Zábavná talk show Karla Šípa. Režie V. Polesný
Roman Kufa — Veronika Freimanová — Tereza Kerndlová
Premiéra: Pátek 5. 10. 2012 na ČT1
Přehrát
00:00:29 Děkuju, dobrý večer.
00:00:31 Dobrý večer, samozřejmě zdravím z tohoto místa,
00:00:34 tedy z pražského divadla Semafor i naše diváky televizní.
00:00:37 Přátelé, poměrně často dostávám jednu a tu samou otázku.
00:00:42 Podle jakého klíče jsou vybíráni hosti do tohoto pořadu.
00:00:46 Musím říct, že často v tom hraje roli i náhoda.
00:00:49 A 1 taková náhoda sehrála roli i v tom,
00:00:53 proč jsme dnes pozvali mého 1. hosta,
00:00:55 kterého vám za chvíli představím!
00:00:58 Nám. Jiřího z Poděbrad, Pražácí vědí o čem mluvím!
00:01:01 Takovej velikánskej park s hezkým kostelem.
00:01:04 A protože bydlím nedaleko, tak si kolikrát udělám procházku
00:01:07 přes tenhleten, jak my říkáme Jiřák.
00:01:09 A je to mimochodem místo,
00:01:10 kde lidi často venčej ty svoje psy, ty svoje miláčky.
00:01:14 A jednou jsem byl svědkem, poměrně nedávno,
00:01:16 takový zajímavý epizody,
00:01:18 jak 2 pejskaři se takhle k sobě blížili.
00:01:20 Jeden měl jezevčíka a 2. vlčáka.
00:01:23 A ten majitel toho vlčáka říkal,
00:01:25 heleďte se, pane, držte si toho svýho jezevčíka,
00:01:27 protože ten můj vlčák je strašně vostrej!
00:01:29 To by se taky mohlo stát, že vám toho jezevčíka roztrhá!
00:01:32 A ten říká, helejte se, jen aby to nedopadlo tak,
00:01:34 že ten můj jezevčík roztrhá toho vašeho vlčáka, víte?
00:01:37 Slovo dalo slovo, oni opravdu ty psy na sebe pustili,
00:01:41 ti psi se doopravdy servali,
00:01:43 ale z tý rvačky vítězně vyšel opravdu ten jezevčík.
00:01:47 A ten od toho vlčáka říká, no prosím vás, to mi teda řekněte,
00:01:51 jak se k takovýmu psovi dá přijít?
00:01:54 On říká, jednoduše. 15000 krokodýl, 10000 plastika.
00:02:05 Tak mě napadlo, že vlastně
00:02:07 ta plastická chirurgie dneska dokáže zázraky
00:02:10 a tím pádem mě i napadlo pozvat z tohoto oboru,
00:02:13 kterej mimochodem prožívá velikánskej boom
00:02:16 a lidi se o to stále častěji zajímají,
00:02:18 pozvat i dnes večer.
00:02:19 Takže mým 1. hostem je plastický chirurg
00:02:22 dr. Roman Kufa.
00:02:34 Pane dr., abych řekl pravdu, rvačka psů nebylo jediný,
00:02:37 proč jsem si řek, že vás dnes pozvu.
00:02:40 A sice, já jsem se někde dočet,
00:02:42 že i chlapi se poslední dobou zajímaj o plastickou chirurgii.
00:02:47 Že dokonce snad každej 5. pacient na plastický chirurgii, je muž.
00:02:51 Je to pravda?
00:02:53 Je to pravda, nevím, jestli každej 5.,
00:02:55 ale je pravdou, že přibývá počet pacientů mužů.
00:02:59 A co tak většinou chtěj, ti chlapi?
00:03:01 U mužů je to většinou operace očních víček
00:03:05 a nechávají si odsávat i tuky z oblasti boků, břicha.
00:03:08 -To je u těch chlapů...
-Chtějí bejt štíhlejší.
00:03:12 Hlavně ty víčka.
00:03:13 Opravdu v tom vyšším věku poklesnou víčka,
00:03:16 takže to je taková operace, která je častá.
00:03:19 V křesle, v kterým sedíte,
00:03:19 už před několika lety seděl váš kolega dr. Měšťák.
00:03:23 A ten si opravdu ty moje víčka zblízka prohlížel.
00:03:27 Už asi před 4 lety. Nevím proč, teda!
00:03:29 -No...
-Co?
00:03:32 -Mám si je taky prohlížet?
-Co? Taky?
00:03:34 Vy myslíte, že už jsem zralej?
00:03:38 No, zralej. V podstatě, když vás to trápí, tak asi jo.
00:03:41 Já jsem neřek, že mě to trápí!
00:03:43 Když ne, tak nic se operovat nemusí.
00:03:46 Jak by mě to mělo trápit? Když se vykulím, tak vidím!
00:03:50 Pak vypadáte vykouleně.
00:03:52 Ale samozřejmě, když člověk je nějak unavenej a kouká na televizi
00:03:55 a prostě pozoruje, že opravdu ty víčka jsou unavený,
00:03:59 tak je už čas třeba o tom přemejšlet.
00:04:02 A tam jsou nějaký limity? Že třeba nevemete každýho?
00:04:06 Myslím třeba věkový. Vemete každýho,pokud jde o věk?
00:04:09 U těch operací víček důležitý je, aby ten člověk byl zdravý.
00:04:14 Jinak, aby byl zdravej, jo?
00:04:16 Ne přes hlavu, ale aby byl interně.
00:04:20 Aby měl všechny vyšetření v pořádku.
00:04:22 Jako proč?
00:04:23 Když mně budete řezat víčka, to nesmím mít bolavej žlučník?
00:04:27 U těch víček v lokální anestezii ano,
00:04:29 ale samozřejmě ty těžší operace...
00:04:32 -Vy neumrtvíte celýho chlapa.
-Ne, ne.
00:04:34 U těch operací víček v podstatě jen lokálně.
00:04:36 -Jenom ty oči?
-Jenom ty oči.
00:04:37 Prosím vás! A to pak dlouho, když od vás odejde,
00:04:39 tak má umrtvený oči?
00:04:41 Asi po 2 hod. to anestetikum vyprchá.
00:04:44 Jak vypadá takovej člověk s umrtvenejma víčkama?
00:04:47 Ještě odřezanejma.
00:04:49 Je tam náplast, takže normálně odejde po svejch, vidí.
00:04:53 Jako po svejch víčkách!
00:04:56 Takže nepotřebuje žádnou asistenci, opravdu u těch víček,
00:05:00 samozřejmě nemůže řídit auto, je schopen odejít.
00:05:03 Proč ne, líp vidí?!
00:05:05 Vidí, ale je to oteklý, takže by mohl nabourat.
00:05:08 Takhle by se dalo, ne?
00:05:11 Kdyby řídil a měl zakloněnou hlavu.
