59 To já vím! Ale zase znám tě! Čistě profesionální vztah.
00:50:05 -Je to čistě profesionální vztah.
-Já vím, že ty...
00:50:08 Já bych si nedovolil
00:50:09 takhle mladou holku oslovit na něco jinýho.
00:50:12 Samozřejmě. Ještě 1 věc,
00:50:13 ale opravdu telegraficky bych rád zmínil.
00:50:16 Já tě znám jako, nekoukej na hodinky,
00:50:17 já tě znám jako...
00:50:18 Hynek říkal, že něco ještě má někde.
00:50:20 Můžu za to, že se rozkecá o vojně?
00:50:30 Ještě jsi mě jednou překvapil, to musím říct,
00:50:32 protože tě znám jako rockovýho klávesistu
00:50:34 a jednou jsem byl v Hudebním divadle v Karlíně
00:50:37 na nějaký premiéře.
00:50:38 A najednou koukám, z tý díry pro orchestr jsi vylez ty!
00:50:43 -Nevylez, já jsem tam byl!
-Tak na začátku jsi vylez!
00:50:48 Najednou koukám, už zhasínaly světla,
00:50:50 něco se tam zalesklo, já říkám, to by moh bejt Ota, tohleto!
00:50:54 Ještě říkám manželce, on tam bude asi obracet noty.
00:50:57 Ne! On dirigoval vám celej muzikál!
00:51:00 Absolvent klarinetu na vojenský škole,
00:51:03 dirigoval celej muzikál!
00:51:05 To tě naučili na tý vojně? Ale už o ní nemluv!
00:51:08 Já jsem pak chtěl dělat AMU, ale jako voják jsem nemoh,
00:51:15 protože to bych dostal dalších 25000 let závazků!
00:51:19 Čili jsem neudělal, ale učil jsem se tam dirigovat.
00:51:23 A když v 94. jsme tady dělali Jesus Christ Superstar,
00:51:27 tak od tý doby jsem oddirigoval asi 12, 15 muzikálů.
00:51:34 Ota Balage!
00:51:42 Přátelé, já vám děkuju za pozornost, děkuju hostům!
00:51:44 Hynek Čermák, Ota Balage, Jozef Adamec!
00:51:48 Mějte se pěkně, na shledanou!
00:51:51 Skryté titulky Eva Svobodová
Zábavná talk show Karla Šípa. Účinkují: H. Čermák, J. Adamec a O. Balage. Režie V. Polesný
V tomto díle vás přijde potěšit herec Hynek Čermák, bývalý československý fotbalista a trenér Jozef Adamec a multiinstrumentalista, dirigent a zpěvák Ota Balage.
