Zábavná talk show Karla Šípa. Hosté: V. Hybnerová, J. Svobodová a I. Plicka. Režie V. Polesný
Obsah dílu
Na divadelních prknech dnes uvidíte herečku Vandu Hybnerovou, atletku Jiřinu Svobodovou a textaře Ivo Plicku.
Vanda Hybnerová — Jiřina Svobodová — Ivo Plicka
Pátek 16. 8. 2013 na ČT1
Přehrát
00:00:29 Dobrý večer. Dobrý večer,
00:00:31 dobrý večer, milí diváci tady, v pražském divadle Semafor,
00:00:34 dobrý večer přeju samozřejmě i vám, milí diváci televizní.
00:00:38 Chtěl bych vás upozornit na takovou věc,
00:00:40 nevím, jestli je to přímo trend,
00:00:42 ale já jsem to poslední dobou zaznamenal,
00:00:44 že těch případů je stále víc.
00:00:45 A sice, že se někteří naši spoluobčané seberou,
00:00:49 opustí Prahu a jdou celá rodina bydlet někam na venkov,
00:00:54 doprostřed přírody, tam se obklopěj spoustou zvířat
00:00:57 a nepochybně je to velice krásná věc.
00:01:01 Sebekriticky musím přiznat, že mám rád sice taky zvířata,
00:01:04 ale nikdy jsem ještě takovou láskou k žádnýmu zvířeti nezahořel,
00:01:08 abych kvůli tomu opustil Prahu a šel bydlet někam do lesa.
00:01:12 Samozřejmě, máme doma 9tiletýho kluka,
00:01:14 děti milujou zvířata a zatím odoláváme,
00:01:18 ale myslím si, že to nebude dlouho trvat
00:01:20 a i tady v Praze už budu v bytě zakopávat
00:01:23 o různý želvičky a o různý hady.
00:01:25 Ale ty děti jsou mazaný v tom,
00:01:27 že ty zvířata vám připomínaj různým způsobem.
00:01:30 Např., děti si velice rády vyprávějí vtipy o zvířátkách.
00:01:34 A víte, těch vtipů je samozřejmě hodně.
00:01:36 Ony jsou to vlastně takový malinký bajky.
00:01:38 A ty děti jsou mazaný,
00:01:39 protože za takovej vtip se schová kolikrát to,
00:01:41 co by to dítě nemohlo říct,
00:01:43 ale když to říká jako zvířátko, tak oni to říkaj.
00:01:45 Pravidelně jsem těmato frkama zásobovanej.
00:01:49 Vždycky přijde ze školy, já říkám, co matika?
00:01:51 Řekne, ale znám 1 novej o zvířátkách. A už to jede.
00:01:55 Ne, že bych u všech popukal! To nemůžu říct.
00:01:59 Někdy předstírám, jako že jo.
00:02:01 Ale 1 z poslední doby mně utkvěl, tak když už o tom mluvím...
00:02:05 Kráva jde takhle,
00:02:08 kráva jde po louce a najednou takhle v příkopu vidí
00:02:12 leží zajíc a pokuřuje.
00:02:14 Ta kráva jen tak zakroutí hlavou a říká, tak mladej a už kouří.
00:02:19 Ten zajíc se na ni podívá a říká, tak stará a bez podprsenky.
00:02:26 Děti!
00:02:32 Já to, přátelé celé zmiňuju jen proto, že náš dnešní 1. host
00:02:38 je právě ten, resp. ta, která,
00:02:46 teď si uvědomuju, blbej oslí můstek
00:02:50 a vy víte a ona ví taky, že já jsem to tak nemyslel.
00:02:53 Chtěl jsem zmínit to,
00:02:56 že opustila Prahu s celou svojí rodinou
00:02:58 a uchýlila se někam, myslím, na Vysočinu.
00:03:00 A tam žije v přírodě, jak jsem o tom mluvil,
00:03:03 obklopená spoustou zvířat.
00:03:06 Herečka Vanda Hybnerová!
00:03:15 Se dívám, jestli mám podprsenku.
00:03:20 Ne, tak jistě chápete, že ta spojitost...
00:03:25 A vy už nekouříte.
00:03:31 Ale pojďme k tomu, mně to posloužilo jako takovej,
00:03:34 teďka vidím, že blbej oslí můstek.
00:03:36 Ale pravda je taková,
00:03:38 že vy jste skutečně se sebrali s celou rodinou,
00:03:40 odjeli jste někam, kam, na Vysočinu?
00:03:42 -Tady jste rezignovali na tu Prahu.
-Ne, na Prahu jsme nerezignovali.
00:03:47 To se nedá. To je taková srdcová záležitost.
00:03:51 Do Prahy se vracíme za prací, za kulturou, za kamarádama.
00:03:54 Ale trvale bydlíte tam?
00:03:56 Trvale bydlíme v malé vesnici na Vysočině.
00:03:59 -Ano. A zvířátka?
-Máme. Spoustu.
00:04:02 A kolik toho máte? Povídejte!
00:04:04 -To množství je pohyblivý.
-Jak to?
00:04:08 Ty zvířata nežijou tak dlouho, jako lidi.
00:04:10 My máme i takový,
00:04:12 že se třeba ujmeme některejch, který už to mají za pár,
00:04:16 tak jsou tam s náma třeba jen chvíli.
00:04:19 -Na dožití si vemete zvířátko?
-Na dožití.
00:04:21 Tzn., vy jdete po návsi a vidíte se tam belhat kocoura.
00:04:25 -Tak říkáte, pojď k nám.
-Ne, s kocourama to máme obráceně.
00:04:30 Nám už několik let
00:04:31 pravidelně v listopadu přijde kocour k brance.
00:04:36 -Teď máme...
-1 a ten samej?
00:04:38 Ne, ten zůstane a vždycky přijde další.
00:04:41 Takže teď máme, raz, 2, 3, 4, 5 kocourů máme.
00:04:46 -5 kocourů máte?
-Teď máme 5 kocourů.
00:04:48 -Máte taky myši nějaký?
-Právě, že už ne. Už ne.
00:04:52 Máme krtky, potřebovali bysme vycvičit nějaký zvíře na krtky.
00:04:55 Krtek je teda opravdu zvíře, který není vítaný u nás.
00:04:59 To se snad ani nedá vycvičit. Krtek vám udělá prostě hromádku!
00:05:02 Ne vycvičit toho krtka!
00:05:03 Vycvičit nějaký zvíře, aby vyhnalo toho krtka.
00:05:08 A říká se vůbec něco? Taky jsem, na zahrádce krtince.
00:05:12 A beru to jako nutný zlo. Tak krtek si udělá krtince.
