Francouzský dokumentární cyklus o významných uměleckých výstavách.
00:00:03 Česká televize
00:00:04 Tvůrčí skupina Karla Dvořáka
00:00:05 uvádí dokumentární cyklus
00:00:07 VELKÉ VÝSTAVY
00:00:29 "Devět tváří indického umění - Rásy"
00:00:37 V indické literární a básnické tradici jsou rásy
00:00:41 "estetickými chutěmi",
00:00:42 které v divákovi probouzejí zájem o umělecké dílo.
00:00:49 "Šríngara - pocit milostný"
00:00:53 Z devíti tradičně uznávaných rás se u indických sochařů a malířů
00:00:58 těšil stálé přízni milostný pocit.
00:01:00 Od dávných dob oslavovali sochaři lásku
00:01:03 prostřednictvím plnosti a krásy ženských tvarů.
00:01:17 Lesní nymfy,
00:01:18 které lemovaly svými vlnícími se siluetami
00:01:21 sloupy balustrád na buddhistických stúpách
00:01:24 a pouhým dotykem svých nohou dávaly rozkvést stromu
00:01:28 ašóka nebo stromu šála,
00:01:30 se staly pro indické umělce mnohonásobnou záminkou
00:01:34 k opěvování sošné dokonalosti ženského těla.
00:01:46 Poetickým motivem
00:01:47 je vyobrazení mladé ženy vylekané škorpiónem.
00:01:51 To je záminkou k oslavě ladných ženských tvarů,
00:01:55 které tak mohou být jakoby náhodou poodhaleny.
00:01:58 Toto vyobrazení pochází z 5. století
00:02:01 a je provedeno v červeném pískovci.
00:02:04 Mladá žena,
00:02:05 zaskočena přítomností škorpióna zobrazeného na pruhu skály,
00:02:09 se rychle obrací a ve spěchu nechává oděv sklouznout
00:02:13 po levém stehni a odhaluje boky.
00:02:21 V 11. století
00:02:22 vytesal umělec Solanki z čistého mramoru z Rádžastánu
00:02:27 zvlněnou siluetu dívky kolébající se v bocích,
00:02:30 jež si pohrává s míčem.
00:02:33 Této bezvýznamné hry využívá k zdůraznění diskrétního erotismu
00:02:37 poddajného a mladého těla.
00:02:46 Ve staré, především středověké Indii
00:02:49 vidíme na dekorativní výzdobě na stěnách chrámů
00:02:52 něžně se objímající nebo vášnivě se tisknoucí páry.
00:02:58 Obrazy lidské nebo božské lásky.
00:03:01 Sochaři je tvoří z kamene se stejnou náruživostí a zápalem.
00:03:08 Tak pojednal umělec
00:03:09 objímající se pár bohů z Chažuraha z 11. století,
00:03:13 v němž bývají spatřováni Lákšmí a Nárájana.
00:03:17 Dílo je poničeno,
00:03:19 přesto dýchá vzdušnou ladností a jemnou zdrženlivostí.
00:03:23 Milostné opojení tlumočí
00:03:25 více kouzelný výraz tváří než spojení těl.
00:03:31 O božskou lásku jde i v případě Krišny a Rádhá.
00:03:35 Ve 12. století byla
00:03:37 opěvována básníkem Džajádevou ve slavné Gíta Góvindě,
00:03:41 která se stala oblíbeným námětem malířů z Rádžastánu
00:03:45 nebo z pohoří Paňdžábu.
00:03:49 Vytvořili malířské umění obsahující celou řadu
00:03:52 symbolických prvků,
00:03:54 v němž má stejný prostor abstrakce i idealizace tvarů.
00:03:57 Pod štětcem mistra z Déogarhu, činného na počátku 19. století,
00:04:02 získává láska Krišny a Rádhy
- nedůtklivé a horoucí milenky
00:04:05 - silný nádech smyslnosti, dokonce až násilného erotismu.
00:04:14 Tato tendence se odráží i na tomto díle školy Pahari,
00:04:18 podepsaném jménem Manaku, z roku 1730.
00:04:24 Malíři miniatur z Dogarhu
00:04:26 zobrazovali s oblibou násilnou stránku tělesné vášně,
00:04:30 přičemž užívali jako ozvěny stejně intenzívní barevné škály.
00:04:35 Malíři ze státu Kašingarhu zase propůjčili kolem poloviny
00:04:38 18. století láskám bohů záměrně romantickou podobu.
