Životní prohry a vítězství hrdinů kliniky Life. Italská rodinná sága. ### Hrají: A. Boni, V. Chicoová, G. Pambieri, P. Pitagoraová, D. Boccardoová a další. Režie Tomaso Sherman a Alessandro Cane
00:00:13 Česká televize uvádí italský seriál
00:00:17 OKOUZLENÍ III. řada, 29. část
00:02:13 -Marco!
-Ahoj, jsem v kuchyni, už jdu!
00:02:19 Nezlob se, trochu jsem se zdržela. Dnešek byl tak náročný.
00:02:25 To nevadí, už jsem připravil večeři. Unavená?
00:02:37 Nezlob se, já nebudu jíst, nemám hlad, děkuju.
00:02:40 -A proč? Co se stalo?
-Byla jsem až do večera u Marisy.
00:02:44 Aha, co je s ní?
00:02:46 Marisa zabila Bartoliho, Marco. Toho, co jí přejel Tommasa.
00:02:59 -To nemohla udělat...
-Její manžel je zoufalý.
00:03:04 -Ohlásili jste to už na policii?
-Marco, ty se do toho nepleť, ano?
00:03:10 Marisa je má kamarádka. Už mi tolikrát pomohla,
00:03:13 -a já nejsem přece udavačka.
-Vražda se musí oznámit, Caterino!
00:03:17 Prosím tě...
00:03:23 Dej mi trochu vína.
00:03:26 Zapomeneme na to a uděláme si hezký večer, chceš? Děkuji.
00:03:35 Abych tě rozveselil, tak bych měl jednu dobrou zprávu.
00:03:54 Rozhodl jsem se, že se rozvedu. Jenže musím jet do Brazílie,
00:03:58 kde to za pár dní všechno vyřídí.
00:04:01 Pak nám už nic nebude bránit v tom, abychom se vzali.
00:04:10 Nezdá se mi, že bys měla radost.
00:04:19 Ale to víš, že mám radost, miláčku.
00:04:27 -Jenom tu nechci zůstat tak sama.
-Ne? -Budeš mi moc chybět.
00:05:09 -Tommaso?!
-Kde je moje maminka?
00:05:13 -Jen lež, zavolám ji. Eleno!
-Co je?
00:05:16 Utíkej pro primáře, ten chlapec se probral, to je zázrak.
00:05:21 Jo, hned ho zavolám. Bože, to snad ani není možné.
00:05:25 No tak, řekni mi něco, Tommaso. Těšíš se na maminku, co?
00:05:32 -Musíme informovat jeho matku.
-Ta bude šťastná.
00:05:38 ZVONÍ TELEFON
00:06:02 Neberou to. Zkuste jí zavolat do práce, nebo sežeňte jejího muže.
00:06:31 No tak, Caterino, ať to máme za sebou.
00:06:47 -Je to taková trapná záležitost.
-Ano, tak mluvte.
00:06:54 -Tak co, přiznali se?
-Cavazza se přiznal před soudcem.
00:06:59 Aggiuntori ještě zapírá, ale už to nebude dlouho trvat.
00:07:03 A tím se vaše podezření tedy potvrdilo.
00:07:06 Těm dvěma došlo, že jsme Bartolimu na stopě. Proto ho chtěli umlčet.
00:07:10 Předpokládali, že je uvede jako spolupachatele, tak ho zastřelili.
00:07:13 -Marisa ho nezastřelila.
-Ne, ta ne.
00:07:16 Cavazza to už potvrdil.
00:07:19 Zavraždili ho. Mysleli si, že tak nevyjdou najevo jejich podvody.
00:07:23 -Slečno Masiová, dobrý den.
-Dobrý den. -Co vy tady?
00:07:26 -Slečna nám chce něco ohlásit.
-Ne, to spíš můj přítel.
00:07:30 Jsem zaměstnaný u justiční ostrahy a ztratil jsem služební pistoli.
00:07:35 Asi z toho budu mít oplétačky, viďte?
00:07:45 -Chceš trochu mléka?
-Trochu jo, děkuju.
00:07:55 Jsem ráda, že už jste se s Caterinou daly dohromady.
00:07:58 Ano, navštěvujeme se.