00:05:16 No udělá, ale má to v zimě velkou nevýhodu,
00:05:19 protože na Vysočině docela hodně mrzne
00:05:21 a když ten krtinec pod tím sněhem zmrzne,
00:05:24 tak jsme si o to kolikrát pěkně rozbili hubu.
00:05:29 Protože když je jich hodně, na tý zahradě těch krtinců
00:05:32 a chcete se třeba rozběhnout...
00:05:35 -Po ránu.
-Po ránu v noční košili.
00:05:37 Tak ten krtinec tam zrovna zmrzlej, není úplně...
00:05:40 A vy si vyběhnete takhle v noční košili?
00:05:42 -No. Ráda.
-A nikde nikdo? Sousedi žádný?
00:05:45 My jsme na konci vsi a tam není k nám vidět.
00:05:48 -Už jenom les.
-No.
00:05:49 -A zvířata.
-A zvířátka.
00:05:51 Co máte třeba takovýho neobvyklýho? Tak máte 5 kocourů.
00:05:55 -Abychom měli přehled.
-Neobvyklý zvířátka nemáme.
00:05:58 Měla jsem teda, měla jsem želvu,
00:06:02 tu jsem milovala moc, jmenovala se Lola.
00:06:05 A ta toužila tolik po svobodě,
00:06:08 že se jí podařilo vylézt asi metr po kmeni starý břízy.
00:06:14 Tomu by nikdo nevěřil. A opustila nás.
00:06:17 A bohužel ta narazila s civilizací,
00:06:21 tu jsme našli, traktor ji, přejetou.
00:06:24 To bylo jediný tragický,
00:06:27 kdy vlastně jsme tomu zvířeti tou volností moc nepomohli,
00:06:31 ale jinak máme obvyklý zvířata.
00:06:34 Máme koně, ovce, máme psy.
00:06:37 Chudák želvička. Jakže se jmenovala?
00:06:38 Lola. Podle filmu Lola běží o život.
00:06:45 Nedoběhla daleko.
00:06:48 A koně taky máte? Ale to je starost.
00:06:49 Koně máme, já nevím, já to mám jako starost, radost.
00:06:53 -Kolik máte koní?
-Teď je jich tam 8.
00:06:57 8 koní. Nejsou úplně všichni naši, ale jsou třeba našich přátel.
00:07:02 Našich je 6.
00:07:04 -Vy máte vždycky za brankou i koně?
-Že by přišli, kopýtkem, že by...
00:07:11 Že by kocouři rozhlásili, že u nás je to dobrý.
00:07:14 Běžte tam, ti blázniví herci vás...
00:07:18 Ne, ne. Mám kamarádku, která má přes kopec,
00:07:21 ta má takovou koňskou záchytku, kde se stará o koníčky, ale my ne.
00:07:25 -Záchytku?
-Tomu se tak říká.
00:07:28 Taková jako záchranná stanice.
00:07:29 To není pro ožralý koně. To je pro normální koně.
00:07:33 Záchytná stanice pro, co se toulaj třeba?
00:07:35 Spíš pro koně, že třeba
00:07:38 někdo se k nim nechová úplně hezky, že se k ní dopravěj,
00:07:42 ona je dá do pořádku a pak najdou nějaký nový majitele.
00:07:46 My ne, my máme takovou, my máme takový stádečko valachů,
00:07:51 máme jenom valachy a 1 hřebce, takovýho malinkýho,
00:07:56 kterýho se snažím učit takovým cirkusovým kouskům.
00:08:00 A ráda bych ho vzala někdy do Prahy na návštěvu,
00:08:03 aby se podíval třeba do divadla.
00:08:05 Když by to šlo za rok, jestli bude připravenej,
00:08:09 tak já bych vám ho sem třeba mohla vzít.
00:08:11 -No jasně. A co ho učíte?
-Všechno možný. Všechno.
00:08:14 -Jako pac a takovýhle?
-No.
00:08:17 Lehá si, sedá si, stoupá na zadní,
00:08:20 vozí kocoury na zádech.
00:08:24 To ho někdy přiveďte, to budeme rádi.
00:08:29 Tak nějakej cirkusovej kousek!
00:08:31 Já teďka si vybavuju, někde jsem čet o tom vašem odchodu,
00:08:37 že snad, to se mi zdálo jako tisková chyba,
00:08:39 že snad chováte potkana.
00:08:41 Nebo co. Ale to spíš ho tam máte, než ho chováte.
00:08:43 Ne, dcera měla. Dcera měla potkanici Šušeru.
00:08:47 -Ta se jmenovala jak?
-Šušera.
00:08:49 -Šušerku jste měli. Potkanici.
-Potkanici Šušeru.
00:08:52 A to byl nejdražší potkan,
00:08:54 protože jsme ji nechali 2 x operovat na nádor na rakovinu.
00:08:57 -Prosím vás.
-Ano.
00:08:59 A prodloužili jsme jí věk.
00:09:02 My živíme veterináře, myslím,
00:09:05 že díky nám je spousta vetrinářů dobře se majících,
00:09:09 protože ty zvířata, čím víc jich člověk má,
00:09:12 tím je častějc někdo vždycky nemocnej.
00:09:16 Ale Šušera 2 x podstoupila operaci a dožila se téměř 5 let.
00:09:23 Víte, mně to zní nezvykle.
00:09:24 Člověk většinou slyší, že se potkani huběj.
00:09:26 -A vy je dáváte operovat!
-Ano.
00:09:31 Ale kocouři už teď operujou s jinejma potkanama,
00:09:34 který se třeba vyskytujou tam u koní a ovcí,
00:09:38 kde nám něco ničili, tam právě ti kocouři už operujou,
00:09:42 aby tam ti potkani nebyli.
00:09:43 Operujou, počkejte. Operujou, tak jako, že tam choděj.
00:09:48 Je to zvláštní, že za tu dobu, co jsme na tý vsi,
00:09:51 tak si člověk na tu smrt
00:09:53 a na ty pokousaný, rozbitý a mrtvý zvířátka časem zvykne.
00:09:57 Že to musí odstraňovat.
00:10:00 Když ráno vstávám,
00:10:01 tak se vždycky podívám vedle bačkor,
00:10:06 protože kolikrát mi tam kocouři přinesou různý noční úlovky.
00:10:11 Myšky, ptáčky, rybu, kachnu jednou přinesli.
00:10:17 Takže abych nesestoupila do nějakýho neštěstí,
00:10:22 tak to je vždycky 1., na co se koukám.
00:10:24 Ale tak to musí bejt starost.
00:10:26 Přeci od rána musíte lítat kolem zvířat.
00:10:29 Koně se hřebelcujou. A jezdíte taky?
