00:00:33 Děkuji, dobrý večer.
00:00:34 Dobrý večer přeju divákům v pražském divadle Semafor.
00:00:37 Samozřejmě zdravím i vás, milí televizní diváci.
00:00:40 V souvislosti s naším dnešním 1. hostem
00:00:42 a vlastně tak trochu i s tím 2.,
00:00:44 se mně vybavila 1 taková historka kratičká,
00:00:49 která souvisí vlastně s oběma našimi hosty.
00:00:52 S tím 3. ne.
00:00:54 Abych navodil tu správnou atmosféru a připravil jim půdu,
00:00:58 tak vám tuto krátkou historku řeknu.
00:01:01 1 pražský mim, nezaměstnaný, bez práce, byl tak zoufalej,
00:01:06 že se šel i do zoologický zahrady poptávat,
00:01:08 jestli by tam nebyla nějaká práce,
00:01:10 v dětským koutku tam bavit děti a tak a ten ředitel mu říká,
00:01:13 jo, shodou okolností nám teď onemocněla gorila
00:01:17 a kdybyste za ni uměl zaskočit...
00:01:21 On říkal, jasně, beru!
00:01:23 Tak se navlík do toho kostýmu,
00:01:25 kompletně zalez do toho kostýmu tý gorily a celkem se mu to dařilo,
00:01:29 takový ty pohyby základní, to on uměl
00:01:31 a návštěvníkům se to líbilo.
00:01:33 Ale po čase to bylo furt stejný a už to lidi přestalo bavit,
00:01:37 už neměl takovej úspěch
00:01:38 a všim si, že se docela návštěvníci houfujou u lví klece.
00:01:42 Tak chtěl přece jenom ty diváky přetáhnout zpátky
00:01:45 a dostal se až nad tu lví klec, tam nějaká taková větev
00:01:51 a tam dráždil toho lva.
00:01:52 Tak se tam houpal, lidem se to líbilo, tleskali,
00:01:55 to je ono a fandili tý gorile.
00:01:58 Jednou se mu ale stalo, že se mu smekla ruka
00:02:00 a spadnul do tý lví klece.
00:02:02 A to víte, to byl malér! Začal křičet! Bál se o život!
00:02:05 Pomoc! Začal utíkat! To víte, to bylo něco pro toho lva!
00:02:09 Za ním, až ho ten lev opravdu doběh,
00:02:11 tlapou ho takhle srazil, přitisk ho takhle v koutě k zemi,
00:02:15 tu lví tlamu na něj otevřel
00:02:17 a řek mu, neřvi, nebo o ten flek přijdem oba.
00:02:30 Naším 1. hostem je, řekl bych, živoucí legenda české pantomimy
00:02:34 Boris Hybner!
00:02:43 Posaď se!
00:02:47 Já nevím, jestli bys uměl gorilu! No tak ale...
00:02:50 -No jo, dal bych to.
-Dal bys to dohromady.
00:02:53 Já musím říct, před začátkem jsme s Borisem vzpomínali.
00:02:57 A tak jsme si vzpomněli, že Boris tady byl už někdy,
00:03:00 to je takovejch 5, 6 let zpátky, byl naším hostem,
00:03:03 ale odnesl si opravdu hezkej zážitek,
00:03:08 takový, tě to tady obohatilo, no řekni!
00:03:10 On vytvořil tématický večer na téma kouřit, nekouřit,
00:03:16 tady seděl nějaký poslanec,
00:03:19 kterej připravoval protikuřáckej zákon.
00:03:23 -To už si nepamatuju.
-A byli jsme tady za kuřáky.
00:03:26 -Tys tady byl za silnýho kuřáka.
-Ano a Chantal.
00:03:29 Chantal Poullainová taky. A směli jsme tady kouřit.
00:03:35 Jestli jste si všimli, tak tady se nesmí kouřit.
00:03:39 A já jsem pobavil tady Karla,
00:03:41 tady v Semaforu se nesmí kouřit už na Kulaťáku.
00:03:48 Takže my jsme tady směli kouřit, já jsem měl takovej ten ohyzdnej,
00:03:52 hliníkovej, ten co tak rachotí, znáte to!
00:03:55 -Ale teď pozor, k pointě!
-Ale prosím tě, máme celej večer!
00:04:02 Jen se pochlub!
00:04:03 Já jsem říkal, já jsem kouřící nekuřák.
00:04:08 -Kdo?
-Já jsem říkal o sobě.
00:04:11 To není podstatný! Řekni rovnou, že tady seděl taky 1 Ukrajinec.
00:04:15 Tys ho pozval, on se mě ptal, jestli nemám cigaretu,
00:04:21 tak ji vzal takhle do ruky.
00:04:25 -Chcete cigaretu?
-No jasně.
00:04:27 -Můžu s ní trošku popovídat?
-Jistě.
00:04:29 Můžu jí říct, že jste v životě nekouřil?
00:04:35 Tahle mrcha snese všechno! Ona věří úplně všemu, co jí řeknu.
00:04:45 Pak mi ji vrátil, říkal, zapalte si.
00:04:48 Já jsem si zapálil.
00:04:52 Cigareta je prázdná.
00:04:59 Ona mě poslouchá.
00:05:01 Típnul jsem, on říkal, proč jste to udělal?
00:05:04 Já jsem říkal, já teď nepotřebuju kouřit.
00:05:07 -Nemusím kouřit.
-Protože jste nikdy nekouřil.
00:05:14 Můžu na to přistoupit.
00:05:16 A náhodou se to stalo posledním šlukem,
00:05:19 tady v divadle Semafor, v show Karla Šípa.
00:05:23 Já ti moc děkuju za to. Od té doby nekouřím.
00:05:27 -Od tý doby nevzal cigaretu.
-Od tý doby jsem nekouřil.
00:05:32 -Vřele doporučuju toho člověka.
-Úžasný schopnosti!
00:05:35 Já jsem ti to ani neřek, my jsme spolu dlouho nemluvili.
00:05:37 Ten účinek to mělo takovej, že od tý doby já jsem začal kouřit!
00:05:42 On to nějak hodil na mě! Ne, ne, to kecám!
00:05:46 Samozřejmě, že ne! To je takovej jako...
