00:00:24 Dobrý večer. Dobrý večer.
00:00:30 Dobrý večer.
00:00:33 Dobrý večer. My se opět hlásíme z pražského divadla Semafor.
00:00:37 Zdravím naše diváky televizní, zdravím i diváky tady v divadle.
00:00:41 Rád bych řekl hned na začátek,
00:00:43 že naší dnešní společností budou, řekl bych, spisovatelé.
00:00:47 Nebo autoři.
00:00:49 Nebo jak se někdy, možná trochu nepřesně říká, mistři pera!
00:00:53 To se říká o spisovatelích, že jsou to mistři pera,
00:00:55 což je podle mě nepřesný,
00:00:57 protože kdo dneska tak asi píše perem?
00:01:01 Výjimky se možná najdou. Ale řekl bych, že skoro nikdo.
00:01:04 Možná přesnější by bylo, říkat, já nevím, mistři klávesy, třeba.
00:01:09 Protože většinou se píše
00:01:10 na psací stroj, ten mechanickej, nebo na počítač.
00:01:12 Nebo mistři úhozu.
00:01:16 To je blbý! To je blbý, ano!
00:01:18 To já nebudu vymejšlet,
00:01:19 ale mistři pera, mně přijde už trošičku archaický.
00:01:22 Každopádně ale ta profese spisovatelská,
00:01:26 je nepochybně velice obtížná.
00:01:29 A dosáhnout určité dokonalosti, to dá určitě práci.
00:01:33 Jenom se mi vybavuje, že 1 slavný spisovatel kdysi řekl,
00:01:36 a nevím jestli to přirovnání je úplně trefný,
00:01:40 že k tomu řemeslu spisovatelskému
00:01:43 člověk dospěje tak, jako k prostituci.
00:01:46 Napřed to dělá pro radost, pak pro potěšení druhých
00:01:50 a nakonec pro prachy.
00:01:59 Já to spisovatelský řemeslo nechci zlehčovat,
00:02:03 protože skutečně, dosáhnout úspěchu musí být neobyčejně pracný.
00:02:08 A takovej spisovatel toho musí hodně napsat,
00:02:11 aby se stal skutečně úspěšný.
00:02:14 Údajně se i traduje,
00:02:15 a to už nevím, jestli to je tak úplně pravda,
00:02:18 tak jako v kuloárech tady, mezi našimi spisovateli,
00:02:21 že úspěšný, tady na našem trhu, může být člověk buď mrtvý
00:02:27 nebo zahraniční a nebo, kterej píše perverzně.
00:02:32 Čili z toho vychází jednoduchý pravidlo,
00:02:35 že úspěšný může bejt 100 % perverzní zahraniční nebožtík.
00:02:47 Ono se tak všeobecně říká, že se čím dál, tím míň čte. U nás.
00:02:52 A že to jednou může mít neblahej vliv
00:02:54 na duševní úroveň národa.
00:02:57 Asi na tom něco je.
00:02:59 V podstatě to trošku ilustruje i taková drobná epizoda
00:03:02 z jednoho knihkupecví,
00:03:03 kde se údajně mezi regálama potuloval nějakej mladík
00:03:08 a prodavačka, aby udělala kšeft, tak k němu přišla a řekla:
00:03:11 Nevím, jestli jste úplně rozhodnutej co chcete,
00:03:13 ale kdybyste měl zájem, máme tady 2. vydání Shakespeara.
00:03:17 A on řek: Jděte! On už zase píše?
00:03:22 Já bych teď rád pozval 1. hosta a já myslím, že to nijak nepřeženu,
00:03:26 když řeknu, že je to klasik české literatury.
00:03:30 Žijící klasik české literatury. Pan Arnošt Lustig!
00:03:42 Dobrý večer.
00:03:50 Takže já vás tady vítám. Jenom se chci zeptat...
00:03:56 -Dobrý, dobrý.
-Sem se mi dívejte!
00:04:00 -Vy jste si hned přečet 1. řadu.
-Ne, já mám kamarády tady.
00:04:04 Tak jste je pozdravil. Jo, jo.
00:04:07 Možná doma na vás taky koukaj nějaký, tak jim zamávejte.
00:04:13 Vy jste prošel taky, abysme trošičku dodali váhu.
00:04:16 -Vážně.
-Ne tak úplně vážně.
00:04:18 Ale vy jste prošel Terezínem, Osvětimí,
00:04:21 ale víte co mě zaujalo?
00:04:23 Že vy se jmenujete Lustig,
00:04:25 což je přeloženo z němčiny, Veselý.
00:04:28 A tak je jasný, že se vám jméno
00:04:30 docela tluče s osudem, by se dalo říct.
00:04:32 Já jsem taky Ernst Lustig. Arnošt, ernst, vážně veselý.
00:04:38 Ernst je vážně? Vidíte to, to ani nevím.
00:04:40 To moje němčina tak daleko nesahá.
00:04:42 Tak chci se zeptat, my známe samozřejmě z filmů,
00:04:46 z dokumentů a z vašich knížek
00:04:48 tragičnost celý tý epochy, toho holokaustu.
00:04:51 Ale dalo se tam taky najít něco veselýho?
00:04:54 Vy jste byl tenkrát přeci mladej kluk!
00:04:56 Dokázal jste si najít něco veselejšího?
00:04:58 -Můžu vám říct příklad?
-Třeba!
00:05:02 Tak v Buchenwaldu vysokej SS důstojník
00:05:08 zastavil židovskýho vězně a říkal:
00:05:11 Hele, ty Žide, jestli uhádneš, který oko mám skleněný,
00:05:17 tak jseš na tom dobře.
00:05:20 Naopak, běda ti.
00:05:22 On okamžitě řek, to levý je skleněný.
00:05:26 On řek: Jak jsi to poznal? A ten Žid řek: Dívá se tak lidsky.
00:05:40 -Pardon, ještě vám něco řeknu.
-Jo, povídejte. Ano.
00:05:45 Já, když se mě lidi ptaj s takovou, ne předstíranou,
00:05:52 ale s takovou podivnou účastí a říkají:
00:05:55 Ty jsi byl v Terezíně a v Osvětimi?
00:05:57 Já říkám, jo. Nejlepší roky mýho života.
00:06:02 -Trošku černej humor.
-Jinak bych to nepřežil.
00:06:06 A sám, dokázal jste si to tenkrát tam,
00:06:09 já nevím, zpestřit nebo ulehčit?
00:06:12 Vy prej jste taky pod rukama nějakýho dozorce ukrad sekanou.
00:06:15 -To mně přišlo docela veselý.
-To náhodou veselý nebylo.
00:06:20 Ale bylo to chutný.
00:06:24 Tak v Terezíně, ty esesáci, který se šíleně štítili Židů
00:06:31 a my jsme museli bejt 3 kroky od nich,
00:06:34 když jsme je viděli,
00:06:36 tak si nechali od židovských kuchařů dělat fašírku.
