Italská rodinná sága podle slavné spisovatelky ženských románů Marii Venturiové. ### Hrají: A. Nanová, G. Guidelli, V. Corbellini, P. Pitagoraová, G. Pambieri, D. Poggiová a další. Režie Tomaso Sherman a Alessandro Cane
00:00:04 Česká televize uvádí druhou řadu italského seriálu
00:00:07 OKOUZLENÍ 32. část
00:02:06 -Děkuji.
-Prosím.
00:02:10 -Nejsme tady pro nikoho.
-Prosím.
00:02:19 Nemůžu se dočkat, až budeme pryč.
00:02:21 To záleží na tobě. Já za tebou půjdu třeba na konec světa.
00:02:26 I když odjedeme do Ameriky. Hlavně, že tam budeme spolu.
00:02:33 Nějaká dáma s vámi musí nutně mluvit.
00:02:35 Je velmi rozrušená.
00:02:37 -Kdo je to?
-Paní Cristina Ansaldiová.
00:02:45 -Prosím?
-Promiňte, že ruším.
00:02:48 Rád bych vyjádřil svou soustrast.
00:02:51 Díky. O to teď nejde. Chtěla jsem vás o něco požádat.
00:02:57 Ráno před nehodou vám Roberto posílal dopis.
00:03:01 Tehdy ráno? Zatím jsem nic nedostal.
00:03:05 Možná ho adresoval na Life.
00:03:08 Kdyby mi tam přišel, už by mne informovali.
00:03:13 Mohu se zeptat, proč se o něj tak zajímáte?
00:03:18 Ten dopis chci.
00:03:20 Jestli mi váš syn hodlal něco oznámit,
00:03:23 je to zřejmě něco, co mám vědět jenom já.
00:03:27 Možná bych v dopise našla i já odpověď na své pochybnosti.
00:03:31 Jaké? Můžete to upřesnit?
00:03:36 Je možné, že Roberto neměl nehodu, ale že šlo o sebevraždu.
00:03:47 Sebevraždu?
00:03:49 Chcete říct, že jeho dopis by to mohl dokázat?
00:03:52 Možná, já nevím. Nemohu se trápit v nejistotě.
00:03:58 V tom případě zítra ráno zajdu na kliniku.
00:04:02 Pokud mi váš syn napsal něco, co by vám pomohlo,
00:04:06 okamžitě se s vámi spojím.
00:04:09 -Děkuji.
-Zítra zavolám.
00:04:11 -Dobrou noc a na shledanou.
-Děkuji.
00:04:27 Co chtěla? Mluvila o nějakém dopise.
00:04:33 Tvrdí, že Roberto Ansaldi mi napsal před smrtí dopis
00:04:36 a poslal mi ho ráno, než měl nehodu v autě.
00:04:41 Možná měl výčitky svědomí a napsal ti o tvé sestře.
00:04:46 Chtěl se ti ke všemu přiznat.
00:04:48 Možná. Jsem zvědavý, co v dopise stojí.
00:04:52 Já si myslím, že by si ho neměl číst.
00:04:54 Ty vzpomínky tě ničí.
00:04:57 Ne. Ten dopis napsal před svou smrtí.
00:05:01 Je tam něco, co bych se měl dozvědět.
00:05:04 Jestli šlo skutečně o sebevraždu, znamená to,
00:05:07 že chtěl ulevit svědomí a z jeho řádků
00:05:10 se mohu dozvědět pravdu, která by konečně
00:05:13 rozptýlila mé pochybnosti.
00:05:25 Odjíždím. V 1O tě čekám na chemoterapii.
00:05:28 -Přijdeš, viď?
-Nepřijdu.
00:05:31 Není ti dobře nebo co?
00:05:34 Zbývají 2 návštěvy a budeš mít pokoj.
00:05:37 A jestli to nezabere, tak se ten cyklus zopakuje, že?
00:05:41 Co tě to zas popadlo? Víš, že léčbu musíš dokončit.
00:05:45 Pak se uvidí, co dál.
00:05:48 Dávky, které jsem ti předepsal, jsou dostačující,
00:05:51 ale terapie se nemůže přerušovat.
00:05:53 Ne, to nemá cenu. Ta léčba mě unavuje.
00:05:56 Už takhle žít nemohu. Ztratila jsem i naději.
00:05:59 Nechci se dál dívat na to, jak všichni kolem umírají.
00:06:02 Zemřel mi otec, přišla jsem o dítě, teď zemřel Roberto!
00:06:05 Tak mi dej pokoj!
00:06:18 No tak!
00:06:22 Nemá to stejně cenu. Já už nechci žít.
