Zábavná talk show Karla Šípa. Režie V. Polesný
Obsah dílu
Dnes uvidíte u Karla Šípa předsedu Fotbalové asociace České republiky Miroslava Peltu, akademického malíře doc. Michaela Rittsteina a módní návrhářku Evu Janouškovou.
00:00:29 Dobrý večer.
00:00:34 Děkuju, dobrý večer.
00:00:37 Dobrý večer, milí diváci, kteří, jak vidím
00:00:40 i po letošních prázdninách jste se sešli v hojném počtu tady,
00:00:44 v pražském divadle Semafor.
00:00:45 Samozřejmě zdravím i naše diváky televizní.
00:00:48 Přátelé, ještě než pozvu 1. hosta,
00:00:50 tak se vám chci svěřit s jedním takovým svým problémem,
00:00:55 kterej už asi tušíte, jenom se na mě podíváte!
00:00:58 Já se nedokážu popasovat
00:01:01 s těma nejnovějšíma módníma trendama.
00:01:03 Já na to prostě neumím nějak správně reagovat,
00:01:06 aplikovat to sám na sobě.
00:01:08 A občas slýchám takovej názor, že bych měl,
00:01:11 když pravidelně předstupuju před širokou veřejnost,
00:01:13 že by ta móda měla jít ruku v ruce se mnou.
00:01:16 Rozumíte? Kór, když některejm věcem nerozumím!
00:01:19 Třeba ty sluneční brejle na hlavě. To mám jenom teďka!
00:01:23 Nikdy jsem to takhle na hlavě neměl!
00:01:24 Jenom kvůli vám!
00:01:26 Protože, víte co? Já tomu prostě nerozumím.
00:01:27 Když to začalo, tahle móda, tak jsem si říkal, fajn,
00:01:30 někdo vyrazil ven, bylo sluníčko, tak to měl na nose,
00:01:33 přišel mrak, no tak si to nasadil na hlavu!
00:01:36 Pak jsem zjistil, že to lidi nosej, i když je zataženo!
00:01:40 Že to nosej třeba i v únoru, když sněží, o půlnoci!
00:01:45 A já opravdu nevím proč.
00:01:46 A já musím mít všecko zdůvodněný.
00:01:48 Pak jsem si říkal, no tak dobře.
00:01:50 Dejme tomu, když má někdo ty bujný vlasy,
00:01:52 třeba ženský i některý chlapi, padá jim to do čela,
00:01:55 tak to maj jako takovou sponku, těma brejlema tmavejma to stáhnou!
00:01:59 Jenomže oni to nosej i holohlaví!
00:02:03 Kterejm ty brejle nestahujou vůbec nic!
00:02:06 Možná kůži jim krabatěj!
00:02:09 Já jsem si říkal, k čemu taková móda je?
00:02:11 Kde se vzala?
00:02:12 Když to nemám hezky zdůvodněný, tak já to prostě nenosím,
00:02:16 tím pádem nejsem, jak se říká in.
00:02:18 Takže já to teď sundám a už mě nikdy v těch brejlích...
00:02:21 A když někdo náhodou víte, jak tahleta móda vznikla,
00:02:24 tak mně to napište, mailujte.
00:02:27 Rád se dovím pravdu o slunečních brejlích
00:02:29 posazenejch na hlavě.
00:02:31 Ale jak jste si možná všimli,
00:02:32 zareagoval jsem i na jiný módní výstřelek
00:02:35 od letošní olympiády.
00:02:38 To je velká móda!
00:02:40 Já si nejsem jistej,
00:02:41 jestli k černýmu obleku se to nosí.
00:02:44 Vy se tomu nějak smějete, takže asi ne.
00:02:48 Já už v tom byl jednou na houbách, tam se mi taky smáli.
00:02:52 Čili, praktický použití těhletech olympijskejch holinek
00:02:55 já samozřejmě přesně neznám.
00:02:57 Ale zase možná se o tom něco dovím víc,
00:03:00 protože právě 1. dnešním hostem
00:03:03 je 1 z autorek tohoto originálního nápadu,
00:03:06 kterej mimochodem, v Londýně na olympiádě
00:03:09 vzbudil velkej rozruch!
00:03:10 Paní Eva Janoušková!
00:03:23 Tak vy jste dokonce, vidím,
00:03:24 vyrazila kompletně v tom olympijským oblečku.
00:03:28 No tak, ještě amortizovat se musej.
00:03:31 -Tohleto měli na sobě olympionici?
-Ne úplně.
00:03:35 To sako měli olympionici jako součást nástupovýho oblečení.
00:03:39 T.j. toho, v čem nastupovali.
00:03:41 Já jsem je možná po někom, možná to někdo měl, nevíte?
00:03:45 Nosil někdo tyhlety, co já jsem dostal, nevíte?
00:03:48 To opravdu nevím.
00:03:49 Vypadá to na toho výškaře Bábu, protože jsou mně velký.
00:03:56 Taky to mohl být Petr Koukal. Vlajkonoš.
00:03:59 Ten měl taky jedny z největších.
00:04:00 Taky mě napadlo, možná Šebrle! Protože jsou úplně nový, nenošený.
00:04:08 Takže nevím. Nevím.
00:04:13 Víte, názory na tyhlety, holiny především, se různěj.
00:04:19 Někdo říká že to byla velká bomba, že to vyvolalo velkej rozruch.
00:04:22 Někdo říká, že to sice rozruch vyvolalo,
00:04:24 ale spíš negativní, že nás za to odsoudili.
00:04:27 Jaký názory, podle vás, převažujou, na tenhle nápad s těma holinama?
00:04:33 I na českých sociálních sítích i česká média,
00:04:36 ale i zahraniční média
00:04:38 píšou o celém nástupovém oblečení v naprostých superlativech.
00:04:43 My jsme dokonce v Guardianu vyhráli zlatou olympijskou.
00:04:46 Co jste vyhráli?
00:04:47 Zlatou olympijskou za oblečení nástupový.
00:04:49 -Jo?
-Ano.
00:04:52 To se nikde tady moc nepsalo.
00:04:53 2. byli Holanďani a 3. byli... Nevím teď.
00:04:56 Ještě mi řekněte, když to takhle na vás vidím,
00:04:59 vy jste použili tyhlety malůvky,
00:05:02 základ snad je obraz Františka Kupky Dvoubarevná fuga.
00:05:07 Myslíte si, že každej ví u nás,
00:05:10 že Kupka namaloval takovej nějakej obraz?
00:05:13 -Myslím, že teď už skoro! Ano!
-Až teďka! Když jsem to já řek!
00:05:20 Celý to byla týmová práce.
00:05:22 Musím říct, že 1. nápad na holinky
00:05:26 měl místopředseda českého olympijského výboru
00:05:29 Jirka Kejval, kterej skvěle zná britskou mentalitu.
00:05:32 Opravdu báječně, protože tam leta měl část firmy, pracoval a zná to.
