Od člověka k člověku, od jednoho sídla k druhému, tak vedou stezky, pěšiny a trasy, které musíme objevovat znovu a znovu (2005). Režie L. Václavová
Cestami zanechávali lidé vlastně už od pravěku své stopy v krajině. Krajina byla stále víc protkávána stezkami, pěšinami, polními či lesními cestami, silnicemi… Cesty vedly i skalami, vodou, od jednoho lidského sídla k druhému. Jsou velmi staré cesty, které po staletí nezanikly a po těch, které jsme už znovu neprošlapali, teď běhá zvěř. Některé cesty se tak vrátily zpátky přírodě. V dokumentu Ljuby Václavové se můžete procházet i prodírat starými cestami s přírodovědcem Václavem Cílkem a znovu prožívat zkušenost dávných poutníků s výtvarníkem Františkem Skálou. Cesty v přírodě zůstávají stejně jako starobylá města či hrady historickou pamětí a naším současným bohatstvím. Nepoužívejme jich tedy jen účelně k co nejrychlejšímu přesunu.