00:06:31 Jsem na tomhle světě zbytečná.
00:06:36 Ale ne, pojď. Sedni si.
00:06:46 Nesmíš se vzdávat. Uzdravení závisí na tvé víře.
00:06:54 Chápu, jak ti je, ale každé trápení jednou skončí.
00:06:57 -To skončí až umřu.
-Ne, budeš žít.
00:07:00 A proč, když mne opustil i Tomas?
00:07:05 -Do kterého jsi stále zamilovaná?
-Ano.
00:07:09 Když jsem ho viděla naposledy, myslela jsem, že zešílím,
00:07:18 protože řekl, že mě ještě pořád má rád.
00:07:23 Zdálo se mi, že naše láska neskončila.
00:07:28 -Jenomže pak...
-Co bylo pak?
00:07:37 Potom mě začal objímat a já jsem si uvědomila,
00:07:42 že tím ubližuji Veře a tak jsem lhala.
00:07:54 Věděla jsem, že tím Tomase nadobro ztratím.
00:08:01 Ty jsi mu lhala?
00:08:04 Nedokážu si představit, co sis mohla vymyslet.
00:08:10 Že teď žiji s tebou a čekáme dítě.
00:08:17 Odpusť mi to, ale jinak to nešlo.
00:08:34 To bylo to nejhorší, co jsi mohla udělat.
00:08:39 Jednou budeš určitě litovat.
00:08:44 -Snídaně je připravená?
-Hm.
00:08:47 -Stal se zázrak nebo stůněš?
-Proč se tomu tak divíš?
00:08:52 Copak se stalo, že jsi vstala tak brzy?
00:08:54 Jindy se budíš až v poledne?
00:08:57 S přibývajícím věkem začínám trpět nespavostí.
00:09:02 -Tak pojďme.
-Jo.
00:09:13 Chci se zeptat, jestli bych dnes mohla jet s tebou.
00:09:17 Víš, že jedu na Life.
00:09:19 Aspoň uvidím maminku. Dlouho jsem za ní nebyla.
00:09:22 Tak pojeď. Jestli si myslíš,
00:09:24 že od ní dostaneš požehnání, tak to by dala spíš Barbaře, ne?
00:09:30 Její požehnání tu nehraje roli. Stačí, že mě máš rád.
00:09:46 Děkuji, pane řediteli, že jste se obtěžoval.
00:09:50 V poslední době nechodím mezi lidi.
00:09:52 -Cítím s vámi, milostivá paní.
-Prosím, posaďte se.
00:09:58 Nejspíš si domýšlíte, že mne zajímá synovo konto.
00:10:05 Den před nehodou dal váš syn naší bance příkaz
00:10:09 k převodu veškerých svých fondů na účet svého otce.
00:10:18 -A to jste už provedli?
-Ano.
00:10:22 Váš syn Roberto mi naznačil, že má v úmyslu
00:10:25 investovat svůj kapitál do akciového podílu na klinice,
00:10:30 kde jeho otec začal pracovat. Jedná se o velikou částku.
00:10:39 Musím se přiznat, že tragická smrt vašeho syna
00:10:42 den poté, co požádal naši banku o převod svých fondů,
00:10:45 mi připadá jako zvláštní souhra náhod.
00:10:50 Vy si, jako můj manžel, myslíte, že Roberto spáchal sebevraždu?
00:11:01 Promiňte, to bych si netroufal tvrdit.
00:11:19 Odpusťte.
00:11:31 Snad chápete mou situaci a prokážete mi jistou laskavost.
00:11:36 Když bude v mých silách...
00:11:39 Neříkejte mému manželovi o částce,
00:11:42 kterou dal Roberto převést před smrtí na jeho konto.
00:11:46 Tím by se jen potvrdila jeho domněnka,
00:11:49 že syn spáchal sebevraždu.
00:11:52 Problém je ten, že převod se nedá dlouho utajit.
00:11:56 Za několik dní dostane z naší banky
00:11:58 vyrozumění o stavu účtu. Mohla byste ho na to připravit.
00:12:05 Stačilo by jen pár dní, než přesvědčím svého manžela,
00:12:09 že to Roberto nemohl udělat. Ano?
00:12:41 -To je klinika Life?
-Ano. Přejete si?
00:12:44 Spojte mne s doktorem Ansaldim.
00:12:46 -Koho mám ohlásit?
-Jeho manželku.
00:12:49 Okamžik, paní Ansaldiová.
00:13:01 -Cristino?
-Giuseppe!
00:13:04 -Copak je?
-Prosím tě, můžeš za mnou přijet?
00:13:07 -Mohlo by to počkat?
