Italská sága z prostředí soukromé kliniky. ### Hrají: V. Gravinaová, G. Borghetti, P. Pitagoraová, D. Boccardoová, L. Batistaová a další. Režie Alessandro Cane a Leandro Castellani
00:00:01 Česká televize uvádí italský seriál
00:00:05 OKOUZLENÍ IV. řada, 18. část
00:02:16 -Nezlob se, určitě jsi šla spát.
-Ne.
00:02:19 -Můžu u tebe zůstat přes noc?
-No jistě. Stalo se něco?
00:02:25 -Měla jsi jet za Stefanem.
-Jo, jela...
00:02:29 -...navštívila jsem Stefana...
-Co se stalo?
00:02:35 Víš, původně jsem myslela, že tam budu i přes noc,
00:02:38 jenomže mají zítra školní výlet, a tak jsem se vrátila domů dřív,
00:02:43 -než jsem předpokládala.
-No a?
00:02:47 -No, víš...
-Tak co? Už mě, prosím, nenapínej.
00:02:54 -Na gauči spala Vera se Senesim.
-Á, no to jsou věci!
00:03:03 -Co si mám teď počít?
-Těžko říct. Promluv si s Verou.
00:03:09 -Dej pokoj. Jako bys ji neznala.
-Je mladá, a tak je snad normální,
00:03:15 -že se jí líbí muži v jeho věku.
-Ano. No dobře, ale není volný!
00:03:21 A navíc se mi ten člověk nelíbí. Ten ji sváděl, jak se tu objevil.
00:03:28 Co Cora? Pokud se o nich dozví Cora...
00:03:35 Na to nechci ani pomyslet. A představ si, až se to dozví.
00:03:41 Cha! No teda! Jen si představ Coru v roli podváděné ženy.
00:03:49 Ta by asi vyváděla. Chápeš, Coru teď pro změnu podvádí manžel!
00:03:55 (chechtá se)
00:03:58 -Dám ti heřmánkový čaj.
-Ne... Ano, je prý dobrý na nervy.
00:04:20 (zvoní telefon, zapne se záznamník, hlas Michela)
00:04:31 Tady záznamník advokáta Massiho. Po zaznění signálu zanechte vzkaz.
00:04:37 Michele, tady Paola. Musím si s tebou nutně promluvit!
00:04:42 Michele, už se konečně ozvi. Já vím, že jsi doma.
00:04:45 Nechápu, co se děje, proč se mi zapíráš?
00:04:48 Už jsem ti párkrát volala a sháněla tě. Co se děje?
00:05:39 -Dopadlo to tak, jak jsem tvrdila?
-Nevím, jak bych se odvděčila.
00:05:43 -To by udělal kterýkoliv lékař.
-Jsi zbytečně skromná, jako vždy.
00:05:49 -Sluší vám to spolu. Hodně štěstí.
-Tak vidíš.
00:05:56 (Paola má bolesti) Co je, Paolo?
00:05:59 -Jen chvilková slabost.
-Co je ti?
00:06:01 -Rychle, zavolej sem sestru!
-Aha, tady...
00:06:11 -Pane doktore. -Ano?
-Dobře, že jdete, sháním vás.
00:06:15 -Co se děje?
-Doktorce Dupréové je špatně.
00:06:17 -Kde je?
-Na ambulanci.
00:06:23 -Ahoj, Glorie. Co je s ní?
-Najednou zbledla a omdlela.
00:06:31 -Je v ustavičném stresu.
-Ne, stres to nezavinil.
00:06:35 -Jenomže v jejím stavu...
-Moment, ona je gravidní?
00:06:38 Páni, tak Paola čeká děťátko? Ale nemá problémy, že ne?
00:06:44 Doufejme. Pokud to ovšem s prací nebude tolik přehánět.
00:06:48 -Prosím vás, pojďte se mnou.
-Mám tady počkat? -Jo.
00:06:52 No tak dobře, děkuju.
00:06:54 -Jak je jí, profesore?
-Všecko v pořádku.
00:06:57 Jen se teď Paola musí víc šetřit a nesmí se v práci tak přepínat.
00:07:02 -No, nedělejme z toho vědu.
-No, to je na tobě.
00:07:06 Pane profesore, promiňte, smím se na něco zeptat?
00:07:12 Mrzí mě to, já jsem nic nevěděl. Nechtěl jsem způsobit problémy.
00:07:19 -Víš, jak jsi mě vylekala?
-Maxi, o mě se neboj.
