Psychofilm o osudové lásce, zlých snech, normálním šílenství a zbytečné smrti.
### Kamera D. Čálek. Scénář a režie R. Špaček
00:00:46 Tento film nijak nezačíná ani nekončí.
00:00:50 Stejně tak jako zrození a smrt nejsou začátkem a koncem života.
00:01:47 ZVONÍ TELEFON.
00:01:49 Haló! Nazdar.
00:02:34 To jsem já. Člověk přece nemůže vzpomínat na svou smrt.
00:02:38 Může si ji představovat, může se mu o ní zdát.
00:02:42 Sen je taky taková malá smrt. Umíráme každou noc.
00:02:45 Umíráme láskou, pak zešílíme, pak teprve umíráme.
00:02:49 Ale nemůžeme přece umřít dvakrát.
00:02:52 To už nejsem já. Proč mě to teda bolí?
00:05:40 Se strachem v očích...
00:05:42 A stejně tak hnusný je ráno, protože končí sny a člověk si
00:05:46 vymění ty dva životy. Probudí se a zase si nic nepamatuje.
00:05:50 Musí to být hrozný nepamatovat si svoje sny.
00:05:53 Ale nakonec je život ve snu lepší než v bdění.
00:05:56 Ale ani sen nejde zastavit.
00:07:17 ZVUKY JAKO POD HLADINOU.
00:08:27 -Víš, co je dobrý?
-Co?
00:08:29 Když se dva lidi sejdou, jsou nějakou dobu spolu...
00:08:35 -No a?
-A pak už se třeba nikdy nevidí.
00:08:39 -A nešlo by to navždy?
-Nešlo.
00:08:43 To musí jít!
00:08:48 Kam jdeš?
00:10:58 SMĚJE SE.
00:11:04 Ne, nesměj se tak.
00:11:11 To nejsem já.
00:11:32 To jsi byl ty.
00:11:39 Zastav!
00:11:49 No tak.
00:11:53 Nevím nic.
00:12:04 A tak jsme spolu konečně mluvili, neboť jediný upřímný rozhovor
00:12:08 mezi mužem a ženou, kteří se navzájem milují, je možný jen
00:12:11 během noci v hlubokém spánku, když oba mluví ze sna.
00:13:06 ZVUK PROJÍŽDĚJÍCÍHO VLAKU.
00:13:14 SKŘÍPĚNÍ BRZD.
00:13:28 Co je, vole?
00:13:30 Oldo, skočil nám tam chlap!
00:13:34 Panebože, člověče, co já s tímhle?
00:13:37 To jste mi musel skočit pod vlak?
00:13:40 Proč zrovna pod můj? Proč jste nemoh' skočit pod jinej?!
00:13:44 Sakra! Do prdele, já se na to vyseru! To snad není možný!
00:13:47 Co jsem já vám udělal?
00:13:54 -Ahoj.
-Čau.
00:13:56 -Jak bylo?
-Šlo to.
00:14:03 -Něco jsem ti přinesl.
-Dík.
00:14:14 Co budeme dělat?
00:14:16 -Kdy?
-Dneska.
00:14:19 Mně to je jedno.
00:14:28 Divně to dopadlo. Copak už nikdy nebudeme spolu?
00:14:33 Až do smrti pořád takhle spolu? A co když se opravdu nic nestane?
00:14:37 V televizi se dá zastavit čas, ale je to jen iluze.
00:14:40 Budeme starý, strašně starý. Jak to dopadne?
00:14:55 Proč se se mnou nechceš dívat na televizi?
00:15:03 Protože nemám rád, když telefon mi furt telefonuje.
00:15:07 -ZVONÍ TELEFON.
-Haló. Čau.
00:15:12 -Já jsem se s ní rozešel.
-To je blbý.
00:15:16 -Co je s tebou?
-Nic, prodal jsem kytaru.
00:15:19 -A za kolik?
-To je snad jedno, ne?
00:15:21 A na co budeš večer hrát? Počkej, ty ses zbláznil!
00:15:25 -Já už s váma hrát nechci.
-Proč?
00:15:29 -Hele, nemá to cenu.
-Počkej!
00:16:02 Slečno, prosím vás, nevíte, kolik je hodin?
00:16:06 Já mám hodinky, podívej se, kolik je hodin.
00:16:09 No řekni! Řekni!
00:16:30 ZVUKY JAKO POD HLADINOU.
00:18:11 Myslím, že nuda je bílá jen, když se třese.
00:18:14 Těsně nad hlavou a pod chodidly mi stékaly loužičky potu.
00:18:19 Proudy po asfaltu. Jako když se mrtvý tělo pohne. Zamrazilo mi.
00:18:24 Černí mravenci si udělali cestičku na kraji lesa z pařezu.
00:18:29 Prohlížela si mé ruce, asi voněly. Nadechla se a pak už se nepohnula.
00:18:35 Jen mrkala a zuby jí promlouvaly.