-Ne, nemohlo.
00:13:09 Nezlob se, musím tě vidět. Přijeď.
00:13:12 -Stalo se něco?
-Chci s tebou mluvit. Prosím tě.
00:13:16 Dobře. Už jedu.
00:13:43 Pojď, ať to máme za sebou.
00:13:46 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:13:57 -Děkuji.
-Nemáte zač.
00:13:59 -Dobrý den, Olgo.
-Dobrý den, pane Bergere.
00:14:01 Promiňte, Olgo. Je tu profesor Olivares?
00:14:04 Jo. Na ambulanci.
00:14:06 Proč se o něj tak zajímáš?
00:14:09 Nemůžeš na chvíli Diega zdržet? Já si zatím promluvím s maminkou.
00:14:12 Nechápu proč?
00:14:14 Zas by maminku proti mně štval a mohlo by mezi námi dojít k hádce.
00:14:17 Bude lepší, když zůstane, kde je.
00:14:20 A jaké tajnosti hodláš matce svěřit?
00:14:22 Chci jí říct, že tě mám ráda a chceme spolu odjet.
00:14:25 -Když je to tak...
-Ty jsi poklad. Díky.
00:14:28 -Ahoj.
-Pa.
00:14:37 Musím ještě získat praxi.
00:14:39 Dnes je člověk bez počítače předem odepsaný.
00:14:42 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:14:45 -Maminka je tady?
-Ne, někam si odskočila.
00:14:49 Dnes měl přijít na kliniku dopis pro pana Bergera
00:14:52 a vzhledem k jeho naléhavosti chce,
00:14:54 abych ten dopis u vás hned vyzvedla.
00:14:56 Ve včerejší poště panu Bergerovi nic nepřišlo
00:14:59 a dnešní poštu ještě nepřinesli. Bude na vrátnici.
00:15:03 Nemůžete tam zavolat? Je v něm důležitá zpráva.
00:15:07 Můžu tam zajít a zeptat se.
00:15:08 -Tak jdi. A pospěš si.
-Ano.
00:15:27 Ahoj. Není v dnešní poště dopis pro pana Bergera?
00:15:31 Hned se podívám.
00:15:35 Nejspíš je důležitý. Jinak by mě pro něj nehnali.
00:15:39 Jo, je tady. Musíš se mi podepsat, že jsi ho převzal.
00:15:43 -Sem?
-Ano.
00:16:01 -Ještě něco?
-Ne, to stačí.
00:16:14 Neseš ho. To jsi hodný.
00:16:17 Ještě moment. Musíte mi podepsat stvrzenku.
00:16:20 Terezo, půjčíte paní Veře něco na psaní?
00:16:23 Nebuď byrokrat. Dej mi ho.
00:16:26 Nezlobte se, ale podle předpisu
00:16:28 se u expresních a doporučených dopisů musí příjemce podepsat.
00:16:32 A to platí i pro vás, paní.
00:16:43 -Dovolíte mi už odejít?
-Podpis už máme.
00:16:46 Děkuji!
00:16:49 Můžeš mi říct, proč taková nedůvěra?
00:16:51 Šéfově ženě začneš vykládat o předpisech.
00:16:54 To si tu můžeš pěkně zavařit.
00:17:14 -Haló, Vero!
-Myslela jsem, že jsi odešel.
00:17:18 Co bych odcházel?
00:17:20 Přece jsi po mně chtěla, abych zdržel Diega,
00:17:22 protože si chceš promluvit s matkou!
00:17:24 A matka se zatím někam vypařila. Půjdeme?
00:17:27 Můžu se za ní stavit třeba jindy.
00:17:29 -Kam mě to vlečeš?
-Nechci čekat. Pojďme domů.
00:17:32 Ještě jsem nic nevyřídil. Sedni si v hale a počkej na mne.
00:17:40 Můžu ti zvolat taxi?
00:17:42 Ne. Na zastávku to mám pár kroků. Když mě nechceš odvézt ty.
00:17:47 Doufám, že tu nebudeš dlouho. Ahoj.
00:18:01 Vero! Co je? Je ti špatně?
00:18:06 To nic není. Točí se mi hlava.
00:18:09 To bude dobré. Odvez mě domů.
00:18:11 Zbláznila ses? Musíš okamžitě na vyšetření!
00:18:38 Cristino?
00:18:44 Cristino. Proč ležíš? Není ti dobře?
00:18:56 Odpusť! Můžeš mi odpustit, jak jsem s k tobě chovala?
00:19:03 -To už je za námi.
-Slib mi, že mě nikdy neopustíš.
