Příběh trestaného alkoholika, který při amnestii téměř přišel o život. Připravila Svatava
Kabošová.
00:00:21 Jak začít?
00:00:24 Předcházelo tomu...
00:00:28 Byla tam protialkoholická už v 17-ti.
00:00:33 Velmi nerad o tom mluvím. Já tyto věci nejraději vypouštím.
00:00:43 Jako kluk z města jsem se přiženil na vesnici do Slovenského Grobu.
00:00:48 Cokoliv jsem udělal bylo podle švagrové špatně.
00:00:53 Tak jsme se hádali, tak jsme se chytali,
00:00:56 až mě to potom přestalo bavit.
00:00:59 Ty hádky atd.
00:01:02 Šel jsem do hospody, tam jsem se trochu... ne - opil,
00:01:05 ale trochu víc jsem vypil a jednoduše jsem vytáhl provaz
00:01:09 a udělal jsem uzel na radiátorové trubce...
00:01:13 Kdyby nebyla přišla žena, tak je po mně.
00:01:17 Co si o sobě myslím?
00:01:21 O sobě si myslím, že jsem lump. To si o sobě myslím.
00:01:34 Vždycky - od malička - jsem toužil mít koně a maringotku
00:01:38 a jezdit po světě, toulat se po světě...
00:01:49 Vždycky jsem toužil mít hodně peněz a ty peníze jsem neměl.
00:01:53 Tak jsem to vždycky někde nahrazoval.
00:01:56 Kradením jsem to vlastně nahrazoval,
00:01:59 ale potom se to stalo, takže...
00:02:08 Prostě jsem kradl všechno, co se dalo, co se dalo zpeněžit.
00:02:13 Chytili mě.
00:02:20 Jako nezkušený zloděj jsem vždycky buď vykopl dveře nebo tak nějak.
00:02:26 Přitom jsem nadělal hodně hluku.
00:02:30 Potom policajti, vyšetřování a už to šlo...
00:02:34 1. trest jsem měl 1 a 1/2 roku.
00:02:37 To jsem byl v 1. nápravně-výchovné skupině
00:02:42 a pak jsem byl 1 a 1/2 roku ve 2. nápravně výchovné,
00:02:46 v Dubnici nad Váhem.
00:02:59 Když se to tak vezme, ono je to asi jako na vojně.
00:03:03 Prostě, když nemá člověk něco v hlavě - jak se říká -
00:03:09 tak tam musí přemýšlet.
00:03:13 Tam musí přemýšlet.
00:03:18 Buď se dostat na "chodbaře" nebo chodit na brigádu atd.
00:03:25 Na 1. trestu jsem nepřemýšlel, až když jsem šel do té 2-ky,
00:03:31 tak jsem si řekl: Buď chytneš "chodbaře"
00:03:35 nebo do kuchyně nebo nějaké brigády nebo tak.
00:03:41 Ven. Na práci jsme chodili...
00:03:45 Když se povede dostat toho "chodbaře",
00:03:47 tak už má všechno, už má všechno...
00:03:50 Byl i čaj - jak se říká "magorák" v muklovksém slengu.
00:03:56 "Magorák" byl čaj, byl to velmi silný čaj.
00:04:00 Prostě nechal se vyluhovat třeba den.
00:04:04 A prášky - například Alnagon - jako návykové tablekty.
00:04:09 Byla to náhražka místo alkoholu v base.
00:04:13 Protože v base se člověk nedostal k alkoholu,
00:04:16 tak se nahrazoval třeba tabletama,
00:04:20 nahrazoval se i zubní pastou.
00:04:22 Vytlačili jsme 2, 3 zubní pasty.
00:04:25 Bylo to dobré, protože jsme si nemuseli čistit zuby.
00:04:29 Taková zubní pasta udělá strašné zázraky!
00:04:35 Kolikrát jsme šli z práce a vytlačili jsme pastu
00:04:39 do octové lahve.
00:04:42 Pili jsme, byli jsme v pohodičce.
00:04:45 Bylo to, jakoby jsme byli opilí, doslova jakoby jsme byli napití
00:04:51 a opilí z alkoholu...
00:04:58 A to bylo tak, že nám přivezli zeleninu, meruňky, cibuli
00:05:03 a takové věci na očištění.
00:05:06 No, a když nás eskortní policajt, který měl eskortu,
00:05:11 když jsme šli do práce nechytil,
00:05:15 tak jsme ukradli nějakou tu zeleninu
00:05:18 a vyměnili jsme ji za pivo.
00:05:26 Ano, znásilnili mě. To bylo v Nitře.
00:05:32 Nitra - to byla zpřísněná jednotka.
00:05:35 Přišel jsem tam jako nezkušený.
00:05:39 Asi jako na vojně. Šikana.
00:05:52 Protože tam už jsou staří muklové a tam je - jak se tak řekne -
00:05:57 řetězec.
00:06:00 Jsou tam už spojení, už vědí co a jak.
