00:00:27 Dobrý večer.
00:00:32 Dobrý večer. Po takové kratší letní přestávce
00:00:35 se vám opět hlásíme, místo se nemění,
00:00:38 hlásíme se tedy opět z pražského divadla Semafor.
00:00:41 Pojďme rovnou k našemu dnešnímu tématu.
00:00:44 Přátelé, určitě i vy, stejně jako já, čtete v novinách,
00:00:47 že jsou generační problémy.
00:00:50 Že se řeší, kdy by se mělo chodit do důchodu,
00:00:52 kdy by už starý měli uvolnit místo mladším atd.
00:00:56 Samozřejmě, stáří, jako takový, je problém.
00:00:58 Někdy větší, někdy menší.
00:01:00 Starší člověk už není tak výkonnej, jako ten mladej.
00:01:03 A i ta hlava kolikrát pomíchá věci, který tam nepatřej.
00:01:07 Já jsem si to uvědomil zrovna nedávno,
00:01:09 1 kamarád mi říkal, oni bydlej s babičkou pohromadě,
00:01:12 babičce je hodně přes 80 a ona už jen kouká na televizi.
00:01:16 Ale ona si nevybírá. Na všecko!
00:01:19 Na pohádky, na zprávy, na sport, na všechno.
00:01:22 Jednou přišel domů, babička strašně rozčílená,
00:01:24 on říkal, co je babi?
00:01:26 Ona říkala, to je strašný, co už ti politici s náma dělaj,
00:01:29 co oni si dovolej!
00:01:31 On říkal, co se zas stalo?
00:01:33 Ona říkala, představ si,
00:01:34 oni z toho Trautenberka udělali ministra zahraničí!
00:01:45 Samozřejmě, že ty generační výměny jsou nutný!
00:01:48 Většinou to probíhá bez problémů,
00:01:50 že ti starší, zkušenější, zaučej v tom kterém oboru ty mladší!
00:01:55 O těch generačních výměnách teď vlastně mluvím jen proto,
00:01:58 že dnes se nám tady sešli 3 hosté, jsou to 3 herci
00:02:01 a každej vlastně reprezentuje jinou hereckou generaci.
00:02:06 Naším 1. hostem je reprezentant dnes té nejstarší herecké generace,
00:02:11 herec Jan Přeučil!
00:02:27 -To je vaše image! Klobouky!
-No jistě!
00:02:30 Klobouk ani v místnosti nesundáváte.
00:02:31 Samozřejmě. Je to můj image. Víte proč nosím klobouk?
00:02:35 To nevím, to mi řekněte!
00:02:36 Já, když jsem chodil do obecné školy
00:02:39 a když jsem vycházel obecnou školu,
00:02:41 tak jsme měli krásnou paní prof. zeměpisu,
00:02:43 paní prof. Zemanová a ta nám říkala,
00:02:47 když nás vyváděla do světa, přátelé!
00:02:49 S kloboukem v ruce projdeš celým světem!
00:02:53 Jestlipak víte, kolik jich mám?
00:02:54 Co říkáte? Kolik myslíte, že jich mám?
00:02:57 -Schválně!
-Tak schválně! 20?
00:02:59 -100, 200 říkají!
-Ne, ne! 57.
00:03:04 Můžete na chviličku ještě sundat ten klobouček? Na chviličku!
00:03:08 Zajímavé, co?
00:03:10 Ne! Vypadáte jako ten kuchař, co vaří na nějaký jiný televizi!
00:03:14 Víte, ten slavnej! Ten brutální! Sprosťák takovej!
00:03:17 -Nepletou si vás na ulici?
-Ne, ne, ne.
00:03:19 -Nechtěj recepty po vás?
-Ne, to ne.
00:03:21 Chtěj jiný věci, ale recepty nechtěj!
00:03:26 Ale dnes tady nejsme kvůli módě,
00:03:29 to jen, aby diváci věděli, proč nosíte klobouk,
00:03:32 že jste kloboukovej typ!
00:03:33 Ale, jako herec, to se vás chci zeptat,
00:03:37 vlastně už dlouho jsem si říkal, že až vás potkám, že se vás zeptám,
00:03:40 jestli to není traumatický,
00:03:42 že vy celej svůj hereckej život hrajete furt jenom hajzly?
00:03:48 -Ale příšerný!
-No jo, no jo!
00:03:51 -Neleze to už na mozek trošku?
-Ne, to ne!
00:03:54 Ale já se vám k něčemu přiznám!
00:03:56 Když jsem byl začínající herec,
00:03:58 tak jsem měl krásnou černou huňatou kštici!
00:04:02 Kam to přišlo?
00:04:04 To bylo velice zajímavé.
00:04:05 Můj 2. film byl film, který se jmenoval Valčík pro milión
00:04:11 a měl jsem černou huňatou kštici,
00:04:13 tenkrát nebyla taková dokonalá technologie
00:04:16 a říkali mi, že jsemn tvrdý na kameru!
00:04:18 A abych nebyl tvrdý na kameru,
00:04:20 tak mně maskérka takovým zvláštním kysličníkem měkčila vlasy,
00:04:25 aby byly takové valírované.
00:04:29 A od té doby mi začaly ty vlasy lézt a lézt
00:04:31 a do té doby došlo takové podoby,
00:04:34 takže to musím denně stříhat, holit atd.
00:04:37 Ale v tom filmu Valčík pro milión, to bylo o spartakiádě,
00:04:40 já si na to pamatuju...
00:04:41 To bylo o spartakiádě.
00:04:42 A tam to byl taky takovej malinkej podvodník.
00:04:44 Tam jste ještě měl vlasy,
00:04:45 ale už jste stejně hrál nějakýho hajzla!
00:04:49 Vy jste nebyl kladnej cvičenec ze spartakiády!
00:04:51 Ne! To ne, to ne! Já jsem byl pěknej rošťák!
00:04:55 Právě! A to už vám nějak zůstalo!
00:04:58 Ale já jsem hrál i v pohádkách!
00:05:00 Já jsem vás viděl hrát nějakýho prince!
00:05:03 To jsem jen čekal, kdy tu princeznu píchnete do zad!
00:05:08 -Věřej vám ty děti v pohádce?
-Věřej.