00:19:11 Celé noci se trápím, že mě opustíš i ty.
00:19:18 Nikdy tě neopustím.
00:19:20 Lásko moje, tolik jsem tě milovala.
00:19:26 Neuměla jsem ti to nikdy říct.
00:19:29 My ale spolu musíme zůstat pořád. Až do smrti.
00:19:34 Jen proto jsi mne vytáhla z práce, abych to věděl?
00:19:38 Ano. Chtěla jsem tě mít u sebe.
00:19:42 Tak jsem po tobě toužila!
00:19:46 Zavolala jsem tě, jen abys věděl, jak moc tě miluji.
00:19:56 Tak dlouho jsem čekal na chvíli, kdy mi to povíš!
00:20:00 Ani jsem nedoufal, že tě zas obejmu.
00:20:06 Dělala jsem spoustu chyb, urážela tě.
00:20:09 Teď chci jen tvoje odpuštění.
00:20:11 Jestli mě opustíš, budu ztracená.
00:20:14 Můžeme začít znova. Zapomenout na minulost!
00:20:17 -Žít jen pro sebe!
-Ano. Začneme nový život.
00:20:24 Všechno začne znova. Jako když byl s námi Roberto.
00:20:29 -Chceš?
-Chci, Cristino.
00:20:33 Pojď ke mně! Chci se s tebou zase milovat!
00:20:41 -Jak to vypadá?
-Tep i tlak jsou v normálu.
00:20:46 Jenom bych, pro jistotu, vaší paní provedl podrobné vyšetření.
00:20:50 Ještě zůstaňte. Dlouho to nepotrvá.
00:20:52 Potom si ji můžete odvézt.
00:20:55 Nemůžeš mne domů odvézt hned? Spěcháš.
00:20:58 To nepadá v úvahu.
00:21:00 Zůstaneš na ambulanci a necháš se prohlédnout.
00:21:03 Půjdu se zatím poptat po dopise od Roberta Ansaldiho.
00:21:05 Žádný nepřišel!
00:21:08 Ptala jsem se na sekretariátě a poprosila Terezu,
00:21:11 aby hned zatelefonovala, kdyby přišla nějaká pošta.
00:21:14 Výborně. Teď musím za Giovannou.
00:21:17 Počkej tu na mne. Buď hodná a nezlob.
00:21:26 Lehněte si. To bude jen chvilka.
00:21:38 Srdce nám začalo fibrilovat. Tlak klesá, puls neznatelný.
00:21:42 Musíme aspoň zachránit dítě. Porod provedeme císařským řezem.
00:21:45 Pacientku odvezte na sál. Rychle!
00:21:52 Buď statečná. Jsem u tebe.
00:21:55 Tvoje miminko za chvíli přijde na svět.
00:22:16 -Tampon!
-Tampon.
00:22:21 Tampon!
00:22:36 Skalpel!
00:22:47 -Pean!
-Pean.
00:23:05 -Vysoké kleště!
-Vysoké kleště.
00:23:10 -Nůžky!
-Nůžky.
00:23:18 Poloha hlavou dolů.
00:23:20 Pohlaví mužské, hlavička konfigurovaná,
00:23:23 srdeční ozvy čisté a slyšitelné...
00:23:27 To pláče tvůj chlapeček.
00:23:34 Penetrace vzduchu do obou plicních laloků nedostatečná.
00:23:38 Lymfatické uzliny nezvětšené.
00:23:42 Svalová hypotrofie.
00:23:47 -Paní Tilly!
-Manueli, nazdar!
00:23:51 -Musím s vámi nutně mluvit.
-Prosím. Nesedneme si? -Ano.
00:24:00 Jaké máš problémy?
00:24:04 Týká se to Very, dcery paní Giovanny.
00:24:08 Hledala tu nějaký dopis, co měl dostat pan Berger.
00:24:12 Já jí ho donesl z vrátnice.
00:24:14 Byl to expres od pana Ansaldiho, co umřel.
00:24:17 Chtěl jsem ho předat osobně, ale ona mi dopis vyrvala,
00:24:20 pak se mi nechtěla podepsat a dopis odnesla v kabelce.
00:24:24 A co se ti na tom nezdá?
00:24:26 Že ho potom na chodbě otevřela, přečetla
00:24:29 a panu Bergerovi ho zamlčela!
00:24:34 A nakonec řekla, že už chce domů!
00:24:36 Zdálo se mi, že má strach, že bych mu mohl o dopise říct.
00:24:39 Jseš si jistý tím, že to nejsou jenom dohady?
00:24:42 Jak můžeš vědět, že dopis Tomasovi nechtěla dát?
