00:00:25 Dobrý večer. Dobrý večer. Děkuji.
00:00:32 Dobrý večer. Dobrý večer, tady z pražského divadla Semafor.
00:00:35 Zdravím, kromě diváků, kteří se tady sešli,
00:00:37 opět i naše diváky televizní.
00:00:40 Přátelé, dnešní téma, které tady hodlám probírat,
00:00:43 je ze všech těch témat, která tady probíráme,
00:00:46 mně prakticky nejvzdálenější.
00:00:49 Protože dneska se tady budu snažit dopátrat, jaké to je, býti idolem.
00:00:54 Býti idolem především mladé, řeknu rovnou, nejmladší generace.
00:00:59 Je pravda, že každá generace má nějakej svůj idol.
00:01:03 Ať už sportovní nebo hereckej, nebo pěveckej.
00:01:07 Moje generace, tedy já, když jsem prošel tou pubertou,
00:01:09 tak jsme to měli poměrně jednoduchý,
00:01:11 protože právě v tý době vtrhli do našeho povědomí Beatles!
00:01:15 Takže to bylo jednoduchý, vybírat si idol.
00:01:17 Já si dokonce vzpomínám, že jsem jeden den takhle
00:01:21 dlouho stál před zrcadlem a koukal jsem na sebe.
00:01:25 A myslím, že hodinu jsem na sebe takhle čuměl,
00:01:28 než jsem přišel na to,
00:01:29 že jsem podobnej tomu Paul Mc Cartneymu.
00:01:33 Ale okamžitě ještě ten den jsem šel a koupil jsem si baskytaru,
00:01:36 přesto, že jsem na ni vůbec neuměl hrát.
00:01:39 Stačilo málo! Stačilo, abych měl třeba velkej nos,
00:01:41 tak bych si říkal, ty jseš celej Ringo Star.
00:01:43 A šel bych si koupit bubny.
00:01:45 Mně to bylo jedno!
00:01:46 Hlavně bejt některýmu z nich podobnej!
00:01:49 Samozřejmě, že jsem z toho velmi rychle vyrost.
00:01:53 Pak jsem měl ještě i jiné idoly. Jsou idoly i herecké! Samozřejmě!
00:01:57 Každá generace má svůj hereckej idol!
00:02:00 Když tedy mluvím o té herecké branži,
00:02:02 tak to svoje úvodní povídání si dovolím zakončit
00:02:06 takovou kratičkou úvahou,
00:02:07 protože, víte, herec, když je skutečně idolem,
00:02:10 tak pak má zaručenou svým způsobem nesmrtelnost.
00:02:13 Protože ti jeho fanoušci a fanynky ho chovají v mysli
00:02:18 a myslej na něj neustále,
00:02:19 čili, říkám, takovej herec - idol, má nepochybně nesmrtelnost.
00:02:24 A když říkám nesmrtelnost, tak se mně vybavuje
00:02:25 taková kratičká epizodka, která s tím trošičku souvisí,
00:02:30 jak jednou takhle přišel hrobník ze hřbitova,
00:02:32 zaměstnanej jako hrobník, přišel domů a manželka mu říká:
00:02:35 Prosím tě, kde jseš tak dlouho? Dyť většinou chodíš z práce dřív!
00:02:40 A on říká. Ale prosím tě!
00:02:41 Dneska jsme tam pohřbívali jednoho slavnýho herce.
00:02:45 A ten měl takovej aplaus, že jsme ho museli 6 x vyhrabávat.
00:02:58 Já teď pozvu 1. hosta.
00:03:00 Říkám, všichni, kteří se tady dneska sešli,
00:03:02 jsou nepochybně idoly té nejmladší generace.
00:03:07 I tento herec vám je nepochybně velmi dobře známý,
00:03:11 protože kromě toho, že to je populární herec,
00:03:14 tak podle mého názoru
00:03:15 je to i velmi dobrej a nadanej herec.
00:03:18 Jiří Mádl!
00:03:29 Jirko, jako dítko školou povinný, měl vy jste nějaký idoly?
00:03:32 Vylepoval jste si třeba nějaký plakáty
00:03:35 nějakejch slavnejch hvězd třeba ve svým pokojíčku?
00:03:39 Já jsem určitě měl. Ale já jsem to měl trošku jinak.
00:03:41 Já jsem hrál hokej, takže já jsem měl idol,
00:03:43 u mě byl třeba Jágr nebo Robert Lang.
00:03:46 Herce jsem moc nepobral.
00:03:47 Čili vy jste spíš, když jste hrál hokej,
00:03:49 tak jste chtěl být,
00:03:50 když nějaká hvězda, tak hokejová hvězda.
00:03:52 No, no, no.
00:03:53 Ale pak jste se nějakým způsobem ocitnul na nějakým konkurzu.
00:03:59 Jak k tomu došlo? Čí to byl nápad?
00:04:01 Tak já, jak jsem hrál ten hokej,
00:04:02 tak já jsem furt se vymlouval mamce,
00:04:04 která chtěla, abych zkusil herectví,
00:04:06 že nemám čas na herectví,
00:04:07 protože mám plnej život toho hokeje a školy.
00:04:11 A pak jsem si zlomil ruku na hokeji
00:04:13 a už jsem se nemoh vymlouvat, že nemám čas,
00:04:15 protože jsem měl toho času najednou strašně moc.
00:04:17 A šel jsem na konkurz na Snowborďáky a nějak to vyšlo.
00:04:20 Kolik se vás tam sešlo,
00:04:22 co se ucházelo o tu roli na tom konkurzu?
00:04:24 Já mám pocit, pan režisér Janák, nebo Karel mi říkal,
00:04:27 že tam bylo asi 700 lidí.
00:04:29 Co tam po vás chtěli? Nějakou etudu?
00:04:31 Nebo jste museli umět už něco z toho filmu?
00:04:33 Co jste tam dělali?
00:04:34 Kupodivu, na to, že to bylo 1. kolo,
00:04:36 tak Karel si nás tam nechával docela dlouho.
00:04:38 Já jsem tam byl 15 min. a 1. bylo, že jsem vlastně měl Karla sbalit.
00:04:43 -Jak, Karla sbalit?
-Karla, režiséra.
00:04:45 On byl za kamerou a řek:
00:04:47 Prosím tě, teď mě musíš nějak sbalit!
00:04:48 Já budu holka, dost nedostupná.
00:04:50 A byl teda velmi nedostupnej.
00:04:51 On si vzal paruku nějakou nebo co? Paruku si vzal?
00:04:54 Nebo takhle to byl chlap jak je normálně?
00:04:55 Byl jenom takovej něžnej.
00:04:58 -Ale nedostupnej teda!
-Nedostupnej.
00:05:00 -Teda velmi!
-No a?
00:05:02 Tak já jsem rozehrál svoje kouzlo a zkoušel jsem to na něj.
00:05:05 A prej jsem byl jedinej, kdo ho jakoby sbalil.
00:05:07 Tak nevím, no.
00:05:09 Ještě chtěl nějaký,
00:05:11 byl detail na mě a říkal mi co se děje
00:05:13 a já jsem měl jakoby obličejem reagovat,
00:05:16 co se jako pro toho herce, vykazovat nějakou mimiku a tak.