00:05:38 Že to napadne místopředsedu! Možná mu trošku už teklo do bot.
00:05:41 Neteklo mu do bot? Tak ho napadly holiny.
00:05:46 Myslím si, že ne!
00:05:47 To bych pochopil já takovouhle logikou.
00:05:49 Vlastně s tím zadáním, který jsme dostaly,
00:05:53 že to má bejt vtipný, šaramantní, ale nekonvenční,
00:05:55 trochu provokující.
00:05:56 Tak už rovnou s tím ten 1. nápad s těma holinkama tam byl.
00:06:01 A ten vzor vymyslel grafik Milan Jaroš, kterej to převed.
00:06:07 -To byla hodně kolektivní práce.
-Kolektivní práce.
00:06:10 Ale je to vtipný, já si myslím, že to zaujalo.
00:06:14 Já sám jsem ten nástup viděl a ty kamery hned šly na ty holiny.
00:06:19 Já jsem si taky říkala, že to byly opravdu asi
00:06:23 nejdražší záběry na ně, co jsme s Danielou Flejšarovou,
00:06:27 to jsem neřekla,
00:06:28 vlastně, na čem jsme se podílely, nebo co jsme vymýšlely.
00:06:32 Protože v tom celosvětovým přenosu
00:06:34 ty 3 vt., co byly na těch holinkách,
00:06:35 byly asi nejdražší, co jsme v životě viděly!
00:06:38 Všichni ti naši sportovci
00:06:39 to bez výhrad chtěli na sebe oblíknout
00:06:42 anebo se našli někteří, kteří ne?
00:06:44 To víte, že ne! Samozřejmě, že lidi jsou...
00:06:47 -Jo, nebo ne?
-Nechtěli!
00:06:48 Jako, že nechtěli, některý.
00:06:50 My jsme u toho hodně byly i jsme se snažily
00:06:52 to předat těm sportovcům, tak, aby jim to fakt sedělo.
00:06:56 Co jim vadilo?
00:06:58 Tak někteří nejsou tolik vo módě a taky na to tak zahlíželi.
00:07:01 Na to taky je dobrá historka.
00:07:03 Oni si to všichni oblékli a vyšli z olympijský vesnice
00:07:08 na to slavnostní zahájení.
00:07:10 A jde se asi hodinu, dle vyprávění,
00:07:13 špalírama toho Londýna, kde stojí opravdu spousta lidí
00:07:18 a tak některý vycházeli a byli takoví zkříslí.
00:07:22 A ti Angličani, nebo teda, ten špalír dělal:
00:07:26 Great! Great! Very British! Takže někteří vyšli takoví...
00:07:32 A na to slavnostní zahájení dorazili plni sebevědomí!
00:07:37 Prej na ně mávali! Vím to z vyprávění! Volali!
00:07:42 Zdaleka nejvíc, než na všechny ostatní.
00:07:44 Oni to považovali za britskej nápad?
00:07:48 Ono to tak bylo myšlený! Londýn, holinky!
00:07:51 Když jste říkal, k čemu jsou dobrý.
00:07:52 Tak prostě v Londýně, opravdu holinky jsou dobrý.
00:07:56 Akorát bohužel na to...
00:07:57 Měli taky deštník z toho Kupky. Neměli jen ty holinky.
00:08:00 Nejkrásnější fotky, když mají rozevřenej ten deštník.
00:08:03 To myslím, měli deštník, ale nepršelo zrovna, myslím.
00:08:06 Nepršelo.
00:08:08 A mělo to nějakej, abych tak řekl, komerční ohlas?
00:08:12 Myslíte si, že to půjde na krámy teď?
00:08:14 Je o to nějakej zájem? Choděj hromadný objednávky?
00:08:16 Anebo to byla jen jednorázová taková věc?
00:08:18 Pane Šíp, jste trochu pozdě. Už to není.
00:08:21 My jsme to navrhovaly jenom. Už jsou vyprodaný.
00:08:26 -Holinky v Čechách došly.
-Jako všechny?
00:08:30 -Nebo jen tyhlety modrý?
-Jen tyhlety modrý.
00:08:33 Teďka už se pojďme nebavit o těch oblečcích,
00:08:36 ale já už jsem tady na začátku říkal, že já se s módou nepotkávám.
00:08:42 Ale na 2. stranu si říkám, že tam je taková konkurence,
00:08:46 že to musí bejt makačka, se udržet.
00:08:48 Udržet krok vůbec.
00:08:50 Jak vůbec čerpáte nějaký nápady, trendy?
00:08:52 Třeba, je jarní kolekce a podzimní a teď vy děláte obě.
00:08:56 Kam na to chodíte, na ty nápady?
00:08:58 Ono to tak na sebe navazuje. Móda je o změně.
00:09:02 O tom, že chcete trošku vypadat jinak.
00:09:05 A chce to nějakej pel změny. Takže se jedno odvíjí od druhého.
00:09:10 Když teď jsou barvy,
00:09:12 tak vám najednou ty barvy začnou lízt trochu na nervy.
00:09:15 Chcete trošku víc nebarvy.
00:09:17 A taky ta móda dneska,
00:09:20 je samozřejmě, jak vám to prezentujou ty časopisy,
00:09:24 že to vypadá, že se hodně mění.
00:09:25 Ale ona je spíš o stylu, kterej se nějakým způsobem rozvíjí.
00:09:30 Takže, když si někdo vytvoří trochu vlastní styl,
00:09:32 pak samozřejmě má něco, jako posun módní,
00:09:36 ale furt drží ten svůj styl.
00:09:40 -Mód je několik. Není jedna.
-A děláte si to svoje?
00:09:42 Anebo třeba vyrazíte do Paříže, abyste byly jako in?
00:09:45 Nebo co jde teď, co se chystá jako evropská móda nějaká.
00:09:49 Inspirujete se i v cizině? Nebo tak si jedete to svoje?
00:09:52 Inspirujete se opravdu všude! On už základ pro tohle...
00:09:57 My děláme 2 x ročně autorskou módní přehlídku.
00:10:00 Už opravdu hodně let, od r. 91.
00:10:03 Což myslím, bych skoro si troufla říct,
00:10:06 že jsme jediný, kterým se to podařilo zatím udělat vždycky.
00:10:09 2 x do roka, jaro ― léto a podzim ― zima.
00:10:12 A to základní, co vás už inspiruje, jsou materiály.
00:10:16 Protože ty jsou ještě daleko, v 1000 x větším předstihu!
00:10:19 Ty se dělají 3 r. dopředu, 2 r. dopředu.
00:10:21 -Vy si šáhnete na něj třeba?
-Ano. A najednou víte, že...
00:10:23 -Navomak?
-Na všechno! Na pohled! Na vomak!
00:10:26 Taky, samozřejmě! To musí bejt příjemný!
00:10:29 A vám se hned v hlavě urodí šaty nějaký.