00:05:50 Tvým oborem samozřejmě,
00:05:51 a tenkrát jsme mluvili o kouření, proto jsem to připomněl,
00:05:54 protože tvým celoživotním oborem je pantomima.
00:05:58 Já nevím, když, tak mě oprav, ale ono to tak opticky vypadá,
00:06:02 jestli ta pantomima už jako, možná jednu dobu to vypadalo,
00:06:05 jestli už neživoří na pokraji zájmu diváků,
00:06:09 ale mám pocit, že se to poslední dobou,
00:06:11 specielně u nás nějak zvedlo.
00:06:12 Nebo se pletu?
00:06:15 1 francouzský divadelník Jean Louis Barrault řekl,
00:06:20 že pantomimě se bude dařit podle toho,
00:06:24 kolik se objeví osobností.
00:06:27 Čili, to není oborem,
00:06:29 je to osobností, která dokáže pojmenovat, nebo zahrát,
00:06:35 má charisma, hraje úžasným způsobem,
00:06:39 lidi po něm šílí!
00:06:41 -A jsou u nás takový?
-Nejsou.
00:06:46 Já mám pocit, že takový, jak oni hrajou
00:06:48 v těch opuštěnejch továrnách, dyť jsou tady takový pseudocirkusy.
00:06:52 -Samozřejmě!
-To je vlastně pantomima!
00:06:54 To teď frčí strašně!
00:06:56 Ano. Celá ta úspěšná generace mimů zestárla
00:07:02 a staří pecaři jsou ještě doma, ale nastala změna vkusu.
00:07:12 Proměnilo se to v zájem o klauny.
00:07:15 Hele, já jsem o tom trošku přemýšlel.
00:07:17 Jestli není problém v tom,
00:07:19 jestli by konečně pantomima neměla začít mluvit!
00:07:23 -No promiň, ale pantomima...
-Jestli mlčení už není přežitý!
00:07:26 Jestli by to nechtělo občas něco plácnout.
00:07:30 Bolek Polívka toho naplácal v pantomimách.
00:07:33 No jasně, ale není to trend. Ta klasická pantomima mlčí!
00:07:37 Ne! Třeba v komedii dell'arte, kde hráli pantomimu taky,
00:07:43 tak tam se nejenom tančilo a zpívalo, ale taky hovořilo.
00:07:49 Ale taková klasicjká, jako byl Fialka,
00:07:51 tam nepadlo slovo.
00:07:53 Ne, tam nepadlo.
00:07:54 A nenapadlo tě to, že bys byl 1., kterej by to,
00:07:56 tak Bolek je všeuměl!
00:07:59 Já jsem začal ve svých komediích potom mluvit.
00:08:02 Začal jsi mluvit? Co jsi říkal?
00:08:04 V Někdo to rád horror jsem mluvil už normálně.
00:08:07 Čili, že už gesta nestačily? Nestačila?
00:08:10 Ne. Ono je možný pomocí textu rozšířit třeba příběh.
00:08:18 Je možný některé věci,
00:08:20 který by se zdlouhavě opisovaly pohybama...
00:08:23 Máš krásnej hlas. Tak proč ho nepoužít?
00:08:25 Přesně!
00:08:28 Ale musím říct, ty přeci tu pantomimu,
00:08:30 já nevím, jestli ještě učíš, určitě jsi učil na HAMU.
00:08:33 Učím stále. Stále učím. Jsem profesorem.
00:08:37 Jak třeba vypadá, když dostaneš studenta poprvé?
00:08:40 Co je první, když dostaneš takový třeba dřevo do ruky?
00:08:48 -To nesmí být dřevo.
-Ale stane se, ne?
00:08:52 Ne, to se stane, že přijde, ale nestane se, že by byl přijat.
00:08:58 Ale je zajímavý, člověče, je zajímavý,
00:09:00 my vybíráme lidi nejen s pohybovým nadáním,
00:09:04 ale se smyslem pro humor.
00:09:06 A v poslední době jsou to samé dívky.
00:09:11 Ty jseš taky trošku všestrannej, nejenom Bolek.
00:09:15 Ty jsi přece ve filmu hrál mnoho kouzelnejch,
00:09:18 třeba v Pelíškách tvůj kouzelník, teď jsem to zrovna nedávno viděl,
00:09:22 nadchnul jsi mě!
00:09:23 Dyť ty jseš i herec! Mluvíš! A dobře mluvíš!
00:09:28 Teď jsem si zahrál šaška takovýho, takovýho pouťovýho klauna.
00:09:33 Je jich málo! Těch dobrejch! S tím, s Gérardem Depardieu.
00:09:42 On se tady zastavil cestou do Ruska?
00:09:52 Ne, on tady točil na Barrandově,
00:09:55 Francouzi tady točili nějakou pohádku,
00:09:58 tak potřebovali nějakýho...
00:10:00 -Jo?
-Ano.
00:10:02 S tím sis asi popovídal ne? Umíš trošku, ne?
00:10:05 -No, on umí.
-Co on umí?
00:10:06 -On umí francouzsky, to je jasný.
-On umí anglicky a rusky a všecko.
00:10:11 Aha takhle! Takže sis s ním popovídal?
00:10:13 -A mluvil o tom, že...
-To já jsem netušil. Ne.
00:10:16 -To ještě se nevědělo.
-Tam ještě byly daně v pořádku.
00:10:19 -Kde?
-Ve Francii.
00:10:21 Ve Francii v tý době.
00:10:23 Až teď si myslí, že v Rusku to nedostane takhle vysoký.
00:10:26 Ale to se stalo přece.
00:10:28 No tak, co se v Rusku dneska stane,
00:10:30 tak už nemusí být závtra.
00:10:36 -Víš jak to je.
-To je pravda.
00:10:38 Sice z něj udělají Depardijeva, ale...
00:10:43 Dobrý, pěkný.
00:10:48 Zejtra mu napařej daně. Tam není nic jistý.
00:10:51 To herectví, jako takový, mluvený myslím, to tě nezlákalo?
00:10:56 Že by ses tomu přece jen věnoval intenzivněji?
00:11:00 Karle, mě vždycky bavilo vymejšlet.