00:05:20 Já teda musím říct,
00:05:21 já si už ten film, to byli Snowborďáci,
00:05:23 to už je starší, nepamatuju.
00:05:25 Pro pamětníky skoro.
00:05:29 Ale co si tak vybavuju,
00:05:31 i v dalších filmech, který jsem s váma viděl,
00:05:33 mně se líbí, že hrajete právě dobře tím,
00:05:36 že prakticky tím obličejem neděláte skoro vůbec nic.
00:05:40 Podle mě v tom filmu většinou nehnete brvou.
00:05:42 A mně se to líbí, že je to takový civilní filmový herectví, že jo.
00:05:45 On ten film o tom je. O něčem jiným, než to divadlo.
00:05:48 Já jsem nikdy divadlo nehrál.
00:05:49 Tak možná nejsem tím tolik postiženej.
00:05:52 Že nehraju tak moc, že to nepřeháním snad.
00:05:55 Pomejšlíte i na nějaký povolání, který by eventuelně,
00:05:57 kdybyste s tím herectvím přestal,
00:05:59 nebo kdyby to nějak, nedej bože, nešlo,
00:06:02 což nepředpokládám, že byste dělal něco jinýho?
00:06:05 Máte tak v hlavě něco? Myslím, děláte vysokou školu?
00:06:07 Já jsem to měl vždycky tu školu, ty jazyky,
00:06:10 to tak nějak do toho patřilo.
00:06:11 Že jsem to bral jako zadní vrátka, že jsem si říkal:
00:06:14 Tak hokej, to je ten sen a tohle jsou zadní vrátka,
00:06:16 kdyby se mi cokoliv stalo nebo kdyby to nevyšlo.
00:06:19 A takhle to beru i dneska. že to herectví, jakoby fajn.
00:06:21 Ale dělám kvůli tomu ty jazyky. Dělám Univerzitu J. A. Komenského.
00:06:26 -Jakej obor?
-Sociální a masová komunikace.
00:06:29 Sociální a masová komunikace? To budete co, až to dostudujete?
00:06:33 Já bych řek, že to je takovej mediální rozstřel.
00:06:35 To je televize, žurnalistika i film.
00:06:39 Tak ten mluvčí.
00:06:41 -Mluvčí filmu nějakýho?
-Mluvčí čehokoliv!
00:06:44 Public relation se do toho zahrnuje.
00:06:46 -Třeba i nějakejch politickejch?
-Třeba.
00:06:49 To by vás bavilo dělat mluvčího třeba prezidenta?
00:06:52 No, to by zrovna bylo docela dobrý.
00:06:56 A navíc by to s váma byla docela sranda určitě.
00:06:59 Vy byste nebyl takovej ten suchar.
00:07:01 Že byste to opepřil, takový to prohlášení?
00:07:04 Někdy to šustí papírem, ti mluvčí. Dal byste tomu šťávičku?
00:07:08 Snažil bych se to nějak dramatizovat.
00:07:09 Ale sen váš to není. Bejt mluvčí třeba prezidentskej.
00:07:12 To úplně ne.
00:07:14 Ale kolik už jste filmů natočil dohromady?
00:07:17 -9 celovečerních a 2 televizní.
-9 celovečerních a 2 televizní.
00:07:21 To se vám určitě tou popularitou nějakým způsobem změnil život.
00:07:25 V čem nejvíc? Když tak jdete po ulici,
00:07:28 dorážej na vás fanynky?
00:07:31 Určitě v tom, že mě lidi poznávaj.
00:07:33 Já si myslím, že ten život se nezměnil
00:07:35 v takovým tom domácím jádru, vlastně je to furt to samý.
00:07:39 Ale vlastně tenkrát na mě nikdo nic neřval.
00:07:42 To je pravda, že teď člověk jde po ulici a křičí na něj něco.
00:07:46 Někdy je to v dobrým, někdy v horším.
00:07:47 -Co tak jako křičej?
-No různě.
00:07:51 Tak 1 strana jsou ty sprostý, to tady nemůžu.
00:07:54 -Sprostě taky někdo řve?
-Taky.
00:07:56 Holky?
00:07:58 Jo tak, to ne.
00:08:01 -Kluci.
-Kluci, no.
00:08:03 -Záviděj. Že jo?
-No, já si to takhle vysvětluju.
00:08:07 Radši. Dělá mi to dobře, když si to takhle řeknu.
00:08:10 A máte nějakou metodu,
00:08:11 jak se odizolujete od těch projevů po ulici?
00:08:14 Samozřejmě, ze začátku jsem to měl takový,
00:08:16 že člověk, nebo aspoň já, že jsem slušně vychovanej,
00:08:20 když na mě někdo řve, hele, debile!,
00:08:22 tak se snažím odpovědět.
00:08:24 Jo, jo.
00:08:27 Že na to slyšíte, je zajímavý.
00:08:31 Někdo zařve hele, debile! A vy se otočíte jako 1.!
00:08:34 -Co když je to na někoho jinýho?
-Pro jistotu.
00:08:39 Vy už máte pocit, že to je na vás!
00:08:40 Pro jistotu, aby si nemyslel, že jsem namyšlenej.
00:08:42 -Tak se otočím.
-Je to na mě?
00:08:44 Pak jsou samozřejmě ty ostatní,
00:08:46 kdy třeba občas někdo zastaví, chce se vyfotit.
00:08:48 Nebo jenom někdo zařve, hele Mádl a Kotek!
00:08:50 Ze začátku jsem se snažil reagovat.
00:08:52 A pak jsem dostal takovou dobrou radu,
00:08:54 že hrozně pomáhá,
00:08:55 když si člověk dá do uší sluchátka z MP3 přehrávače.
00:09:00 Vždycky jsou dobrý ty bílý, ty jsou hodně vidět.
00:09:03 Najednou se stane to, že já nereaguju
00:09:08 a on si uvědomí tím, že ne,
00:09:10 že bych nereagoval, protože jsem namyšlenej,
00:09:12 ale protože ho neslyším.
00:09:13 Takže takhle jakoby se to vysvětlí.
00:09:15 Já tam třeba kolikrát nemám žádnou hudbu,
00:09:16 ale vím, že jsem z obliga, protože tam...
00:09:19 Máte jen ty sluchátka a vypnutej přehrávač!
00:09:22 A vy slyšíte takový to, hele, debile?
00:09:24 Ale sluchátka, klid.
00:09:26 Teď jsem zrovna zapomněl sluchátka! Zrovna dneska!
00:09:28 Jel jsem do školy a jezdím v MHD, protože nemám ještě řidičák
00:09:32 a dost jsem si teda vyslech.
00:09:34 Fakt, jo?
00:09:37 -Tramvají nebo metrem?
-No, no.
00:09:39 A co maj za řeči?
00:09:40 Hele, ten má peněz a jezdí metrem? Nebo co říkaj?
00:09:43 Taky, nebo: To jsem myslela, že je vyšší, teda!
00:09:57 Další říká: Já jsem myslela, že je hezčí!
00:10:01 -Se to stupňuje!