00:18:38 Zaútočil jsem na ni, ale dál ležela s přimknutými svaly ke kostem.
00:20:16 Ty se chceš zabít, ty kreténe?
00:20:21 To až zítra.
00:22:22 -Co to máš?
-To je moje myš.
00:22:25 -Fuj!
-Ty se jí bojíš? -No.
00:22:30 To je v pohodě. Sáhni si.
00:22:40 -Ale nemám pro ni jméno.
-Jaké má jméno?
00:22:44 -Vymysli nějaké.
-Fuj.
00:22:51 -Jaké má jméno?
-Vymysli nějaké.
00:22:54 -Tak třeba Pavlínka, ne?
-Ale to je myšák, podívej.
00:23:06 Tak teda Míša.
00:23:09 To je dobrý - myšák Míša.
00:23:14 Pořád mi utíká. Včera jsem ji hledal celou noc.
00:23:21 -Proč myslíš, že utíká?
-Asi něco hledá.
00:23:38 Nikdo není doma.
00:27:49 Sestro! Sestro!
00:28:59 Tak co?
00:29:05 Doma se mi aspoň zdály pěkný sny.
00:29:15 Tak si jdi zase lehnout.
00:29:32 Pan Jaroslav Koukal.
00:29:35 Pan Koukal!
00:29:40 Pan Josef Lacina.
00:29:43 Pane Lacina!
00:29:49 Pan František Musil.
00:29:54 Pan Tomáš Mušálek.
00:29:59 Já se na to podívám.
00:30:06 Pan Hugo Mužbach.
00:30:13 Pan Adolf Muška.
00:30:18 Pan Jan Mažina.
00:30:30 Pan František Mužák.
00:30:41 Pan Mužák!
00:30:50 Pan Jiří Mužíček.
00:30:56 Pan Jan Míka.
00:31:03 Pan Jaroslav Minařík. Minařík!
00:31:09 Paní Alena Myslíková.
00:31:15 Pan Zdeněk Mysliveček.
00:31:22 Pan Jan Němeček.
00:31:26 Pan Josef Novák. Pane Novák!
00:31:33 Pan Zdeněk Němec.
00:31:38 Pan Václav Němeček.
00:31:44 Paní Miroslava Nemeškalová.
00:31:52 Pan Svatopluk Nepil.
00:31:57 Pane Nepil!
00:32:01 Pane Duna, přečtěte si to.
00:32:06 Paní Helena Neprašová.
00:32:11 Pan Václav Nesnídal.
00:32:14 Prosím cigáro... prosím cigáro.
00:32:27 Paní Věra Nuderová.
00:32:32 Paní Nuderová!
00:32:36 HRAJE HUDBA.
00:33:20 Sestřičko! Sestřičko, umyjte mi záda.
00:33:24 Jo, pane Jáchan, jdu na vás.
00:33:32 Hned vás dodělám.
00:33:39 Těšíš se už na holení, že? Takovej mladej a hezkej.
00:36:45 Dobře.
00:36:47 Takže s provozem vás obeznámí vrchní sestra.
00:36:52 Též uniformu si u ní vyzvednete. Začínáte zítra.
00:36:57 -To je paní Tichá?
-Ano.
00:37:00 Dostanete se k ní touto chodbou doprava.
00:37:02 Dobře.
00:37:15 Mimochodem, proč míříte zrovna sem?
00:37:19 Já přesně nevím. Asi jsem potřebovala změnu.
00:37:23 A tady se mi to líbí.
00:37:25 Dobře. Takže, přeju vám hodně trpělivosti.
00:37:30 Děkuju.
00:38:21 -Prosím cigáro.
-Cože?
00:38:23 -Cigáro.
-Jo, jasně. -Děkuju.
00:41:28 -Budeš jíst?
-Rýži? -Ano.
00:41:38 -Dobrou chuť.
-Nápodobně.
00:43:58 -Co je? Jsi v pohodě?
-Jo jsem.
00:44:01 Nemáš, prosím tě, něco k pití?
00:44:17 Díky moc.
00:44:20 -Kdy tě sem dovezli?
-Dneska odpoledne.
00:44:26 -Jaký to tady je?
-Stojí to za hovno.
00:44:30 -Nemáš aspoň nějakou muziku?
-A co posloucháš?
00:44:35 Skoro všechno.
00:44:40 Tohle by se ti mohlo líbit.
00:45:04 Pohodový.
00:47:21 Jak dlouho chodíte se svou partnerkou?
00:47:25 Asi tak týden.
00:47:30 A co k ní cítíte teď?
00:47:35 -Teď?
-Máte ji pořád rád?
00:47:39 -Myslím, že ano.
-Stejně tak jako předtím?
00:47:44 O tom moc nepřemýšlím.
00:47:49 A kdy vás napadlo to, co jste udělal? Už někdy dříve?
00:47:54 Ne, ten den. V ten moment té situace.