00:05:01 Velký vyznavač Krišnův, rádža Savant Singh,
00:05:04 vzplanul vášnivou láskou ke krásné básnířce a zpěvačce Bani Thani.
00:05:10 Podle vzhledu těchto dvou milenců
00:05:12 byla vytvořena podoba milenců božských, Krišny a Rádhy.
00:05:16 Zvěčnili je malíři z Kisangaru,
00:05:19 po vzoru svého mistra Nihala Čanda originálním, manýristickým stylem,
00:05:25 který se vyznačuje ztepilými a elegantními siluetami postav,
00:05:30 tvářemi ostrých rysů a očima přehnaně protaženýma ke spánkům.
00:05:43 Zjemnělý a okázalý svět knížecích vášní
00:05:47 inspiroval rovněž malíře rádžapútské.
00:05:50 I oni zobrazují podobně milostná vzplanutí svých mecenášů.
00:05:55 Vznešený Sikh a jeho družka,
00:05:57 sedíce po indickém způsobu na nízkých židlích,
00:06:00 na sebe upírají pronikavý pohled.
00:06:04 Tentýž plamen jako by hořel i v očích sloužících,
00:06:06 kteří se tísní po jejich boku.
00:06:13 "Hasaja - pocit komický"
00:06:17 Pocit komický se v indickém umění objevuje vzácněji.
00:06:24 Postižení jemnosti divadelních a scénických situací,
00:06:27 která mají u diváka vyvolat smích,
00:06:29 byly obtížněji vyjádřitelné prostředky výtvarného umění.
00:06:33 Repertoár sochaře nebo malíře byl tak omezenější.
00:06:40 Zobrazení vedlejších nebo nevýznamných postav
00:06:43 se svou povahou vymykalo přísným pravidlům zobrazování božstev
00:06:47 bráhmánského panteonu.
00:06:50 Sochař tak měl větší svobodu a příležitost vzbudit
00:06:53 výtvarnými prostředky komický pocit.
00:07:06 Gánům, zlomyslným skřítkům a průvodcům boha Šivy,
00:07:10 odpovídají šprýmovní mladíci.
00:07:14 Zobrazení na obrubě dveří
00:07:16 vytvořil umělec z Chadžurana v 11. století.
00:07:35 Seskupení ve dvojicích, baví se parodováním gest dospělých
00:07:40 a vytvářejí protipól
00:07:42 zbožného a odměřeného postoje nábožných osob.
00:07:51 Napodobují pohyby tanečníků a hudebníků.
00:08:02 Anebo sedí vedle skřítků
00:08:04 a tváří se vážně a moudře jako učenci.
00:08:12 Smích vzbuzuje i vzhled a mohutná postava tančícího boha
00:08:17 se sloní hlavou, Gáneši, patrona vědění a úspěchu.
00:08:32 K vyvolání komického pocitu však umělci používali především
00:08:36 šprýmy boha Krišny jako dítěte.
00:08:39 Ve vesničce Gókula, v níž prožil své dětství,
00:08:42 měl nezbedný Krišna ve zvyku krást hrudky másla
00:08:45 využívaje nepozornosti své adoptivní matky Jašodá.
00:08:52 Při krádeži mu pomáhali jeho společníci, gópové.
00:09:00 Jako dospívající mladík kradl šaty děveček,
00:09:03 které se koupaly ve vodách Jamuny.
00:09:06 Požadoval aby si dívky přišly pro své věci
00:09:09 a přiblížily se k němu nahé,
00:09:11 tak jako duše hledající pravdu předstupují nahé před Boha.
00:09:32 "Karuna- pocit dojetí, zármutku, samoty"
00:09:40 Pocit dojetí, který vzbuzuje utrpení nebo smrt,
00:09:44 je vyjádřen na kandahárském reliéfu ze 3. století.
00:09:47 Představuje nářek nad Buddhovou smrtí.
00:09:51 Umění Kandaháru, zrozené na severozápadu Indie,
00:09:55 bylo úmyslně narativní
00:09:57 a zobrazovalo hlavní epizody života a zlaté legendy Buddhy Šakjámuniho.
00:10:03 Často znázorňovalo smrt Blaženého,
00:10:06 která byla pro jeho laické žáky a mnichy jeho společenství
00:10:10 příčinou zmatku a hlubokého zármutku.