00:05:11 Ale stávají se mi neuvěřitelný věci,
00:05:14 když hraju jak říkate,ty hajzlíky, muže na šikmé ploše!
00:05:18 A jsou to někdy nepříjemný situace!
00:05:20 To jsem vstoupil jednou do,
00:05:22 v Olomouci to bylo, vidím to jako dneska, do vinárny
00:05:25 a předtím běžel nějakej film,
00:05:26 kde jsem hrál taky nějakýho padoucha, muže na šikmé ploše.
00:05:29 A vešel jsem do vinárny, teda, seděl jsem ve vinárně na večeři
00:05:34 a vešla tam nějaká paní, zarazila se,
00:05:37 podívala se na mě a řekla:
00:05:38 Tebe, když vidím, tak si musím odplivnout!
00:05:43 Tak vidíte, co přináší ty negativní role!
00:05:47 Ale já vím, že vy doteď hrajete pohádky se svou ženou.
00:05:51 Ano, máme divadlo Evy Hruškové a Jana Přeučila.
00:05:55 Musíme říct, že možná starší diváci
00:05:57 si vaši manželku pamatují jako Popelku!
00:05:59 Prince jí dělal Jirka Štědroň!
00:06:02 Zde, tady v divadle hraje Jirka, taky zpívá!
00:06:05 Vy hrajete pro děti doteď! Nemají s tím...
00:06:07 Nerozbrečej se hned, jak se objevíte?
00:06:08 Ne! Naopak! I se velice smějou!
00:06:11 A ty představení jsou velice pěkný a kvalitní! A líbí se!
00:06:14 Jezdíme po celé republice!
00:06:19 Ale představte si, Karlíku! Pardon, že vám říkám, Karlíku!
00:06:22 -Doufám, že jste se neurazil!
-Říkejte mně, Honzíku, jak chcete!
00:06:28 Ale i váš Honzík byl na našem představení
00:06:31 a když mě viděl, tak plácal!
00:06:32 -A nerozbrečel se!
-Jo? Byl rád, že to má za sebou!
00:06:41 A kvůli tomu jste mi skočil do řeči?
00:06:43 Že byste pak už zapomněl něco říct!
00:06:48 Teď už zase já nevím, na co jsem se vás chtěl ptát!
00:06:52 To už mi, Honzíku, nedělejte, tohleto!
00:06:54 Karlíku, já se omlouvám!
00:06:57 Jak se nadechnu k otázce, už nesmíte mi do toho...
00:07:00 Jinak tady promlčíme tohleto... Jo, to jsem chtěl říct!
00:07:06 Že přece jen k vašemu jménu, Přeučil,
00:07:09 trošku pasuje i to, že vy jste učil, na DAMU jste učil!
00:07:13 -Já mám pocit, že skoro 30 let?
-Ano, ano.
00:07:16 -Mladé herce.
-No učil!
00:07:17 Já říkám, jsem budoucí starší kolega!
00:07:20 Já neučím, já ukazuji, jak asi na to.
00:07:25 Je tam nějakej ročník, na kterej jste obzvlášť pyšnej?
00:07:28 -Nějaká herecká garnitura?
-Jsem!
00:07:31 Na ročník, na který jsem velice pyšný,
00:07:35 za který mě chtěli dokonce i vyhodit!
00:07:36 Že mám svérázné metody pedagogické.
00:07:39 Když budu jmenovat: Karel Roden, Ivana Chýlková, Eva Holubová...
00:07:44 -Ti byli všichni v 1 ročníku?
-Veronika Žilková.
00:07:48 Jaký jsou ty vaše zvláštní metody, za který vás chtěli vyhodit?
00:07:50 Chodil jste s nima do hospody?
00:07:52 Taky jsme chodili někdy do restaurace.
00:07:53 Co byly ty zvláštní metody?
00:07:55 Já s nima cvičím při jazzu, dělám různý rozvičky,
00:07:58 rozmlouváme se, různý artikulační cvičení atd.
00:08:01 Ukazuju jim takový to...
00:08:02 Vy se taky rozmlouváte před takovuhle relací!
00:08:07 Ne, mně to mluví bez rozcvičky! S tím problém nemám!
00:08:11 Možná neznám ty triky rozmlouvací správný!
00:08:14 Jak se rozmlouváte?
00:08:16 Třeba je takovej krásnej trik! Takový slovíčko!
00:08:20 Paní prof. Rothová nás naučila,
00:08:22 který vám rozmluví celý ten mluvní aparát.
00:08:24 -Je slušný?
-Je slušný! Ale je nesmyslný!
00:08:27 Jsou taky neslušný rozmlouvací! Já jsem slyšel o některejch!
00:08:30 Tohle je slušný! A to slovíčko zní: OUVEX! To je pěkný!
00:08:35 Pojďte to zkusit všichni! A! Ouvex! Ještě 1 x!
00:08:39 Oni se nehlásej na DAMU!
00:08:43 Ale třeba je tady nějaký tiskový mluvčí
00:08:46 a potřebuje se rozmluvit, tak může říct: ouvex!
00:08:49 A hned vám to bude mluvit líp!
00:08:51 -A co ono to uvolní?
-Uvolní to vazy!
00:08:54 Uvolní to mluvní celý aparát! Dyť si řekněte, ouvex!
00:08:58 Vám to moc nejde ale!
00:09:01 -Vy jste se zaleknul, Karle!
-Trvá mi to dýl, no!
00:09:04 -Ouvex!
-No výborně!
00:09:14 Počkejte, ale za uvolňování mluvidel
00:09:16 nemůže na DAMU hrozit někomu vyhazov!
00:09:19 Ne, byly svérázné metody, různé etudy jsme dělali!
00:09:23 Ty metody jsou v tom,
00:09:24 že jsem to dělal jiným způsobem, než ostatní kolegové,
00:09:28 než bylo zavedeno a jim se to nelíbilo, no.
00:09:32 Ale jak říkám, vy to učení nemáte jen v tom jméně!
00:09:34 -Teď už neučíte na DAMU, že ne?
-Ne, ale přiznám se vám.
00:09:38 Jezdím na Slovensko, představte si!
00:09:40 Na Slovensko? A učit?
00:09:42 Tam je Vysoká škola herecká v Báňský Bystrici, 10 let
00:09:48 a já tam jezdím, já tam mám svůj ročník.
00:09:50 -Tam chodí jen Slováci?