-Takhle to pokračuje.
00:10:04 Pak jsou třeba takový,
00:10:06 nejlepší je, když je pár, kluk a holka.
00:10:08 Tak ta holka udělá třeba jen takový, hele, Mádl.
00:10:10 A ten kluk, aby ukázal: Mně je nějakej Mádl přece u zadku!
00:10:21 Žárlej, že obdivuje ta jeho jinýho kluka!
00:10:25 Musí se ukázat jako chlapák! To bych neměl za zlý.
00:10:29 Ale já jsem měl pocit, ty holky jsou, jak bych to řekl?
00:10:33 Jsou nějak agresivnější? Dřív se psaly jen psaníčka.
00:10:37 A dneska oni se neostýchaj na ulici
00:10:41 a třeba telefonní číslo dávat svoje.
00:10:44 -Oni se nebojí vůbec ničeho.
-Ničeho! Že ne?
00:10:47 Ale vůbec.
00:10:49 A jakej extrémní případ, co vás třeba i zaskočilo,
00:10:52 že nějaká fanynka se projevila nějak?
00:10:54 Ale já nevím jak!
00:10:57 Teď už po těch 3 letech mě snad nezaskočí nic.
00:11:01 Třeba ze začátku. Co vás zaskočilo?
00:11:03 Že dá telefonní č. takhle?
00:11:05 Nebo rovnou udělá nějakou nabídku konkrétní?
00:11:09 No! Teď jste to právě trefil!
00:11:11 Víte jakou myslím? Víte jakou myslím?
00:11:12 Vím. Ale já jsem nikdy nevěděl, že to takhle funguje. Je to tak!
00:11:16 Že se to občas stane.
00:11:18 Ono to tak funguje, ono to zní vždycky jako fráze,
00:11:23 ale ono fakt to není úplně příjemný.
00:11:26 Že člověk najednou tím ztrácí, já mám vždycky pocit,
00:11:29 že ten chlap by měl bejt takovej lovec,
00:11:30 že když už by na to došlo, přece jenom si chce dokázat,
00:11:34 tím, že si něco vybojuje.
00:11:35 A najednou, když přijde ten lísteček
00:11:37 a už to tam má, jak diagnózu, tak to je prostě jako...
00:11:40 Nuda.
00:11:42 Já nevím, proč jsem měl ten pocit, ale fakt nevím proč,
00:11:45 že třeba, s tím Vojtou Kotkem
00:11:47 jste hodně byli jako dvojice ze začátku, že jo?
00:11:49 Že se tomu nějak nebráníte
00:11:51 a ty volnější vztahy, že si užíváte.
00:11:54 -To ne?
-To jste měl z toho takovej pocit?
00:11:56 Asi jenom on! Asi jenom on! Že jo?
00:11:59 Ne, my jsme se jen shodli s Vojtou,
00:12:01 že teď máme v tomhle opravdu nevýhodu.
00:12:04 A to není fráze. Že se fakt hledají ty partnerky hůř.
00:12:09 -A vy jste teď ve fázi hledání?
-No, jsem ve fázi odpočinku.
00:12:25 No, musím říct, co mě trošku jako, nechci říct, přímo zaskočilo,
00:12:28 ale překvapenej jsem byl.
00:12:30 Byl jsem na premiéře filmu, jak se to jmenuje?
00:12:33 Rok podvraťáků.
00:12:35 A tam mě docela překvapilo, že vám byla svěřena
00:12:37 poměrně náročná milostná scéna.
00:12:42 Víc jich tam bylo, no.
00:12:44 No, 1 byla vyloženě taková...
00:12:46 -Myslíte v tom muzeu ta scéna?
-No.
00:12:48 -Lucka Benešová.
-Benešová. Co?
00:12:50 -To je atraktivní blondýna.
-No, to jo.
00:12:53 Dlouho jsem se srovnával s tím, proč zrovna ona vás touží,
00:12:56 že, se neurazíte, nevypadáte jako sexuální mašina navenek.
00:13:03 A tak jsem si říkal, v čem to tak jako...
00:13:05 To jste nějak tuhle scénu zkoušeli dýl?
00:13:09 Ne. My jsme se poznali těsně předtím.
00:13:11 -Úplně těsně předtím?
-No, ono to tak bejvá.
00:13:13 Co jste si řekli před tou scénou? Budeme to dělat takhle nebo takhle?
00:13:16 Tohle necháváme na Karlovi Janákovi,
00:13:18 nebo potažmo ještě kameraman Martin Šácha.
00:13:21 Oni si ty scény dost jako užívaj, my jsme tam takový jen figurky.
00:13:24 Ruka tam, noha tam!
00:13:27 -To dělal zase ten Janák!
-No, Janák to dělal.
00:13:29 A nechtěl při tom ještě, abyste po očku jeho balil?
00:13:34 Ale věřím, že se mu to líbilo.
00:13:37 Ale nebylo to svým způsobem náročný?
00:13:40 Ony vůbec ty milostný scény jsou dost náročný.
00:13:42 Vy jste jich zase tolik nedělal! Nebo jo?
00:13:44 Já jsem jich právě měl už docela dost.
00:13:45 Já jsem o tom přemejšlel, že z prvních 4 filmů
00:13:49 vlastně jsem měl ve 3 nějakou milostnou,
00:13:52 nebo přinejmenším líbání, nebo tak.
00:13:54 -No je to fakt docela náročný.
-Jo?
00:13:57 V čem je to náročný? Líbat, co je na tom náročnýho?
00:14:02 Tak to ještě bych zvlád.
00:14:05 Ale přece jen, milostná scéna, člověk je míň oblečenej.
00:14:10 -Takže je zima.
-Jasně. Je tam hrozná zima.
00:14:13 A teď člověk se staví podle toho světla.
00:14:16 Ono vůbec, zima pro tu milostnou scénu asi není moc dobrá.
00:14:20 Rozumíme si?
00:14:31 Vy dost ty filmy točíte v terénu.
00:14:34 Nějakou divokou vodu, to byli ty Rafťáci.
00:14:37 Vlastně i ti snowborďáci byli na sněhu.
00:14:39 Ono se to točí tak, bych řek, reálně, v reálným prostředí.
00:14:43 Byly taky někdy situace, kdy jste si říkal, to už je trošku,
00:14:47 tady by možná kaskadér byl lepší než já?
00:14:49 Ten herec se v podstatě má celou dobu jakoby dobře,
00:14:51 že se o něj jakoby staraj,
00:14:53 je někde, dejme tomu, v tom karavanu,
00:14:54 nebo někde v teple,
00:14:55 jenže pak vlastně on v tom tričku musí skočit do tý ledový vody.
00:14:59 To dávám jako příklad. My jsme zažili hrozný věci.
00:15:02 Já vím, že se furt vracím k tomu Karlovi.
00:15:04 Ale s Karlem Janákem jsme točili několikrát,
00:15:07 jsme dělali třeba na Rafťácích
00:15:08 jakoby sjíždění takovýho svahu hrozně drsnýho, na kolech!
00:15:13 A já jsem říkal, nebudou na to kaskadéři?
00:15:15 A Karel říkal, ne, tohle je jednoduchý!