00:07:24 No, slyšel jsi, že jsem v pořádku, hm? Tak pojďme.
00:07:28 To je novina. Mám velkou radost.
00:07:33 -Doufám, že jsem vás nevyděsila.
-Ze začátku ano. Pak Michele řekl,
00:07:37 -čím to je. Oba jsme si oddechli.
-Doufám, že se brzy ukážete.
00:07:43 Měla bych opravdu velkou radost, kdybychom se občas viděly.
00:07:46 -Co kdybychom si spolu tykaly?
-Tvůj návrh s potěšením přijímám.
00:07:51 Zachránilas mi život a díky operaci je ze mě jiný člověk.
00:07:56 Teď jsi mi bližší než kamarádka, bližší než sestra.
00:08:03 -Paolo, rozlučte se, odvezu tě.
-Ahoj. -Ahoj.
00:08:08 (klepání na dveře)
00:08:13 Coro?
00:08:15 Hodlám si vyzvednout manžela a řekla jsem si, že se tu stavím.
00:08:19 To jsi hodná.
00:08:21 Každý muž se rád pobaví s jinou, když si ho manželka nehlídá.
00:08:25 -I to se stane.
-Jak sama dobře víš.
00:08:32 -Tak já jdu, aby na mě muž nečekal.
-Příjemný večer. -Děkuju.
00:08:42 Pozdravuj ode mě dceru.
00:09:02 -Ty nejsi rád, že se vidíme?
-Co to říkáš? Jen jsem tě nečekal.
00:09:09 -Libuji si v překvapeních.
-Tohle se povedlo.
00:09:14 Á, zamluvila jsem stůl v naší vinárničce.
00:09:16 Neuškodí, když si uděláme hezký večer.
00:09:39 Paolo, chci vědět, jak si to dál představuješ.
00:09:46 -Jsi přesvědčená, že to dítě chceš?
-Proč to chceš vědět?
00:09:56 Možná že už máš jiný názor. Jestli to těžko zvládneš, tak mi to řekni.
00:10:05 Jak se můžeš na něco takového ptát? Co se to zase děje, Michele?
00:10:16 Copak nechápeš, jak moc se na naše dítě těším?
00:10:23 Mrzí mě to. Neměl bych už na tebe tolik žárlit.
00:10:27 -Ty žárlíš?
-Ano, na Maxe. -Na Maxe?
00:10:34 -Ale Max je jenom můj kamarád.
-A ty pro něj?
00:10:41 Když jsem se s ním seznámila, Max na tom nebyl dobře,
00:10:45 a to nás spolu sblížilo. Nikoho neměl a snad proto myslel,
00:10:48 -že jsem ta, do které se zamiluje.
-A potom nemám žárlit!
00:10:52 Ale to bylo kdysi. Já jsem jeho sympatie nikdy neopětovala.
00:10:59 Nevěříš mi?
00:11:03 Pojď ke mně.
00:11:13 Ano, věřím ti.
00:11:19 Ani nevíš, co pro mě znamenáš. Tak mě nesmíš opustit.
00:11:26 Ale já tě přece neopustím. Nikdy.
00:11:34 A budeme mít zdravé a krásné děťátko, že?
00:11:37 Ano.
00:11:55 -Nevím o tobě prakticky nic.
-To by tě asi vůbec nezajímalo,
00:12:01 -a tak tě nehodlám nudit.
-To se mýlíš!
00:12:07 Od té doby, co jsem ztratil dcerku a manželku, se ze mě stal samotář.
00:12:13 Ztratil jsem kontakty se světem. Až jsem jednou v parku potkal tebe.
00:12:19 Nezdá se ti, že se v životě nic nepřihodí náhodou?
00:12:24 Asi nám bylo dáno, abychom se jednou potkali.
00:12:26 Ano, taky si to říkám.
00:12:30 Proto jsem si na první pohled zamiloval Lindu.
00:12:33 Někdy mám pocit, že jsem v ní našel náhradu za svou mrtvou dceru.
00:12:38 Ona na tebe taky nedá dopustit. Mluví jen o tobě.
00:12:45 -Co je ti? Proč ses zamyslel?
-Myslím, že Lindě chybí táta.
00:12:50 Vždyť jsme pořád spolu. Zdá se ti, že se jí nevěnuju, jak bych měla?
00:12:54 Přesto mívám pocit, že se mi vymyká z rukou a v myšlenkách je jinde.
00:12:59 Deniso, kdo říká, že nejsi dobrou matkou?
00:13:02 Jen si říkám, že se možná někdy cítí osaměle jako já.
