Zábavná talk show Karla Šípa, tentokrát na téma „Moderátoři“ (2009). Účinkují: J. Rosák, E. Janečková a A. Juchelka. Režie V. Polesný
Obsah dílu
Tentokrát na téma moderátoři. Těšit se můžete na Honzu Rosáka, Ester Janečkovou a Aleše Juchelku.
Jan Rosák — Ester Janečková — Aleš Juchelka
Pondělí 7. 10. 2013 na ČT1
Přehrát
00:00:25 Dobrý večer. Dobrý večer.
00:00:30 Dobrý večer, pozdravil jsem naše diváky
00:00:32 v pražském divadle Semafor, zdravím i naše televizní diváky.
00:00:35 Přátelé, naši dnešní hosté mají opět,
00:00:38 jako velice často, cosi společného.
00:00:42 Tentokrát mají společné to,
00:00:43 že všichni 3 jsou profesí moderátoři.
00:00:47 Víte, moderátor, mně je to takový podezřelý slovo,
00:00:50 to se zase tak často u nás nepoužívá.
00:00:52 Já bych řek, dejme tomu, posledních 20 let.
00:00:55 Za mejch mladejch časů se používalo jen slovo
00:00:57 konferenciér, teď je moderátor.
00:00:59 Já jsem si říkal, z čeho to tak mohlo vzniknout, moderátor?
00:01:02 Takový divný mi to bylo.
00:01:03 Tak jsem zalistoval v encyklopediích
00:01:06 a přišel jsem na to.
00:01:07 Jestlipak víte, že slovo moderátor se používá i ve fyzice
00:01:10 a znamená zpomalovač.
00:01:14 Třeba zpomalovač neutronů,
00:01:16 se říká ve fyzice moderátor neutronů.
00:01:19 Tak jsem to už pochopil, protože je pravda,
00:01:21 že řada moderátorů, který máme možnost vidět,
00:01:24 jsou skuteční zpomalovači, čili to jméno je celkem přesný.
00:01:28 Já bych řek, že tohleto povolání je na 1 stranu hezký a lákavý,
00:01:32 ale na 2. stranu velice ošemetný.
00:01:35 Skoro bych řek,
00:01:36 že nejrizikovější práce moderátora je ve zpravodajství.
00:01:40 Tam není ani skulinka na nějakej humor, nějakej vtípek.
00:01:44 Což normálně při takovým moderování samozřejmě je.
00:01:48 Já jsem slyšel, nemám to potvrzeno, že by se to skutečně stalo,
00:01:50 ale slyšel jsem,
00:01:53 kdy 1 moderátor zpravodajství
00:01:55 se chtěl pokusit o takový veselejší tón
00:01:58 a měl odhlásit v noci nějaký zprávy
00:02:01 a myslím, že ten den tam taky něco slavili,
00:02:03 takže měli všichni trošku upito a on těm svým kolegům říkal,
00:02:06 helejte se, víte co,
00:02:07 já začnu to zpravodajství v tý hlasatelně netradičně.
00:02:10 Když jim řek, co chce říct, všichni skoro omdlívali a říkali
00:02:14 prosím tě, nedělej to, to by tě na hodinu vyhodili!
00:02:18 Já vám řeknu, o co se chtěl pokusit,
00:02:19 nakonec k tomu prý nedošlo.
00:02:21 Chtěl si sednout tam do tý hlasatelny,
00:02:23 že by se rozsvítilo světýlko kamery a on by řekl:
00:02:25 Vážení diváci a na závěr dnešního zpravodajství
00:02:29 mám pro vás 2 zprávy.
00:02:31 1 dobrou a 1 špatnou.
00:02:34 Ta špatná je, že 2 poslanci našeho parlamentu
00:02:37 onemocněli nemocí šílených krav.
00:02:40 Ta dobrá je, že má být údajně utraceno celé stádo.
00:02:51 Já jako divák,
00:02:52 bych takovou informaci opravdu uvítal.
00:02:55 A myslím si,
00:02:56 že kdyby se i to zpravodajství prošpikovalo takovejma věcma,
00:02:58 že by to celý působilo nějak veseleji.
00:03:01 Ale teď už mi dovolte, abych přivítal 1. hosta,
00:03:04 kterým je, a já se nebojím to říct,
00:03:06 dneska už vlastně takový doyen českých moderátorů.
00:03:11 Honza Rosák!
00:03:16 Doyen!
00:03:25 No tak, doyen! Nemusí každej vědět, co je doyen!
00:03:28 Doyen to je nejstarší člověk stáda, by se dalo říct.
00:03:33 V tom momentě, jaks to řek a já jsem byl nad tou židlí,
00:03:36 tak jsem si začal sedat jak stařec!
00:03:39 To tě tak determinuje úplně.
00:03:42 Já neznám mnoho starších
00:03:44 a déle sloužících moderátorů, než jsi ty!
00:03:46 To zase buď upřímnej!
00:03:49 No tak, ne, ten je mrtvej.
00:03:52 No vidíš! A jsme u toho.
00:03:54 Honzo, já musím říct, víte,
00:03:57 my se známe s Honzou strašně dlouho.
00:03:59 Dalo by se říct, že o sobě i mnoho víme
00:04:01 i naše rodiny se tak jako potkávaj,
00:04:03 ale co já jsem doteďka o tobě nevěděl,
00:04:05 to jsem někde nalistoval, že ty jsi původně chtěl
00:04:09 nebo měl bejt právník!
00:04:10 Že jsi studoval právnickou školu! A proč jsi to nedodělal?
00:04:15 To tě přestalo bavit? Nebo tě vyhodili?
00:04:19 Tak všecko dohromady.
00:04:22 Mě to přestalo bavit, tak mě vyhodili.
00:04:24 Ale já jsem tu školu, právnickou fakultu,
00:04:27 začal studovat vlastně až po vojně.
00:04:29 Přihlásil jsem se v rámci vojenský služby,
00:04:34 já jsem dělal zkoušky taky v uniformě ještě.
00:04:37 -Jako voják z povolání?
-Ne! Jé, ne!
00:04:39 Jako voják základní služby.
00:04:41 Ale každopádně udělal jsem zkoušky přijímací,
00:04:44 začal jsem studovat práva a jak jsem je začal studovat,
00:04:47 tak jsem zjistil, že jsem šlápnul vedle.
00:04:49 -Že mě to prostě nebaví.
-Nebavilo tě to.
00:04:52 Ty mě znáš, že jsem takovej trošičku člověk veselé letory spíš
00:04:57 a tohleto je suchá záležitost.
00:04:59 No, dneska už je u těch soudů sranda docela.
00:05:01 -To jsi možná trošku se ukvapil.
-Mě ale nebavilo čekat.
00:05:07 Až se dostanu k tomu soudu.
00:05:09 Tak se pamatuju, že tehdy k tomu přispělo ještě to,
00:05:12 že jsem s kamarády vyrazil, učit se na zkoušky vlastně,
00:05:17 někam do jižních Čech a skončili jsme na hradě Rožmberku,
00:05:20 tam nám kastelán, mimochodem kdysi filmový režisér,
00:05:24 Čestmír Milíkovský, nabídnul, jestli tam nechceme dělat průvodce.