00:10:33 A ty... od těch materiálu už to trošku navgujou
00:10:38 i do barvy, do tvaru.
00:10:40 Protože ty materiály mají neuvěřitelný vlastnosti dneska!
00:10:42 Kromě toho, že vás láká ta barva, nebo vás lákají ty vlastnosti.
00:10:45 Co mají za vlastnosti materiály?
00:10:48 Pamatujou si, jak je zmačkáte, pružej, nemačkaj se,
00:10:54 jsou strašně příjemný, odváděj pot, milión!
00:10:57 Prosím vás, to jsou ještě materiály,
00:10:59 který maj kanálky, který odváděj pot?
00:11:02 To já bych koupil!
00:11:04 Možná v něčem takovým hrajete tenis.
00:11:07 Že já hraju tenis v něčem, co odvádí pot?
00:11:12 Říkám možná.
00:11:13 -Já se nepotím, při tenisu.
-Aha.
00:11:15 -Víte proč?
-Ne.
00:11:16 Protože neběhám.
00:11:19 Stojím, když to ke mně přilítne, praštím, když nepřilítne, 0:15!
00:11:26 Já takový materiály nepotřebuju! Co odváděj nějakejma kanálkama.
00:11:30 Ale vy jste říkala, módní přehlídky.
00:11:31 Já jsem odbočil!
00:11:33 Ale já jsem v životě jako divák nebyl na módní přehlídce.
00:11:37 To se nechlubím, to je prostě tak. Nevím ani, co bych tam měl dělat.
00:11:41 Ale řekněte mně, kolikrát to vidím ve zprávách.
00:11:44 Co tam chodí za lidi?
00:11:45 Choděj tam obyčejný lidi, jako jsem já?
00:11:47 Nebo tam choděj jen experti na módu?
00:11:49 Ono to je vždycky tak obložený to molo nějakejma lidma.
00:11:52 A já si říkám, co oni na tom sledujou, na těch modelech?
00:11:57 Já bych věděl, co sledovat, ale ne na těch modelech.
00:12:01 -To tam taky je!
-Co?
00:12:03 -Že jdou na vnitřek těch modelů?
-Jo.
00:12:07 Na ty modelky přímo? Že choděj očumovat? Opravdu?
00:12:10 A to se třeba taky, že se mi něco líbí,
00:12:12 kdybych tam byl!
00:12:15 A řeknu, tyhlety šatičky, to by byl hezkej Ježíšek.
00:12:17 A to bych moh jít rovnou dozadu
00:12:19 a svlíknout tu modelku a koupit to?
00:12:21 No, to ne!
00:12:24 No dobře! Obrazně říct! Tyhlety mně zabalte?
00:12:28 Určitě byste moh přijít a říct, to se nám běžně děje,
00:12:31 zítra ráno si pro ně přijdu.
00:12:33 -Zítra ráno. Ne ten večer.
-Ne.
00:12:35 My jsme si své zákaznice navykly tak,
00:12:37 protože ony vědí, že spousta modelů na té přehlídce je solitérnéích,
00:12:42 jsou to modely, který existují v jednom
00:12:44 a nebudou se opakovat, že je toho málo.
00:12:46 -Jsou taky dražší.
-To dá rozum!
00:12:48 Tak, bajoko. Takovej, abych věděl.
00:12:52 Takovej model nějakej, na kterej jste pyšná.
00:12:56 To je strašně rozdílný.
00:12:57 My se snažíme i dělat módu, která...
00:13:00 Jsme hrozně pyšný na úpletovou kolekci,
00:13:03 takovou svetrovou, z který si člověk sestaví kostým.
00:13:07 -Sám si to sestaví?
-Že si vyberete.
00:13:10 Někdo třeba schovává nohy,
00:13:12 tak si veme dlouhou sukni, krátkou sukni, tričko vytažený,
00:13:14 velkej svetr, malej.
00:13:16 A to je kolekce, strašně o to usilujem,
00:13:19 dá to hrozně práce a je to ve víc kusech
00:13:22 a usilujem o to, aby to bylo...
00:13:23 -A je to levný.
-Není to tak levný.
00:13:25 Je to uprostřed. A prodáváme to pak ve svých...
00:13:29 Ale samozřejmě, šaty pro Magdalenu Koženou ne!
00:13:33 Tohle stojí...
00:13:34 Takže vy, když se mě ptáte na cenu, tak to je strašně těžký.
00:13:37 Já mít v krku to, co má Magdalena Kožená,
00:13:39 tak si taky koupím šaty, o kterých mluvíte.
00:13:41 Ale nějaký, co říkáte, že si to člověk doma sestaví,
00:13:43 to já bych si nekoupil.
00:13:45 Já nesnáším třeba nábytek, kterej mi někdo prodá,
00:13:47 zabalenej, že si ho mám doma sestavit!
00:13:52 Já bych to trestal opravdu!
00:13:55 Protože přijdu o nervy! Jsem na blázinec!
00:13:58 Maximálně 2 nohy dám k sobě a kopnul bych do toho! Rozumíte!
00:14:02 Nábytek se má přeci prodávat v kuse!
00:14:04 A stejně tak oblečky, si myslím!
00:14:06 Abych já si od vás přines úplet
00:14:07 a nevěděl co je nohavice, co je rukáv! No!
00:14:10 My po nich nechceme, aby si to došily!
00:14:13 -Aby si vybraly ty kusy!
-A na sobě si to sestavily!
00:14:16 Již sestavený kusy.
00:14:18 Evo, já, protože jsme se takhle neviděli, ani nepamatuju,
00:14:22 ale někdy jsme se takhle viděli, to bude už určitě 25 let,
00:14:26 tak jsem nikdy neměl příležitost se vás...
00:14:30 Tu číslovku! Já myslela, že ji zapomenete!
00:14:34 Jsem viděla už, jak se ji chystáte říct!
00:14:37 To jsem řek blbě!
00:14:39 Ale to je ta výhoda, že to není přímý přenos.
00:14:41 Já to řeknu ještě jednou!
00:14:44 Já jsem neměl vlastně příležitost vás takhle osobně potkat,
00:14:47 naposled je to pár tejdnů.
00:14:52 A zapomněl jsem se vás zeptat na to, co si myslím,
00:14:56 že by i veřejnost zajímalo,
00:14:58 kdyby se tahleta věc nějakým způsobem vysvětlila.
00:15:01 Vy jste dcerou předlistopadového premiéra,
00:15:05 pana Štrougala, vy jste se za svobodna jmenovala Štrougalová.
00:15:09 V pořádku! Ale! Vznikla tady určitá fáma,
00:15:13 že váš tatínek, s odpuštěním,
00:15:14 měl techtle mechtle s Helenou Vondráčkovou!
00:15:19 Já si myslím, že doteďka tahle fáma mezi lidma koluje
00:15:23 a nikdo na takovémto fóru tu fámu nijak nedementoval!
00:15:28 Já mám pocit, že ani Helena! A teď nevím proč?