00:13:07 A že bych byl šťastný, kdybych ji měl nablízku.
00:13:12 Jestli jsem řekl něco, s čím nesouhlasíš, nezlob se.
00:13:15 -Mrzí mě to. -Ne.
-Deniso! -Ne!
00:13:20 Nemůžu. To by nešlo. Nemysli si, že se bojím rizika, ale jde o ni.
00:13:30 Nechci, aby byla zklamaná. Aby zas trpěla, až nás opustíš.
00:13:53 Vero... no tak, pojď už! Večeře stydne! Vero, co je ti?
00:14:03 (Vera za dveřmi) Ale nic, mami. Nezlob se, nemám chuť k jídlu.
00:14:09 Kvůli tomu se nemusíš zamykat! Zdá se ti, že tím něco vyřešíš?
00:14:20 Dej mi pokoj, mami! Jdi pryč, chci být sama!
00:14:31 Chápu, že se na mě teď zlobíš, Tilly. Měl jsem zavolat.
00:14:35 -Bohužel na to nebyl čas.
-To mi tak nevadí, Carlo,
00:14:39 -tohle se dá ještě snést.
-No a o co tedy jde?
00:14:47 Jde o nás dva. Víš, já totiž nemám tak dobrodružnou povahu,
00:14:53 nerada riskuji. Navíc jsem natolik konzervativní,
00:14:59 že prostě nemůžu žít v nejistotě.
00:15:03 Nemysli si, že jsem tak sobecký. Žádná to se mnou neměla lehké.
00:15:09 Ale na tobě mi příliš záleží. Zkusme to spolu ještě naposled.
00:15:17 Ne, dál už to stejně nemá cenu. Takový pocit má asi každá kvočna,
00:15:26 a tak musím mít jistotu, že ti pod mými křídly nejsou mimo můj dosah.
00:15:43 -Ty už jsi se rozhodla, viď?
-Ještě ne, jenomže...
00:15:49 Tak dobře, respektuju tvoje rozhodnutí, i když s těžkým srdcem.
00:16:41 Na hrudníku jsou popáleniny třetího stupně,
00:16:44 zvrhla na sebe v kuchyni hrnec vařící vody.
00:16:49 Vzhledem k jejich hloubce a rozsahu i po zhojení zůstanou
00:16:53 na kůži trvalé stopy. Tady pomůže jen kožní transplantace.
00:16:58 Promiňte, ale ta by u tohoto děvčátka nepadala v úvahu?
00:17:02 Je to možné, ale čekatelů na zákroky toho druhu je mnoho.
00:17:14 Ahoj, Jessico. My se známe, viď? Jsem Valeriin kamarád.
00:17:24 Kdy sem přijdou táta s maminkou? Jessico!
00:17:29 Ta vám nic neřekne, pane doktore. Co se to stalo, nepromluvila.
00:17:33 Marto... to jsem nevěděl. Kdy se to stalo?
00:17:37 -Zítra to bude týden.
-Taková smůla.
00:17:41 Ale mohla dopadnout ještě hůř. No a co dál? Ten doktor tvrdí,
00:17:47 že jí ta popálenina poznamená na celý život. Je to ještě dítě!
00:17:51 -To se teprve časem uvidí.
-Vy přece znáte pana Duprého,
00:17:55 a ten je ve vedení kliniky Life. Mohl byste se přimluvit?
00:17:59 Marto. Tam je to drahý a nerad bych někomu něco dlužil.
00:18:02 Ne, Alfio. Myslel jsem na to. Promluvím s doktorkou Dupréovou.
00:18:08 S popáleninami má zkušenosti a jako chirurg je vynikající.
00:18:11 -Opravdu? Slibte mi to!
-Hned jí zavolám.
00:18:21 Víš, jak je mi u tebe dobře? Nic mi neschází.
00:18:26 I mně je dobře. Doufám, že teď na sebe budeme mít víc času,
00:18:36 když se o tebe nebudu už dělit s tvými pacienty.
00:18:41 Á, mimochodem, o těch pacientech se spolu musíme ještě dohodnout.
00:18:47 Kdy už přestaneš s tou pracovní mánií?
00:18:59 Jde o tu komplikovanou popáleninu, o které mi říkal Massimo.
00:19:04 -A která není komplikovaná?
-Mně na tom záleží. -Tak mluv.
00:19:12 Jde o dcerku strýčkova zahradníka. Leží ve Fakultní nemocnici,
00:19:16 -kde je Massimův ročník na praxi.