00:15:17 My jsme je objednali až potom, po obědě dělaj něco jinýho.
00:15:19 My jsme jakoby vlezli s Vojtou, takhle jsme jeli dolů,
00:15:24 vymlátili jsme se, já jsem si dal o štangli, taky si rozumíme, že jo?
00:15:28 O štangli a Vojta tam do stromu.
00:15:31 Ale ten stativ, nebo ta kamera byla jinak,
00:15:35 že tam už skončila jen moje ruka v tom záběru.
00:15:38 A Karel říkal, to je úplně blbě. Tak znova!
00:15:40 Jeli jsme to, oba jsme se vymlátitli
00:15:42 ještě hůř, sice na kameru,
00:15:44 ale úplně blbě, zády a sedřený a nic tam nebylo vidět.
00:15:47 A pak vlastně, když přijeli kaskadéři po obědě,
00:15:51 se ptali co jsme dělali,
00:15:52 jsem říkal, jsme jezdili tady ten útes.
00:15:54 Oni říkali: Jo? Tak to my bysme nejeli.
00:16:05 Jirka Mádl!
00:16:16 Samozřejmě, takovou samostatnou kategorií
00:16:19 jsou nepochybně idoly pěvecké.
00:16:21 Já si dokonce vzpomínám, že idol 60. let, zpěvák Tom Jones,
00:16:25 když tenkrát ve svý době zpíval v nějakým hotelu v Las Vegas,
00:16:30 kde zpíval pravidelně, tak mu fanynky z balkonu
00:16:33 házely na jeviště klíče od svých hotelových pokojů.
00:16:37 Některé odvážnější dokonce i kalhotky.
00:16:40 Nevím, co házejí na jeviště mému dalšímu hostovi.
00:16:44 Snad se to dovím.
00:16:45 Sámer Issa!
00:16:54 -Dobrý den.
-Zdravím, Sámere.
00:16:57 Já bych možná si napřed přečet, co je to za nápis na tom tričku?
00:17:01 Takhle to udělejte. Sex ? Yes, thanks?
00:17:05 Tzn. Sex? Ano, děkuju. Otázka. Ženská se ptá,
00:17:10 jestli chci ten sex a já říkám, že ano.
00:17:13 Vidíš to, Jirko?
00:17:16 V podstatě takovej inzerát seznamovací, by se dalo říct.
00:17:19 Dá se to tak říct.
00:17:20 A to běžně dělají? Nebo na objednávku jste si to?
00:17:22 To běžně dělají. To je moje oblíbená firma.
00:17:25 To je firma, která dělá a ten text jste si vymyslel?
00:17:27 Nebo oni to dělaj už s tímhle textem?
00:17:29 To oni dělaj i s tou postavou i s tou hvězdičkou tady uprostřed.
00:17:32 To dělaj všechno originál sami.
00:17:34 -Dělají taky: Sex? No, thanks.
-Sex no, nedělaj! To není v kurzu!
00:17:38 Tam nedělaj pro starší trička?
00:17:40 Já myslím, že i starší občas rádi řeknou ano!
00:17:49 No tak, Sámere, vy už jste v tom showbyznysu českým, kolik?
00:17:54 -4 roky. 4 a půl.
-4 r., kdy jste prošel tou soutěží.
00:17:57 Pěveckou. Sice jste ji nevyhrál,
00:17:59 ale možná jste byl v tý době největším miláčkem,
00:18:02 především dívčího publika.
00:18:05 Za ty 4 r. jak se vám to jeví v tom českým showbyznysu?
00:18:09 Máte nějaký problémy?
00:18:10 Nebo všecko jde hladce, tak jak jste si představoval?
00:18:12 Tak určitě ne. Je to boj každý den!
00:18:14 -Boj? S čím bojujete?
-Bojuju, abych obhájil to, co umím.
00:18:20 -To musíte obhajovat?
-U zpěváků je to hrozně důležitý.
00:18:23 Jakej máte třeba větší problém, s kterým se perete?
00:18:26 No tak mediální. Lidi si myslej, hodně často si myslej,
00:18:30 že jsem arogantní nafoukanej spratek,
00:18:31 kterej si neváží věcí, který má.
00:18:34 Ba naopak! Já si myslím, že to tak vůbec není.
00:18:36 A že jsem si ty věci zasloužil.
00:18:37 -Vy nejste arogantní, nafouknej?
-Ne, nejsem, opravdu nejsem!
00:18:42 Já to říkám vážně! Fakt nejsem!
00:18:44 A proč z vás takovýho dělaj? Vy hodně chodíte na ty večírky!
00:18:46 -Ty mám rád.
-Máte rád ty večírky!
00:18:49 Tam vyrazíte v tričku! Co?
00:18:53 Já chodím v bílým radši. Úplně v kompletně bílým, čistým.
00:18:57 A proč si vás takhle zaškatulkovali?
00:18:59 Možná jste 1 x, 2 x řek
00:19:01 nějakýmu fotografovi nebo novináři něco ostřejšího.
00:19:03 -Oni docela otravujou. Že jo?
-Ale jo.
00:19:05 Na začátku jsem nevěděl jak se k těm lidem chovat.
00:19:07 A nevěděl jsem kdo kam patří jakej je a co od něj mám čekat.
00:19:11 Chodíte po ulici se sluchátkama s vypnutým přehrávačem?
00:19:15 Ne, já chodím takhle. Mě většinou fakt nepoznaj.
00:19:20 Já chodím takhle, mám skloněnou hlavu,
00:19:22 mám kapucu, chodím takhle, prostě.
00:19:25 Ani občas nejuknete?
00:19:26 Jo, tak když třeba na něco narazím, takhle se podívám a zase jdu dál.
00:19:32 A to je to celý 4 roky takhle vážný,
00:19:33 že by vám opravdu ty holky na ulici nedaly pokoj?
00:19:36 Tak ono to je nahoru a dolů. To je normální!
00:19:40 V tom českým showbyznysu.
00:19:41 Ale spíš, že lidi pořád jakoby, přesně, křičí na vás!
00:19:45 Já teda, když mi řeknou něco jako: Debile, Sámere!
00:19:48 Tak já se neotáčím na takovýhle věci.
00:19:51 Já to slyším, no.
00:19:53 Já dělám, že neexistuju v tu chvíli a jdu pryč!
00:19:55 Občas mají takový tendence, že začnou do vás pošťuchovat.
00:19:59 Ale nikdy se mi nestalo, že by to zlomili
00:20:01 a začali se se mnou rvát.
00:20:02 Asi si nikdy nedovolili.
00:20:07 Já zatím nevidím nic, kvůli čemu by se...
00:20:09 Nevidíte?! Já ukazuju to tetování!
00:20:16 Tohleto? Toho se bojej?
00:20:26 Změnilo vám to, ptal jsem se i Jirky.
00:20:28 Změnilo vám to i milostnej život? Poté, co jste se stal...
00:20:33 Mě to změnilo úplně kompletně! Úplně! Úplně!
00:20:36 Já jsem šel na konkurz!
00:20:38 Do tý doby co?
00:20:39 Šel jsem na konkurz, měl jsem takovej svetříček na sobě.