00:08:01 -Počkej, odnesu to.
-Děkuji.
00:08:04 -Jak to máš se synem?
-Teď je pořád s Gabriellou.
00:08:09 Doufejme, že pod jeho vlivem trochu zmoudří.
00:08:13 Jistě. Když mají takovou matku, je to velké štěstí.
00:08:17 Jenže on si o tom myslí zřejmě něco jiného.
00:08:20 Možná teď. I mně jsi už tolikrát pomohla.
00:08:26 Že se mi podařilo usmířit se s Caterinou, je tvá zásluha.
00:08:30 Ne, tys k tomu našla odvahu. A neodradilo tě ani to,
00:08:35 že tě odmítala a nechtěla se k tobě hlásit.
00:08:39 Ani nevíš, jak jsem si své rozhodnutí léta vyčítala.
00:08:43 A ten pocit viny mě neopustil dodnes.
00:08:48 Člověk je v mládí tak lehkomyslný. Tak už na to zapomeň.
00:08:55 Kdybych jen věděla, že i Caterina zapomene a odpustí mi to.
00:09:01 -Myslím, že ti Caterina odpustila.
-Doufejme.
00:09:10 Jsi její matka. A omyl se matce dlouho nezazlívá.
00:09:25 Počkejte, ještě tkaničky!
00:09:30 Tommaso... Proč ještě spí?
00:09:34 Jenom si chce trochu odpočinout. Tommaso, je tady maminka!
00:09:41 -Mami!
-Zlatíčko moje.
00:09:49 Na tenhle den do smrti nezapomenu.
00:09:53 Proč musím pořád ležet? Chtěl bych domů, řekni jim to.
00:09:57 -Bál jsem se, že tě už neuvidím.
-Taky jsem se o tebe bála.
00:10:04 Maminka tě už nenechá ani na chvilku samotného.
00:10:09 Teď budeme spolu a nehnu se od tebe. Nikdy tě neopustím!
00:10:12 -Ani když budu chodit do školy?
-Tam tě budu doprovázet.
00:10:15 Sednu si k tobě do lavice a po zazvonění si tě odvedu domů.
00:10:21 -No dobře, mami, a proč pláčeš?
-Já nepláču, jen mi tečou slzy.
00:10:34 Podívej, to je zázrak.
00:10:43 Vidíš, máš po starostech. Co jsem říkala?
00:10:48 Neumře mi. Tak přece se ještě dějí zázraky.
00:10:54 Zatkli ty chlapy, co zastřelili Bartoliho. Neudělala jsi to ty!
00:11:04 Protože jsem k tomu neměla odvahu.
00:11:09 Ale to bylo jinak. Uvědomila sis, že vraždou nic nevyřešíš.
00:11:15 -Já nevím, asi jo.
-Mami!
00:11:24 A nebo proto, že se mnou byl můj anděl strážný, že jo?
00:11:31 Tenkrát tam určitě byl můj anděl strážný.
00:11:51 -Tak někdy zavolej. A díky.
-I tobě, že sis na mě vzpomněla.
00:12:08 Tilly...
00:12:11 Anno! Anno, co se ti stalo?
00:12:18 -Co je s tebou? Řekni něco.
-Pojďte, zvedneme ji.
00:12:23 Gianni, zavolejte pohotovost! Anno, řekni něco, Anno!
00:12:49 A nelež pořád v knížkách.
00:12:53 Ta zkouška je z fyziologie a mám z ní už předem hrůzu.
00:12:57 -Učila ses a všechno umíš.
-No, snad. Jaké číslo má tvůj let?
00:13:03 -Netuším.
-Mrkneme se.
00:13:10 -To je on. -Letíš za chvíli.
-Je to 0521. -Jo, 0521.
00:13:18 -Pojď ke mně. Nebuď už smutná.
-Jsem smutná, protože mi odjíždíš.
00:13:24 Marco, a já myslela, že jsme se minuli. Už jsi byl na odbavení?
00:13:28 Ne, ještě ne.
00:13:30 To je dobře. Řekneme jim, ať nás posadí vedle sebe.
00:13:33 -Ahoj.
-Ahoj.
00:13:34 -Ahoj, Caterino.
-Ahoj.