00:05:28 To se mi tak zalíbilo, že jsem úplně zapomněl,
00:05:30 že mám jet na ty zkoušky.
00:05:31 A když jsem si na to vzpomněl, tak už bylo pozdě.
00:05:34 Na skripta napadal prach, index jsem poslal zpátky
00:05:37 a ti mě vyhodili.
00:05:38 A dělal jsi průvodce potom.
00:05:39 Dělal jsem průvodce na hradě Rožmberku.
00:05:41 A jak jsi mluvil, na tom hradě mluvil, tam je ozvěna,
00:05:44 slyšel jsi ten svůj hlas takovej sametovej...
00:05:47 Jak to víš?
00:05:48 -Tak si to tak představuju.
-Je to tak!
00:05:51 Jak tam chodíš, jak se opájíš tím hlasem
00:05:53 a řek sis, ne, a tady vzniklo to rozhodnutí,
00:05:55 půjdu někam něco hlásit!
00:05:56 -Ne?
-No, no, tak tak trošičku možná!
00:06:01 Ale ještě jsem dělal zkoušky na DAMU taky.
00:06:04 O tom jsem nechtěl mluvit,
00:06:05 protože vím, že to je tvoje slabý místo.
00:06:06 Tak to řekni, jak tě nevzali na DAMU.
00:06:10 -Klidně to tady řekni.
-No nevzali, nevzali.
00:06:14 -Na čem to zmrzlo?
-Však oni toho litovali potom!
00:06:17 Napsali ti omluvnej dopis!
00:06:18 Ne, bohužel ne, ale já jsem si to tak představoval, že toho litujou.
00:06:22 -Na čem to zmrzlo?
-Zmrzlo to na, v podstatě na mně.
00:06:27 Zjistili asi, že nemám tolik talentu.
00:06:29 -A cos tam říkal? Nějakej monolog?
-Samozřejmě, jako každej!
00:06:33 Ale dostal jsem se do toho dalšího kola, do toho 2. kola.
00:06:36 -To je vícekolový na DAMU?
-No, tys je nedělal?
00:06:39 -Nikdy!
-A nechtěls?
00:06:40 Já jsem nechtěl bejt herec, jako ty! A vidíš a dělám to!
00:06:51 No tak, zkoušky prostě jsem neudělal
00:06:54 a já jsem potom, jsem se jim pomstil.
00:06:58 -Komu? Celý DAMU?
-Celý DAMU.
00:07:00 Protože, oni to ani nevědí, a teď to řeknu.
00:07:04 To je hezký, pomstít se a oni to nevědí!
00:07:06 Nevědí, no. Tak, aby to věděli, to řeknu.
00:07:09 Moje manželka taky. Jiřina, znáš Jiřinu,
00:07:12 ona taky se kdysi hlásila na DAMU a taky ji nevzali.
00:07:14 -Vy jste se poznali u těch zkoušek?
-Ne! Ona je mladší!
00:07:17 To poznáš, že jo?
00:07:20 Jako ta tvoje!
00:07:30 To jsem nechtěl! Promiň!
00:07:33 Počkej, ty když jsi dělal zkoušky na DAMU,
00:07:35 Jiřina musela chodit do 7. třídy asi. Že jo?
00:07:38 Do 2.!
00:07:42 Moje zdaleka nebyla na světě ještě!
00:07:44 Abysme si to srovnali, víš, ty parametry.
00:07:49 Takže jim teď máme co vyprávět! Jako dědečkové vyprávějí vnučkám.
00:07:53 Takže my jsme se potom dohodli, že oba nás nevzali,
00:07:56 a že jim to dáme zbaštit a šli jsme do tý Karlový ulice,
00:08:00 počkali jsme si, až ty cizinci přešli
00:08:02 a pak jsme na ten chodník plivli.
00:08:05 Oba 2! Oba 2! Tfuj! Takhle! Tfuj! A máte to!
00:08:09 To je dobře, že se to teď ta škola dověděla. To je dobře!
00:08:12 Jednou se to dovědět museli!
00:08:14 Ale já bych řek, že to herectví
00:08:17 v tobě se nějakým způsobem zahnízdilo.
00:08:20 Nechci říct, že to je přímo tvoje slabý místečko!
00:08:23 Je!
00:08:24 Ale ty rád, když je příležitost, tak si zahraješ!
00:08:26 Vím, že hráváš docela pravidelně s ochotníkama.
00:08:29 No tak, ne pravidelně, ale občas jo.
00:08:33 -To tě asi baví, ne?
-To víš, to mě baví!
00:08:36 A kromě toho hraju i profesionálně divadlo.
00:08:39 Hrál jsem v souboru příbramskýho divadla,
00:08:43 štrejchnul jsem si taky v muzikálu.
00:08:47 Teď hraju taky takový zájezdový představení.
00:08:49 Baví mě to! Samozřejmě!
00:08:50 Hrozně mě to baví a já si to užívám a vím, že to není moje povolání!
00:08:54 Moje povolání je opravdu moderátor!
00:08:56 Ale já jsem vždycky, už potom,
00:08:58 co jsem seknul s tím indexem na tý právnický fakultě,
00:09:01 inklinoval k takovejm těm povoláním,
00:09:03 kde jsem opravdu mohl spíš se projevovat jako extrovert
00:09:09 a trošičku exhibicionista.
00:09:10 Taky jsem třeba prodával losy.
00:09:12 Losy? A jak tam ses mohl projevit jako exhibicionista?
00:09:16 To by ses divil! Stál jsem s kamarádem na Národní třídě,
00:09:19 měli jsme stánek, to byla tehdy jen 1 loterie, čsl. státní loterie
00:09:23 a volali jsme:
00:09:24 Losy československé státní loterie! Posledních 5 losů!
00:09:29 Kdo si koupí teď, bude mít určitě štěstí!
00:09:31 Protože v těch posledních losech, tam už je určitě ten, co vyhrává!
00:09:34 Tak se přihrnul pán a koupil si 5 losů a říká:
00:09:37 To jsou opravdu poslední? Samozřejmě!
00:09:39 Odešel 5 metrů a my jsme vytáhli dalších posledních 5 losů!
00:09:44 To bylo veliký divadlo náhodou!
00:09:46 Ty jsi, jak jsi se dostal do rádia?
00:09:49 K tomu se pojí dost ty zkoušky na DAMU,
00:09:52 protože když jsem odcházel zhrzen,
00:09:55 vyšla za mnou na chodbu paní Fabiánová Vlasta.
00:10:00 A řekla, pojďte sem, mladý muži, pojďte sem!
00:10:02 Víte, že byste to měl zkusit v rozhlase? Vy máte hezkej hlas.
00:10:07 Takže ona to možná tehdy poznala, že bych tady něco měl,
00:10:11 když už tady nic moc.
00:10:14 Ve mně zůstala ta myšlenka, zapadla někam
00:10:17 a potom, když jsem udělal nějakej ten konkurz do rozhlasu...