00:06:41 A ve 2 v noci jsme s partou kluků šli,
00:06:46 a ten esesák vždycky sežral tý fašírky hodně
00:06:49 a ještě tam byla taková vůně toho pečenýho masa,
00:06:52 takže on usnul s tím samopalem na klíně.
00:06:57 A takovou lopatkou nad jeho hlavou
00:07:00 se dala podebrat ta fašírka a vytáhnout.
00:07:05 Kdo vytáh tu fašírku, byl hrdina hřiště,
00:07:09 zvlášť, když se rozdělil s kamarádama.
00:07:11 A to jsem dělal! S velkou oblibou.
00:07:15 A to vás určil někdo z vašich kamarádů?
00:07:17 Věděl, že dobře kradete?
00:07:18 Já jsem báječně kradl! Já jsem krad báječně.
00:07:24 Jsem na to pyšnej. Krad jsem německý kočky.
00:07:28 -Sociální sestry...
-Tam někde v tom Terezíně?
00:07:31 Ne! Ještě předtím.
00:07:33 Těm Němcům, když ta kočka se zatoulala.
00:07:34 Neměl bych to říkat.
00:07:35 -V tom lágru?
-V tom lágru.
00:07:37 Když tohle jsem vyprávěl v Americe,
00:07:40 tak studenti omdlívali, protože mají kočky strašně rádi.
00:07:44 A neradi slyšej, že si je někdo dovede udělat jako králíka.
00:07:53 Já nejsem Američan a taky celkem jako...
00:07:58 Já se vám přiznám, že mám taky radši vepřový, než kočku.
00:08:02 -No, ale tenkrát...
-Ale tenkrát! To je ono!
00:08:06 Mě zaujal váš 1 výrok,
00:08:08 kterej jste řek v nějakým rozhovoru.
00:08:11 A sice, že ženská, jako taková,
00:08:14 je to nejkrásnější, co se Bohu povedlo.
00:08:17 Jinak se mu taky pár věcí nepovedlo!
00:08:19 -A souhlasíte?
-Já se ptám teďka vás!
00:08:25 To jste odjakživa si tohle myslel? Nebo jste k tomu dospěl létama?
00:08:30 Léty ztrát a zklamání a rozčarování, jsem k tomu dospěl.
00:08:37 Bůh zkazil spoustu věcí. Např.: stáří.
00:08:40 -To je blbej výmysl.
-Že to dopustil!
00:08:44 Ale 1 věc udělal dobře. A to je ženská!
00:08:48 -A mezi námi. O tom vyjde knížka.
-Jak se ta knížka jmenuje?
00:08:53 -O ženách.
-O ženách?
00:08:55 -Vy budete asi velkej, tak jako...
-Ne, ne, nejsem velkej!
00:08:58 Já jsem ještě neřek co!
00:09:01 Mám 170 cm a pořád se zmenšuju!
00:09:05 Ne, velkej gurmán, řekl bych, znalec žen.
00:09:10 Ne! Nikdo není znalec žen, kamaráde!
00:09:13 No dobře, tak jako...
00:09:15 Na ženách to nejzajímavější je, že nejen, že jim nikdo nerozumí,
00:09:20 ale oni nerozuměj ani samy sobě!
00:09:24 To je v tý knížce asi zhruba? Tahleta filozofie?
00:09:27 Ne, to je jenom úvod.
00:09:40 Já vím, že občas se taky pohybujete v Americe.
00:09:42 A tam to moc nejde, třeba zastavit ženskou a něco jí říct!
00:09:46 Jde, ale vyhoděj vás z práce.
00:09:50 Já myslím na ulici!
00:09:52 Můžu říct příběh? Já měl senzační děkanku.
00:09:56 Jmenovala se Betty Bennett.
00:09:58 Ta říkala: Arnošte, když mluvíš se studentkou,
00:10:04 tak se jí díváš přímo do očí, ale nepoklesneš očima!
00:10:10 Protože to je harassment.
00:10:12 To je harašení, když poklesneš očima!
00:10:15 -Kouknout je harassment?
-Jo! To byste se divil!
00:10:19 To se divím, teda!
00:10:22 A já jsem říkal, ale Betty, já se budu dívat přímo,
00:10:27 ale co mám dělat, když je ta holka vyšší než já?
00:10:32 -A ona řekla: Ven!
-Vyhodila vás!
00:10:35 Ale ne z práce, jenom ze svý kanceláře!
00:10:39 -To je to tam takhle ostrý?
-Příšerný!
00:10:42 Jednou jsem otevřel studentce dveře.
00:10:46 Já jsem se lek! No, podržel jste jí dveře.
00:10:50 Vzal jsem ji za loket a říkal jsem, prosím.
00:10:53 Okamžitě mě zavolala děkanka a řekla: Ty ses jí dotknul!
00:10:58 Jsem říkal: Jo, jsem ji vzal za loket a řek jsem, prosím!
00:11:01 Ona řekla: Nemůžeš! To je zakázaný!
00:11:05 Profesor se nesmí dotknout!
00:11:09 Já jsem jednou vzal kluka kolem ramen. Kluka! Jo?
00:11:13 A on řek: Nedotýkej se mě!
00:11:15 A od tý doby jsem se už nikdy nikoho nedotk! Ani sebe!
00:11:22 Jestli nemáte nějakou pověst, že jste extra nebezpečnej!
00:11:24 Ne! Já jsem měl pověst jehněte! Jinak bych tam nevydržel!
00:11:30 Jinak bych tam nevydržel 21 roků!
00:11:33 -A teď už teda nic?
-No teď jsem v penzi!
00:11:38 A o jakým úseku svýho života teďka mluvíte?
00:11:42 To je 40 let zpátky?
00:11:45 Co vám zakazovali koukat jinam než...
00:11:47 -To není ani desetiletí!
-No.
00:11:50 To je všechno čerstvý.
00:11:51 To musíme říct, v tý Americe, vy jste tam učil tzv. tvůrčí psaní!
00:11:57 -Mimo jiné.
-Ještě něco jinýho jste tam učil?
00:12:00 -Co jste tam učil?
-Film a literatura.
00:12:02 Film a literatura 2. svět. války, Jak se píše povídka
00:12:08 a Jak se píše scénář.
00:12:10 To se báječně učí. Těžko se to dělá!
00:12:17 To mě ještě zajímá! Vy učíte i tady to psaní! Že jo?
00:12:20 -To já vím! Někde na univerzitě.
-Jo.
00:12:22 Jakej je rozdíl? O čem píšou mladý Američani?
00:12:24 -A o čem mladý Češi?
-Všichni píšou o sexu!
00:12:27 -Jděte! Tam i tady?