00:05:14 Na semaforu červená, tak to zvednu vejš takhle!
00:05:17 Abych viděl všecky barvy. A to je častej zákrok?
00:05:20 Jakýho nejstaršího pacienta už vůbec plastika zažila?
00:05:24 Nejstaršího, já osobně jsem operoval pána,
00:05:27 tomu bylo 79 let.
00:05:30 A k čemu on chtěl bejt ještě krásnej?
00:05:32 No, taky mě to udivilo,
00:05:34 ale říkal, že se pohybuje mezi mladejma lidma
00:05:36 a opravdu byl na tom fyzicky velmi dobře.
00:05:39 -A víčka jste mu dělal?
-Ne, facelifting.
00:05:41 Facelifting! To byste měl přeložit.
00:05:45 To je operace obličeje,
00:05:47 kde se vytáhne povislá kůže, která je spadlá v oblasti krku...
00:05:50 Povislá kůže se odřízne?
00:05:53 Povytáhne, odříznou se ty nadbytky
00:05:55 a dojde k vytažení tý kůže v oblasti krku, v oblasti obličeje.
00:06:00 To je facelifting.
00:06:01 -Čili jste mu tak 30 let ubrali?
-No, dejme tomu.
00:06:06 Pacient byl spokojenej. Takže já myslím, že opravdu...
00:06:08 -Připadal si mladě?
-Vypadal dobře.
00:06:11 -Jenom ksicht jste mu dělali?
-Jo.
00:06:15 -Připadal si hned mladě?
-Byl spokojenej.
00:06:19 -Jestli mladě, to nevím.
-Nereklamoval to?
00:06:20 Ne, nereklamoval.
00:06:25 To byl nejstarší, kterýho vy jste měl pod kudlou?
00:06:28 U mě. To byl nejstarší pacient můj.
00:06:32 Ale tak, řekněte mi,
00:06:34 dá se třeba ve vašem oboru dopustit nějaký chyby?
00:06:38 Já mám pocit, že vy,
00:06:40 když se dopustíte, jako doktor, nějaký chyby, že to je nevratný!
00:06:42 Reklamujou třeba ženský u vás, že něco mají jinak, než chtěly?
00:06:48 Samozřejmě i toto je součást tý práce.
00:06:51 To je práce jako každá jiná.
00:06:53 Smozřejmě, čím víc člověk operuje, tím má větší rutinu,
00:06:56 nemělo by se to stávat, ale komplikace jsou.
00:06:59 A zase, čím víc člověk operuje, tím % těch komplikací narůstá.
00:07:03 Když někdo řekne, že nemá komplikace,
00:07:05 buď neoperuje, nebo lže.
00:07:07 -A stalo se vám, že jste ulít?
-Neříkám, ulít.
00:07:12 Ale můžou být komplikace z hlediska hojení pooperačního.
00:07:16 -Může dojít k hnisání rány...
-Ale to není vaše chyba.
00:07:20 Samozřejmě nesu za to zodpovědnost.
00:07:22 Musím toho pacienta připravit, informovat,
00:07:24 aby byl seznámenej a tak.
00:07:28 Stane se, že každý přání ženský, která přijde, splníte?
00:07:33 Nebo třeba i jí ho rozmluvíte? Řeknete jí, to vy nemáte zapotřebí?
00:07:36 Jenže to byste přišel o kšeft, že jo?
00:07:38 Ano, to bych přišel o kšeft,
00:07:40 ale zase, ono operovat, když já nejsem přesvědčenej,
00:07:44 že ten výsledek opravdu bude dobrej,
00:07:46 protože si sám naběhnout, že ten pacient pak je nespokojenej,
00:07:48 chodí za váma, reklamuje,
00:07:50 tak samozřejmě, ty pacienty z principu musím odmítnout.
00:07:54 Takže určité % těch pacientů samozřejmě odmítáme.
00:07:58 Že třeba přijde ženská a chtěla by třeba větší ňadra
00:08:01 a vy byste jí řek, madam, vy to nemáte zapotřebí,
00:08:04 uděláme radši nos.
00:08:06 Abyste nepřišel o ten kšeft!
00:08:08 Takže bych tak jako procházel...
00:08:12 -Přeci ji nepustíte domů!
-Ale pustím.
00:08:15 Pustíte ji domů?
00:08:17 Když opravdu nevidím indikaci,
00:08:18 tak určitě řeknu, že by mohla odejít domů.
00:08:21 -To je asi nejčastější, co děláte.
-Operace víček?
00:08:25 Já jsem nemluvil o víčkách. Já už jsem skočil níž.
00:08:30 -Ženský, který chtěj větší ňadra.
-Opravdu to je nejčastější operace.
00:08:36 Že jo?!
00:08:39 Zvětšení prsů a liposukce. To jsou nejžádanější operace.
00:08:43 Ještě mi řekněte takovou věc, to já musím říct, nechápu,
00:08:47 vím, že ta plastická chirurgie dokáže zázraky a zkrášlí
00:08:51 a někdo, když se pohybuje třeba v showbyznysu
00:08:54 a ucejtí, že to potřebuje se nějak vylepšít,
00:08:56 to já bych třeba nějaký ty silikony, to já pochopím,
00:09:00 ale víte, co já nechápu?
00:09:01 Já nechápu, proč si ty ženský nechávají zvětšovat horní ret.
00:09:07 Tam vy něco jim napouštíte, nebo co.
00:09:09 Ono to někdy, když se to přepískne,
00:09:11 vypadá, odpusťte mi ten výraz, jako opařená huba.
00:09:16 -To máte pravdu.
-Já se leknu takový ženský!
00:09:21 -To já taky.
-Vy taky!
00:09:27 To ona si může říct, jak to chce přifouknout?
00:09:30 Víceméně může si říct,
00:09:32 ale záleží na tom doktorovi, jaké má estetické cítění,
00:09:35 jestli té pacientce opravdu řekne, aby nebláznila, že už je to moc.
00:09:40 Je to na tom cítění toho chirurga.
00:09:44 Co je k tomu vede? Mají pocit, že vypadají víc sexy?
00:09:49 -To je módní trend dneska.
-To je módní trend tohleto?
00:09:52 Větší, plnější ret.
00:09:55 Ale já jsem zastáncem spíš tý přirozený krásy.
00:10:00 Co ono se to tam vrazí do toho rtu?
00:10:02 -Je několik způsobů...
-Od b něco.
00:10:05 Od b ne, od b je botox, ale ten se dává úplně jinam.
00:10:09 -Ten se nedává do rtu.
-Já myslel, že se dá...
00:10:13 To byste přestal mluvit a jíst možná,
00:10:16 protože ten botox působí ochrnutí mimického svalstva.
00:10:19 Takže kdybyste to napíchal do horního rtu,
00:10:21 tak byste přišel o mimiku
00:10:23 a v podstatě byste nebyl schopen mluvit.
