Příběh milostného trojúhelníku, dilematu mladé ženy ve vztahu ke dvěma mužům, s Aňou Geislerovou v hlavní roli. Dále hrají: J. Abrhám, R. Luknár, J. Brejchová, J. Schmitzer, E. Vašáryová, J. Macháček a další. Scénář P. Jarchovský. Režie J. Hřebejk
00:02:31 PÍSNIČKA
00:02:34 Nebylo a nebo bylo za sedmero horami,
00:02:39 pršelo a jen se lilo, každá rada dobrá mi.
00:02:43 Je těžký bát se, kolik zkusíš, uchovat si prostotu,
00:02:47 těžší rád mít, koho musíš, ale možná protos tu.
00:02:53 Večeře!
00:02:54 Dívám se zpět dírou v plotě, na klice zašla už měď,
00:03:00 Vzdálen jsi v čase i v hmotě
00:03:04 a já tě opouštím teprve teď.
00:03:09 Milane, prosím tě, mohl bys mě přidat trochu basy?
00:03:12 Děkuju.
00:03:13 Takže jsme domluvený.
00:03:24 Pila jsem víc než jsem měla, nebylo to na zdraví,
00:03:28 jako kdybych nevěděla, že se tím nic nespraví.
00:03:33 Jako kdybych nevěděla to, že ve mně je ten mír,
00:03:37 pro kterej jsem letět chtěla až za obzor, za vesmír.
00:03:42 Dívám se zpět dírou v plotě, na klice zašla už měď,
00:03:50 vzdálen jsi v čase i v hmotě a je tě opouštím teprve teď.
00:03:58 Ať to bylo, jak to bylo, jinak už to nebude,
00:04:02 ať mi je či není milo, mám, co je mým osudem.
00:04:07 Než vystoupím ze všech svých těl, pochopím, že nepřítel,
00:04:11 ať už chtěl, anebo nechtěl, nejlepší byl učitel.
00:04:16 Tadadajdam, tadadajdam...
00:05:06 Hele, ty s náma jako nebudeš večeřet nebo co?
00:05:13 Můžeš bejt ráda, že už je dílna v provozu, ne?
00:05:16 Uvědomuješ si vůbec, čemu ty děti vystavuješ?
00:05:18 -Tvůj syn... tvůj nemocnej syn...
-Jak můj? Je to taky tvůj syn, ne?
00:05:21 Tvůj nemocnej syn už tady rok musí dejchat ten plesnivej vzduch.
00:05:23 -To je ti úplně u prdele nebo co?
-Hele, jestli těch kšeftíčků...
00:05:26 Jestli těch zlodějin nenecháš, tak beru děti a jdeme k matce! Jasný?
00:05:29 Jo k matce? Tak si běž!
00:05:32 Dobře! Tudíž potřebuju platební kartu a papíry od nějakýho auta!
00:05:35 Teď! Hned!
00:05:49 Za pár dní ještě ráda přilezeš!
00:05:59 Jezte!
00:06:14 -Tak jsi spokojenej?
-Na! Sežer si ji!
00:06:19 Kubo! Ježišmarjá! Do prdele! Vidíš, co děláš!
00:06:24 Pojď, šup!
00:06:26 Sedni si tady. Sedni si! Kde to je?
00:06:29 Kubo, kde to je? Do prdele!
00:07:45 Tos ji tam zamkl?
00:07:48 A co jsem měl dělat? Víš, jak minule všecky otravovala.
00:07:51 Mě ne! Mě neotravovala. Pičus, tebe jeho máma otravovala?
00:07:55 Ne.
00:07:58 -Ty vole, to není dobrý.
-A co asi podle tebe mám dělat?
00:08:02 To tady chceš poslouchat ty kecy o sedmi hříchách?
00:08:05 No ne, ty vole, vždyť je to blbý, vždyť mě učila, ty vole.
00:08:08 Jsem jí zavázánej. Vždycky mě nechala prolízt. To pochop, vole.
00:08:11 Bude tam, kde je, a basta! Pojď mi pomoct!
00:09:15 Tak co, chlape? Dáš si pivo?
00:09:21 -A ty? Co budeš pít ty?
-Coca colu.
00:09:25 Coca colu?
00:09:30 -Už tě makaj kluci?
-Co?
00:09:33 Hovno!
00:09:35 -Tak kolik?
-3320. Dvacet do rekordu.
00:09:39 -Hm! Půjč mi to!
-Nedám! -Naval!
00:09:42 -Nedám!
-Sežer si to!
00:09:45 -Sakra, kde jsou?
-Třeba kakaj.
00:09:52 Neprosila jsem tě výslovně, aby tady s tebou dneska nebyl?
00:09:55 Ale je to můj manžel, chtěl vidět děti, prosím tě...
00:09:58 -Ale hovno chtěl vidět děti.
-Já jsem mu to snad měla zakázat?
00:10:01 Ti chtěl stát za prdelí, aby věděl, kde se co šustne!
00:10:04 No jo. Cos potřebovala, prosím tě, tak tajuplnýho probírat,
00:10:09 že už ani Ríša u toho nesmí bejt?
-Nic, mami! Teď už nic!
00:10:13 Tak mi to řekni tady, když nechceš, aby to slyšel.
00:10:16 To myslíš vážně? Já poprosím svoji matku, aby se se mnou sešla,
00:10:20 věnovala mi chvilku svýho času, potřebuju jí něco důležitýho říct,
00:10:25 a my se jako dvě úchylačky scházíme na smrdutejch záchodech.
00:10:28 Ty to tak chceš! Ty máš tajnosti!
00:10:34 -Neříkala jsem ti, že máš počkat?
-Když já fakt musím.
00:10:37 A strejda Ríša se ptá, jestli má objednat pivo.
00:10:39 Hlavně si nesedej na prkýnko, prosím tě!
00:10:46 To ty jenom tak mluvíš, a přitom cítíš Jeho blízkost.
00:10:50 A taky cítíš, že tě Marcelka potřebuje. Ona tě volá,
00:10:54 abys ji vzal zpátky, abys ji zachránil.
00:10:57 Ona je tvojí součástí. Vy jste jedno tělo a jedna duše.
00:11:02 A ty s tím nic neuděláš!
00:11:04 To je Jeho vůle. To je Pánova vůle!
00:11:12 Než napočítám do tří, tak budeš nahoře v pelechu, jo?
00:11:17 Tři!
00:11:49 Co tu ještě strašíš? Je ti zase blbě?
00:11:52 Ne, čekám tu na tebe.
00:11:55 Poslyš! Venku v nějakým autě sedí máma toho Marcelinýho nýmanda.
00:12:00 -To já vím.
-Chce nám něco? Proč nejde nahoru?
00:12:04 To nevím.
00:12:11 Kubo! Kubíku, vedle. Pojď, pojď.
00:12:16 Pojď, miláčku.
00:12:29 Co to má znamenat, Zdeno?
00:12:32 Všechno ti vysvětlím, ale, prosím tě, pojď vedle!
00:12:36 -No a kde budu spát?
-Ustlala jsem ti v kuchyni na gauči
00:12:39 Jo v kuchyni? No a ty? Kde budeš spát ty? Ve vaně?
00:12:43 -Ne. Tady vedle.
-No jo. Tady vedle.
00:13:12 Kubo, lehni si normálně.
00:13:17 No tak tady nějakou dobu budou. Tobě to vadí?
00:13:22 Na to se mě neptej!
00:13:24 -Ale já chci znát tvůj názor, víš?
-Můj názor není důležitý.
00:13:28 Jsi její matka. Pokud se domníváš, že to je řešení, já to akceptuju.
00:13:34 Podívej se, kluk má astma. Nemůže tam dejchat.
00:13:38 Dokonce je to s ním horší. než jsem čekala.
00:13:42 Já jsem prostě nemohla jinak.
00:13:45 Já to akceptuju.
00:13:49 Víš, že jsem to věděla? Dej mi pusu!
00:13:54 -Pořádnou!
-Ty jsi, Zdeno, pitomá kráva,
00:13:57 která si od každýho nechá srát na hlavu a vysávat. Víš to?
00:14:03 Nechceš trochu piva? Já bych si dala.
00:14:06 Ta stará bréca tam dole chce snad taky azyl?
00:14:10 Ne. Chce, abych se vrátila na barák.
00:14:14 Ááá, hezký dobrý večer! Nebo snad už ráno?
00:14:20 Nedala by si něco k snědku? Prosím, všechno k dispozici!
00:14:27 Prosím!
00:14:29 Tradiční brambůrky, houbičky.
00:14:34 Co takhle něco chlazeného, nějaký nápoj?
00:14:38 všechno k dispozici! Kdyby si snad chtěla na chvilku hajnout,
00:14:43 prosím. Jsme tu od toho! Nebo cukr?
00:14:47 Pro děcka cukr, prosím!
00:14:51 Jak dlouho s vámi máme počítat?
00:14:54 Netuším.
00:15:36 Vem si ty věci a běž do tý koupelny!
00:15:40 Tiše!
00:16:18 HUDBA
00:17:45 Marcela Čmolíková, Student Agency. Co pro vás můžu udělat?
00:18:16 Dobrý den!
00:18:19 -Patočka. Těší mě.
