00:00:37 Dobrý večer, přátelé, vítám vás zpátky,
00:00:40 protože skončily prázdniny plné sluníčka a televizních repríz.
00:00:46 Vítám vás tedy zpět,
00:00:47 vás, tady v hledišti pražského divadla Semafor,
00:00:50 vás, doma u televizních obrazovek.
00:00:52 Jak říkám, skončily prázdniny, začal novej školní rok.
00:00:57 Mimochodem období, kdy vzniká takový to lehký napětí
00:00:59 na trase škola ― žáci ― rodiče.
00:01:02 Někdy tam to napětí je i na straně rodičů.
00:01:05 To je třeba sebekriticky přiznat. Úsměvných příkladů je řada.
00:01:08 Zrovna nedávno jsem slyšel takovej, to vám hned za tepla řeknu,
00:01:12 takovej atypickej přístup rodiče.
00:01:15 Kontroloval nějakej tatínek klukovi žákovskou knížku
00:01:19 a vidí, že kluk v jeden den dostal 5 z matiky a 1 z hudebky.
00:01:24 Tak ho zavolá, říká mu: Prosím tě, pojď sem! Je to možný?
00:01:28 Tak ty dostaneš 5 z matiky a ještě si prozpěvuješ?
00:01:33 Nadaný dítě, tatínek blb. No.
00:01:38 Říkám, skončilo léto, mimochodem,
00:01:40 to jste všichni viděli a zažili, horké léto.
00:01:43 A teď nemyslím jen ty tropický vedra.
00:01:45 Ale i naší politický scéně bylo poměrně horko.
00:01:50 Takže, jestli se nepletu, poprvé v novodobý historii
00:01:53 máme teď parlament rozpuštěný a vypuštěný.
00:01:59 Takže, když teď řeknu, že naším 1. hostem je dáma,
00:02:03 která se jmenuje Němcová,
00:02:04 možná by to mohlo v důsledku toho léta vyvolat dojem,
00:02:08 že přijde bývalá předsedkyně bývalého parlamentu,
00:02:11 paní Miroslava Němcová!
00:02:12 Není to tak! Naším hostem je žena,
00:02:15 která nikdy předsedkyní ničeho nebyla.
00:02:18 Aspoň já o tom nevím! Režisérka Jitka Němcová!
00:02:36 Já tě tady vítám.
00:02:38 My jsme si před začátkem lehce vzpomněli,
00:02:41 že když jsi tady byla mým hostem naposledy,
00:02:45 to je asi tak 8 let zpátky.
00:02:47 -On mi připomíná, že už stárnu!
-Oba! Tak já jsem omlád?
00:02:52 Ale já to mám horší! Protože já stárnu a mám problém!
00:02:56 -Co máš za problém?
-Rostou mi prsa!
00:03:01 -K stáru?!
-Jo.
00:03:03 Jseš si jistá, že rostou, že nepadaj?
00:03:05 Pardon!
00:03:09 Já jsem to viděl teďka! Kolik to stálo?
00:03:19 Nic!
00:03:20 -Nebo čemu to přisuzuješ?
-Já nevím.
00:03:22 -Koukáš na to jako blázen?
-Já na to koukám jako blázen.
00:03:25 -Fakt, jo?
-Fakt, no.
00:03:27 Ty vzpomínáš 8 let zpátky! To jsou takovýhle problémy!
00:03:32 Musím říct, nemusej diváci všichni vědět,
00:03:34 ten důvod, proč jsi tady byla,
00:03:36 to bylo zrovna takový ožehavý téma, který jsme tady probírali.
00:03:40 Velký věkový rozdíly mezi partnery.
00:03:43 Tenkrát byl tvým manželem režisér Otakar Vávra,
00:03:46 možná diváci nevědí.
00:03:47 Dožil se, mimochodem, krásnejch 100 let, že jo.
00:03:50 100 let se dožil.
00:03:51 A já jsem slyšel, že on si naplánoval...
00:03:53 -104.
-104!
00:03:56 Jak je to možný si takovou věc naplánovat?
00:03:58 Ale on by se dožil, kdyby neuklouznul
00:04:01 a nezlomil si krček.
00:04:02 -Takže on vlastně úrazem?
-Úrazem, no.
00:04:05 To já jsem nevěděl! My jsme se od tý doby neviděli!
00:04:06 Úrazem, jo.
00:04:08 Ale když jsi tu byla,
00:04:09 já si samozřejmě nepamatuju, co jsme tady probírali,
00:04:12 určitě ten věkovej rozdíl, to soužití, jak to je.
00:04:15 Ale co jsme určitě neprobírali, aspoň já to nevím,
00:04:18 jak ono to tenkrát bylo?
00:04:20 Já vím, že vy jste se poznali,
00:04:21 tys byla studentka na FAMU a on byl tvým profesorem.
00:04:24 -Tobě bylo, já nevím...
-23.
00:04:26 -Kolik?
-23.
00:04:28 -A jemu bylo?
-63.
00:04:29 -63!
-To tě hodně zajímá, že jo!
00:04:32 To tě ale hodně zajímá!
00:04:35 On byl vlastně mladší, než jsem já teďka!
00:04:38 Jak to ale, to jsem se tě já nezeptal nikdy!
00:04:42 Hele, jak ono to bylo?
00:04:43 Sbalila studentka svýho profesora anebo profesor svoji studentku?
00:04:46 Tos mi nikdy neřekla. Teďka mně to řekni.
00:04:48 -To nemůžu.
-Jak to?
00:04:50 -No nemůžu!
-Dyť už tady není!
00:04:52 To je jedno! To nejde! Prostě jsme se sbalili!
00:04:56 Ty prostě jsi inklinovala k těm starším ročníkům,
00:04:59 ta zkušenost tě tam vábila.
00:05:01 Ne, ne, ne! Já jsem neměla nikdy takovejhle urnovej háj, jako...
00:05:16 Chceš říct, nikdy předtím. Že to byl tvůj 1. kluk.
00:05:20 Ano, 1. kluk. 1. chlapec, jo! 1. chlapec, ano, ano.
00:05:26 Tohoto věku.
00:05:27 To se pak už těžko adekvátní nějak, že jo.
00:05:31 Já jsem nevěřila, že s ním budu takhle dlouho.
00:05:34 On mi říkal, se mnou ti uteče 5 let jako voda.
00:05:37 Ale já jsem tomu nevěřila, těch 40 let, že to bude.
00:05:39 Ale on byl prostě úplně super, on byl úžasnej.
00:05:42 Já jsem čet jeho paměti! A humor!
00:05:46 Absolutně!
00:05:47 Hele, vzpomínal on někdy na ty herečky, co s nima točil?