00:10:20 -Sis našel v novinách konkurz?
-Ne, to kamarád!
00:10:24 Kamarád udělal konkurz, já o tom ani nevěděl.
00:10:28 Hráli jsme spolu takový amatérský studentský divadlo.
00:10:31 A řekl, člověče, já dělám v rádiu teď jako hlasatele,
00:10:35 jsem udělal konkurz,
00:10:36 jsem říkal, jó, to byl nějakej konkurz?
00:10:38 No a čoveče, jsou tam slušný prachy.
00:10:39 Já jsem si spočítal kolik mám tady, kolik bych měl tam a šel jsem tam.
00:10:43 Ale to byly potom zlatý časy v tom rádiu!
00:10:45 Tys byl hodně využívanej moderátor. Ale hodně živý vysílání!
00:10:51 To bylo hodně živýho, tehdy se dělalo skoro všechno živě.
00:10:53 Já dělal i v televizi potom.
00:10:54 Ale tvojí doménou, k tomu se musíme dostat,
00:10:56 bylo potom, samozřejmě,
00:10:57 když jsi vstoupil na televizní obrazovku,
00:11:00 moderování, převážně bych řek, soutěžních pořadů!
00:11:03 Soutěžních pořadů hlavně!
00:11:05 Já bych řekl, že v podstatě soutěže
00:11:07 mě provázely téměř od samýho začátku.
00:11:08 -Nechybí ti to trošičku?
-Chybí.
00:11:10 Chybí mi to velice. Nejenom mně, chybí to i divákům.
00:11:14 Dostávám hodně dopisů, Videostop, Riskuj a tak!
00:11:18 -A já si to tak trochu kompenzuju.
-Čím?
00:11:20 Tím, že třeba, dejme tomu, si u nás, v Mníšku pod Brdy,
00:11:25 si děláme takový soutěže.
00:11:27 Svolali jsme naše kamarády,
00:11:29 my máme takový klub, soustředěný kolem dobrýho vína
00:11:33 a říkáme si
00:11:33 Klub přátel dobrého vína Káji Maříka.
00:11:35 Tam je všechno Káji Maříka, u nás, v Mníšku.
00:11:38 A já jsem,
00:11:39 s mojí manželkou jsme dali dohromady takovou soutěž,
00:11:42 která se jmenuje Běh za radar.
00:11:46 Ne, nemysli si, to není politická záležitost, pozor!
00:11:49 Určitě znáte takový ty radary, který jsou na kraji obce.
00:11:53 Tam se objevuje kolik jedete.
00:11:55 Já jsem si říkal, to přece musí signalizovat i kolik běžím!
00:12:02 Tak jsme se soustředili,
00:12:04 asi tak 50 m jsme si dali čáru před ten radar, startovní čísla
00:12:10 a jeden po 2. jsme běželi!
00:12:12 Byl jsem 2.! Dobrý, ne?
00:12:20 Důležitý, že se to jmenuje Běh za radar,
00:12:22 protože se běží kousek za radar!
00:12:25 To jste běželi po dálnici teda! Radary jsou jen na dálnici!
00:12:28 Ne, ne, ne!
00:12:30 Neříkej mi, že jsi překročil povolenou rychlost!
00:12:32 To už ti nemůžu věřit!
00:12:34 Přiblížil jsem se asi na 1/8 Usaina Bolta.
00:12:38 On běží asi tak 38 - 40 km v hod. Představ si, jenom!
00:12:43 Bych bejval řek 60. Tak já běžel asi 12.
00:12:47 -12?
-To je rychlejší chůze.
00:12:52 Když jsi říkal, že ti to chybí, to je samozřejmě taková to,
00:12:55 ale takový to pódiový soutěže, nemáš třeba v hlavě model nějaký,
00:12:59 třeba televizní soutěže, kterou bys rád zrealizoval?
00:13:02 -Člověče, už ne.
-Nemáš.
00:13:05 Já jsem zjistil, když skončila soutěž, kterou jsem dělal,
00:13:09 Riskuj se jmenovala, že mi to teda ohromě chybělo.
00:13:13 Hrozně mi to chybělo.
00:13:14 A pak, postupem času, jak jsem nedělal tu soutěž,
00:13:18 dělal jsem jiný věci, spíš takový pomalejší,
00:13:20 tak jsem zjistil, že mi to hrozně vyhovuje
00:13:22 a že je krásný bejt línej.
00:13:25 Já jsem hrozně rád línej.
00:13:27 Čili ty jseš moderátor,
00:13:28 ten zpomalovač v pravým slova smyslu.
00:13:29 Já jsem došel konečně k podstatě toho názvu.
00:13:34 Já si vybavuju, že i některý ty pořady, ty soutěže,
00:13:38 že to bylo všecko živě!
00:13:40 Nebyl to nervák? Stalo se třeba něco nepředloženýho?
00:13:43 V tom živým vysílání, když jsi takovejhle pořad dělal?
00:13:46 Stalo se, samozřejmě. Staly se i takový dramatický věci.
00:13:51 Nevím, jestli ty se můžeš pochlubit tím, že, promiň, pochlubit!
00:13:54 Že v průběhu pořadu nám tam opravdu exnul pán.
00:13:58 -Na Barrandově.
-Nějaký soutěžící?
00:14:02 -Ano.
-A co?
00:14:05 Opravdu. Já to nevěděl, samozřejmě! Ale řekli mi potom!
00:14:08 Tam byl takovej šrumec, pak někoho odnášeli.
00:14:11 Opravdu, chudák, on měl teda 7 infarktů!
00:14:13 -A jde do televizní soutěže!
-Po 7 infarktech jde do soutěže?
00:14:18 Ale na závěr, to mělo zajímavou pointu.
00:14:20 Protože ten pořad měl skóre vyrovnaný.
00:14:23 1 paní tam porodila! V tom samým pořadu!
00:14:29 Zákon o zachování energie!
00:14:32 Děkuju. Honza Rosák!
00:14:43 Mým dalším hostem je moderátor, řekl bych, Honza promine,
00:14:47 z poněkud mladší věkové kategorie,
00:14:50 objevuje se na obrazovkách hned v několika různých pořadech.
00:14:55 Pochází z Ostravy a jmenuje se Aleš Juchelka!
00:15:07 Dobrý večer.
00:15:08 Tak se chci jen zeptat, u Honzy to bylo jasný.
00:15:11 Ten chtěl bejt původně hercem, vy taky moderujete,
00:15:15 ale vy jste asi původně bejt hercem nechtěl,
00:15:18 protože jsem si zjistil, že vy máte ekonomické vzdělání.
00:15:21 Ano.
00:15:22 Jak vy jste se dostal od tý ekonomiky k týhletý práci?
00:15:26 -Já jsem ing. ekonomie.
-Vy jste to dostudoval?
00:15:28 Ano, já jsem to dostudoval.
00:15:32 Pak jsem ty státnice udělal na ksicht.
00:15:34 Jak, na ksicht?