-Beneš.
00:18:22 -Tak vás konečně vidím živýho.
-Ještě jste tu nebyl od tý doby?
00:18:26 -Jste tu poprvé?
-Teda byl, ale vevnitř ne.
00:18:32 Prosím vás, zase to divadlo s těma plínama.
00:18:35 To nás opravdu nezajímá. Do osmnáctého se vystěhujete
00:18:38 a předáte dům původnímu majiteli. Kolikátého máme dnes?
00:18:43 Paní Havlíková, vy prostě nemůžete bránit právoplatnému majiteli,
00:18:48 aby nakládal s nemovitostí, která mu ze zákona náleží,
00:18:51 chápete to?
-Ale maminka...
00:18:54 Víte přece, že maminka... Já prostě chci, abyste věděli,
00:18:59 že si nevymýšlím.
-My vám věříme, ale pochopte,
00:19:02 že tady pan Beneš přijel z Itálie vyřídit prodej restituované
00:19:06 nemovitosti a vy mu v tom bráníte.
-Ale já vůbec nevím, co mám dělat!
00:19:11 Promiňte.
00:19:14 Pane Beneši.
00:19:20 Teď se na něco připravte. Tohle citové vydírání,
00:19:23 které vás teď čeká, to byste neměl připustit.
00:19:32 Promiňte, já jsem nevěděl, v jaký jste situaci.
00:19:37 Já na ten prodej zas tak moc nespěchám.
00:19:42 Když jsem výjimečně v Praze, tak spím v hotelu.
00:19:46 Pánbůh vám to oplatí, pane Beneši. Celé horní patro je vyklizené.
00:19:51 Jestli nemáte kde bydlet, můžete se tam okamžitě nastěhovat.
00:19:55 Můžu vám vařit. Přece nebudete bydlet v drahým hotelu,
00:19:59 když máte vlastní dům. Teda než ho prodáte.
00:20:04 Tohle je tu ještě po vás.
00:20:07 Já vím.
00:20:09 Tak půjdeme pozdravit maminku?
00:20:19 -Máš žízeň? Chceš se napít?
-Ne.
00:20:22 -Ne? -Vlastně jo.
-Jo? Napiješ se?
00:21:27 -Co to je?
-Volvo, no.
00:21:30 -A jak jsi k němu přišel? VYSVĚTLUJE BULHARSKY
00:21:37 HUDBA
00:21:58 No, to jsem já!
00:22:00 Co se stalo, ty debile? Vždyť ta kára má satelitní vyhledávač!
00:22:03 Promiň. Promiň, Jardo.
00:22:29 On to nechtěl dělat! On za nic nemůže!
00:22:33 Donutili ho k tomu! Proboha vás prosím!
00:22:38 Prosím vás, pusťte mě!
00:22:40 Vždyť to vidíte! Všechno nám vzala voda!
00:22:47 Pusťte mého syna!
00:23:17 Ríša se nabídl, že by vzal Kubu v sobotu na plochou dráhu.
00:23:22 Co, Ríšo?
00:23:25 Nebo radši do technickýho muzea chceš? Co?
00:23:29 -Ríšo?
-Co?
00:23:32 No jak ses sám nabízel, že vemeš Kubu na ty motorky.
00:23:36 No jistě, když bude chtít...
00:23:41 Kubo, chceš jít s Ríšou na motorky?
00:23:45 Jasně!
00:23:48 No fajn! Když nebude pršet. Sami uvidíte a rozhodnete.
00:23:56 Tak ahoj!
00:24:00 Pojď sem, Zdeni!
00:24:03 Nech toho!
00:24:04 Bude se mi na kanapi stejskat. Dneska půjdu spát s tvrdým!
00:24:10 Ríšo, měj přece ohled na ty děti!
00:24:18 -Tak čau!
-Pa, pa!
00:24:23 Poslední ani svině nebere.
00:25:14 -Stalo se něco?
-Dobrá otázka.
00:25:18 Kubo, ty piš!
00:25:22 Řeknu to takhle.
00:25:25 Vy máte potíže s bydlením a my jsme vám poskytli dočasné útočiště.
00:25:30 Jste tady hosti a jako k hostům se k vám také chováme.
00:25:34 Máme k vám jisté povinnosti, a ty plníme.
00:25:38 Máte co jíst, dělíme se s vámi o svůj byt,
00:25:42 lůžka, sociální zařízení. Je to tak?
00:25:47 Host má ale vůči hostiteli také svoje povinnosti.
00:25:51 Musí respektovat určitá pravidla. Tak bychom si je měli ujasnit.
00:25:56 Jo. A můžeš mě jako říct, o jaký pravidla jde?
00:26:00 Nezvyšuj hlas, ano? Já mluvím klidně.
00:26:06 První pravidlo!
00:26:12 Mám-li na něco chuť, nejprve se zeptám hostitele,
00:26:16 zda si konkrétní věc mohu vzít,
00:26:18 protože jinak se v podstatě jedná o krádež.
00:26:21 To chceš jako říct, že jsme ti tady něco ukradli?
00:26:25 Maminka vám zřejmě, děti, zapomněla říct, že jsem diabetik,
00:26:28 tak vám tento pojem vysvětlím sám.
00:26:32 Já jsem nemocný člověk. Poměrně dost vážně.
00:26:37 A díky své chorobě, bohužel, mohu jíst jenom některé potraviny.
00:26:41 Je poměrně složité je shánět a nákladné kupovat.
00:26:44 Až budete větší, tak pochopíte, jak velký je to problém.
00:26:47 Prozatím úplně postačí, když budete respektovat určitá pravidla.
00:26:54 Například, nebudete bez dovolení žrát moje diabetické sušenky!
00:26:59 Vy si můžete vzít k jídlu, cokoli vás napadne,
00:27:02 pokud se ovšem předtím slušně zeptáte.
00:27:04 Pokud se na návštěvě zeptáte, zda si smíte něco vzít,
00:27:07 předejdete pak tomu, že omylem sežerete jediný zkurvený sušenky,
00:27:12 které já mám od doktora povolený a který můžu jíst. Je to jasný?
00:27:17 Doma vás ke slušnému chování nevedli, tak vám to říkám tak,
00:27:20 abyste to pochopili. Je slušné se zeptat, když něco chci,
00:27:24 a ne brát si za zády, co mě napadne.
00:27:27 Jo, dobrý, my už jsme to pochopili. Zejtra koupíme nový sušenky, jo?
00:27:30 A co když já chci svoje sušenky jíst teď? Co když zrovna teď
00:27:33 mám chuť na své sušenky, které jsem si koupil za svoje peníze
00:27:37 ze svýho invalidního důchodu a schoval jsem si je v kuchyni
00:27:41 ve svý posraný almaře. Kdyby jich zůstala půlka, prosím,
00:27:45 neřeknu ani slovo, ale tvoje děti sežraly veškerý myslitelný
00:27:49 diabetický sušenky v tomhle bytě, a já teď nemám co jíst!
00:27:53 Vserete se sem v noci bez předchozího upozornění
00:27:57 a my se neptáme, my přizpůsobíme svůj život vašemu.
00:28:01 A co uděláte vy při první příležitosti?
00:28:04 Chováte se tady, jako kdyby vám všechno patřilo! Jako švábi!
00:28:08 Ale to je omyl! Tady nejste doma. Tady jste na návštěvě!
00:28:12 Chápete ten rozdíl?
00:28:15 Dobrý. Takže strejda se vykecal a vy už se běžte umejt.
00:28:17 Ne "vy už se běžte umejt", ale "můžeme se jít umýt?"
00:28:22 Cejtíte ten rozdíl?
00:28:25 -Můžeme se jít umýt?
-Můžete.
00:28:33 Šup! Běžte!
00:28:36 -Tohle bylo naposledy!
-To rád slyším.
00:28:38 Tohle bylo naposledy, co jsi něco zkusil na ty děti, ty sračko!
00:28:41 Něco se ti nelíbí? Tak táhněte, odkud jste přišli.
00:28:44 -Nikdo vás tady nedrží.
-Moment! Ty jsi mi asi nerozuměl.
00:28:47 My tady zůstaneme tak dlouho, jak to bude nutný.
00:28:50 Jestli ještě něco uděláš těm dětem, tak já volám jejich tatínkovi,
00:28:54 aby ti vysvětlil zase naše pravidla. Jo?
00:28:56 -Nepičuj a koukej koupit sušenky!
-Prosím?
00:28:59 Voříškový!
00:29:01 ZVONÍ MOBIL
00:29:04 Ano? Jo.
00:29:06 Ne, ne, ne, ne. Děti se mejou, jdou spát.
00:29:11 Akorát, prosím tě, nenabízej jim už ty diabetický sušenky, jo?
00:29:17 Jo, dobrý. Čau, čau!
00:29:34 Můžu si vzít tady tu housku, strejdo?
00:29:37 Jistě. Berte si, co hrdlo ráčí.
00:29:42 -Můžu taky?
-No jistě. Co se ptáte?
00:29:45 Ráno jsem je koupila. Jsou úplně čerstvý.
00:29:49 A můžu si je nemazat tímhle máslem?
00:29:54 Ježíšikriste, co je to s vámi? Proč se pořád ptáte?