00:13:38 -Jak se daří?
-Jde to, a tobě?
00:13:41 No, já se vždycky bojím, když letím přes oceán. Marco to zná.
00:13:45 Lituji, ale musím se s vámi už rozloučit.
00:13:48 Zaparkoval jsem na zákazu stání. Caterino, můžu tě odvézt.
00:13:52 -Tak co?
-Ano, děkuju.
00:13:55 Taky ti děkuju, ahoj. Caterino...
00:13:59 No tak ahoj.
00:14:02 Brzy se vrátím. Jakmile přiletíme do Brazílie, zavolám. Mám tě rád.
00:14:09 -Já tebe taky.
-Tak dělej, rozluč se! -Jo.
00:14:24 -Tebe něco mrzí?
-Máš pocit, že by mělo?
00:14:29 Zdáš se taková zamyšlená.
00:14:32 Pořád se bojím a ani nemám důvod. Marco se s ní hodlá rozvést, ne?
00:14:39 -Aspoň takhle nám to řekli.
-To znamená, že i ty pochybuješ?
00:14:46 To jsem přece neřekl.
00:14:49 Chceš říct, že Marco je ještě zamilovaný do své ženy?
00:14:52 Proč mi podsouváš myšlenky, kterých se sama bojíš?
00:14:55 Jen se chci dozvědět, co si o tom myslíš ty.
00:14:59 Je mi jasné, že Rita je ještě zamilovaná do svého manžela.
00:15:03 A jak se k jejím citům staví Marco, to víš líp.
00:15:07 Marco má rád mě.
00:15:15 -Můžeš tu zastavit? Buď tak hodný.
-Tak sem chodíš na kafe?
00:15:22 Ne, to ne. Pokud se nenajde někdo, kdo je mi milý.
00:15:28 A kdo je ti dnes tak obzvlášť milý? Nejsem indiskrétní?
00:15:31 Moje matka.
00:15:33 Děkuju za odvoz, měj se hezky, Jean-Pierre. Ahoj.
00:16:04 Opatrně.
00:16:32 -Tlak je v pořádku.
-Ukažte mi elektrokardiogram.
00:16:36 Srdce je v pořádku, podívejte.
00:16:43 Anno, Anno!
00:17:04 Je tady ztráta senzibility, totální areflexie.
00:17:18 Pupily jsou rozšířené, to je symptom endokranické hypertenze.
00:17:59 -Dobrý den.
-Přejete si?
00:18:01 Jsem Giulio De Biase, jsem domluvený s profesorem Olivaresem.
00:18:07 Claudie, řekni Olivaresovi, že je tady profesor De Biase.
00:18:14 Kolego, nezaměňujme příčinu s důsledkem.
00:18:17 -Pane profesore, promiňte.
-Jo?
00:18:20 Je tu profesor De Biase, čeká na vás, prý jste ho pozval.
00:18:24 -Řekněte mu, Claudie, že přijdu.
-Ano.
00:18:27 Odpusť, Diego, co myslíš, dopadne to dobře?
00:18:30 Tilly, zatím nevím nic určitého. Připravte pacientku na příjem.
00:18:34 -Teď nemůže opustit kliniku.
-Ano, pane profesore.
00:18:40 Počkej!
00:19:07 -Prosím vás. -Ano?
-Můžu zaplatit? -Hned jsem u vás.
00:19:13 Tak prosím.
00:19:25 Děkuji.
00:19:30 Takže vy jste se zaměřil především na neurochirurgii, i v zahraničí.
00:19:36 Ano, učil jsem na univerzitách. Věnoval jsem se výzkumu.
00:19:41 Samozřejmě, četl jsem vaše statě s velikým obdivem.
00:19:45 Děkuji, vaše uznání mi lichotí.
00:19:49 Ale kvality chirurga se zjistí, až vezme do ruky skalpel.
00:19:53 No jistě, souhlasím s vámi.
00:19:56 Právě proto s vámi chci projednat vaši eventuální spolupráci s námi.
00:20:00 Jedná se o spolupráci na jaké úrovni?
00:20:04 Jde mi o to, že chci na klinice založit neurochirurgické oddělení
00:20:08 a chci se přitom zaměřit na špičkové odborníky.