00:11:03 Takže teď jsme s Viktorem Taušem
00:11:07 a s dvorním scénáristou Hřebejkovým Jarchovským
00:11:13 napsali film Klauni, kterej už je natočenej
00:11:17 a teď se bude stříhat.
00:11:19 Je to životní příběh, životní eskapády 3 klaunů,
00:11:24 který spolu začínali a ke stáru se setkají.
00:11:30 Je to velmi volně inspirovaný Polívkou, Turbou a mnou,
00:11:35 ale hraje to Kaiser, Lábus a 1 francouzskej herec.
00:11:43 Zahrál sis v tom taky?
00:11:44 Odnáším tam pultíky notový po koncertě.
00:11:47 V takovým šedým plášti.
00:11:49 Ty, autor scénáře a takovouhle čurdu?
00:11:52 -To je pikantní přece.
-Pikantní?
00:11:55 -No jistě!
-Myslíš, že tě někdo pozná?
00:11:57 No Hitchcock... No právě!
00:11:59 Já vím, Hitchcock vždycky v 1 záběru.
00:12:01 -Proto to tady inzeruju.
-Aby si tě všimli!
00:12:03 -No jasně!
-Takže nosič pultíků.
00:12:08 A kdy to půjde do kin, teď někdy na jaře?
00:12:11 -V říjnu.
-V říjnu. Až na podzim.
00:12:13 No, rádi si počkáme a budeme se těšit.
00:12:15 -Bude se to jmenovat Klauni.
-Klauni. Boris Hybner!
00:12:22 Kam jdeš?
00:12:37 Jseš zlej. Posledně jsi takovej nebyl!
00:12:40 Tady byli starší, než ty a zůstali sedět!
00:12:44 A ty najednou, kam jsi měl...
00:12:45 Já myslel, že chceš předvádět etudu nějakou. Ne.
00:12:48 Co jsi chtěl dělat?
00:12:49 Totiž, já jsem si uvědomil,
00:12:51 já se dívám pořád na všechny Všechnopárty...
00:12:53 -Asi moc ne!
-Naopak!
00:12:56 A vím, že ten, kterej sice zahajuje,
00:13:01 tak pak už se s ním nikdo nebaví a ty jseš k němu zády!
00:13:16 Přátelé, naším 2. hostem je muž, který, dá se říct,
00:13:20 celý svůj dosavadní život zasvětil gorilám.
00:13:24 Protože on se věnoval této práci, čili jako ošetřovatel goril!
00:13:29 Marek Ždánský!
00:13:46 Dobrý večer! Je tady ošetřovatel goril!
00:13:50 Jenom abys věděl!
00:13:54 Si stěžuje, že se mu nikdo nevěnuje!
00:13:58 Já vám musím říct, že není to tak dlouho,
00:14:01 co tady byl ředitel zoologické zahrady Bobek,
00:14:04 tady byl nedávno!
00:14:06 -Jo?
-Byl!
00:14:07 A ten tady, mimochodem, s tím jsme tady probírali,
00:14:09 co se opravdu autenticky v pražský zoologický stalo,
00:14:12 že se tam topila ta gorilka Moja.
00:14:15 A tak jsme mluvili o tom, jak ona byla zachráněná.
00:14:18 A teď navazuju, protože vím,
00:14:20 že vy jste to byl, kdo tu gorilku zachránil.
00:14:23 Jak to tenkrát bylo? Vy jste za ní skočil do vody?
00:14:28 Jo. Byla zima a pršelo. Byla to hrozná náhoda.
00:14:34 Protože naše gorily v Praze jsou takový peciválové
00:14:37 a když prší, tak spíš zalézají dovnitř.
00:14:41 I když by měly správně na déšť, by měly mít rády,
00:14:43 ale rozhodně to rády nemaj.
00:14:45 Já jsem šel do práce s kolegyní a koukáme na naše oblíbené kamery,
00:14:49 na obrazovku a gorily sedí venku.
00:14:51 -Jsme říkali to je divný.
-A pršelo. To bylo divný.
00:14:56 A pršelo. Tak, správně.
00:14:57 Tak jsme to obešli, z druhý strany, od návštěvníků,
00:14:59 teď jsme se blížili k tomu vodnímu příkopu,
00:15:01 teď já vidím to gorilí tělo ležet hlavou dolů v tom vodním příkopu.
00:15:06 Takže jsem se rozeběh a skočil jsem tam,
00:15:08 ani jsem si neuvědomil, v tom vodním příkopu,
00:15:11 že celá ta gorilí rodina sedí na tom druhým břehu.
00:15:14 Kolegyně v tu chvíli, což já samozřejmě nevěděl,
00:15:16 odběhla z 2. strany volat o pomoc.
00:15:18 A já jsem ji vytáh ven
00:15:19 a musel jsem vylízt na stranu těch goril,
00:15:21 protože tam za 1. je hloubka...
00:15:23 Počkejte, vy jste říkal, že jste šel do vody.
00:15:26 -To jsem skočil do toho příkopu.
-Tak, jak jste byl oblečenej?
00:15:29 Chytil jsem ji a vytáh jsem ji na břeh
00:15:31 a zádama, kdybyste byl Richard, ten gorilí samec...
00:15:41 To je krasavec!
00:15:45 Chcete říct, že Boris je proti mně krasavec?
00:15:47 -Richard!
-Richard je proti nám krasavec!
00:15:53 On se otočil!
00:15:55 Ukážete na mě hned! Si vyberte napřed někoho!
00:16:02 -Tak jsem ji oživil.
-Tu Moju!
00:16:04 No Richarda ne! A ona se probrala a hystericky zařvala!
00:16:12 Ona už byla v bezvědomí?
00:16:13 Ona byla hlavou dolů, tam ležela takhle.
00:16:17 Takže já jsem ji vytáh ven, na straně těch goril,
00:16:19 protože na 2. stranu jsem nemoh, je tam velká hloubka,
00:16:22 elektrickej ohradník, že bych tam stejně nevylez.
00:16:24 -Oživoval jste ji hned?
-No. Ránu do zad jsem jí dal.
00:16:29 A ona začla, ne jako oživovat to klasický!
00:16:32 -Dýchání z úst do úst nepřišlo?
-Probrala se! Začla ječet!