00:15:32 Jestli tam přece jenom něco nebylo!
00:15:42 Vy pro to určitě máte vysvětlení.
00:15:45 No, tak jednu dobu se říkalo, že jsem jí podobná.
00:15:47 Ale Helena se to snažila dementovat, seč byla vstavu.
00:15:51 Já si vždycky říkám,
00:15:52 když mi to znovu někdo řekne, tak jako přesvědčeně,
00:15:55 že to stejně jenom tak se říká,
00:15:57 tak si vždycky říkám, jestli, když čtete o minulosti,
00:16:02 jestli v tý minulosti je tolik věcí,
00:16:05 který jsou tak jasně vymyšlený,
00:16:08 tak si říkám, že nevím, čemu budu věřit!
00:16:11 Aha! Tzn. a ptala jste se na to někdy tatínka,
00:16:13 jestli aspoň zavadil někdy?
00:16:17 Ne, oni se nikdy fyzicky nepotkali.
00:16:20 -Fyzicky, až tak jsem to nemyslel.
-Nepotkali se.
00:16:22 -Co?
-Nepotkali se!
00:16:24 Natož fyzicky! Že jo?
00:16:26 Myslím, potkali! Nemyslela jsem na nějaký...
00:16:29 Na distanc, vůbec jako na metr se nikdy...
00:16:32 Čili, samozřejmě, byla to fáma,
00:16:34 jak lidi si rádi vymýšleli a vymýšlej dodnes.
00:16:37 Tenkrát nebyl žádnej bulvár, tak to byla taková jen šuškanda.
00:16:42 O to dýl to vydrželo.
00:16:43 Oba k tomu přišli nevinně. By se dalo říct! Že jo?
00:16:47 Řekněte mně, teď jsme na prahu podzimu,
00:16:50 co se svojí parťačkou, paní Flejšarovou chystáte?
00:16:56 Co bude? Já chci jít taky trošku s tou módou
00:16:58 a zatím nechodím.
00:16:59 Děláte vy vůbec nějaký pánský věci?
00:17:01 -Ne.
-Vy děláte jen dámský.
00:17:03 Dobře. To nevadí! Jsou nějaký trendy?
00:17:07 Co bych minimálně já měl zareagovat?
00:17:12 Já s tou pánskou módou mám takový...
00:17:14 Tak dámskou! To je jedno!
00:17:15 Dámám u obrazovek řekněte, co by teď neměly pominout!
00:17:20 Z podzimní módy.
00:17:22 Já si myslím, že ta móda je hodně o barvách,
00:17:27 hodně přichází fialová, kontrasty barev.
00:17:33 Žlutá, fialová s černou.
00:17:35 A my jsme svoji podzimní kolekci
00:17:37 nechaly inspirovat filmem Zvětšenina
00:17:40 i těmi léty, kdy vznikla.
00:17:42 Takovým, jakoby kultovním,
00:17:44 jak se vrací inspirace těmi tvary.
00:17:47 Takže vrací se třeba
00:17:49 kromě krátkých sukní, které tam jsou,
00:17:51 tak se hodně vrací dlouhý sukně najednou, do romantiky.
00:17:55 A barvy, říkáte.
00:17:56 Takže, když třeba já sem jednou vlítnu,
00:17:59 jak jste ty barvy říkala,
00:18:01 ve fialovým saku a ve žlutejch kalhotách, budu in?
00:18:05 Říkala jste, tyhle 2 barvy jste říkala!
00:18:07 Já už jsem si to poznamenal!
00:18:09 Ale řekli jsme si, že mluvíme o dámský módě!
00:18:12 U kluků je to trochu jinak!
00:18:14 Ale tak jako, někdo to musí prorazit, ty ledy!
00:18:18 A přijít v něčem 1. Pak to bud nosit půl Prahy!
00:18:21 Já jsem o tom přesvědčenej! Čili, to je moc? Podle vás?
00:18:25 Čili, chlapi by se měli držet, podle vás, decentnějších?
00:18:28 -No.
-Děkuju.
00:18:29 Eva Janoušková!
00:18:39 Přátelé i v případě našeho 2. hosta
00:18:41 trošičku se vrátím k té letní olympiádě v Londýně.
00:18:45 Protože přece jen byla to velká událost.
00:18:47 A tak jsem rád, že pozvání přijal akademický malíř
00:18:51 pan Michael Rittstein!
00:19:03 No, pane profesore. Jste prej profesor čerstvej.
00:19:09 No, takovej zánovní, no, do důchodu.
00:19:15 Nejsem teda, udělal jsem k tomu všechny ty, co k tomu je třeba,
00:19:20 ještě nejsem úplně jmenovanej.
00:19:22 Ale jinak funguju jako pedagog.
00:19:24 Já jsem říkal, že se i s váma vracíme k tý olympiádě,
00:19:27 protože vy jste tam vystavoval svoje obrazy.
00:19:31 Já jsem napřed maloval rok a potom jsem to tam pověsil.
00:19:35 Nepředbí... Napřed se musím zeptat, pane profesore.
00:19:39 Otazník ještě nezazněl.
00:19:40 To jste dělal na tu olympiádu nějaký,
00:19:43 jak se teď říká, výběrový řízení?
00:19:45 Ne, nedělal.
00:19:46 Já ho dělám celý život, takže už jsem nemusel.
00:19:48 Já jsem 1 z mála, který trošku maluju sport, nebo pohyb.
00:19:53 A ten sport není tak obvyklá věc v tý branži.
00:19:56 A už jsem kdysi obstál trošičku v Pekingu, tam jsem měl obraz.
00:20:02 A ten asi se líbil. Takže mě oslovil olympijskej výbor.
00:20:05 Rovnou!
00:20:07 Kdyby nás to malovalo 10 a pak by 1 vyhrál?
00:20:09 Nebo já nevím, jak by to bylo. Rok! Pak bysme šli s obrazama!
00:20:15 1 by dostal! Olympiáda! Dělávalo se to! Dělávalo se to!
00:20:24 Byly určitý tématický úkoly, za který se mělo zaplatit.
00:20:27 Znáte Hrabalovy ty povídky, kde chodili s obrazama malíři.
00:20:32 Se Žižkou. Třeba byl Žižka, Praha plná chodila, plný tramvaje,
00:20:36 vždycky nesli Žižku.
00:20:38 Ale tomu jsem se chtěl vyhnout.
00:20:40 Ale to mně vlastně připomínáte, existuje i takový rčení,
00:20:43 já se na to pamatuju!
00:20:45 -Jsi blbej, nebo chodíš s obrazama?
-To je to nejmíň, co jako je!
00:20:51 To je absolutně výstižný rčení. Protože já s nima chodím pořád.
00:20:57 Obraz pořád nosíte, přetahujete. Ten se nejvíc! To je vůbec...
00:21:01 -Jak, přetahujete?
-Furt ho nosíte!