-Všude! Je to neuvěřitelný!
00:12:33 Ale čím jsou mladší, tím jsou posedlejší sexem.
00:12:37 -Tím, že o tom píšou.
-No, tím začnou.
00:12:41 Pak zkušeností se maličko otuží
00:12:48 a pak o tom už nepíšou, jenom to prováděj.
00:12:54 Já vám řeknu 1 věc.
00:12:57 Výhoda staršího člověka je paměť.
00:13:02 Když si vzpomene!
00:13:14 Vy, co píšete vaše knížky,
00:13:16 to prakticky všecko čerpáte z vlastních zážitků.
00:13:19 -Čili ta paměť...
-Ne! Ne.
00:13:21 Spisovatel nemůže čerpat z vlastních zážitků.
00:13:24 -Trošku aspoň, ne?
-To by napsal 1 knížku.
00:13:28 Spisovatel se musí naučit čerpat ze všeho, co ho obklopuje.
00:13:36 A pak má nevyčerpatelný náměty. Protože svět je nevyčerpatelnej.
00:13:42 I nevyzpytatelnej!
00:13:43 Ale kdyby se spoléhal jen na sebe, to by byl slabej spisovatel.
00:13:48 Ale vy pár těch knížek, už jste se k nim vrátil
00:13:52 a už jste je znova vydal takový poupravený.
00:13:54 To mi vysvětlete!
00:13:55 To jste si něco vzpomněl, co jste tenkrát zapomněl?
00:13:59 -Co na tom upravujete?
-Úplně vážně, jo?
00:14:04 Já se svýma knížkama zacházím jako Jaroslav Hašek se svými psy!
00:14:12 Myslete si, že moje knížka je foxteriér.
00:14:16 Já ho prodám, on mně přiběhne zpátky,
00:14:22 já ho učešu, vykoupu a prodám ho znova!
00:14:35 Arnošt Lustig!
00:14:47 Já bych teď rád pozval dalšího hosta.
00:14:50 Je to mladá spisovatelka.
00:14:54 Trošičku jí občas říkají, že je to Viewegh v sukních!
00:15:01 Jmenuje se Klára Janečková!
00:15:12 Že s vaším jménem spojujou Viewegh v sukních?
00:15:15 Že jste to taky slyšela?
00:15:16 Ale vy jste teď vydala knížku,
00:15:20 která je na základě vašich osobních zážitků.
00:15:24 My jsme si tady dali podtitul toho dnešního večera:
00:15:27 Příběhy, které píše život. A ten váš příběh napsal život.
00:15:30 -Knížka se jmenuje Unešená.
-Unesená.
00:15:34 -Unesená.
-Od únosu, unesená.
00:15:37 -Čili vás opravdu někdo unes?
-Ano.
00:15:40 -Kdy, jak, proč?
-Před 10 lety to bylo přesně.
00:15:43 Kvůli penězům. Rodiče podnikali,
00:15:45 tak se prostě 2 Češi, Ukrajinec rozhodli,
00:15:48 že získaji tak snáz peníze.
00:15:50 Počkali si na mě, když jsem šla ze školy a unesli mě.
00:15:53 30 hod. jsem byla držená v takové hnusné ukrajinské ubytovně.
00:15:57 Já jsem první vůbec netušila, že se jedná o únos,
00:16:00 protože 1 z těch Čechů byl člověk, kterého jsem znala.
00:16:03 Byl to bývalý přítel mojí kamarádky, 2 r.
00:16:05 Takže se s vámi dal do řeči na ulici?
00:16:07 Normálně čekal na mě před školou, že dovezl mému známému peníze.
00:16:10 Řekl, že mě vezme k bankomatu, tam mně je vyzvedne.
00:16:12 A odvezl mě na ubytovnu, tam mně dali drogy, svázali mě.
00:16:16 -To jste ještě nebyla spoutaná?
-Ne, vůbec.
00:16:18 Já jsem vůbec netušila. On se bavil o kině, o zábavě.
00:16:21 Vůbec jsem neměla žádný ani pochybnosti.
00:16:24 Až potom jsem zjistila, že se jedná o únos.
00:16:26 To mi řekl až Ukrajinec, který mě hlídal.
00:16:29 A pořád jsem si myslela, že je to nějaký blbý žert.
00:16:32 Že v naší zemi se to nemůže stát. Kór mně!
00:16:35 -To se může stát všecko.
-Pak už jsem to pochopila.
00:16:39 -Kde se to stalo, tohleto?
-Ve městě Holešov, na Moravě.
00:16:42 Kousek od místa, kde bydlím.
00:16:44 A jako nějak brutálně se k vám jako...
00:16:46 Z počátku, musím říct,
00:16:48 že ten Ukrajinec byl poměrně agresivní.
00:16:50 A já jsem, samozřejmě, měla jsem šok, brečela jsem,
00:16:53 chtěla jsem, aby mě pustili.
00:16:55 -Taky nějakou jste dostala?
-To taky.
00:16:56 Fakt, jo? A proč? Vy jste se vzpouzela?
00:16:59 Jsem chtěla utéct. Já jsem tomu nevěřila.
00:17:01 Já jsem si pořád říkala, že je to nějaký špatný žert.
00:17:04 Říkala jste, chlapci, končí legrace, já jdu domů,
00:17:06 já mám žízeň, nebo hlad?
00:17:08 -Že už je na čase odejít.
-A co oni?
00:17:11 Prostě mi vyhrožovali, že mě svážou,
00:17:15 cokoliv, že mi udělají, když se neuklidním.
00:17:19 Potom jsem se dozvěděla, že ten hlavní únosce,
00:17:21 ten můj známý, což doteďka těžce nesu, řekl tomu Ukrajinci,
00:17:25 že mě může znásilnit, udělat si se mnou co chce.
00:17:28 Ale já naštěstí, nevím, kde se to ve mně vzalo,
00:17:30 ale zareagovala jsem způsobem,
00:17:32 že nějak jsem si toho Ukrajince naklonila emočně.
00:17:35 -Emočně?
-Emočně.
00:17:37 -Jste se skamarádili jako?
-Ano. Přesně.
00:17:40 Že jsem přestala brečet
00:17:41 a začala jsem se ho vyptávat na jeho rodinu, přítelkyni.
00:17:44 Na to jak žije. A tak nějak, prostě jsem se stala někým blízkým.
00:17:48 A podařilo se jim, ten únos, že by dostali od rodičů...
00:17:52 Už měli dostat a mně se potom podařilo utéct jim.
00:17:55 -Vy jste utekla?
-Já jsem utekla.
00:17:57 -Takovou lest jsem použila.
-Lest jste použila?
00:18:00 Tak jsem nějak věděla, že už je načatý, ten Ukrajinec.
00:18:04 A že už je takový mně blízký, tak jsem si vymyslela,
00:18:07 že potřebuji nějaké ženské hygienické pomůcky.