00:16:37 Protože nikdy v lidský náručí nebyla,
00:16:39 nikdy jsme ji takhle nedrželi.
00:16:40 Nikdy ji člověk nedržel!
00:16:42 A oslovil jsem tu nejstarší samici, tu Kambu,
00:16:44 v tý rychlosti se mi zdála ta nejvhodnější.
00:16:47 -Jak se dá oslovit samice?
-Kambo, pojď sem a vem si ji.
00:16:51 Tak ona si ji hodila na záda a všichni se zvedli a odešli.
00:16:55 Já jsem tam zůstal sedět, oni vešli dovnitř,
00:16:58 kolegyně je zavřela a bylo to.
00:16:59 Kambu do tý doby nenapadlo se nějak účastnit zachraňovaní?
00:17:04 Kamba je hodná samice, ale musím se přiznat,
00:17:07 jednou jsem moh bejt bez dětí, kvůli ní.
00:17:10 -Vy jste moh bejt bez dětí?
-Abych to popsal.
00:17:13 -V přípravně jsou dveře mřížový.
-Vy jste si ji vzal domů?
00:17:19 Ne! V tý zoologický je přípravna, kde se připravuje krmení,
00:17:25 jsou tam skleněný okna,
00:17:26 ty gorily na vás koukaj, jak to připravujete a už se těšej.
00:17:29 Richardova oblíbená věc je, že si sedne a takhle na vás klepe.
00:17:33 Co myslíte, že to znamená? Zrychli, máme hlad!
00:17:37 To tam takhle on už má, takže se zrychluje to klepání,
00:17:40 takže vy řežete jak to, teď to dáte do lavórů
00:17:44 a vlastně pak je pouštíte do takovejch oddělovacích boxů
00:17:47 a každej má svý dveře, ty gorile to vlastně podáváte.
00:17:51 Ale teď se nic nepřipravovalo a Kamba si chtěla hrát,
00:17:54 ona je opravdu hodně komunikativní, takže jsem otevřel ty dveře,
00:17:57 byly tam jenom ty mřížový,
00:17:59 mříže jsou asi takhle daleko od sebe
00:18:01 a je tam 1 otvor větší, abyste tam mohli,
00:18:03 když oni něco vám podívaj,
00:18:05 nebo když jim chcete sáhnout třeba na břicho nebo na nohy,
00:18:07 prostrčit ruku.
00:18:08 Musíte dávat bacha, pořád to jsou zvířata.
00:18:10 Ale u Kamby to tak nikdy nehrozilo. Tak jsem si s ní povídal, všechno.
00:18:14 Jsme si tam nějak něco říkali a zazvonil mi mobil.
00:18:18 A já jsem se otočil k ní zádama a teď koukám, kdo mi volá
00:18:24 a ono ji to tak rozčílilo, což já jsem samozřejmě nevěděl.
00:18:26 -Že jste se k ní otočil zády?
-Že jsem se k ní otočil zády.
00:18:29 Boris taky to nemá rád.
00:18:32 To má Boris s Kambou společnýho! Urážlivý jsou prostě!
00:18:39 Jak jsem stál, tak ona prostrčila zezadu tu ruku
00:18:42 a protože už nevěděla, jak mě má kontaktovat,
00:18:45 tak mě zespoda chytla...
00:18:46 Jé! Proto ty děti teda!
00:18:51 Proto ty... A teď já jsem v tu chvíli nevěděl vůbec,
00:18:54 já jsem neměl slova, teď kolegyně:
00:18:57 Pusť mu ty koule, Kambo! Teď ona na štěstí...
00:19:10 Teď na štěstí pustila! Mám 2 zdravý děti už.
00:19:15 Ona by jinak nerozuměla, kdyby to řekla slušnějc?
00:19:17 Ono se nešlo otočit!
00:19:19 Otočit se nešlo, ale říct to šlo jinak!
00:19:21 No ale v tu chvíli, zaplaťpánbůh, že zařvala na ni!
00:19:25 Ona pustila, Kamba odešla a já eee!
00:19:29 Půl hod. srovnával hlas! Ale jako dobrý!
00:19:33 Takže ono to není jednoduchá práce.
00:19:36 Tyhlety lidoopi, oni mají hodně společnýho s lidma!
00:19:39 Vy nám tady říkáte, že jste s nima normálně mluvil.
00:19:43 To už se zžijete. Tak povídáte jí.
00:19:47 Jsou oni takoví...
00:19:49 Každá má samozřejmě svoje jméno, na zavolání přijdou.
00:19:53 A vemou vás, měl jste pocit, že vás vzali mezi sebe?
00:19:55 Třeba jakoby do smečky, že vás brali jako jednoho,
00:19:58 tady je Richard, tady je Marek?
00:20:01 Toho občas prohrábnu! Pak zase vezmu támhle!
00:20:07 Jestli vás brali jako svýho?
00:20:10 Jeden moment, kdy jsem si řek, že ta rodina mě vzala.
00:20:13 Když se narodila 1. gorila, to byla ta Moja a ráno jsme přišli,
00:20:17 teď jsme koukali, ona si ji takhle držela.
00:20:20 A my jsme poprvý přeháněli do těch, my tomu říkáme ložnice,
00:20:24 do těch oddělovacích boxů, si každá sedla k těm svejm dveřím,
00:20:27 aby dostala ten svůj lavór s tím žrádlem.
00:20:29 Jsme říkali, ona asi nepůjde, ona nebude chtít.
00:20:32 A ona přišla k těm dveřím,
00:20:33 já jsem tam přišel ještě s kolegyní,
00:20:35 ona vzala takhle tu Moju, ukázala, aniž by to, k těm mřížím,
00:20:38 my jsme takhle si na ni mohli šáhnout,
00:20:40 nevzala si tenkrát ani to žrádlo, dala si ji zpátky a odešla.
00:20:44 Tak v tu chvíli to pro mě bylo,
00:20:50 že důvěra toho zvířete je.
00:20:55 Ono to, to jsem jako náhodný návštěvník
00:20:58 zoologický zahrady vypozoroval, ono to chodí tak,
00:21:00 že většinou ta smečka je 1 samec a teď on tam má několik samic.
00:21:06 Někdy by člověk i záviděl!