00:05:49 Na tu Mandlovou a na tu Baarovou?
00:05:51 -Přiznal se ti k něčemu?
-Jo, jednou to měl.
00:05:54 -Jednou to měl?
-Myslím, že s Mandlovou.
00:05:59 -S Mandlovou to měl 1 x?
-Jo, ze slušnosti.
00:06:02 -Ze slušnosti?
-Jo, jo.
00:06:03 Tak oni pořád spolu pracovali, tak ze slušnosti jako...
00:06:06 -Aby se neřeklo.
-Aby se neřeklo.
00:06:08 On říkal, že ona byla moc dobrá, že ona byla zkušenější,
00:06:11 takže mu určovala ten rytmus a tempo.
00:06:16 -Mluvíš o tom filmu?
-Jo, jo.
00:06:20 Co spolu točili.
00:06:23 A jestli ty na ty režiséry už jsi nebyla,
00:06:25 já vím, že ty jsi asistovala v Itálii taky Fellinimu!
00:06:29 -Slavnej italskej režisér!
-No jo, ale ten byl mladej.
00:06:33 -Kolik mu bylo?
-Fellinimu? Tomu bylo 50 asi.
00:06:39 -Nepolíbenej ještě možná, viď?
-On byl ale hodně vysokej, byl.
00:06:43 -Co?
-Hodně vysokej byl.
00:06:45 -Ty jsi na prcky?
-Já jsem na malý, no, no.
00:06:47 -Ty jsi na malý?
-No jasně!
00:06:48 -No teda, zrovna...
-Já ti rozumím!
00:06:55 To jsem jenom tak chtěl letmo zavzpomínat.
00:06:59 -Jo, jo, to ke mně patří.
-Natočil řadu krásnejch filmů.
00:07:06 Radil ti? To se ještě zeptám. Kecal ti do něčeho?
00:07:09 To jsem si přece nenechala. Ne, ne, to jsem mu radši ne...
00:07:12 On by mě rozebral,
00:07:13 takže já jsem mu to pustila, až když to bylo hotový.
00:07:17 A bylo to hotový a když on se trošku začal tvářit,
00:07:20 že by to nebylo v pořádku, tak jsem říkala, nedostaneš večeři.
00:07:26 To je úžasný, říkal, úžasný, všechno v pořádku! A byl klid.
00:07:31 To byla taková letmá vzpomínka.
00:07:33 Já tady ani nemůžu vyjmenovávat, co všechno ty jsi natočila.
00:07:36 Řadu televizních filmů, inscenací, pohádky, komedie.
00:07:40 Ale řekni mi jednu věc, ty jsi, aspoň mně se zdá,
00:07:44 inklinovala k takovýmu
00:07:46 naprosto překvapivýmu hereckýmu obsazení,
00:07:49 který by možná nikdo jinej...
00:07:50 Ano, já jsem si obsadila třeba Karla Šípa!
00:07:52 To jsem nechtěl!
00:07:57 To byl pěkně blbej nápad, že jo! Já nejsem kinoherec!
00:08:00 A ty jsi mě tak dlouho udundávala, že já jsem byl opravdu...
00:08:05 -Starosta má starosti taky...
-Se to jmenovalo.
00:08:08 -Já jsem hrál starostu.
-Ano, starostu.
00:08:10 Úplatnýho starostu hrál. To mu šlo výborně.
00:08:14 -Ochotník jsem byl.
-Výbornej byl.
00:08:18 A teď, v tomhle filmu tě mám znova.
00:08:21 V kterým tomhle filmu mě máš znova?
00:08:23 Jsem slavná tak akorát.
00:08:25 Co jsi natočila se Zuzanou Michnovou?
00:08:27 -Já si nejsem vědom.
-Nejseš, ale jseš v archivu...
00:08:33 To už je jako v urně rovnou!
00:08:35 Jseš v archivu, tak jsme tě tam vysypali!
00:08:38 A je úžasnej, protože hraje veksláka!
00:08:41 Tak tě tam mám.
00:08:43 Normálně stojíš v Palackýho a veksluješ tam bony.
00:08:46 Jo? A že se mě nikdo nezeptal, jestli chci hrát v tom filmu?
00:08:50 Bylo ti 25 nebo 30, já nevím.
00:08:53 -Teďka, že se mě nikdo nezeptal!
-Že se tě nikdo...
00:08:55 -To je zvláštní, že jo?
-To je zvláštní!
00:08:57 -Použijou mě...
-Je to teda zvláštní!
00:08:59 Ale jde ti to výborně.
00:09:01 -Hrál jsem ho dobře?
-No výborně!
00:09:02 Ale já nevím jestli jsi ho hrál!
00:09:08 Já si na to ani nepamatuju! Takže je další důvod!
00:09:11 Já jsem ten film ještě neviděl! Vím, že už je v kinech!
00:09:13 Jo, od středy minulýho týdne je v kinech.
00:09:16 Od středy minulýho týdne je v kinech.
00:09:18 A musím říct teda, že je to moc hezkej film.
00:09:21 A že se na to... Je to fakt krásnej film!
00:09:24 Že se na to musíte jít podívat! Je to takový, je to fakt báseň.
00:09:29 -Já na to půjdu.
-Když tam hraješ.
00:09:32 No jasně!
00:09:34 Ale já jsem na premiéře teda měla úplně vyprodáno. Úplně!
00:09:38 Nádherný! Lidi tleskali uprostřed filmu,
00:09:40 protože pan prof. Höschl
00:09:44 vlastně říká takovou důležitou větu:
00:09:46 Člověk může bejt divnej, hlavně, že je šťastnej.
00:09:50 To říká v tom filmu.
00:09:51 To lidi opravdu tleskali, protože ono se to tak k tomu váže.
00:09:55 Tak tleskali úžasně i když odcházeli, pořád tleskali.
00:10:01 2. den jsme šly se Zuzanou,
00:10:03 protože já jsem měla trošku posunutý zvuk, asynchronní,
00:10:07 při tý premiéře, což je strašný.
00:10:10 -Jinak se otvírá huba!
-4 okna a jinak se otvírá huba.
00:10:13 Zvuk šel pozdějš, nebo dopředu?
00:10:15 -Zvuk šel pozdějš.
-Tak to je lepší, než dopředu.
00:10:18 Ale je to obojí z prdele, teda opravdu.
00:10:24 Tak jsem se šla podívat do toho cinema,
00:10:28 tak já tam jdu, říkám, dobrý den, dobrý večer, já bych chtěla...
00:10:32 A teď jse se dívala, nikde nic. Plakát nic.
00:10:35 Tam na tý světelný tabuli elektronický nic neběželo.