00:10:32 Jezdíme. Starší dcera závodí. Takže ta se tomu věnuje sportovně.
00:10:38 -Závodí, jako že parkur?
-Ne, ne, ona jezdí western.
00:10:41 Ona jezdí reining, disciplínu westernovou, reining,
00:10:44 což je taková dynamická, cvalová,
00:10:46 vlastně je to něco jako drezúra, ale ve westernu.
00:10:50 -Že má klobouk, jo?
-Ano.
00:10:52 Vychází to z principů, takovejch kovbojskejch prvků,
00:10:57 který se zcivilizovaly a sestavila se z toho taková úloha.
00:11:01 Dokonce to je i olympijská disciplína.
00:11:05 Fakt?
00:11:07 Vychází to z toho, co ten kůň potřebuje na pastvě,
00:11:10 když ty krávy by naháněl.
00:11:12 Aby se uměl rychle otáčet, brzdit, různě uskakovat do stran.
00:11:16 Ale vy samozřejmě jste herečka, to všichni vědí.
00:11:20 Ale vy tím pádem dojíždíte do tý Prahy z tý Vysočiny.
00:11:23 To je poměrně dálka. A furt na tý dálnici.
00:11:26 -D1.
-To z toho musíte být pološílená.
00:11:29 No, je pravda, že teď, jak jsou ty dlouhý noce,
00:11:34 třeba jedu po představení, nebo potmě,
00:11:37 dost často tam jezdím, když je tma.
00:11:39 -A zvěř.
-Zvěř ani tolik...
00:11:42 Já myslím, že to tak vyzařuje negativní energii, ta dálnice,
00:11:47 že tam ty zvířata moc nejsou.
00:11:48 To pak v těch menších silnicích.
00:11:51 Že se mi někdy stane, že jedu
00:11:52 a nevím, jestli jedu z Prahy nebo do Prahy.
00:11:56 Že čekám na ceduli co přijde.
00:11:58 Že jezdím tak často a teď vidím Koberovice a nevím,
00:12:01 jestli tam nebo tam.
00:12:03 A pak. A vždycky jsem ráda, když jedu tam.
00:12:07 A jak si ten čas krátíte?
00:12:08 To se dá třeba i učit role v tom autě.
00:12:10 -Ano, ano.
-Učíte se roli.
00:12:11 Žvýkačkou, takhle na palubní desku
00:12:14 si vždycky nalepím texty a učím se.
00:12:17 Že vy koukáte spíš na text, než dopředu.
00:12:22 Já už to znám nazpaměť.
00:12:24 Já samozřejmě musím, nebo nemůžu nezmínit to,
00:12:27 co většinou diváci vědí,
00:12:29 že vaším tatínkem je slavnej českej mim Boris Hybner.
00:12:34 To jste musela mít veselý dětství.
00:12:36 Ne? Tatínek, si to představuju,
00:12:38 dělal srandičky vopičky, rozesmával vás.
00:12:43 No, já nevím, já si to nepamatuju.
00:12:47 On tatínek od nás brzo odešel, to není veselý moc.
00:12:53 Jsem nevěděl! Já si říkám, ta měla veselý dětství! Ne!
00:12:58 Ale bylo veselý. Dětství bylo veselý.
00:13:01 -Ale jinak, než s tatínkem.
-S ním je sranda teď.
00:13:04 -Až teďka! Teď dělá vopičky!
-Teď dělá vopičky.
00:13:09 Já si nestěžuju, ale nemám na to,
00:13:14 že by doma trénoval nějaký veselý pantomimy.
00:13:18 Já myslím pro vás! Jestli nad postýlkou!
00:13:21 A vy si pamatujete, co vám dělal tatínek nad postýlkou?
00:13:24 Můj tatínek nebyl mim. Kdyby byl...
00:13:29 Kdyby byl, tak byste si to pamatoval!
00:13:33 -Já si nepamatuju.
-Nic takovýho?
00:13:34 Jednou si vzpomínám, to mi teda vyprávěla maminka,
00:13:37 takže je to zprostředkovaně,
00:13:39 že mě zapomněl v zimě v kočárku před hospodou.
00:13:44 -Fakt? A jak dlouho?
-Dlouho prej.
00:13:48 A jednou mě zapomněl ve školce.
00:13:51 To si mě vzala paní učitelka domů.
00:13:54 Protože nebyly ještě telefony, ani mobilní telefony jsme neměli,
00:13:57 on si pro mě nikdo nepřišel, veselej mim, tatínek.
00:14:03 -Někde potřeboval...
-Dělat vopičky.
00:14:09 Já tě mám ráda, tati.
00:14:12 Potkali jste se třeba někdy na jevišti s tátou?
00:14:15 Potkali jsme se. Potkali jsme se, já jsem,
00:14:19 vlastně to byl 1 z důvodů,
00:14:23 proč jsem vůbec začala dělat divadlo,
00:14:26 že budu dělat jednou činohru, k tomu to nesměřovalo.
00:14:30 Já jsem začínala s pantomimou, studovala jsem nejdřív pantomimu,
00:14:33 hrála jsem v amatérským souboru v Branickým divadle,
00:14:37 tenkrát pár let před revolucí to bylo takový úžasný hnízdo.
00:14:41 Bylo tam strašná spousta zajímavejch skupin divadelních.
00:14:47 A tam táta taky hrál,
00:14:49 já jsem se tam chodila dívat na jeho představení,
00:14:51 my jsme tam hráli.
00:14:52 A potom po revoluci táta byl 1. principál 1. soukromýho divadla,
00:14:56 Divadlo Gag na Národní třídě.
00:15:00 A sháněl mimky a klaunky,
00:15:03 tak jsem se mu přihlásila do konkurzu
00:15:06 a hráli jsme spolu 2 sezóny
00:15:09 takovou jeho úžasnou, úspěšnou trilogii
00:15:12 Na konci zahrady jménem Hollywood, inspirovanou němým filmem.
00:15:17 Taky už jste režírovala, myslím.
00:15:19 Ne, já to neříkám, že bych režírovala.
00:15:24 Mě baví ty věci vymýšlet jako i koncepčně,
00:15:29 protože jsem předtím studovala fotografii
00:15:32 a moje maminka je malířka a výtvarnice,
00:15:35 takže mě baví ty věci kloubit tak dohromady všechno.
00:15:40 Takže když vymýšlíme představení,
00:15:42 tak si navrhuju i scénografii, kostýmy, vlastně všechno.
00:15:44 A to je to představení samý ženský? Jak jste režírovala?
00:15:47 Ano. Vy jste si o tom něco přečetl?
00:15:50 To hrajeme 2. rokem v Brně u Bolka Polívky.