00:10:14 Vedle rakve s ostatky Osvíceného
00:10:17 naříkají tři kněží s tváří poznamenanou smutkem.
00:10:21 Nalevo od rakve stojí postava knížete v turbanu,
00:10:24 dojemný obraz plný důstojnosti lidské bolesti.
00:10:31 Láska prožívaná v odloučení, zapomnění nebo nepřátelství
00:10:36 může být rovněž příčinou zoufalství a nabízet příklad pocitu dojetí.
00:10:42 Rádžpútští malíři
00:10:44 zobrazovali hrdinky odsouzené k samotě a beznaději
00:10:48 v očekávání milého, utěšované svou družkou nebo obezřetnou rádkyní.
00:10:58 Nebo osamělé a sžírané smutkem na idylických místech,
00:11:03 příhodných pro milostná dostaveníčka,
00:11:05 uprostřed jarní a bující vegetace,
00:11:08 jejíž rozkvět už sám o sobě stojí v protikladu
00:11:11 k zákeřné melancholii zmařených nebo zemřelých lásek.
00:11:22 Stejně je ztvárněn zármutek honáků dobytka,
00:11:24 kteří planou vášnivou láskou ke Krišnovi.
00:11:28 Bůh je opustil,
00:11:30 aby tak vyzkoušel jejich lásku a zkrotil jejich pýchu.
00:11:35 Honáci jej zoufale hledají na březích Jamuny
00:11:38 a vyptávají se ptáků a zvířat.
00:11:41 Se zděšením objevují ve vlhké půdě otisky šlépějí Boha.
00:11:57 "Raudra - pocit zuřivosti, hněvu, násilí"
00:12:01 Hněv plynoucí z nějakého střetu
00:12:03 nebo vzbuzený pomstou vyvolává pocit zuřivosti,
00:12:07 který se ukazuje v boji, v němž proti sobě stojí bohové a síly zla.
00:12:12 Zlé síly ztělesňují hordy démonů
00:12:16 bažících po svrchovanosti a dychtících po vládě nad vesmírem.
00:12:20 Boj bohyně Durgy a Buvolího démona zobrazovali sochaři velmi často.
00:12:25 V poslední části výjevu vidíme vítězství bohyně.
00:12:29 Její tvář je naplněná klidnou rozhodností,
00:12:31 trojzubcem probodává poraženého Buvola.
00:12:44 Poháněn božským hněvem, bere na sebe bůh Višnu
00:12:48 ve svém čtvrtém "avatáru" podobu člověka a lva.
00:12:53 Usmrtí bezbožného démona Hiranyakašipu,
00:12:58 jenž utlačoval tři světy.
00:13:05 Pak lví člověk uchopí démona za kolena
00:13:09 a svými drápy mu rozpáře břicho a před očima svých vyznavačů
00:13:13 a uctívačů, kteří přišli vzdát hold trestajícímu bohu,
00:13:16 se ozdobí jeho vnitřnostmi.
00:13:24 V monumentálním a úchvatném díle
00:13:27 zobrazil sochař z 10. století boha Šivu, ničitele démonů,
00:13:32 v jeho divoké podobě.
00:13:34 Mává oštěpem jako by chtěl usmrtit démona Andhaku.
00:13:50 Nad jeho hlavou je stažená kůže jiného démona,
00:13:53 slona Gadžásury, jehož bůh předtím také skolil.
00:14:08 I Krišna musel změřit síly s démony,
00:14:11 které proti němu vyslal jeho strýc Kamsa, král v Mathurá.
00:14:16 Střetne se tak s Kešim, démonem-koněm,
00:14:19 který zahyne udušením.
00:14:21 Bůh vnoří do jeho tlamy ruku,
00:14:23 jež začne pálit jako železný prut rozpálený v ohni.
00:14:31 Bojuje také s Arištásurou, démonem-býkem, mohutným jako hora.
00:14:44 "Viva - pocit hrdinský"
00:14:48 Hrdinský pocit je poměrně blízký pocitu hněvu,
00:14:52 zejména pokud jde o jeho výtvarné ztvárnění.
00:14:56 Tento pocit se nerodí z hněvu,
00:14:58 ale z energie vydané s hrdinskými záměry.
00:15:02 Ty se stejně jako neochvějnost duše,
00:15:04 rozhodnost a udatnost podílejí na samotné podstatě hrdiny.