00:20:41 Ani jsem neměl baťoh!
00:20:43 Měl jsem igelitku, čekal jsem 8 hod. na konkurzech,
00:20:46 než jsem tímhletím prošel.
00:20:47 Kompletně od začátku až do konce se do vyvíjelo, měnilo se to.
00:20:51 Já jsem se ptal na ten milostnej život.
00:20:52 To s tou igelitkou nesouvisí!
00:20:55 Mně bylo 17 let! Tak žádnej milostnej život jsem neměl!
00:20:59 -Předtím neměl?
-Ne!
00:21:00 A najednou teda, bum! Co?
00:21:02 Tak, dá se říct, že mě to malinko obohatilo.
00:21:08 V čem jako?
00:21:10 To je moje 1. talk show, takže jako, omlouvám se.
00:21:12 -Tohle je 1.?
-Moje 1. talk show.
00:21:14 Hned si řekněme v čem obohatilo?
00:21:18 -Sbíral jste zkušenosti.
-Nasbíral jsem zkušenosti. Tak.
00:21:22 -Už nasbíral? Nebo ještě?
-A sbírám dál. Pořád. Pořád.
00:21:27 A vy jste do tý doby byl nepolíbený chlapec?
00:21:29 Nepolíbený chlapec.
00:21:30 -Opravdu?
-Úplně.
00:21:32 -Vy jste nebyl žádnej ošklivej.
-Nejsem ani.
00:21:42 Vy jste měl nějakej problém v seznamování se s děvčaty?
00:21:45 -Já byl stydlivej hodně.
-Stydlivej kluk!
00:21:47 Hodně moc. Hodně moc. To se právě prolomilo.
00:21:49 I jako jsem byl strašlivě nervózní.
00:21:51 Tak samo se to neprolomilo. Holky byly takový...
00:21:55 To, co Jirka nemá rád, ten je rád balí.
00:21:58 Ne, ne, já taky velmi rád dobývám.
00:22:00 Ale když jste sbíral zkušenosti,
00:22:02 tak jste se párkrát nechal sbalit, ne?
00:22:03 Tak určitě.
00:22:05 Já jsem si dokonce někde přečet,
00:22:07 že jste vyvracel takový ty fámy, že střídáte dívky.
00:22:12 Kde jste říkal, já jsem dokonce měl známost dokonce i rok.
00:22:15 -A to je dlouho.
-Rok a půl!
00:22:17 Rok a půl.
00:22:17 Tak v tu chvíli mně bylo 18 let, pro mě rok a půl byl hodně dlouho.
00:22:21 Vy jste měl docela,
00:22:23 já tady nechci propírat vaše vztahy,
00:22:25 ale 1 byl hodně mediálně známej.
00:22:27 S dcerou Veroniky Žilkové. To už skončilo?
00:22:31 -To je kdo?
-To je taková herečka.
00:22:33 Poměrně známá u nás. Veronika Žilková.
00:22:35 Jo, už si vzpomínám. Taková hnědovlasá. Na mikádo.
00:22:38 -Maminka je blondýna.
-Blondýna.
00:22:41 Nedělejte ze mě vola, Sámere.
00:22:51 Rovnou řekněte, já o tom prostě nechci mluvit. A je to.
00:22:53 -Dobře. Já o tom nechci mluvit.
-Nechcete?
00:22:55 -Ne, můžete. Jestli máte nějaký...
-Jestli vám to je nepříjemný?
00:22:58 Ano, tak rok a půl! Slečnu jsem měl rád. Samozřejmě.
00:23:01 Já vás do toho netlačím. Na čem to zmrzlo vůbec?
00:23:06 -Jste se nepohodli nějak?
-Každej měl jinej náhled na svět.
00:23:10 Na život. Vy jste měl ten lepší.
00:23:14 Já neříkám, že lepší, ale měl jsem trošku jinej.
00:23:17 Měl jsem malinko jiný názory na některý věci.
00:23:20 Mám rád trošku volnost.
00:23:22 Dokážu důvěřovat a to očekávám zas od tý slečny.
00:23:26 A když máte vztah, tak jste věrnej?
00:23:27 Jsem velmi věrnej.
00:23:28 -Nejste nikdy nevěrnej?
-Nikdy jsem nebyl nevěrnej.
00:23:31 -Řekněte to do televize ještě 1 x.
-Nikdy jsem nebyl nevěrnej!
00:23:34 To je dobrý pro vaše...
00:23:35 Ale vidíte, lidi mi to ani nevěřej skoro.
00:23:37 -Nikdo neřek ani slovo!
-Ale smějou se!
00:23:40 -No smějou se.
-To je to samý, jako!
00:23:43 Mně by taky se smáli, kdybych to řek.
00:23:55 Vy máte takovej, možná vaše fanynky to vědí,
00:23:57 ale my ostatní to nevíme.
00:23:59 Takovej exotickej původ. Objasněte mi to.
00:24:02 Vy jste se narodil jinde než tady.
00:24:04 -Já jsem se narodil tady v Děčíně.
-Tady v Děčíně?
00:24:06 Aha, tak já v tom mám trošku hokej.
00:24:08 Ale mám taťku Syřana a žil jsem tam 6,5 let.
00:24:12 -6,5 roku.
-6,5 roku! Pardon! Roku!
00:24:16 Jak jste sklouznul do tý Sýrie, už vám ta čeština...
00:24:18 -Už mně to přecvaklo na jiný.
-A vy umíte teda...
00:24:23 Cože?
00:24:26 -Umím, no.
-To teď na mě mluvíte syrsky?
00:24:27 Sprostě. Ne!
00:24:31 Sprostě syrsky nebo jak?
00:24:34 Jak se máte? Máte se fajn?
00:24:36 -V jaký to bylo řeči?
-V arabský! Syrský.
00:24:39 Syřansky, no.
00:24:40 A maminka poznala Syřana tady?
00:24:42 Ano, můj táta tady studoval vysokou školu.
00:24:45 -Syřan se jí líbil?
-Syřan se jí líbil.
00:24:47 Vy jste se narodil ještě tady, když tatínek studoval?
00:24:50 -Ne, ne, ne. To už dostudoval.
-Abysme v tom měli pořádek.
00:24:54 Takže dostudoval. Vlastně potom jsem se narodil já
00:24:58 a odjeli jsme do Sýrie a tam se narodil můj brácha.
00:25:02 Vy jako miminko jste odjel do Sýrie?
00:25:03 -Ano.
-Jako miminko.
00:25:05 Ano. Takže mám i český občanství i arabský.
00:25:08 Takže můžete volně pendlovat.
00:25:10 Teď nemůžu, protože bych musel na 5 let na vojnu.
00:25:12 Takže zůstávám tady radši.
00:25:14 Vy byste tam musel v Sýrii na 5 let vojnu?
00:25:17 A to se mi moc nechce. Se přiznám.
00:25:19 Bojujou někde Syřani? Když tak vysvětlete!
00:25:21 -Ne ne, ne! Teď zrovna nejsou...
-Nejsou v konfliktu?
00:25:24 -Nejsou.
-No tak. Byste zpíval v kasárnách.