-Co se jí stalo?
00:19:19 Zvrhla hrnec s vařící vodou, popáleniny jsou rozsáhlé,
00:19:23 a pokud se zahojí, zbudou po nich trvalé stopy.
00:19:27 -Vždyť je ještě malá.
-Ale jsem přesvědčená,
00:19:29 že se dá něco udělat. V Americe jsem takové případy už operovala.
00:19:34 -Jistě, musím to napřed uvidět...
-Chceš ji hospitalizovat na Lifu?
00:19:38 A tam ji operovat bez nároku na odměnu, je to tak?
00:19:41 Ano. A věřím, že ani Maxovi nepůjde o peníze. Pobyt hradit nemůžem.
00:19:49 Jak vidím, tak moje role advokáta chudých má pokračování.
00:19:53 Víš, když se mi podaří, že bude Jessica zas taková, jako byla,
00:19:59 -bude to pro mě odměna.
-Ano, znám tě.
00:20:02 Vím, o co ti jde, a chci tě podporovat.
00:20:09 To jsem si mohla myslet.
00:20:26 Vero! Počkej. Už několik dní se mi vyhýbáš. Chci to vysvětlit.
00:20:36 Není co vysvětlovat. Chceš mi říct, jak jsi šťastný se svou manželkou?
00:20:40 Vystup, prosím, z auta. Je to všecko jinak.
00:20:49 Prosím tě, vystup.
00:21:09 Cukrovali jste spolu jak hrdličky, takže pro tebe něco znamená!
00:21:13 To bylo jedno z jejích divadýlek, které hraje na veřejnosti.
00:21:19 Nemusíš tomu věřit, když nechceš. Ale měla bys aspoň vědět,
00:21:24 že pro Coru jsem něco jako módní doplněk!
00:21:29 -Tím chceš říct, že už spolu...
-Nežijem spolu, ale vedle sebe.
00:21:34 Hrajem si na zamilované. Dřív mi to vyhovovalo, pak jsme se potkali.
00:21:45 Jak si to dál představuješ, Johne? Musíš si vybrat!
00:21:54 To už se stalo.
00:22:07 -Co, dva miliony dolarů?
-Slyšíš dobře.
00:22:11 -Najednou jsou na Ajellově kontě.
-Nedá se zjistit, odkud pocházejí?
00:22:19 -Ne, ale hypotéz je zatím spousta.
-Giuliani?
00:22:25 Je to pravděpodobné. A tak se tedy ptejme, jakou hru tu hraje Ajello?
00:22:32 -Podle tebe?
-Upřímně řečeno, začínám si myslet,
00:22:35 že tak důvěryhodný zřejmě nebude. A tahle domněnka má víc důvodů.
00:22:42 -Například? -Už nějakou dobu dodává zcela bezcenné informace.
00:22:50 Simone, informujte mě průběžně o případném vývoji,
00:22:54 protože se proti tomu musíme v Itálii nějak pojistit.
00:23:02 Bohužel, zprávy, které přicházejí z Ameriky, se mi nelíbí.
00:23:07 -Něco se tam změnilo?
-Zatím to nechápu.
00:23:11 Ajello zamlžuje, nechodí na schůzky a vyhýbá se kontaktům.
00:23:16 Doufejme, že nezklame, tím by vše padlo.
00:23:19 I když Ajello je rozhodně nejslabší článek řetězu.
00:23:23 To jistě. Bohužel i jediný, kdo má v rukou důkazy proti Giulianimu.
00:23:28 Když se Giuliani dozví o našem spojení, octne se Paola v nebezpečí
00:23:33 Doufejme, že Ajello v sebezáchově neudělá z Paoly rukojmí
00:23:38 v rukách toho gangstera!
00:23:49 Promiň, vzpomněl jsem si, že mám dnes obchodní schůzku.
00:23:52 -Obchodní?
-Ano.
00:23:53 Myslela jsem, že dnešní odpoledne chceš strávit se mnou!
00:23:56 -Ne, dneska nemůžu.
-Změnil jsi se, Gianlucu.
00:24:01 Mám pocit, že mě už nechceš. A kdybych za tebou nepřišla,
00:24:04 seděla bych doma a čekala, až mi konečně zavoláš!
00:24:08 Albo, nezlob se, ale zatím nám spolu bylo dobře, ne?
00:24:11 -Nech už výčitek, ať to nepokazíš.
-Vždycky sis udělal čas.
00:24:15 Pak to z ničeho nic přestalo. Asi jsem se ti nejspíš zprotivila.