-Jen Slováci.
00:09:52 -Vy je učíte ve slovenštině?
-Ne, v češtině, ale rozumíme si.
00:09:55 Oni si to překládaj.
00:09:56 Ta jazyková bariéra tam vůbec žádná není.
00:09:58 Tam teda jezdíte učit herce!
00:10:00 Jenže, vy ještě ke všemu učíte rétoriku!
00:10:05 -Ano, to je pravda.
-Tzn. to je vystupování a mluva...
00:10:09 Jak správně mluvit...
00:10:11 A to neučíte herce, ale učíte to manažery...
00:10:14 Manažery, tiskový mluvčí, podnikatele, právníky atd.
00:10:19 Lidi, kteří pracují s lidmi, pro něž to slovo je velice důležité
00:10:23 a je to jakási věc
00:10:25 pro jejich profesi nesmírně důležitá, nepostradatelná.
00:10:30 -Vy je učíte mluvit!
-Já je učím mluvit.
00:10:32 Oni neuměj! Oni, když přijdou, tak neuměj!
00:10:34 -Tak oni mluví, ale špatně!
-Jak špatně?
00:10:36 Třeba to se mi stalo!
00:10:39 My jsme se na začátku představovali,
00:10:41 kdo co jak dělá, jakou profesi.
00:10:43 A tam byla taková půvabná dáma, na Moravě to někde bylo.
00:10:47 A já jsem říkal, můžete mi říct, jak se jmenujete?
00:10:49 Ona řekla: Já jsem Marie. Mě velice těší, Mařenko.
00:10:53 A co tady děláte?
00:10:55 Pracuji v našem ústavu jako na významné funkci.
00:11:01 Já jsem říkal, jaká je ta vaše funkce?
00:11:04 Já jsem tisková mluvčí.
00:11:10 -Tak to nejde!
-A tu jste si vzal do prádla!
00:11:14 Jistě! Aby správně hovořila, nahlas, srozumitelně!
00:11:17 Kvalitním českým jazykem!
00:11:19 -Jak jsou dlouhý ty kurzy vaše?
-Ty jsou dvoudenní.
00:11:22 Za 2 dni vy změníte člověka, že přijde domů a huláká?!
00:11:27 Ne! Já nabídnu, Karle,
00:11:28 já nabídnu určité recepty, jakým způsobem asi na to!
00:11:34 To není jen mluvení! To je třeba i držení těla!
00:11:36 No jistě, to je řeč těla, otázka vědomého gesta,
00:11:39 vědomého logického důrazu, uklonit se atd!
00:11:42 To je veliká plejáda nejrůznějších záležitostí!
00:11:46 -Stojím já dobře, nebo...
-Teď sedíte aktivně!
00:11:49 -Tohle je aktivní sezení?!
-Jistě! Teď se povolte!
00:11:54 A teď se... Podívejte! Nový člověk!
00:11:58 -Tomu vy říkáte aktivní sezení?
-No jistě! Ano!
00:12:01 Mimochodem, takhle sedím každý ráno!
00:12:03 Nevěděl jsem, že to je aktivní!
00:12:05 Vaše žena, když takhle sedíte, jistě má velkou radost, že jo?
00:12:08 Ne! To já takhle sedím v místnosti, kam ona za mnou nechodí.
00:12:20 Vy vlastně máte doma takovou aktivní místnost!
00:12:24 Doteďka jsem nevěděl,
00:12:25 že jsem hned po ránu takhle aktivní!
00:12:27 Když přijdete do tý místnosti, tak si vzpomeňte na Přeučila,
00:12:30 musím být aktivní!
00:12:31 Nehrbit se!
00:12:33 Čili, já jen čekám, až mě schválíte, jako takovýho!
00:12:37 Teďka jste aktivní atd. Mluvíte velice nahlas, příjemně.
00:12:46 Doporučoval bych třeba si čas od času doma nahlas číst!
00:12:51 To můžete i se svým synátorem!
00:12:53 Ale pozor! S přehnanou artikulací!
00:12:55 Dnešní večer je velice příjemný!
00:13:01 A když takto přehnaně budete číst,
00:13:05 tak ono se vám to přenese do vnitřního pocitu.
00:13:08 A pak v tom výsledku ta mluva bude zajímavá,
00:13:10 plastická, dynamická a osobitá a přirozená!
00:13:15 A přitom krásná!
00:13:17 Dítě mě možná bude mít za magora,
00:13:21 když jsem tak doteď nemluvil a najednou začnu:
00:13:24 Konečně bys měl jít spát, Honzíčku!
00:13:35 Ale to vám řeknu! Takovejhle podobnej případ se mi stal!
00:13:40 Já jsem měl 2denní rétoriku, tohle jsem nabízel taky.
00:13:43 A 2. den přišel takový pán a říkal: Pane Přeučile, vy jste mi dal!
00:13:46 Já říkám, co se vám stalo?
00:13:48 No, mně se to velice líbilo i ta vaše doporučení
00:13:51 i to čtení nahlas, s tou přehnanou artikulací.
00:13:54 A já mám 2 kluky, jednomu je 5, jednomu je asi 7
00:13:58 a řek jsem, pánové, já vám večer přečtu pohádku!
00:14:02 Říkali, co se to děje? Táta bude číst pohádku!
00:14:05 Bylo 7 hod., kluci, na kutě!
00:14:07 Pánové si vlezli do postýlky, ty pusinky,
00:14:10 ty držtičky na mě koukaly a já jsem si na vás vzpomněl,
00:14:13 šel jsem do knihovny
00:14:15 a vytáh jsem pohádku a knížku o čertech!
00:14:18 A vzpomněl jsem si na tu přehnanou artikulaci!
00:14:21 A říkal jsem, pánové, pohádka začíná!
00:14:24 Vzpomněl jsem si na vás a začal jsem:
00:14:26 Čert Bublifuk vyplááázl jazyk a z jeho držky šel oheň!
00:14:35 Kluci zírali, co se to stalo! Táta se zbláznil!
00:14:44 A 7 x se mi počůrali!
00:14:47 Tak vidíte, co dělá aktivní čtení!
00:14:50 Já taky večer čtu klukovi pohádku,
00:14:53 ale kdybych já ji čet takhle pomalu,
00:14:54 tak usnu dřív než on!