00:20:12 Obracím se na vás jako na světovou kapacitu v tomto oboru
00:20:15 a chci vás jmenovat primářem oddělení.
00:20:20 Děkuji mnohokrát za projevenou důvěru. Předpokládám,
00:20:24 že odpověď nespěchá, poskytnete mi čas, abych si ji rozmyslel?
00:20:29 Samozřejmě. A doufám, že bude kladná.
00:20:38 Když nabídku přijmu, dáte mi volnou ruku při výběru personálu?
00:20:44 Také potřebuji čas na rozmyšlenou.
00:20:47 Rád bych vás požádal o laskavost. Právě jsme přijali pacientku.
00:20:50 Je to matka jedné zaměstnankyně, na níž mám osobní zájem.
00:20:55 Chtěl bych tedy využít našeho setkání ke konzultaci,
00:21:00 -abych se dozvěděl i váš názor.
-Jistě, rád vám vyhovím.
00:21:06 -Díky za laskavost. Doprovodím vás.
-Děkuji.
00:21:19 -A je to. -Půjdu si zavolat.
-Jenom běžte, já u ní počkám.
00:21:40 -Dobrý den.
-Dobrý den. Přejete si?
00:21:43 Jsem dcera Anny Danesiové a domluvila jsem si s ní schůzku.
00:21:49 Paní Danesiová odešla už brzy ráno.
00:21:54 -A nenechala tady vzkaz?
-Podívám se. Na jaké jméno?
00:22:00 -Caterina Masiová.
-Ne, nic tu není.
00:22:04 -A můžu něco vyřídit, až se vrátí?
-Ne, děkuji. Na shledanou.
00:22:11 Ne, paní Danesiová zde není. To netuším, pane Angelo.
00:22:22 Teď musíme počkat na výsledky vyšetření.
00:22:25 -Mohlo by jít o slabou příhodu, ne?
-To je optimální hypotéza.
00:22:29 -No snad, tak na shledanou.
-Na shledanou, Freddi.
00:22:34 Giovanno, nevěděl jsem, že ses už vrátila. Měla ses tam dobře?
00:22:39 -Prospělo mi to.
-Zdržíš se tu?
00:22:45 Ani ne, byla jsem jenom v kanceláři a hned zase půjdu.
00:22:49 Co Vera? Jak se má?
00:22:51 Ptáš se mě ze zdvořilosti, a nebo je ten zájem opravdový?
00:22:55 Doufal jsem, že nepřátelství tvé dcery vůči mně poněkud ochladlo.
00:22:59 To doufám i já.
00:23:38 (Záznamník) Haló, Caterino, tady je Tilly. Jsem na Lifu.
00:23:42 Přijeď za mnou, pokud možno hned. Ahoj.
00:24:11 -Jen se neboj, to nebude tak zlé.
-Odpočineš si tady.
00:24:18 Nic mi není. Už to přešlo. Nevím, proč mi dělají tu spoustu rozborů
00:24:24 a proč beru tolik léků.
00:24:28 No a stalo se ti to už někdy předtím?
00:24:32 No, vlastně párkrát. Jednou málem u tebe.
00:24:36 To se mi zatočila hlava, ale hned to přešlo. Ale neomdlela jsem.
00:24:43 Mohlo to být horkem nebo únavou, nebo z rozčilení.
00:24:48 Ani nevíš, jaký jsme o tebe všichni měli strach.
00:24:52 Pan profesor Olivares ji viděl?
00:24:55 Ano, to on trval na tom, že musím zůstat v nemocnici.
00:24:59 Kdyby dali na mě, odjela jsem už do penzionu. Vždyť je mi už dobře.
00:25:04 Maminko, prosím tě.
00:25:06 Chtějí jen zjistit, jestli je s tebou všecko, jak má být.
00:25:10 Jsem naprosto v pořádku, jenom unavená.
00:25:15 No a když už jsi tady, můžou tě pro jistotu prohlédnout.
00:25:22 No, proč by ne.
00:25:57 -Prosím tě, co to s sebou vezeš?
-Knížky, co jsi nosil do nemocnice.
00:26:02 Vsadím se, že jsi nepřečetla ani jednu.