00:15:58 Dal nám prostor, on tenkrát mi řekl,
00:16:02 že chce udělat takovej minifestiválek, ženy ženám
00:16:06 a že je několik ženských představení,
00:16:08 abychom něco takovýho vymyslely.
00:16:10 Tak jsme vymyslely s Kateřinou Krobovou,
00:16:13 což je úžasná mladá nadějná scénaristka, dramaturgyně,
00:16:17 takový představení, jmenuje se Pokoj.
00:16:19 A je to o 5 slavnejch ženách, který jsou po smrti už,
00:16:25 Marilyn Monroe, Edith Piaf, Isadora Duncan, Toyen, Virginie...
00:16:30 -To je komedie?
-Ano, je to černá komedie.
00:16:31 -Mrtvý baby, ale komedie.
-Je to komedie.
00:16:34 A je to taková podivná reality show.
00:16:36 Je to něco, jako jsme tady.
00:16:40 -Akorát tady jsme živí.
-Tady jsme živí.
00:16:43 Tam to hrajou taky živý herečky, ale hrajou mrtvoly,
00:16:46 dostanou se do konkurzu
00:16:50 a prosí diváky, aby měly tzv. pokoj, po smrti.
00:16:55 Aby mohly vstoupit tzv. do pokoje, aby se na ně zapomnělo.
00:16:59 -Jak se říká, dejte mi už pokoj!
-Dejte mi pokoj!
00:17:02 -Takže ony ten pokoj maj!
-Nemají právě!
00:17:04 Protože na ně furt někdo myslí!
00:17:07 Marilyn Monroe dávají na popelníky. Edith Piaf se zpívá na každým rohu.
00:17:12 A ony by už po smrti chtěly mít pokoj.
00:17:14 Každá tam má svůj výstup, konkurzní výstup.
00:17:18 A žádá diváky. A diváci opravdu o přestávce hlasují,
00:17:22 kterou z nich do toho pokoje pustí.
00:17:26 A my máme vymyšlenejch 5 konců
00:17:28 a podle toho, kterou diváci odhlasují,
00:17:30 tak ta ten večer odchází.
00:17:32 Trošku takovej Kinoautomat. Princip podobnej.
00:17:34 Taky hrajete nějakou z těch mrtvejch?
00:17:37 Nebo to jen režírujete?
00:17:38 Ne, já dělám vaši roli a konferuju to.
00:17:42 Aha, takhle. Tak to je hezkej nápad.
00:17:44 Nedalo by se udělat něco podobnýho zase s chlapama?
00:17:47 -Máme to v plánu.
-Máte v plánu?
00:17:49 Udělat pánskou variantu.
00:17:52 No, tak to jako režisérka byste si smlsa.
00:17:54 To máme dokonce, už je to jakoby tak v plánu,
00:17:56 ale doufám, že se to uskuteční,
00:17:58 chtěli bysme to dělat vyloženě, aby to byli jen komici.
00:18:02 Aby to byli klauni, nebo komici,
00:18:05 aby každej zastupoval 1 éru historie.
00:18:09 Byl by tam královskej šašek, z němý grotesky, cirkusovej klaun,
00:18:14 klasická pantomima a něco podobnýho.
00:18:17 Takovýhle setkání.
00:18:18 Zase reality show, že by lidi hlasovali.
00:18:20 -To se uvidí.
-To se ještě neví.
00:18:21 -To je ve stadiu zrodu.
-Idea je tato.
00:18:25 Máte teď něco hezkýho, co studujete na dálnici D1?
00:18:31 Nějakej film, televize?
00:18:34 V čem vás tak v nejbližší době můžou diváci vidět?
00:18:37 V čem mě můžou vidět?
00:18:39 Teď vlastně je to zvláštní, že na ty starší kolena
00:18:43 daleko víc přišlo práce, nějakýho natáčení.
00:18:46 Ten podzim teď je tím docela plnej.
00:18:50 Vy jste neřekla na starý kolena. Na starší kolena.
00:18:52 Na starší kolena, no. Eště se, no, i když meniskus už taky tam...
00:18:59 Ale teď budu točit, na to se moc těším,
00:19:03 s režisérkou Karin Babinskou krásnej scénář, který napsala,
00:19:08 jmenuje se to Křídla Vánoc,
00:19:09 potom seriál, kterej v televizi uspěl u diváků, Cirkus Bukowsky,
00:19:16 v takový tý soutěži, jak se dělala, Souboj seriálů,
00:19:20 tak Cirkus Bukowsky...
00:19:22 Musíte říct v který televizi,
00:19:23 abych věděl, jestli mám hýřit nadšením.
00:19:25 -V ČT.
-Tady v tý televizi!
00:19:27 -Proto to říkám!
-Jo, no krásnej seriál!
00:19:30 Krásnej seriál! Děkuju!
00:19:34 Vanda Hybnerová!
00:19:48 Přátelé, já teď pozvu našeho dnešního 2. hosta.
00:19:52 Když vám řeknu jméno, při vší úctě k němu,
00:19:55 je docela pravděpodobný,
00:19:56 že většině z vás jeho jméno nic neřekne.
00:19:59 Ale když řeknu názvy písniček, jichž je on autorem,
00:20:04 všichni ty písničky budete znát.
00:20:07 Já budu chodit po špičkách, Náhrobní kámen,
00:20:10 Povídej, Klaunova zpověď.
00:20:12 To všechno napsal! Ivo Plicka!
00:20:29 Já musím doplnit, ale už diváci vědí,
00:20:33 že vy jste napsal texty zmíněnejch písniček,
00:20:36 Petr Novák to opatřil hudbou a samozřejmě to zpíval.
00:20:41 Jak vůbec jste se dali dohromady? Vím, že jste byli zamlada, ale...
00:20:48 Hodně zamlada. Asi takhle zamlada.
00:20:50 -Jako kluci.
-My jsme vyrůstali spolu.
00:20:52 Petr byl o rok starší, ale my jsme bydleli v jednom domě,
00:20:57 v jednom patře naproti sobě.
00:20:59 -V Praze jste bydleli!
-V Praze v Legerově ulici.
00:21:02 Na Vinohradech.
00:21:04 Já taky už jsem se odstěhoval za Prahu. Taky kousek jezdím.
00:21:09 On je v Americe teďka, víte?
00:21:13 Takže to je vlastně náhoda, že teď jste tady
00:21:16 a já jsem toho využil, abyste nám řek.
00:21:18 Čili, 1. písnička, tak jak si všichni myslíme, bylo
00:21:21 Já budu chodit po špičkách. Kterou jste spolu napsali.