00:14:58 Ale zkuste to schválně!
00:15:00 Ale když vy jste expert přes tu rétoriku...
00:15:02 Tak, expert! Trošku se tím zaobírám!
00:15:05 Nebuďte skromnej!
00:15:06 Myslíte, že i takový kurzy podstupujou naši přední politici?
00:15:10 No tak, když se díváme na politickou scénu
00:15:15 a na jejich úroveň mluvy a výrazu, tak je to hotová katastrofa!
00:15:21 Ty by potřebovali kurzy rétoriky! Ale pro ně bych to nedělal! To ne!
00:15:25 No dobře, ale vaše práce by hned byla znát!
00:15:27 Kdyby ten Kalousek řekl: Ty škrty jsou potřebnééé!
00:15:35 Jan Přeučil!
00:15:45 Řekl bych, takovou tu střední hereckou generaci
00:15:48 tu dnes reprezentuje Jiří Langmajer!
00:16:03 Ou...
00:16:07 Vy jste nechodil na DAMU?
00:16:09 -Ne, já mám učňák.
-Učňák! Konzervatoř hereckou.
00:16:13 Ano.
00:16:14 A proč ne na DAMU? Hlásil jste se? Nevzali vás?
00:16:17 To bylo pro mě už moc velký sousto.
00:16:20 -Taky tam učily kapacity!
-Se mnou nebylo zbytí!
00:16:25 Já jsem po 9. třídě musel někam jít!
00:16:28 -Jiná šance než konzervatoř nebyla.
-Jak to?
00:16:31 -Nebylo nějaký poctivý řemeslo?
-Ne!
00:16:34 Na horníka s mou postavou to nešlo.
00:16:36 Chtěl jsem bejt porodník, to je naprostej nesmysl!
00:16:39 -Kosmonaut, na to naši neměli.
-A taky tam brali málo lidí!
00:16:44 Proč jste nemoh bejt porodník? Co je na tom tak neschůdnýho?
00:16:47 Já jsem si to vynahradil v pozdějším věku.
00:16:51 -Jak?
-V televizi. V televizoru.
00:16:54 -Jo, že jste hrál porodníka!
-Hrál porodníka. Několik let.
00:16:58 To bylo od začátku jasný,
00:16:59 že hned z 9 jste šel na konzervatoř?
00:17:01 Ne. Já jsem měl bejt houslista.
00:17:04 Vy jste vlastně z muzikantský rodiny!
00:17:06 -Ano, ano.
-A proč nakonec nejste houslista?
00:17:10 Protože jsem to flákal v určitou chvíli.
00:17:12 -Ty housle?
-Nejenom housle!
00:17:18 Já jsem se za ten futrál začal stydět.
00:17:22 Naprosto nepochopitelně! Když si to uvědomím!
00:17:24 Chodil jsem do houslí v Plzni
00:17:26 a ten futrál, když jsem měl takhle napravo
00:17:29 a holky šly taky napravo, tak jsem si ho dával nalevo.
00:17:33 Dneska bych se s ním chlubil, tehdy jsem se za něj styděl.
00:17:38 Dneska byste ho nosil takhle, ten futrál!
00:17:40 -Bejt houslista, dobrej houslista!
-Plnej peněz.
00:17:43 A to asi rodiče, mám pocit, že oba rodiče jsou muzikanti,
00:17:47 to asi neviděli rádi, že jste s tím seknul
00:17:49 a šel na herectví!
00:17:50 Ne, ne. Já mám pradědečka, babičku a tátu. Ti jsou od muziky.
00:17:56 A praděda, což bylo velmi frustrující
00:17:58 už v mém mladém věku,
00:17:59 každé ráno v 7:15 přišel, v Plzni a do 7:45 jsem musel hrát!
00:18:06 Představte si tu hrůzu!
00:18:08 Každej den v 7:15 přišel praděda, protože já mám velmi mladýho tátu,
00:18:14 já mám vůbec mladý rodiče,
00:18:15 takže jsem měl ještě i prababičku i pradědu,
00:18:18 v 7:15 jsem nastoupil, za 5 3/4 jsem říkal, zvoní!
00:18:21 Ne, děda to měl dobře vychytaný!
00:18:23 Až v 7:45 mě teprve pustil, já jsem přeběh!
00:18:26 S úlevou jsem běhal do školy!
00:18:31 Takhle ráno hrát! To muselo bejt strašný!
00:18:33 Hlavně pro ty sousedy v baráku! Copak pro vás! Co?
00:18:36 Tam nebylo nějaký bouchání?
00:18:38 Já jsem hrál docela dobře v určitou dobu.
00:18:40 Nechci se chlubit, ale jo.
00:18:41 -A vrznete si teďka občas?
-Občas si vrznu!
00:18:52 A docela rád!
00:18:59 A už se nestydíte za futrál? Nestydíte se za futrál?
00:19:03 I s futrálem!
00:19:16 S váma to je horší než s Přeučilem!
00:19:21 -Ouvex!
-Ouvex!
00:19:24 To já budu říkat dneska až do půlnoci! Ouvex!
00:19:28 Co s tím Langmajerem tam uděláme? Ale pojďme k těm vážnějším věcem!
00:19:33 K vážnějším věcem! Někde nějak mně to utkvělo!
00:19:38 Mně už v tý hlavě toho moc neutkvěje!
00:19:41 Utkvěl mně někdy z loňska titulek z nějakejch novin!
00:19:44 Vám taky musel utkvět! Tam bylo napsáno:
00:19:48 S Langmajerem si psychiatři nevědí rady!
00:19:51 Teďka už to trošku chápu teda! Ale, nicméně, co se dělo?
00:19:56 Já vím, že vy hodně hrajete.
00:19:58 To musí trošku na ten mozek nějak pracovat!
00:20:00 Když hrajete třeba 30 x do měsíce! To musí bejt strašný!
00:20:04 -No není.
-To vy kolikrát hrajete!
00:20:06 Ano.
00:20:07 A víc dnů ten měsíc nemá, takže hrajete každej den?
00:20:10 -Ne, hraju v sobotu 2 x.
-Dokonce v sobotu 2 x.
00:20:14 -No, to se vyplatí.
-Jako, že ráno pro děti a večer...
00:20:18 Ne! Tak ve 12 se ještě naobědváte, ve 2 máte 1. šťouch, v 6 2.