00:26:05 Všecky určitě ne. Myslel jsi, že mě tam budou držet rok, nebo co?
00:26:09 To bych jim ani nedovolil. Už jsem se nemohl dočkat, až tě propustí.
00:26:27 Pojď dál.
00:26:31 -No, tak co říkáš?
-Ujde to.
00:26:40 Tady budeme bydlet. Když teď víš, že se už k otci nechceš vrátit.
00:26:45 -Čí to tu je? -Už jsem ti říkal, že kamaráda Giacoma.
00:26:57 Můžeme tu zůstat tak dlouho, jak budeš chtít.
00:27:02 Aha, ty se bojíš, že ti uteču, a tak sis mě zavřel do klece?
00:27:07 -Zdá se ti, že jsi tu zavřená?
-Z jedné klece do druhé.
00:27:12 Nebo mi chceš namluvit, že mě tady nehodláš zase hlídat?
00:27:20 Ale já tě tady nebudu hlídat. Máš volnost, jakou jsi dlouho neměla.
00:27:25 Díky za milá slova útěchy.
00:27:29 Nebo se ti nelíbí, že chci bydlet s tebou?
00:27:33 Ale to se mi právě líbí, že tu budeme spolu.
00:28:58 -Co je?
-Jen jsem přemýšlela.
00:29:04 Zatím jsme se spolu nebavily o tvé budoucnosti, ani jsem se neptala.
00:29:11 Chodilas na Life, protože jsem tam byla i já,
00:29:15 a tvoje práce tě netěšila.
00:29:18 Je na čase, aby sis vybrala něco, co by tě mohlo bavit,
00:29:21 něco, co by odpovídalo také tvým zájmům a zaměření.
00:29:29 Mami, už s tím přestaň. Já zatím nevím, co bych chtěla.
00:29:41 Žiju ve zmatcích. Ani nevím, co bych chtěla dělat.
00:29:47 Je to nejistota. Tak bych se chtěla rozmyslet, zatím mám čas.
00:29:54 Nikdo tě přece nehoní. Nemusíš mi odpovědět okamžitě.
00:29:59 Pokud bys ale o něčem uvažovala, tak víš, že jsem tu já, pomůžu ti.
00:30:05 Jsem už plnoletá a samostatná. Já si cestu najdu.
00:30:13 Obejdu se bez tvé pomoci.
00:30:21 Ležíš a čas jako by se zastavil.
00:30:28 Jsi tam zavřená a cítíš se tam jako v rakvi.
00:30:33 Jistě. Člověk, který se ocitne v naprosté izolaci,
00:30:38 mívá i stavy úzkosti a pocity strachu. To brzy přejde.
00:30:44 Trvalo dost dlouho, abych si mohla zrekapitulovat život a své chyby.
00:30:50 Mami, přestaň. Neuvažuj o tom. Snaž se, aby ses brzo uzdravila.
00:30:58 Proč říkáš, že se mám uzdravit? Jsem přece zdravá.
00:31:02 Proto je zbytečné, abych tu zůstávala.
00:31:04 Víš, maminko, i když se cítíš dobře a myslíš, že jsi zdravá,
00:31:07 nemáš pořád jistotu, že se nemýlíš.
00:31:10 Jak to? Jsem zdravá jako řípa, neboj se. Holčičko moje.
00:31:18 Tak běž už, dítě, no.
00:31:24 -A kdybys něco potřebovala, zazvoň.
-Tak dobře.
00:31:35 -Promiňte, leží na tomhle pokoji paní Danesiová? -Ano, ale...
00:31:40 Díky. Teď sice nejsou návštěvní hodiny, ale rád bych ji navštívil.
00:31:45 Jsem totiž její přítel a dostal jsem zprávu, že je nemocná.
00:31:48 Angelo! Pojď dál. Pojď, nestůj tu. No...
00:32:00 Už jsem měl strach. Tak se mi ukaž. Trochu jsi pobledla, že?
00:32:06 -A co tomu říkají doktoři?
-Víš, zatím mě vyšetřovali
00:32:10 a nic není jisté. Ale vím určitě, že mi nic není.
00:32:14 Ta sestřička, co jsem s ní mluvil, je...
00:32:18 -Ano, to je moje dcera.