00:24:19 To ne. Co to říkáš?
00:24:23 Jsem teď poslední dobou pořád v jednom kole.
00:24:26 A jestli jsem ti nevolal, tak proto, že jsem neměl čas, hm?
00:24:29 Proč se nikdy nenajde víkend, kdy bychom byli jen spolu?
00:24:33 Jo, ještě uvidíme. (zvoní telefon)
00:24:45 -Prosím.
-Ahoj, tady Denisa. Neruším tě?
00:24:49 Ahoj. Vůbec nerušíš. Jsem rád, že mi voláš.
00:24:52 -Jenom jsem tě chtěla zase slyšet.
-Já taky.
00:24:55 -Zítra se uvidíme?
-Jo, jistě. Na našem místě?
00:24:59 -Ano. -Zítra odpoledne. Ahoj.
-Zatím ahoj.
00:25:09 -Kdo volal?
-Nech toho!
00:25:23 -Líbí se ti DiCaprio? (pacientka) -Jo, je hezkej.
00:25:28 No tak, Jessico. Paní doktorka se na to chce podívat.
00:25:33 -Nebolelo to moc, Jessico?
-Já myslela, že se zblázním.
00:25:39 -Dodnes nechápu, jak k tomu došlo.
-Už jsem ti řek, že zakopla.
00:25:44 Bohužel, domácí úrazy jsou tady na denním pořádku, Marto.
00:25:48 -Můžete s tím něco udělat?
-Určitě ano.
00:25:51 Ale operace je komplikovaná. Potom si delší dobu pobude v nemocnici.
00:25:56 -My jí nemocnici nemůžem zaplatit.
-S otcem jsem to už probírala
00:26:01 -a náklady za pobyt se nehradí.
-A co ta operace?
00:26:05 Tu provedeme také bezplatně. Lékaři ani personál nebudou nic požadovat.
00:26:10 Jakmile se něco uvolní, zařídíme její příjem.
00:26:13 Uvědomujete si, že to nemůžeme ani do smrti splatit?
00:26:16 Nám o peníze skutečně nejde. Největší odměnou nám bude,
00:26:19 když se Jessica brzy uzdraví. Ahoj. Budeš zas taková jako dřív.
00:26:26 -Na shledanou.
-Počkej, svezeme se s tebou, jo?
00:26:30 Jistě. Jak je to dlouho, co Jessica nemluví?
00:26:34 Už tehdy, když jsme ji převáželi do nemocnice, plakala,
00:26:38 -ale neřekla už ani slovo.
-A neuvažujete o tom,
00:26:42 -že by se na ni podíval psycholog?
-Jessica nepotřebuje psychologa.
00:26:47 Když budeme s ní, tak určitě promluví.
00:26:50 Doufejme, ale uvědomte si, že teď překonává těžké trauma.
00:26:53 -Jen co se uzdraví, bude mluvit.
-Na shledanou.
00:27:03 (Valeria) Tak na shledanou.
00:27:06 Není nám spolu dobře? No, to víš, že je.
00:27:09 Ale musíme se pořád schovávat před tvou ženou a mou matkou.
00:27:13 No jistě, já se taky trápím. Časem všechno vyřešíme.
00:27:17 -Proč se milujeme jen po hotelech?
-No jo, vidíš,
00:27:23 co kdybys se mnou o víkendu jela na kongres do Neapole? Na 2 dny.
00:27:28 -A Cora?
-Zatím mě na kongres nedoprovázela.
00:27:35 Ta nemá zájem, aby se někam trmácela.
00:27:49 -Já se chci stavit v obchoďáku.
-To jsem si mohl myslet.
00:27:55 Netvař se jako bezbranná oběť. Tady nás už někde vyhoď.
00:28:01 -Tady to bude stačit, co říkáte?
-Jo, děkuju. -Výborně.
00:28:08 -Jsme tu.
-Děkujem za svezení!
00:28:10 Proč mi děkuješ? Stejně jedu pro Michela, je to po cestě.
00:28:12 -Pozdravuj ho. Ahoj.
-Ahoj. -A nezlobte!
00:28:32 (zvoní telefon)
00:28:36 -Prosím?
-Je tady paní Ruggierová.
00:28:40 Tak dobře, může jít dál.
00:28:51 -Ahoj, Michele.
-Ahoj.
00:28:53 Odpusť, že ruším, ale potřebuji právní poradu.
00:28:56 -Prosím, posaď se.
-Děkuju.
00:29:02 -Oč jde? -Nedávno jsem adoptovala na dálku chlapce z Indie.