00:10:38 Já jsem říkala, já bych šla na film Jsem slavná tak akorát.
00:10:42 Taková mladá hoka říká: Jak to víte, že ho tady hrajeme?
00:10:51 Já jsem říkala, já si to teda myslím.
00:10:53 Hrajete to? No hrajeme. A kam to teda chcete?
00:10:58 Já jsem říkala, já bych chtěla tak prostřední řadu.
00:11:01 Taková utajená 2. premiéra.
00:11:04 Já jsem šla kontrolovat zvuk, jestli to tam sedí.
00:11:06 A ona říkala, no, to bych mohla mít.
00:11:09 A já jsem říkala, na kraj,
00:11:10 protože jsem věděla, že tam nebudu celou dobu,
00:11:11 zkontroluju zvuk a půjdu pryč.
00:11:13 Na kraj, no dobře, tak vám to dám na kraj.
00:11:16 A já jsem říkala, tak jo, kolik platím? 135 Kč.
00:11:21 Tak jsem jí dala 135 Kč a říkala jsem, tak je tam narváno?
00:11:26 Ona říkala, ne, ne. Vy tam budete úplně sama.
00:11:31 Hlavně, že se vyptávala kam to chceš.
00:11:35 -No musí se to rozkřiknout.
-Nádherný to bylo.
00:11:38 Teď se to rozkřiklo.
00:11:40 Myslím, že už tam přivezli i plakáty
00:11:41 a možná, že už to dali na tu desku.
00:11:44 Dobře, ale tak to mi řekni...
00:11:46 Ne, já jsem šťastná, protože já mám 80 % na tý CFD,
00:11:52 jak je ten film, jak se sleduje,
00:11:55 tzn., 80 % diváků je úplně spokojenejch.
00:11:59 Česká filmová databáze.
00:12:01 Ale film máš hotovej, to je pro režiséra,
00:12:03 to už jen aby na to chodili lidi.
00:12:06 Určitě něco chystáš. Tak na čem pracuješ?
00:12:09 A jaký jsou tam zajímavý herecký příležitosti?
00:12:12 -A je to tady! A je to tady!
-No ne, tak na něčem...
00:12:17 -Chystáš se na něco?
-Jo.
00:12:18 Chtěla bych udělat takových 10 povídek,
00:12:21 který jsou strašně intimní.
00:12:23 Od Maxima Billera, to je takový německý autor.
00:12:26 A je to pro 8 famáků a já udělám supervizi.
00:12:30 -8 famáků.
-Posluchačů FAMU.
00:12:33 A já udělám ty 2 a ostatní si zastřeším.
00:12:37 -Jinak to zastřešíš.
-Jo.
00:12:38 A chtěla bych jim dát, protože jsou takový moc hezký,
00:12:40 jmenuje se to Podivné lásky,
00:12:43 jsou to takový miniatury a je to moc krásný.
00:12:45 Budeme se těšit. Jitka Němcová!
00:12:58 Přátelé, naším dalším hostem je muzikant,
00:13:01 je to, jak se říká, frontman kapely,
00:13:05 která se jmenuje Čechomor.
00:13:07 Karel Holas!
00:13:20 Já se tě hned zkraje musím zeptat na takovou věc.
00:13:24 Jako Čechomor. Proč jste to nazvali zrovna Čechomor?
00:13:30 To je rozkladnej název. Mně se hned vybaví dřevomor.
00:13:35 -Jak slyším Čechomor.
-To si nemusíš vybavovat.
00:13:38 Protože tzn. Čechy a Morava.
00:13:40 My hrajeme český a moravský písničky.
00:13:42 Tak to je Čechomor.
00:13:43 To je zkratka vlastně našeho původního názvu, kterej byl:
00:13:46 První českomoravská hudební nezávislá společnost.
00:13:52 To bylo blbý! A dlouhý! A dlouhý to bylo!
00:13:55 Vy jste to zkrátili na Čechomor.
00:13:57 Od začátku lidi chodili na koncerty a nikdy neřekli my jdem na 1. ...
00:14:03 Oni vždycky řekli, my jdem na Čechomor.
00:14:06 Tak my jsme si z toho vzali příklad
00:14:08 a asi po 12 letech existence tý skupiny,
00:14:11 jsme to zkrátili.
00:14:13 Takže to mělo vývoj. Čechomor.
00:14:17 Ale částečně se tak jmenujete asi i proto,
00:14:20 to je základ vašeho repertoáru,
00:14:22 že hrajete český a moravský lidový písně.
00:14:26 -Jenom?
-Nejenom.
00:14:28 Máme tam taky, sem tam si uděláme výlet někam jinam.
00:14:32 Třeba na Slovensko. Nebo do Slezska.
00:14:39 Čili slezský, slovenský, český, moravský.
00:14:41 Anebo taky do Goralska, to už je Polsko.
00:14:45 A teď jsme měli krásnej výlet, jsme až do Japonska si udělali.
00:14:49 Pro písničky? Jako sbírat?
00:14:50 Písničky lidový japonský budete hrát?
00:14:53 Ne, že bysme sbírali lidové japonské písně.
00:14:56 My jsme hráli takový turné,
00:14:58 kde jsme měli pozvanýho hosta z Japonska,
00:15:00 kterej se jmenoval Joji Hirota
00:15:02 a on hrál na takovou zvláštní flétnu,
00:15:03 která se jmenuje šakuhači
00:15:06 a bubny, který se jmenujou taiko drums.
00:15:08 A my jsme hráli 1 písničku, kterou on zpíval. On ji zpívá.
00:15:12 Píseň o námořníkovi, která se jmenovala Solan bushi
00:15:15 a on ji zazpíval tím, svým...
00:15:18 -Japonským tremolem.
-Krásným.
00:15:21 S tím jsme měli velkej úspěch.
00:15:24 Vy jste kvůli tý 1 písničce s ním jeli do Japonska?
00:15:26 Ne, ne, on přijel za náma sem.
00:15:28 Dyť jsi říkal, že jste byli v Japonsku!
00:15:30 Neříkal jsem, že jsme byli v Japonsku.
00:15:32 -Za náma přijel.
-Ne, ne, říkal, že byli v Japonsku.
00:15:38 Tak jo, byli jsme v Japonsku!
00:15:43 A já koukám furt, kdy z něj vyleze, jak letěli a všecko!
00:15:47 Japonec za váma přiletěl kvůli 1 písničce!
00:15:50 Ne, my jsme si ho pozvali na turné.
00:15:53 A dokonce, když jsme byli v Číně,
00:15:55 tak jsme s jednou Číňankou zpívali i čínskou.
00:15:57 Teda ona zpívala s náma čínskou píseň.