00:24:45 -Měla k tomu důvod?
-Nevím, jaký měla důvod.
00:24:49 Říkala, že v tom dopise je prý nějaká zpráva.
00:24:56 Tak Tomasovi zavolej a zeptej se, jestli mu Vera ten dopis už dala.
00:25:00 Můžu se zeptat rovnou.
00:25:02 Stačí za ním zajít do pracovny profesora Olivarese.
00:25:05 Proč jsi za ním nezašel hned?
00:25:08 Je mi to trapné. Mohl by si myslet, že ji špehuji.
00:25:13 Ale pokud se jedná o Veru, člověk neví, co ji může napadnout.
00:25:23 -Neruším?
-Čekáme na tebe.
00:25:25 -Dobrý den.
-Máš zpoždění, že?
00:25:28 Jaképak zpoždění. Jsem tady od 8.
00:25:31 A pak jsi odešla?
00:25:33 Giuseppe požádal o kontrolu ústavních rozpočtů.
00:25:36 Tomas nám přišel znovu nabídnout svůj podíl akcií kliniky.
00:25:40 Jak vidím, tvé rozhodnutí je nezvratné.
00:25:43 Je. Pryč odtud.
00:25:45 A pokud možno co nejdál od téhle zvláštní situace.
00:25:49 Jde-li o Barbaru, myslím, že i ty máš svůj podíl na jejím osudu.
00:25:55 Vzpomeň si, jak jsi ji ponižoval
00:25:57 a urážel pouhými výmysly.
00:25:59 Co se týká Barbary - zachovala se víc než hanebně!
00:26:03 Nedovolím ti, abys ji urážel. Zničil jsi jí zdraví a život.
00:26:06 Je podle vás normální, když se dřív, než stačila ovdovět,
00:26:10 nastěhovala k jinému, žije u něj a navíc je s ním už v jiném stavu!
00:26:13 V jiném stavu? To sis vymyslel!
00:26:16 -Barbara je přece těžce nemocná!
-Cože?
00:26:21 To je nejspíš další z řady vašich výmyslů.
00:26:33 Ne. Je to pravda.
00:26:39 Je těžce nemocná? Jak jsem se to měl dozvědět?
00:26:44 Giovanno, prosím tě, pomoz mi!
00:26:49 Proč mi Barbara neřekla pravdu? Proč zase lhala?
00:26:53 Myslíš, že chce, abych odjel? Je to tak?
00:26:57 Dej jí už pokoj! Natrápil ses jí víc než dost!
00:27:01 -Bude nejlíp, když zmizíš!
-Rád bych se s ní předtím sešel.
00:27:09 Jediné, čím Barbaře můžeš prospět,
00:27:11 je definitivní odchod z jejího života.
00:27:17 -Proč jsi mi nic neřekl?
-Jenom klid.
00:27:21 Mrzí mne, že ses to dozvěděla v této situaci.
00:27:24 -Proč jsi mi to tajil?
-Nezlob se.
00:27:27 Barbara onemocní a já o tom nemám tušení!
00:27:29 Proč mi to říkáš až teď? Jsem její matka!
00:27:32 -Co je jí?
-Nemusíš se o ni bát.
00:27:35 Chápu, proč byla tak bledá a pořád unavená.
00:27:38 Já si říkala, že je přepracovaná.
00:27:40 Proč jsi mi nic neřekl?!
00:27:42 Léčba probíhá úspěšně. Chemoterapie...
00:27:45 -Má rakovinu!
-Už mám výsledky. Nádor ustupuje!
00:27:56 Jak mu je?
00:28:00 Jestli dítě přežije 24 hodin, tak máme vyhráno.
00:28:04 -Má naději?
-Předčasné závěry nejsou na místě.
00:28:25 Barbaro! Prosím tě.
00:28:29 -Nebudu se dívat, jak umírá.
-Kam jdeš? Smím to vědět?!
00:28:50 -Tomasi!
-Tilly. -Copak?
00:28:57 Manuel se ti bojí oznámit, že před chvílí
00:28:59 odevzdal Veře dopis, který byl adresovaný tobě.
00:29:03 Manuel? A jaký dopis?
00:29:05 Byl to expres a odesílatelem byl Roberto Ansaldi.
00:29:08 Mně ale řekla, že žádný dopis nepřišel!
00:29:11 Víš určitě, že si ho vyzvedla Vera?
00:29:13 Jasně. To je stvrzenka, kterou podepsala.
00:29:21 Nechápu, proč mi ho neodevzdala?
00:29:26 Půjdu se jí na to zeptat!
00:29:28 Mohu jít s tebou? Už dlouho jsem jí neviděla.