00:29:59 Samozřejmě že můžeš.
00:30:02 Strejdo, můžu si to namazat?
00:30:05 Samozřejmě. Máslo. Babiččina zavařenina.
00:30:12 Jste přece u babičky. Jste doma. Tady se nemusíte dovolovat,
00:30:17 když máte na něco chuť.
00:30:38 -Děje se něco?
-Ne.
00:30:43 To je debil!
00:30:47 RÍŠA SE HLASITĚ UPRDNUL No, Jakube, teda!
00:31:35 Máte nějakej problém?
00:31:38 Ne. já jsem tady kvůli parkování jenom!
00:31:46 Mně zase ukradli auto.
00:31:51 -Cože?
-Auto že mi ukradli.
00:31:53 Ale už ho našli a toho zloděje chytili.
00:32:00 Pane Čmolík, tady mi to ještě podepište!
00:32:16 -To je on, ten syčák!
-To je slabý slovo!
00:32:19 Ty hajzle zasranej!
00:32:24 Děkuju.
00:32:29 Ale to není lehký tak odsuzovat, víte?
00:32:32 Já jsem byl u toho zatčení a to je chudák taky.
00:32:36 Ta povodeň to tam zničila. Ten dům je k nepoužití.
00:32:42 A nejsou peníze. Ti jsou zoufalí. Ta maminka se skoro zhroutila.
00:32:50 No jo, tak co se dá dělat? Jsou to skoro žebráci teď. Ale...
00:32:56 Tak pojďte, paní Čmolíková!
00:33:02 No jo! Čmolíková!
00:33:05 Beneš.
00:33:08 Je na vás nějaký kontakt?
00:33:11 Jistě! Jasně!
00:33:14 Až nás budete chtít dorazit, zavolejte.
00:33:23 Pán s tebou, sestro. Prosím, prosím.
00:33:27 Pán s tebou, sestro. Ano, já vím.
00:33:33 Pán s tebou, sestro..
00:33:34 Každý se může zlepšit, když otevře své srdce.
00:33:42 Každý se může zlepšit,
00:33:48 když pomáhá mu Pán.
00:33:55 Jistě. Každý se může zlepšit, když pomáhá mu Pán.
00:33:59 Musím vám dnes, bratři a sestry, povědět něco důležitého
00:34:03 tady o naší sestře Libuši. Pojď ke mně, sestro,
00:34:06 pojď hezky ke mně, pojď, pojď.
00:34:09 Ač má syn sestry Libuše milující matku,
00:34:12 která mu vždy trpělivě ukazovala správnou cestu životem,
00:34:16 syn Jaroslav matce nenaslouchal a na své cestě zbloudil.
00:34:21 Já však tvrdím, že nikdy není pozdě nalézt cestu zpět k evangeliu.
00:34:26 Modleme se tedy vroucně za Jaroslava,
00:34:29 ať nalezne svou cestu zpět, ať je na této cestě posilován
00:34:34 naší láskou, ať mu svítí v každé hodině jeho nelehké pouti.
00:34:39 Jsme s tebou, sestro Libuše, v této těžké chvíli tvého života.
00:34:43 Slibme si, že my sestře Libuši pomůžeme v její těžké zkoušce.
00:34:49 My jsme její pravá rodina, my se od ní neodvrátíme.
00:34:54 Modleme se tedy za sestru Libuši
00:34:57 a za spásu jejího nešťastného, bloudícího syna.
00:35:09 Každý se může zlepšit,
00:35:15 když otevře své srdce.
00:35:21 Každý se může zlepšit,
00:35:28 když Pán mu pomáhá.
00:35:36 Já ti řeknu, co uděláš.
00:35:39 V první řadě dětem nic neříkej!
00:35:42 Přehlásíš je na zdejší školu a jim řekneš, že je to blíž,
00:35:46 že je nemůžeš vozit denně takovou dálku.
00:35:49 Já se znám s ředitelkou, to nebude problém.
00:35:52 Zkrátka pryč z jeho dosahu!
00:35:57 Za druhé - okamžitě zažádáš o rozvod.
00:36:01 Počkej, Zdeno! Nemůžeš přece Marcele takhle diktovat,
00:36:04 co má a nebo nemá dělat. Je to především její rodina.
00:36:09 Ona by se měla rozhodnout, jak se k věci postaví.
00:36:12 No doufám, že se tam teď nehodláš vracet.
00:36:15 -Co řekneš dětem?
-Já nevím.
00:36:18 Třeba že mají otce na montáži v cizině.
00:36:23 Zůstanete tady už proto, abych ochránila děti před okolím.
00:36:27 On už na ně nebude mít sebemenší vliv.
00:36:30 Ale Zdeno! Vždyť je to jejich táta!
00:36:34 Táta, jo? Ježíšikriste! Takhle se chová táta od dvou dětí?
00:36:40 Pšt!
00:36:42 Potáhne se to s něma celej život. Povolání otce - zloděj.
00:36:47 Dosažené vzdělání - třetí nápravná. No to je výborný.
00:36:52 Měj přece trochu ohledy.
00:36:55 Na co si to tady hraješ? Tobě jde jenom o to,
00:36:59 že ti tady budou překážet, ale to máš, chlapče, smůlu!
00:37:02 -Pšt!
-Protože tady je jejich domov!
00:37:05 Vždycky byl a dokud já budu dejchat, taky i bude!
00:37:09 Promiň, Zdeni, ale dovol, abych ti odporoval.
00:37:13 Marcelka a její děti mají domov dávno někde jinde.
00:37:17 To, že mají teď potíže, to je jiná věc!
00:37:21 Oni už žádnej domov nemají. Mají jenom nás!
00:37:25 A my se o ně postaráme!
00:37:27 Zůstanou tady tak dlouho, dokud něco nevysoudí
00:37:31 a nebudou se moct postarat sami o sebe. Tak to bude!
00:37:34 Někdo zvoní.
00:37:37 Seď! Já tam jdu.
00:37:43 -Promiňte, že jdu pozdě.
-Ale to vůbec nevadí.
00:37:46 Jenom pojďte dál, paní učitelko. Nezouvejte se.
00:37:48 Od začátku jsme s Ríšou na beton věděli,
00:37:51 že Jarda je primitiv a darebák.
00:37:57 Dobrý večer.
00:37:59 Posaďte se, paní Čmolíková. Nedáte si čaj nebo kávu?
00:38:03 Ne, ne. Nedělejte si starosti.
00:38:05 Ale prosím vás. Taková maličkost. Vždyť to ani nestojí za řeč.
00:38:09 Marcelko!
00:38:12 Teď ho nesmíš opustit! On by bez vás zahynul.
00:38:18 Všechno to stejně dělal jen kvůli vám.
00:38:22 Teď všeho lituje a tebe i děti moc potřebuje.
00:38:26 Já si to taky myslím.
00:38:28 Jo tak on je potřebuje, jo?
00:38:31 Měla bys mu aspoň napsat.
00:38:33 Nepij tolik. Že při něm stojíš.
00:38:37 A zajít za ním, až to půjde.
00:38:40 Nikam nepůjde a nic psát nebude! Váš syn zničil život mojí dcery
00:38:45 a navěky ocejchoval její děti. Ať se usmaží v pekle!
00:38:49 Zdeno!
00:38:50 Ať se usmaží v pekle?
00:38:52 Tak to nezávisí od vás. Ani od nás.
00:38:59 My bychom jenom měli vědět, že na pokání není nikdy pozdě.
00:39:06 No já vidím, že už je teda dost pozdě.
00:39:09 No... Já vám rozumím.
00:39:12 Vy si za ním choďte! Vy jste jeho matka. Za zlodějíčkem.
00:39:23 Paní Zdeno, tak takhle!
00:39:29 Před patnácti lety byla vaše dcera ve velice svízelné situaci.
00:39:34 Byla ve třetím měsíci těhotenství a na útěku z domova,
00:39:39 kde se ji pokoušeli přesvědčit, aby zahubila své nenarozené dítě.
00:39:45 A můj syn - podle vás zloděj a zločinec,
00:39:50 ubohý bezcharakterní kriminálník - neváhal a přivedl si ji domů.
00:39:57 Oženil se s ní a osvojil si její děcko.
00:40:01 Patnáct let ji miloval, dobře živil i šatil.
00:40:06 Ji a dvě děti. Teď je v nouzi on.
00:40:11 Na koho se to tady snažíte svalovat vlastní vinu?
00:40:15 Neměli bychom zapomínat.
00:40:17 Odpusťte.
00:40:20 Promiňte.
00:40:24 Mami, chceš vidět děti?
00:40:28 Jo.
00:40:53 Student Agency. Dobrý den.
00:40:56 Nejsem tady!
00:41:03 HUDBA
00:41:50 Co si dáte?
00:41:53 Já nevím.
00:41:56 Zajímáte se o víno?
00:41:58 Jo, zajímám, zajímám, ale nemám ráda, když je moc kyselý.
00:42:05 Ta povodeň, to muselo být... Až tady, že jo, byla voda?
00:42:09 Tady myslíte? To nevím, sem já nechodím.
00:42:13 Ale jo, bylo to strašný! Nás to teda strašně semlelo.