00:21:09 To je samec, v přírodě má třeba 5, 10, 15, 20 samic!
00:21:13 Když to zvládne udělat! Postarat se o ně se vším všudy!
00:21:20 U těch goril to je tak, že ta samice svádí toho samce.
00:21:23 Richard je hroznej pecivál! On třeba leží a prostě jako kouká.
00:21:28 Ona ta samice jde před něj a teď se tam předvádí,
00:21:31 dělá tam předehru a on třeba po půlhodině vstane
00:21:34 a milostivě si ji, gorily to dělaj vždycky zezadu, v 90 %,
00:21:38 pak ji třeba podrží hlavu a udělá to.
00:21:41 Čili, dá se říct, že Richard dělá drahoty, nebo je línej?
00:21:44 Spíš vofrňuje se. Ježíši, zase! Kdybych to přeložil.
00:21:56 On je na ně taky, nevím jestli Richard,
00:21:59 ale ty samci jsou na ty baby docela přísný.
00:22:02 On musí. Protože oni taky dovedou bejt.
00:22:04 -Že je mlátí taky někdy i.?
-No tak, oni si to zasloužej.
00:22:09 Ono ukočírovat tu skupinu.
00:22:13 Tam největší rivalita je vždycky o to jídlo.
00:22:17 Oni k němu musej mít tu úctu, že samec jde vždycky první.
00:22:20 Vždycky musíte dát první samci,
00:22:22 nedej bože, kdybyste dal dřív samici,
00:22:24 tak on jde a zbije ji,
00:22:26 protože na vás nemůže přes ty mříže.
00:22:27 Jinak by zbil vás.
00:22:29 To, co říkáte by se asi feministkám moc nelíbilo.
00:22:33 Protože taková totální podřízenost těch samic,
00:22:37 proti tomu feministky brojej!
00:22:39 U goril to je normální!
00:22:41 V přírodě tu samici, která by neposlouchala,
00:22:43 tak by ji prostě chytil a vyhodil z tý skupiny
00:22:46 a šla by pryč.
00:22:47 Jak ji může v zoologický vyhodit?
00:22:48 -No ne, v přírodě!
-V přírodě!
00:22:51 -V zoologický, kam by ji hodil?
-Ke lvům nejdál.
00:22:56 To má kousek.
00:23:06 Nechci nějak zabíhat do detailů,
00:23:08 ale oni ty samice jsou docela dost, furt si říkaj?
00:23:13 Ne, jednou měsíčně. Gorily jednou měsíčně.
00:23:16 Ale třeba ty gorily nejsou nejsou takoví milovníci,
00:23:18 na rozdíl od orangutanů.
00:23:21 Ti při jedný milostný hře dokážou, abych byl slušnej...
00:23:27 -To buďte!
-Tak vystřídaj třeba 8, 9 poloh!
00:23:32 Tam je předehra se vším všudy, než vůbec dojde k tomu aktu.
00:23:35 A ještě to začíná tak,
00:23:37 že ten orangutan je jednou takovej, než ta samice,
00:23:39 takže ta samice naopak dělá drahoty, jako, že nechce,
00:23:42 on ji chytí, teď s ní začne třískat,
00:23:44 to je vysloveně znásilnění!
00:23:46 A najednou jak mávnutím proutku ona se poddá, leží, teď se otáčí,
00:23:51 oni dělaj třeba ve visu, zezadu, zepředu...
00:23:54 To ty děti čuměj, když tam tak na to koukaj!
00:23:59 No, my jsme měli, my jsme měli úplně opačnej problém!
00:24:06 Kama, to je 1. orangutan, kterej se kdy,
00:24:09 v 72. mám dojem, narodil.
00:24:11 V celým Československu 1. orangutan.
00:24:13 -Se narodil tady v zajetí?
-V Praze, no.
00:24:17 A on nikdy neměl samici a rodiče mu vlastně umřeli hned,
00:24:22 takže ho vychovávala lidská máma, paní Gottfriedová.
00:24:26 A on celej život vlastně, než já jsem nastoupil,
00:24:29 tak žil sám v kleci a vedle žil orangutan, taky samec.
00:24:35 Nikdy spolu nemohli, samozřejmě, samci k sobě nemohli.
00:24:38 A tenkrát nám bylo všem líto, že on nemá tu samici.
00:24:41 Tak jsme tlačili na vedení,
00:24:43 to bylo ještě starý vedení, ještě před Fejkem.
00:24:48 Že potřebuje tu samici. A oni, ten nebude plodnej!
00:24:54 A teď, jak jim dokázat,
00:24:57 aby mu sehnali tu samici, že je plodnej.
00:25:00 A on měl velkej handicap.
00:25:01 Jeho hrozně vzrušovaly lidský ženský.
00:25:05 -Takže prošla návštěvnice...
-Lidský! Prostě ženský!
00:25:16 Já už jsem z toho zblblej!
00:25:25 Tohle až uslyší moje lidská ženská,
00:25:28 tak se mě zeptá, koho jsi to tam měl?
00:25:33 Prošla návštěvnice pavilonem,
00:25:36 to byl ještě ten starej, smradlavej pavilon,
00:25:39 on vletěl na mříže, vystrčil ho...
00:25:43 Tak my jsme potřebovali dostat to jeho sperma
00:25:46 a dát pod mikroskop...
00:25:48 Když, tak to nazývejte nějak. Já jen už vidím, kam se blížíte.
00:25:53 Ne, ne! Teď jsem přemejšlel.
00:25:58 Tak abychom nějakým způsobem toho docílili,
00:26:01 tak se to nakonec udělalo tak, že jsem měl kamarádku na lvinci...
00:26:06 -Cože jste měl?
-Kamarádku na lvinci.
00:26:08 Ještě jsem zapomněl říct, že jeho vzrušovalo,
00:26:12 ženy s velkým poprsím.
00:26:14 To ho vyvádělo úplně do nejvyššího toho...
00:26:16 -Taková nenormálnost.
-Taková nenormálnost.
00:26:19 Takže jsem si přitáh, přived kolegyni...
00:26:30 Kriste pane!
00:26:33 Teď to bude vypadat, že jsme všichni hrozní úchyláci!
00:26:36 To byla odborná práce na tomhletom! To pak z toho bylo!