00:15:59 -Ale to jste tam byli v tý Číně!
-Tam už jsme byli.
00:16:04 -A to bylo nádherný!
-Jo!
00:16:06 -My jsme hráli u Čínský zdi!
-Prosím tě!
00:16:10 -Představ si!
-A ta je dost dlouhá!
00:16:12 Vás je jen 6. To jste na sebe neviděli, viď?
00:16:17 Ne, neviděli. Ono se dost setmělo.
00:16:21 U Čínský zdi se dá hrát? A co tam je? Nějakej amfiteatr?
00:16:26 Takovej přírodní amfík, kolem je ta zeď, teď padá ta tma,
00:16:30 ta zeď se začne rozsvěcovat, teď nevidíš vůbec,
00:16:33 vidíš jen tu zeď, jak se tak plazí po těch vršcích,
00:16:36 před tebou sedí takhle ty diváci.
00:16:39 Ty hraješ Stojí hruška v širém poli.
00:16:46 A Číňan!
00:16:59 A Číňan sedí a zpívá: Stojí hruška...
00:17:03 A teď já, ta čínská zeď, Čechomor, Číňani, zpívaj česky. Kde to jsem?
00:17:12 Číňani s tebou zpívali česky?
00:17:14 Oni s námi zpívali česky: Stojí hruška v širém poli!
00:17:20 -Jak to mohli umět?
-No to je to!
00:17:23 Představ si, po koncertě jsem se dozvěděl,
00:17:24 že tam bylo asi 100 Číňanů, který studujou slavistiku
00:17:27 a oni se na těch písničkách učili česky.
00:17:31 Takže na vás přišlo v tak velký zemi 100 diváků.
00:17:45 -To byla jen 1. řada.
-1. řada. Slávisti, jak jsi říkal.
00:17:52 Zajímavý je, že ten koncert,
00:17:56 oni mají nějakej shromažďovací zákon,
00:17:59 že do 1000 lidí můžeš udělat koncert.
00:18:02 To oni na to mají zákon?
00:18:04 A pak to musíš mít povolený
00:18:05 od nějakých guvernérů, až po ministra kultury.
00:18:09 Že to je shromažďování, víc lidí pohromadě. Podívej!
00:18:14 -To by u nás taky mohlo bejt!
-Je to možný, že nás to čeká!
00:18:20 Takže jezdíte taky ven! To by mě zajímalo!
00:18:23 Jak tyhlety písničky, kromě 100 Číňanů, jak to berou?
00:18:27 Už jste byli i jinde, ne?
00:18:29 -Ano, byli jsme...
-Řekni namátkou.
00:18:31 Ty nejlepší země řekni.
00:18:33 Austrálie, Nový Zéland, Amerika severní, Afrika, Asie,
00:18:40 -Rusko! V Rusku jsme byli!
-Já jsem říkal ty nejlepší!
00:18:43 -Tam to ale bylo opravdu dobrý!
-Tam to bylo maso?
00:18:47 -A ty s váma taky zpívali? Rusové?
-Ty panimáli.
00:18:52 A upravujete ten repertoár nějak specielně?
00:18:55 Řeknete si, jedeme do Ruska, tak budeme hrát: Ka-kalinka.
00:19:00 -Ne, až takhle ne.
-Ka kali...
00:19:06 -A do Mongolska...
-Máte takovou...
00:19:15 Máme tak, že se snažíme mluvit v tý řeči,
00:19:19 představit tu písničku.
00:19:22 Jak když třeba přijede ten Gabriel, řekne: Dobry večer.
00:19:25 Všichni mu zatleskaj, že on umí česky!
00:19:28 -Tak my taky tak.
-V tý řeči.
00:19:30 Taky řeknem: dobry večer.
00:19:33 -Ty to moderuješ?
-Tak navzájem si to moderujem.
00:19:36 Střídáme se.
00:19:37 A oni jsou hotoví, že řekneš čínsky dobrý večer.
00:19:39 A pak zpíváme česky.
00:19:41 Musím ale říct, protože už těžko jsou diváci,
00:19:44 který by si to pamatovali, že my se známe dýl, než 8 let.
00:19:50 Protože my jsme s Karlem hráli v humorný scénce.
00:19:55 Pamatuješ si na to?
00:19:56 -Karel hrál houslistu takovýho.
-Ano, Malou noční hudbu!
00:20:01 Malou noční hudbu ses pokoušel hrát
00:20:02 a já jsem ho dirigoval!
00:20:04 -Já jsem dělal dirigenta.
-Tys byl dirigent.
00:20:05 -Strašná legrace to byla.
-Rychlý Šíp a pomalý Uhlíř!
00:20:11 Já jsem tě dirigoval, už nevím přesně, ale tys hrál!
00:20:14 Neublížilo ti to v muzikantskejch kruzích,
00:20:16 že jsi takhle se propůjčil srandě? To jsem se tě ještě nezeptal.
00:20:18 A je to už 20 let zpátky.
00:20:20 Člověče, já jsem se narodil ve Svitavách
00:20:23 a bydlel jsem v Moravský Třebový
00:20:25 a všichni si mě tam najednou víc vážili.
00:20:30 Už s váma někdy zpívala Michnová?
00:20:35 Vy tak jako máte různě hosty v programu.
00:20:38 Promiň, nezpívala, ale já jsem s ní kdysi hrával. Ještě v Marsyas.
00:20:42 -Jdi ty!
-Jako host.
00:20:44 Ale máte různý hosty, zpěvačky! Lenka Dusilová třeba!
00:20:47 Ještě s váma hostuje?
00:20:49 Ano, teď jsme měli právě turné k 25, nám bylo 25 let, Čechomoru.
00:20:54 Tak mi řekni takovou věc.
00:20:57 Většina těch kapel má takovej,
00:21:01 ono to je ošklivý slovo, šlágr, hit takovej klíčovej.
00:21:05 Kde ti diváci to po nich všude chtěj.
00:21:07 Co je to ve vašem případě?
00:21:08 Ptám se, jestli je to to, co si myslím já?
00:21:10 My když nezahrajem Mezi horami, tak to je po koncertě.
00:21:15 To jsem zrovna nemyslel.
00:21:17 -A jestli myslíš Proměny?
-Já nevím, jak se to jmenuje.
00:21:23 Ale zazpíval bych to. Kdybych byl vožralej.
00:21:28 Doneste sem... Doneste Karlovi panáka!
00:21:36 No, myslím ten duet s Lenkou Dusilovou!
00:21:39 -Jak to začíná?
-Teď jsi mě úplně dostal!
00:21:44 (Šíp zanotoval)
00:21:46 Darmo sa ty trápíš!