00:10:25 A já žiju v tom, že ten botox se cpe do toho horního rtu.
00:10:28 Botox se dává do vrásek.
00:10:30 Vrásek v oblasti čela, u víček, zevně od očí,
00:10:34 ale tady se dává výplň, je to většinou kyselina hyaluronová,
00:10:38 takovej gel, kterej se aplikuje.
00:10:41 A to se injekcí tam vpíchne a teď se čeká, až to začne bobtnat?
00:10:45 Ono to nebobtná, ten výsledek je vidět hned.
00:10:48 Hned? Vy jí to píchnete a ona hned se vyšpulí!
00:10:55 Pak se to asi leduje.
00:10:56 Nebo s vyšpulenou rovnou pošlete domů?
00:11:00 Na rty dáme led, prostě ledujem a pak může odejít. Po svejch.
00:11:04 Pane doktore, když partner čeká na ni po zákroku v čekárně,
00:11:09 to čumí kolikrát, co?
00:11:12 To když pacientka přepískne, tak pak kouká, ano.
00:11:16 Ona mu jde dát pusu a...
00:11:19 Přeci to je až odpuzující! Se mně to zdá!
00:11:23 -Já jsem stará škola!
-To není o škole!
00:11:26 Říkám, opravdu všechno v rámci tý přirozenosti je lepší...
00:11:32 -Kyselina jste říkal...
-Hyaluronová.
00:11:34 -Hy...
-Hyaluronová.
00:11:36 Hyalarunová!
00:11:39 A ono to nevyprchá? To tam je ta kyselina furt?
00:11:42 Musí se přifukovat občas.
00:11:44 Vydrží to přibližně rok, takže po roce se to opakuje.
00:11:47 Po roce se přifoukne zase další dávka kyseliny?
00:11:52 A zase vyšpulené.
00:11:55 Vy jste říkal facelifting.
00:11:57 To je takový to, laicky řeknu, když se vypíná ten obličej.
00:12:01 Tím zmizej vrásky. Ono to někde vemete...
00:12:04 Uříznete a někam to schováte, za uši nebo...
00:12:11 -Do koše.
-Já vím.
00:12:14 -To se neschovává.
-To vyhazujete do koše, jo?
00:12:18 To jako si nemůžou...
00:12:20 Když mně vyměněj v servisu něco,
00:12:22 tak mi to dají domů tu starou součástku.
00:12:24 To vy uřízlou kůži nedáváte pacientkám sebou domů?
00:12:28 Ještě to nikdo nechtěl. Ale kdyby třeba to někdo chtěl...
00:12:32 -Na čištění brejlí, nebo já nevím!
-To bych moh vytáhnout.
00:12:42 To bych moh sbírat od těch pacientek.
00:12:45 Já jsem to myslel tak, tu uřízlou vyhazujete,
00:12:48 ale tamto, ty švy, to se dělá, někam to zatahujete za uši.
00:12:51 To se dělá řez před ucho a za ucho.
00:12:54 Takže tady zůstává taková tenoučká jizvička.
00:12:57 A ono to vypne, ten obličej.
00:12:58 Ale ono přece jenom,
00:12:59 kůže je materiál pružnej, by se dalo říct.
00:13:02 To musí povolit po nějaký době. Jak ten mončičák se udělá.
00:13:08 Čili musíte zase, jako tu kyselinu, musíte zase uříznout!
00:13:14 Už máte plnej koš v ordinaci! Dál řezat?
00:13:19 Řekněte mi, jakej je postup? Po jaké době?
00:13:21 Celé té operace? Po jaké době se opakuje?
00:13:23 To záleží, jakou technikou se to provede,
00:13:26 jestli se provede i hlubší lifting,
00:13:28 ale v podstatě ten výsledek vydrží kolem 10 let.
00:13:31 Takže po 10 letech, když ta kůže zase povolí,
00:13:34 tak pacientka může přijet.
00:13:36 -Přitáhnout a zase 10 let jde dolů.
-Ano.
00:13:41 Ale hlavně profesionálky, tam já to celkem chápu,
00:13:43 ale řekněte mi 1 věc.
00:13:45 Proč je to takový tabu?
00:13:47 Proč mnoho ženskejch podstoupí tenhle zákrok,
00:13:52 dejme tomu, ňadra si nechá zvětšit,
00:13:54 ale pak se to styděj přiznat, tu plastiku!
00:13:56 To je mnoho! I třeba zpěvačky!
00:13:58 Jsou takový, který to podstoupily,
00:14:00 všichni je známe třeba z dřívější doby,
00:14:03 když měly šaty s dekoltem, tak vlastně, jak bych to řek,
00:14:06 lentilky pod kobercem!
00:14:10 A najednou meloun.
00:14:13 A najednou ona přijde a ještě říká, ne, já nic.
00:14:16 -Přes noc.
-Přes noc!
00:14:19 Tak proč je to? Je to taková hanba,přiznat,
00:14:22 ano, nechala jsem se zkrášlit u plastickýho chirurga?
00:14:25 Já myslím, že dneska už ne. Ta doba opravdu pokročila.
00:14:28 Je jiná, mluví se o tom v médiích, ve všech,
00:14:30 takže já myslím, že opravdu ti lidi nemají s tím nějakej větší problém.
00:14:34 Samozřejmě, ne všichni.
00:14:36 Ale já si myslím,
00:14:37 že to je úplně jinak, než před 10, 15 lety.
00:14:40 Dneska se o tom opravdu veřejně mluví.
00:14:42 Mluví! To není žádná hanba. Patří to asi k určitý hygieně!
00:14:45 Chce vypadat mladší, nebo líp chce vypadat.
00:14:48 Já taky ráno ty víčka vidím v zrcadle vždycky
00:14:51 a říkám si, a co, já nepotřebuju bejt krásnej!
00:14:55 To byste se nadřel, kdybych měl bejt krásnej!
00:14:58 Ale to není o tý kráse, to je o pocitu a je to i zdravotně.
00:15:03 Ty víčka můžou způsobit i zdravotní potíže,
00:15:05 co se týče zraku, poruchy zraku,
00:15:09 že opravdu je to i zdravotní indikace.
00:15:12 Že vám to cloní!
00:15:14 Podhledy najednou máte a že ty oči...
00:15:18 -Že slepne člověk?
-To ne, ale hůř se mu vidí.
00:15:21 Já jsem měl jednoho pacienta staršího
00:15:23 a ten přišel do ordinace
00:15:24 a měl opravdu ty víčka přilepený náplastí tady k čelu.
00:15:28 Ale opravdu. A teď jsem nevěděl, jestli si rozbil čelo cestou.
00:15:33 A teď jsem čekal, co bude
00:15:35 a on přišel, on to odlepil a zas mu to spadlo.