00:26:41 Přišla, říká, co chceš.
00:26:44 Říkám, hele, já vás tady zavřu, do takovýho malýho boxu,
00:26:48 tam on chodí jako do ložnice,
00:26:49 ty si sundáš tričko, vyvalíš to, on tam vletí,
00:26:53 já jsem měl chirurgickou rukavici, teď jsem to měl připravený všechno,
00:26:56 já mu odeberu odborně sperma, on si to ode mě třeba nechá udělat
00:27:01 a já to donesu veterináři, kterej už byl připravenej.
00:27:04 On tomu nikdo nevěřil! Ona vytáhla...
00:27:06 Čili podvod vlastně na toho orangutana.
00:27:08 -No ne, on se koukal!
-On se koukal.
00:27:11 A nemusel tentokrát dělat on nic, protože tam...
00:27:14 A vy nějak zezadu, jako ta Kamba vám, jo?
00:27:18 -S rukavicí.
-No chirurgickou.
00:27:22 Chirurgickou. Jakou jinou!
00:27:25 Tak se to odebralo, trvalo to zhruba...
00:27:27 A ona na to přistoupila, ta vaše od těch lvů?
00:27:30 Taky odbornice, takže přistoupila.
00:27:32 Ona přistoupila, že se bude před orangutanem svlíkat?
00:27:36 -No tak se svlíkla, no.
-Nestyděla se?
00:27:39 No ne, my jsme tam byli jen my 2 a von.
00:27:50 Opravdu se to povedlo, on měl průměr,
00:27:53 protože se to potom dělalo jakoby víckrát,
00:27:55 to navážeme pozdějš, tak průměr měl 13 ― 15 minut.
00:28:00 Zhruba to vycházelo, průměr byl 14 minut
00:28:03 a to došlo k tomu vyvrcholení což je slušné slovo.
00:28:07 Já už se bojím zeptat, co mu trvalo 13 ― 15 minut?
00:28:10 No to, než jsme dostali to, co jsme od něj chtěli!
00:28:14 Abychom s tím šli pod ten mikroskop k tomu veterináři,
00:28:17 tam opravdu se všechno hejbalo, tak jak má
00:28:19 a na to konto nám přicestovala z Moskvy Ruska, Opita.
00:28:24 -Orangutanka!
-Já myslel ošetřovatelka do lví...
00:28:31 Ještě bujnější jsem si myslel!
00:28:34 Takže jsme měli radost.
00:28:36 Když skončila ta karanténa, tak jsme je tam měli vedle sebe,
00:28:40 každej teda v kleci a otevřeli jsme mezi nima ty vrata
00:28:44 a čekali jsme, že klasicky ten orangutan, že on na ni vletí,
00:28:48 začne ji hned, na tu Rusku Opitu.
00:28:51 Jenže ono se stalo opačně, ona vletěla na něj,
00:28:54 zbila ho takovým způsobem, že jsme je museli oddělit,
00:28:57 měl podlitiny, krvavý, hrozná Ruska!
00:29:00 A on, to jsou prostě ty zvířata, co mají handicap,
00:29:02 že jsou odchovaný lidma, že nemají ty klasický zvyky.
00:29:07 Tak jsme ji vyhnali, ona spokojená tam seděla,
00:29:10 tak jsme je oddělili, jsme říkali a co.
00:29:11 -Nějakej sex nepřišel mu na mysl.
-Ne. No to jo!
00:29:16 Ten zapomněl v tu chvíli. A na dlouho.
00:29:18 Tak jsme asi 2 měsíce přemýšleli, jak to udělat.
00:29:21 A pak jsem se vrátili zpátky k tomu.
00:29:23 Opět jsem zavolal kolegyni ze lvince.
00:29:26 -No jasně! Osvědčená!
-No osvědčená. Přišla.
00:29:32 Opět jsme Kamouše, to je Kama, my jsme mu říkali Kamouš,
00:29:35 Kamouše jsme zavřeli do toho, nadzvedla, on vletěl,
00:29:38 ale teď jsme věděli, že on má půměr,
00:29:40 teď se k tomu vracím, těch 14 minut.
00:29:43 A já v 11., když už to na něj šlo, on už byl, že by to vyvrátil,
00:29:47 jsem otevřel ty dveře, pustil jsem ho k tý Opitě.
00:29:50 On, jak byl nabuzenej, tak on ji úplně převálcoval!
00:29:53 A od tý doby byli spolu a udělali 2 mláďata.
00:29:55 Tak takhle žijou orangutani.
00:30:03 A vy se tam chodíte, vlastně jako návštěvník se dívat.
00:30:06 Jste s nima prožil kus života. Proto se ptám.
00:30:11 Za Mojou jsem byl ve Španělsku se podívat, ta se má výborně.
00:30:14 Vy jste za tou Mojou jel do Španělska?
00:30:16 No jasně. To bylo zajímavý.
00:30:17 Jsem čekal, jestli pozná, nebo jak bude reagovat.
00:30:19 -No a?
-No uražená byla.
00:30:21 -Poznala vás?
-Poznala.
00:30:23 Bylo brzo ráno, my jsme tam přišli, oni byli ještě zavřený,
00:30:26 teď je pustili do tý expozice, my jsme tam byli od návštěvníků,
00:30:29 taky sklo před váma a hned jak šla přímo proti mně, mě viděla,
00:30:33 tak si sesbírala jídlo, přišla přímo přede mě,
00:30:37 sedla si zádama a hodinu a půl
00:30:38 vždycky takhle kousla do mrkve, do papriky, takhle se otočila.
00:30:43 Tak jsme říkali, je uražená.
00:30:46 Ale pak jí to přešlo, blbla, dobrý to bylo.
00:30:48 Teď jsem zvědavej, až porodí, ona je březí,
00:30:51 v březnu by měla porodit.
00:30:52 Tak se chci podívat,
00:30:53 jestli přijde třeba to mládě ukázat,
00:30:54 tak to bude takový to!
00:30:56 Vy už u těch goril neděláte, jestli se nepletu,
00:30:59 vy jste tam byl kolik, 15 let?
00:31:02 Nechybí vám to trošičku, když jste se s nima takhle zžil?