00:25:27 Třeba! Ale radši bych zpíval tady.
00:25:31 A sledujete třeba tu syrskou pop-muzic?
00:25:34 Tam vlastně je to pořád trošku jinak.
00:25:37 A ta kultura je tam trošku úplně jiná.
00:25:40 Takže tam kdybych přišel se svým stylem,
00:25:41 tak by asi koukali s otevřenou pusou!
00:25:44 Tam jsou ty lidi ještě decentnější.
00:25:48 -Na ty národní motivy si potrpěj?
-No.
00:25:52 Na to já moc nejsem.
00:25:53 Vy byste to uměl, jak vás poslouchám!
00:25:55 Já mám radši r n b a soul.
00:25:57 -Co, že máte?
-R n b a soul.
00:25:59 -Soul vím.
-A r n b?
00:26:05 Co?
00:26:08 -Steve Wonder třeba?
-Steve Wonder znám.
00:26:10 Ale nevím, co je "arabí".
00:26:13 -A to je r n b zpěvák.
-Arabí?
00:26:15 -A to bude nějaká zkratka?
-Ano.
00:26:18 -Jaká?
-Rhytmus and blues.
00:26:19 Ty vole, tak řeknu: Rhytm and blues!
00:26:26 -R n b!
-To je taková...
00:26:29 No samozřejmě!
00:26:32 Samozřejmě, že vím, rhytm and blues!
00:26:34 Ale r n b! Tyhle zkratky na mě! To je jako OPBH!
00:26:41 Celý to řeknu!
00:26:43 Hele, Sámere, ono podle mě,
00:26:45 to árendbíčko se dost těžko prosazuje i u nás!
00:26:49 -Určitě.
-My zase jsme odkojený tou polkou.
00:26:52 A kytara, pivečko, to je pravda.
00:26:56 Takže árendbíčko, podle mě, se těžko tady prosazuje.
00:26:59 Ale zase, já si myslím, že třeba mladý lidi v klubech naopak!
00:27:02 Tam je to velmi otevřený tomuhle stylu hudby.
00:27:06 A myslím si, že akorát se to tady teprv dostává postupně.
00:27:09 Ono to chvilku trvá.
00:27:11 A vy zpíváte ortodoxně, řek bych, anglicky jenom?
00:27:14 -A česky nerad?
-Jo, zpívám velmi rád česky.
00:27:16 -Mluvíte dobře česky.
-Velmi rád zpívám česky!
00:27:18 Dokonce mám i pár písniček českejch.
00:27:20 Nemám s tím problém.
00:27:21 Ale víte co? V týhle stylu hudby, tam je to hodně jakoby rytmika
00:27:26 a tam je hodně jakoby zvláštní prvky taneční hudby.
00:27:29 A pokud tam máte český slova, tak všimněte si,
00:27:32 že angličtina, španělština jsou velmi zpěvný jazyky,
00:27:34 protože se dají dobře do tý pusy dát.
00:27:36 Ale čeština je taková tvrdá hodně.
00:27:39 Třeba jste zatím nezpíval ty správný texty, víte?
00:27:42 Gábina Osvaldová mi psala texty
00:27:43 a myslím si, že je 1 z nejlepších textařek.
00:27:45 -Já nevím, jestli jsem zrovna...
-Gábina je taky dobrá. Ano.
00:27:59 Někdy to dá práci ten text napsat, aby se to...
00:28:01 -Vy si taky píšete texty?
-Ano. Ano.
00:28:03 -Víte, že to dá práci?
-Teď jsem zrovna napsal jeden.
00:28:06 Anglickej teda.
00:28:07 Radí vám někdo v tom show byznysu kudy se ubírat?
00:28:10 Co dělat, jaký texty zpívat?
00:28:12 Tak především, chybama se člověk učí.
00:28:14 -Takže radím si sám.
-Sám?
00:28:16 Ale určitě mám kolem sebe tým lidí, který se o mě staraj.
00:28:19 -A raděj? A posloucháte taky?
-Vnímám je.
00:28:22 Snažím se je vnímat.
00:28:23 -Dáte na radu jinejch?
-Ano, ano.
00:28:25 Takový měřítko tý popularity zpěváků, to je ten Slavík.
00:28:27 Kolikátej vy jste byl teďka ve Slavíku?
00:28:29 -Ježíš, já nevím!
-Jak, nevím?
00:28:30 Fakt nevím. Nekoukal jsem. Nevím.
00:28:32 -Jak nekoukal?
-Já jsem měl zrovna práci.
00:28:34 Byl jsem v Moskvě. Na celosvětový soutěži.
00:28:37 Bylo tam 8 000 lidí z celýho světa. Amerika, Itálie, Německo!
00:28:40 V publiku? Nebo kde bylo 8 000 lidí?
00:28:42 8 000 lidí na konkurze v Moskvě! Vlastně trval 3 dny ten konkurz!
00:28:46 -To byl ruskej konkurz?
-Ne, celosvětovej!
00:28:48 Ale pořádalo to Rusko, protože má nejvíc peněz!
00:28:51 Moskva to pořádala!
00:28:54 -Je to celosvětová soutěž.
-A tam vy jste se umístil?
00:28:56 -Z těch 8 000?
-Na 12.
00:28:58 Na 12.!
00:28:59 A na 1. místě, co se týče hlasování u diváků.
00:29:02 -U diváků!
-Ano. Děkuji!
00:29:10 To je dobrý! Tak vy spíš jste rezignoval
00:29:14 na úspěch u zdejšího publika!
00:29:16 Ne, tak já tady svý fanoušky mám. A ty lidi mě vnímaj.
00:29:20 Já každou desku, kterou vydávám, nebo písničku, kterou dávám,
00:29:23 tak ty lidi vnímaj,
00:29:24 ale prostě, ten trh je tady hrozně malej!
00:29:27 -A vy koncertujete nebo diskotéky?
-Ne, ne. Jezdíme kluby.
00:29:32 To je, jak vy říkáte, vaše parketa.
00:29:34 To je moje parketa. To jsou moji lidi.
00:29:35 Dá se říct, že to je asi moje cesta.
00:29:37 Tak ať je úspěšná! Sámer Issa!
00:29:51 Řekl bych, že v současné době úplně nejmladším idolem
00:29:54 těch úplně nejmladších diváků a posluchačů,
00:29:57 je zpěvačka Ewa Farna!
00:30:07 Ewo, já bych začal rovnou,
00:30:09 taky už jsem tady trošičku se poptával Sámera,
00:30:11 ten má složitější původ.
00:30:14 Vy to taky nemáte tak úplně jednoduchý.
00:30:17 -Vy jste Polka.
-Ano.
00:30:21 -Národností?
-Ano.
00:30:22 Co máte v občance? Máte už občanku?
00:30:24 -Nemám.
-Vy nemáte ještě občanku.
00:30:27 Vy to zatím můžete jen říkat.
00:30:29 Když vás policajti zastavěj, tak vás nemůžou legitimovat.
00:30:32 Nemůžou.
00:30:33 Vy řeknete já jdu domů.
00:30:34 -Podle občanky rodičů.
-Podle občanky rodičů?