00:21:25 Ne, nebyla. To co jsme napsali 1.,
00:21:28 to se jmenovalo Ty jsi strašně pěkná holka.
00:21:30 Ta se nějak nelíbila nám, tak jsme s tím nic nedělali.
00:21:34 A 2. byly Dětský oči, to už se potom taky nahrálo
00:21:39 a 3. bylo Já budu chodit po špičkách.
00:21:42 A jak jste to v sobě objevili? Vy jste chtěl bejt textařem?
00:21:46 Nebo jste psal jen básničky
00:21:48 a Petr vám řek, hele, co kdybysme udělali písničky?
00:21:51 To mě zajímá. Jak k tomu 1. impulzu došlo?
00:21:54 My jsme hráli fotbal na ulici a občas s kytarama jsme si drnkali
00:21:58 a v podstatě takovej ten popich, to nám dali Beatles.
00:22:02 Čili, když tenkrát 1. slavná píseň, kterou Petr nazpíval,
00:22:06 to bylo Po špičkách,
00:22:08 to šlo tenkrát na nějakou tu Houpačku.
00:22:10 No my jsme to nahráli ve sklepě
00:22:12 a přinesli jsme to tenkrát manželům Černým,
00:22:14 kteří dělali Houpačku, naprosto drze!
00:22:17 Protože tam byli známí umělci z televize a ze všeho,
00:22:21 měli nahrávky ze studia, teď jsme tam takhle přišli,
00:22:25 tady jsme mu přinesli ten pásek, jestli by si ho neposlech,
00:22:28 že bysme rádi byli na Houpačce.
00:22:30 A Jirka to vzal, tu písničku, na tu Houpačku ji dal.
00:22:34 Já jsem s ním nedávno mluvil, on se napojil na Skype,
00:22:37 pro něj to bylo úplně nový medium, tak jsme spolu diskutovali.
00:22:41 A tam mně právě říkal, já si to pamatuju jako dneska,
00:22:45 když ty Špičky, my jsme říkali jen Špičky, zkráceně,
00:22:48 když ty Špičky byly na tý Houpačce už 1 rok, tak jsme řekli,
00:22:52 my musíme změnit ty pravidla.
00:22:55 A pak mi říkal, víš, Ivo, kdybysme je nezměnili
00:22:57 a ta Houpačka se hrála, tak tam jsou snad dodnes.
00:23:01 Pořád to bylo na 1. místě!
00:23:03 Nahoru, padaly dolů, my jsme pak přidali Povídej,
00:23:05 v domnění, že ty Špičky vypadnou, oni nevypadly, zůstaly tam obě!
00:23:10 Takže on s tím měl dost problém.
00:23:12 Já samozřejmě, to vy nevíte,
00:23:14 protože vy jste odsaď odcestoval v době...
00:23:16 -No, odcestoval!
-Vycestoval jste.
00:23:19 V kolikátým roce jste emigroval?
00:23:21 V 73. jsem se odstěhoval k manželce do ciziny.
00:23:24 Já měl cizinku manželku.
00:23:25 Počkejte, když jste byl ještě tady? To já už nevím, tyhlety věci.
00:23:29 Vy jste si vzal někoho, kdo tady nebyl?
00:23:32 Já jsem si vzal 4 x někoho, kdo tady nebyl.
00:23:42 To bylo nějak, kdy to bylo? V 70. letech?
00:23:44 V 73.
00:23:45 V 73. roku vy jste odjel za manželkou? Už jste byli manželé?
00:23:49 Manželka byla Rakušanka, už jsme byli manželé,
00:23:51 žila v Mnichově.
00:23:53 Kde jste se v 73.?
00:23:54 Ona byla v Praze na návštěvě předtím, tak jsem se nějak chytil.
00:23:58 Naprosto legálně. Já jsem se směl vracet.
00:24:00 Ono se to teda nelíbilo! Já jsem jezdil sem tam.
00:24:03 Já jsem některý věci pro Petra napsal,
00:24:05 když už jsem měl trvalý bydliště ve Vídni, nebo ve Švýcarsku.
00:24:09 Tak jsem si sednul a přijel jsem,
00:24:10 ale blbým autem zase, to se taky nelíbilo na hranicích.
00:24:14 A psal jsem i v tý době, co jsem byl venku.
00:24:16 My jsme vlastně nikdy úplně nepřestali spolupracovat.
00:24:19 -A vy jste tu stejnou si vzal 4 x?
-Ne, já jsem si vzal 4 různý.
00:24:23 Ale všechny odjinud! Žádná ne odsaď!
00:24:26 1 x Rakušanka, 1 x Švýcarka, 1 x Američanka, takhle to nabejvá.
00:24:30 Co jste tam dělal?
00:24:32 Já jsem ještě dělal nějaký věci z ciziny i pro lidi tady!
00:24:35 Já jsem mnohem později třeba napsal něco pro Evu Pilarovou
00:24:38 a o tom se tak neví.
00:24:40 -Teď to můžete říct.
-No tak, říkám, nějaký písničky.
00:24:43 Dokonce třeba, jsou Vánoce, tak taková zvláštní písnička,
00:24:47 jmenuje se Jak to kapru říct.
00:24:49 To je, jak to kapru říct, že bude k večeři?
00:24:53 Představte si, že ho máte doma,
00:24:54 malý dítě ho má doma, on si hraje ve vaně
00:24:57 a vy mu teď máte říct, že bude k večeři.
00:24:59 Jak to kapru říct, že bude k večeři?
00:25:01 Před jeho pohledem mi vždycky selže hlas.
00:25:04 Miluška Voborníková to nazpívala. Ale moc se to nehraje, bohužel.
00:25:07 Ono to nemá tu správnou vánoční atmosféru.
00:25:09 A vy jste, jestli se nepletu, já nevím jestli,
00:25:13 s Petrem jsme o tom nemluvili,
00:25:14 vy jste snad tady dělal hotelovku nebo co?
00:25:16 Já jsem dělal hotelovku v Mariánských Lázních.
00:25:18 Čili hotelovku. A to jste chtěl dělat?
00:25:21 Tak moje maminka byla z pohostinství,
00:25:24 můj nevlastní otec, u kterýho jsem vyrůstal, taky.
00:25:27 Můj vlastní otecc, to byl hoteliér,
00:25:29 tomu sebrali nějaký hotel v Mariánských Lázních,
00:25:32 tak jsem řek, že se tam vrátím aspoň na tu hotelovku.
00:25:36 -A dělal jste tu profesi?
-Tady ne. Tady ne.
00:25:40 Až tam!
00:25:41 Když jsem odjel, tak jsem se musel trochu nějak živit,
00:25:44 tak jsem ji dělal potom v Rakousku, ale nedělal jsem ji taky dlouho.