00:21:03 Já mám třeba v patře ateliér,
00:21:04 takže mám třeba velikosti, formáty, podle vejtahu,
00:21:07 abych už nebyl trapnej na chodbě.
00:21:10 To má 180 x 150!
00:21:12 Kdo maluje v paneláku, 180 x 150 je ideální obraz,
00:21:16 kterej se dá poslední převézt tím, podle EU, výtahem.
00:21:22 Pak už...
00:21:29 -To nosíte v pytli ty obrazy?
-V pytli ne!
00:21:32 Já je nosím už z dodávky.
00:21:34 Ale nosívali jsme je třeba v rukou, jako chudý umělci.
00:21:37 -Obnažený, že je vidět?
-Nahej nikdy.
00:21:41 Myslím obraz! Ne, nikdy.
00:21:45 Jako když třeba do výtahu vleze bába s kočárkem,
00:21:47 jestli vidí, co vy jste namaloval?
00:21:49 Vidí, ale zblízka.
00:21:55 Tím, že je to strukturální, tak je to docela obtížný.
00:21:58 Jistě víte, že v každý galerii říkají těm dětem, musíte zpovzdálí.
00:22:03 Tak to tam neumožním.
00:22:06 Vy říkáte, že jste žádnou výběrovku nedělal,
00:22:08 že malujete celej život sport.
00:22:11 Trošku už to někdo ode mě viděl. Ty obrazy na pár výstavách.
00:22:14 -Že malujete tématicky sport.
-Nedělám ho speciálně.
00:22:18 -Ale sport mě zajímá.
-To není ještě otázka, pane prof.
00:22:22 Že malujete sport. Tečka. Ale! Teďka to přijde!
00:22:29 Já jsem si pár vašich obrazů tak jako zmapoval.
00:22:34 Kdo vymejšlí... Vy to asi vymejšlíte. Obrazy, každej má nějaký jméno.
00:22:40 To vymejšlíte vy!
00:22:43 Na to máte dost času, když to malujete.
00:22:47 Já bych řek, že skoro polovina vašich obrazů se jmenuje
00:22:51 Krávy na zelenině, nebo Krávy na rybách!
00:22:54 -Vy máte krávy v každým 2. obraze!
-Ale pouze 2 roky!
00:23:02 Vaše poslední období jsem si zmapoval.
00:23:04 -Mě zajímají krávy teď.
-To mně řekněte!
00:23:06 To je tím, že já jsem v Brnířově na Domažlicku.
00:23:09 A to je zemědělská oblast a ten Brnířov je obklopen krávama.
00:23:13 Čili, než hledat modelku, nebo něco, stačí... Jo?
00:23:24 Je to tělo v podstatě!
00:23:27 Ale já jsem si říkal, že v tom bude nějakej skrytej...
00:23:30 Kráva je zajímavá strašně! Vůbec, dobytek, jako takovej!
00:23:35 -Předvčírem jsem byl v kravíně!
-Byl jste v kravíně!
00:23:38 -S plátnem!
-Já už nechodím.
00:23:40 Já už si jen tak osvěžuju paměť. Já nedělám podle modelu.
00:23:44 Ale jo, chodím tam. Víte, co je docela zajímavý?
00:23:47 Dneska zajít, když všicky koukaj do toho počítače,
00:23:49 občas zajít do kravína.
00:23:52 Protože v tom počítači je všecko takový,
00:23:54 nemá to žádnej čuch.
00:23:56 Nemá to žádnej vomak! Je to bezvětří virtuální.
00:23:59 Vy si tam na ně i šaháte, v tom kravíně?
00:24:01 Voni na mě!
00:24:04 Kráva je, ale to musíte počkat!
00:24:06 Než si vás vočuchne a volízne si tu sůl třeba z ruky.
00:24:09 To mě zajímá docela.
00:24:11 -Vy tam chodíte zpocenej!
-I tak.
00:24:14 Takže nosíte něco, co neodvádí pot!
00:24:24 Ale mně to olizujou navrchu, víte? Tam to už je odvedený.
00:24:29 Vám tak svítěj voči, že vás podezírám,
00:24:32 že to je pro vás zvláštní druh zážitku,
00:24:35 že se chodíte nechat olizovat od krav!
00:24:38 No, trošku jo!
00:24:40 Protože já mám rád Darwina.
00:24:42 A v podstatě, tím, že jsem součástí toho druhu, těch savců,
00:24:48 tak jakoby napojuju se na tu genetickou linii.
00:24:53 A vy třeba vydržíte půl dne v kravíně, kocháte se.
00:24:56 -Půl dne už ne.
-Půl dne ne.
00:24:58 Bejval jsem tam celý dni!
00:25:00 Na skok! 2, 3 vás olíznou a jdete!
00:25:04 No tak, jednou jsem tam dýl, jednou míň.
00:25:07 Ale víte, co jsem vám chtěl říct? To ještě nebyla otázka. Teď přijde!
00:25:12 Já ještě neodpovídám!
00:25:16 Já jsem na ty vaše obrazy, možná moc zblízka, koukal,
00:25:21 ale kolikrát se obraz jmenuje, já nevím, Kráva něco
00:25:25 a já jsem tam tu krávu vůbec nenašel!
00:25:27 Říkal, že by se moh jmenovat třeba Dámy na kávě!
00:25:31 Když je tam kráva, tak ji tam musíte najít!
00:25:33 Já třeba dělám obraz Kráva, jako krajina.
00:25:35 Ta kráva je velká
00:25:36 a kdybyste si odstoupil, což nemůžete,
00:25:39 tak byste ji tam našel.
00:25:41 Jednou jsem viděl takhle malinkatou kravičku v rohu!
00:25:44 -Ne, ne, obrovský krávy!
-To byly ty na zelenině.
00:25:48 -Fakt! Dvoumetrový!
-Opravdu?
00:25:49 Tak ale nejsou si podobný!
00:25:51 Ale teď už jsem s nima skončil. Teď jsem s krávama fakt skončil.
00:25:55 -Taky jich máte, že...
-Teď dělám lysý tučňáky.
00:25:57 -Co děláte?
-Lysý tučňáky.
00:26:02 Teď budu mít výstavu Lysý pinguin.
00:26:04 A od těch se chodíte olíznout kam teda?
00:26:06 Ne, tam nechodím.
00:26:07 Ale v podstatě jsem v Polsku byl v baru Lysý pinguin.
00:26:12 A hrozně mi to zaujalo,
00:26:13 jako asociačně, tohleto, Lysý pinguin.
00:26:16 A trošku jsem si to spojil s vlastní osobou
00:26:19 a začal jsem se personifikovat do tý podoby toho.
00:26:25 Takže teď dělám takovou sérii.
00:26:28 A ty názvy! To mě zajímá! Ty názvy, až je obraz namalovanej?
00:26:32 Nebo třeba řeknete název dopředu?
00:26:34 Mám název pro sérii
00:26:36 a pak se mi to upřesňuje, během toho obrazu.