00:15:08 Tento slavný vysoký reliéf z černého chloritanu z 10. století
00:15:12 pochází z Orissy.
00:15:14 Zpodobuje velkého krále stavitele Narasimhadévu
00:15:18 z dynastie východních Gángů při střelbě z luku.
00:15:22 Znalost lukostřelby patřila mezi schopnosti,
00:15:25 které musel ovládat
00:15:27 ve starověké a středověké Indii ideální monarcha.
00:15:43 Kolem královského lučištníka jsou shromážděni poddaní
00:15:47 s rukama spojenýma k poctě boha na zemi,
00:15:52 jímž je velký panovník.
00:15:54 Na spodní části stély vidíme
00:15:57 válečníky vyzbrojené meči, toulci a štíty.
00:16:01 Zbraně zdůrazňují válečnickou povahu výjevu.
00:16:05 Kůň nesoucí královský slunečník
00:16:07 připomíná svou přítomností oběť ašvamedha,
00:16:10 kterou mohl provádět pouze spravedlivý vládce
00:16:14 a velkým výbojům nakloněný monarcha.
00:16:19 V rádžpútských knížectvích Rádžastánu a v kopcích Paňdžábu,
00:16:23 jimž vládla válečnická aristokracie s bojovnickými a rytířskými ideály,
00:16:29 malovali dvorní malíři idealizované portréty
00:16:32 svých panovníků a mecenášů,
00:16:34 obrazy hrdinů věnujících se lovu nebo válčení.
00:16:43 Královské lovy bývají znázorněny v poetickém rámci.
00:16:57 Jedinečný portrét vznešeného rádžpúta
00:17:00 s chladným a rozhodným výrazem, namalovaný na začátku 18. století.
00:17:09 Portrét muslimského válečníka z Dekkanu
00:17:12 ozbrojeného dlouhou šavlí.
00:17:20 "Bhávanaka - pocit hrůzy, ohavnosti, strachu, znechucení"
00:17:28 Divoký vzhled některých božstev s vypoulenýma očima,
00:17:32 tesáky vyčnívajícími z koutku úst,
00:17:35 zježenými vlasy vzbuzující v divákovi úděs,
00:17:38 to vše zahrnuje pocit hrůzy.
00:17:49 Objevuje se v hrozivé a násilnické podobě Velké bohyně.
00:17:54 Bere ji na sebe proto, aby zahubila démony.
00:18:03 Nebo černé bohyně Káli,
00:18:05 která usmrtila obávaného Raktabidžu nesmírně dlouhým jazykem,
00:18:10 na němž zachytila každou kapku krve svého protivníka.
00:18:21 Nebo boha Šivy, jenž se zjevuje jako Dhairava
00:18:24 - Strašlivý, zdobený hrůzyplnými ornamenty.
00:18:28 Za svůj hřích,
00:18:29 za useknutí páté hlavy boha Bráhmy je odsouzen k bloudění po zemi.
00:18:38 Podobně je tomu u dvou drávápal, zuřivých strážkyň vstupu do svatyň,
00:18:43 jejichž hrozivý vzhled má odhánět nepřátele a síly zla.
00:18:49 Totéž platí pro démonický vzhled zhoubných stvoření, nepřátel bohů,
00:18:53 hrdinů a lidí.
00:18:58 Pocitu hrůzy se svým výtvarným výrazem
00:19:01 občas blíží pocit ohavnosti.
00:19:04 Je vyjadřován prostřednictvím některých rysů,
00:19:07 které na sebe při určitých příležitostech berou bohové
00:19:10 strašlivého vzezření, jímž budí více odpor než zděšení.
00:19:29 Pocit ohavnosti ztělesňuje bohyně Čámundá s vysušeným tělem,
00:19:35 propadlými očními důlky a jako by stažená z kůže.
00:19:41 Místo šperků ji zdobí hadi.
00:19:47 Kolem krku má obtočen řetěz z lidských lebek.
00:19:51 Po jejím vyzáblém těle se plazí škorpión,
00:19:54 symbol ničivých schopností bohyně.
00:20:01 Čámundá, hrůzostrašný a přízračný zjev,
00:20:05 jako by navzdory svým zpřelámaným hnátům tančila radostí,
00:20:09 opojená zkázou, kterou za sebou nechává.