00:29:09 Ale chtěla bych pro něj udělat daleko víc, a tak mě napadlo...
00:29:14 ...tady, jmenuje se Nadir a bydlí někde v Indii, je mu teprv 5 let...
00:29:24 -Copak?
-Nic, pokračuj.
00:29:28 Upřímně řečeno, od tebe bych to zrovna nečekal.
00:29:31 To víš, lidi se časem mění, a hlavně ti, kteří se trápí.
00:29:39 -No a dál? Tak mluv.
-Chci udělat něco pro Nadira,
00:29:46 myslím, že bych si ho mohla vzít k sobě.
00:29:49 Úvahy o adopci jsou prohrané předem.
00:29:51 To bys musela být provdaná a žít s mužem nejmíň 3 roky.
00:29:55 -Takže myslíš, že to nemůžu zkusit?
-Jo.
00:30:01 Jsi mladá a nevidím důvod, proč bys nemohla mít vlastní dítě.
00:30:10 -Camillo!
-Nechme toho, Michele.
00:30:19 Jsem sama a musím si zvyknout. Můžu tě poprosit už jen o jedno:
00:30:26 aby nezmizelo naše přátelství.
00:30:30 -To přece nikdy nezmizí.
-A to mi slibuješ? -Slibuju.
00:30:39 -Děkuju.
-Není zač.
00:30:43 No a nepůjdeme to přátelství spolu někam zapít?
00:30:48 Jistě, proč ne? Pojďme.
00:31:06 (není slyšet, o čem hovoří)
00:31:20 Kolikrát jsem na to myslela, že zajdu, ale netroufala jsem si.
00:31:53 -Á, káva je tady. Pojďte, Anno.
-Prosím.
00:31:59 Slyšels o té výstavě fajánsu v Ruspaliho muzeu?
00:32:02 -Co kdybychom tam zašli v sobotu?
-Bohužel, v sobotu do muzea nemůžu,
00:32:07 -jsem pozvaný na kongres v Neapoli.
-Tak jedeme spolu, zbožňuju Neapol.
00:32:15 To bych byl opravdu moc rád, jenomže tam budu zaneprázdněný.
00:32:19 -Víš, jak to na kongresech chodí.
-Tak bych počkala.
00:32:23 Jo, jenom si vzpomeň na Monako loni v červnu.
00:32:26 Našel jsem tě nataženou na divanu a navlečenou do večerní toalety.
00:32:31 Ach bože, a pak jsem s tebou nejmíň týden nemluvila.
00:32:37 A tentokrát tomu raděj předejdu. Najdu si o víkendu rozptýlení,
00:32:41 půjdu třeba na tu výstavu do muzea. Ty dva dny bez tebe můžu oželet.
00:32:56 Alfio! Neseme samé dobré zprávy.
00:33:03 Překonali jsme úspěšně obtíže působené byrokraty
00:33:07 a v pondělí vaši dceru převezou z Fakultní nemocnice na Life.
00:33:10 -Jste rád, že?
-Jo, děkuju.
00:33:22 -Netváří se na to zrovna nadšeně.
-Jeho obvyklá reakce,
00:33:28 nikdy nevíš, co si myslí. Snad to neznamená, že je mu lhostejná.
00:33:48 -Odjíždím pryč na víkend.
-A kam jedeš?
00:33:52 -Doprovázím Johna na kongres.
-Můžu ti říct, co si teď myslím?
00:33:57 -Prosím tě, ne!
-Ale já ti to stejně řeknu.
00:34:00 Děláš chybu, na kterou doplatíš. Uvědomuješ si, do čeho se řítíš?
00:34:03 Uvědomuješ si, že jsem dospělá a nemůžeš mi už mluvit do života?
00:34:07 Je to můj život a můžu si ho kazit, jak chci!
00:34:42 -Ani tomu nemůžu věřit!
-Máme dva dny a ty musíme využít.
00:35:01 -Co jsem dlužna?
-18 tisíc lir.
00:35:05 -To je dobré.
-Děkuju mnohokrát.
00:35:22 (Senesi) Víš, jak po tobě toužím?
00:35:40 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:35:42 -Hledám pana profesora Senesiho.
-Teď před chvílí vraceli klíč.
00:35:46 -Aha. A nevíte, kde ho najdu?
-Zdá se, že je tady,
00:35:51 v zimní zahradě. Šel tam se svou ženou.
00:35:55 -V zimní zahradě... se svou ženou?
-Ano.