00:06:06 Když přijdeš jako nezkušený, tak nemáš šanci.
00:06:10 Řeknu to na plnou pusu - prostě udělali svatbu.
00:06:14 Svatba se dělala tak, že se zakryli dekou a ostatní už stejně -
00:06:18 jako chlap se ženou, ale bylo to mezi chlapy.
00:06:39 Staří muklové popisovali, jak se dá oběsit,
00:06:44 jak se dá zbavit života.
00:06:48 Popisovali různé návody a mluvili i o ručníku.
00:06:54 Na ručníku se udělá uzel, namočí se a omotáš si ho kolem krku.
00:07:02 Jak začne ručník schnout, tak tě pomalu dusí.
00:07:08 Přežil jsem to tak, že "kukačka" - policajt,
00:07:15 kterému se říka "kukačka"...
00:07:20 Je tam takový otvor, ten se otevře
00:07:23 a oni se vždycky dívali každou půlhodinu, hodinu.
00:07:27 Čistě náhodou se podíval, zapnulo se světlo a tak mě zachránili.
00:07:49 Úraz jako takový si nepamatuji.
00:07:52 Bývalý prezident Havel, v 90. roce vyhlásil amnestii.
00:07:58 Eskortní autobus nás odvezl do Trenčianské Teplé
00:08:03 a jak jsme chodili po těch pracech venku,
00:08:10 tak jsme přibližně věděli, kde jsou hospody.
00:08:13 Tak jsme zapíjeli svobodu, že už jsme venku.
00:08:17 Bylo to v zimě, prostě led, sníh.
00:08:22 Jestli jsem uklouzl nebo mě někdo shodil,
00:08:25 to už nevím, to už si nepamatuji.
00:09:42 Když jsem byl ještě v bezvědomí, v Kramářích,
00:09:46 tak jsem měl komatický sen, že jsem latuť a lítám,
00:09:50 že mám prostě křídla a že lítám.
00:10:06 Fantómové bolesti bych popsal asi tak, že to začne svrběním,
00:10:12 přechází to až do píchání. Tisíce žkavých jehel.
00:10:18 Prostě člověk, který nemá končetinu, cítí třeba
00:10:23 předloktí, zápěstí, prsty.
00:10:36 Teď, po nějaké době, jsem se dostal k čchi-kungu
00:10:40 a tento čchi-kung, toto tajné cvičení,
00:10:44 si myslím, že mi dává to, co jsem hledal.
00:10:47 Čchi-kung je vlastně stejný jako kung-fu.
00:10:51 Je to bojové umění, ale bojové umění převedené do medicíny.
00:10:58 Popsal bych to tak, že mi vibruje ruka, hned na začátku.
00:11:04 Hned na začátku mi začíná vibrovat ruka
00:11:09 a začínám se potit mezi prsty.
00:11:14 A to vždycky na začátku.
00:11:18 Nejdřív jsem se cítil strašně trapně.
00:11:21 Sám před sebou, ale hned jak jsem se do toho
00:11:24 dostal - ono opravdu, když se to cvičí, tak to jde samo.
00:11:31 Je to něco úžasného ten čchi-kung.
00:11:34 Ztrácím prostě jakékoliv fantomové bolesti.
00:11:52 Oženil jsem se. Bylo mi 25 - 26.
00:11:57 Asi rok jsme spolu žili a potom jsme se rozvedli.
00:12:01 Nemělo to smysl.
00:12:03 Já jsem pil, ona pila, takže to nemělo žádný smysl.
00:12:13 Mně nic není, jen ten alkohol. Ten mě zabíjí.
00:12:20 Vždycky jsem toužil být něco víc.
00:12:23 Chtěl jsem být třeba ředitel nebo tak.
00:12:29 Kdybych se vyučil... Chybí mi jeden ročník.
00:12:36 Dnes bych byl strojní zámečník a i kdybych měl výuční list,
00:12:43 tak by se mi v tom stavu, v jakém jsem,
00:12:46 tak by se mi lépe dýchalo.
00:12:49 A právě tohle všechno dělá ten alkohol.
00:13:00 My, s toulavýma botama, když nás to drapne,
00:13:06 tak kolikrát nemáme peníze, nemáme jídlo a tolikrát přemýšlíme,
00:13:12 že bychom nejraději šli zpátky, protože tam máme
00:13:17 teplo a máme jídlo. To je to.
00:13:21 Proto nad tím někdy přemýšlíme.
00:13:24 A my, kteří jsme už byli zavření, my už to známe...
00:13:37 Když mám ty toulavé boty, tak mi vždycky něco našeptává:
00:13:41 "Juro, vrať se domů, protože ještě tam máš mamku, otce tam máš
00:13:48 a máš tam jistotu, že budeš mít vypráno a jídlo..."