00:29:32 Jistě. Tak pojď!
00:29:51 Vero!
00:29:56 Nedal ti Manuel něco, co máš odevzdat? -Ne.
00:30:02 A stvrzenka, co jsi mu podepsala?
00:30:04 Kde je?
00:30:07 Odevzdáš mi laskavě ten dopis, co ti Manuel dal dneska ráno?
00:30:12 Říkáš, dneska ráno?
00:30:14 Chápu, že ke mně chceš být ohleduplná,
00:30:16 přesto, jak jsem už jednou řekl, se nebojím jakékoliv pravdy.
00:30:23 Takže co? Chci ten dopis!
00:30:26 -Zničila jsem ho!
-Nechápu proč?
00:30:30 Tak proč jsi ho zničila? Neměla jsi na to právo!
00:30:34 Ať napsal Roberto Ansaldi cokoliv,
00:30:36 to všechno už je minulost. Tou se nesmíš týrat!
00:30:39 -Cos mi to provedla?
-Ne!
00:30:48 Je otevřený! Pokud jsi ho četla,
00:30:52 tak mi laskavě řekni, co mi Roberto Ansaldi
00:30:55 před smrtí napsal! Mám si to přečíst sám?
00:31:01 Já tě miluji, Tomasi.
00:31:04 Barbara měla vždycky všechno a já jsem o tebe tak stála!
00:31:10 Těžko se mi píše o tak smutné a trapné záležitosti.
00:31:14 Musím ale v sobě najít odvahu.
00:31:16 Doposud jsem byl slaboch a zbabělec. To přiznávám.
00:31:20 Svou vinu mohu odčinit jenom tím, že ti napíši pravdu o Barbaře.
00:31:24 Všechno, co jsi nevěděl.
00:31:27 Já, moje matka a Vera jsme podvedli Barbaru i tebe.
00:31:31 Vzpomínáš na to ráno, kdy jsi zjistil,
00:31:34 že nejsem mrzák a mohu chodit?
00:31:36 Měl bys také vědět, že tu trapnou scénu zinscenovala Vera.
00:31:41 Barbara je pro mne stále jedinou a největší láskou.
00:31:47 Chci, aby byla šťastná, ale to může být jenom s tebou.
00:31:52 Prosím tě, abys jí daroval víc štěstí než já,
00:31:55 který jsem to nedokázal...
00:31:57 Přestaň!
00:32:03 Bylo to takhle, Vero?
00:32:05 Jen jsem tě utvrzovala v tom, čemu jsi sám dávno věřil,
00:32:07 že Barbara by se s Robertem nikdy nerozvedla!
00:32:11 -Ty jsi ale mrcha!
-A co jsi ty?
00:32:13 To sis vážně myslel, že by se zamilovala do jiného
00:32:16 a čekala s ním dítě?
00:32:18 Vypadni!
00:32:27 Teď se musíš vypravit za Barbarou. Pak by mohlo být pozdě.
00:32:35 Víš, Diego řekl, že jestli se s ní ještě sejdu,
00:32:37 jen znásobím její bolest.
00:32:40 A víš, co ti řeknu já?
00:32:43 Nedej na ničí rady a běž za ní.
00:32:46 Řekni jí, že ji pořád máš rád.
00:32:49 Teď, když se to vysvětlilo, zahoď svoji ješitnost,
00:32:53 když máš zase příležitost, aby ses k ní vrátil!
00:32:56 Ale já se bojím!
00:32:58 Kdybych se s ní sešel, může mě odmítnout
00:33:01 a nakonec jí způsobím jenom další trápení!
00:33:06 Barbara tě miluje. Teď tě potřebuje.
00:33:10 Když je nemocná a ztratila i chuť do života.
00:33:27 Ahoj! Vracíš se brzy. Něco se stalo?
00:33:33 Zašel jsem do banky.
00:33:36 To je dobře. Proč se na mě tak koukáš?
00:33:41 Mluvil jsem také s ředitelem. Řekl mi všechno.
00:33:47 -A co jako?
-Všechno.
00:33:51 Že Roberto nechal připsat své peníze na mé konto,
00:33:54 řekl to i tobě a tys ho žádala, aby o tom přede mnou zatím mlčel!
00:33:58 -Všechno ti vysvětlím!
-Měla jsi mne za hlupáka!
00:34:02 Teď jsem pochopil, k čemu jsi mne potřebovala
00:34:05 a proč jsi hrála tu trapnou komedii,
00:34:07 že toužíš zas po mém obětí. Ne!
00:34:09 Šlo ti zas jenom o prachy, viď?!