00:15:35 Jsem přišel a oni řekli, jé, to je ten pan moderátor!
00:15:38 Tomu to dáme.
00:15:39 -Fakt?
-Ano.
00:15:41 Ale já jsem pak moderoval i závěrečnou absolventskou...
00:15:44 Čili vy už jste byl známej moderátor
00:15:45 a dodělával jste si školu?
00:15:47 Já jsem ve druháku na vysoké škole udělal konkurz do ČT,
00:15:50 šel jsem tam, tam byly stovky lidí,
00:15:52 byl tam i můj partner Richard Krajčo.
00:15:55 To jsme se ještě neznali.
00:15:57 -On šel na konkurz jako moderátor?
-Ano!
00:15:59 On šel na konkurz jako moderátor.
00:16:00 A to už byl známej zpěvák nebo ještě ne?
00:16:02 -Ne, vůbec.
-Vůbec. Taky nevěděl.
00:16:04 Neznámý student druháku na konzervatoři, herectví.
00:16:07 A tam jsme se spojili, oni si řekli,
00:16:09 to by bylo zajímavé mít 2 kluky dohromady,
00:16:11 jednoho blonďáka, vysokého, krásného, hubeného.
00:16:17 Tenkrát, samozřejmě. No a jednoho menšího, takového rockového.
00:16:24 A dali nás dohromady.
00:16:26 Já si to pamatuji jako teď,
00:16:27 že jsme seděli poprvé na tom vysílání, byla to sobota.
00:16:31 To je živé vysílání ta Medúza, my jsme byli celí takoví nervózní.
00:16:35 A měli jsme ten scénář úplně přesně,
00:16:36 jsme se to drtili 2 dny, těch pár vět.
00:16:39 Bylo to vždycky: Ahoj, jak se jmenuješ ty?
00:16:43 Já jsem Richard. A jak ti říkají? Mně říkají DJ Richmond.
00:16:48 Dobře. A jak se jmenuješ ty? Já jsem Aleš Juchelka.
00:16:51 Jak ti říkají? Mně říkají jenom Aleši.
00:16:56 A tak jsme začali naši kariéru v Medúze.
00:17:01 Potom samozřejmě byla už ta písnička,
00:17:04 pak dramaturg jako...
00:17:07 A pak jsme postupně se do toho dostali,
00:17:08 protože to živé vysílání, je to stres.
00:17:12 Čili vy jste vlastně dělal konkurz, to já jsem hned nepochopil,
00:17:14 na moderování toho konkrétního pořadu.
00:17:17 Ne, že to byl moderátorskej konkurz
00:17:18 a pak uvidíme, kam toho kluka šoupneme!
00:17:20 -Na Medúzu.
-Rovnou na Medúzu.
00:17:22 -To už ta Medúza běžela?
-Ano!
00:17:25 -To dělal někdo jinej.
-Ano, Medúzu dělal někdo jinej.
00:17:28 A hledali někoho novýho, nějakou mladou krev
00:17:32 a už jsme tam 11 let.
00:17:45 Tam se to prej mění po 12,
00:17:46 čili za rok zase budou dělat konkurz.
00:17:48 Neblbněte! Neblbněte!
00:17:51 Ještě musíme vydržet, do těch 40.
00:17:53 -No tak, to je pořad pro mladý, ne?
-No jasně! Pro nás všechny, ne?
00:17:59 To je taky živej pořad, jak jste říkal?
00:18:01 Ano.
00:18:02 Stalo se tam, mimochodem, já už jsem to říkal tady Honzovi,
00:18:05 já to živý vysílání, já bych z toho měl vždycky hrůzu!
00:18:08 Stalo se vám něco mimořádnýho?
00:18:11 My tam hlavně komunikujeme s těmi diváky,
00:18:13 tak tam se stává spousta různých věcí.
00:18:16 Za 1. jim třeba nejde rozumět.
00:18:18 Nebo teď, když je digitální vysílání,
00:18:20 se to krásně zpomaluje, takže řekneme:
00:18:22 Haló, haló, kdo je tam? Oni řeknou:
00:18:27 Tady Eliška. Eliška.
00:18:31 -Že tam je ta pauza!
-Pauza, no. Digitální pauza.
00:18:33 -Digitál to zpomaluje nějak?
-Ano, digitál to zpomaluje.
00:18:36 -A proč jako?
-To já nevím!
00:18:39 To je záležitost techniků! Já tam jenom stojím a mluvím!
00:18:42 Když teda slyším!
00:18:44 -A většinou neslyším.
-Vy jste zvukovej moderátor.
00:18:49 Zvukovej moderátor. Zpomalovač vlastně.
00:18:52 Právě v té Medúze, když se to zpomaluje,
00:18:54 tam jsme naopak zrychlovači.
00:18:56 -Vy to musíte naopak hnát.
-My to naopak musíme hnát.
00:18:59 Když to už digitál zpomaluje.
00:19:00 A potom zase třeba se řekne, pozor, je krátká písnička, zpomalte!
00:19:05 -Vám řeknou. Z režie.
-Ano. Z režie.
00:19:08 My si to můžeme nějak upravit, ale stává se tam spousta věcí.
00:19:11 Třeba Richard jednou omdlel.
00:19:15 Jsem myslel, že exnul, ale on omdlel.
00:19:26 Vám se tam neměl kdo narodit!
00:19:29 To teda ještě ne! Ještě ne!
00:19:32 Ale tam to byl nějakej soutěžící, to mohli obejít.
00:19:34 Ale když exne 1 ze 2 mode... Teda, když exne! Omdlí!
00:19:39 Když omdlí 1 ze 2 moderátorů, to už je přeci vidět! Ne?
00:19:42 To je vidět! A právě to se musí proměnit ve vtip!
00:19:47 A jak se dá proměnit ve vtip, když spadne ze židle můj kolega?
00:19:52 To já nevím, jak to děláte vy, ale já jsem to udělal takhle.
00:19:56 Tam stojíte, teď najednou je to poslední studio
00:20:00 a teď se loučíte a řeknete, takže příště to bude zas tak a tak
00:20:04 a zase u příští Medúzy, příští čtvrtek čus bus!
00:20:10 Takže čus!
00:20:13 Pak šly titulky, zavolala se sanitka,
00:20:16 ta přijela, Richarda propleskli
00:20:19 a večer šel na představení.
00:20:21 -A on padnul až na konec?
-Naštěstí padl až na konec.
00:20:25 Jo?
00:20:27 A vypadlo to, že to je jako vtip,
00:20:28 takže teď to prozrazuji absolutně veřejně.
00:20:31 Richarde, jsi přepracovaný.
00:20:35 Bude konkurz!
00:20:38 Rosák!
00:20:46 -To bylo teď někdy?
-Ne, ne. To je už dýl.
00:20:50 To se vás chci zeptat, jestli to je váš program,
00:20:53 že hodně ty vaše dialogy jsou do legrace.
00:20:57 Ano, snažíme se.
00:20:58 To je váš záměr nebo to je nechtěný?