00:18:10 A chlap, samozřejmě, tomu vůbec nerozumí.
00:18:12 A poslala jsem ho do Večerky je koupit.
00:18:13 To byla sobota.
00:18:15 A to byla taková stará ubytovna,
00:18:16 mně se podařily vypáčit dveře a utekla jsem.
00:18:18 -Rodiče už za vás zaplatili? Ne.
-Ne.
00:18:20 Oni chtěli milión Kč, ale rodiče to nestihli předat.
00:18:23 To byl docela dramatický zážitek!
00:18:26 Nicméně, vždycky píšete knížky
00:18:28 na základě skutečnýho zážitku, co se vám stane?
00:18:30 Tak ne přímo mně. Ta knížka byla opravdu mně nejosobnější.
00:18:33 Že jsem tam dala i část fantazie, ale i část toho, co se mně stalo.
00:18:37 Ale jinak píšu z toho, co nejenom já zažiju,
00:18:40 ale i moji známí, s kým se setkám.
00:18:43 Vlastně já čerpám, jak říkal pan Lustig, ze všeho.
00:18:47 Ale vlastní zážitky jsou asi nejlepší.
00:18:48 Chodíte tomu nějak naproti? Že třeba o půlnoci chodíte sama?
00:18:53 -Tak teď už moc ne.
-Abyste měla materiál na psaní!
00:18:57 Tak teď po tom únosu tak jako moc už...
00:18:59 Vy jste taky napsala knížku, ta se jmenuje, myslím,
00:19:04 Manželské okovy.
00:19:05 Ano.
00:19:07 -Vlastní zážitky jste popsala?
-Ne.
00:19:08 -Ne?
-Ne.
00:19:10 Tak, ale vy jste vdaná, ne?
00:19:12 Já vždycky říkám, jak říkala kdysi paní Bohdalová ve filmu,
00:19:15 já jsem střídavě, takže jsem byla vdaná,
00:19:17 potom jsem se s manželem rozvedla, protože trošku zlobil
00:19:20 a zase jsem s ním zpátky.
00:19:22 Takže, prostě pořád je to stejný muž v roli.
00:19:25 Počkejte, počkejte! Ne tak rychle! Ne tak rychle!
00:19:29 -Vy jste byla jak dlouho vdaná?
-Asi necelé 2 roky.
00:19:33 -2 r. a on začal zlobit.
-No, zlobil už tak po roce a půl.
00:19:37 Po roce a půl? A co jako je konkrétně to zlobení?
00:19:42 -Nechtěl luxovat?
-Tak trošku víc popíjel.
00:19:44 To taky nechtěl.
00:19:45 Vidíte, jak vám napovídám milosrdně!
00:19:49 -To luxování bych tak nějak přešla.
-Ale bylo tam něco jinýho!
00:19:54 -Seká dobrotu?
-Jo.
00:19:55 Seká dobrotu. A o čem jsou teda
00:19:57 ty Manželský okovy, co jste napsala?
00:20:00 Tak to je o jedné Rusce. Psala jsem o Rusce.
00:20:03 Která odešla do Ameriky dělat takovou au pair,
00:20:07 nebo dá se říci, společnici jedné staré ruské dámě.
00:20:09 A zamiluje se tam do bohatého právníka ruského.
00:20:13 A ten s ní taky pěkně zatočí.
00:20:15 Takže proto jsou to Manželské okovy.
00:20:16 -A ona si ho veme?
-Veme si ho.
00:20:18 A zjistí, že má kontakt i na mafii, on ji bije,
00:20:22 nechová se k ní zrovna nejlépe.
00:20:24 Je v takové zlaté kleci.
00:20:25 A něco je na tom pravda a něco jste si vymyslela?
00:20:28 Určitě.
00:20:29 To vám někdo vyprávěl? Nějaká kamarádka?
00:20:32 Přímo, když jsem byla v Americe,
00:20:34 tak tam vím, že na Briten Beach přímo žije ruská komunita.
00:20:37 Tak mi o ní vykládali hodně Češi i Rusi, kteří tam byli,
00:20:40 jak se tam žije a jaké tam fungují praktiky.
00:20:43 Takže je z toho hodně pravdy.
00:20:45 Takže jste si to tak jako přibarvila
00:20:48 a udělala jste z toho poutavý román.
00:20:50 Taky mě zaujalo,
00:20:52 kolik vy jste celkem napsala těch románů?
00:20:53 -6.
-6?
00:20:55 Řekněte mi, jak se jmenuje? Ďábelská tvář?
00:20:58 To je 1.
00:20:59 O čem je Ďábelská tvář, mi řekněte. A pak vám řeknu proč se ptám.
00:21:02 Je to historický román z 2. pol. 16. stol.
00:21:05 A je to o takové šlechtičně Isabelle de Arles, z Francie,
00:21:09 taková asi jediná potvora jako žena, kterou jsem měla kdy.
00:21:12 Taková záporná postava,
00:21:14 která se provdá za anglického šlechtice
00:21:16 a toho se pak pokusí zabít.
00:21:17 Čili žádná současnost. Je to historický.
00:21:19 Já vám řeknu, proč se ptám. Protože v ohlasech na vaše knížky
00:21:22 jsem se někde dočet,
00:21:24 že si tuhletu knížku vaši, Ďábelská tvář,
00:21:26 se zájmem přečet nejznámější českej vězeň Jiří Kajínek.
00:21:31 A že se mu moc líbila.
00:21:33 Tak jsem si myslel,
00:21:34 jestli tam nepopisujete nějaký techniky útěků.
00:21:36 To je pravda. Ona utekla ta šlechtična.
00:21:39 -Cože ona?
-Ona utekla ze skoského vězení.
00:21:41 Jo, ona utekla ze skotskýho!
00:21:51 No vidíte to, jak se to dostane přímo do vězení!
00:21:53 To musel dostat v chlebu zapečenou tu knížku!
00:21:56 Stačí jen ta část o tom útěku.
00:21:58 Ne, on říká, on taky nemusel říkat pravdu, že si to přečet celý.
00:22:03 Už teď nevím, jestli říkal, že jste jeho oblíbená autorka.
00:22:05 To nevím, ale tohleto si přečet se zájmem.
00:22:09 To je zajímavý, že jo? Můžete mu něco vzkázat?
00:22:12 Třeba oni tam koukaj na televizi. Pozdravte svého čtenáře!
00:22:17 Zdravím!
00:22:18 -Řekněte, Jirko! Řekněte, Jirko!
-Jirko, moc zdravím.
00:22:21 No, konečně!
00:22:28 Vy vůbec tu historii dost často zpracováváte.
00:22:30 Máte nějakou svoji oblíbenou historickou postavu?
00:22:33 S kterou třeba se musíte ztotožnit, jako autorka! Která?