00:34:12 Ne, chci tvoji lásku! Jsem k tobě upřímná.
00:34:15 Moji lásku? Proč mi zase lžeš!
00:34:17 -Ty o lásce nemáš tušení!
-Prosím?
00:34:19 Chtělas využít dokonce i smrti našeho Roberta!
00:34:22 Ne! To se mýlíš! Já tě miluju!
00:34:30 Už tě nemůžu ani vidět. Jsi pro mne už mrtvá.
00:34:36 Nesmíš odejít! Prosím tě, nechoď pryč!
00:34:51 Běž si kam chceš. Jen abys nelitoval.
00:34:55 Dopadneš špatně. Hůř než já. Nejsem zvyklá se vzdávat.
00:35:03 Tolik síly nemáš, abys mi nepodlehl!
00:35:09 Barbaro!
00:35:14 Barbaro!
00:35:26 Barbaro!
00:35:45 (zvonek)
00:35:54 -Co si přejete?
-Hledám Barbaru.
00:35:57 -Barbara tady není.
-Jenomže já s ní musím mluvit.
00:36:01 Pojďte dál.
00:36:14 -Čtěte!
-To je od ní?
00:36:18 Barbara odmítá další léčbu.
00:36:25 Píše, že nějaké miminko každou chvíli umře.
00:36:28 Víte, jaké miminko myslí?
00:36:32 To, co porodila Myriam. Myriam zemřela jenom kvůli němu.
00:36:37 O tom jsem nevěděl. Nikdo mi nic neřekl.
00:36:40 Barbara slíbila, že chlapce vychová
00:36:43 a bude ho milovat, jakoby byl její.
00:36:45 Snad má ten chlapec otce! Je to advokát Santi!
00:36:47 Nesmí se vrátit do Itálie a navíc...
00:36:49 Co navíc?!
00:36:51 Myriam toho chlapečka měla s někým jiným.
00:37:06 Už nemám pro co žít. Odcházím od tebe.
00:37:09 Čas, který mi zbývá, chci konečně prožít bez přetvářky.
00:37:14 Nemám na vybranou.
00:37:19 Musím ji najít. Nevíte, kam mohla jít?
00:37:21 To nevím a bojím se, aby nevyvedla nějakou hloupost.
00:37:28 Půjdu ji hledat. Na shledanou.
00:37:30 Počkejte! Okamžik.
00:37:34 Je tu něco, co Barbara neví.
00:37:36 To miminko, které porodila Myriam, se má k světu.
00:37:39 Už je v pořádku. Až ji najdete, řekněte jí to.
00:37:42 To se musí dozvědět! Děkuji.
00:38:02 Giovanno! Promiň, že ruším, tady Tomas.
00:38:06 Je tam Barbara, prosím tě?
00:38:08 Jestli ti zavolá, tak se zeptej kde je
00:38:10 a hlavně jí řekni, že jsem volal a sháním se po ní.
00:38:13 Neboj se o ni. Děkuji.
00:38:20 Massimo! Nemůžu nikde sehnat Barbaru.
00:38:23 Začínám se o ni bát.
00:38:25 Kdyby ses něco dozvěděl, hned mi zavolej. Ahoj!
00:38:33 -Doktore Brosio!
-Jaké máte přání, prosím?
00:38:36 Jsem rád, že jsem vás ještě stihl.
00:38:39 Zrovna to balím.
00:38:41 Snad mi pomůžete. Ztratila se Barbara Nardiová.
00:39:05 Řekl jsem Brosiovi, aby zavolal, kdyby se o ní něco dozvěděl.
00:39:13 Jenomže ten mizerný telefon pořád mlčí!
00:39:16 -Možná je to tak lepší.
-Proč to má být lepší?
00:39:19 Když ti zavolá někdo od nich, obvykle tě moc nepotěší.
00:39:25 Naopak.
00:39:29 I tak si myslím, že Barbara nevyvede žádnou hloupost.
00:39:34 Nechápeš, že když se hned nevrátí na kliniku,
00:39:37 je to jako sebevražda.
00:39:39 Nezbývá nic jiného, než čekat u telefonu
00:39:42 a doufat, že zavolá třeba matce.
00:39:45 Nebo zajede k Tilly. A domů jsi jí nevolal?
00:39:51 Co když je tam a čeká, až se objevíš.
00:39:54 Ne, tam mě nečeká.
00:39:59 Už na mne nikdy nebude čekat po tom, jak jsem se k ní choval.
00:40:05 Za všechno, co se s ní stalo, jsem zodpovědný jenom já.
00:40:34 Co znamenají ty kufry? Můžeš mi to vysvětlit?