00:21:47 -Darmo sa ty trápíš! Znáš to?
-Ne.
00:21:49 Krásná věc.
00:21:52 -Darmo sa ty trápíš...
-Můj milý synečku.
00:21:55 Můj milý synečku.
00:21:57 A ten mužský hlas, kdo to tam zpívá?
00:21:58 -To je Franta.
-Tos mně toho řek teda!
00:22:02 -Promiň.
-On to nezpívá Karel, ale Franta.
00:22:04 -To zpívá Franta Černý.
-To musíš celý hezky!
00:22:07 Lenka Dusilová a Franta Černý! Krásný! A tu jste vyhrabali kde?
00:22:11 No ve zpěvníku jsme to vyhrabali a když jsme to vyhrabali,
00:22:17 ona je tomu totiž podobná ještě píseň Rehradice.
00:22:20 Ta začíná stejně. A ty Rehradice na pěknej rovině.
00:22:24 Akorát tam uprostřed toho tématu je to malinko...
00:22:27 -Čili to někdo někomu ukrad?
-A vidíš to, nikdo se nesoudí.
00:22:31 Nikdo se nesoudí. No, lidová písnička.
00:22:33 Kdo by se z lidu soudil?
00:22:35 -A ten text, to je všecko původní!
-Ano, to je původní.
00:22:38 Akorát je malinko zkrácenej,
00:22:40 protože ona tam furt by se něčím chtěla dělat.
00:22:45 No právě!
00:22:48 Na těch písních, když to čteš, to má třeba 30 slok.
00:22:54 A teď si představ,
00:22:55 že budem 30 slok zpívat, že by se udělala...
00:22:58 -A ty lidi by zase... Něčím.
-Udělala!
00:23:01 Udělala. Děkuji. Takže my to zkrátíme vždycky.
00:23:08 -Takže se udělá ve 3. sloce.
-No. Anebo...
00:23:18 Nebo Anička jde pro vodu 10 x, u nás jde jen 2 x.
00:23:22 A pak už je mrtvá.
00:23:23 Oni ty lidový, oni to hodně opakujou rádi.
00:23:27 Oni to prožívaj! A oni měli taky na to čas.
00:23:31 Ale i vy jste měli čas! Krásný to je prostě!
00:23:34 Od 3. sloky pláču pravidelně. Dojemný to je!
00:23:37 Jak ona chce bejt něčím a stejně se jí to nepovede!
00:23:41 -A on stejně by ji chytil a...
-A on ji nakonec třeba i chytne!
00:23:47 To je krásný! Opravdu krásný. Čili to je taky váš klíčovej?
00:23:52 To je, ano.
00:23:53 Akorát, že to nemůžem hrát na každým koncertě,
00:23:55 protože ta Lenka s náma na každým koncertě není.
00:23:58 A to bys nemoh hodit to o oktávu vejš?
00:24:01 Ale tak, mohl, no.
00:24:02 Ale už se nám stalo, že třeba diváci to chtěli,
00:24:05 já jsem říkal, kdo to umí zazpívat, ať si to jde zazpívat.
00:24:07 -Jo a nějaká divačka přijde?
-Přišla, zazpívala.
00:24:09 -Vopravdu?
-A to je nejlepší zážitek.
00:24:12 To je krásný! To je pak lidová píseň opravdu.
00:24:15 I když to ta Dusilová zpívá moc pěkně. Franta taky.
00:24:21 -Já mu to řeknu.
-No, řekni mu to.
00:24:23 Vyřiď mu to, že se mně to,
00:24:25 takový normální, neškolený, krásný zpívání.
00:24:28 Ale ty jsi říkal, že Čechomor kolik? 25 let?
00:24:31 Bude nějakej koncert velkej? Nějaká hala?
00:24:34 My už jsme to turné jeli. To jsme měli teď o prázdninách.
00:24:38 Bude ještě nějaká velká oslava? Abysme pozvali diváky!
00:24:41 Jako pozvala Jitka do kina, abyste nebyli ztratný.
00:24:46 Já všechny srdečně zvu,
00:24:47 protože my budem až do konce tohohle roku,
00:24:50 kdy máme ty narozeniny 25.,
00:24:52 tak každej koncert bude k 25. narozeninám Čechomoru.
00:24:57 Tak přijďte oslavovat s Čechomorem. Karel Holas!
00:25:12 Naším dalším, tedy 3. hostem je herečka,
00:25:16 momentálně herečka Dejvického divadla
00:25:18 Klára Melíšková!
00:25:30 Posaďte se.
00:25:31 -Jste pořád v tom Dejvickým?
-Jsem, samozřejmě.
00:25:34 -A od začátku.
-Ano, 16 let.
00:25:36 16 let furt v Dejvickým?
00:25:39 Já jsem byla v tom ročníku,
00:25:40 kterej přišel s Mirkem Krobotem rovnou ze školy.
00:25:43 Vlastně ze třeťáku
00:25:44 jsme dostali nabídku z DAMU, z loutkárny.
00:25:47 -Odkaď?
-Já jsem, loutkářka já jsem.
00:25:50 Takže Dejvický divadlo je původně loutkový divadlo?
00:25:53 No jako byli tam.
00:25:54 Oni tam byli původně co jsou teď v Dlouhý v divadle, ten soubor.
00:25:59 Tak ty byli původně před námi a oni byli o 3 r. starší, než my.
00:26:04 Tak když oni byli ve 4., my jsme byli v prváku.
00:26:06 A oni ze 4. šli do Dejvickýho divadla.
00:26:10 A když oni odcházeli do Dlouhé,
00:26:11 tak my zrovna jsme byli ve 3. ročníku,
00:26:14 Mirek Krobot byl náš ročníkový vedoucí
00:26:17 a dostal nabídku od ředitelky Evy Měřičkové,
00:26:21 protože my jsme byli taková prima parta,
00:26:23 že jsme tak byli soudržný, šikovný, pěkně nám to šlapalo,
00:26:26 tak ona ho oslovila,
00:26:27 jestli nechce s námi jít do Dejvickýho divadla
00:26:30 a založit tam novej soubor.
00:26:31 Ale jak se pozná, když děláte to loutkový herectví,
00:26:37 jak se pozná, že můžete hrát normální divadlo?
00:26:40 Ono se tomu nějak, jak se to jmenuje ta katedra?
00:26:42 -Katedra alternativní a loutková.
-Alternativní herectví.
00:26:46 Jenže my jsem tam byli všichni, co nevzali na činohru.
00:26:50 Tak my jsme se vetřeli.
00:26:53 To tak chodí, nevemou vás na normálku, jdete na alternativu?