-To můžeš mluvit o štěstí.
00:32:28 Ano, je mimořádně hodná a dělá mi jen radost.
00:32:32 A už jsi s ní mluvila i o mně, totiž, i o nás dvou?
00:32:36 Angelo, tohle se nesmí uspěchat. Teprve teď zjistila,
00:32:39 -že jsem její pravá matka.
-Přesto bychom se mohli seznámit.
00:32:44 To se může stát, až bude vhodná chvíle.
00:32:48 -Teď jde hlavně o tvoje zdraví.
-No jo, já vím.
00:32:52 Je ti jasné, co k tobě cítím a co pro mě znamenáš?
00:33:09 Zase bude dobře, uvidíš.
00:33:16 -Á, Caterino, pojď dál.
-Můžu?
00:33:28 Už jsem dostal výsledky vyšetření tvojí matky. Nevypadá to dobře.
00:33:38 Vidíš, tady v pravé parietální oblasti je nádor.
00:33:43 Všechny symptomy tomu nasvědčovaly.
00:33:47 Cerebrální tlak zapříčinil to, že byla necitlivá na bolest.
00:33:51 Trpěla závratěmi, měla poruchy rovnováhy.
00:33:56 Do poslední chvíle jsem doufal, že se jedná o něco jiného.
00:34:00 -Takže operace?
-Víš, ten zákrok je komplikovaný.
00:34:09 No tak, Caterino... Už jsem to říkal jednomu z nejlepších
00:34:14 neurochirurgů a profesor De Biase se snad operace osobně ujme.
00:34:22 -Co ona?
-Ta nic netuší.
00:34:27 Chtěl jsem jí to říct sám, ale ty jsi jí bližší a pracuješ tady...
00:34:34 Ano, chápu. Dobře.
00:34:37 -Stačíš na to?
-Samozřejmě.
00:34:41 Nic jí nebudu tajit. Děkuji, pane profesore.
00:35:12 -Promiňte.
-Mám pocit, že není co promíjet.
00:35:17 -Jak to, že ne?
-Nestává se mi každý den,
00:35:20 že bych se ve výtahu srazil s tak půvabnou slečnou.
00:35:23 -Kam chcete?
-Na druhé.
00:35:47 Mami!
00:35:51 Caterino! Zrovna jsem o tobě přemýšlela.
00:36:24 A tak jsem přišla na to, že pak, až mě pustí, ti budu pomáhat,
00:36:34 abys už nebyla na všecko sama a mohla se v klidu věnovat studiu.
00:36:39 Mami, na to teď radši zapomeň, prozatím jsem to všechno zvládla.
00:36:45 Přišla jsem ti říct, že jsem viděla výsledky tvého CT.
00:36:51 -Sláva! Tak už přišli na to, že jsem tu zbytečně. -Ne.
00:36:57 -Jak to, že ne?
-No, tak hned tě nepustí.
00:37:01 Nevím proč. Nic mi není, jsem zdravá.
00:37:05 No, tak zlé to nebude, ale přesto...
00:37:10 O co jde?
00:37:13 O to, že musí především zjistit, jak na tom jsi.
00:37:20 -A proto tě budou operovat.
-Operovat?
00:37:30 Neměj strach, všecko dobře dopadne.
00:37:33 Víš, že na Lifu jsou samé světové kapacity, nemusíš se bát.
00:37:46 Mami...
00:37:54 Mám tě ráda.
00:37:59 A ty jsi pro mě to nejdražší, co mám.
00:38:14 -Mlčíš? Co je ti?
-Nic. Jen vzpomínám na Massima.
00:38:20 Aha. Mluvili jste spolu? Tak na něj jsi teď myslela?
00:38:25 Oznámil mi, že hodlá bydlet s Gabriellou u jednoho kamaráda.
00:38:32 Aha, výborně. Mám pocit, že tě to mrzí.
00:38:37 Nemám důvod k radosti.
00:38:40 Promiň, že ti to říkám, ale neměla by ses mezi ně vůbec plést.
00:38:46 Cokoliv teď uděláš, může být na škodu.
00:38:50 Massima teď čeká obzvlášť tvrdá zkouška jejich vztahu.