00:22:38 Já mám třeba ráda Alžbětu Tudorovnu,
00:22:41 dceru Jindřicha VIII.
00:22:42 -Alžbětu Tudorovnu!
-Tu mám hrozně ráda.
00:22:45 A myslím si, že to je žena, která to neměla lehké.
00:22:47 Která byla taková silná, která toho spoustu dokázala.
00:22:49 Za její vlády se třeba vedly války, ale ne tolik, jako za vlády mužů.
00:22:53 Takže to je taková moje oblíbená postava.
00:22:56 Kterou zpracováváte? Ve více knížkách?
00:22:59 Dá se říci, že třeba ta 2. pol. 16. stol.,
00:23:01 ta 1. kniha, byla vlastně za vlády té Alžběty I.
00:23:05 Jinak vaše povolání je co? Vy se neživíte jako spisovatelka.
00:23:08 Já jsem vystudovala ekonomickou školu,
00:23:10 ale tímto se teď neživím, studuju psychologii, za rok končím,
00:23:13 takže pak bych chtěla být psycholog.
00:23:15 A co budete konkrétně? Už víte, jako psycholožka?
00:23:18 Budete mít někde nějakou svoji...
00:23:20 Pořád přemýšlím, jestli půjdu jako klinický psycholog,
00:23:23 že bych šla do blázince na 6 let nebo na 7, si udělat atestaci.
00:23:28 A potom bych léčila.
00:23:32 Já vám něco řeknu, jo? O ní.
00:23:34 -Ke Kláře!
-Jo.
00:23:36 Vy jste ji učil tvůrčí psaní, Kláru?
00:23:37 Ne, ale ona mi věnovala svou 1. knížku
00:23:41 a její tatínek čtvery ponožky.
00:23:49 -Je to pravda?
-Ano.
00:23:53 -Jo?
-Jo.
00:23:59 -Proč zrovna ponožky?
-Já nevím.
00:24:04 Vy jste někde psal, že máte nedostatek ponožek?
00:24:07 Nepsal, ale její tatínek vyrábí ponožky.
00:24:10 A musím vám říct, není to reklama, ale ty ponožky byly báječný!
00:24:23 Šla byste, Kláro, do učení tvůrčího psaní?
00:24:25 Vy už jste pár knížek napsala,
00:24:27 ale kolikrát se autor dostane do slepé uličky.
00:24:30 -1 hod. byste jí dal!
-Zadarmo.
00:24:32 Zadarmo byste ji učil?
00:24:34 Takovouhle pěknou holku? Zadarmo celej kurz!
00:24:37 Arnošte, víte kam byste se jí ale musel koukat? Víte to?
00:24:42 -Rovně.
-Do očí!
00:24:45 Ale zase si vemte, Klára píše o skutečných zážitcích!
00:24:47 Aby její další román se nejmenoval Ve spárech Arnošta!
00:24:52 Jo, to by nebylo...
00:24:59 Vy chcete být profesionální psycholožkou
00:25:01 nejradši v blázinci?
00:25:03 1. musíte jít do blázince si udělat atestaci.
00:25:06 -To je povinnost?
-To je povinnost.
00:25:07 Pokud chcete být klinický psycholog a chcete být soukromý.
00:25:10 -Strávit tam 6 měsíců?
-Ne, 7 let. 5 - 7 let.
00:25:12 7 let?!
00:25:15 Atestace, která trvá 7 let?!
00:25:17 5 let dospělí, 7 let děti, když chcete dělat.
00:25:20 5 let s duševně nemocnejma dospělejma?
00:25:23 -To denně absolvovat celé...
-Ano.
00:25:27 Pak děláte nějaké zkoušky a můžete být klinický psycholog.
00:25:30 Samozřejmě můžu jít do poradny, třeba manželské.
00:25:33 Což třeba v mém případě bych nedoporučovala.
00:25:38 Počkejte, se zkušenostma z blázince do manželský poradny?
00:25:42 Ne, myslím, že můžu jít místo do blázince,
00:25:44 tak můžu jít do poradny.
00:25:45 Tam máte více požností.
00:25:47 Můžu jít třeba do školství, do reklamy.
00:25:51 Taky do vězení choděj psychologové!
00:25:52 -Do forensní.
-Máte tam své čtenáře.
00:25:58 -Můžu napsat knížku.
-No jasně!
00:26:01 Co teď máte rozepsanýho? Co máte ve stroji?
00:26:04 -Píšete, do čeho píšete?
-Na počítači.
00:26:07 To je pohodlí, že jo? Vymazat se to dá.
00:26:09 Přesně, no. Teď je taková doba.
00:26:11 Mažete často? Delete klapku máte jako novou?
00:26:19 Vy nemažete vůbec! Taky jsou ty vaše knížky tlustý!
00:26:21 -Já jsem je viděl!
-Redaktor pak maže.
00:26:25 To je bez delete, všecky ty romány!
00:26:27 Ale tak já potom hodně ještě přidávám.
00:26:29 -Já napíšu a potom přidávám.
-Takže pak je to...
00:26:33 A redaktorka pak chudinka...
00:26:35 -Takže co teď máte ve stroji?
-Teď mám takovou zajímavou knížku.
00:26:38 Já sama mám fóbii z létání letadlem a hlavní hrdina bude letec.
00:26:42 Tak jsem zvědavá,
00:26:43 jak se vtělím do člověka, který má rád létání.
00:26:47 -Vy nelítáte vůbec?
-Létám skoro pořád.
00:26:49 Ale když létám, opravdu...
00:26:51 -Jak léčíte tu fóbii teda?
-Bojím se.
00:26:55 To se prostě nedá vyléčit!
00:26:56 -Bojíte se?
-A bojí se i okolní.
00:26:58 Někdy pomáhá trošičku...
00:27:01 Já se bojím, že když se napiju a bude to padat,
00:27:03 tak nebudu pořád při vědomí, abych se zachránila!
00:27:07 Že prostě nebudu ve 100 % kondici!
00:27:10 Ale zase ožralí mají štěstí! Vám řeknu!
00:27:20 Takže to je protiúkol!
00:27:22 Vy se bojíte lítat a píšete o letci!
00:27:25 A taky sbíráte ten materiál? Chodíte třeba...
00:27:27 Ano, půjdu teď na trenažér.
00:27:29 Nechci říct s nějakým pilotem, ale mezi piloty?
00:27:31 -Mám spolužačku, ona je pilotka.
-Spolužačka je pilotka?!
00:27:33 A ta vám říká...
00:27:35 Ta mi hodně pomáhá. Teď půjdu s ní na trenažér.
00:27:37 Takže mě bude učit vzlétnout, přistávat a takové věci.
00:27:40 To vy se přímo budete učit! Aby to v tý knížce bylo věrohodný.