00:31:05 Já tam chodím, já jsem musel kvůli dětem, to už nešlo zvládnout.
00:31:09 -Jak, kvůli dětem?
-No, když se mi narodil syn.
00:31:14 Zahrada byla celou dobu můj koníček.
00:31:16 Já jsem měl firmu, která mě vlastně živí.
00:31:18 Že byste se třeba vrátil tady do nějaký zahrady,
00:31:21 o tom nepřemejšlíte?
00:31:22 No určitě, až děti budou, tak určitě.
00:31:24 -Jo, až děti vyrostou.
-Třeba jako ředitel, nevím!
00:31:29 Třeba vám to vyjde! Marek Ždánský!
00:31:46 Naším dalším hostem je písničkář Pavel Dobeš.
00:32:00 Tady, tady! To je moje tohle.
00:32:08 Musím říct, to jsem tak vteřinu přemejšlel,
00:32:12 kdy já jsem vás jako posluchač, jako divák, zaregistroval poprvé.
00:32:16 To byl ten váš, možná doteďka, největší hit.
00:32:20 Já nevím přesně, jak se ta píseň jmenuje,
00:32:22 jak tam genetický inženýři lámou její kód.
00:32:25 -Jak se jmenuje?
-Něco o lásce se jmenuje.
00:32:29 Já mám 2 takové písničky, Něco o lásce,
00:32:32 jedna je ta, o které právě hovoříme,
00:32:34 2. je Jarmila.
00:32:36 A Jarmila! Ano! Ale tahleta byla asi 1.!
00:32:39 No nevím, ale tahleta byla velice známá.
00:32:43 Mně se líbí ta složitější, o těch genetickejch kódech, víc.
00:32:49 Že jo? Ale já si pamatuju, že vás...
00:32:55 Proč teď se otáčíte na gorilmana, nevím.
00:33:00 Já jsem sledoval vaši debatu na monitoru,
00:33:04 tak jsem asi 1/2 věcí slyšel velmi dobře,
00:33:07 co jste tady probírali.
00:33:09 -Tak doufám, že to nebude souviset.
-Ne, vůbec!
00:33:16 Já nemám tyto zážitky.
00:33:19 Já jsem s váma o rozmnožování nechtěl mluvit vůbec.
00:33:24 -Jsem kvůli písničkám, notám.
-Samozřejmě!
00:33:28 Já jenom si snažím vybavit ten svůj 1. vjem.
00:33:32 Myslím, Slávek Šimek vás tenkrát pozval do Semaforu.
00:33:35 Tak tam já jsem vás viděl poprvé.
00:33:37 -To byl Semafor na jiném místě.
-Teďka to je tady.
00:33:44 Byl to takovej váš průlom, tím jste se stal profesionálem?
00:33:49 -Anebo už jste byl v tý době?
-Už jsem byl profesionálem.
00:33:53 -To už jste se živil muzikou?
-No.
00:33:55 Já jsem se živil muzikou už v posledním roce před tím,
00:34:00 před revolucí sametovou.
00:34:03 Mně se podařilo za 20000 Kč prodat písničku pro nějaký film.
00:34:09 A pokud mnozí z vás pamatujete tu dobu,
00:34:13 já jsem měl prokázané příjmy
00:34:15 a já už jsem v té chvíli moh zůstat doma,
00:34:18 z těch 20000 jsem žil dlouho,
00:34:21 pořád jsem měl ten prokázaný příjem.
00:34:23 I když jsem neměl v občanském průkazu napsáno,
00:34:26 že jsem zaměstnanej, tak jsem měl prokázané příjmy
00:34:30 a v tu chvíli jsem se stal profesionálem.
00:34:33 Tak nějak jsem se rozhod.
00:34:35 Nevím, jak dlouho byste žil dneska z 20000!
00:34:40 -Tejden byste vyžil.
-No, já bych jako vyžil.
00:34:44 Já bych vyžil, kdyby se jednalo o mě.
00:34:47 Kdybych neměl byt, hypotéku, já nevím, auto.
00:34:50 -Děti.
-Děti, že jo.
00:34:53 Vy jste, jestli se nepletu z Frýdku-Místku, je to tak?
00:34:56 Tam jsem se narodil, tak ano. Rodiště je Frýdek-Místek.
00:34:59 Pro mě jste Ostravák. Frýdek-Místek je 20 km od Ostravy.
00:35:03 No jasně. Já vím co je 20 km od Prahy na východ,
00:35:06 tak to už je Asie.
00:35:09 Ale mně jde o to,
00:35:10 když jsem se ptal na to zprofesionalizování,
00:35:13 tak jste nějaký řemeslo tam dělal?
00:35:15 Nebo rovnou, když jste pobral rozum,
00:35:19 tak už kytaru v ruce?
00:35:21 Jestli o tom nechcete mluvit, tak já skočím jinam.
00:35:25 No ne, já jsem se narodil bez kytary teda v ruce.
00:35:30 Já jsem se narodil se šroubovákem, jako elektrikář.
00:35:35 Původní povolání jsem dělal elektrikáře.
00:35:38 -To je vaše profese?
-Ano, v Nové huti.
00:35:41 Čili, vy jste vyučenej elektrikář, ale tak jste si brnkal, ne, doma?
00:35:47 Jakože, ano, ty dráty, strunný nástroje jsem si vybral.
00:35:54 Vy jste teda to Ostravsko opustil, to je myslím všeobecně,
00:35:57 kdo se o ten svět písničkářů zajímá, tak to ví,
00:36:01 ale většinou, když takhle někdo třeba z tý Ostravy to tam opustí,
00:36:04 tak jede do Prahy.
00:36:06 Ale vy jste do Prahy nedojel!
00:36:08 Má to nějaký hlubší důvod, že zrovna Hradec Králové?
00:36:11 Víte, v tý písničce, o který mluvím, taky zpíváte,
00:36:14 když tě láska to, tak všecko, převrať skříň a jdi za ní!
00:36:19 Jestli to nebylo přímo tenhleten případ, co?
00:36:22 Že jste šel za hlasem svého srdce. Takhle to myslím.
00:36:25 Taky, ano. To taky důležitou roli to hrálo. Přesně tohle.