00:21:00 To je záměr! Protože celá ta hudba, celý ten showbyznys,
00:21:04 všechno to, co se dělá kolem muziky,
00:21:07 musí být samozřejmě sranda.
00:21:09 A to vy si sami ty dialogy píšete? Nebo to je improvizce?
00:21:12 My máme úžasného a fantastického pana Dohnala!
00:21:14 To je taková trojjediná záležitost,
00:21:17 my navzájem spolu tak nějak různě komunikujeme,
00:21:20 řekl bych tím 6. smyslem.
00:21:22 A pan Dohnal nám to všechno píše krásně na tělo.
00:21:25 -Čili vy se to musíte učit zpaměti!
-No teď už ne! Že?
00:21:29 Ale kdysi, když jsme začínali,
00:21:31 jsme se to všechno učili 2 dny předtím.
00:21:33 -Fakt?
-Ano.
00:21:34 A teď už tam máme nějaké ty dialogy.
00:21:37 Čtecí zařízení, ne? To můžete říct!
00:21:41 Ale to každej ví, že existuje čtecí zařízení!
00:21:43 Takže já za chvilku budu potřebovat i brejle!
00:21:46 Ano, je tam čtecí zařízení.
00:21:49 -Čili, ten humor...
-Vystřihneme to, ano?
00:21:55 -To není žádnej handicap!
-Není?
00:21:57 -Někdo čte, to co má říkat.
-Můžeme to tam nechat!
00:22:01 Dyť je to všecko do legrace, jak říkáte!
00:22:03 Ano, je to všechno do legrace a tam vznikají různé momenty.
00:22:07 Mě na tom hlavně velmi baví ta komunikace s tím divákem.
00:22:10 Když tam někdo telefonuje, vybere si tu písničku
00:22:12 a potom tam vznikne nějaká zajímavá věc,
00:22:16 že třeba někdo z čiré frajeřiny zavolá, něco vykřikne,
00:22:21 třeba i vulgárního,
00:22:23 okamžitě to položí, aby se nezjistilo.
00:22:26 -A vy, jakou metodu na to máte?
-Jakou metodu?
00:22:30 Na takovýhle věci.
00:22:31 Tak, děkujeme, to je taky názor, samozřejmě.
00:22:36 A teď se přetahujeme s Richardem, jakou písničku on si vybere.
00:22:40 Když je to nějaká písnička, která nevoní ani mně, ani jemu,
00:22:43 tak my tu písničku automaticky musíme vybrat,
00:22:46 protože už je založena v režii ta kazeta s tou písničkou.
00:22:49 A teď třeba, když je tam, já nevím, Britney Spears,
00:22:51 kterou ani 1 moc nemusíme, tak se přetahujeme,
00:22:54 tak, no a Richarde, co si vybereš ty, teď, místo pána?
00:22:59 Teď řekne, no, co já, co by mě tak bavilo?
00:23:01 Já jsem si vybíral minule, pamatuješ? Tak to si vybereš ty!
00:23:05 Říkám, no, tak... A nakonec to stejně skončí na mně.
00:23:09 Já jsem větší popista než on.
00:23:10 Mimochodem, párkrát jsem to viděl, i když to je pro mladý,
00:23:14 člověk tomu neuteče!
00:23:15 -Vy jste mladej! Vy jste mladej!
-Já vím.
00:23:18 Tady!
00:23:20 Já čistě z profesionálního zájmu,
00:23:22 taky jsem, jako mladej, když jsem byl,
00:23:23 jsem uváděl písničkovej pořad.
00:23:25 -Dělal jste Hitšarádu!
-Jasně.
00:23:28 -Pamatujete ještě?
-Pamatuju. Jsem byl takovej!
00:23:31 -Takovej jste byl? No!
-Takovej! Maminka mě takhle...
00:23:35 Vždycky, když mě kojila, tak já jsem vždycky tu hlavičku...
00:23:38 A já zase!
00:23:47 Takže mě zajímá tenhleten obor.
00:23:50 Ale já jsem, mimochodem, musím vám říct,
00:23:51 nepochopil ten systém!
00:23:53 -Tam lítá nějakej automat.
-Teď už nelítá!
00:23:57 To jste viděl před 7 lety!
00:23:59 -Už nelítá?
-Nelítá!
00:24:01 -Tak ale lítal!
-Tam toho lítalo víc!
00:24:04 No dobře, obrázky nějaký, co to je? Forbes nějakej nebo co tam lítalo?
00:24:10 A vy jste tam stejně hráli co chtěli,
00:24:11 bez ohledu na to, jestli se to potkalo!
00:24:13 To já jsem si totiž říkal! Je to podvod na lidi!
00:24:15 A proto jsem na to 7 let nekoukal!
00:24:19 -Žádný podvod to není!
-Ne?
00:24:21 Ne! Všechno to bylo jako ve skutečnosti! Stop!
00:24:23 A najednou to šup! A CD!
00:24:26 A potom se to vyměnilo, ta hra,
00:24:28 abychom nějakým způsobem nepropagovali to gamblerství.
00:24:31 -A co tam teď lítá?
-Teď tam máme Josého!
00:24:35 José je úžasný a fantastický červ,
00:24:37 který má připravený nějaký kytarový rift
00:24:42 a ten kytarový rift vy musíte přes telefon zopakovat.
00:24:45 Pokud nevíte jak na to, tak se koukejte!
00:24:47 Ve čtvrtek v 15:40 na ČT 1!
00:24:58 Ale musím říct, váš záběr je širší.
00:25:01 Vy neděláte jen Medúzu, o který mluvíme,
00:25:04 kde se pokoušíte o humor.
00:25:05 Vy uvádíte, jak jsem si všimnul i křes...
00:25:09 Jak, pokoušíme o humor?
00:25:12 Tady toto větné spojení padlo několikrát
00:25:14 a já s tím zásadně nemohu souhlasit.
00:25:16 Vy jste mě nenechal domluvit! Kde se úspěšně pokoušíte o humor!
00:25:20 Výborně! Výborně!
00:25:21 Já jsem několikrát spadnul ze židle při Medúze.
00:25:25 A dobrý všechno? Nemám se rozbrečet?
00:25:28 Já jsem vděčnej divák! Já opravdu, i pokusy já oceňuju!
00:25:32 -Že jo?
-Já to obdivuju!
00:25:34 Ale, vy uvádíte např. i Křesťanský magazín.
00:25:37 Ano, ano.
00:25:38 A tam už s tím humorem to asi moc nejde, co?
00:25:39 -Nejde! Ale já se strašně snažím.
-Řekněte mi proč?
00:25:43 Vás, jako odborníka se na to zeptám.
00:25:45 Humor s tím křesťanstvím a s tou vírou, že to nějak nejde?
00:25:47 -Jde to právě!
-Já už jsem několikrát narazil!
00:25:49 Ne, ne! To byste se divil, jak věřící nemaj rádi humor!
00:25:52 -Mají!
-Ne, ne! Na svoje konto nikdy!
00:25:55 Tak řekněte nějakej vtip na mé konto!
00:25:57 -Cože?
-Nějakej vtip na mé konto!