00:20:20 Pocit ohavnosti se rodí při spatření bytostí
00:20:24 budících odpor a rovněž při pohledu na odpuzující výjevy,
00:20:28 které v divákovi vyvolávají pochmurné myšlenky a bývají spjaty
00:20:32 s představou rozkladu a hniloby.
00:20:35 Jako tato stránka z mogholského rukopisu,
00:20:38 která ilustruje slavné bajky,
00:20:40 namalované umělcem z Akbarova ateliéru.
00:20:43 Zvířata jsou zachycena nadmíru realisticky.
00:20:46 Zabývají se trháním a požíráním mršiny velblouda.
00:20:58 "Adbhuta - pocit zázračna, jedinečnosti, zvláštnosti"
00:21:04 Vyvolávání pocitu zázračna
00:21:06 bylo oblíbeným námětem indických umělců.
00:21:09 Mnohé ze zázraků bohů
00:21:10 a jejich schopnosti vyvolávat iluzi mája daly vzniknout nesčetným dílům
00:21:15 zobrazujícím zázračné a nadpřirozené skutky.
00:21:19 Mnohokrát byl při konání zázračných činů zpodoben především Krišna.
00:21:24 Svou božskou přirozeností
00:21:26 vykonával skutky budící obdiv a okouzlení jeho blízkých.
00:21:34 Krásným příkladem umění hojsala,
00:21:36 které se vyznačuje někdy až přehnaným,
00:21:38 téměř barokním zpodobením je tato socha vytesaná z břidlice
00:21:43 v polovině 12. století.
00:21:45 Umělec zvěčnil Krišnu, jenž jako by si hrál
00:21:48 a přitom zdvíhal horu Govardhana.
00:21:52 Drží ji v ruce jako velký rozevřený deštník,
00:21:55 aby jím chránil obyvatele Gokuly před proudy deště,
00:21:59 seslanými Indrou, králem bohů a bohem bouřky.
00:22:16 Na sklonku 17. století zobrazil jeden malíř z Mandi boha Krišnu,
00:22:21 jak bere do svých rukou spojených do tvaru číše,
00:22:24 lesní oheň ohrožující život jeho malých společníků
00:22:27 a pije jej.
00:22:33 Umělec znázornil gópy, jak si rukama zakrývají oči.
00:22:38 Tak si to přál Krišna, jenž chtěl skrýt
00:22:41 před jejich pohledem a poznáním povahu zázraku,
00:22:44 který právě vykonával.
00:22:57 Krišna rovněž pozvedl jednoho dne závoj tajemství,
00:23:00 ukázal na nebe a odhalil nevěřícím gópům obydlí a ráj,
00:23:05 do něhož přicházejí čisté duše po smrti.
00:23:09 Ráj, částečně skrývaný mraky,
00:23:13 se však zjevil ve své podstatě a jiskrné nádheře.
00:23:19 Zdrojem okouzlení jsou také zázraky konané velkými askety.
00:23:24 Ti vedou život odříkání v lesní samotě a díky schopnostem,
00:23:28 které získají během dlouhých let přísné disciplíny,
00:23:32 dokáží pohltit celý oceán
00:23:35 nebo svým dechem ovanout celou horu.
00:23:40 "Shanta - pocit klidu"
00:23:50 Pocit klidu prosvítá výrazem vnitřního míru,
00:23:54 jenž vyzařuje ze soch Buddhy,
00:23:57 bráhmanských božstev nebo prostých asketů
00:24:00 pohroužených do meditace, odpoutaných od pozemských pout
00:24:04 a světské služebnosti.
00:24:25 Rádžpútští miniaturisté malovali poklidné pustevny,
00:24:30 útočiště svatých mužů a přístavy v srdci uklidněné přírody,
00:24:35 aby dosáhli výrazu klidu a míru,
00:24:38 který náleží mudrcům ovládajícím své touhy
00:24:41 a přemýšlejícím o vznešených věcech.
00:24:56 Višnu,
00:24:57 s prstem položeným na rty na znamení slibu mlčení,
00:25:02 medituje proto, aby byl i nadále udržován řád světa.
00:25:59 Vyrobila tvůrčí skupina Karla Dvořáka
00:26:02 Česká televize 1999
00:00:03 Česká televize
00:00:04 Tvůrčí skupina Karla Dvořáka
00:00:05 uvádí dokumentární cyklus
00:00:07 VELKÉ VÝSTAVY
00:00:29 "Devět tváří indického umění - Rásy"
00:00:37 V indické literární a básnické tradici jsou rásy
00:00:41 "estetickými chutěmi",
00:00:42 které v divákovi probouzejí zájem o umělecké dílo.