00:26:58 To ne. Ale my jsme se hlásili většinou na obě.
00:27:01 A nevzali nás na činohru,
00:27:02 takže jsme všichni zůstali na loutkárně.
00:27:05 -Opravdu jste vodila?
-Vodili, ano.
00:27:07 Fakt jste vodila loutky?
00:27:08 Každejch půl roku jsme dělali,
00:27:09 třeba pantomimu jsme dělali půl roku,
00:27:11 pak jsme vodili loutky, pak jsme dělali zase Shakespeara.
00:27:15 Ale to ve škole! Ale i pro děti jste hrála třeba?
00:27:17 Hráli jsme pro děti, ano. I v Dejvicích jsme hráli.
00:27:21 A co na to ty parchanti říkali?
00:27:25 Já to myslím tak, že pro děti, to je specifický publikum!
00:27:29 To není jen tak, hrát pro děti!
00:27:30 Já mám zkušenost, že jsem hrála čarodějnice,
00:27:32 většinou jsem hrála já čarodějnice.
00:27:34 -Vodila jste čarodějnice.
-Ne!
00:27:36 My jsme taky hráli, že hrajete loutky a živí herci.
00:27:38 -Vy jste tam strčila hlavu takhle?
-No ano!
00:27:43 Vedle tý loutky? Opravdu! A něco jste řekla?
00:27:46 Byla jsem taková strašně drsná.
00:27:48 Třeba na mě křičely ty děti: Táhni, ty svině!
00:28:02 Říkám, že děti jsou opravdu! To se vám v Dejvickým nestane!
00:28:08 -Nestalo! To je vyloučená věc!
-Ne, ne.
00:28:12 Ale to je křest ohněm! To už pak nezažijete nikdy.
00:28:18 A musela jste se s tím nějak vyrovnat? Musela!
00:28:20 -Stála jste!
-Ne, jela jsem dál.
00:28:27 Řekněte mně, alternativní herectví, to když slyším,
00:28:29 ať je to alternativná muzika, nebo herectví,
00:28:31 já nikdy nevím, čím se to liší od normální muziky,
00:28:34 od normálního herectví.
00:28:36 Co vás učej, když vás učej alternativní herectví?
00:28:38 Kromě loutek myslím!
00:28:39 Je to v podstatě, je to jakoby jiná možnost.
00:28:43 Každejch půl roku jsme vždycky měli,
00:28:44 třeba jsme dělali s javajkama, to jsou takový ty loutky,
00:28:47 jak jsou takhle na takových tyčkách.
00:28:51 Doufám, že to tak je! Já už si to nepamatuju!
00:28:54 Všecky loutky jsou snad na tyčkách, ne?
00:28:57 -Ne! Maňásky vodíte jen...
-To jsou maňásci!
00:29:00 -To bych neříkal loutky!
-To je loutka!
00:29:02 -Maňásek je loutka.
-Maňásek je maňásek.
00:29:06 To zase, já to nemám vyštudovaný!
00:29:09 Ale do maňáska se strká ruka a loutce jde z hlavy drát, ne?
00:29:14 -No ano!
-Nebo 2, jak vy říkáte!
00:29:18 -Nebo špagáty potom jsou!
-Anebo, to už asi jen ve čtvrťáku!
00:29:23 -To už jsme byli v Dejvicích!
-To už jste byli v Dejvicích!
00:29:26 Špagáty. To už asi na každej prst jde 1 nitka.
00:29:30 A takhle ježibaba kopne, že jo? Takhle kroutí hlavou.
00:29:34 -To už je věda.
-No je! To není je tak!
00:29:37 To už neumíme.
00:29:39 To musí bejt řehole,
00:29:40 když někdo po tý škole se tomu profesionálně věnuje.
00:29:44 -No jo, jo.
-Je to řehole.
00:29:46 -Stýkáte se s těma lidma?
-No stýkáme se právě.
00:29:49 A moje kamarádka teďko, kolegyně,
00:29:52 myslím, že šla do nějakého loutkového divadla
00:29:55 a říkala, že vůbec ji k tomu nepustili.
00:29:57 Že to je tak náročný vodit ty loutky.
00:30:00 -A co tam teda dělala?
-Mluvila je.
00:30:03 Ono je to rozdělený, že je někdo mluví,
00:30:05 protože by to nestíhal.
00:30:07 -Čte vlastně, ne?
-Ne, to se musí naučit.
00:30:10 To se musí naučit, když není vidět?
00:30:12 No. To by se ztrácel čas tím čtením.
00:30:15 Tam nevidí, tak do toho kouká! Dávno už loutka dělá něco jinýho!
00:30:20 -To čtu, ne?
-Asi ne.
00:30:23 Pro ty děti je to snad jedno! Když se netrefí!
00:30:27 -Vy jste dobrej!
-To musí bejt pintlich?
00:30:30 No musí! To má svůj rytmus! Tam nemůže najednou, kde jsem?
00:30:37 Tam by to, podle mě, nevadilo, kdyby se posunul zvuk!
00:30:51 U těch loutek, co neotvíraj pusu, že by to bylo jedno!
00:30:53 Tak to jsem překvapenej! Vidíte to! Eště, že vás tady mám!
00:30:56 Ale řekněte mi jednu věc!
00:30:57 A možná diváci budou se mnou souhlasit!
00:31:00 Aspoň opticky to tak vypadá, že ta vaše vlastně dráha herecká,
00:31:06 je taková, jak bych to řek, zadrženě trošičku.
00:31:09 Že jako vy jste si dávala na čas.
00:31:11 Neříkejte mi, že hned jste po škole,
00:31:13 že tam nekroužili režiséři
00:31:15 a nenabízeli vám role v seriálech nekonečnejch a tak!
00:31:18 Ne! Fakt, mně prostě ne!
00:31:21 -Vy byste to asi stejně nevzala.
-Já nevím teda.
00:31:25 Já se musím přiznat, já jsem teď ráda,
00:31:28 že jsem zatím před tím rozhodnutím nebyla.
00:31:30 -Jednou, teď jsem odřekla seriál.
-Teďka už!
00:31:33 Když už máte nějaký Lvy doma, český. To už se to odmítá!
00:31:38 Ale já jsem si zjistil a jsou na to svědci,
00:31:44 ještě, než jste se dala na to herectví,
00:31:48 že jste v Roudnici nad Labem, jste z Roudnice nad Labem?
00:31:51 Já jsem z Roudnice nad Labem. Ano, ano.
00:31:53 Že jste tam provozovala papírnictví.
00:31:55 To je drb, nebo je to pravda?
00:31:56 To právě špatně napsali na ten internet!
00:32:00 Moje maminka tam má papírnictví!