00:30:36 Takže nosíte sebou občanku maminky?
00:30:39 -Ne, nosím sebou maminku.
-Maminku sebou.
00:30:42 Čili vy jste Polka, ale žijete tady
00:30:44 a narodila jste se v Polsku nebo tady?
00:30:46 Tady.
00:30:47 -Tady jste se narodila?
-Ano.
00:30:48 -Ale do Polska taky jezdíte hojně.
-To na nákupy možná.
00:30:52 A tím pádem vy umíte samozřejmě perfektně polsky i česky.
00:30:55 -Perfektně ne.
-Perfektně polsky ne?
00:30:58 -Ne.
-Ne?
00:31:00 A dla czego se panie nenauczila?
00:31:03 No ucze se vczas. Chodi do szkoly, do polskej szkoly.
00:31:09 -Tak?
-Ták.
00:31:10 Nech se panie nedenervuje! To je jediný...
00:31:21 To je jediný, co já umím polsky! Taky bych rád upozornil na 1 věc.
00:31:26 Každý to samozřejmě ví, že vy jste 1. česká zpěvačka,
00:31:31 která zpívá s těma rovnátkama na těch zubech.
00:31:34 A skoro si myslím, že to je taková záslužná práce,
00:31:37 že možná díky vám, některé dívky,
00:31:39 které by se třeba styděly nosit rovnátka,
00:31:42 tak viděj, že to taky sluší zpěvačce Ewě,
00:31:45 takže možná nemají s tím problém.
00:31:47 Máte tuhletu zkušenost? Napsal už vám tohleto někdo?
00:31:49 Nebo řek vám to někdo, že jste prolomila ledy,
00:31:51 pokud jde o ty drátečky?
00:31:54 -No, možná mi to někdo napsal, no.
-Napsal?
00:31:57 -A jako v dobrým, ne?
-V dobrým, ano.
00:31:59 -A vy to nosíte ráda, ne? Co?
-No...
00:32:03 Netváříte se...
00:32:05 Tak po roce a půl vás to celkem denervovat.
00:32:10 Už se pani denervuje z rovnátkama? A co říkal doktor?
00:32:14 Kdy to bude rovný? Zuby, zuby.
00:32:18 Ono to je rovný, ale já mám tu čelist doprava víc.
00:32:25 Vy jste dostala jako malá facku?
00:32:29 Vyhodili vám čelist.
00:32:32 Takže oni vám rovnají ne zoubky, ale čelist?
00:32:34 To nám řekněte! To nás, fanoušky, zajímá!
00:32:39 Vy máte vyhozenou sanici a ty drátky to rovnaj?
00:32:42 Nebo ty rovnátka?
00:32:43 Ne, ty rovnátka rovnaj zuby, samozřejmě.
00:32:46 A ty mám, jakoby už rovný.
00:32:49 A teď tu čelist, nevím, jestli je doprava nebo doleva!
00:32:55 Vy nevíte jestli je hozená doprava nebo doleva?
00:32:59 Přesně tak!
00:33:00 A kdy si to tak uvědomíte?
00:33:01 Když jdete spát, tak si řeknete, hergot, kam já tu čelist mám?
00:33:04 -Asi doprava.
-Doprava máte čelist.
00:33:07 Takže ji musíte trošku házet doleva?
00:33:11 Ne, ne, to ne. Já nosím na noc takové gumičky.
00:33:16 Vy nosíte gumičky na čelistech?
00:33:19 To se vždycky zaháknou ty rovnátka a ono se to...
00:33:33 Když vás poslouchám, tak člověk žasne,
00:33:35 že se s touhle hubou dá zpívat vůbec!
00:33:44 -A nevadí to při zpívání?
-Nevadí to při zpívání.
00:33:47 Při ničem to nevadí?
00:33:51 -Při líbání to nevadí?
-To nevím.
00:33:53 Cinkne to. Vy jste ještě nikoho nepolíbila?
00:33:57 Prosím vás, tohle jsou soukromý věci a tohle já neříkám.
00:34:00 No já vím, že jsou to...
00:34:02 No Sámer se rozpovídal např.!
00:34:07 -To vy neříkáte.
-Já moc ne.
00:34:09 Dobře, abysme uzavřeli kauzu rovnátka.
00:34:11 Máte nějakej termín,
00:34:12 kdy vám to budou slavnostně sundávat?
00:34:14 Budou u toho novináři? Budou to fotit!
00:34:18 Já budu takhle!
00:34:22 Ne to ne. Chtěla bych to,
00:34:26 já totiž jedu na jaře turné a chtěla bych to předtím sundat.
00:34:31 Ptal jsem se každýho tady.
00:34:33 Přece jenom, dá se říct,
00:34:34 ze dne na den jste vystoupila z anonymity.
00:34:37 -Vy žijete v Třinci, tuším.
-Ve Vendryni. To je u Třince.
00:34:41 -A do školy chodíte?
-Do Vendryně.
00:34:43 -Do Vendryně? Vendryně má i školu?
-Dokonce 2!
00:34:47 2 školy?
00:34:49 -Chodíte samozřejmě na základku?
-Ano.
00:34:51 Změnilo se nějak,
00:34:52 ze dne na den jste se přece jenom stala populární.
00:34:55 To Vendryní muselo nějak zamávat! Jak konkrétně?
00:35:00 Kdy se to tak projevilo trošku,
00:35:03 když jsem před rokem vyhrála objev roku ve Slavíkovi,
00:35:07 tak jsem přišla do školy,
00:35:08 tak celá škola takhle stála a učitelka stála s kytičkou.
00:35:13 Tak to bylo takový hezký.
00:35:14 Tak to vás hezky přivítali. Já myslím, v tom denním životě?
00:35:17 Jestli se to nějak projevuje?
00:35:18 Jdete po ulici, ať už v Třinci nebo ve Vendryni. Pokřikujou?
00:35:23 Nechci říct přímo, hele debile! To určitě ne! To spíš...
00:35:27 -To mám asi jenom já tady!
-To má jenom Jirka!
00:35:33 Ale tak třeba nějak na sebe upozorňujou. Kluci nebo holky.
00:35:36 Projevilo se to nějak tahle popularita tímhle způsobem?
00:35:39 -Venku, veřejně?
-Občas. Spíš pohledem vždycky.
00:35:43 -Někdo koukne?
-Jsou vždycky 4 typy pohledů.
00:35:47 -4 typy?
-Ano.
00:35:49 Já jsem si to takhle rozdělila.
00:35:51 -Máte pojmenovaný ty pohledy nějak?
-Ne. 1, 2, 3, 4.
00:35:55 -1. je jakej?
-To je 1.
00:36:00 Takovej zadrženě! Nevěří svejm očím!
00:36:03 Takhle bych ho nazval: Je to vůbec ona?
00:36:06 Přesně tak! Je to vůbec ona?
00:36:09 -Pak je jako, ššššš....
-Šuškačka! To je ona, to je ona!
00:36:14 Přesně. No, to je ona.
00:36:17 Pak je jako, že....
00:36:22 -Jako, že se stydí.
-Koketní.
00:36:26 -Koketní! No, občas.
-Kluci.
00:36:30 -Občas kluci.