00:00:49 "Šríngara - pocit milostný"
00:00:53 Z devíti tradičně uznávaných rás se u indických sochařů a malířů
00:00:58 těšil stálé přízni milostný pocit.
00:01:00 Od dávných dob oslavovali sochaři lásku
00:01:03 prostřednictvím plnosti a krásy ženských tvarů.
00:01:17 Lesní nymfy,
00:01:18 které lemovaly svými vlnícími se siluetami
00:01:21 sloupy balustrád na buddhistických stúpách
00:01:24 a pouhým dotykem svých nohou dávaly rozkvést stromu
00:01:28 ašóka nebo stromu šála,
00:01:30 se staly pro indické umělce mnohonásobnou záminkou
00:01:34 k opěvování sošné dokonalosti ženského těla.
00:01:46 Poetickým motivem
00:01:47 je vyobrazení mladé ženy vylekané škorpiónem.
00:01:51 To je záminkou k oslavě ladných ženských tvarů,
00:01:55 které tak mohou být jakoby náhodou poodhaleny.
00:01:58 Toto vyobrazení pochází z 5. století
00:02:01 a je provedeno v červeném pískovci.
00:02:04 Mladá žena,
00:02:05 zaskočena přítomností škorpióna zobrazeného na pruhu skály,
00:02:09 se rychle obrací a ve spěchu nechává oděv sklouznout
00:02:13 po levém stehni a odhaluje boky.
00:02:21 V 11. století
00:02:22 vytesal umělec Solanki z čistého mramoru z Rádžastánu
00:02:27 zvlněnou siluetu dívky kolébající se v bocích,
00:02:30 jež si pohrává s míčem.
00:02:33 Této bezvýznamné hry využívá k zdůraznění diskrétního erotismu
00:02:37 poddajného a mladého těla.
00:02:46 Ve staré, především středověké Indii
00:02:49 vidíme na dekorativní výzdobě na stěnách chrámů
00:02:52 něžně se objímající nebo vášnivě se tisknoucí páry.
00:02:58 Obrazy lidské nebo božské lásky.
00:03:01 Sochaři je tvoří z kamene se stejnou náruživostí a zápalem.
00:03:08 Tak pojednal umělec
00:03:09 objímající se pár bohů z Chažuraha z 11. století,
00:03:13 v němž bývají spatřováni Lákšmí a Nárájana.
00:03:17 Dílo je poničeno,
00:03:19 přesto dýchá vzdušnou ladností a jemnou zdrženlivostí.
00:03:23 Milostné opojení tlumočí
00:03:25 více kouzelný výraz tváří než spojení těl.
00:03:31 O božskou lásku jde i v případě Krišny a Rádhá.
00:03:35 Ve 12. století byla
00:03:37 opěvována básníkem Džajádevou ve slavné Gíta Góvindě,
00:03:41 která se stala oblíbeným námětem malířů z Rádžastánu
00:03:45 nebo z pohoří Paňdžábu.
00:03:49 Vytvořili malířské umění obsahující celou řadu
00:03:52 symbolických prvků,
00:03:54 v němž má stejný prostor abstrakce i idealizace tvarů.
00:03:57 Pod štětcem mistra z Déogarhu, činného na počátku 19. století,
00:04:02 získává láska Krišny a Rádhy
- nedůtklivé a horoucí milenky
00:04:05 - silný nádech smyslnosti, dokonce až násilného erotismu.
00:04:14 Tato tendence se odráží i na tomto díle školy Pahari,
00:04:18 podepsaném jménem Manaku, z roku 1730.
00:04:24 Malíři miniatur z Dogarhu
00:04:26 zobrazovali s oblibou násilnou stránku tělesné vášně,
00:04:30 přičemž užívali jako ozvěny stejně intenzívní barevné škály.
00:04:35 Malíři ze státu Kašingarhu zase propůjčili kolem poloviny
00:04:38 18. století láskám bohů záměrně romantickou podobu.
00:05:01 Velký vyznavač Krišnův, rádža Savant Singh,
00:05:04 vzplanul vášnivou láskou ke krásné básnířce a zpěvačce Bani Thani.