00:25:59 No ne, ale dělal jsem různý scénky,
00:26:01 kde třeba Jiřina Bohdalová hrála matku představenou.
00:26:05 Těch dopisů! V životě jsme tolik nedostali!
00:26:08 Tak to je možná jediná role, kterou bych jí nevěřil!
00:26:17 Tam musíte bejt úplně vážnej přeci!
00:26:20 Ale jo! Aleši!
00:26:23 V Křesťanským magazínu musíte bejt smrtelně vážnej!
00:26:25 Neříkejte mi, že ne!
00:26:26 -Smrtelně vážnej?
-Vážnější, než jste v Medúze.
00:26:30 Určitě! Tam jde třeba i o vážnější věci!
00:26:33 Tam se třeba pouští medailonky známých osobností,
00:26:36 které věří v Pána Boha,
00:26:39 takže je potřeba tomu dát určitou vážnost.
00:26:42 A ten moderátor není jen zpomalovač,
00:26:44 když jsme u těch moderátorů.
00:26:45 Ale ten moderátor musí také vycítit tu situaci,
00:26:48 kdy může tam nějaký vtip pustit,
00:26:52 nebo naopak, kdy z té situace vyplyne něco vážnějšího.
00:26:58 Takových situací je velikánská spousta.
00:27:00 Např., když moderuju něco, kde přijde nějaký politik,
00:27:04 tak já mu automaticky nedávám mikrofon.
00:27:07 Já vždycky říkám:
00:27:09 Promiňte, třeba, pane Špidla, ale vy jako politik
00:27:13 si mikrofon nezasloužíte, protože vy neděláte tečku, nikdy.
00:27:16 A já nevím, kdy vám mám do toho skočit.
00:27:18 Takhle vám můžu vzít ten mikrofon.
00:27:20 -To mu řeknete v zákulisí, jo?
-Ano.
00:27:21 Já vždycky řeknu, vy neděláte tečky.
00:27:23 Všimněte si, oni nikdy nedělají tečky
00:27:25 a nikdy se nenadechnou a jedou!
00:27:29 A já, jako moderátor nemám nikdy šanci do toho vskočit!
00:27:34 Tím se chci dostat k tomu, že člověk, jako moderátor,
00:27:38 protože moderátor je taky člověk,
00:27:44 samozřejmě musí vycítit tu situaci.
00:27:46 Např. já dělám ještě pořad Exit 316, který běžel,
00:27:50 tam jsem byl celý v bílém, jako anděl,
00:27:52 tam jsme si dělali spoustu různé legrace.
00:27:55 Byl to takový pořad pro mladé věřící.
00:27:57 U toho Křesťanského magazínu, který sledují starší věřící,
00:28:00 tam bych neřekl, že jsem smrtelně vážný,
00:28:04 ale určitě to není žádná řachanda.
00:28:08 Předpokládám asi správně, že uvádět Křesťanský magazín,
00:28:11 to musí jen člověk věřící, takže jste asi věřící.
00:28:13 Ano, já jsem věřící, jsem evangelík.
00:28:16 -To nemůže pohan.
-Kam ukazuje?
00:28:23 To jste zmínil nějakej pořad, co to je?
00:28:25 -Exit 316!
-Exitus 316.
00:28:27 To jsem v životě neslyšel!
00:28:31 Co to je?
00:28:32 -Exit 316 je křesťanský pořad...
-Exit jenom!
00:28:35 Exit! Jako východ! Jako východ!
00:28:37 Poněvadž filozofie toho pořadu je taková,
00:28:39 že člověk neustále jede po té dálnici.
00:28:43 Na východ.
00:28:47 316, to je někde u Ostravy, ne?
00:28:53 -A neustále po té dálnici frčí.
-A pro koho je ten pořad?
00:28:56 Počkejte, já jsem ještě nevysvětlil tu filozofii!
00:28:59 Neustále po ní frčí a pořád jsou tam ty informace všude
00:29:04 a jede to, jede to, člověk si nevšímá těch věcí!
00:29:06 A najednou vidí Exit! Tzn. odbočku, exit. 316.
00:29:14 A to je ta cestička,
00:29:16 kde může krásně jet a popřemýšlet a porozjímat.
00:29:19 A přemýšlet i nad těma věcma, které se týkají věčnosti.
00:29:24 -316 to je proto...
-Proč?
00:29:26 Na to jsem čekal!
00:29:29 Protože Jan 3, 16, to je biblický verš:
00:29:32 Neboť tak Bůh miloval svět, neboť dal svého jediného syna,
00:29:34 aby každý, kdo v něho věří nezahynul, ale měl věčný život!
00:29:41 -A teď to zopakujte!
-Měl věčný život.
00:29:48 Je verš, který je biblicky nejznámější a nejdůležitější.
00:29:54 Alespoň pro mě, protože jsem ten název vymyslel.
00:29:59 Aleš Juchelka!
00:30:19 Je samej exit, exit, ale nepřesedne si.
00:30:28 Když má odbočit doprava, tak dřepí jenom!
00:30:34 Přátelé, mým 3. hostem je dáma,
00:30:36 kterou, předpokládám, všichni dobře znáte,
00:30:39 protože předpokládám,
00:30:40 že jste určitě někdy, nebo možná pravidelně sledovali pořad,
00:30:44 který ona moderuje.
00:30:46 Paní Ester Janečková!
00:30:58 I vás se zeptám, čili, pro všechny 3 otázka stejná.
00:31:00 Na počátku toho, co teď děláte, čili moderujete,
00:31:04 bylo taky herectví?
00:31:05 Chtěla jste bejt herečkou
00:31:07 a nakonec se to nějak zvrtlo, jako u některých?
00:31:10 Jsem chtěla říct, na počátku bylo slovo.
00:31:13 Je to pravda.
00:31:15 Navázala na Aleše.
00:31:16 Spíš mě lákalo herectví.
00:31:18 Já jsem se vždycky sama předváděla před sebou a před ostatními.
00:31:22 Tak jako jsem si říkala, že se budu dál předvádět.
00:31:24 Nicméně jsem se nedostala na konzervatoř po základní škole.
00:31:27 -Taky vás nevzali?
-Taky. Taky. Vás taky nevzali?
00:31:30 Ne! Já jsem to nezkoušel!
00:31:34 Některý na konzervatoř, některý na DAMU!
00:31:37 Mě potom na DAMU vzali!
00:31:39 Jsou tací, kteří to radši ani nezkoušeli!
00:31:43 Mě taky nevzali na konzervatoř
00:31:45 a já jsem šla studovat zdravotnickou školu,
00:31:48 což se mi občas ještě hodí, být jako zdravotnice.
00:31:50 -Tu jste dodělala?
-To jsem dodělala.
00:31:52 Tu jste dodělala.
00:31:55 Čili, vy jste schopná, když vám ve studiu někdo zkolabuje
00:31:59 nebo i ten Krajčo, když zkolaboval, vy byste byla schopná 1. pomoc?
00:32:03 Já si myslím, že bych poskytla nějakou 1. pomoc.