00:15:37 Tak jsem pochopil, že chce víčka.
00:15:40 To jsou někdy indikace, který opravdu jsou na místě
00:15:43 a tomu pacientu pomůžou i zdravotně.
00:15:47 Promiňte mi tu otázku,
00:15:49 ale mám pocit, že to je nejspíš pomluva,
00:15:51 možná někdo z konkurence šíří o vás osobně,
00:15:55 že vy sám jste výkladní skříň plastické chirurgie.
00:15:59 -To je všecko vaše, předpokládám.
-To je moje.
00:16:01 Já jsem měl operaci nosu, kdy jsem si přerazil...
00:16:02 Vy jste si nechal... A sám jste si to dělal?
00:16:06 Kolega.
00:16:08 -Sám jste si ho přerazil jenom.
-Přerazil, no.
00:16:10 A někdo vám rovnal nos?
00:16:12 Já jsem surfoval a prknem jsem dostal do nosu,
00:16:14 tak jsem ho měl úplně nakřivo.
00:16:16 A můj kolega z práce mi ho narovnal.
00:16:18 -Tohle je narovnaný?
-To je narovnaný.
00:16:22 Zas ho mám křivej, jo? Kolega!
00:16:27 -A to někdy nedávno?
-To už je 4 roky.
00:16:33 A jinak jako víčka a tyhle věci ne.
00:16:35 Budu potřebovat víčka, už mně padaj.
00:16:37 Fakt, jo?
00:16:38 No, při práci, když opravdu končím večer operovat,
00:16:41 člověk je unavenej, tak už to poznávám, že víčka padaj.
00:16:43 Takže někdy v budoucnu
00:16:44 asi podstoupím operaci horních víček.
00:16:47 Pane dr., předpokládám, že máte asi hodně pacientek, především žen,
00:16:52 který možná přijdou rovnou s tím, že chtějí abyste je dělal vy.
00:16:55 -Ne? Že jo? Jste mladý. Takový...
-Už taky ne.
00:17:02 -Co?
-Už taky ne.
00:17:04 -No ne, tak jste mladý.
-No, nejsem. Ale tak...
00:17:08 A že ty ženský chtěj vyloženě bejt dělaný od vás?
00:17:13 Máte větší nával, než třeba váš ošklivej starší kolega?
00:17:19 Nevím, jestli ošklivej,
00:17:20 my tam máme doktory, všichni jsou sympaťáci.
00:17:25 Ale je to spíš, ta pacientka si vyhledala toho člověka,
00:17:29 toho doktora, podle jména, podle referencí pacientů,
00:17:32 co si řeknou, jak jsou spokojeni s výsledkem tý operace.
00:17:36 Řekněte mně, jakej čas mi dáváte s tím,
00:17:40 že už to nepůjde jinak a já u vás zazvoním s těma víčkama?
00:17:46 S těma víčkama? Já myslím, že včera už bylo pozdě.
00:17:51 Dr. Kufa!
00:18:06 Přátelé, naším dalším hostem je herečka Veronika Freimanová!
00:18:24 Vy určitě víte o tom, že mnohé vaše kolegyně,
00:18:27 já už jsem se na to ptal pana dr., podstoupěj zákrok,
00:18:30 nemyslím, přímo u pana dr., ale pak to tutlají.
00:18:33 Jakej na to máte názor?
00:18:35 Když už se pro to někdo rozhodne...
00:18:38 Tak já to mám jednoduchý,
00:18:39 protože já asi ještě na rok mám před sebou babičku ve Vyprávěj,
00:18:43 takže kdybych přišla s jakýmkoli takovým zákrokem,
00:18:46 tak asi by babička rychle skončila.
00:18:49 To by vnoučata koukaly!
00:18:51 Hlavně na tý obrazovce by to nešlo!
00:18:54 Já tam stárnu, stárnu,
00:18:55 teď už jsem někde o 10 let víc, než mi je,
00:18:58 takže do toho dubna, května, kdy budeme končit,
00:19:01 se dostanu někde k 80.
00:19:03 Takže tam opravdu
00:19:04 já si nemůžu dovolit tenhle zákrok.
00:19:07 To už možná by bylo dobrý, aby pan dr. udělal opačnej zákrok,
00:19:11 aby vám přidělal nějakou tu kůži.
00:19:12 Vytáhl něco z toho koše, ty vrásky vám přidělal!
00:19:17 To není tak úplně nereálný, to dělají maskéři.
00:19:21 A vrásněj moc pěkně. Takový lepidlo, který pak...
00:19:26 -Vy víte přímo...
-Ano.
00:19:28 To vám daj takový lepidlo, který pak roztáhnou
00:19:31 a ta kůže zůstane zvrásněná.
00:19:33 Vy už jste někdy dělala starší, než jste?
00:19:36 Ano. Ano. Docela to bolí.
00:19:41 A kolik vám přidali takhle?
00:19:42 To nedovedu zvenku odhadnout, ale dost.
00:19:46 -No ne, kolik ta role?
-To vás nenamalujou.
00:19:48 A takhle vás zvrásněj. A ještě se to takhle domaluje.
00:19:51 Ten seriál, který jste jmenovala, Vyprávěj,
00:19:54 je mimochodem velice úspěšnej.
00:19:55 Vy už dopředu víte, do jaký doby se posunete, kde to končí?
00:20:00 Nebo furt to tak volně běží a nevíte, kdy bude konec?
00:20:04 To jo, to byla přednost toho, když jsem to brala,
00:20:06 že jsem věděla, kdy bude konec.
00:20:09 V r. 2012 budeme končit.
00:20:12 -Až takhle do současna to půjde?
-Až do současna.
00:20:14 Ale přeci ty návraty do minulosti, to pro vás muselo bejt hezký,
00:20:17 když jste si sama určitě vybavila tu dobu,
00:20:20 když najednou ty rekvizity dobový najednou jste měla okolo sebe.
00:20:24 -Jaký to bylo? Takovýhle návraty.
-To bylo strašně milý.
00:20:28 Protože pro mě to bylo dětství a taková moje doba
00:20:32 a nepřišlo mi to tak příšerný, jak to vypadá zvenku.
00:20:36 Že kolikrát žasnete, co v tý době bylo možný!
00:20:39 -Rozumím tomu dobře?
-Ne.
00:20:41 Ale třeba 1 redaktorka se mě zeptala,jak to nesu,
00:20:45 že tak je to všechno okolo tak šedivý,
00:20:48 že ty psací stroje a ty kanceláře.
00:20:51 A já jsem měla pocit, že to ani jinak bejt nemůže, že jo.
00:20:55 U nás Consul, psací stroj byl 1, ten byl béžovej nebo šedivej,
00:21:01 v kancelářích registračky, šanony.