00:27:44 Klára Janečková!
00:27:59 Já bych rád pozval, přátelé, dalšího hosta.
00:28:01 Pro změnu to není tak úplně spisovatel,
00:28:04 protože on píše především filmové scénáře.
00:28:08 Marek Epstein!
00:28:19 Já jsem možná, já jsem řek, že nejste spisovatel,
00:28:22 ale vy přece jenom už 1 knížku jste napsal.
00:28:25 Prvotinu máte za sebou. Co to je? Když tak, připomeňte.
00:28:29 Já myslím, že jste měl říct: Není dobrý spisovatel.
00:28:31 -To já nemůžu vědět! Já to nečet.
-To říkám já!
00:28:34 -Vy říkáte, není dobrý spisovatel.
-Ale já to četl v novinách.
00:28:37 Vy jste to četl v novinách? To byla kritika?
00:28:41 A vy takhle dáte na ty kritiky? Že vás to zarmoutilo?
00:28:45 Tak, vás nepotěší. Ale u knížky je to těžký.
00:28:49 U filmu na to půjde, když to dobře dopadne,
00:28:52 1/2 miliónu lidí,
00:28:53 a když se jim to líbí, tak si to řeknou.
00:28:55 Je taková šuškanda.
00:28:56 A když máte knihu, která má 800 výtisků
00:29:00 a nějakýmu kritikovi se to nelíbí, on to napíše,
00:29:02 tak si to ty lidi hůř řeknou, protože míň jich to čte.
00:29:07 Vidím, že vás to vzalo, ta kritika!
00:29:09 Nějakej blbeček něco napsal a vy z toho máte bezesný noci!
00:29:13 Možná napsal pravdu! Já nevím!
00:29:15 Blbeček je to! Nesmíte si nechat vzít ten vítr z plachet!
00:29:21 Klára si taky z kritiky... Nemluvím o Arnoštovi!
00:29:25 Já bych měl říct, že vy jste do povědomí široký veřejnosti
00:29:31 vešel tím, že jste dostal
00:29:32 2 x cenu, nebo 1. místo za nerealizovaný scénář!
00:29:38 Že jo? To mě zaujalo, ten termín! Nerealizovaný scénář!
00:29:43 On je nerealizovaný!
00:29:44 Řekněte mně, ty 2,
00:29:46 za který jste dostal cenu, už se realizovaly?
00:29:50 Realizovaly se oba.
00:29:51 Ten 1. se realizoval v Rumunsku, ještě tady není.
00:29:54 On byl teda z Rumunska. Odehrával se v Rumunsku.
00:29:58 Proč zrovna v Rumunsku se odehrává?
00:30:01 Protože režisérka byla Rumunka, my jsme se potkali na FAMU
00:30:04 a významně jsme tam kamarádili.
00:30:06 -Významně jste spolu kamarádili?
-Významně jsme spolu kamarádili.
00:30:09 A protože já jsem nic neměl, ale byl jsem scénárista,
00:30:11 ona režisér, tak jsem jí napsal film.
00:30:15 Takže jste psal vlastně pro ni na zakázku.
00:30:17 Ne na zakázku! Protože jste se výzmaně znali.
00:30:20 Já bych skoro řekl z lásky, že jsem to napsal.
00:30:22 Z lásky! Tak to řekněte naplno! Z lásky jste napsal scénář!
00:30:26 Ten se ale nerealizoval.
00:30:28 A pak jste ho přihlásil do soutěže nerealizovaných scénářů!
00:30:31 Ona řekla, že to točit nebude? Že to bylo nerealizovaný?
00:30:35 Ne, naopak! Ta soutěž, tam se dává scénář,
00:30:38 který třeba ještě nemá režiséra nebo nemáte producenta.
00:30:41 A je to 1 z mála soutěží, kde oni dostanou jakoby ten text.
00:30:45 Tu prózu nebo v lepším případě třeba literaturu.
00:30:48 A soudí ten text.
00:30:50 Na rozdíl třeba od Českých lvů, kde je cena Český lev za scénář,
00:30:54 ale tam už oni posuzují ten film.
00:30:56 A tam už je spousta ovlivnění dalších, režisér to přepíše,
00:31:01 pak to samozřejmě zrežíruje,
00:31:02 tzn., že co vy napíšete, on odvypráví obrázkama.
00:31:05 Je tam střihač, kameraman, jakoby těch, najednou,
00:31:08 ta filmová řeč má spoustu prostředků
00:31:11 a každá z nich může do toho obsahu finálního,
00:31:15 včetně třeba toho, že to jinak skončí, promluvit.
00:31:18 Takže ten výsledek není už tak úplně o tom scénáři,
00:31:20 ale o tom, co z toho zbylo, nebo naopak, co z toho vzniklo.
00:31:23 Kdežto tohleto je soutěž, která hovoří,
00:31:25 nebo se týká pouze toho čistýho papíru.
00:31:28 Nějaká komis přečte ten scénář a posuzuje ho jako literární dílo!
00:31:32 -Tak!
-Tak by se to dalo říct.
00:31:34 Ale vy jste už napsal scénáře k několika realizovaným filmům.
00:31:39 Budu jmenovat jen českej film Václav,
00:31:42 s Ivanem Trojanem v hlavní roli.
00:31:44 A taky Roming. O těch 2 Romech, Polívka, Labuda.
00:31:48 Polívka není Rom v tom filmu, on chce být pouze.
00:31:50 -Takhle. Tak je polo. Polo.
-Tak.
00:31:53 Jak to děláte?
00:31:54 To chodíte si to prostředí,
00:31:57 o kterým chcete psát nějak zjišťovat?
00:32:00 Nebo jak postupujete, jako autor?
00:32:03 Já myslím, že to nemá pravidelnej, stále stejně se opakující princip.
00:32:09 Je to kolikrát náhoda.
00:32:11 Je to nějaká počáteční energie, která vás musí nakopnout.
00:32:15 A vy v ní musíte najít, nebo já to tak mám.
00:32:17 Musím v ní najít něco, čemu věřím, nebo něco co znám
00:32:20 a v čem je aspoň kousek tý pravdy.
00:32:21 A tu pravdu pak můžu obalovat tou fantazií.
00:32:24 A co třeba? Třeba v hospodě slyšíte nějakou historku vyprávět?
00:32:27 Nebo co může být tím 1. impulzem, co vás nakopne?
00:32:30 Nebo v tramvaji něco slyšíte? Já nevím, jestli jezdíte tramvají?
00:32:33 Vy byste moh psát! Takhle nějak to v podstatě je.
00:32:36 -Že bych moh začít psát?
-To může každej.
00:32:40 To bych napřed musel začít chodit do hospody.
00:32:43 To se nestává jen v hospodě.
00:32:45 Já myslím, že ten impuls může přijít od kohokoliv.