00:42:18 My jsme to neměli pojištěný ten náš barák
00:42:22 a navíc splácíme hypotéku na to, takže jsme na tom opravdu špatně.
00:42:26 Ale já se vám stejně omlouvám za manžela.
00:42:29 Mně je to strašně líto. Nezlobte se.
00:42:31 Vy za to nemůžete. Má advokáta?
00:42:34 Ex offo.
00:42:36 -Já mám dobrého právníka.
-Ale my nemáme na právníka.
00:42:40 Ale tak, zeptat bych se mohl. Tak co si dáte k jídlu?
00:42:44 -Budeme jíst?
-No, proč ne?
00:42:47 -Já to nechám na vás. Já nevím.
-Jíte suši?
00:42:51 -To taky nevím. Můžu to zkusit.
-To je docela zábavný. Tak jo!
00:43:04 Jéžišmarjá!
00:43:10 Kámen, nůžky, papír, teď!
00:43:28 No tak... Brrr!
00:43:31 -To je super!
-Vážně? Je to dobrý?
00:43:34 -Hm! To je houba. Takový slaďoučký.
-Recept houba?
00:43:39 Jo. Takhle to mám ráda. Z červenýho je to lepší, ale...
00:43:42 -Vážně?
-Vy žijete v Itálii?
00:43:44 -Já to zkusím trochu.
-Jo, jo, jo. Jen to zkuste.
00:43:48 No nevím. Jo, v Toskánsku žiju.
00:43:51 A jak dlouho?
00:43:52 V sedmašedesátým jsem se tam odstěhoval za rodičema.
00:43:56 Jéžiš, tomu nerozumím. Jste Ital?
00:43:59 Ale ne. Rodiče zůstali v šestapadesátým na Západě
00:44:04 a mě za nimi pustili až po jedenácti letech.
00:44:07 Aha.
00:44:09 Oni si mysleli, že mě tam dostanou přes Červený kříž,
00:44:12 ale to se nepovedlo. No a pak teda už jsem tátu nestih,
00:44:16 ten v emigraci zemřel, matka se vdala znovu
00:44:19 a nakonec jsem zdědil v Toskánsku velikou usedlost a vinici.
00:44:24 A to se vám vůbec nestejskalo?
00:44:27 Ani ne. Po slepici na paprice.
00:44:31 -No tak tu já umím.
-Vážně?
00:44:33 -Tu já umím perfektně.
-Tak to jste teda...
00:44:37 Moc toho neumím uvařit, ale tohle zrovna umím.
00:44:39 Tak dobrou chuť!
00:44:44 Tohle je takový zelený.
00:44:51 Promiňte. Já se omlouvám. To je wasabi.
00:44:55 -Co to je?
-To se musí namáčet.
00:44:57 -Nemáte nějaký kapesníček?
-Jo, jo, jo.
00:45:01 -Pardon!
-Já se omlouvám.
00:45:04 To je pro poprvé, podruhé už to bude lepší.
00:45:07 RÍŠA SE KOUPE VE VANĚ
-Strejdo! -Co?
00:45:10 RÍŠA SE KOUPE VE VANĚ
-Můžu dovnitř? -Cože?
00:45:12 -Jestli můžu dovnitř?
-Jó, pojď klidně!
00:45:20 -Ty se chceš kouknout, viď?
-Na co?
00:45:25 No co asi? Ty jsi ještě nikdy neviděla chlapa, viď?
00:45:41 To řek? To je teda hustej trapák!
00:45:45 Já se ho štítím.
00:45:48 Jsem tvůj slizkej strýček
00:45:51 a chci ti ukázat svýho bimbase, holčičko!
00:45:57 Fuj! Jsi slizkej!
00:45:59 Jsem tvůj slizkej strýček a chci ti ukázat svýho šaška!
00:46:05 Brekekeke!
00:46:06 No tak počkej!
00:46:15 Nebo jak prdí u snídaně!
00:46:19 Víš, co si myslím? Že nás nenávidí!
00:46:22 A víš, co si myslím já? Že nás chce zavraždit. Ve spánku!
00:46:26 No! A teď asi usnu, viď?
00:46:28 Představ si, že ty spíš
00:46:31 a on nad tebou mává tím svým slizkým bimbasem.
00:46:36 Já chci odsud pryč.
00:46:38 Vodděláme ho dřív, než voddělá on nás!
00:46:42 -Jezdíte někdy do Itálie?
-Furt.
00:46:46 My tam lítáme. Řím, Florencie, Miláno...
00:46:51 Teda samozřejmě jako naše cestovka. Tam, kde dělám.
00:46:55 No právě, já jsem myslel, jestli vy jezdíte? Ne?
00:46:59 Já byla naposledy předloni na Kanárech a...
00:47:05 -To je fajn.
-Teď se dlouho nikam nepodívám.
00:47:08 U nás je to moc hezký.
00:47:10 Já jsem si dovolil vám přinést takovou knížku o tom kraji.
00:47:15 Aspoň to uvidíte. Je tam i naše vinice.
00:47:20 A tady vizitku, kdybyste měla nějaký potíže ještě.
00:47:25 Vy jste tak strašně hodnej.
00:47:28 Ale proč? Vždyť to nic není.
00:47:30 Protože, já vám řeknu, rozumíte. Každej jinej by se se mnou po tom,
00:47:34 co se stalo, vůbec nebavil. Nebo by mě poslal do prdele.
00:47:37 Já vám děkuju. A prostě vy kafe a večeře a...
00:47:41 Já vám děkuju taky. Pro mě to bylo fajn, že jste přišla.
00:47:46 Promiňte, já plácám. Já jsem se asi trošku picla,
00:47:49 tak trochu asi plácám. Tak se nezlobte.
00:47:52 Mně bylo dobře, tak... Já už musím jít.
00:47:55 My jsme u mámy a tam děti hlídá ten Ríša.
00:48:00 To je strašnej kretén, takže já už je tam nemůžu dýl nechat.
00:48:04 No tak samozřejmě.
00:48:06 Tak já nevím. Možná pojede nějaká loď.
00:48:10 Jo? No, tak já pojedu lodí!
00:48:15 Ahoj!
00:48:31 Stalo se něco?
00:48:34 Kde se couráš?
00:48:36 Máš dvě děcka a muže v lochu, jestli o tom nevíš!
00:48:39 No, tak to vím.
00:48:48 Hele, vyhul si...
00:48:52 No tak co píše táta z tý Indie? No co píše?
00:49:01 Ahoj Kubo a Lucino! Tak jak se máte?
00:49:04 Co děláte? Doufám, že ne... Že pos...
00:49:09 Že nezlobíte mamču a nosíte jedničky jak biče.
00:49:13 Já se tady rozkoukávám a snažím se zvyknout si.
00:49:16 Je tu strašný horko a všude špína.
00:49:20 A teď čti!
00:49:23 Jezděj tu kola jako taxíky a říká se jim rikša.
00:49:28 A tady teď!
00:49:30 Jo a mají tu hrozně levný kola.
00:49:40 A tak přemýšlím,
00:49:43 že Kuba vlastně kolo nemá.
00:49:52 -Už jsem...
-No tak počkej, Kubo! No tak...
00:49:55 -Mají tam levný kola!
-No a ty kolo nemáš!
00:49:59 No tak asi ti táta přiveze kolo nebo...
00:50:05 No a o slonech tam píše něco nebo tak?
00:50:09 Už jsem viděl čtyři slony.
00:50:12 -A dvě opičky?
-A dvě opičky.
00:50:16 A teď tohle přečti!
00:50:17 P.S. Není tu nikde signál, tak nemůžu volat.
00:50:26 Hm. To nám asi nezavolá.
00:50:31 Mami, kde jsi vlastně byla?
00:50:35 -Potkala jsem jednoho kamaráda.
-A koho?
00:50:38 Jednoho starýho známýho, víš? I maminka má kamarády.
00:50:42 A tu knížku jsi vzala kde?
00:50:45 Co mě vyslýcháš? Od toho kamaráda.
00:50:49 -Dívala ses dovnitř?
-Ne.
00:50:53 Tak koukej!
00:51:01 Prachy, prachy, prachy, prachy!
00:52:08 -Nezdržuju vás?
-Ne, naopak! Nechcete na kafe?
00:52:11 Ne, ne, ne, určitě ne! Já jsem jenom...
00:52:15 Já jsem jenom přinesla tohle. Já si to nemůžu vzít.
00:52:19 Proč?
00:52:21 Protože to je prostě úplně máklý. Já si to nemůžu vzít.
00:52:25 Tak to mě mrzí. Jestli jsem vás urazil, tak seomlouvám.
00:52:28 Ne, neurazil, ale prostě si to nevemu!
00:52:32 -No dobře. No tak...
-Tak já musím do práce.
00:52:34 Počkejte. Ne, ne, ne. Víte, co? Dejte to vaší tchyni.
00:52:38 To myslíte vážně? Vždyť ji vůbec neznáte!
00:52:41 Ale znám. Viděl jsem ji, jak byla zoufalá.
00:52:44 Třeba jí to pomůže. Ona už bude vědět, jak s tím naložit.
00:52:48 No tak dobře. Já jí to předám. To se spolehněte. A já jdu.