00:21:03 Diváci vás znaj samozřejmě z toho seriálu,
00:21:06 ale já nevím, jestli si to vůbec vybavíte,
00:21:09 já jsem si to někde našel,
00:21:10 že vy jste prvně se v seriálu televizním, českým,
00:21:14 objevila v době,
00:21:15 kdy ještě ty seriály zdaleka tak nefrčely
00:21:17 a jediná figura z toho seriálu, která je dodneška známá,
00:21:21 to je Váleček Marka Ebena, jak hrál toho tlustýho chlapečka.
00:21:26 -Jak se to jmenovalo? Kamarádi.
-Kamarádi, no.
00:21:27 A vy jste v tom hrála. Ale co jste v tom hrála?
00:21:30 -Já jsem tam seděla na klandru.
-Vy jste jen seděla na klandru?
00:21:36 Já jsem dělala kamarádku těch kamarádů, asi ve 2 dílech.
00:21:40 To jsem byla v 9. třídě.
00:21:41 Takže jste byla dítko školou povinné?
00:21:43 Já jsem ještě ani nebyla na konzervatoři,
00:21:46 popůjčovala jsem si oblečení od všech kamarádek
00:21:49 a seděla jsme tam na klandru a byla jsem strašně pyšná.
00:21:52 Jak jste k tomu přišla? Nějak vás rodiče...
00:21:54 -Konkurzem!
-Na konkurz jste přišla?
00:21:56 Ne, ne, to oni byli na devítiletce
00:21:58 u nás na Vinohradech...
00:22:00 -Vybírali.
-No, no.
00:22:01 Že můžu sedět na klandru, že tak na to vypadám.
00:22:07 Já dokonce, to víte,
00:22:08 dnes na tom internetu najdete úplně všecko,
00:22:10 tak jako Marek Eben ― Váleček a teď každej jak se jmenuje.
00:22:13 A našel jsem Veronika Freimanová ― holka.
00:22:17 Ani jméno vám tam v tom seriálu nedali!
00:22:19 Ani ten klandr!
00:22:20 -Kolik jste říkala, že vám bylo?
-9. třída.
00:22:22 -14? 14tiletá holčička.
-No.
00:22:25 A tam už někde se zahnízdila ta myšlenka,
00:22:27 že byste to herectví chtěla dělat?
00:22:30 Jo, asi jo. Mně to bylo vcelku jasný.
00:22:35 -Akorát ta cesta byla pak delší.
-V těch 14 už vám to bylo jasný?
00:22:40 To jsem chodila do dramatického kroužku,
00:22:43 recitovala jsem Štědrý večer a byla jsem taková jako, no,
00:22:48 jako taková vážná umělkyně.
00:22:51 Krom teda toho sezení na tom klandru.
00:22:54 Čili, nikdy jste neuvažovala,
00:22:56 ani rodiče neuvažovali o ničem jiným?
00:23:00 To nevím, co rodiče,
00:23:02 ale já jsem ještě trošku si představovala balet.
00:23:06 Jsem to zkusila, v LŠU jsem měla takový, jak jsou ty pánský tílka,
00:23:11 tak to mně maminka sešila mezi nohama,
00:23:15 tam se k tomu dala taková sukýnka.
00:23:18 -Počkejte, vzala normální tričko?
-Tílko, to se sešilo.
00:23:22 Z toho se udělal takovej dres. Tenkrát, to nebyly.
00:23:25 -To se uprostřed sešilo?
-Ano, tam. Tam!
00:23:30 A vy jste nohama vlítla do těch děr?
00:23:33 To bylo na patentky. To bylo na patentky.
00:23:37 -To vám udělala maminka rozepínací.
-Ano.
00:23:41 To když jste vyhodila nohu, tak se to muselo rozepnout.
00:23:44 To byla LŠU, tam se moc nohy nevyhazovaly.
00:23:50 V baletu se vyhazujou! Takhle to myslím!
00:23:52 Nemyslím na škole, tam se nevyhazujou!
00:23:55 Já jsem si představovala,
00:23:55 že až potom přijde ten pravej balet.
00:23:58 Tohle bylo takový, takový tanyny.
00:24:01 Ale nezůstala jste nějak u tý myšlenky dlouho.
00:24:03 Nebo vám to nešlo?
00:24:08 Nebyla jsem asi ten správej typ
00:24:10 a pak jsem prostě spíš šla k tomu hraní.
00:24:16 A stala jste se i divadlení herečkou,
00:24:18 je třeba říct, já jsem vás viděl v tom, co už hrajete,
00:24:21 já nevím, kolik let vy hrajete s kolegou Žákem to představení
00:24:25 -Každej rok ve stejnou dobu.
-Každej rok ve stejnou dobu.
00:24:27 Jak dlouho to hrajete?
00:24:29 No, už se asi blížíme k 15 letům. Každej rok ve stejnou dobu.
00:24:34 Pokud to diváci neviděli, to jste takoví tajný milenci,
00:24:37 který se scházíte 1 x za rok.
00:24:40 Ano, 1 x za rok.
00:24:41 A ještě je 2. díl, Další roky ve stejnou dobu.
00:24:44 Od stejného autora.
00:24:46 A to on napsal asi po 25 letech, kdy seděl,
00:24:49 myslím si, nebo já ho podezřívám, u nějakejch manželskejch hádek
00:24:53 a to je daleko vtipnější, než ten 1. díl.
00:24:56 Ta 2., kdy už přicházíte, jako starší.
00:24:58 Ano, to je do těch 80, takže já mám šanci.
00:25:08 Ale obě 2 hry mají společný to, že to hrajou jen 2 herci,
00:25:12 herečka a herec, vy...
00:25:15 -Se Zdeňkem.
-Tam nemáte žádnou alternci.
00:25:18 Nestane se vám třeba,
00:25:20 že vám tam skočí text z tý 2., než z tý 1.?
00:25:25 Víte co myslím? Jestli vám tam nenaskočí něco jinýho.
00:25:28 Stalo se třeba, že jste měli nějaký vokno tohoto typu?
00:25:31 Tak vokna občas bejvaj, ale ne zrovna v těhle hrách,
00:25:36 protože to je takový, že člověk na to nastoupí
00:25:39 a jak se moc nerozptyluje těma ostatníma postavama,
00:25:42 tak prostě jede, až ho to na konci vyšpunkne.
00:25:45 Tohle je docela soustředění. Ale je to vtipný.
00:25:50 No jo, je to zábavný. Ten 2. díl jsem neviděl.
00:25:54 -Přijďte!
-Tam co hrajete tu 80.
00:25:58 Tím to končí. Vemou se.
00:26:01 Už nepřijdou!
00:26:07 A vaše dcery inklinujou k tomu herectví?
00:26:10 Máte pocit, že třeba, jsou to 2 dcery, že jo?
00:26:13 -Bude z některý z nich herečka?
-Ne.
00:26:17 Myslím, že teď už jsem si jistá, že určitě ne.