00:26:38 Napřed máte? Si řeknete? Krávy na rybách třeba!
00:26:41 Krávy na rybách! Já jsem v podstatě malíř toho, co vidím.
00:26:46 Takže krávy tam jsou a na rybách si přidám. Co kdyby!
00:26:49 Co jste viděl, když jste si řek název Krávy na rybách?
00:26:53 Jel jsem na kole, viděl jsem, viděl jsem ležet krávu na podzim
00:26:58 a nad ní se takhle tetelil vzduch, jak bylo zima
00:27:01 a z ní šlo takový teplo.
00:27:03 Tak jsem říkal, ta kráva samotná,
00:27:06 co kdyby si tady krátila něčím dlouhou chvíli?
00:27:10 Tak třeba rybolovem.
00:27:14 Ale umění je o tom, že si člověk nějakým způsobem řekne,
00:27:20 co by kdyby!
00:27:21 No jasně!
00:27:22 Teď si to řeknete vy taky, nakonec.
00:27:25 Kdykoliv krávu uvidím! Tak si řeknu, proč ona nechytá?
00:27:37 -To člověk musí mít tu fantazii!
-Ono se to posouvá v čase.
00:27:41 Já jsem tak založenej, že vždycky, když něco vidím,
00:27:43 tak si řeknu, co kdyby?
00:27:45 Když vidím třeba ten sport,
00:27:47 tak dejme tomu, když ta žena se rozběhne,
00:27:49 ta dálkařka a skočí,
00:27:51 tak si řeknu, co kdyby to udělala v kuchyni?
00:27:55 A už mám zase téma! A naopak zase!
00:27:58 Nebo vidím toho brankáře, třeba jak skočí po míči
00:28:01 a řeknu si, co kdyby byl na tý kopuli jako svatej,
00:28:04 v tom barokním chrámu?
00:28:05 On tam je ale, víte?
00:28:07 Tam jsou všude brankáři samí. Nahoře.
00:28:14 Tady v tom křesle nedávno seděl váš kolega Kristián Kodet.
00:28:19 To je taky malíř!
00:28:21 On sedává vedle mě občas v restauraci.
00:28:25 -A kdy teda maluje?
-Já taky maluju!
00:28:29 Takže tam nejsme pořád.
00:28:31 A pozor! A ten se tady svěřil, nechci přímo říct, že pochlubil,
00:28:35 že 1 z jeho obrazů visí v Oválný pracovně,
00:28:40 že prostě prezident a už nevím, jestli Reagan, ve svý době,
00:28:43 koupil jeho obraz!
00:28:44 -Taky visíte takhle?
-Visím v různejch galeriích.
00:28:48 Ale pro mě tohle není nejdůležitější.
00:28:50 Pro mě, abych visel u někoho doma.
00:28:53 Já jsem taky vyrost pod nějakým obrazem,
00:28:54 takže já považuju docela za čest,
00:28:56 když třeba to má někdo pověšený doma,
00:28:59 koukají se na to děti a ty si budou pamatovat domov,
00:29:01 že tam visel můj obraz.
00:29:03 A to je ten intimní prostor, o kterej mně jde!
00:29:06 Protože třeba já jsem, měli jsme doma takovou krajinku.
00:29:11 A dodneška je to pro mě určité synonymum domova.
00:29:16 A dokázal jsem si,
00:29:17 i podle toho, jak to bylo namalovaný,
00:29:19 tak jsem si dokázal představit, co se dá s věcma dělat,
00:29:21 jak se dají kytky udělat atd.
00:29:23 Vnímá podle toho člověk svět!
00:29:25 Malujete taky někdy na objednávku? Nemyslím nějakou oficielní!
00:29:29 -Ne, ne, ne!
-Soused vám řekne!
00:29:32 Jo, sousedovi jsem namaloval tuhle králíka.
00:29:39 Helejte, já jsem v Brnířově na Domažlicku.
00:29:42 Celý léto teďkon. A tam mám speciální zakázky.
00:29:46 Protože v podstatě,
00:29:48 tam jsem naladěnej na trošku jinou vlnu.
00:29:51 Takže tam po tom Brnířově najdete ode mě hromady věcí.
00:29:55 Třeba soused má kocoura ode mě, králíka, ovce, kohouta.
00:30:02 Teď budeme dělat ještě slepici a končíme.
00:30:06 To jdete ke králíkárně,
00:30:08 nebo on vám posedí králík v ateliéru?
00:30:10 Třeba teď jsem maloval jeho kocoura.
00:30:12 Takovýho velkýho, aby pozoroval lidi na dvoře. Jsem mu udělal.
00:30:16 Udělal jsem mu na stodolu.
00:30:17 Mě to samotnýho baví, protože to je zase zajímavý,
00:30:20 když vidíte v tomhle prostředí něco takovýho viset,
00:30:22 ono to úplně jinak funguje.
00:30:24 A oni vždycky už říkaj, jděte tam k tomu,
00:30:27 jak tam má ty obrázky na tý stodole!
00:30:30 Nebo kiosek jsem pomaloval na koupališti.
00:30:33 Kiosek na koupališti? Rovnou celej ten kiosek?
00:30:35 Na kiosku! A to já maluju rád takhle!
00:30:38 Kde sedím třeba rád,
00:30:39 tak tam rád si třeba něco namaluju.
00:30:41 Takže na kiosku je hromada věcí!
00:30:42 Pak jezdím na Lomeček tam,
00:30:44 ten je taky celej pomalovanej ode mě.
00:30:46 Já si právě chci zachovat takovou tu spontaneitu nějakou.
00:30:50 Když se mi chce, tak maluju.
00:30:52 A vy třeba pomalujete buřtárnu a nic za to nechcete?
00:30:55 Nic za to nechci. Já tam chodím každej den...
00:30:57 -A to proti vůli kioskáře?
-Ne, ne!
00:31:00 Já mám tady i to koupaliště vytetovaný.
00:31:02 Takže já jim dělám takovou reklamu v podstatě.
00:31:05 -To je koupaliště tady.
-Ten flek je koupaliště?
00:31:07 -Tady to je skákací můstek.
-To je skákací můstek?
00:31:11 Ano, u nás na koupališti.
00:31:13 A to já prakticky si to tam zvelebím.
00:31:15 Já tam chodím každej den.
00:31:17 S tím už byste moh kandidovat na prezidenta. Jak na to koukám!
00:31:26 Taky jsme se potkali s kandidátem a měl ze mě trochu strach teda.
00:31:30 Musím se přiznat.
00:31:31 Protože byl u nás ve škole. Dělal oponenturu.
00:31:34 Vy vlastně i učíte mladý výtvarníky.
00:31:38 -Jak to jde?
-Jde to dobře.
00:31:40 A jsou talenty, furt se roděj nový?
00:31:42 Jsou talenty a vždycky takový to žehrání na to,
00:31:45 tak ne, je to stejný, jako když jsme byli my.
00:31:48 V podstatě to probíhá stejně.