00:36:01 -Aha. A můžu tu nechat tašku?
-Jistě. -Děkuji.
00:36:19 (Vera) Taky se už nemůžu dočkat.
00:36:26 Tohle mi zaplatíš.
00:36:55 -Promiňte, je tady pan Max.
-Děkuju.
00:37:08 -Paolo.
-Maxi.
00:37:11 -Nemáš teď být na klinice?
-Jo, ale do telefonu jsi plakala,
00:37:17 a tak jsem přijel. Co se děje, hm?
00:37:20 -Jen se mi dneska nikam nechce.
-To je ti zas špatně?
00:37:27 -Souvisí to s tvojí graviditou?
-Ne, nesouvisí.
00:37:36 -No, když ne, co se tedy děje?
-To ti povím později, Maxi.
00:37:44 Teď mám jenom chuť někam zmizet, na nic už nemyslet a mít pokoj.
00:37:49 Tak si spolu můžem zajet k moři. Heleď, víš co?
00:37:54 Zavolám na kliniku, a když tam nebudou problémy,
00:37:58 -vezmem si náhradní volno,
-Ne. To nepůjde. -Ale jdi.
00:38:04 -Hm, tak dobře.
-Přesvědčil jsem tě, ne?
00:38:13 Příště se ti to nepovede.
00:38:19 (někdo klepe na dveře)
00:38:27 -Dobrý den.
-Nesu vzkaz pro paní Mediciovou.
00:38:30 To jsem já, děkuju. Na shledanou.
00:38:34 "Jsem na Ischii s kolegy. Nasedni na první loď a přijeď za mnou."
00:38:44 (Olga) Tady je seznam pacientů, které jsem objednala na dnešek.
00:38:50 (zvoní telefon) Klinika Life, dobrý den.
00:38:53 Tady Michele Masa. Můžu mluvit s doktorkou Dupréovou?
00:38:56 -Paola tu bohužel dnes není.
-A netušíte, kdy přijde?
00:39:00 Totiž volal pan doktor Rudolf, že si bere den náhradního volna.
00:39:05 Doktor Rudolf? Jste si jistá?
00:39:12 -Ano. Jsou nějaké problémy?
-Jaképak problémy, děkuju.
00:39:22 To jsem tomu dala, teprv teď mi to došlo.
00:39:26 Co jsem měla dělat? Měla jsem lhát?
00:39:36 (klepání na dveře) Dále!
00:39:41 Neruším? Šla jsem okolo. Netváříš se zrovna šťastně.
00:39:49 -Ale ne, to nestojí za řeč.
-Bude lepší, když půjdu.
00:39:57 Ba ne, počkej. Od rána jsem tady pořád zavřený, tak víš co?
00:40:06 -Rád bych se prošel. Doprovodíš mě?
-Máš výborný nápad.
00:40:16 Když se zabila Helga, tak jsem chtěl umřít taky.
00:40:20 Potom jsem tě potkal u sestry Marie a všecko se změnilo.
00:40:25 -Díky tobě jsem začal znovu žít.
-Ne, pomohl ti čas, který uplynul.
00:40:30 To není pravda. Uvědomil jsem si, že se můžu ještě někdy zamilovat.
00:40:36 Maxi, víš, nechtěla bych... aby sis to špatně vykládal, ale...
00:40:40 Jasně, nemusíš nic vysvětlovat. Ty si chceš vzít Michela.
00:40:48 Mně to ale nevadí, protože s tebou můžu počítat jako s kamarádkou.
00:41:00 Uvidíš, že dřív či pozděj najdeš tu, do které se zamiluješ.
00:41:04 Určitě. Vezmu si z tebe příklad. Mimochodem, už zas něco neklape?
00:41:11 Těžko říct, Maxi. Zatím nechápu, co se děje.
00:41:15 Ale tuším, že mi Michele něco pořád tají.
00:41:19 -A tys mu o sobě všechno řekla?
-Ne. -To mu musíš říct!
00:41:25 No ale co mu mám říct? Že jsem vlastně Meg?
00:41:29 A já na Life přišla od sestry Marie z Francie?
00:41:32 -Pravdu nemůžu říct ani tobě!
-Meg, nikdy jsem se na nic neptal.
00:41:37 Mně je jasné, že musíš mlčet, a možná i tuším proč.
00:41:39 S Michelem ale budete mít dítě! Ten se o tom musí dozvědět!
00:42:06 Už jsem tu! Slyšíš, miláčku?
00:42:23 Ahoj, drahoušku.