00:26:18 A k čemu teda? Úplně jiný obory si zvolily?
00:26:21 -Jo. Jo.
-Jaký?
00:26:23 -Ta jedna je key account manager.
-Aha!
00:26:30 Sama nevím, co to znamená!
00:26:32 To jsem se chtěl zeptat, co to znamená.
00:26:33 To po mně nechtějte. Znám akorát tu vizitku.
00:26:36 A ta 2. jednou byla na zkoušce, když už se to opakovalo asi po 10.,
00:26:41 říkala, tohle bych nedělala.
00:26:44 -Na zkoušce?
-Na představení na zkoušce.
00:26:47 Se dívala. Vždycky jsem vběhla, něco řekla, vběhla něco řekla.
00:26:50 To bych nedělala. Tím skončil zájem o herectví.
00:26:54 Vy jste, myslím, jednu dobu snad i učila na konzervatoři.
00:26:56 -Asi krátce.
-Rok.
00:26:59 S výchovou těch mladejch talentů máte zkušenosti.
00:27:02 Ani to 1 z vašich dcer nezlákalo, že by se stala vaší žačkou? Ne.
00:27:06 Já jsem vlastně minulej rok učila na konzervatoři
00:27:09 a ono je to asi, ne,
00:27:13 je to náročnější, než jsem si představovala.
00:27:15 Prostě se to nedá skloubit úplně s tím natáčením, který já mám.
00:27:20 Ale byla to úžasná zkušenost a zaplaťpánbůh za ni.
00:27:24 Ale časově jste to nezvládala. Proto jste přestala učit.
00:27:27 To kdybych teď,
00:27:29 co jsme začali po prázdninách točit dost intenzivně,
00:27:34 tak kdybych řekla, že 2 x v tejdnu jako ne-e, tak by to nešlo.
00:27:39 Co hezkýho chystáte?
00:27:40 To já vždycky strašně rád diváky naladím,
00:27:43 aby si pustili něco, v čem vědí dopředu, že hrajete.
00:27:47 -V čem vás nejdřív uviděj?
-To nevím v čem.
00:27:51 Nemyslím na divadle,
00:27:53 kromě seriálu, o kterým jsme mluvili.
00:27:55 Dodělala a jsem pro ČT díl Tajemství rodu.
00:27:59 -Což je takovej zajímavej pořad...
-To je dokument.
00:28:04 To je dokument, kterej se ale dělal skoro rok.
00:28:09 Tam vy jste?
00:28:11 To je vždycky o 1 člověku a o jeho předcích.
00:28:14 To je o 1 člověku a o jeho předcích!
00:28:16 Až vlastně, my jsme se dostali do 16. stol.
00:28:19 Já byl taky 1 z těch člověků.
00:28:22 Tak proto se vás ptám, jestli jste čuměla jako já?
00:28:25 -Z jaký rodiny vůbec jste!
-Ano, ano.
00:28:28 To, co jsem si myslela, to vůbec neplatilo,
00:28:30 protože se to psalo jinak
00:28:32 a ti předci, který jsem si myslela, že jsou mý,
00:28:34 byli úplně někoho jinýho.
00:28:38 Já jsem čuměl asi víc, než vy! Já tady nechci prozrazovat.
00:28:41 To bysme řekli, že vrah je zahradník.
00:28:44 Protože ten cyklus se nevysílal. Já jsem teda žasnul!
00:28:47 Já nejsem rád, že lidi budou vědět, co já jsem zač!
00:28:52 No, já jsem chvílema byla z toho nejdřív dojatá, vyděšená
00:28:56 a pak jako jsem taky čučela.
00:28:59 Já jsem sice slzu neuronil, ale babička teda...
00:29:06 My jsme to vzali přes dědečky,
00:29:07 protože babička pocházela ze Slovenska
00:29:11 a vlastně jsme zjistili,
00:29:12 že tam ty matriky moc dohledatelný nejsou,
00:29:15 protože se dělal tzv. maďarskej u nich model,
00:29:20 tzn., že tam je jen, kdo je otec.
00:29:23 A ne odkud je a co dělal.
00:29:25 A ještě to shořelo většinou v dřevěným kostele
00:29:28 a ještě se ztratil.
00:29:30 Takže ty český, který jsou podle německýho mustru,
00:29:33 tzn., že jste syn toho a toho, který je odtamtud,
00:29:36 který je zase synem někoho jinýho, to je daleko preciznější.
00:29:43 Šli se mnou taky furt dozadu, dozadu,
00:29:44 víte na co se dokonce skoro přišlo?
00:29:47 Že já mám trošku krev Koziny! Představte si to!
00:29:53 -Jo, je to tam!
-Fakt, jo?
00:30:04 Chcete tím říct, že jsem taky tak trochu Sladký. Jo?
00:30:08 Se tak jmenoval! Sladký Kozina.
00:30:11 Nebudeme prozrazovat, jak říkáte, že vrah je zahradník.
00:30:14 Čili já sám už teďka,
00:30:16 já jsem nevěděl, že vy jste taky 1 z té řady.
00:30:18 Mimochodem, Viktor Preiss tady seděl, co sedíte vy
00:30:20 a ten taky šel až někam do 17. stol.
00:30:23 Taky koukal.
00:30:26 Takže já se velice rád podívám na to, co byli zač
00:30:29 ti vaši Freimanovi!
00:30:32 Veronika Freimanová!
00:30:45 Naším 3. hostem je zpěvačka Tereza Kerndlová!
00:30:57 -To je pan dr. Kufa.
-Těší mě.
00:31:03 Co tomu říkáte?
00:31:04 Já jsem zadaná šťastně, tak já už na chlapy moc nekoukám.
00:31:07 Vy jste zadaná už nějakou dobu.
00:31:09 Já už dlouho, no. Teď to bude 9 let.
00:31:14 Terezo, řekněte mi, my jsme tady s panem dr. mluvili
00:31:17 o takovejch těch zkrášlovacích metodách.
00:31:19 Vy jste mladá, vy nic takovýho samozřejmě nepotře...
00:31:23 -Vy mně koukáte na ty rty!
-Teď jsem se zahleděl!
00:31:27 Já to vidím, kam mi koukáte!
00:31:30 Ne, já bych si ani netrouf na to upozornit!
00:31:33 Ale teď se mi to zdá nějaký!
00:31:36 -Nemáte tam kyselinku?
-Ne, nemám.
00:31:40 -Vy jen tak špulíte, jo?
-Jsem měla štěstí od přírody. No.
00:31:46 Jasně! Ale jakej je váš názor na to?
00:31:48 Jsem toho názoru, že by se žena o sebe měla starat
00:31:51 a měla by být se sebou spokojená, šťastná a tím pádem
00:31:55 i působí na okolí lépe, když je se sebou spokojená.
00:31:58 Čili, když na to přijde...