00:32:05 A já mám v hlavě 4 otázky, jak se prodávaj tužky a tohlecto!
00:32:17 A já, když jsem to tam četla na tom internetu,
00:32:19 já jsem říkala, Ježíš, co to je za kravinu!
00:32:21 Kdo to tam zase napsal! Doufám že to někdo někde neplácne!
00:32:27 A vy si to vyberete!
00:32:29 To mně přišlo zajímavý! No vidíte to!
00:32:37 Ale mamince jste koukala do ruky, když prodávala propisky!
00:32:42 -Nepřimějete mě k tomu! Ne!
-Nic o tom nevíte?
00:32:45 -Ne. Vůbec. Vůbec.
-Prosím vás.
00:32:50 A vy jste už od těch holčičích let chtěla bejt herečkou.
00:32:53 -Ne, víte jak to bylo?
-Nechtěla jste prodávat...
00:32:54 -Ne!
-Vánoční papír!
00:32:58 Já pocházím jakoby ze sedlácko-zelinářský rodiny.
00:33:02 Co to je sedlácko-zelinářská?
00:33:03 Můj tatínek, jeho rodiče měli statek a měli polnosti
00:33:07 a zase naše rodina,
00:33:08 měli obrovský pole a pěstovali jsme zeleninu.
00:33:11 A můj tatínek je zemědělskej ing., můj bratr je zemědělskej ing.
00:33:16 A já jsem se nějak tak neprojevovala na gymnáziu,
00:33:19 když jsem chodila.
00:33:20 Oni ze mě taky chtěli mít zemědělskou ing.
00:33:23 A já jsem se tak jako trhla, tenkrát to byl revoluční rok 89.
00:33:27 A já jsem se rozhodla, že nepůjdu na zemědělskou ing.
00:33:31 a šla jsem do Prahy, že to zkusím na ekonomku.
00:33:35 -Jo takhle! Ještě ne herectví!
-Ne, ne, vůbec!
00:33:37 To mě vůbec nenapadlo.
00:33:40 To byla strašná náhoda totiž, jak já jsem se dostala k herectví.
00:33:43 K tomu se dostaneme, ne?
00:33:45 Já jsem právě na ekonomku, pak 2. rok jsem chtěla jít...
00:33:48 Počkejte, tam vás nevzali?
00:33:50 Tam mě nevzali, protože se zjistilo, že to nejde.
00:33:53 -Neumíte počítat.
-Něco takovýho.
00:33:57 Další rok jsem šla na filozofii, obor angličtina, čeština.
00:34:02 Tam se zjistilo zase, že neumím anglicky!
00:34:06 Takhle jste oběhla všecky pražský školy,
00:34:09 až jste se dostala do Karlovky!
00:34:11 Až jsem, potom ten 3. rok
00:34:13 už jsem pracovala ve směnárně na Václavským náměstí.
00:34:17 A jednoho dne jsem přišla domů, takhle jsem vysypala tašku
00:34:20 a tam byl takovej papírek a na něm bylo napsáno:
00:34:23 Manželé Lovrechovi vás připraví k přijímacím zkouškám z herectví.
00:34:28 P. S. Dejte tento lístek tomu,
00:34:30 o kom si myslíte, že by mu mohl pomoci.
00:34:33 -To bylo normálně mezi věcma.
-Mezi těma dolarama?
00:34:38 Mezi dolarama vám dal v tý směnárně tuhle cedulku?
00:34:41 Někdo mi to tam hodil na ulici. Na ulici to tam prostě někdo hodil.
00:34:45 -Já myslel při výměně peněz.
-Ne!
00:34:48 Stála jsem na refýži a někdo to tam hodil.
00:34:51 -Do směnárny!
-Ne! Když jsem...
00:34:55 -Vy to furt nechápete!
-Já jsem pomalejší dneska!
00:34:59 Já jsem furt v tý směnárně a vy už jste na refýži!
00:35:04 Vy si vždycky něco zamanete!
00:35:09 A to až vám řeknu, že jsem si myslel,
00:35:11 že váš tatínek je Jiří Melíšek, ten satirik!
00:35:14 A váš tatínek je sedlák! Já mám 4 otázky na satirika!
00:35:21 -Tak už nevím teda!
-Co budeme dělat!
00:35:25 -O čem si budeme povídat!
-Je o vás málo informací!
00:35:28 Ale tady ta je zajímavá.
00:35:30 Že vám někdo hodil, ještě jednou odkaď kam?
00:35:34 Jela jsem prostě tramvají! A tam mně to někdo dal do tašky.
00:35:38 -Osud.
-Ano, osud.
00:35:40 A já jsem si říkala, tak já už nemám co ztratit,
00:35:42 vůbec nevím, co bych dělala, tak já tam zavolám.
00:35:46 -A jak dlouho vás připravovali?
-3/4 roku.
00:35:49 -A šla jste.
-A šla jsem.
00:35:51 Připravená krásně. Ale v tý směnárně?
00:35:56 Taky jste pracovala vlastně s papírem!
00:35:58 Ano, ano a s penězi!
00:36:01 Takže ty geny nějaký po mamince. Že jo? Šustilo vám to.
00:36:04 -Jak dlouho jste to dělala?
-Rok jsem byla ve směnárně.
00:36:08 To jste tam šla na konkurz nějakej?
00:36:10 Já jsem předtím totiž dělala,
00:36:12 já jsem chtěla bejt strašně modelka a manekýnka.
00:36:16 Tak já jsem si vybrala,
00:36:18 mně bylo 18 let, po maturitě, že chci do Prahy.
00:36:22 Tak jsem si našla takovej letáček,
00:36:25 kde otevírali školu modelek a manekýnek.
00:36:27 Já jsem se tam přihlásila, chodila jsem tam
00:36:30 a než jsem to stačila dělat, tak jsem přibrala 15 kg.
00:36:35 A oni mě vyhodili!
00:36:42 To je teda opravdu!
00:36:44 Co vás to napadlo, že manekýnka XXL, že budete?
00:36:48 -Nebo to nebyl záměr?
-Nebyl!
00:36:55 Ale to mně řekněte,
00:36:56 už jsme se dostali k vaší současnosti,
00:36:58 už jsem to tak nenápadně řek,
00:37:00 že za 2 filmy už jste dostala Českýho lva?
00:37:02 -Ano, za 2.
-Za hereckej výkon.
00:37:04 Ale ještě se vrátím k tomu, že třeba jste ještě v těch 18
00:37:08 moc jako nehrála v ničem.
00:37:09 -To můžu říct. To je pravda.
-Ne, vůbec ne.
00:37:11 Až v 21 jsem se dostala na školu.