00:32:05 A pravda je, že ve studiu já jsem chtěla,
00:32:07 aby při Poště byl doktor, aby pomohl těm lidem.
00:32:10 -Že to je o nervy někdy?
-To je o nervy někdy.
00:32:12 Produkce mi řekla, že to není potřeba,
00:32:14 že jsem tam já.
00:32:17 Ale kdo pomůže mně?
00:32:19 Kdy jste naposled někomu dávala 1. pomoc?
00:32:22 1. pomoc jsem dávala poprvý a zatím naposledy v 15ti,
00:32:26 kdy jsem byla v prváku na zdrávce a moc jsem toho neuměla.
00:32:29 A bylo to strašný! Při havárii jsem pomáhala.
00:32:32 Ale jinak docela často píchám injekce a tak.
00:32:34 -To mě baví.
-Jako na požádání?
00:32:37 Soused přijde, abyste mu ji švihla a vy ji švihnete?
00:32:41 Moje maminka, babička, když měla mít injekce, maminka,
00:32:43 moje kamarádka mívá migrény, tak zavolá, já přijedu.
00:32:47 Vy máte brašnu takovou tu zdravotnickou?
00:32:49 Já vždycky vyfasuju od manžela.
00:32:51 On je doktor, takže on mě pak posílá.
00:32:53 Teď vlastně nevím, jestli je to povolený.
00:32:56 -Co jestli je povolený?
-Jestli nepíchám nelegálně.
00:33:18 Já doufám, že tohle se nevystřihne!
00:33:22 Na počátku bylo slovo!
00:33:24 Jsem nečekal, že to s váma bude až takhle veselý.
00:33:26 Já taky ne.
00:33:30 Tak legálně, nelegálně. Nechme to stranou!
00:33:33 -Čili jako zdravotnice jste zdatná.
-Mě to moc bavilo.
00:33:39 Bavilo vás to!
00:33:42 Snad nejen ty injekce, abychom trošku odbočili.
00:33:47 Dýchání z úst do úst je hezká 1. pomoc.
00:33:50 To jste někomu dělala?
00:33:51 -To jsem dělala jen na Andule.
-Kdo je to Andula?
00:33:57 Andula byla taková nafukovací panna,
00:33:58 na který jsme se učili.
00:34:01 -Nafukovací panna?
-Na zdrávce.
00:34:03 A pravda, ještě jak jsem resuscitovala tu mladou holku
00:34:07 při tý havárii,
00:34:08 tak to jsem se taky pokoušela o dýchání z úst do úst.
00:34:10 A zjistila jsem, jak je to úplně jiný,
00:34:12 než když je to s tou Andulou, protože to nešlo!
00:34:16 Jak byla v bezvědomí, tak jak jsem byla zvyklá,
00:34:19 jak se otvírá pusa, tak to nefungovalo.
00:34:21 Tak to jsem měla strašnej pocit, že ji nezachráním.
00:34:23 A nevím, jak to dopadlo.
00:34:24 Já jsem nevěděl, že zdravotní školy fasujou tyhlety erotický pomůcky.
00:34:29 Nafukovací Andulu! To jsem nevěděl!
00:34:32 Tak oni nechtěli, abychom to trénovali na sobě.
00:34:35 Takže byla Andula.
00:34:38 No dobře.
00:34:39 Ale každopádně mi přišlo to povolání moc hezký,
00:34:41 i kromě toho dýchání, kromě těch injekcí.
00:34:46 Ale zároveň vlastně po tý zdrávce
00:34:48 mě stejně pořád lákalo to divadlo a herectví a tak,
00:34:52 takže jsem se hlásila na DAMU
00:34:53 a říkala jsem si a tak mi radily i kamarádky herečky,
00:34:56 že je prima být herečkou, ale že je lepší být režisérkou.
00:35:00 Takže jsem se hlásila na režii, dramaturgii.
00:35:03 A oni mě nevzali 1. rok,
00:35:05 takže jsem odjela do Anglie, jako au pair
00:35:07 a další rok už mě potom vzali,
00:35:09 takže já jsem začala studovat dramaturgii
00:35:11 a až po 3 letech jsem přestoupila na herectví.
00:35:14 Ale je třeba říct, že nějaký ty geny
00:35:18 určitě v sobě budete mít,
00:35:20 protože běžně diváci, co se o to trochu zajímají vědí,
00:35:23 že vaším tatínkem byl známý divadelník Jiří Ornest.
00:35:28 -Ota Ornest!
-Cože?
00:35:29 -Ota Ornest!
-Vidíte, jak jsem...
00:35:31 -Ota Ornest, ano. Jiří Ornest je...
-Bratr.
00:35:34 -Je bratr váš! Herec.
-Ano.
00:35:36 Pardon, omlouvám se.
00:35:38 Ono to věkově tak nevychází, protože jemu bylo 60 vlastně,
00:35:43 když jsem se narodila.
00:35:45 -Vašemu tatínkovi bylo 60.
-Ano, ano.
00:35:48 A tak to jako bejvá!
00:36:00 To je naopak výhra, protože prý se rodí geniální děti!
00:36:04 -Chytrý.
-Buď teda dementní nebo geniální.
00:36:09 Já jsem slyšel jenom chytrý.
00:36:12 Já jsem slyšela, že i dementní.
00:36:14 Ale já jsem byla v pozici toho dítěte.
00:36:17 Ne! Ta 2. varianta podle mě vůbec ani neplatí.
00:36:21 Ale já už jsem to zmínil, už jsme i teď na to narazili,
00:36:23 že teď vás diváci znají, kolik let, řadu let.
00:36:26 -4 roky.
-4 roky děláte Poštu pro tebe.
00:36:30 Helejte se, to musí bejt někdy docela o nervy.
00:36:34 Na rozdíl od jiných pořadů, který se snaží diváky rozesmát,
00:36:38 váš pořad je většinou rozpláče.
00:36:40 Já jsem se teda málem rozplakala i tady u vás.
00:36:42 Fakt jo? A víte, že já u toho vašeho pořadu,
00:36:44 já kolikrát brečím už při úvodní znělce?
00:36:48 Už ta hudba je tak... Mě rozbrečí dneska kde co.
00:36:51 Já na to kolikrát i z toho důvodu nekoukám.
00:36:55 Já jsem naměkko v jednom kuse! Už ta znělka je taková dojímavá.
00:37:00 Pro vás to musí bejt naprosto stresující!
00:37:03 Já jsem navíc hrozná plačka. Já brečím u pohádek.
00:37:06 Miluju filmy, u kterých si pak pobrečím
00:37:08 a brečím ještě dlouho poté, co skončí.
00:37:10 Když vidím v televizi brečet ještě ke všemu vás,
00:37:13 to už jsem si schopnej píchnout injekci na uklidnění!
00:37:17 -Já přijdu, když tak!
-Když tak vám zavolám.
00:37:20 Jsem z vás úplně naměkko, přijďte.
00:37:22 Čili nervák!
00:37:23 Vzpomínáte si na nějakou fakticky stresovou chvíli,
00:37:28 kterou jste tam prožila?