00:32:00 Když chce něco změnit, tak ať třeba navštíví tady pana dr.
00:32:04 A třeba sama myslíte, že byste jednou...
00:32:06 -Asi ano.
-Co?
00:32:07 Asi ano.
00:32:08 Já jsem se ještě nezeptal a vy už kejvete!
00:32:10 Čili, jo? Že byste klidně do toho šla?
00:32:13 Jo.
00:32:14 A co tak jako si myslíte, že vám hrozí?
00:32:16 -Co bude potřeba!
-Jo?
00:32:18 No, věkem! Ono bude potřeba něco určitě.
00:32:21 Dobře, ale tak, Terezko,
00:32:23 vy zpíváte prakticky, snad od kolíbky, by se dalo říct,
00:32:27 protože váš tatínek Laďa Kerndl je známej zpěvák.
00:32:33 A vy jste jezdili po těch lodích, jestli se nepletu.
00:32:37 Tzn., celou rodinu Laďa vozil, zpíval tam někde.
00:32:41 Ono to bylo takhle.
00:32:42 Se zpíváním jsem začala jakoby profesionálně,
00:32:44 což beru pódium, to bylo v 8 letech poprvé.
00:32:49 Jste stála na jevišti poprvé v 8.
00:32:51 A zpívala jsem.
00:32:52 Dokonce to máme natočeno i na videokazetě,
00:32:55 takže je to takový vtipný si to občas pustit.
00:32:57 Ale ty lodě, jak říkáte, to bylo ještě předtím!
00:33:01 A to bylo zhruba v mejch 2 a půl letech,
00:33:04 zhruba do 6, než jsem začala chodit do školy, do 6, 7 let.
00:33:08 Kdy jsem vlastně s našima jezdila, cestovala po Skandinávii.
00:33:12 A jako dítě jsem se vracela domů s mámou.
00:33:15 Čili, jak začala škola, už jste na lodi bejt nemohla.
00:33:18 To jsem se rozloučila a odjela navždy.
00:33:21 A do 1. třídy už jste nastoupila v Brně někde.
00:33:23 Já jsem chodila na základní školu do Černý Hory.
00:33:25 Protože já jsem se sice narodila v Brně, jako v porodnici,
00:33:28 ale nikdy jsem tam nežila s našima.
00:33:30 My jsme žili vždycky na takový malý vesničce.
00:33:33 Žernovník se jmenuje.
00:33:35 -Jak Černá Hora.
-Žernovník se jmenuje ta vesnička.
00:33:37 A Černá Hora je vedle, tam jsem chodila na základku.
00:33:40 Ale to muselo být pro vás, jako pro holku krásný,
00:33:42 jste poznala celou zeměkouli, by se dalo říct.
00:33:45 Ne, to ne. My jsme jezdili jen po Skandinávii.
00:33:47 Já jsem si užila těch severských států, tý zimy.
00:33:50 Takže teď si to vynahrazuju,
00:33:51 že na dovolenou nejezdím nikam na hory, jezdím jen do tepla.
00:33:56 Já jsem vlastně s našima cestovala jen tam, ne po světě.
00:33:58 Táta cestoval i po světě, ale já jenom...
00:34:01 Jenom ten hořejšek.
00:34:04 Taťa je, taťa! Chtěl jsem říct Laďa a řek jsem taťa!
00:34:12 Už u toho zůstanu.
00:34:13 Taťa je swingovej a jazzovej zpěvák, by se dalo říct.
00:34:16 Hlavně. Ale to vy moc nejste.
00:34:21 Nenese on to trochu těžce, ten obor, vy jste popová zpěvačka.
00:34:26 Já myslím, že popová.
00:34:27 Nenese on to těžce, že neděláte swing a jazz?
00:34:29 Neřekla bych, že by to nějak až řešil.
00:34:33 Já jsem s ním zpívala jazz hlavně jako malá,
00:34:36 to mě samozřejmě vtáhnul do toho žánru
00:34:39 a mě to potom tíhlo trošku jinam.
00:34:41 Ale dodneška si spolu zazpíváme vždycky třeba na vystoupení
00:34:45 nějakej ten duet, kterej je jazzovej, swingovej.
00:34:48 -Ale můj obor to není.
-Váš obor to není.
00:34:52 Tak se ptám, jestli vám to někdy nevyčet?
00:34:55 Nevyčet, ne.
00:34:57 A poslouchá někdy on vaše nový CD? Pouštíte mu to?
00:35:01 Co tomu řekne?
00:35:02 Tak já mu vždycky přivezu třeba nějakej demosnímek, novou skladbu.
00:35:07 Nebo až už je hotová.
00:35:08 -Vy s ním nebydlíte?
-Já už tam nebydlím. Ne.
00:35:11 Prosím vás!
00:35:13 Já už je navštěvuju jenom. Oni jsou smutný z toho.
00:35:16 -Vy jste už pražská, teďka!
-Tak dá se říct.
00:35:18 A od který doby? Vy jste tenkrát, vy jste prvně se objevila,
00:35:23 jako dospělá, myslím, ani nevím, kolik vám bylo,
00:35:25 v tom triu Black Milk jste si říkaly,
00:35:27 to jste byly 3 dcerušky zpěváků.
00:35:29 To bylo v mých 14 letech.
00:35:31 Ve 14 letech už takhle zpívala s Black Milk.
00:35:35 Ano. Tak tam začla ta sólová dráha.
00:35:37 To bylo velice oblíbený těleso, Black Milk!
00:35:40 3 pěkný holky, všecky 3 pěkně zpívaly!
00:35:43 Paradox je, že to byl takovej zvláštní osud,
00:35:46 že vlastně ještě předtím,
00:35:47 já jsem ve svých 13 letech byla na 1 vydavatelství
00:35:52 a mohla jsem vlastně vyjít na sólovou dráhu.
00:35:55 Ale v ten moment přišla nabídka právě na skupinu
00:36:00 a já jsem se rozhodla pro tu skupinu.
00:36:02 A teď jsem se zase vrátila na tu sólovku.
00:36:04 Takže ten osud tak nějak jako plynul,
00:36:06 že to tak mělo být všechno.
00:36:07 Takže to je možná důvod, proč jsme se rozešly.
00:36:10 Že všechno má mít svůj konec v určitou dobu.
00:36:14 Sólový ambice všecky 3 jste měly a všecky 3 vlastně
00:36:17 jste jako sólistky potom se prosadily.
00:36:20 Se dá říct.
00:36:21 Kdo se vám stará o repertoár? Máte nějakej tým?
00:36:24 -Myslíte dnes?
-Dneska myslím!
00:36:26 Teď už jsem v současnosti, ano.
00:36:27 Tak dneska mám hlavně český autory, za což jsem nesmírně ráda.