00:20:23 -A v 9 jdete domů a...
-Počkejte, 1. šťouch?
00:20:27 1. šťouch je jako to představení? To se tak říká?
00:20:30 To se mezi hercema říká? 1. šťouch?
00:20:32 -Tahle generace to říká!
-Tahle generace to říká.
00:20:36 -My chodíme na uměleckou práci.
-A oni na šťouchy.
00:20:41 A večer 2. šťouch. Ale to je nápor přeci na tu bednu!
00:20:46 No tak, však taky vidíte, jak vypadám!
00:20:49 Tak teď mně jde o to, buď to byl nějakej bulvární blábol
00:20:52 anebo opravdu jste měl problém,
00:20:53 že jste musel chodit k psychiatrům.
00:20:54 Minulej rok se o mně napsalo spoustu bulvárních blábolů.
00:20:57 A možná zase příští rok napíše.
00:21:00 Ne, já mluvím o tom konkrétním!
00:21:02 Že ti psychiatři si s vámi nevěděli rady!
00:21:05 Tak mě zajímá, jestli si poradili?
00:21:09 Ouvex! Nejsem si tím jistej.
00:21:15 -No tak...
-Jde to, jde to.
00:21:17 -Byl jste hospitalizován?
-Nebyl jsem hospitalizován.
00:21:19 Možná budu. Prášečků spoustu jím. Mám je rád.
00:21:23 Potravinový doplňky mám rád. Různobarevný.
00:21:27 -Dodnes zobete?
-To si tak zobu.
00:21:30 -Prášečky?
-Takový prášečky různý!
00:21:32 -Na co to je?
-Vitamínky jenom!
00:21:34 -Jenom vitamínky?
-Není to k ničemu!
00:21:35 Stojí to jen prachy, ale vypadá to pěkně!
00:21:38 -Placebo!
-Samozřejmě!
00:21:40 Ale ubral jste aspoň trošku? 30 x hrát měsíčně!
00:21:44 Ještě do toho film, televize! Já nevím, co všecko!
00:21:46 Já toho zase tolik nemám. Já jen hraju.
00:21:48 Možná loni jste měl!
00:21:50 Když jste potřeboval psychiatry, který si nevěděli rady!
00:21:51 Já jsem je nepotřeboval! Já jsem nikde nebyl!
00:21:53 To jen se tak psalo.
00:21:55 -Asi to psal nějakej bulvár.
-Spíš nějakej blbec.
00:21:59 Nebyla to jediná věc. Tam toho bylo!
00:22:04 -No.
-Že jo?
00:22:06 Ano, hodně tam toho bylo.
00:22:09 Takovou určitou citovou rozervanost tam kolikrát popisovali!
00:22:12 Ne! Vážně?
00:22:14 No, takovou, že jste roztěkanej citově, milostně.
00:22:17 To já musím! Tak jako se někdo rozmlouvá a učí se mluvit,
00:22:20 tak já se potřebuju rozervávat,
00:22:23 abych pak na jevišti mohl být autentický.
00:22:27 Já si to dávám do souvislosti, víte s čím?
00:22:29 -Vy jste se narodil 3. 6.
-Ano.
00:22:31 -Já 1. Čili my jsme oba blíženci.
-To je průser.
00:22:34 Já vám rozumím!
00:22:37 Já ve vašich letech jsem byl rozervanej až běda!
00:22:40 Citově, myslím!
00:22:41 -A teď?
-Teďka už jsem, co? Dobrý.
00:22:45 -Už je to v cajku?
-No, zkusíte 1x, 2 x!
00:22:49 -A usadíte se. Víte?
-Jo?
00:22:53 -Jste už usazenej, doufám.
-No tak teď sedím.
00:22:56 Ale ne! Myslím citově už jste usazenej?
00:23:00 Vy jste, myslím, ženatej, pořád ještě? Nebo už...
00:23:06 Když už o tom mluvíme!
00:23:07 Já bych o tom sám od sebe mluvit nezačal!
00:23:10 Ale abysme si tu citovou rozervanost nějak jako, co?
00:23:14 -21 let.
-21 let! To je zázemí rodinný!
00:23:16 -S 1 ženou.
-S 1 ženou!
00:23:19 To vám říkám! Vám zrovna!
00:23:30 A s tou 1 ženou mám 2 děti, který se hodí nějak k mýmu věku.
00:23:36 -Tzn.?
-Tzn., že už jsou velký.
00:23:40 Já mám taky 1 velký. To nevím, na co narážíte?
00:23:43 Já, že narážím? Já vůbec nenarážím!
00:23:48 Ten mluvil o Honzíčkovi o pohádkách! A vy hned, že...
00:23:53 Já už mám po pohádkách.
00:23:55 Narážím v podstatě na to,
00:23:56 hrál jste mockrát takový klasický milovníky!
00:24:00 -Milovníky? Kam jste chodil?
-Milovníky, tak dobře, jo!
00:24:06 Neříkejte, že jste nikdy nehrál milovníka nějakýho!
00:24:08 No, takhle. Rád bych bejval. Ale nějak s tímhle ksichtem...
00:24:15 -No, to počkejte!
-Milovníka jsem fakt nehrál!
00:24:18 Milovníka? Pan Jan! To byl milovník!
00:24:23 Hrál milovníky hajzly! Ale vy jste hrál kladný hrdiny!
00:24:32 -Tak, Hamlet není milovník přece!
-To ne, no!
00:24:36 -Amadeus není milovník!
-To je pravda.
00:24:38 To jsou všechno rozervanci! Zamilovaný.
00:24:40 -Peer Gynt!
-Peer Gynt taky.
00:24:41 -Zamilovaný rozervanec.
-Rozervanec!
00:24:43 Celý život se rvu s těma pánama!
00:24:48 Vy ale kolikrát hráváte na několika místech,
00:24:51 v různejch divadlech, v různejch představeních!
00:24:54 Působí vám třeba i nějaký trauma, že 1 den hrajete Hamleta,
00:25:00 2. den hrajete v muzikálu,
00:25:01 3. den hrajete nějakou lehkou konverzační komedii!
00:25:04 Je problém pro herce takhle rychle převekslovat?
00:25:07 Nebo konkrétně pro vás?