-Občas kluci, tak jako...
00:36:32 -A ten 4.
-Ten 4. ten mě zajímá nejvíc.
00:36:34 A ten 4. ten třeba není vůbec. Anebo se kouknou a nevšímají si mě.
00:36:39 Nebo si mě nevšimnou.
00:36:42 Nebo dělaj, že nepoznali známou zpěvačku.
00:36:44 -Nebo dělaj nebo asi mě nepoznali.
-No možná, jsou to takoví frajeři!
00:36:48 Nás nerozhází nějaká zpěvačka! To v tom je?
00:36:52 To nevím.
00:36:53 Já samozřejmě pár vašich písniček jsem slyšel,
00:36:55 ale zajímá mě ten styl.
00:36:57 Vy taky děláte to r n bíčko? Víte, co je r n bíčko?
00:37:01 -No.
-Vy to víte?
00:37:02 Já jsem se koukala.
00:37:03 Jo takhle! Tak jste se to dověděla taky až dneska!
00:37:06 Ano, po dnešku! Tak já znám tu zkratku, vím co to je.
00:37:10 Máte taky vyhraněnej styl, jako má třeba Sámer?
00:37:13 Já se snažím zpívat takové texty pro teenagery,
00:37:17 takové ty problémy puberťáka.
00:37:22 A ještě se vás chci zeptat,
00:37:24 myslíte si, jakmile vám bude 15, že se vám budou líbit kluci?
00:37:29 -Mně se líbí i teď!
-No tak já vím!
00:37:33 Ale přece jenom všude s maminkou zatím chodíte!
00:37:35 To já budu pořád.
00:37:37 -Chodíte sama taky?
-Spíš s tatínkem, teda.
00:37:39 -S tatínkem chodíte?
-No.
00:37:41 A já si myslím, že to bude pokračovat i do 18 let.
00:37:45 Kdo ví, jestli ne ještě víc.
00:37:48 Že všude budete mít, s odpuštěním, za zadkem tatínka?
00:37:52 Tak všude určitě ne, ale když budu jezdit třeba na vystoupení
00:37:55 nebo do Prahy, tak ano.
00:37:56 A vy jste tak držená zkrátka, že zatím sama nikam nemůžete?
00:37:58 Zajdete si někdy na diskotéku třeba ve volným čase?
00:38:01 Mě to netáhne.
00:38:02 Vy jste nikdy nebyla na diskotéce?
00:38:04 Byla, ale to jsem tam měla vystoupení.
00:38:07 A jinak zatancovat si ve Vendryni nejdete?
00:38:10 Když je třeba ten vendryňský karneval, tak samozřejmě!
00:38:13 A to spíš taťka ještě tančí víc než já pak.
00:38:17 Samotnou vás nikam nepouštěj?
00:38:20 Pouštěj, samozřejmě, s kamarádama do kina do pizzerky.
00:38:23 Máte nějakou hodinu, kdy musíte bejt doma?
00:38:25 No, většinou.
00:38:26 No ne! V kolik?
00:38:31 Jednou se mi stalo,
00:38:33 že mi taťka říkal, že před setměním.
00:38:35 A ono se stmívalo už ve 4.
00:38:47 Ewo, máte nějakej,
00:38:48 tak určitě jo, ale nevím, jestli mi to řeknete,
00:38:51 nějakej vysněnej ideál takovýho toho prince,
00:38:54 co by jednou měl přijet na tom bílým koni,
00:38:56 jak si to tak holky v tom mladým věku vysněj?
00:38:59 Nějakej model!
00:39:01 Komu se třeba podobá takovej ideální chlap,
00:39:03 kterej by se vám líbil po vašem boku?
00:39:08 Já nemám konkrétního.
00:39:09 Ne, tak jako... Vy si nevylepujette ani herce nějaký?
00:39:13 Tak mám, samozřejmě!
00:39:14 -Třeba Jirka!
-Co?
00:39:17 -Třeba tady Jirka!
-Vy si vylepujete Jirku?
00:39:20 Samozřejmě! Na ledničce!
00:39:24 Vy máte doma vylepenýho Jirku? Na ledničce, abyste tolik nejedla?
00:39:35 -Jirka je váš idol, mi chcete říct?
-Tak mám ho tam mezi hercema!
00:39:42 Má vkus, holka!
00:39:51 Takže Jirka Mádl, kdyby přijel na bílým koni do Vendryně,
00:39:55 tak by se vám to líbilo?
00:39:56 Ale já to mám spíš podle toho, jak hrajou!
00:39:57 Tak tam mám Jirku, mám tam Johnyho Deppa!
00:40:00 A ten kdyby přijel na bílem koni, tak i tak ne!
00:40:02 Protože mu je nevím kolik, že jo!
00:40:04 -Depp?
-No, ten je jako můj taťka starý.
00:40:09 -Ale opravdu!
-No a co, Ewo?
00:40:19 Starý! Jako do šrotu starý? Nebo co?
00:40:22 Jak tomu maj ty lidi rozumět?
00:40:25 Ne, já si myslím, že na mě.
00:40:28 Cože?
00:40:31 -Že na mě!
-Na mě starej. No teď jo!
00:40:33 Samozřejmě! Ale za půl roku!
00:40:40 S občankou v kapse, to možná Johny Depp, co?
00:40:43 Nebo i Jirka Mádl možná!
00:40:46 Abysme měli jasno, jakej mužskej ideál vyznáváte?
00:40:49 Mužský ideál: hodný, milý, sympatický, gentleman, hezký.
00:40:55 -Já mám vysoké požadavky.
-Hezký už jste říkala!
00:40:57 To už říkáte 2 x. Čili, tuplem hezký!
00:41:02 -Tuplem hezký. No.
-Co všecko ještě?
00:41:07 -Takoví nejsou, jsem slyšela.
-Jo, takoví nejsou.
00:41:09 -Ale já si ho najdu.
-Jo?
00:41:11 Najdete si takovýho?
00:41:13 A žije takovej třeba v Třinci nebo ve Vendryni,
00:41:15 kterej splňuje trošku ty nároky?
00:41:16 -Zatím jsem ho nepotkala.
-Zatím nepotkala.
00:41:19 Kéž ho jednou potkáte!
00:41:21 Ewa Farna!
00:41:35 Přátelé, to je pro dnešek všechno, já vám děkuju za vaši pozornost,
00:41:38 to bylo dneska posezení s mladými idoly.
00:41:42 Pokud vás to zajímá, tak přesně za týden
00:41:45 se nám tady sejdou mistři bojového umění.
00:41:49 Kromě jiných přijde např. nejlepší současný český
00:41:52 profesionální boxer Lukáš Konečný!
00:41:54 Na shledanou!
00:41:56 Skryté titulky Eva Svobodová
Zábavná talk show Karla Šípa, tentokrát na téma „Idoly mladých“ (2008). Účinkují: E. Farna, S. Issa a J. Mádl. Kamera J. Špelda. Režie V. Polesný
| Tentokrát jsme připravili téma opravdou poutavé a to „Idoly mladých“. A tak nejen pro mladé přijde Ewa Farna, Sámer Issa a Jiří Mádl. |