00:36:32 Protože dnes existujou různý databanky,
00:36:36 kde si umělci berou písně a zpívají je vlastně,
00:36:40 ale já mám vlastní autory.
00:36:42 Můj přítel, o kterým jsme se bavili,
00:36:44 mi píše třeba texty.
00:36:45 -To se i ví ale.
-Ten vám píše texty?
00:36:48 To jsem se zrovna chtěl zeptat, kdo vám píše texty, vidíte to!
00:36:51 A vy mi řeknete, ten, s kterým žiju, píše texty.
00:36:54 Ano.
00:36:54 1 text vaší písničky mě opravdu zaujal.
00:36:58 Možná jich máte víc.
00:36:59 Ale já nejsem typickej konzument tý populární hudby.
00:37:02 Ale jel jsem o prázdninách v autě, puštěný rádio
00:37:05 a jedinou věc si z tý písničky pamatuju.
00:37:09 Nechci ti dělat couru. To mě zaujalo teda!
00:37:13 -Já jsem celkem progresivní člověk.
-Nechci být tvojí courou.
00:37:17 No tak, Nechci být tvojí courou.
00:37:20 To je velmi odvážnej obrat v písničce.
00:37:22 Divil byste se, co ženský jako dělaj při tom slově.
00:37:26 To mi řekněte!
00:37:28 Máme takový zvláštní historky.
00:37:31 Když to je třeba po 10. hod.,
00:37:35 tak oni se začnou tak jako ovíjet okolo svých partnerů,
00:37:39 jako u tý písničky, takhle reagujou.
00:37:41 Takže baví je to, líbí se jim to. A to byl účel právě.
00:37:45 Vy dost točíte ty svoje písničky jako klipy.
00:37:50 To mně vysvětlete. Protože já jsem stará škola.
00:37:53 Natočí se takovej klip a já mám pak pocit,
00:37:55 že se to nedá kde vysílat,
00:37:57 než jen na internetu se to dá dohledat.
00:38:00 To mně přijde, že návratnost těch investic do toho klipu, je 0.
00:38:05 Nebo jak to je s těma klipama?
00:38:07 Proč se vůbec točej klipy, když se to nikde pak neopuští?
00:38:10 No tak, dneska je ta doba hrozně složitá,
00:38:12 ale samozřejmě, já ještě pořád, jako mladej interpret
00:38:15 dělám hudbu pro mladý lidi
00:38:17 a pro ty jen ten internet dneska nejvíc.
00:38:20 Takže pokavad je to píseň úspěšná,
00:38:23 tak to právě poznáte třeba na internetu,
00:38:26 že si to lidi pouští a chodí na to.
00:38:28 A samozřejmě, bohužel, dneska už je málo televizí,
00:38:31 který třeba hrajou jen tak klipy.
00:38:33 Občas se někde nějakej samozřejmě ukáže.
00:38:36 Ale jsou nějaký hudební televize u nás, který...
00:38:38 Pořád to má smysl, když chcete nějakou píseň zpropagovat
00:38:42 a věříte jí, že je silná,
00:38:43 tak by měla mít i tu vizuální stránku.
00:38:46 Co je teď váš takovej největší hit v éteru, by se dalo říct?
00:38:51 Vy jste natočila teď nedávno nějakej klip.
00:38:53 Nevím, jestli hit, ale mám takovou poslední skladbu,
00:38:56 která se jmenuje Tepe srdce mý.
00:38:58 A na tu jsme točili nedávno videoklip.
00:39:00 To je ta, jak jste v takový maringotce?
00:39:02 Je tam takovej karavan. Ano!
00:39:03 -V karavanu to jste vy.
-Vy jste viděl můj klip!
00:39:06 To je dobrý!
00:39:09 -To je váš poslední šlágr.
-Poslední píseň taková ode mě. Ano.
00:39:13 Chystám zase další novou.
00:39:15 Používá se vůbec ještě dnes slovo šlágr?
00:39:17 No, už je to trošku starší výraz.
00:39:21 -A co se teda říká?
-Hit asi.
00:39:23 Hit?
00:39:25 Když řeknu hit, tak už nejsem starej?
00:39:29 Ale já taky nevím, co se nosí. Já už taky nejsem zrovna teenager.
00:39:33 Jako 14 vám není. No u vás se to dá říct, kolik vám je.
00:39:38 -26.
-26? A já myslel, že 4!
00:39:42 Tak to mám 2 roky starý informace.
00:39:45 Ptal jsem se Veroniky Freimanový, co tak pro diváky chystá.
00:39:48 Vy teď máte novej klip a nový album, nová deska?
00:39:53 Chystá se?
00:39:55 Já mám poslední desku, co mi vyšla v listopadu,
00:39:57 to už je pár měsíců, hodně dávno asi už.
00:40:01 Teď desku jakoby nechystám,
00:40:03 tuhleta píseň byla mimo album, jako singl, zvlášť.
00:40:07 A snažím se pořád dělat novou hudbu,
00:40:09 snažím se dělat v češtině, pro Čechy.
00:40:13 Teď chystám zase novou, další píseň.
00:40:16 A kde tak většinou zpíváte? Koncertujete kde?
00:40:18 -Kde tak jste k vidění?
-Já tak různě.
00:40:22 Akce!
00:40:23 Často jsou to soukromý akce, ale bývají tam i veřejný.
00:40:28 Můžu maximálně pozvat na svoje stránky,
00:40:30 protože já to zpaměti nevím.
00:40:32 Je třeba váš sen vyprodaná Lucerna?
00:40:34 Za mejch mladejch let o tom snili všichni zpěváci.
00:40:36 Jednou zpívat ve vyprodaný Lucerně!
00:40:38 Máte nějakou podobnou, o čem se vám zdá?
00:40:41 Já ani nemám nějakej danej, jako sen.
00:40:46 Mým největším snem bylo zpívat a dělat muziku, kterou miluju.
00:40:51 A to se mi podařilo.
00:40:52 A snila jsem o tom, že když někam přijedu,
00:40:54 tak se lidi budou bavit a budou znát ty písně
00:40:57 a budou tančit a budou si zpívat se mnou.
00:41:00 A to je vždycky jako nejvíc dojemný a potěšující.
00:41:03 Takže to je takovej sen,
00:41:04 kterej vlastně už se stal a splnil se, takže,
00:41:07 co bude teď, to už bude jen takovej bonbonek navíc.
00:41:10 Tak ať se vám tyhlety sny plněj dál!
00:41:12 Tereza Kerndlová!
00:41:22 Přátelé, to je samozřejmě pro dnešek všechno,
00:41:24 já vám děkuju za pozornost, děkuju i svým hostům
00:41:28 a samozřejmě, snad ani nemusím upozorňovat,
00:41:30 že přesně za týden, ve stejnou dobu, jsme tady opět.
00:41:34 Na shledanou!
00:41:36 Skryté titulky Eva Svobodová