00:25:09 Je to velký potěšení! Svým způsobem.
00:25:12 Pokavad je člověk při síle a má aspoň trošku chuť,
00:25:16 tak je to velká radost.
00:25:18 Ta změna!
00:25:19 Rozhodně bych nebyl šťastnej,
00:25:23 kdybych hrál ten americkej způsob hraní,
00:25:26 že se hraje třeba 6 x, 7 x do tejdne to samý představení.
00:25:29 Já takhle hraju, když nebudu kecat,
00:25:31 minimálně 4, 5 představení různejch v tejdnu.
00:25:35 A když mám ještě to velký štěstí, že můžu něco zkoušet,
00:25:41 tak ještě dopoledne se rozervávám v nějaký jiný roli,
00:25:45 večer hraju rád pak představení,
00:25:50 který máme zrovna ten den na repertoáru
00:25:53 a další den se můžu zas těšit na něco jinýho.
00:25:56 Nemyslím si, že by s tím člověk měl mít nějakej velkej problém.
00:26:00 A někdy se třeba ještě v noci zkouší,
00:26:02 když jsou třeba ty Shakespearovský slavnosti,
00:26:03 kde jste taky párkrát hrál!
00:26:05 To se přece muselo zkoušet v noci!
00:26:06 Zkoušelo se tak, a to přece vy víte velmi dobře,
00:26:10 že v určitou dobu se herci můžou sejít
00:26:14 až po večerních představeních,
00:26:17 takže se začne zkoušet od 11, od 12 do noci
00:26:19 a zkouší se třeba do 4, do 5.
00:26:22 Máte vy nějakej zasutej sen?
00:26:24 Takový přáníčko, co byste si rád střihnul
00:26:26 a ještě to nepřišlo?
00:26:28 Ne. Ne. Já bych rád hlavně zvládnul to, co vůbec mám.
00:26:33 Ale 1 věc jsem si splnil, aniž bych se o to prosil.
00:26:38 Nejmenovaný ředitel 1 soukromého divadla mě zavolal,
00:26:43 už po několikátý, to zase se musím pochlubit,
00:26:47 předtím jsme se nikdy nedomluvili.
00:26:49 A říká mi, ahoj, Langoši, mám pro tebe fantastickou práci,
00:26:53 fantastickej text, fantastickou roli, hlavní!
00:26:56 Rád bych, kdybysme se tentokrát domluvili.
00:26:58 Dobře, dobře, tak fajn, možná jo, možná ne, uvidíme.
00:27:00 Prosím tě, kdo to napsal, jak se to jmenuje?
00:27:03 To je jedno! Důležitý je, že to je výbornej text
00:27:05 a že bys ty hrál tu hlavní roli,
00:27:08 my bysme byli moc rádi, kdyby se to tady hrálo.
00:27:10 Já jsem říkal, dobře, řekni mi, prosím tě, jak se to jmenuje?
00:27:13 Ale ono se to tady divně překládá,
00:27:17 vůbec není důležitý, jak se to jmenuje!
00:27:19 Ale ty bys to hrál! Hlavně to neber nějak osobně!
00:27:23 Jsem říkal, jak se to tedy jmenuje?
00:27:26 Jmenuje se to Ošklivec.
00:27:29 A ty bys hrál hlavní roli!
00:27:31 No tak, co si člověk může přát víc?
00:27:35 Ošklivec, v hlavní roli Jiří Langmajer!
00:27:37 Hamlet, Mefisto, co! Ošklivec!
00:27:40 -Vzal jste to?
-Ano a moc se těším.
00:27:43 Jiří Langmajer!
00:27:53 Přátelé, do třetice je tady herec,
00:27:57 neřekl bych přímo reprezentant té nejmladší herecké generace,
00:28:00 protože přece jen jsou i mladší herci,
00:28:02 ale řekl bych, té mladší herecké generace.
00:28:06 Marek Daniel!
00:28:18 To je moje, tohle!
00:28:22 Napřed se vás zeptám.
00:28:24 To je tak krásný, když se to stane, že má někdo jméno 2 křestní jména.
00:28:28 Vy se jmenujete Marek Daniel. Byly s tím někdy problémy?
00:28:31 Že třeba lidi nevěděli co je příjmení a co je křestní?
00:28:34 -Celej život!
-Celej život!
00:28:36 -Ale tak, zvyk jsem si.
-Že vám říkají Danieli?
00:28:39 No jasně. A ještě jsem teda, což pro vás nic neznamená,
00:28:43 jsem 2. jménem Jan.
00:28:50 Vlastně 3. jménem. 3. jménem jste Jan.
00:28:53 A ještě jsem Radomil teda, po kmotře.
00:28:56 Marek Jan Radomil Daniel.
00:28:58 Vy jste byl u těch křtin hodně dlouho, v tom kostele.
00:29:01 Než se všecky ty jména vystřídaly!
00:29:03 Ne, jen Marek Jan. A brácha je Lukáš Matouš.
00:29:05 To byl souboj mých rodičů s bolševikem.
00:29:12 Lukáš Matouš.
00:29:13 Já jsem Marek Jan, brácha je Lukáš Matouš.
00:29:17 To byl takovej boj. Takřka disidentskej.
00:29:21 Já jsem se někde ve vašem životopise dočet,
00:29:23 že vy jste k tomu herectví šel poměrně oklikou.
00:29:26 Že jste snad napřed vystudoval co? Dřevařskou školu.
00:29:29 -Ano. Dřevařskou průmyslovku.
-Proč zrovna jste si vybral dřevo?
00:29:32 Měl jste ke dřevu nějakej zvláštní vztah?
00:29:33 Ne, ne, ne. Mám k němu teď.
00:29:38 Ale tenkrát 3 v osmičce
00:29:42 a doporučení v psychologické poradně,
00:29:48 že bych se v Praze na školu s 3 nedostal, s maturitou,
00:29:53 takže doporučení, Volyně, dřevařská.
00:29:57 -To byla internátní škola.
-No, já jsem byl na intru.
00:30:00 -Takže s holkama bylo veselo.
-Tam byly 3.
00:30:05 -Co?
-3 ve třídě.
00:30:08 My jsme byli na intru.
00:30:10 Tam byly zas cukrářky. Na 2. pavilonu.
00:30:15 Čili, řezivo jste pustili z hlavy, ačkoliv ne tak úplně.