00:31:49 Ta dychtivost, když je tam, tak je to dobrý.
00:31:52 Řekněte mně, co máte teď doma rozdělanýho?
00:31:56 A jak se to bude jmenovat?
00:31:58 Toho Lysýho pinguina teda jsem doťuk.
00:32:01 -Ten je hotovej?
-Ten je hotovej.
00:32:03 Mám takovou malou výstavičku v Domažlicích.
00:32:07 A v podstatě teď si tak hraju.
00:32:09 A když přijedu na to zahájení a bude se mně pinguin...
00:32:12 -Tak vás rádi uvidíme.
-Cože?
00:32:13 -Tak vás rádi uvidíme.
-Já nemyslím, že mě rádi uvidíte!
00:32:15 Mně se po něm ale by se stejskalo, kdybyste ho chtěl.
00:32:17 -Po čem? Po pinguinovi?
-Já jsem si ho ještě neužil.
00:32:19 -Mně se nechce zatím. Radši ne!
-Pro mě by byla čest!
00:32:26 Kdybyste u mě visel, jak se tak říká.
00:32:29 -Uvidíme. Menšího.
-Jo?
00:32:31 Tenhle je obrovskej. Ten je v životní velikosti.
00:32:34 A vy si myslíte, že mám nějakej malej byt, nebo co?
00:32:36 Já nevím!
00:32:38 Vy si myslíte, že by se váš tučňák ke mně nevešel!
00:32:42 Já vás tipoval na 100 x 120. Formát.
00:32:46 Já, že jsme formát 100 x 120! Že větší obraz se ke mně...
00:32:51 On je to běžnej formát.
00:32:53 Když přijde kdokoliv do ateliéru, 100 x 120, nebo méně.
00:32:57 Protože to máte běžnej odstup ve 4 metrovým, 5 metrovým pokoji.
00:33:02 Jakmile dáte 2metr, tak už vás to tlačí ven!
00:33:06 Jo? Odstup. Tak to bych vám nerad způsobil.
00:33:09 Můžu jenom poslední větu? Schovejte mně největšího pinguina.
00:33:16 Michael Rittstein!
00:33:32 Tak, jako jsme se bezprostředně po těch prázdninách,
00:33:35 letmo vrátili k olympiádě,
00:33:37 tak samozřejmě, ještě před tou olympiádou proběhla
00:33:40 1 významná sportovní soutěž a sice fotbalové Euro 2012.
00:33:49 Protože fotbal je všeobecně populární sport
00:33:53 a já bych rád udělal za tímhletím Eurem takovou definitivní .,
00:34:00 protože názory na to, jestli naše vystoupení nároďáku
00:34:02 bylo úspěšný anebo méně, se různily,
00:34:05 abych tu definitivní . moh z tohoto místa udělat,
00:34:08 pozval jsem rovnou předsedu Českomoravského fotbalového svazu,
00:34:13 pana Miroslava Peltu.
00:34:25 Já tě tady vítám.
00:34:27 Já jen, aby nebyli diváci pobouřený, že ti tykám,
00:34:32 protože je takovým pravidlem,
00:34:34 že 2 lidi, když hráli v 1 fotbalovým mužstvu,
00:34:38 což my jsme oblékali 1 dres, tak tam automaticky
00:34:41 jde nějaký vykání stranou.
00:34:43 Nevadí ti to, i když sedíš teď takhle vysoko?
00:34:45 Nemyslím teďka! Myslím ve svazu!
00:34:48 Já myslím, že jsme něco odehráli spolu.
00:34:50 Jasně! Já jsem, abych pravdu řekl, do tý doby vůbec nevěděl
00:34:53 a to tady můžeme říct!
00:34:55 Schválně, jestli si pamatuješ, kde my jsme spolu hráli fotbal?
00:34:57 To diváky bude zajímat! Spolu, v 1 mužstvu! Kde to bylo?
00:35:00 -V Kambodži?
-V Kambodži!
00:35:02 My jsme oba 2 reprezentovali český fotbal, Míra chytal!
00:35:07 Já jsem byl levý křídlo. Je to tak?
00:35:10 Takže jsme na sebe skoro neviděli na tom hřišti! Je to pravda?
00:35:13 Já jsem furt stál na levý straně, ty jsi v tý brance...
00:35:16 Čaroval! Protože to byl fičák,
00:35:18 kdy na nás pustili to národní mužstvo
00:35:20 těch bejvalejch hráčů Kambodže.
00:35:22 Kolik, že jsi jich tam dostal, v tý Kambodži tenkrát?
00:35:26 Myslím si, že to byla porce pořádná.
00:35:29 Ale už tenkrát, to musím říct o předsedovi,
00:35:31 ještě, než se vrátíme k Euru,
00:35:33 že tam jsi projevil velkou prozíravost fotbalovou.
00:35:36 Že myslím, asi po 20 minutách ses nechal vystřídat,
00:35:40 přestože jsme tam žádnýho jinýho brankáře neměli.
00:35:43 Přesně tak.
00:35:45 Potvrzuju, byl to pravda. Ale bylo to způsobený teplotou.
00:35:49 A mojí postavou, protože to byl...
00:35:51 Já jsem si říkal, on není zvyklej dostat víc, než 3 góly!
00:35:54 A on říkal, srdeční slabost!
00:35:57 Mě to taky vzalo za srdce, že jsi dostal 4 kusy, nebo kolik!
00:36:00 A nenechal jsem se vystřídat! Ale bylo to v Kambodži!
00:36:05 Oni to měli nařízený politicky a oni nepřestali!
00:36:06 To byl takovej tlak...
00:36:08 Když už o tom mluvíme, přátelé, to byla stará garda Kambodže!
00:36:12 A nejstaršímu bylo 30 let.
00:36:15 V Kambodži se rychle umírá nějak,
00:36:17 takže oni staršího nesehnali fotbalistu, než 30tiletej!
00:36:19 Je to tak!
00:36:20 A my 2 s Mírou, jsme byli v našem mužstvu nejmladší!
00:36:24 Jak to mohlo dopadnout? Já myslím, asi 12:0 jsme prohráli.
00:36:28 Z toho ty jsi dostal 4. Už ani nevím, kdo to za tebe vzal.
00:36:33 Ale tím jen vysvětluju zdlouhavě,
00:36:35 že nejsem nějak žoviální k předsedům,
00:36:37 ale že jsme oblékali 1 dres.
00:36:40 Naposled jsme se viděli na tom Euru ve Wroclawi,
00:36:45 kde já jsem byl svazem a tebou pozván
00:36:48 na ten úvodní zápas našich s Ruskem.
00:36:52 Potom ještě, po tom zápasu, 2. den ráno,
00:36:54 jsem se k tomu zápasu stačil vyjádřit.
00:36:56 To stálo za to.
00:36:57 No. A pak jsem už odjel domů!