00:32:47 Někdy vám někdo něco vypráví
00:32:48 a vy v tom poznáte kousek něčeho, co dobře znáte
00:32:50 a co vás jakoby dál posunuje v tom vyprávění.
00:32:53 A můžete potom slyšet spoustu jinejch příběhů, který jsou silný,
00:32:56 ale vy si k nim tu cestu nenajdete.
00:32:58 Ale já nevím! Každý to má jiný! Já to mám takhle.
00:33:01 Máte nějakej, kterej si třeba pamatujete?
00:33:03 Ten původní impuls! Třeba scénář k tomu filmu Václav!
00:33:06 Bylo něco konkrétního impulsem? Nebo to je celý vaše fantazie?
00:33:10 U Václava je to celý trošku jinak.
00:33:12 Protože tam na pozadí stál námět skutečné milosti,
00:33:16 kterou kdysi udělil pan Havel, když byl prezident v 90. letech.
00:33:21 Tak tam byl 10ti řádkový námět o člověku,
00:33:24 který skutečně žil kdesi na vesnici se svojí maminkou
00:33:26 a měl velký problém s vesnicí, který eskaloval.
00:33:29 Jak vy jste se vlastně k týhletý profesi dostal?
00:33:32 Já mám pocit, že vy jste původně byl sportovec. Že jo?
00:33:35 -Co jste dělal za sport?
-Byl jsem sportovec.
00:33:38 Já jsem dělal lehkou atletiku. Běhal jsem čtvrtku a 200.
00:33:42 -Sprintér teda.
-Ale nevyhrával jsem.
00:33:52 Tak jste toho nechal a začal jste psát scénáře?
00:33:54 -Kolikátej jste byl nejlíp?
-Od konce jsem býval velmi těsně.
00:33:59 Ze začátku mi to docela šlo! Ve starších žácích.
00:34:03 V juniorech už tolik ne, ale ještě furt to šlo.
00:34:07 Ale pak najednou postoupíte do té kategorie mužů
00:34:10 a vidíte, že nejste tak rychlý, že nejste černej.
00:34:13 V tý pubertě vám ztěžkly nohy, by se dalo říct?
00:34:15 Něco ztěžklo, už to prostě, už to nešlo.
00:34:19 Už to nešlo!
00:34:21 Já jsem se věnoval vrcholově,
00:34:22 ale skončil jsem někde pod vrcholem.
00:34:23 -Vy jste za nějakej oddíl běhal?
-Za Slávii.
00:34:26 Vy jste běhal za Slávii.
00:34:34 Vy jste běhal za Slávii a ani jednou jste nevyhrál.
00:34:36 Já jsem měl štěstí, já jsem vyhrával často ve štafetě.
00:34:39 Ve štafetě!
00:34:40 Já jsem měl kamaráda, kterej byl dobrej,
00:34:42 pak byl jetě lepší a pak byl ten nejrychlejší.
00:34:44 A já jsem byl 1., protože jsem byl nejpomalejší.
00:34:47 Ale my jsme s tím kamarádem nacvičili,
00:34:50 v tý době my jsme nacvičili americkou předávku.
00:34:53 Americkou předávku?
00:34:54 Ono se dřív předávalo jakoby spodem a my jsme předávali vrchem.
00:34:58 -To bych musel vstát a ukázat to.
-To klidně ukažte!
00:35:01 Ono to není tak zajímavý!
00:35:02 Zajímavý je, že tam ušetříte asi 1,5 m.
00:35:04 Tzn., že o co jsem byl pomalejší,
00:35:06 o to jsme byli rychlejší na tý předávce.
00:35:08 Počkejte, když já běžím. Já jsem takhle, běžím.
00:35:11 A teďka, je předávka. Já už jsem v cíli. Jo?
00:35:13 Ne, vy nejste v cíli. Vy jste na tom úseku 2.
00:35:16 Já blbnu, ano!
00:35:19 Já nikdy štafetu neběžel!
00:35:22 Takže, já jsem na tom úseku a vy dobíháte!
00:35:24 -Já vás dobíhám, vy se rozbíháte.
-A máte v ruce kolík, musíme říct!
00:35:28 Neví každej co je štafeta! Máte v ruce ten kolík!
00:35:31 -Mám tady kolík v pravé ruce.
-Rekvizitu nemáme žádnou.
00:35:35 Jo, tady máte kolík!
00:35:42 Já čekám. Tzn., většinou oni mají ruce takhle. Že jo?
00:35:46 No, takhle.
00:35:49 A dřív se předávalo, nebo resp. za nás,
00:35:52 ta stará předávka byla, že já jsem vás doběh,
00:35:54 vy jste se rozběh a takhle...
00:35:56 Takhle jste mně ho dal a já už...
00:35:58 A vy jste šupajdil.
00:35:59 A my jsme nacvičili, že vy jste dal ruku ještě vejš,
00:36:03 přitom jste běžel furt dopředu.
00:36:05 -Takhle jsem stál na startu, jo?
-Ne, vy jste běžel!
00:36:07 -Jsem jako diskař!
-Ne, vy při tom zároveň běžíte!
00:36:10 To neběžím, čekám na kolík!
00:36:13 Ale kdybyste běžel, tak byste běžel.
00:36:15 A já jsem přiběh z 2. strany, většinou poslední,
00:36:18 ale měli jsme tu předávku...
00:36:20 Všude dost místa, všichni už běžej.
00:36:22 -Přesně tak.
-A teď teprve Epstein s kolíčkem!
00:36:25 Hezky v klidu! Já už pomaloučku zabírám.
00:36:28 Vy jste musel jít kousek dál.
00:36:29 To je právě ten handicap, o který jsme vyhrávali.
00:36:31 -Tady zase nejsme na stadionu.
-A my jsme předávali takhle vrchem!
00:36:36 A tohle jsme ušetřili.
00:36:37 -Čili, já jsem udělal tohle, jo?
-Ne, ne!
00:36:40 Ne, vy tu ruku máte stejně,
00:36:42 akorát já neudělám takhle, ale udělám takhle.
00:36:44 A jak já si ho vemu?
00:36:45 Já vám to tam strčím.
00:36:59 Až budeme mluvit o atletice, ten kurz dokončíme.
00:37:06 -Jak vy píšete? Píšete denně?
-Snažím se.
00:37:10 Máte nějaký penzum,
00:37:12 který když za den nenapíšete, tak od toho nevstanete?
00:37:15 To ani ne, ale myslím si,
00:37:18 že u toho zaměstnání je třeba jistý disciplíny.
00:37:21 Možná, že někdo to má bez disciplíny.
00:37:22 Ale já se snažím nějakou disciplínu mít.
00:37:25 A spíš než penzum stránek,
00:37:27 je jistej čas, který tomu každý den věnuju.
00:37:30 Jsou už u nás scénáře slušně honorovaný?