00:42:32 -Coro...
-Jsi zklamaný?
00:42:50 Á, děkuju.
00:42:58 To dělá vždycky, kdykoli po ní chci, ať si najde pro mě den volna,
00:43:01 nebo ji zvu na večeři, tak se vymluví. Pokud to ale chce Max!
00:43:06 To jí určitě křivdíš, Michele. Nemůžu uvěřit,
00:43:10 že by si ti dva spolu něco začali. A ona přece ví, že ji máš rád.
00:43:15 I když říká, že jsou jenom přátelé, já tomu nemůžu věřit.
00:43:19 Stačí vidět, jak se na ni Max dívá. Ten pohled není jenom přátelský.
00:43:24 Přátelství mezi mužem a ženou má rozmanité podoby, ne?
00:43:31 A na Paolině místě bych si tvé lásky moc vážila.
00:43:35 -Je jiná, než jsi byla ty.
-Michele...
00:43:44 Do dneška jsem tě neopustila, a jistě víš,
00:43:48 že i teď můžeš s mou diskrétností a oddaností počítat.
00:43:52 To jsem poznal. Ale řekni, jak je to možné,
00:43:55 že jsi taková zůstala, že jsi na mě nezanevřela po tom všem.
00:44:00 Byla jsi mi pořád nablízku, i teď, bez ohledu na to, co se stalo.
00:44:07 Každá jiná by mě zavrhla, kdyby o mně věděla to, co ty.
00:44:10 Ale já zůstanu a budu pořád s tebou. Ví to i Paola?
00:44:15 Kdepak. Nikdy jsem jí nic neřekl. To má čas.
00:44:22 Teď si musíš odpočinout, hm?
00:44:27 Zapomeň na svoje trápení a starosti.
00:44:33 -Caamillo, tohle mi nedělej.
-Proč? Nelíbí se ti to?
00:44:37 -Právě, že líbí.
-Celý se uvolni.
00:44:49 -A za chvíli to všechno přejde.
-Jak víš, co mi udělá dobře?
00:44:57 -Protože tě znám, Michele.
-Ne, ne...
00:45:09 Už mi nemusíš nic říkat. Bude to jen docela nezávazně.
00:45:47 -Dobrý večer. Dejte mi klíč od 112.
-Profesor Senesi už pokoj opustil.
00:45:55 Takže není nahoře? Žádný vzkaz mi nenechal?
00:46:00 -Ne, odejel.
-Opravdu?
00:46:04 -A nic tady nenechal? Třeba dopis?
-Je mi líto. Jen mě požádal,
00:46:10 -abych vám dal vaše zavazadlo.
-Děkuju.
00:46:24 Jestli se odstěhuješ z Říma do Německa, přijdeš o kamarádku.
00:46:27 -Tomu říkám citové vydírání.
-Říkej si tomu třeba takhle.
00:46:33 Je ti jasné, že máme zpoždění? Už bych radši jel domů,
00:46:36 zítra nám už další volno klinika určitě nedá.
00:46:39 Děkuju za výlet, jsi hodný, Maxi. To jsem potřebovala, opravdu.
00:46:43 Nemáš zač.
00:46:58 Skryté titulky: Hana Semerádová
Hrdinkou dvacetidílného italského seriálu Okouzlení je mladá ambiciózní lékařka Barbara Nardiová, která pracuje na prestižní klinice, kde se provádějí plastické operace. Barbara je svou prací posedlá, není tedy divu, že si ve svém věku získala takové renomé. Je šťastná, uznávaná ve své profesi, krásná a zrovna se vdává. Bere si svou dávnou lásku z dětství Roberta Ansaldiho, právníka, muže ze své společenské vrstvy. Svatba má začít za chvíli, ale Roberto má zpoždění. Sotva by Barbaru napadlo, že Roberto prožívá cosi, co do základů otřese jejich budoucími osudy. V porodnici bojuje o život svůj a svého dítěte mladá žena. Jak to, že ji přivezl právě Roberto a z nemocnice utekl jako zločinec? Takhle začíná příběh plný vášně, citů, lásky i pomsty. Příběh muže, který nechce riskovat a nedokáže říct ženě pravdu o své minulosti, jeho matky, jako vypočítavé ženy, pro níž vždy účel světí prostředy i Thomase, bratra dívky, který se chce pomstít. Italská spisovatelka Maria Venturiová, známá především svými příběhy Vítězství lásky a Příběh Chiary, znovu zasadila svůj příběh do prostředí bohatých italských vrstev dnešních dnů. |