00:36:30 A navíc ještě Hradec Králové
00:36:32 a vůbec východní Čechy jsem strašně miloval.
00:36:35 -Tam jste ji potkal! Jarmilu!
-Tam jsem...
00:36:38 -Co?
-To už jsem měl Jarmilu napsanou.
00:36:43 To už jsem měl napsanou právě i tu druhou. O té lásce.
00:36:50 To bylo tak, že já jsem nevěděl,
00:36:53 kdysi, ještě než jsem šel bydlet do toho Hradce Králové,
00:36:57 tak jsem nevěděl přesně, co mám dělat
00:36:59 a napsal jsem písničku.
00:37:01 A potom jsem si ji přečet, tu písničku
00:37:04 a zařídil jsem se podle ní.
00:37:07 A vždycky se mě ptají, novináři se mě ptají,
00:37:12 jestli ty příběhy ostravské, jestli jsem si je vymýšlel,
00:37:16 nebo jestli se mi přihodily, jestli se mně staly.
00:37:20 A já právě Jarmilu, když jste ji teda nakous,
00:37:23 tak já ji uvádím jako typický příklad písničky,
00:37:25 kterou jsem si vymyslel celou a pak teprve...
00:37:29 -Se to stalo.
-Se to stalo!
00:37:33 -Víš, o čem mluví?
-Vím.
00:37:37 Načapal chlapa s Jarmilou! Nevěra klasická!
00:37:42 Mám se ti ještě chvilku věnovat, abys nebyl uraženej, jako Richard?
00:37:45 -Pozdě!
-Pozdě.
00:37:47 On si stěžuje, že se mu nevěnuju. Že k němu sedím zády.
00:37:52 -Počkejte, abychom si to dali, co?
-Ano. Ano.
00:37:58 Gorilmana to pobavilo. Tak já nevím proč.
00:38:02 Já taky vím, co se stane! Proto sedím nesvůj.
00:38:18 Vy se bojíte chirurgický rukavice! Jsem pochopil teďka!
00:38:23 No, hezky jste ten večer rozjeli.
00:38:27 Ale samozřejmě, tu muziku jste neopustil.
00:38:31 Chystáte něco?
00:38:33 Tady je příležitost vašim příznivcům vzkázat,
00:38:36 že pracujete na nějakým novým albu, že pracujete.
00:38:40 Pár písniček už máte, nebo nemáte, to se ptám.
00:38:43 Já jsem takovej už, mně to už tak nejde, ta práce.
00:38:47 -Jak to?
-Nedokážu se přinutit.
00:38:50 -Ke komponování?
-No, no.
00:38:53 Já si říkám, já už jsem všechno napsal,
00:38:56 nechci tu bilanci, kterou mám celkem dobrou,
00:39:01 zatěžovat takovými položkami,
00:39:03 jako jsou takové ty slabší písničky,
00:39:06 které bych asi produkoval.
00:39:10 Máte spočítáno, kolik písní už jste složil?
00:39:13 Nemám, ale když řeknu 100, tak to tak řádově bude. + -.
00:39:19 Takže teď jsem např. dělal 3 roky 1 písničku, takovou zimní.
00:39:25 Abych se vyhnul nadprodukci jednak...
00:39:31 To jste se vyhnul ale velkým obloukem,
00:39:33 když děláte 3 roky jednu.
00:39:36 Čili vy máte teď 1. Zatím tu 1. teprve?
00:39:39 No, 1 už mám jako singl
00:39:42 a zase za rok, za 2 udělám další singl.
00:39:44 -Aby nebyla nadprodukce.
-Aby nebyla nadprodukce.
00:39:49 A už jsem se rozhod, že ty alba nebudu dělat.
00:39:52 Že člověk pak musí udělat 13, 15 písniček, který až,
00:39:56 ale který nejsou dobrý.
00:39:58 Ještě mi řekněte tak jako na záložku.
00:40:00 Děti vaše muzicírujou?
00:40:02 To já se rád ptám, protože věřím na tu genetiku.
00:40:05 -Já mám 2 malý kluky teď doma.
-Počkejte, teď!
00:40:08 Dohromady snad. Celkem! Když je postavíte do řady.
00:40:11 -Tak 9, no.
-Opravdu?
00:40:23 Jo! To je síla!
00:40:28 Vy máte 9 dětí a děláte 1 písničku 3 roky?
00:40:35 -Z čeho žijou?
-No je to hrůza.
00:40:40 Musím se hodně ohánět. Kolikrát jdeme spát bez večeře.
00:40:48 Opravdu 9? To jste si nemoh vymyslet!
00:40:51 Ne, to si nevymyslíte.
00:40:57 Ale tak velkej věkovej rozptyl je tam asi.
00:40:59 Velkej. Některý děti, to už jsou kamarádi,
00:41:01 to ani nejsou děti.
00:41:03 Ty nejstarší, že to už jsou kamarádi,
00:41:05 že to už neberete jako děti, to už jsou soběstačný, ne?
00:41:08 Samozřejmě.
00:41:11 -Sejdou se vám někdy pohromadě?
-No tak, nesejdou se.
00:41:14 Nikdy se nesejdou. Pohromadě ne, nikdy.
00:41:17 A oni mezi sebou nějak se nemají...
00:41:18 Ne, oni to, já jsem je neseznámil nikdy.
00:41:24 Nemám tak velký stůl doma.
00:41:28 Tak jako, jsme na prahu, to je moje obligátní otázka.
00:41:31 Jsme na prahu roku 2013, že byste to dorazil do tý 10?
00:41:36 Pavle! Pavel Dobeš!
00:41:43 Jo, můžete!
00:41:45 Přátelé, to je všechno, já vám děkuju za pozornost,
00:41:49 děkuju svým hostům a za týden na shledanou!
00:41:53 Skryté titulky Eva Svobodová
Dnešními hosty K. Šípa jsou písničkář Pavel Dobeš, bývalý ošetřovatel goril Marek Žďánský a herec a mim Boris Hybner, který nás opustil před 5 lety (2013). Režie V. Polesný
V dnešním díle se můžete těšit na herce, režiséra, scenáristu a mima Borise Hybnera, folkového písničkáře Pavla Dobeše a bývalého ošetřovatele goril Marka Žďánského.