00:37:34 Anebo musíte dělat i ještě něco jinýho?
00:37:38 Tak, tím, že jsem měl to štěstí a ty scénáře se dělaly,
00:37:41 tak já si teď nemůžu stěžovat.
00:37:43 Ale mám kamarády,
00:37:44 kterejm se zrovna nedaří teď tak dobře,
00:37:46 protože neměli tolik štěstí.
00:37:48 Takže myslím si, když máte štěstí, tak je to zajímavý zaměstnání.
00:37:52 Ale pro jistotu děláte ještě něco?
00:37:55 Jezdím učit do Písku. Ale to dělám spíš pro radost.
00:37:58 Co učíte?
00:38:01 Jsem si vzpomněl, jak pan Lustig říkal,
00:38:03 že scénáře je jednoduché učit.
00:38:05 A já taky nerad říkám, že učím, protože, jak máme to naše český:
00:38:08 Kdo neumí, ten učí.
00:38:13 -To jste znal tohleto rčení?
-Z vlastní praxe.
00:38:24 Takže já říkám, že tam neučím, ale že tam jezdím konzultovat.
00:38:27 Ale to psaní!
00:38:30 V podstatě jejich scénáře.
00:38:31 A pak tam mám ještě 2 předměty, který se jmenujou
00:38:33 Analýza filmu a Žánry ve filmu.
00:38:36 Vy jste vystudoval FAMU, takže vlastně to máte v malíčku.
00:38:39 Já jsem tam tyhle 2 předměty skutečně nenáviděl.
00:38:42 Tak je teďka učím.
00:38:46 Řekněte mi, když píšete scénář.
00:38:49 míváte někdy třeba i představu u nějakejch těch postav,
00:38:53 konkrétního herce?
00:38:54 Anebo to opravdu píšete tak anonymně
00:38:56 a čekáte, kým to režisér obsadí?
00:38:59 Jak ta fantazie?
00:39:01 Většinou tam nemám konkrétního herce.
00:39:03 Málokdy se to stane.
00:39:04 Může se stát, že je konkrétní zakázka.
00:39:08 A řeknou vám, toto bude hrát tenhle herec.
00:39:10 -To už píšete přímo s představou!
-Ale to je velmi málokdy.
00:39:13 Většinou jsou to postavy, který jsou mnohem dokonalejší,
00:39:15 jsou skvělý, ty jste si vymyslel vy!
00:39:17 Ale takovýho herce málokdy najdou.
00:39:24 A třeba toho Václava, jste byl překvapenej,
00:39:26 že to hraje Trojan?
00:39:28 Nebo jste si myslel...
00:39:29 Já jsem byl překvapenej, že nám to vzal!
00:39:30 Že on to vzal!
00:39:32 Já si pana Trojana hodně vážím, myslím si, že to je skvělý herec.
00:39:35 A už dneska si nedokážu představit, že by to hrál někdo jinej!
00:39:39 -Na čem teď pracujete?
-Já jsem trochu pověrčivej.
00:39:43 A u těch scénářů, dokud nepadne 1. klapka,
00:39:44 tak je těžký říkat co je ve stroji.
00:39:46 Protože na rozdíl tady od kolegů,
00:39:48 ta kniha, kterou oni vydají je finální.
00:39:51 Kdežto ten scénář je do jistý míry pouze předpis.
00:39:54 Takže, to ani není literatura, v podstatě.
00:39:56 To je něco, co když se nenatočí, tak neexistuje.
00:39:58 Proto o tom nerad mluvím.
00:40:00 Ani nechcete říct z jakýho prostředí třeba?
00:40:04 Ono je toho několik najednou.
00:40:05 Na rozdíl od knihy se scénárista, aby se uživil,
00:40:08 tam platí totiž, jak jste mluvil o tom bezjmenném autoru citátu
00:40:12 s tou prostitucí, jak jste říkal,
00:40:14 že to je radost, potěšení jiných, až peníze.
00:40:17 Já si myslím, že u té scénáristiky je to právě obráceně!
00:40:21 Že nejdřív se tím musíte uživit!
00:40:23 Když se tím dokážete živit,
00:40:24 můžete to psát pro ostatní a jejich radost
00:40:26 a nakonec to můžete psát jen sám pro sebe.
00:40:28 Scénárista proti proudu zvyklostí, by se dalo říct.
00:40:31 Trochu je to taková literatura naruby.
00:40:34 To je zajímavý.
00:40:36 Čili vy nechcete říct ani z jakýho prostředí,
00:40:37 aby až diváci půjdou do kina, aby si řekli:
00:40:40 Hele, to je to, jak o tom mluvil tenkrát!
00:40:43 -Já o tom nebudu mluvit.
-Nebudete o tom mluvit!
00:40:45 Který režisér to pak bude?
00:40:47 To můžete! Ať jste trošku konkrétní!
00:40:50 Vy děláte s Vejdělkem.
00:40:52 S Jirkou jsme dělali ty 2 filmy, Roming a Václava.
00:40:56 Teď Jirka pracuje na 1 svým scénáři.
00:40:59 Možná do budoucna chystáme něco dalšího.
00:41:02 O tom nebudu mluvit ještě.
00:41:05 -Vy jste až takhle pověrčivej?
-To není pověrčivost.
00:41:08 To je o tom, že vy mluvíte o něčem, co se potom netočí!
00:41:10 Oni řeknou, on tam plácal, že se bude točit!
00:41:12 Ale nenašly se peníze, ale herec odmítl, ale, ale, ale.
00:41:15 Já nemůžu říct, tu je kniha vydaná. To existuje!
00:41:18 Protože ten scénář vám nikdo nevydá, jako důkaz.
00:41:21 Dobře, já to respektuju.
00:41:23 Čili, budeme se my všichni těšit, i když zatím nevíme na co!
00:41:28 Marek Epstein!
00:41:38 Přátelé, to je pro dnešek všechno! Já vám děkuju za vaši pozornost.
00:41:42 Tradičně vás zvu, pozvánkou takovou,
00:41:45 co tady budeme mít za týden.
00:41:47 Za týden tady budeme, přátelé, probírat
00:41:49 tzv. civilizační choroby.
00:41:52 A sejde se nám tady 1 psycholog, psychiatr a sexuolog!
00:41:57 Na shledanou!
00:41:59 Skryté titulky Eva Svobodová
Arnošt Lustig, od jehož úmrtí uplynulo v těchto dnech 10 let, v zábavné talk show Karla Šípa, tentokrát na téma „Spisovatelé“ (2008). Dále účinkují: K. Janečková a M. Epstein. Režie V. Polesný
| Tentokrát se můžete těšit na spisovatele Arnošta Lustiga a scenáristy Marka Epsteina a Kláru Janečkovou v dílu nazvaném „Příběhy, které píše život“. |