00:05:10 Podle vzhledu těchto dvou milenců
00:05:12 byla vytvořena podoba milenců božských, Krišny a Rádhy.
00:05:16 Zvěčnili je malíři z Kisangaru,
00:05:19 po vzoru svého mistra Nihala Čanda originálním, manýristickým stylem,
00:05:25 který se vyznačuje ztepilými a elegantními siluetami postav,
00:05:30 tvářemi ostrých rysů a očima přehnaně protaženýma ke spánkům.
00:05:43 Zjemnělý a okázalý svět knížecích vášní
00:05:47 inspiroval rovněž malíře rádžapútské.
00:05:50 I oni zobrazují podobně milostná vzplanutí svých mecenášů.
00:05:55 Vznešený Sikh a jeho družka,
00:05:57 sedíce po indickém způsobu na nízkých židlích,
00:06:00 na sebe upírají pronikavý pohled.
00:06:04 Tentýž plamen jako by hořel i v očích sloužících,
00:06:06 kteří se tísní po jejich boku.
00:06:13 "Hasaja - pocit komický"
00:06:17 Pocit komický se v indickém umění objevuje vzácněji.
00:06:24 Postižení jemnosti divadelních a scénických situací,
00:06:27 která mají u diváka vyvolat smích,
00:06:29 byly obtížněji vyjádřitelné prostředky výtvarného umění.
00:06:33 Repertoár sochaře nebo malíře byl tak omezenější.
00:06:40 Zobrazení vedlejších nebo nevýznamných postav
00:06:43 se svou povahou vymykalo přísným pravidlům zobrazování božstev
00:06:47 bráhmánského panteonu.
00:06:50 Sochař tak měl větší svobodu a příležitost vzbudit
00:06:53 výtvarnými prostředky komický pocit.
00:07:06 Gánům, zlomyslným skřítkům a průvodcům boha Šivy,
00:07:10 odpovídají šprýmovní mladíci.
00:07:14 Zobrazení na obrubě dveří
00:07:16 vytvořil umělec z Chadžurana v 11. století.
00:07:35 Seskupení ve dvojicích, baví se parodováním gest dospělých
00:07:40 a vytvářejí protipól
00:07:42 zbožného a odměřeného postoje nábožných osob.
00:07:51 Napodobují pohyby tanečníků a hudebníků.
00:08:02 Anebo sedí vedle skřítků
00:08:04 a tváří se vážně a moudře jako učenci.
00:08:12 Smích vzbuzuje i vzhled a mohutná postava tančícího boha
00:08:17 se sloní hlavou, Gáneši, patrona vědění a úspěchu.
00:08:32 K vyvolání komického pocitu však umělci používali především
00:08:36 šprýmy boha Krišny jako dítěte.
00:08:39 Ve vesničce Gókula, v níž prožil své dětství,
00:08:42 měl nezbedný Krišna ve zvyku krást hrudky másla
00:08:45 využívaje nepozornosti své adoptivní matky Jašodá.
00:08:52 Při krádeži mu pomáhali jeho společníci, gópové.
00:09:00 Jako dospívající mladík kradl šaty děveček,
00:09:03 které se koupaly ve vodách Jamuny.
00:09:06 Požadoval aby si dívky přišly pro své věci
00:09:09 a přiblížily se k němu nahé,
00:09:11 tak jako duše hledající pravdu předstupují nahé před Boha.
00:09:32 "Karuna- pocit dojetí, zármutku, samoty"
00:09:40 Pocit dojetí, který vzbuzuje utrpení nebo smrt,
00:09:44 je vyjádřen na kandahárském reliéfu ze 3. století.
00:09:47 Představuje nářek nad Buddhovou smrtí.
00:09:51 Umění Kandaháru, zrozené na severozápadu Indie,
00:09:55 bylo úmyslně narativní
00:09:57 a zobrazovalo hlavní epizody života a zlaté legendy Buddhy Šakjámuniho.
00:10:03 Často znázorňovalo smrt Blaženého,
00:10:06 která byla pro jeho laické žáky a mnichy jeho společenství
00:10:10 příčinou zmatku a hlubokého zármutku.
00:10:14 Vedle rakve s ostatky Osvíceného
00:10:17 naříkají tři kněží s tváří poznamenanou smutkem.
00:10:21 Nalevo od rakve stojí postava knížete v turbanu,
00:10:24 dojemný obraz plný důstojnosti lidské bolesti.