00:13:58 Neumím si to sám vysvětlit, ale něco mě zabrzdí
00:14:04 a vždycky si řeknu, že už to stačilo,
00:14:08 že půjdu domů, ale přitom vím, že doma budu mít doslova peklo.
00:14:21 Mamka mi říkala, jak dlouho to hodlám ještě dělat?
00:14:26 Určitě má pravdu, protože máma byla, je a bude jediná.
00:14:36 Je jim přes 60 a věčně mi to nemohou trpět.
00:14:43 To je mi jasné.
00:14:47 Jak už jsem řekl, dokud si to neuvědomím já,
00:14:51 tak mi nepomůže nikdo na světě.
00:15:21 Rodičů je mi líto, je mi jich líto, ale dokud je člověk v té eufórii,
00:15:27 v tom alkoholickém opojení, tak si to neuvědomuje.
00:15:32 Ale když přestane pít a mozek mu začne normálně fungovat,
00:15:40 na úrovni normálního člověka, tak pak mu to dojde.
00:15:47 A jsou takové chvíle, kdy mu to dojde, uroní i slzu.
00:15:55 Ono se říká, že chlap je chlap, že chlap by neměl plakat.
00:16:01 Není to pravda, i chlapi jsou tu pro to, aby si poplakali.
00:16:35 Když jsem sám v pokoji a pustím si esoterickou hudbu,
00:16:41 tak se kolikrát sám na sebe podívám a je mi do pláče.
00:16:45 Opravdu je mi někdy do pláče, ale potom si zas uvědomím -
00:16:50 poslouchej hudbu, zaměř se na hudbu a nezaměřuj se na tohle.
00:16:59 Právě - že si to umím říct.
00:17:05 Protože kolikrát mi je do pláče, ale vždycky jakoby
00:17:10 mávnutím nějakého zázračného proutku,
00:17:16 nebo tak nějak, si řeknu:
00:17:19 "Stop, poslouchej hudbu a nech to na pokoji."
00:17:22 Nevím, sám jsem si to vypěstoval, ani nevím jak. Fakt nevím jak.
00:17:30 Sednu si do čínského sedu, pustím si určitou kazetu.
00:17:35 Podle toho, jakou mám náladu.
00:17:37 Podle toho si poslechnu kazetu.
00:17:42 Normálně se tak fantasticky uvolním, tak se uvolním...
00:18:20 Prožil jsem toho dost a převážně zlého.
00:18:28 Však - co je na tom dobrého? Alkohol, basa, protialkoholická?
00:18:35 Co je na tom dobrého?
00:18:39 Na tom není nic dobrého, ale byly i pěkné chvíle.
00:18:43 Někdy byly i úžasné chvilky.
00:19:04 Když jsem měl poslední děvče, měla 2 děti.
00:19:10 S těmi dětmi jsme dhodili nahoru, nad koupaliště, pryč.
00:19:15 Děti jsme nechali běhat po lese, sedli jsme si na lavičku,
00:19:20 debatovali...
00:19:23 Děti jsme nechali běhat po lese a začali jsme se cukrovat.
00:19:28 Jako 2 holoubci. Potom přišlo na pusinku,
00:19:33 za pusinkou přišla jazýčková a už to šlo.
00:19:45 Ta žena, to byla pro mne krasavice.
00:19:51 Takovou krasavici jsem ještě neměl.
00:19:55 Ani ne tak krasavice, ale...
00:20:01 ten její úžasný hlas, ten její smích...
00:20:12 Myslel jsem si, že jsem zamilovaný.
00:20:15 Ve 30-ti letech konečně jsem si myslel, že jsem zamilovaný.
00:20:21 Ano, v Africe rostou fíky
00:20:26 a já jsem měl taky takový fík.
00:20:37 Bývalý manžel se vrátil, chtěl vidět Leošku,
00:20:42 chtěl být s ní...
00:20:44 Pak jsme se potkali a já říkám:
00:20:48 "Ivanko, proč jsi se vrátila. Neber mi duši."
00:20:55 A tím to skončilo. Tak jsme se rozešli, šmitec.
00:20:59 Nic víc nebylo. Zůstalo jen prázdno.
00:21:05 Teď jsem člověk bez duše.
00:21:07 Tak to cítím - jako kdybych vůbec neměl duši.
00:21:30 Uvnitř se ve mně něco změnilo -
00:21:34 co se týká toho kradení - to už bych neudělal,
00:21:38 ale ty peníze, ty mi stále chybí...
00:22:02 Občas, když jsem doma v koupelně, když se koupu
00:22:07 nebo se holím u zrcadla, tak se na sebe dívám,
00:22:12 ale vůbec nepřemýšlím nad tím, co dál,
00:22:17 jen se prostě na sebe dívám.
00:22:22 Jestli jsem ještě vůbec hezký.
00:22:30 Bylo víc těch zlých věci, ale ty maličkosti,
00:22:37 ty maličkosti... v těch je všechno!
00:22:50 Někdy je to velmi zlé, ale nakonec
- mám rád život!