00:47:59 Aha, připadá vám to hrozné?
00:48:03 Bojím se toho.
00:48:13 Řekněte mi nějaký výrazný sen z poslední doby.
00:48:18 Pokud si něco pamatujete.
00:48:21 Zdají se mi embrya v lihu.
00:48:25 A to jste někdy už ve skutečnosti viděl?
00:48:30 Ne, snad jen na obrázku.
00:48:37 Tak mi to trošku popište. Já nevím, co si představit.
00:48:41 Reálné, velice reálné sny.
00:48:47 -V barvě?
-Tak trošku.
00:48:54 Spíš tak matně.
00:48:58 -To se vám už několikrát zdálo?
-Ano.
00:49:05 Tak si vás tady na chvilku necháme.
00:49:09 -Nevíte, na jak dlouho?
-To teď nevím, uvidíme.
00:49:18 Máte z toho strach?
00:49:23 Víte, ona existuje vnitřní a vnější svoboda, a někdy dočasná izolace
00:49:32 může té naší vnitřní svobodě hrozně pomoct.
00:49:36 O tom je třeba román J. Londona Tulák po hvězdách.
00:49:40 -Četl jste to?
-Ne.
00:49:42 Tak já vám to půjčím. Z toho našeho pobytu vůbec nemusíte mít strach.
00:49:52 Ještě k tomu spánku. Existují dvě fáze spánku:
00:49:56 hluboký a spánek, který se jmenuje "rapid eye movement".
00:50:04 To je zrovna fáze, ve které se nám zdají naše sny.
00:50:10 Zajímavé je, že se nám mohou zdát věci, které teprve nastanou.
00:50:16 To je na tom to nejpozoruhodnější.
00:50:49 KŘIČÍ.
00:50:54 -Nekřič, prosím tě, nekřič!
-Nesahej na mě!
00:50:57 Prosím tě, nekřič!
00:51:03 JSOU SLYŠET HLASY A ŘINKOT SKLA.
00:52:03 BREČÍ, MÁ ŠOK.
00:53:20 Co to děláš?
00:53:23 Miluji tě přece.
00:53:33 Kde jsi?
00:53:34 -Tady, ty mě nevidíš?
-Ne.
00:53:37 -A slyšíš mě?
-Ano.
00:53:40 Tak to už jeden z nás umřel.
00:53:55 JE SLYŠET KŘIK.
00:54:06 KŘIČÍ.
00:54:26 Tady máš snídani.
00:55:08 Tady máš snídani.
00:55:12 Dík.
00:55:19 Jak ti je?
00:55:26 Hezky.
00:55:30 Myslíš si, že tě miluju?
00:55:33 Ty mě budeš milovat až za hrob.
00:55:41 A budeme mít spolu děti?
00:57:12 Slečno, prosím vás, nevíte, kolik je hodin?
00:57:16 -Vím.
-Kolik?
00:57:18 Je třičtvrtě na pět.
00:57:21 -Kdy tady zavíraj'.
-Myslím, že asi za půl hodiny.
00:57:25 -A neměla byste potom čas?
-Na co?
00:58:04 Dobrý den, přání?
00:58:06 -Já si dám asi dvojku červenýho.
-Já taky.
00:58:16 -Prosím tě, nemáš cigarety?
-Nemám.
00:58:19 -Já pro ně skočím, počkáš?
-No jasně.
00:59:02 Nazdar.
00:59:04 -Ahoj, poznáváš mě ještě?
-No jasně.
00:59:07 -Můžu na chvíli?
-Posaď se.
00:59:09 Pusu. Jenom si dám cigaretu. Já tě nebudu zdržovat.
00:59:14 -Jak se máš?
-Dobře. A ty?
00:59:16 Můžu si taky vzít? Díky.
00:59:23 HLUK AUTOMOBILŮ.
00:59:43 -Co to je?
-To je "okenní".
00:59:46 Uprostřed okenní noci, ne jen tak venku na pařezu, podivný hudebník
00:59:52 chytá noty do dlaní, do dlaní, do krve.
00:59:56 -Ta je nová?
-Ano.
01:00:01 -Co děláš jinak?
-Já? Jinak nic, čekám.
01:00:05 -Na co?
-HLUK AUTOMOBILŮ.
01:00:20 Já čekám taky, ale nějak marně.
01:00:23 HLUK AUTOMOBILŮ.
01:00:38 -Ty bydlíš pořád u rodičů.
-Jo.
01:00:43 Ty ses nezměnil, ty jsi pořád stejný.
01:00:49 Co je? Máš ty nějakou holku?
01:00:53 -Máš někoho, ne?
-Mám.
01:00:57 -A koho?
-HOUKÁ SANITKA.
01:01:36 -Já bych zaplatil.
-Čtyřicet dva.
01:01:42 -To je dobrý.
-Děkuji vám.
01:09:45 Skryté titulky: Simona Sedmihorská