00:37:14 Jestli to není tím, že vy nejste ani takovej vyhraněnej typ,
00:37:16 ani těch princezen, s odpuštěním.
00:37:18 -To nejsem.
-Ani ne tak jako naivka.
00:37:22 Tady režisérka to může posoudit!
00:37:24 Že Klára není ani tak naivka, ani mrcha! Něco mezi tím!
00:37:28 Kdybys ji obsazovala, napadlo by tě...
00:37:30 Do papírnictví?
00:37:40 Jak vy sama byste se typově...
00:37:42 Já už od prváku v tom ročníku,
00:37:44 já jsem tam byla nejstarší v tom ročníku
00:37:46 a od prváku jsem jim hrála matky nebo čarodějnice.
00:37:49 -Že jo?
-Jo.Jo.
00:37:51 S váma to tak jde! A sama sebe? Teď dostáváte nějaký nabídky.
00:37:56 Já jsem vás naposled viděl v Dejvickým divadle,
00:37:58 to jste dělala hysterku.
00:37:59 Ale to jste byla úžasná! Já vám to i věřil! Že jste taková!
00:38:03 Já jsem překvapenej! Překvapenej jsem.
00:38:05 No vidíte.
00:38:06 Jsem říkal, to musí bejt doma nádhera!
00:38:09 No někdy to pustím a všichni se pak schovávaj!
00:38:14 Já mám husí kůži! To mám z hysterek vždycky!
00:38:17 Vy jste byla tak věrohodná, že jsem skoro chtěl odejít.
00:38:21 Ne, ale bylo to úžasný představení, byla jste výborná.
00:38:23 Jo, děkuju.
00:38:24 Čili asi typově jste těžko zařaditelná.
00:38:28 Mám dojem, vy jste prvně před kamerou stála ve filmu,
00:38:32 nevím, že by zrovna to bylo Babovřesky.
00:38:36 Ne, to byla nějaká Minulost. Ano, to byla Minulost.
00:38:40 A to taky na to moc lidi nechodili. Takový nízkorozpočtový film.
00:38:46 -A pak byli Mistři už. Mistři.
-To stejně nevím o čem mluvíte.
00:38:50 -To je taky film.
-Hezký je, že ukazujete na mě!
00:38:55 -Mistři! A to bylo co?
-Na to taky moc lidí nepřišlo.
00:39:02 A potom byl Protektor, na to přišlo trošku víc.
00:39:05 To už jo!
00:39:08 A vy jste dělala, oživte mi to! To já jsem viděl!
00:39:10 Tam jsem dělala takovou tu kolaborantku. Tu potvoru.
00:39:13 -Tu manželku toho...
-Toho nácka.
00:39:17 A za to jste dostala 1. Českýho lva?
00:39:21 -Ne, to jsem byla jen nominovaná.
-Nominovaná jste byla.
00:39:24 Ten 1. byl za Mistry. To byl za Mistry, ten 1. Lev.
00:39:26 A 2. byl minulej rok za 4 slunce.
00:39:29 -Bohdan Sláma!
-Bohdan Sláma, ano.
00:39:31 Tady seděl taky.
00:39:32 -To už taky byl navštěvovanej film.
-To už jo.
00:39:35 A tam jste hrála?
00:39:36 To já jsem ještě neviděl, se přiznám.
00:39:37 4 slunce jste neviděl?
00:39:40 A vás tím pádem jsem v tom neviděl.
00:39:43 4 slunce opravdu vidím, jen když jsem nalitej.
00:39:52 Když vylezu ze sklepa na Moravě...
00:40:00 Bohdan Sláma bude podle mě takovej puntičkář,
00:40:02 jak jsem ho tady poznal.
00:40:03 Takže to byla asi hezká práce?
00:40:05 Byla to krásná práce. A zase takovej puntičkář není.
00:40:08 On docela, on to tak cítí a když najednou se to začne měnit
00:40:11 a je to ono, tak řekne, jinak, jinak, přepíšeme to!
00:40:15 A hned to přepíše a natočí se to třeba úplně jinak.
00:40:18 -A ten typ, co jste tam dělala?
-To byla taková puťka.
00:40:21 -Puťka!
-No, taková šmudla.
00:40:24 Šmudla?
00:40:25 No taková nenamalovaná, taková oddaná prostě ženuška.
00:40:32 Pokud jde o divadlo, začíná teď sezóna divadelní.
00:40:37 Chystá se i nějakej film?
00:40:38 Máte doma nějakej scénář,
00:40:40 kterej přemejšlíte, jestli odmítnete?
00:40:43 Já zaplaťpánbůh točím teďko! Točím.
00:40:46 Roztočila jsem s Alicí Nellis, točíme film Andělé se to jmenuje.
00:40:51 A u Mirka Krobota, kterej točí svůj 1. film,
00:40:55 kterej si i napsal, jmenuje se to Díra u Hanušovic,
00:40:58 tak tam taky mám maličkou roli.
00:41:00 -Maličkou jenom?
-Ale hezkou. Maličkou a hezkou.
00:41:03 A v červnu jsme dotočili sitcom, kterej napsal pro Dejvický divadlo
00:41:08 Honza Prušinovský, Petr Kolečko a Mirek Krobot.
00:41:12 -To myslím bude v ČT.
-To bude v ČT.
00:41:14 To se jmenuje 4. hvězda.
00:41:16 A teď budeme v divadle oprašovat, dělat obnovenou premiéru
00:41:21 hry Petra Zelenky, kterej ji pro nás napsal.
00:41:24 Jmenuje se Dabing street.
00:41:26 Tak teď v říjnu znova bude obnovená premiéra.
00:41:30 Takže práce je dost a my, diváci, si vás konečně užijeme!
00:41:34 Klára Melíšková!
00:41:46 Přátelé, to je pro dnešek všechno! Já vám děkuju za vaši pozornost.
00:41:52 Jsem rád, že jsme se takhle
00:41:53 ve svěžím duchu potkali po těch prázdninách.
00:41:56 Věřím, že se nevidíme naposled
00:41:57 a já už se teď těším za týden opět s vámi na shledanou!
00:42:02 Skryté titulky Eva Svobodová
Dnešními hosty K. Šípa jsou herečka Klára Melíšková, hudebník Karel Holas a režisérka Jitka Němcová, která zanedlouho oslaví významné životní jubileum (2013). Režie V. Polesný
Po prázdninové pauze vás zveme na další premiérový díl, kde se můžete prostřednictvím obrazovky setkat s režisérkou Jitkou Němcovou, herečkou Klárou Melíškovou a houslistou, skladatelem a zpěvákem, členem skupiny Čechomor Karlem Holasem.