00:52:51 Ne, počkejte. Ještě mám takovej návrh pro vás.
00:52:55 Já se zítra vracím domů do Itálie
00:52:59 a tady je klíč támhle od toho bytu nahoře,
00:53:03 kterej je úplně prázdnej až do tý doby, než ho prodám.
00:53:07 Chcete zalejt kytky?
00:53:09 Ne, tam žádný nejsou. Ale že byste tam mohla bydlet.
00:53:14 -To je blbost!
-A proč?
00:53:17 Tak já nevím. Podívejte se, nemáte kde bydlet,
00:53:21 jste v rozvodovém řízení, u maminky to nejde, jste říkala.
00:53:25 A tady mám prázdnej byt, ve kterém skoro vůbec nejsem,
00:53:29 tak proč by to byla blbost?
00:53:32 Vy se mi asi zdáte, ne?
00:53:35 Vy se tváříte, jako bych se vám spíš nezdál.
00:53:56 Strejdo, bacha!
00:54:15 -Ty mě, Jakube, nemáš moc rád, viď?
-Já?
00:54:18 No ty! Dalo by se říct, že mě nenávidíš. Ty i tvoje sestra.
00:54:24 -To není pravda!
-Ale je.
00:54:28 Je to tak!
00:54:31 Řekni mi, Jakube, je správné, aby si lidé vzájemně lhali,
00:54:37 aby si mezi sebou neříkali pravdu?
00:54:40 -Ne.
-Já si to taky myslím.
00:54:44 Já si myslím, že bychom si mezi sebou měli říkat pravdu,
00:54:48 ať už je sebenepříjemnější. Co říkáš?
00:54:53 No dobře. Tak moc ne.
00:54:56 Co? Co moc ne?
00:54:58 Nemáme tě se ségrou moc rádi.
00:55:02 Děkuji za upřímnost.
00:55:07 Smím se zeptat proč?
00:55:10 Protože nemáš rád nás a hlavně naši mámu.
00:55:15 Víš proč?
00:55:17 Protože vaše máma lže. Neříká pravdu ani vám.
00:55:21 Máma nám nelže!
00:55:24 Jak myslíš.
00:55:26 -Proč by nám měla máma lhát?
-Třeba se vám bojí říkat pravdu.
00:55:30 Například kde v tuhle chvíli je.
00:55:34 Jako teď? No v práci!
00:55:38 Myslíš?
00:55:41 A co když není?
00:55:43 Kde by byla?
00:55:45 Je s tvým tátou.
00:55:48 Vždyť táta je přece v Indii na montáži. Dělá tam ropovod.
00:55:52 Nikdy ti nebylo divný, že dopisy od něj nemají známky?
00:55:56 Já myslím tedy cizí známky, indický známky.
00:56:03 Ty dopisy totiž vůbec nepsal váš táta.
00:56:07 A kdo asi?
00:56:10 Vaše máma.
00:56:13 Proč?
00:56:15 No protože vám nechce říct pravdu o tátovi.
00:56:19 Říkáme si s mámou všecko náhodou.
00:56:23 Jo, aha.
00:56:29 Všechno si říkáme.
00:56:31 Třeba i to, že táta čeká na vězení, protože kradl auta?
00:56:38 To není pravda! Můj táta není žádnej zloděj, ale automechanik!
00:56:43 To máš v týhle zemi, chlapče, jedno a to samý.
00:56:56 Ještě jedno poučení. Nikdy si nepřej něčí smrt,
00:57:00 protože nikdy nevíš, kdy ti právě on může pomoct v nouzi.
00:57:04 Nebo zachránit život.
00:57:16 Jako třeba teď já.
00:57:21 Nechceš to přetočit na začátek?
00:58:14 Ahoj.
00:58:16 HUDBA
00:59:04 -Nazdar, kotě!
-Ahoj!
00:59:06 -Co? Píše táta z Indie?
-Z Indie?
00:59:09 Mami, já vím, že je táta ve vězení.
00:59:13 No a to ti řek kdo?
00:59:16 Strejda to dneska řek Kubovi.
00:59:21 A co mu měl asi říct, nevíš? Klukovi bylo divný,
00:59:25 že na těch dopisech nejsou žádný cizokrajný známky.
00:59:30 To si měl vymejšlet?
00:59:33 Ríša měl pravdu! Mělas to dětem říct!
00:59:36 Ježíši, vždyť ty sama jsi řekla, že to zatím dětem říkat nebudeme!
00:59:40 Ježišmarjá, nepodsouvej mi něco, co jsem vůbec neřekla!
00:59:43 Ale to jsi teda řekla, mami!
00:59:45 No tak to je konec, mami. Ty jsi úplně vyřízená,
00:59:48 Ty už věříš jenom tomu, čemu tě ten hajzl přinutí věřit.
00:59:51 A víš, co to je? To je konec, mami. To je strašně smutný.
00:59:53 Tak takhle o něm nemluv! Na to ty nemáš právo! Zrovna ty ne!
00:59:59 Kdo tě připravoval ke zkouškám na školu,
01:00:02 na kterou ses pak vykašlala? Ríša!
01:00:05 Ríšovi vždycky na tobě záleželo!
01:00:09 To ty ses jednoho krásnýho dne sebrala a vypadla.
01:00:13 No ale proč? Protože vy dva jste se usnesli, že mám jít na potrat.
01:00:16 Ježišmarjá! Bylo ti sedmnáct a studovala jsi.
01:00:21 No a co? To ani ten důvod nebyl! Víš, co byl ten důvod?
01:00:24 On tady chtěl mít klid. On by totiž nesnes,
01:00:27 že by se měl o tebe s někým dělit. To byl ten důvod.
01:00:30 Ne, ne! Ríša s tím potratem nikdy nesouhlasil. To ti říkám rovnou.
01:00:35 Ríša mi to pořád rozmlouval.
01:00:40 To já jsem věděla, že si zkazíš život.
01:00:44 A taky je pravda, že sis ho teda pěkně zkazila.
01:00:48 Ta tvoje pravda, mami, ta je pěkně na hovno.
01:00:51 Ale jestli chceš, tak já půjdu a budu vyprávět Lucině pravdu,
01:00:55 jak se její babička těšila na to, až se narodí!
01:00:58 Chceš? Já půjdu! To je pravda! Nebo můžu tobě popravdě vyprávět,
01:01:01 jak to bylo, když mě tady Ríšánek, ten honimír,
01:01:05 jak mě tady doučoval, jak mě připravoval na zkoušky na tu školu.
01:01:08 Já ti to budu vyprávět podrobně, s detailama.
01:01:11 Ale asi nechceš, ne? Tak buď tak hodná
01:01:14 a nepoužívej přede mnou slovo pravda, jo?
01:01:19 Je to nemocnej člověk.
01:01:25 Tak to máš sice pravdu, ale ten parazit nás přežije všechny, víš?
01:01:50 Abychom tu neshnili, rozdělili jsme si vzájemně povinnosti.
01:01:54 Někdo je beze zbytku plní. Já utírám prach, zametám,
01:01:58 chodím na nákupy, babička vaří a připravuje vám svačiny.
01:02:03 Po vás se nechce nic jiného, než abyste občas vynesli odpadky.
01:02:07 A toto je výsledek.
01:02:11 A tak bych rád, abyste se s námi podělili o trochu toho ozónu,
01:02:14 který musíme s babičkou dýchat, a o trochu těch much,
01:02:17 které musíme snášet.
01:02:22 Ježikriste!
01:02:26 Ty hajzle!
01:02:30 -Mami!
-Počkej, co blbneš?
01:02:33 Mami, můžeš sem, prosím tě, jít?
01:02:36 Pojď se na něco podívat!
01:02:38 Pojď sem!
01:02:42 Vidíš to? Vidíš to?
01:02:45 Co se to tady děje? Ty jsi zakop?
01:02:48 Jo.
01:02:52 Mami!
01:02:56 No, to jsi mě kvůli tomu taky nemusela budit, člověče.
01:02:59 Ježíšikriste, mami, vidíš to?
01:03:01 Mami, neuklízej to!
01:03:05 Kubo, tys vyhodil tu housku, jo?
01:03:09 Nech to bejt, Kubo!
01:03:13 No uklidit se to musí. Tak šup, Lucko!
01:03:20 Tak se to veme a už to je, prosím tě.
01:04:08 Tam jsou děti.
01:04:10 -Dobrý den.
-Dobrý ráno.
01:04:13 Já jsem se vám pokoušela v noci dovolat,
01:04:17 ale měl jste asi vypnutej telefon.
01:04:19 Já jsem byl právě v tý Itálii, takže... To je dobrý.
01:04:24 Tak jste tady. Jde to, ne?
01:04:29 Promiňte, já jsem teď přijel. Kolik je?
01:04:34 Ještě budete spát asi. Hlavně děti, že jo?
01:04:38 To je dobrý. Tak já si lehnu tam vedle na chvilku.
01:04:42 Nechcete nějakou vodu, čaj, kafe nebo tak.
01:04:46 Já si ještě něco vyřídím v koupelně a postavím na vodu, jo?
01:04:54 NĚKDO KLEPE NA DVEŘE
01:04:56 Dobrý den.
01:04:58 Dobrý den.