00:25:48 -A co jste? Pingloval?
-No jistě.
00:25:49 Prodával jsem pivo v Prátru.
00:25:51 Ale teď, abychom tu vaši pouť,
00:25:54 jak vidím, velice pestrou, dokončili,
00:25:56 vy jste sem přiletěl z Ameriky.
00:25:59 To já vím. Čili teď bydlíte v Americe?
00:26:01 Ne, já bydlím tady v Praze 4. Tam jezdím na chatu.
00:26:07 Ale jste tam víc, než na Praze 4, ne?
00:26:10 No, protože tam občas něco vydělám. Tady moc nevydělám, na tý Praze 4.
00:26:15 Já tam trochu vydělávám peníze, protože my potřebujeme peníze,
00:26:18 já nevím, jestli jste, možná jste to čet někde v novinách,
00:26:20 pan Ivan Fíla chce natočit film o Petru Novákovi.
00:26:23 -To jsem nečet, ale slyšel jsem to.
-Slyšel jste to!
00:26:25 Už je někde na internetu.
00:26:27 Myslím, televize česká má na tom nějak participovat.
00:26:29 To až teďko! To teprv je nový!
00:26:31 Předtím to měl bejt normálně celovečerní film.
00:26:36 Tak se jako snažím. A mezitím, jak jsem se tam snažil,
00:26:39 tak se mi tam narodilo dítě.
00:26:42 -Kde tam?
-Na Floridě, v Miami.
00:26:45 -Na Floridě, v Miami.
-To už je ta 4. manželka.
00:26:49 -A to je...
-To je moje 1. dítě.
00:26:50 To je vaše 1. dítě!
00:26:54 Ale já vám něco řeknu. Mě to mrzí, že to je moje 1. dítě!
00:26:57 Já nikdy nevěděl, že to může bejt tak krásný.
00:26:59 -To vám nikdo neřek?
-Říkali, ale já jsem nevěřil!
00:27:04 Možná jsem se bál! Já nevím.
00:27:06 Vy říkáte, že tam jezdíte pracovat na tu Floridu.
00:27:09 Co tam děláte?
00:27:10 Tak kdybyste chtěl dům, já vám ho prodám.
00:27:12 -Já jsem tam udělal školu.
-Trvalý jste tady!
00:27:16 Trvale bydlíme tady.
00:27:17 -Takže to taky už jste v důchodu!
-Od r. 62.
00:27:21 -Ne, od r. 62!
-Od mýho! Od mýho!
00:27:32 -Od mýho 62. roku.
-Tady říkáme, když mně bylo 62!
00:27:37 -Když mně bylo 62.
-Tak co?
00:27:40 -To bylo taky zajímavý.
-Co?
00:27:41 Byl jsem si podat žádost. to musíte jít, vyplnit papíry.
00:27:44 -Mně to říkejte!
-Vy jste to dělal rok přede mnou!
00:27:49 Tak jsem si to podal
00:27:51 a když jsem koukal, co mi ta paní vypočítala,
00:27:53 tak se mi to vůbec nelíbilo moc teda a říkám...
00:27:56 Vy jste tady toho moc taky neodpracoval ale!
00:27:58 To není pravda!
00:27:59 To bylo samý Švýcarsko, Prátr vám nemůžou započítat!
00:28:01 A vidíte! To se mýlíte! Já mám úplně všechny roky!
00:28:04 Protože všechny roky mně šly tantiémy
00:28:06 a brali mně z toho daně!
00:28:08 Jo takhle! Za ty písničky!
00:28:10 Mně vlastně nechybí jedinej rok tady!
00:28:12 To jsem netušil ani já!
00:28:14 Ale hned mě paní,
00:28:15 na základě toho trochu strhla z tý penze.
00:28:17 Jak to?
00:28:18 Že mně ty tantiémy jdou dál, takže tolik nepotřebuju.
00:28:20 Svědčí to jen o tom, že,
00:28:22 ten Petr už bohužel mezi námi není, ale ty písničky jsou,
00:28:26 to vám říkám jedoznačně, jsou prostě nesmrtelný
00:28:29 a za to vám díky!
00:28:30 Ivo Plicka!
00:28:43 Naším dalším hostem,
00:28:45 tentokrát zabrousíme do světa sportu,
00:28:48 protože naším hostem je významná česká atletka,
00:28:54 která se jmenuje, teď to nesmím splést,
00:28:56 Jiřina Svobodová, za svobodna Ptáčníková!
00:29:14 Já jsem si to musel srovnat, protože vy jste se vdávala nedávno.
00:29:18 Já vám dodatečně gratuluju!
00:29:20 -Poprvé jste se vdávala?
-Poprvé.
00:29:23 Poprvé se vdávala.
00:29:26 -Ještě mám rezervy.
-To máte velký rezervy!
00:29:28 Tady máme starýho kozáka.
00:29:31 Kdy jste se? Teďka jste se vdávala někdy?
00:29:33 -V září.
-Takže je to čerstvá věc.
00:29:37 Musím říct, pokud diváci nejsou zrovna sportovní diváci,
00:29:40 že vy skáčete o tyči
00:29:43 a vaším manželem je taky českej atlet,
00:29:47 překážkář, tzn., že běhá 110 m překážek, Petr Svoboda!
00:29:53 Čili vy jste takový,
00:29:55 dalo by se říct, dvoukariérový manželství?
00:29:56 Tak se to říká?
00:29:57 Je to běžný, že se takhle atleti mezi sebou berou?
00:30:01 Nebo vy jste 1.? Aspoň tady u nás.
00:30:04 -Nejsme určitě 1.
-Bral se někdo?
00:30:07 Určitě teď v poslední době
00:30:09 Kateřina Baďurová si vzala Tomáše Janků.
00:30:13 Tak my spolu trávíme většinu času,
00:30:16 jsme spolu na těch tréninzích, soustředění a v podstatě
00:30:20 ani ten společenskej život moc nevedeme,
00:30:23 takže opravdu jenom ten sport.
00:30:25 Takže vy jinýho chlapa ani nemáte šanci,
00:30:27 ani kdybyste chtěla...
00:30:28 -Nechci.
-Co?
00:30:29 Nechci.
00:30:33 Já vím, že nechcete. Já vám taky nikoho nenabízím!
00:30:40 Ale že ten prostor je uzounkej, ve kterým jste se pohybovala.
00:30:46 Tak asi to má logiku,
00:30:48 že o sebe zavadíte na tý atletický dráze.
00:30:51 Zase, kterej chlap by pochopil,
00:30:53 že já opravdu odjedu někam na měsíc na soustředění,
00:30:56 kolikrát nevyjdou ani pokoje, takže bydlíme holka, kluk.