00:37:29 Která vám utkvěla, že to bylo k nepřežití tzv.?
00:37:32 Tam byly ty situace, ale ty bohužel nejsou zábavný.
00:37:35 Mně vlastně to hrozně schází, ten humor,
00:37:37 ale pravda je, že ten nemá moc
00:37:39 s tou Poštou pro tebe co společnýho.
00:37:41 A když tam nastane humor, tak je to vlastně spíš špatně, že jo.
00:37:45 Protože to je trochu proti těm lidem.
00:37:47 Takže tam jsou spíš šílený situace, z toho vycházející,
00:37:50 že tam se děje něco strašnýho.
00:37:52 Šílenej příběh byl, já furt říkám šílený!
00:37:54 -Já teď nechci bejt tak...
-To k tomu patří.
00:37:59 Vy ho chcete rozplakat!
00:38:02 Tak jsme tam měli příběh, který znají všichni,
00:38:04 kdo Poštu někdy viděli, kdy matka proklela svoji dceru.
00:38:07 Tak to je takový příběh,
00:38:08 který je doteď opravdu mojí noční můrou občas.
00:38:11 A pokaždé se na ten příběh novinář zeptá.
00:38:15 Já si teď nevybavuju. O co tam šlo? Ona ji proklela...
00:38:17 Matka si pozvala svoji dceru, která se s ní nechtěla setkat,
00:38:20 protože k tomu evidentně měla svoje důvody.
00:38:23 A ta matka pak vystartovala z tý pohovky a zařvala:
00:38:27 Proklínám tebe i den, kdy ses mi narodila!
00:38:29 Neplačte! Tak já zkusím nějakej vtipnější.
00:38:36 To rozhodnutí, přece tam jede třeba dálku
00:38:38 a ví, že tam někdo...
00:38:39 Ty lidi tam kolikrát jedou s tím, že i mají ten pocit,
00:38:41 že by to mohl být ten člověk
00:38:43 a chtějí mu veřejně dát najevo, že už s ním nechtějí nic mít.
00:38:46 Takhle tam byla třeba,
00:38:47 byl blázen, kluk, kterej si pozval svoji bývalou dívku,
00:38:50 která se s ním rozešla, podle mě velmi správně.
00:38:52 Protože to byl úplnej fanatik, kterej ji pronásledoval,
00:38:55 byl hroznej!
00:38:56 A ona tam přišla s tím, aby mu fakt dala najevo,
00:38:58 oni to nevědí kdo si je zve,
00:39:00 nicméně ji napadlo, že by to mohl být on,
00:39:02 protože ji pořád atakoval.
00:39:04 A byla vlastně ráda, že tam je, doufala, že už mu to konečně dojde,
00:39:09 když i v tom pořadu mu řekne,
00:39:10 já už s tebou nechci v životě mít nic společnýho.
00:39:13 A řekla mu to, že s ním nechce nikdy mít nic společnýho.
00:39:15 A co on? Povalil tu stěnu a pak povalil ji?
00:39:18 Nebo co on dělal, když to byl takovejhle blázen?
00:39:19 On byl šíleně vyvztekanej, ale ovládl se.
00:39:22 -Ovládl se.
-Ovládl se.
00:39:23 -Neobešel tu stěnu?
-Ne, ne.
00:39:27 No tak dobře, to jsou opravdu smutný příběhy.
00:39:29 Ale je třeba říct, že vy kromě Pošty pro tebe
00:39:32 děláte i pořad, který běží řadu let,
00:39:34 ten se jmenuje Sama doma,
00:39:35 který je určen ženskejm, který jsou samy doma.
00:39:37 A to mi řekněte, proč není taky pořad pro chlapy,
00:39:41 který jsou sami?
00:39:42 Vy myslíte, že žádnej chlap není sám doma?
00:39:44 Že to vymýšlej nějaký feministky tuhletu blbost!
00:39:48 Víte kolikrát já jsem sám doma?
00:39:49 A musím na to čučet, protože nic jinýho není?
00:39:52 Musíte na to čučet!
00:39:58 Já si myslím, že naopak to je pořad pro muže.
00:40:01 Dyť tam má 2 moderátorky, většinou tam chodí hosté ženy.
00:40:05 A když jsem se ptala,
00:40:06 jestli by to třeba nemohl se mnou moderovat muž,
00:40:08 když mi odešla Lejla Abasová, jako kolegyně,
00:40:10 tak říkali, že ne, že to je jen pro ženský, o ženskejch
00:40:12 a jenom ženy, ale já si myslím, že to není pravda.
00:40:14 Že se na to dívají, nejenom vy, když jste sám.
00:40:17 Ze zoufalství!
00:40:19 Vidíte a já jsem si myslela, že třeba kvůli nám!
00:40:21 Ale víte co! Sama doma!
00:40:24 Sám doma, když jsem,
00:40:25 tak jako okýnko jste tam mohli udělat!
00:40:27 10timinutový okýnko jen pro chlapy!
00:40:30 -Co zajímá chlapy!
-Já nevím co zajímá chlapy?
00:40:33 Tak něco! Já nevím!
00:40:40 -Tam je vaření! To vás zajímá, ne?
-Cože?
00:40:42 -Vaření.
-Ale no dobře!
00:40:44 To je pro ženský všechno!
00:40:45 Vy tam kolikrát učíte ženský, jak se přebaluje a dětský nemoci!
00:40:49 Máte taky říkat, který hospody jsou otevřený!
00:40:54 Kde točej nejlepší pivo!
00:40:56 A kdy hraje Sparta, kdy Slávie! Takový ty chlapský!
00:40:59 Stačilo by 10timinutový...
00:41:01 -Víte, jak by vám stoupla tadleta?
-Sledovanost?
00:41:05 -Tak já to zkusím navrhnout.
-Navrhněte.
00:41:06 A tam budou nějaký feministky v tý redakci.
00:41:08 Ne, tak jsou tam samý ženy, to je pravda.
00:41:10 Ale zas kameramani jsou samí muži!
00:41:12 Ale ty na to nemaj vliv. Kameraman čumí do vokýnka!
00:41:15 Se na to podívejte tady! Ten nic neovlivňuje!
00:41:20 Ten to jenom snímá! Ale ty redaktorky!
00:41:22 Vy jste taky dramaturg toho pořadu?
00:41:24 Ne, ne. My nosíme taky témata, upravujeme si scénáře a tak,
00:41:27 ale máme tam dramaturgyně.
00:41:28 Navrhněte.
00:41:29 A nemusí to bejt jen na Silvestra? Na Silvestra bylo Sám doma.
00:41:32 -1 x do roka!
-Udělejte Sám doma 2!
00:41:40 Ester Janečková!
00:41:45 Přátelé, to je pro dnešek všechno. My vám děkujeme za pozornost.
00:41:50 Loučím se s vámi nejen já, ale i mí hosté!
00:41:52 Vemu to takhle. Jan Rosák, Ester Janečková, Aleš Juchelka!
00:41:59 Skryté titulky Eva Svobodová