01:04:59 Promiňte, já se moc omlouvám, že jsem takhle sem vpadla.
01:05:05 -Já jsem viděla vaše auto dole.
-Ne, nic. Co se děje?
01:05:08 Dobrý den. Ještě máte návštěvu. Promiňte teda.
01:05:11 To je trapný. Já se omlouvám.
01:05:13 -Dobrý den.
-Beneš, nazdar!
01:05:16 -Čmolíková.
-Těší mě.
01:05:17 -Co se děje?
-Kubo! Tady nemůžeš čůrat!
01:05:22 -Pardon.
-Tam je to. Ale rychle!
01:05:26 Já jenom jsem chtěla říct, že maminka před chvílí umřela.
01:05:37 Upřímnou soustrast.
01:05:50 NĚKDO KLEPE NA DVEŘE Dále!
01:05:55 -Dobrý den.
-Já vás představím.To je můj bratr.
01:05:58 -Pan Beneš, majitel domu. -Havlík.
-Upřímnou soustrast.
01:06:02 -A paní Benešová?
-Ne, Čmolíková. Upřímnou soustrast.
01:06:05 Děkuju. Posadíte se?
01:06:08 Ne, děkuji. My jsme jenom přišli říct vaší sestře,
01:06:11 kdyby něco potřebovala. A s tím stěhováním si nedělejte starost.
01:06:16 Až budete mít všechno zařízeno, tak... Na to je čas.
01:06:21 Vy jste takovej hodnej, pane Beneši.
01:06:24 Vy jste takovej hodnej. Toho se držte, mladá paní.
01:06:30 Je to anděl.
01:06:46 HUDBA
01:07:28 HUDBA
01:08:05 Tak to víš, že se mi auta líbily vždycky.
01:08:08 Každýmu klukovi se líbí. Teď mám spíš terénní,
01:08:11 takový bezpečný, ale zamlada... Ferrari, to byl můj sen.
01:08:16 Ale to bylo hrozně drahý tehdy. A dnes, tak už jsem starej,
01:08:21 to víš, to je nebezpečný taky trochu.
01:08:29 To je spíš pro mladý kluky. Pro hokejisty, fotbalisty a tak.
01:08:37 To když se rozjede tak třistakilometrovou rychlostí,
01:08:41 to máš co dělat, abys to udržel na silnici vůbec.
01:08:47 V tom se vlastně leží v tom autě.
01:08:50 To se ti může stát, to má takovou akceleraci,
01:08:53 že se skoro modlíš, abys to přežil.
01:09:01 Tak já mám dojem, že máma už chce spát. Dobrou noc.
01:09:04 Dobrou noc.
01:09:28 Domnívám se, že bys měla být tady panu Benešovi neskonale vděčná.
01:09:32 A vůbec všichni bychom mu měli být vděční.
01:09:35 Především děti, protože dostávají možnost poznat kulturní zemi,
01:09:39 založenou na staletých tradicích. Když se třeba řekne Řím,
01:09:44 Benátky, Vatikán, to, to...
01:09:47 -Mami, co na to říkáš ty?
-Já nevím.
01:09:50 Nebudete tam panu Benešovi na obtíž?
01:09:53 Vždyť jedeme jenom na pár tejdnů a už strašně dlouho
01:09:56 jsme nikam nevystrčili nos.
-Přesně tak!
01:09:59 -A co děti?
-No co? Ty už se strašně těšej.
01:10:02 -Ale opravdu, ty se těší!
-Ale děti poznají svět!
01:10:07 Nebudou z nich takoví troglodyti, jako jsme my,
01:10:11 s mozkama vyleptanejma ruštinou.
01:10:13 My jsme vyřízený, ale oni maj šanci.
01:10:18 No ne! Ale to teda...
01:10:21 To si teda necháme líbit, viď, Zdeni?
01:10:24 To je něco. To je tabule!
01:10:29 Mně už teď se stejská. Promiňte, pane Beneši,
01:10:33 ale já mám jenom je.
01:10:36 Chápu. Evžen se jmenuju.
01:10:39 No výborně! Budeme si tykat! Já jsem Richard!
01:10:42 Evžen. Těší mě.
01:10:44 -Zdena, no.
-Taky mě těší. Dobrou chuť!
01:10:47 -Dobrou.
-Dobrou. Teda voní to nádherně!
01:10:51 Nádherně. Skvěle to vypadá! Teda musím přiznat,
01:10:55 že hospodu jsi vybral znamenitě. Tady to přímo čiší historií.
01:11:00 To víš, my si takový věci nemůžeme dovolit.
01:11:03 A o to jsme ale vděčnější, že jsi nás pozval.
01:11:07 Fakt je, že výhled je tu krásnej.
01:11:10 Tak výhled? No, to je věc náhledu, že jo.
01:11:13 To víš, někomu pivo za padesát korun výhled nepokazí.
01:11:18 -Jak dlouho už žijete v Itálii?
-Sedmatřicet let.
01:11:22 To jsi ještě nebyla na světě.
01:11:26 To bys měl tedy denně matce líbat ruce, že odešli.
01:11:33 Já vyberu nějaký víno.
01:11:40 Do prdele, Zdeno, o co ti jde? Můžeš přestat skuhrat?
01:11:43 Mně se bude stejskat, co já tady ubohá, opuštěná.
01:11:47 S kým si budu povídat? Copak se vidíte naposledy?
01:11:50 -Bože, ty to nevidíš?
-Co? Co mám jako vidět?
01:11:54 Vždyť je to dědek! Mohl by to klidně bejt tvůj táta!
01:11:57 Ale není! Není!
01:11:59 Drž se ho jak hovno košile! Stříkaj z něj prachy!
01:12:02 Ale mami, já si ho taky neberu, Vždyť jsme přátelé.
01:12:04 No jasně! Přátelsky spolu trochu pícháte, já to chápu.
01:12:08 Drž, kurva, hubu! Na tvůj názor se tě nikdo neptá.
01:12:11 Ty se jenom třeseš na to, aby už konečně od nás vypadli.
01:12:13 -Jde ti jenom tvé vlastní pohodlí.
-Nechte toho!
01:12:16 Vždycky ti o to šlo.
01:12:18 Je ti jedno, s kým si zadá, hlavně že vypadne.
01:12:21 Hele, člověče, z čeho to je? Vypadá to jak šnečí hovna.
01:12:24 Asi to stálo ranec. Ale co, já to platit nebudu.
01:12:27 Takže ať se třeba pobliju.
01:12:33 No! Zdena právě říkala, že ještě nikdy nebyla v Itálii,
01:12:36 tak jsem si říkal, jestli bysme se někdy nemohli přijet podívat?
01:12:40 Ale samozřejmě, určitě. To není problém.
01:12:44 Já mám na pozemku dům pro hosty. To není problém.
01:12:47 Slyšíte? Ne byt nebo pokoj. Dům! Celý dům!
01:12:52 -Ochutnávat bude kdo?
-Já.
01:12:54 No ale já bych si dal radši pivo, mně to víno jako...
01:12:58 Samozřejmě. Dej si pivo.
01:13:00 Omluvte mě na okamžik.
01:13:02 Není to špatný!
01:13:04 Omluvte mě taky na okamžik, prosím vás.
01:13:12 Mami, co je? Je ti blbě z těch špaget, viď?
01:13:16 Ale ne. Co by mi bylo? Nic mi není. Ríša má pravdu, já jsem blbá.
01:13:20 Co zas Ríša?
01:13:22 Prosím tebe, řekni mi jedno! Je na tebe hodnej?
01:13:26 No je! Je hodnej na mě i na děti.
01:13:30 Já jenom, jestli tě nějak nezneužívá nebo tak něco,
01:13:34 abyste pak neskončili někde pod mostem bezprizorní.
01:13:37 Mami, vždyť se na něj podívej. To je slušnej člověk.
01:13:41 No teda řeknu ti, fešák to je, to je pravda.
01:13:45 Ale vždyť je starej jak já. Vždyť ti umře!
01:13:48 Mami, prosím tě, nebuď morbidní. Ty se snad chystáš umřít nebo co?
01:13:53 -Miluje tě aspoň?
-Já doufám.
01:13:55 Počkej! A ty jeho?
01:13:59 Já jsem s ním šťastná. Je to šance pro mě i pro děti.
01:14:05 Ty moje hlavičko zrzavá!
01:14:11 Hele, běž tam! Tady to pivo je dost silný
01:14:15 a Ríša, když se napije, tak bejvá dost teda upřímnej!
01:14:19 Maminko, tak si nedělej starosti,
01:14:21 tak zase jsme spolu na záchodě hezky, viď?
01:14:25 Víš, že je mně Jardy líto? Je.
01:14:35 RÍŠA: Třeba ten Berlusconi. On může mít svý mouchy, ale já si myslím...
01:14:51 Kráska v nesnázích
01:14:55 prchá za andělem,
01:15:00 neboť ví jistě,
01:15:02 že jí
01:15:08 přichystá horkou lázeň,
01:15:12 zaplatí drožku
01:15:17 a opuchlé oko zhojí.
01:15:25 Zprvu, ať ze studu,
01:15:29 ať ze studu či obezřele,
01:15:34 vyčkává, než se svěří,
01:15:42 až sám se optá,
01:15:47 kolik komu dluží
01:15:51 a vyloví šek z peří.