00:31:02 I když nejste manželé, bydlíte holka, kluk?
00:31:04 -No.
-Fakt, jo?
00:31:06 No!
00:31:10 Na olympiádě třeba bydlíte holka, kluk?
00:31:13 -Jak se to veme podle abecedy!
-Na olympiádě zrovna ne.
00:31:17 Když jedeme na soustředění a my jsme skupina o 10 lidech
00:31:21 a je tam třeba 6 kluků, 4 holky,
00:31:24 teď jedna s jednou se nebaví, tak nějak se to musí...
00:31:31 Takže počkejte!
00:31:34 Vám prostě na soustředění šoupli na pokoj Svobodu, co?
00:31:39 Neříkejte mi, že to bylo takhle! Já jsem takovej romantik chodící!
00:31:43 Prostě známost ze soustředění? Vy jste spolu chodili dlouho.
00:31:48 -My už spolu jsme 10 let.
-Tím pádem jste začali hodně mladý!
00:31:52 -V 16 letech.
-To jste byla juniorka ještě.
00:31:55 No, dorostenka.
00:31:59 Víte, že jsem si myslel, že to je jedno a totéž?
00:32:03 Není, jo? Tam je hranice věková?
00:32:05 Jsou kategorie mladší žáci,
00:32:07 starší žáci, dorost, junioři, ženy do 22 let a ženy.
00:32:12 A je to omezený věkem.
00:32:14 Helejte se, já celkem sportu holduju,
00:32:16 myslím, jako pasivní divák,
00:32:18 ale skok o tyči patří k disciplínám,
00:32:21 kterejm já opravdu nerozumím.
00:32:23 -Já taky ne.
-Vy taky ne!
00:32:26 Já to nechápu! Vy prostě držíte v ruce bidlo!
00:32:31 Teď se rozeběhnete, zapíchnete to tam do nějaký psí boudy,
00:32:35 nebo co to tam je a teď se to vohne, ten klacek
00:32:39 a vono vás to vymrští!
00:32:40 Jak vás vůbec napadlo dělat tuhle disciplínu?
00:32:42 To jste věděla už jako dorostenka, že vám tohleto jde?
00:32:46 Nebo jste měla spadeno na jiný sporty?
00:32:48 Mě to nenapadlo! Myslíte, že by mě to napadlo?
00:32:52 Koho to napadne? O tyči?
00:32:55 A jak k tomu došlo,
00:32:56 že vám dali bidlo do ruky a zkus to?
00:32:59 Ne, tak v tom sportu, zvlášť v tý atletice
00:33:02 je to takový, že od mládí se zkouší všechno.
00:33:05 Na co máte talent.
00:33:07 Já jsem začínala na překážkách, skok do dálky, víceboje
00:33:10 a tak nějak prostě jsem postupně došla až k tý tyči
00:33:15 a vlastně přišel jednou, po nějakých závodech,
00:33:18 kdy jsem vyhrála 60 m, 150 m i 300 m,
00:33:22 tak přišel trenér, že by potřeboval nějakou tyčkařku,
00:33:25 která je chytrá, dobře stavěná, teda chytrá, rychlá!
00:33:37 Jsem se do toho tak zamotala!
00:33:38 Chytrá by do toho nikdy nešla! S prominutím!
00:33:45 No tak, člověk to musí mít srovnaný.
00:33:47 To jste v tý době asi nevěděla, do čeho jdete!
00:33:49 -Ne, vůbec.
-Ale zkusila jste to.
00:33:52 A skočila jste vůbec něco?
00:33:54 Já jsem hned po půl roce se dostala na MS.
00:33:57 Po půl, takže pro to máte vlohy! I se vám to muselo zalíbit!
00:34:03 -Jinak byste to nedělala!
-Já se ráda předvádím, jo?
00:34:10 -To se dá i jinak, Jiřinko!
-Ale to není jen na stadioně!
00:34:14 Jsou závody, který se pořádají třeba na náměstích
00:34:17 a různý exhibice, že se skáče nahoru dolů
00:34:20 a je to takový, že to opravdu není jen na tom stadioně.
00:34:24 -Show!
-Je to show!
00:34:27 Jak můj tatínek říká, cirkusáci.
00:34:30 A to vy máte v sobě. Prostě se předvíst takhle.
00:34:33 Já jsem ráda středem pozornosti během toho závodu.
00:34:37 Během toho, co skáču.
00:34:39 Ale jakmile přijdu na veřejnost,
00:34:40 tak se nejradši schovat někam a nebejt vidět.
00:34:44 To už teďka nejde. Víte z čeho já bych měl strach?
00:34:48 Já bych měl vždycky strach, že se ta tyč zlomí!
00:34:51 Myslel jsem si, že se to nemůže stát
00:34:53 a teďka, dokonce na olympiádě jsem viděl,
00:34:55 že se tomu chlapovi ta tyč zlomila!
00:34:57 To musí bejt šok teda! On to tam zapíchne!
00:35:00 On tam ani, on pad do tý psí boudy, nebo kam! Viděla jste to?
00:35:04 -Šuplík.
-Šuplík tomu říkáte?
00:35:06 A nepíchneme tyč, ale zasuneme tyč.
00:35:19 To snad bylo poprvé, co se to někomu stalo.
00:35:21 Ne, ne. Ta tyč je opravdu tak křehká,
00:35:23 že stačí někde naťuknout,
00:35:25 nebo může i z výroby přijít špatnej druh a stane se.
00:35:31 Kolikrát se stane,
00:35:32 že během závodu, kdy je hodně velký horko,
00:35:35 nebo ty tyče jsou špatně vystavený, jako počasí,
00:35:39 tak se nějak nahřejou a prasknou.
00:35:42 Já vám řeknu ještě 2. věc, z který bych já měl strach teda.
00:35:44 Nechci vás nějak strašit.
00:35:46 Ale přece jenom, o tý tyči se skáče vysoko.
00:35:50 A kolikrát se skáče,
00:35:51 i když se na stadionu třeba hází oštěpem.
00:35:56 Ta šipka.
00:35:58 Já právě bych měl strach, že to tý Špotákový ulítne!
00:36:01 Jak holuba, že vás sundá! Bych se bál teda!
00:36:09 To se nestalo? To se nestalo, že by třeba o fous to prolítlo?
00:36:13 Oni to mají asi ošetřený tak, že my, když skáčeme...
00:36:16 -Nehážou.
-Oni hážou.
00:36:17 Ale hážou s náma na tý straně na sektoru.
00:36:20 Takže to můžete čekat zezadu, jinak ne!
00:36:23 Takže já běžím tak, oni jdou tak! Takže mě tak maximálně...