00:36:59 A slyšel jsem,
00:37:00 že ses pak tam po mně hodně sháněl, ale že prej s úmyslem mě zabít!
00:37:05 Tak mně řekni, co je na tom pravdy?
00:37:08 Já bych to řek tak, že ten zápas asi všichni jste sledovali,
00:37:11 takže ten výsledek byl takovej, jakej jsme nechtěli a nečekali.
00:37:15 On byl lepší, než náš v Kambodži.
00:37:18 Samozřejmě, byli jsme takoví, že jsme nespali celou noc
00:37:22 a pak ty jsi vystoupil a dorazils to.
00:37:25 Ale zase na 2. stranu
00:37:26 ti musím tady dnes veřejně poděkovat...
00:37:27 Poděkovat?
00:37:29 Protože jsi nás nakop,
00:37:30 protože takovej kartáč, jakej jsme dostali od tebe,
00:37:32 to jsme nezažili!
00:37:34 Protože ty jsi chtěl odvolat trenéry okamžitě,
00:37:36 vyměnit všechny hráče!
00:37:37 Můžete se mi divit po takovým výsledku?!
00:37:39 Ale tobě to odpustíme,
00:37:40 protože vím, že ten fotbal máš rád!
00:37:43 Že jsi mluvil v emocích!
00:37:45 No ale ten humbuk to velkej vyvolalo.
00:37:49 Já myslím, že lepší mobilizaci, než jsi ty způsobil,
00:37:51 nešlo zajistit.
00:37:52 Já jsem nic takovýho nesledoval! Emoce! Tak jsem se vyjádřil!
00:37:58 Ale mluvil jsi o mně potom někdy třeba s mužstvem?
00:38:02 Nebo s trenérem Bílkem? To by mě zajímalo.
00:38:05 Jen tak okrajově.
00:38:07 Já bych řek, že jsme to rozebrali.
00:38:09 -Rozebrali jste to s klukama?
-Rozebrali jsme to.
00:38:12 Říkali jsme si, že to musíme zvrátit.
00:38:15 Když už i ty, protože tě berem a vždycky jsme tě brali,
00:38:18 jako člověka, kterej fotbal má rád a cejtí to,
00:38:20 takže jsme si říkali,
00:38:22 jestli to vidí celá republika, jako ty, tak musíme zabrat.
00:38:25 A zapůsobilo to.
00:38:27 A co jsi odpovídal hráčům na otázku: Ten debil už odjel?
00:38:35 To tam něco takovýho muselo samozřejmě zaznít!
00:38:37 Vím, že i přes média se některý hráči vůči mně,
00:38:41 kterej jsem hlas lidu, amatérskej, žádnej expert nejsem.
00:38:47 Jak ty říkáš, jestli to kluky nakoplo,
00:38:48 tak v pořádku!
00:38:51 Ale vy jste na to zvyklí od novinářů, ale od šaška ne.
00:38:55 To je možná nejvíc zaskočilo, že takovej laik!
00:38:58 Ono je zaskočilo to,
00:38:59 že jsme tě pozvali jako hosta, jako našeho...
00:39:01 Sežral jsem tam 3 bifteky a jel jsem domů!
00:39:10 To bylo to, že jsem byl čestnej host. Že jo?
00:39:13 Agentura, která to pořádala, říkala, klobouk dolů,
00:39:15 víc takovejch hostů, jako jseš ty!
00:39:20 Ale chtěl jsem se zeptat, tys to hodnotil,
00:39:24 celý to vystoupení na Euru, když si odmyslíme,
00:39:27 nakonec postoupilo se.
00:39:29 To byl úspěch, z pohledu předsedy svazu?
00:39:31 Byl to úspěch? Postup?
00:39:33 Já myslím, že postup ze skupiny, z 1. místa, inkaso 12 miliónů euro.
00:39:37 To jsem se chtěl zeptat a ty to říkáš hned.
00:39:39 Čili, kolik že přiteklo do svazový pokladny?
00:39:41 -12 miliónů euro.
-12 miliónů euro. To máme...
00:39:46 -Hodně docela, že jo?
-Je o to velkej zájem.
00:39:50 Teď to musím držet pevně v rukách.
00:39:52 Teď mi řekni, kam ty prachy přijdou?
00:39:54 Resp., kdo o tom rozhoduje?
00:39:56 Kam to odteče z těch 12? Něco na juniorskej fotbal?
00:40:02 Nebo na dorost, něco do Jablonce?
00:40:05 -Řekni.
-Já ti řeknu to vyúčtování.
00:40:08 -Já to mám v hlavě.
-Řádově!
00:40:11 -1/3 hráči a realizační tým.
-Kdo? 1/3! Si rozdělili už!
00:40:16 Teď už schvalujeme to rozdělení, teprv to budeme vyplácet.
00:40:19 To ještě nepřišlo, ta hotovost?
00:40:21 My to ještě musíme zaúčtovat pořádně.
00:40:23 Počkej. Přišlo to, proboha? Nebo nepřišlo?
00:40:26 Přišlo.
00:40:27 Přišlo to, akorát hráči to ještě nedostali.
00:40:30 -Někdo to ještě přepočítává.
-Přesně tak.
00:40:34 -A ty to máš v hlavě!
-Čekáme na lepší kurz.
00:40:37 -1/3 je pro ty, co to vykopali!
-Přesně.
00:40:39 -2. třetina?
-Dáme do rezervního fondu.
00:40:43 -Pro horší časy.
-Pro horší časy.
00:40:45 Co může bejt horší čas v našem fotbale, než je?
00:40:50 Já myslím, že jsme postoupili 5 x za sebou na ME.
00:40:55 Já jen držím tu lajnu, abych nevypad.
00:40:59 Takže 1/3 rezervní fond.
00:41:00 -To tam bude ležet!
-To dáme někam na úroky.
00:41:04 Aby se to zhodnotilo.
00:41:05 Aby toho bylo víc, až se bude volit jinej předseda.
00:41:13 A 1/3 vidím, že bysme chtěli udělat rozvojovej program.
00:41:15 Tzn., něco do infrastruktury, něco do mládežnickýho fotbalu.
00:41:21 Takže určitý možnosti,
00:41:22 víme co chceme, abychom zkvalitnili
00:41:24 a měli i v budoucnu kvalitní reprezentace.
00:41:27 Miroslav Pelta!
00:41:37 Přátelé, to je pro dnešek všechno, já vám děkuju z vaši pozornost.
00:41:40 Samozřejmě, budu se těšit,
00:41:42 že se ve stejné sestavě, nebo v jiné sestavě,
00:41:45 za týden, ve stejný čas, opět potkáme.
00:41:48 Na shledanou!
00:41:49 Skryté titulky Eva Svobodová
Zábavná talk show Karla Šípa. Režie V. Polesný
Dnes uvidíte u Karla Šípa předsedu Fotbalové asociace České republiky Miroslava Peltu, akademického malíře doc. Michaela Rittsteina a módní návrhářku Evu Janouškovou.