01:15:59 Snídaně do postele, káva a džem,
01:16:03 toast, vejce, sklenka džusu,
01:16:07 vydatný spánek, kdy takhle spala naposled
01:16:10 a ani slůvko, slůvko hnusu.
01:16:15 Víc lásky je jen
01:16:18 v její matce světici,
01:16:25 slibuje,
01:16:28 že mu vrátí
01:16:32 všechny ty půjčky
01:16:38 a starost andělskou
01:16:42 mu jednou milionkrát splatí.
01:17:55 Kde je Marcela?
01:18:16 Ona šla za prachama. To je jasný, mutter.
01:18:21 Jdem domů, nemá to cenu.
01:18:23 Zdeno. co dělá v našem bytě kriminálník?
01:18:27 Ríšo, prosím tě, běž radši vedle zase.
01:18:30 Počkej, tys mně nerozuměla. Já si nepřeju, abys v našem bytě
01:18:34 přijímala kriminálníky.
01:18:36 To myslí jako mě?
01:18:38 Járo, uklidni se! S tím musíme počítat.
01:18:42 -Zvalas je?
-Ne.
01:18:44 Tak v tom případě okamžitě volám policii.
01:18:47 Počkej, počkej ještě. Oni už jsou stejně na odchodu.
01:18:50 Zvané návštěvy jsou vítány. Zvané návštěvy!
01:18:56 Vzkažte Marcele, že jestli se nevrátí domů, že ji to bude mrzet.
01:19:00 No ještě vyhrožuj! To je dobrý. Má podanou žádost o rozvod
01:19:05 a s tebou se bude bavit už jenom v přítomnosti advokáta.
01:19:09 Ale vždyť jsme rodina.
01:19:12 Marcelka přece nemůže jen tak unést jeho děti na Západ.
01:19:18 Soudružko učitelko, kolika tisícům dětí jste vymyla mozek
01:19:22 svejma komunistickejma kecama, než jste si ho sama
01:19:25 nechala propláchnout těma handlířema se spásou?
01:19:28 Je dobře, že na naše vnuky už nemáte vliv.
01:19:31 Marcela udělala rozumný rozhodnutí, který bych od ní nikdy nečekal.
01:19:37 Vy jste ubohý člověk, pane Hrstka.
01:19:41 Ve vás totiž odumřela láska.
01:19:45 Není jí ve vás ani kousíček!
01:19:48 Vy sám se ale láskou živíte.
01:19:51 Vy ji totiž vysáváte z jiných lidí.
01:19:56 Pojídáte ji, stravujete ji.
01:19:59 Vy sám ji ale nejste schopen dávat.
01:20:04 Vy jste... Vy jste jako...
01:20:07 Jako jmelí.
01:20:10 Nebo vy jste takový choroš. Nebo co, já nevím.
01:20:19 Je mi vás moc líto.
01:20:22 Co to plácá?
01:20:25 Járo, pojď. Pojď. Raději už půjdeme.
01:20:31 Konečně si Marcela našla slušnýho, výborně situovanýho člověka,
01:20:34 kterej ji i její děti dobře zajistí.
01:20:38 Járo, nenech se vyprovokovat! Járo!
01:20:40 Už do nich nerej! Už jsi jim to všechno perfektně teda řek!
01:20:43 Ještě jsem jim neřekl, že tahle země bude zdravá,
01:20:46 až všechen tenhle zlodějskej ksindl bude bručet na Borech!
01:20:49 Šáhni na mě a jsi zpátky v lochu!
01:20:51 Neposlouchej ho, Járo!
01:20:53 Vidělas! Chtěl mě napadnout v mým vlastním bytě!
01:20:56 A ty jsi taková kráva, že si ho pustíš do kvartýru!
01:20:59 Měla bys mu prohledat kapsy než odejdou. Člověk nikdy neví.
01:21:05 Ty zasraná kundo z ryby!
01:21:08 Prosím tě, Jaroušku, nedělej to! Slyšíš?
01:21:12 Znám jednu dívku, ta má dukáty, má dukáty!
01:21:17 A chalupu, a chalupu...
01:21:20 Tys jim to teda nandal!
01:21:24 Dobrý, dobrý, dobrý!
01:21:48 To je škoda!
01:21:50 -To je pro mrtvý.
-Vždyť říkám, že je to škoda!
01:21:55 Pro některý ne!
01:21:59 Zkus!
01:22:01 -Můžu?
-Hm.
01:22:06 No?
01:22:07 No tak ukaž!
01:22:13 Já tam nemám rum. Teda colu. Ani jedno.
01:22:17 Ale trošku by to chtělo.
01:22:21 A jak dlouho musíš bejt v Praze?
01:22:23 Jenom asi tři dny.
01:22:25 Když budete cokoli potřebovat, Rina vám ve všem pomůže.
01:22:30 Jo, to my zvládnem.
01:22:33 Až se vrátím, uděláme si výlet do Sieny.
01:22:38 Mami, táta psal esemesku, že se mu po nás strašně stejská.
01:22:44 Hm. Tak mu pak zavoláme.
01:23:08 Počkejte, to je nějaká blbost. Tomu nerozumím.
01:23:12 Ten problém byl v tom,
01:23:15 že aby se váš otec vyhnul vyvlastnění domu,
01:23:18 převedl zahradní parcelu číslo 663, tedy předzahrádku a dvůr
01:23:22 na zahrádkářský svaz Prahy 5.
01:23:25 Od té doby byl tento pozemek vaší rodině pouze pronajímán
01:23:28 zahrádkářským svazem, ovšem od roku 1956
01:23:32 nebylo nájemné nikým hrazeno,
01:23:35 takže na tu předzahrádku se restituce už pak nevztahovala.
01:23:39 Takže oni koupili tu předzahrádku a vjezd do garáže?
01:23:44 No.
01:23:45 -A to jste nevěděli?
-Ne.
01:23:49 -Určitě ne?
-Nevěděli jsme to.
01:23:51 -Takže je to pro vás překvapení?
-Bohužel.
01:23:56 -A k čemu jim to bude?
-No...
01:24:00 Takže oni mi ten dům ukradnou znovu!
01:24:03 -Ne! Dům máte, zahradu máte...
-Ano. Jen vstup není!
01:24:09 Vstup a vjezd do garáže vlastní pan Havlík a jeho sestra.
01:24:13 -A kdy to koupili?
-Před týdnem to nabylo právní moci.
01:24:18 Ale do domu se dostanete zadním vchodem
01:24:21 přes zahradu, ovšem je tam skála, takže do garáže přes tu skálu...
01:24:27 Helikoptérou by to šlo.
01:24:29 No, jde o to, za kolik to prodaj, že jo?
01:24:32 Přesně tak.
01:24:34 Tak jedeme.
01:24:42 No tak dobře. Za kolik jste ochotni to prodat?
01:24:46 Dvě stě tisíc.
01:24:49 Dvě stě tisíc. No, tak já to ještě zvážím.
01:24:55 Euro!
01:24:58 Prosím?
01:25:01 Dvě stě tisíc euro, to je skoro šest milionů korun.
01:25:05 Ano.
01:25:07 To je vtip?
01:25:09 Vypadá to, že žertujeme?
01:25:13 A k čemu vám to bude? Co s tímhle pláckem hodláte dělat?
01:25:18 Rekreovat se tady budeme.
01:25:22 -Prosím?
-Rekreovat, viď?
01:25:25 -Berte si.
-Ne, děkuji.
01:25:28 Možná bychom měli debatu odvodit od ceny,
01:25:33 na kterou je za současných podmínek ochoten přistoupit tady pan Beneš.
01:25:36 No jistě, to můžeme. Ale předesílám,
01:25:40 že přes šest milionů nejede vlak!
01:25:43 Pan Beneš byl moc hodnej, Láďo. Mohl bys mu slevit.
01:25:47 Nepleť se do toho, sestro!
01:25:53 Pane Beneši, vy stejně chcete dům prodat,
01:25:57 tak mě napadá, jestli ho přednostně neodprodat
01:26:04 tady panu Havlíkovi za určitých rozumných podmínek.
01:26:08 No jistě.
01:26:09 Vy jste se zbláznil?
01:26:12 Já? Já se jen snažím najít nějaké východisko.
01:26:18 Pane Beneši!
01:26:26 Tady dáme krb s grilem, ne?
01:26:28 No. Už se těším.
01:26:34 Já vás varoval. Vzpomeňte si. Jestli ještě stojíte o můj názor,
01:26:39 tak to prodejte a máte klid!
01:26:42 Si jen představte rizika spojená s rekonstrukcí a s tím vším.
01:26:47 Stejně žijete jinde, máte se dobře.
01:26:50 Prodat jste to chtěl, tak proč to komplikujete?
01:28:07 Zdeni!
01:28:09 Zdeni, spíš?
01:28:13 Máš recht!
01:28:17 Tohle já miluju.
01:28:22 Tohle je život podle mýho gusta.
01:28:25 Taky si na chvíli dáchnu.
01:28:28 Vysrat se na všecko.
01:28:33 Vlízt si v poledne do pelechu.