00:36:26 Ale myslí se na to!
00:36:28 Jo, jsou tam rozhodčí, který to hlídaj.
00:36:30 Taky se stalo už, že se to občas nepovedlo.
00:36:35 Myslím, že, ne!
00:36:38 Byli kluci v sektoru dálkařským a oštěp ulítnul kousek mimo výseč
00:36:45 a trefil 1 dálkaře během závodu.
00:36:47 To já vím!
00:36:48 Ale já jsem specielně myslel,
00:36:49 že ve vzduchu, když jste, letí prostě šíp!
00:37:00 Ale musím říct, že ta olympiáda vám moc nevyšla.
00:37:03 Kolikátá jste nakonec byla? To mně vás bylo líto.
00:37:06 Vy jste to možná i oplakala trošičku.
00:37:08 Ale tam vám nehrálo do karet vlastně nic!
00:37:10 -Počasí! Co?
-Mně vyšlo měsíc předtím ME.
00:37:15 To jsem chtěl říct až potom, že jste vyhrála ME! Zlato!
00:37:19 -K tomu se dostaneme potom teda?
-K tomu se dostaneme!
00:37:21 To já nepominu! Tím horším jsem chtěl začít!
00:37:24 -Ta olympiáda vám nevyšla.
-Olympiáda nevyšla výkonostně.
00:37:27 Byla jsem 6., takže umístění není nic hroznýho.
00:37:31 Myslela jste si na víc, že jo?
00:37:33 Takhle, já jsem chtěla bejt umístěná do 8. místa.
00:37:35 Takže jsme si splnila ten svůj cíl, který jsem si zadala.
00:37:39 Ale myslela jsem, že teda to bude za lepší výkon.
00:37:43 -4,45 je opravdu...
-4,45 je málo.
00:37:46 -Kolik máte rekord osobní?
-4,72.
00:37:50 A to by bejvalo bylo,
00:37:51 kdybyste skočila osobní rekord na olympiádě, to by bylo?
00:37:54 To by bylo, mám pocit, kolem 5. místa. 4., 5. místo.
00:37:59 -Takže já jsem tak nějak...
-V normě.
00:38:02 No. Ono to tam opravdu nevyšlo, nechci říct všem,
00:38:06 ale 4 tyčkařky odcházely z toho závodu o berlích
00:38:10 a nebylo to tam nějaký...
00:38:12 A čím? Počasí? Já už si na to nepamatuju.
00:38:14 -On tam foukal vítr hodně.
-Jo foukal vítr.
00:38:17 A ono, když běžíte s tím bidlem, s tím klackem
00:38:20 a foukne vítr, tak...
00:38:22 Tak co?
00:38:23 Běžela takhle Polka a foukl vítr, ona se tak otočila s tou tyčí
00:38:29 a vrátila se zpátky na začátek.
00:38:34 Musím říct, že smutný je,
00:38:37 tady byl taky hostem váš manžel Petr Svoboda,
00:38:40 on je nějak už teď dlouhodobě zraněnej, bohužel nezávodí.
00:38:45 Čili, asi máte na něj trošku víc času.
00:38:50 -Jaká jste hospodyňka?
-Úžasná.
00:38:54 Víte, ono se říká,
00:38:54 že dobrá hospodyňka pro pírko přes plot skočí.
00:38:59 Pro vás není problém skočit přes plot,
00:39:02 kdybyste tam viděla pírko!
00:39:04 Ten Petr asi potřebuje teď zvýšenou péči.
00:39:06 Proto se na to ptám. Když nezávodí,
00:39:10 to musí bejt stresující pro špičkovýho sportovce.
00:39:13 On pro mě je úžasná podpora a opravdu obdivuju,
00:39:18 2 roky už nezávodí, pomalu nemůže trénovat
00:39:22 a 1 operace za druhou,
00:39:23 takže opravdu pro tu jeho psychiku to není nic dobrýho.
00:39:27 -Vaříte mu taky?
-Jo. Já vařím ráda. Mě to baví.
00:39:31 Ráda! Ptám se, jestli umíte? To je rozdíl!
00:39:38 -To vám neřeknu!
-Jí on to?
00:39:41 No právě! On je takovej... Mně přijde, že nemá chuťový buňky.
00:39:50 -On to sní všecko prostě!
-Jo!
00:39:52 A mně se něco strašně povede a on mi řekne, hm, dobrý.
00:39:56 A teď to strašně spálím a on řekne, hm, dobrý.
00:40:00 Je hodnej. Budeme mu držet palce, aby se z toho dostal.
00:40:04 protože já si myslím,
00:40:06 že než byl zraněnej, měl našlápnuto k nejvyšším metám!
00:40:10 Lámal rekordy! Možná by vyhrál zlatou olympijskou.
00:40:14 -On se do toho vrátí.
-Já vím že se do toho vrátí!
00:40:17 Ale pozdravujte ho! Myslíte, že se třeba teď dívá?
00:40:21 Nedívá.
00:40:23 On je na soustředění v Jihoafrický republice.
00:40:27 Tam to nechytne, tohleto!
00:40:31 Tak až se s ním uvidíte, tak ho pozdravujte,
00:40:34 že mu držíme palce opravdu,
00:40:36 aby se vrátil na tu atletickou dráhu!
00:40:38 Vaším největším úspěchem, teď vidíte, jak se k tomu dostávám,
00:40:42 je zlatá medaile z ME, tam jste byla 1.
00:40:47 Co teď je nejbližší sportovní podnik,
00:40:50 na kterej se chystáte a samozřejmě se tam chystáte uspět!
00:40:54 Třeba nějakou tu medaili.
00:40:55 -Právě v halový sezóně máme ME.
-Tam pojedete?
00:41:01 My máme vypsaný určitý kritéria, který musíme splnit,
00:41:04 abychom se tam dostali.
00:41:06 Já mám pocit, že to je výkon 440, 445.
00:41:11 Takže když zůstanu zdravá a nic se nepokazí dalšího,
00:41:17 tak bych to měla skočit.
00:41:20 To je tak nějak nejblíž. ME v hale a venku potom bude MS.
00:41:25 Takže k tý zlatý, kdyby přibyla ještě 1 z haly,
00:41:27 to bysme vám všichni přáli.
00:41:28 Byla byste ráda. Budeme držet palce.
00:41:31 Jiřina Svobodová!
00:41:40 Přátelé, to je pro dnešek všechno, já vám děkuju za pozornost,
00:41:44 hostům děkuju za to, že přišli
00:41:46 a samozřejmě za týden jsme tady zase!
00:41:49 Na shledanou!
00:41:50 Skryté titulky Eva Svobodová