00:40:40 To znamená, že když jsem se vrátila z města k Tomasovi,
00:40:42 našla jsem je sbalené přede dveřma a jeho sluha mi vyřizoval,
00:40:46 že tím se mnou Tomas končí!
00:40:49 A ty se tomu divíš?
00:40:51 Tady určitě taky nejsem vítaná! Přivezl jsi mne. Tak jsem tady.
00:40:56 Bylo by lepší, kdyby ses na mne tenkrát vykašlal!
00:41:02 Neboj se, nechci obtěžovat a doufám, že se brzy vypařím.
00:41:06 Jde mi o to, jak dalece budeš štědrá.
00:41:09 Jestli mi dáš dost peněz na cestu, tak ti zdvořile poděkuji a zmizím.
00:41:14 Na to, abys odešla na konec světa, jsem ochoten také přispět!
00:41:18 Diego, přesto, že její chování se nedá ničím ospravedlnit,
00:41:22 nechci ji odtud vyhazovat, ať namítáš, co chceš.
00:41:29 Giovanno, to rozhodni sama, jak uznáš za vhodné.
00:41:33 Nechci, abys teď váhala mezi mnou a svou dcerou.
00:41:36 Abych tě neztratil, dokáži leccos obětovat.
00:41:40 Teď jsi mě málem rozbrečel.
00:41:42 Nech už těch drzostí. Běž nám z očí!
00:41:45 Seber se a táhni do svého pokoje! Nemůžu tě ani vidět!
00:43:30 Je tady. Zaplať pánbůh, ty jsi tady!
00:43:35 Ne. Nechci ti ubližovat. Nechci ublížit ani Veře.
00:43:41 Jsem tu proto, že se chci s tebou ještě naposledy vidět.
00:43:46 Prosím tě, můžeš mi odpustit? Nesmíš mě nenávidět.
00:43:50 Co mi to říkáš? Jak bych tě mohl nenávidět?
00:43:53 Když tě potřebuji a nemůžu bez tebe žít!
00:44:16 Já jsem ten, kdo tě prosí o odpuštění
00:44:18 a chci ti všechno vysvětlit. Slyšíš, lásko?!
00:44:23 Vera tu už není.
00:44:25 S tou bych asi nikdy nebyl šťastný, když toužím jenom po tobě.
00:44:29 -Tomasi!
-Pojď tál.
00:44:37 Pojď, má lásko. Je tady něco, co musíš vědět!
00:44:42 To budeš překvapená.
00:44:47 Bernini říkal, že dítě je mimo nebezpečí a bude žít.
00:44:52 -Opravdu?
-Opravdu!
00:44:56 Je to tvůj syn. Tušils to?
00:45:00 Až teď. Kdybys chtěla, tak to bude náš chlapeček.
00:45:08 Já tě už nikdy neopustím. Už nezůstaneš nikdy sama.
00:45:16 Ještě něco se musíš dozvědět. Možná na to nenajdu už tolik síly.
00:45:23 Já vím všechno. Nic neříkej.
00:45:29 Musíš se léčit. Odvezu tě do Německa k onkologům.
00:45:37 Snad už chápeš, že tě potřebuji, abych mohl dál žít.
00:45:46 Budeme žít spolu.
00:46:54 Skryté titulky: Alena Fenclová
Hrdinkou dvacetidílného italského seriálu Okouzlení je mladá ambiciózní lékařka Barbara Nardiová, která pracuje na prestižní klinice, kde se provádějí plastické operace. Barbara je svou prací posedlá, není tedy divu, že si ve svém věku získala takové renomé. Je šťastná, uznávaná ve své profesi, krásná a zrovna se vdává. Bere si svou dávnou lásku z dětství Roberta Ansaldiho, právníka, muže ze své společenské vrstvy. Svatba má začít za chvíli, ale Roberto má zpoždění. Sotva by Barbaru napadlo, že Roberto prožívá cosi, co do základů otřese jejich budoucími osudy. V porodnici bojuje o život svůj a svého dítěte mladá žena. Jak to, že ji přivezl právě Roberto a z nemocnice utekl jako zločinec? Takhle začíná příběh plný vášně, citů, lásky i pomsty. Příběh muže, který nechce riskovat a nedokáže říct ženě pravdu o své minulosti, jeho matky, jako vypočítavé ženy, pro níž vždy účel světí prostředy i Thomase, bratra dívky, který se chce pomstít. Italská spisovatelka Maria Venturiová, známá především svými příběhy Vítězství lásky a Příběh Chiary, znovu zasadila svůj příběh do prostředí bohatých italských vrstev dnešních dnů. |