00:38:54 Tohle chce zřejmě zvládnout sám, jde mu o Gabriellu.
00:38:58 A když se bude chtít s tebou poradit, tak ti zavolá.
00:39:02 Uvědom si, že už je dospělý.
00:39:07 Aspoň trochu útěchy, konečně mi někdo radí.
00:39:12 Celý život jsem dávala rady druhým, a teď je sama potřebuji.
00:39:20 Jak jsem už předeslal, jde tady o jednu z mých pacientek.
00:39:24 Už to mám. Na operaci mám osobní zájem.
00:39:28 Jde o matku jedné naší zdravotní sestry. Pojďte se na to podívat.
00:39:34 U té dotyčné, paní Danesiové,
00:39:37 jsme zjistili kraniofaringiom značného rozsahu.
00:39:43 -Celá tato oblast je zasažená.
-Ano, ale to bude dost riskantní.
00:39:51 To se domnívám i já.
00:39:54 Operace by mohla ohrozit některé základní životní funkce.
00:39:58 Co se mě týká, profesore, prozatím jsem se nerozhodl.
00:40:03 Chápu, že když jste zaměstnán jinde, nemůžete operovat i u nás.
00:40:08 -Víte, zdá se mi to neetické.
-Samozřejmě.
00:40:11 -Pane profesore...
-Pojď dál, Caterino.
00:40:14 To je sestra Caterina Masiová, dcera oné zmiňované pacientky.
00:40:19 Jak se zdá, tak jsme se už viděli?
00:40:22 Ano, ale to jsem nevěděla, že jste profesor De Biase.
00:40:25 -Mohla bych se na něco zeptat?
-Jistě.
00:40:29 Jde o moji maminku. Jak profesor Olivares řekl,
00:40:32 budete ji operovat vy. Můžete mi k tomu něco říct, prosím vás?
00:40:36 Caterino, to jsem ti řekl bohužel předčasně.
00:40:39 Kdo bude operovat, se zatím nerozhodlo.
00:40:44 Žádal jsem sice o to profesora De Biaseho, má ale problémy.
00:40:48 Jde jen o nepatrnou organizační komplikaci. To bude v pořádku.
00:40:53 Jakmile budu mít zprávu od anesteziologa,
00:40:56 můžeme se dohodnout na termínu.
00:40:58 Ujišťuji vás, že se vynasnažím, aby operace dopadla dobře.
00:41:01 -Děkuju.
-Prosím.
00:41:14 ZVONÍ TELEFON
00:41:19 Prosím.
00:41:21 Ahoj, miláčku, to jsem já. Nezlob se, asi jsem tě vzbudil, že jo?
00:41:25 -Proč jsi mi nezavolal dřív?
-Volal jsem ti na kliniku.
00:41:30 Měla jsem smůlu. Moc by mě to potěšilo. Netušíš, co se tu děje.
00:41:35 Mluvil jsem s Diegem. Řekl, že máš starosti.
00:41:41 Zítra se můžu vrátit do Říma, jestli chceš.
00:41:44 Ne, ne, já to zvládnu sama, Marco.
00:41:47 Chtěl bych být s tebou. Ani nevíš, jak se mi stýská, tolik mi chybíš.
00:41:55 -Snad víš, jak tě miluju.
-Ano, vím.
00:41:59 Brzy se ti vrátím. Hned, jak mě rozvedou. Už jsem podal žádost.
00:42:04 -A pak se vezmeme. Jsi moje láska.
-A ty má.
00:42:11 Ahoj. Dobrou noc.
00:42:35 -Dobrý den, pane profesore.
-Děkuji, Maurizio. -Není zač.
00:42:49 -Dobrý den, pane profesore.
-Jak se vede? -Dobře, děkuju.
00:42:55 -Dobrý den, Carol, jak se máte?
-Ujde to.
00:42:58 -Pane profesore!
-Ano, Olgo, copak je?
00:43:02 Je tu Vera. Nedala se odbýt, je nahoře a čeká na vás.
00:43:06 Vera? Tak dobře, děkuji.
00:43:28 Brzy vám zase narostou.
00:44:10 -Mami... tohle si pak oblékni.
-Díky.
00:44:29 -Co je to?