00:30:24 A šli jste na sladký. K řece Volyňce.
00:30:28 Takže študium krásný! Ale nicméně, herectví furt nikde.
00:30:33 Čili, jak došlo k tomu?
00:30:35 Tak byl r. 90, já jsem si říkal, co bude,
00:30:40 s mým prospěchem, protože se to zhoršilo,
00:30:45 tak jsem si říkal, co bude?
00:30:47 Tak nějaká strojní průmyslovka? Protože už ani na tu odbornou...
00:30:53 -Bych se nedostal.
-Špatný známky prostě.
00:30:56 Tak. A byl r. 90, táta v tý době kupoval všechny noviny.
00:31:09 A na JAMU otevřeli historicky poprvý, loutkový ročník.
00:31:16 -Loutkový ročník!
-Loutkářský, pardon!
00:31:20 Táta se to dočet, protože všude, kde jsme byli, kupoval noviny.
00:31:25 Protože dělal se současnou ženou, s Evou Hruškovou.
00:31:33 -S ní dělal?
-Loutkový divadlo.
00:31:38 Zatím víme jen, že roznášel noviny!
00:31:42 A říká, hele, tady se otvírá ročník na JAMU,
00:31:48 který se otvíral dodatečně,
00:31:50 já už jsem, všechno bylo za mnou,
00:31:53 co se týče nějakýho dalšího postupu.
00:31:56 Tak jsem dodatečně udělal ty zkoušky na JAMU
00:32:01 na loutkoherectví, Eva mě ještě připravovala.
00:32:05 -Dělal jsem Dášeňku z mopu.
-A jak se dělaj zkoušky?
00:32:09 -Dášeňku z mopu jsem měl.
-Jak, Dášeňku z mopu?
00:32:12 -No mop, několik šňůrek.
-Koště, mop? To byla vaše loutka!
00:32:21 S tou jste šel na přijímačky! Na JAMU! Jste přišel s mopem!
00:32:30 Ještě tam byly improvizace a ještě tam byly nějaký básničky.
00:32:37 Básničky na loutkoherectví!
00:32:39 A vy jste předved nějakou etudu s mopem?
00:32:42 Zmínila se někdy Evička, že přišel šílenec s mopem?
00:32:45 Že chce udělat nějakou etudku?
00:32:47 Vím, že říkala, že Marka připravovala.
00:32:51 A že mu to docela šlo.
00:32:54 -S tím mopem?
-Pojďme od toho!
00:32:57 Když mu to šlo, tak byl přijatej tím pádem!
00:33:00 No, ono to... My jsme tam byli jen 4. Takže jsem se dostal.
00:33:07 Pamatuju si, že tam byla i, ale to znám zpětně,
00:33:10 že tam byla i 1 dívka, která dělala přijímačky
00:33:15 s tím kapesníkem s uzlem, ona dělala nějakou scénku
00:33:19 a pak říkali, proč chce na JAMU, ona říkala, že jednou jela ve vlaku
00:33:22 a tady si udělala tady ten, že tam byl smutnej chlapeček,
00:33:26 že si udělala toho bubáka, že ho rozesmála, že ji napadlo,
00:33:31 že by mohla bejt loutkářka.
00:33:35 -Tuhle asi nevzali. Že ne?
-Vzali.
00:33:38 Vzali ji?
00:33:40 Takže s touhle s tím kapesníkem vy jste byli jediný v ročníku?
00:33:44 Vy teda s koštětem, ona s kapesníkem na prstu.
00:33:48 -Ne, nás tam bylo víc!
-Vy jste říkal, že otvírali zrovna!
00:33:52 Ale holek brali víc! Se jich víc dostavilo!
00:33:58 Takže bylo víc holek.
00:34:00 A to jste celý doštudoval.
00:34:02 Ne, já jsem přestoupil ve třeťáku na činohru.
00:34:05 Takže jste dokončil JAMU jako herec.
00:34:08 Činoherec.
00:34:10 -A vaše 1. angažmá bylo co?
-Hned jsme šli do HaDivadla.
00:34:17 -Teďka skočím...
-Jsem zdlouhavej, co?
00:34:20 -To se dá krásně...
-To se vystříhá.
00:34:26 Aby tam vůbec něco zůstalo, víte?
00:34:31 Jsem zapomněl v zákulisí na ouvex!
00:34:35 My jsme dělali na JAMU "ouvex Mauglí“.
00:34:40 -Jste to rozšířili!
-My jsme měli ouvex Mauglí!
00:34:44 -To hodně uvolňuje.
-To je perfektní.
00:34:47 Já jsem dodneška uvolněnej.
00:34:52 Ale já bych rád do tý současnosti!
00:34:54 Protože třeba mnoho diváků vás možná i prvně,
00:34:59 to při vší úctě k vašim předešlým rolím,
00:35:01 zaregistrovalo v poměrně dramatický roli ve filmu Protektor,
00:35:04 což je film z období protektorátu.
00:35:08 To vás určitě zaregistrovali.
00:35:10 Ale já si vás pamatuju z mnoha komediálních kreací.
00:35:14 Co máte radši jako herec?
00:35:16 Máte radši, když je sranda a když diváky rozesmějete,
00:35:20 což je např. případ Komediografu,
00:35:22 ve kterým asi pořád hrajete s Pavlem Liškou.
00:35:26 S Matonohou,s Poláškem. S Marunou. S Ukulem a s Miňou.
00:35:32 Už neznám ty zbylý. Čili, co radši?
00:35:38 Podobně asi jak Jiří. Je to úplně jedno.
00:35:43 Mně to není jedno!
00:35:47 Jsi říkal, že to máš rád, tu rozmanitost.
00:35:49 Tak neříkej něco jinýho.
00:35:55 Kluci, nehádejte se!
00:35:59 Ne, tak, samozřejmě, jak kdy.
00:36:02 Nicméně, zaregistroval jsem vás, že jste si zkusil,
00:36:06 nebo párkrát jste dělal obor,
00:36:08 na kterej bych si já např. nikdy netrouf,
00:36:10 to jsou tzv stand-upy.
00:36:12 V Americe to je hodně rozšířená věc.
00:36:15 I u nás se to začalo.