01:28:47 Ty chceš, abych škemral, viď?
01:28:52 Jéžíši!
01:29:02 Ježíšikriste!
01:29:06 Zdeno!
01:29:16 Zdeno!
01:29:33 Strejda Ríša jde!
01:29:44 -Ahoj!
-Ahoj!
01:29:47 -Upřímnou soustrast.
-Díky.
01:29:53 Tak jste přijeli.
01:29:57 Asi se teď máte dobře.
01:30:01 Máma by ti to nikdy neřekla, ale strašně se jí po vás stejskalo.
01:30:07 Moc, moc vás postrádala.
01:31:48 Vědí určitě, že je to naše babička?
01:31:50 Určitě!
01:31:53 A to je všechno?
01:32:03 Budeme muset jít na chvilku za ním. Víš, kvůli dětem.
01:32:07 Samozřejmě. Já mám teď stejně jednání v hotelu.
01:32:10 Jo. Dobře.
01:32:18 Babičko!
01:32:21 Ahoj, Kubíku!
01:32:23 Teď už mám jen tebe, babi.
01:32:39 Bál jsem se, že odjedete a já neuvidím děti.
01:32:43 -Tati, jaký to bylo ve vězení?
-No tak normální, no.
01:32:48 -A bál ses?
-Bál. Každej den jsem se bál.
01:32:51 A čeho?
01:32:54 Třeba že už vás nikdy neuvidím.
01:32:57 Já jsem se o tebe taky bál. A bili vás tam?
01:33:02 Ne, to ne! A kde vůbec bydlíte, když jste tady v Praze?
01:33:05 -V hotelu.
-Já to nemůžu slyšet. V hotelu?
01:33:09 Bože můj! Nemáte hlad, děti?
01:33:15 My jsme mysleli, že se pak půjdeme najíst do hospody.
01:33:18 Já nasmažila krůtí řízky.
01:33:21 Mňam!
01:33:24 Ale když nechceš, tak já to pochopím.
01:33:27 My to pochopíme. Vždyť jsi nemohla s tím počítat.
01:33:34 A taky ti chci říct, že přistoupím na rozvod
01:33:38 a že ti nebudu dělat žádný problémy.
01:33:41 Stejně nemám žádnou šanci, viď?
01:33:43 Jarda se změnil. Chápe, že musí nést důsledky
01:33:49 a nechce docela ztratit děti.
01:33:53 A tati, jak funguje támhle ten věčnej oheň?
01:33:57 -Tak jak asi, ne?
-Jo, ahá! Na plyn!
01:34:01 -No!
-No vidíš, já ti to říkal.
01:34:07 Hele, tak já bych si dala řízek.
01:34:13 -Co? Pojedeme na řízek?
-Jasně.
01:34:17 Tak jo!
01:34:27 Šarádo!
01:34:31 Ahoj!
01:34:32 Šarádo, pojď sem!
01:34:55 Říkal jsem si, jestli nechceš odvézt některý věci?
01:35:00 Hodně jste s tím tady hnuli, fakt.
01:35:03 Ale ještě toho hodně zbejvá.
01:35:09 Já teď na baráku můžu dělat jenom o sobotách a nedělích.
01:35:13 Co vlastně teďka děláš?
01:35:16 Tady dělám veterány.
01:35:21 -Dáš si cígo?
-Ne, já jsem přestala.
01:35:24 To jsou změny!
01:35:28 Dlouho jsem věřil, že nakonec přece jenom přijdete.
01:35:32 Tak jsem chtěl, abyste měli kam.
01:35:35 Hele, tak mi jednu dej!
01:35:44 A ještě chci, abys věděla, že kdyby se cokoliv stalo...
01:35:47 -Co jako?
-Já nevím.
01:35:49 Kdyby se cokoliv stalo, tak že se můžeš vrátit domů.
01:35:54 Hele, tam nahoře u mámy jsou nějaký fotky a knížky.
01:35:58 Nechceš si to tam probrat? Že bych ti je třeba poslal domů.
01:36:14 To jsi hodnej!
01:36:16 Nejsem hodnej.
01:36:20 Já tě jenom miluju a chci, abys to věděla.
01:36:25 Žádná jiná ženská mě nezajímá a nevzrušuje.
01:38:34 Já jsem věděl, že přilezeš.
01:38:39 A neříkej mi, že vám to spolu funguje.
01:39:06 Kubo, Lucino, dovnitř! Honem!
01:39:19 Strašně se tady nadřel.
01:39:27 Vem si ještě.
01:39:34 Jak to tý naší Marcelce tady svědčí, viďte, děti? Mami?
01:40:01 -Mami, můžeme si vzít Šarádu sebou?
-Ne.
01:40:20 Peníze složím do tří dnů na účet tady pana Patočky
01:40:25 po podpisu smlouvy.
01:40:28 Takže v pátek tam můžete mít svoje čtyři miliony.
01:40:32 Já si skutečně myslím, že za dané situace je to to nejlepší řešení.
01:40:37 Vaše názory si nechte, pane doktore.
01:40:39 Od vás už nechci slyšet jediné doporučení.
01:40:43 Vy pouze nepočítejte s honorářem.
01:40:44 Já nejsem zvyklý na takové jednání. Já se nenechám okrádat.
01:40:49 Dobře. A teď vy! Vezměte na vědomí, že vám, pane Havlíku,
01:40:54 jmenovitě vám a komukoli s vámi, ať už příbuzensky
01:40:58 či obchodně spřízněnému, svůj dům nikdy neprodám.
01:41:02 Já totiž na rozdíl od vás ten dům nepotřebuji.
01:41:06 Nepotřebuji v něm bydlet, nepotřebuji peníze za jeho prodej.
01:41:10 Je mi jedno, jestli zchátrá, ztratí na hodnotě nebo spadne.
01:41:15 Nezáleží mi na něm! Vy máte dvě možnosti.
01:41:19 Buď mi odprodáte ten pruh pozemku, který jste nabyl
01:41:22 za účelem mého vydírání, za pořizovací cenu,
01:41:26 anebo si až do smrti grilujte buřty u vjezdu do garáže,
01:41:30 kam se zítra odstěhuje i vaše sestra. Mluvím srozumitelně?
01:41:49 Haló! Ahoj!
01:41:52 -Ahoj, ahoj!
-Ahoj!
01:41:54 Tak jsem tady. Tak co, jaký to bylo?
01:41:58 Dobrý, dobrý.
01:42:04 Stalo se něco? Chceš si promluvit?
01:42:10 Děti, počkejte tady. Dejte si colu. My hned přijdeme, ano?
01:42:16 Já přijdu za chvilku.
01:42:32 Tak co se stalo?
01:42:35 Spala jsi s ním?
01:42:41 -Vrátíš se k němu?
-Ne.
01:42:52 Pozval jsem Richarda k nám do Itálie.
01:42:59 Ježišmarjá!
01:43:03 Proč ty seš tak hodnej?
01:43:22 -Prosím!
-Prego!
01:43:27 -Děkuji.
-Grazie.
01:43:30 -Pane vrchní, platím!
-Il conto, per favore!
01:43:38 Kubo, Lucino, tak jdeme!
01:43:41 Balíme!
01:44:35 HUDBA
01:49:50 Skryté titulky: Jaroslav Švagr Česká televize, 2006
Kráska v nesnázích prchá za andělem. Neboť ví jistě, že jí přichystá horkou lázeň a zaplatí drožku. Opuchlé oko zhojí… Takto začíná báseň R. Gravese Kráska v nesnázích, která inspirovala osvědčené duo J. Hřebejk – P. Jarchovský k napsání a natočení této stejnojmenné smutné komedie. Milostný příběh mladé ženy (A. Geislerová) řešící dilema lásky ke dvěma mužům (R. Luknár a J. Abrhám), dilema mezi sexuální závislostí a zajištěnou budoucností pro sebe a své děti (A. Mišík a M. Mrvíková), dilema vztahů ke své matce (J. Brejchová) a otčímovi (J. Schmitzer) a ke své tchyni (E. Vášáryová). Snímek je plný vypjatých zvratů i komických a paradoxních rozuzlení se strhujícími hereckými výkony.
Příběh filmu
Marcela je atraktivní třicátnice, manželka a matka dvou dětí. Manžel Jarda má autodílnu, kde předělává kradená auta na luxusní vozy.
Rodina je po povodních ve finanční i osobní krizi. Pohromadě ji drží už jen sexuální závislost manželů a zarputilá snaha poněkud vyšinuté Marceliny snachy. Jednoho dne Marcele dojde trpělivost a i s dětmi odejde k matce. Zde jsou ale vystaveni psychickému teroru otčíma Richarda.
Když je Marcela úplně na dně, seznámí se s mnohem starším mužem, kterému Jardův gang ukradl auto. Evžen je bohatý a navíc noblesní a kultivovaný. Žije v Toskánsku a v Čechách mu patří zrestituovaná vila. Osudem zkoušené krásce se tak otevírá vidina lepšího života po jeho boku. Odolá Marcela rodinným závislostem a sexuálnímu chtíči poutajícímu ji ke svému „napravenému“ manželovi?
Tragikomedie, je doprovázená hudbou Radůzy, Glena Hansarda a Aleše Březiny.