-Jen takové lehoučké sedativum.
00:44:46 Dík.
00:44:50 No, víš, abych se přiznala, tak mám trochu strach.
00:44:55 Dobře to dopadne.
00:44:58 A musíme si toho ještě tolik říct, nemyslíš?
00:45:06 To si řekneme.
00:45:08 Mohla bys třeba začít tím, že mi prozradíš, kdo je ten pán,
00:45:12 -co tě tu byl navštívit?
-Jeden přítel.
00:45:16 -Tak jenom přítel?
-No, možná i něco víc.
00:45:23 -Bude to nejspíš hodný člověk.
-Ano, v tom ses opravdu nezmýlila.
00:45:32 Copak by to se mnou mohl tak dlouho vydržet?
00:45:40 Už musíme jít.
00:45:51 Rozhodla jsem se, že odejdu, Diego. Už tu nechci být na obtíž.
00:45:59 -Giovanna to ví?
-Ne. Ta nic netuší.
00:46:03 Jak to, že jsem první, kdo se to dozvídá?
00:46:06 V životě by mě nenapadlo, že za mnou přijdeš.
00:46:09 Taky neříkám, že jsem z toho zrovna nadšená.
00:46:12 Tak oč jde?
00:46:15 Jen o to, že asi nevíš, jak tě má matka bezmezně miluje.
00:46:22 Tak tě chci požádat, abys ji neopouštěl. Nechci, aby se trápila.
00:46:29 Až budu pryč, chci mít jistotu, že se o ni budeš starat.
00:46:34 Už sis všecko rozmyslela?
00:46:37 Tak snadné to zase nebylo. Ani nevím, kam chci odejít.
00:46:42 -Tvá matka se určitě bude trápit.
-Ano, možná, to přejde.
00:46:48 Nesmíš si myslet, že tě nikdy neměla ráda. Přímo na tobě lpěla.
00:46:53 Možná, ale už je pozdě, aby mi své city dokazovala.
00:46:58 Kromě toho už ani nejsem schopná jí tu lásku oplatit.
00:47:05 Vero, jestli odcházíš kvůli mně, můžeme to snad nějak vyřešit.
00:47:10 -Chceš pracovat zase na Lifu?
-Ne, to bych nemohla.
00:47:15 Po tom všem, co se tu stalo. Tady bych měla peklo, to už nejde.
00:47:24 -A kam půjdeš?
-Netuším.
00:47:28 Daleko od vás, od vašich problémů a od vašich šlechetných úmyslů.
00:47:39 Slibuješ, že se k ní zase vrátíš? Neopustíš ji?
00:47:48 Žádný slib na světě nesplním s takovou ochotou jako tenhle.
00:48:07 Můžeme, opatrně.
00:48:17 Ještě chvilku, paní.
00:48:29 Anno, vím, že to dobře dopadne.
00:49:02 Skryté titulky: Luboš Bulander
Hrdinkou dvacetidílného italského seriálu Okouzlení je mladá ambiciózní lékařka Barbara Nardiová, která pracuje na prestižní klinice, kde se provádějí plastické operace. Barbara je svou prací posedlá, není tedy divu, že si ve svém věku získala takové renomé. Je šťastná, uznávaná ve své profesi, krásná a zrovna se vdává. Bere si svou dávnou lásku z dětství Roberta Ansaldiho, právníka, muže ze své společenské vrstvy. Svatba má začít za chvíli, ale Roberto má zpoždění. Sotva by Barbaru napadlo, že Roberto prožívá cosi, co do základů otřese jejich budoucími osudy. V porodnici bojuje o život svůj a svého dítěte mladá žena. Jak to, že ji přivezl právě Roberto a z nemocnice utekl jako zločinec? Takhle začíná příběh plný vášně, citů, lásky i pomsty. Příběh muže, který nechce riskovat a nedokáže říct ženě pravdu o své minulosti, jeho matky, jako vypočítavé ženy, pro níž vždy účel světí prostředy i Thomase, bratra dívky, který se chce pomstít. Italská spisovatelka Maria Venturiová, známá především svými příběhy Vítězství lásky a Příběh Chiary, znovu zasadila svůj příběh do prostředí bohatých italských vrstev dnešních dnů. |