00:36:16 Že 1 člověk, herec, komik, bavič, cokoliv, přijde a má za úkol
00:36:20 v krátkým časovým úseku 3, 4 min. diváky bavit.
00:36:25 To by mě zajímalo! Já jsem mockrát slzel smíchy při vašich výstupech.
00:36:29 -Několik jsem jich viděl.
-Děkuju.
00:36:31 -Co?
-Děkuju.
00:36:33 To není zač. Při některejch taky ne.
00:36:38 -Taky děkuju.
-Abyste nám nezpychnul.
00:36:40 -Já to dělám vážně!
-To by mě zajímalo!
00:36:44 Tohleto, tam jdete a je to čistá improvizace?
00:36:48 Jak kdy! Jsou věci, který mě pálej, který mě zasáhnou
00:36:54 a který si připravím.
00:36:57 Nicméně jsou to, ty přípravy, většinou,
00:37:00 protože vždycky až to datum mě donutí, tak nosím je v hlavě,
00:37:05 ale jakoby nějakej scénář, na kterým jamuju,
00:37:09 tak to udělám 2 dny předtím, nebo den předtím.
00:37:12 A pak jsou věci, který, když se naštvu,
00:37:16 udělám na tom místě.
00:37:18 Já nevím, jestli se to dá z voleje tady,
00:37:21 nemůžou vědět, jak takovej stand-up vypadá,
00:37:24 kdybyste teď byl v situaci, že musíte něco, minutu, 2,
00:37:30 něco vyprodukovat, hlavu na to máte,
00:37:34 nápadů spoustu, jestli byste nám tady předved,
00:37:37 jak takovej stand-up se dá udělat z voleje?
00:37:40 Takhle byste si stoup dopředu.
00:37:42 Já teda vždycky před tím výstupem mám strašnou trému.
00:37:48 Ale zároveň se nebojím věcí, který jsou úplně blbý.
00:37:53 To jsem myslel, že něco takovýho právě.
00:37:57 Tady vybalil! Jen tak cvičně! Nemusí se to povést!
00:38:00 My máme pochopení! Já zvlášť mám pochopení!
00:38:02 Když něco nevyjde, to já jsem trénovanej!
00:38:05 Čili, co? Myslíte, že to, Marku, nějak půjde?
00:38:12 Zase nejde o to, abyste o tom dlouho přemejšlel!
00:38:14 Tolik času nemáme! Jen z voleje jsem myslel!
00:38:17 Co?
00:38:23 Oštěp jste vypustil!
00:38:27 Já jsem myslel, jako byste byl tam někde, kde jsou ty lidi!
00:38:30 Že byste si i stoupnul!
00:38:31 Já jsem nemyslel ze židle, že byste stand-upoval!
00:38:35 Já vás uvedu!
00:38:39 Etudku nějakou!
00:38:40 Jako kdybyste šel na vysokou školu stand-upovou.
00:38:44 My jsme byli komise! Tady Honzík, Karlík, Jiřík!
00:38:50 -Takhle ne!
-Pardon!
00:38:53 -Jestli se vám do toho nechce...
-Tak si sedněte tam!
00:38:56 -Kdo?
-Vy 3, jestli jste komise!
00:38:59 My si stoupneme. Jirko! Seďte, Honzo!
00:39:05 -My jsme ta komise!
-My jsme ta komise.
00:39:07 -Jirka půjde.
-Jéé.
00:39:13 Tak nám předveďte, Marku, nějakej ten stand-up!
00:39:23 No, tak to je! To jsem ani nepočítal!
00:39:31 Tos mě teda fakt překvapil!
00:39:36 Co?
00:39:37 Jsou věci, který člověka pálej, který by moh tady říct natvrdo,
00:39:42 nicméně by se to vypípalo.
00:39:44 -Takže není...
-Marku, nevadí!
00:39:47 Nemusíte se omlouvat! Tak holt se to nepovedlo!
00:39:51 Tak si zase sednem.
00:39:55 Nic se neděje! Taky můžete si sednout!
00:39:59 Já jsem sem nepřišel na túru!
00:40:12 Marku, nic si z toho nedělejte a zkuste to zase za rok!
00:40:17 Nic se neděje!
00:40:18 Jak už jsem říkal u Jirky Langmajera,
00:40:20 ptám se, co hezkýho vás třeba teďka čeká?
00:40:26 Čeká mě svatba.
00:40:28 Já jsem myslel roli, ale vás čeká svatba.
00:40:32 Co se týče práce, tak mě nečeká nic.
00:40:38 -Nečeká mě nic.
-Nic vás nečeká.
00:40:42 Zase, když tý práce není tolik, máte čas se oženit. Je to pravda?
00:40:45 No, to bych měl, i kdybych tu práci měl.
00:40:52 Kdy, že do toho praštíte? Bude to malá soukromá svatbička?
00:40:56 Nebo to bude ve velkým?
00:40:58 Bude to nejdřív malá rodinná svatbička.
00:41:01 A 2. den to bude takovej trochu festiválek.
00:41:06 Hudba, hudba!
00:41:07 Něco, jako, když se žení Pomeje? Něco v tomhle duchu?
00:41:12 -A jak se ženil Pomeje?
-Ve velkým teda! Ve velkým!
00:41:15 O to to bylo kratší celý!
00:41:19 -Čili, vy se ženíte poprvé?
-Poprvý.
00:41:21 Poprvé! Tak my, zkušení ženáči, vám přejeme, Marku,
00:41:24 ať vám to klapne, ať vám to vyjde, hodně štěstí!
00:41:27 Děkuju!
00:41:28 Marek Daniel!
00:41:39 Přátelé, to je pro dnešek všechno, já vám děkuju za vaši pozornost
00:41:42 a nezbejvá mně už, než dodat,
00:41:45 že přesně za týden tady budeme opět!
00:41:47 Mějte se hezky a na shledanou!
00:41:50 Skryté titulky Eva Svobodová
Dnešními hosty K. Šípa jsou herci Jan Přeučil, Marek Daniel a Jiří Langmajer, který letos oslavil 55. narozeniny (2010). Režie V. Polesný
Herectví je pro mnohé snem, posláním, životní láskou nebo koníčkem. O své zkušenosti s tímto uměleckým oborem se podělí hosté v dílu „Herecké generace“. Těšit se můžete na Jiřího Langmajera, Marka Daniela a Jana Přeučila.