00:10:31 Láska prožívaná v odloučení, zapomnění nebo nepřátelství
00:10:36 může být rovněž příčinou zoufalství a nabízet příklad pocitu dojetí.
00:10:42 Rádžpútští malíři
00:10:44 zobrazovali hrdinky odsouzené k samotě a beznaději
00:10:48 v očekávání milého, utěšované svou družkou nebo obezřetnou rádkyní.
00:10:58 Nebo osamělé a sžírané smutkem na idylických místech,
00:11:03 příhodných pro milostná dostaveníčka,
00:11:05 uprostřed jarní a bující vegetace,
00:11:08 jejíž rozkvět už sám o sobě stojí v protikladu
00:11:11 k zákeřné melancholii zmařených nebo zemřelých lásek.
00:11:22 Stejně je ztvárněn zármutek honáků dobytka,
00:11:24 kteří planou vášnivou láskou ke Krišnovi.
00:11:28 Bůh je opustil,
00:11:30 aby tak vyzkoušel jejich lásku a zkrotil jejich pýchu.
00:11:35 Honáci jej zoufale hledají na březích Jamuny
00:11:38 a vyptávají se ptáků a zvířat.
00:11:41 Se zděšením objevují ve vlhké půdě otisky šlépějí Boha.
00:11:57 "Raudra - pocit zuřivosti, hněvu, násilí"
00:12:01 Hněv plynoucí z nějakého střetu
00:12:03 nebo vzbuzený pomstou vyvolává pocit zuřivosti,
00:12:07 který se ukazuje v boji, v němž proti sobě stojí bohové a síly zla.
00:12:12 Zlé síly ztělesňují hordy démonů
00:12:16 bažících po svrchovanosti a dychtících po vládě nad vesmírem.
00:12:20 Boj bohyně Durgy a Buvolího démona zobrazovali sochaři velmi často.
00:12:25 V poslední části výjevu vidíme vítězství bohyně.
00:12:29 Její tvář je naplněná klidnou rozhodností,
00:12:31 trojzubcem probodává poraženého Buvola.
00:12:44 Poháněn božským hněvem, bere na sebe bůh Višnu
00:12:48 ve svém čtvrtém "avatáru" podobu člověka a lva.
00:12:53 Usmrtí bezbožného démona Hiranyakašipu,
00:12:58 jenž utlačoval tři světy.
00:13:05 Pak lví člověk uchopí démona za kolena
00:13:09 a svými drápy mu rozpáře břicho a před očima svých vyznavačů
00:13:13 a uctívačů, kteří přišli vzdát hold trestajícímu bohu,
00:13:16 se ozdobí jeho vnitřnostmi.
00:13:24 V monumentálním a úchvatném díle
00:13:27 zobrazil sochař z 10. století boha Šivu, ničitele démonů,
00:13:32 v jeho divoké podobě.
00:13:34 Mává oštěpem jako by chtěl usmrtit démona Andhaku.
00:13:50 Nad jeho hlavou je stažená kůže jiného démona,
00:13:53 slona Gadžásury, jehož bůh předtím také skolil.
00:14:08 I Krišna musel změřit síly s démony,
00:14:11 které proti němu vyslal jeho strýc Kamsa, král v Mathurá.
00:14:16 Střetne se tak s Kešim, démonem-koněm,
00:14:19 který zahyne udušením.
00:14:21 Bůh vnoří do jeho tlamy ruku,
00:14:23 jež začne pálit jako železný prut rozpálený v ohni.
00:14:31 Bojuje také s Arištásurou, démonem-býkem, mohutným jako hora.
00:14:44 "Viva - pocit hrdinský"
00:14:48 Hrdinský pocit je poměrně blízký pocitu hněvu,
00:14:52 zejména pokud jde o jeho výtvarné ztvárnění.
00:14:56 Tento pocit se nerodí z hněvu,
00:14:58 ale z energie vydané s hrdinskými záměry.
00:15:02 Ty se stejně jako neochvějnost duše,
00:15:04 rozhodnost a udatnost podílejí na samotné podstatě hrdiny.
00:15:08 Tento slavný vysoký reliéf z černého chloritanu z 10. století
00:15:12 pochází z Orissy.
00:15:14 Zpodobuje velkého krále stavitele Narasimhadévu
00:15:18 z dynastie východních Gángů při střelbě z luku.
00:15:22 Znalost lukostřelby patřila mezi schopnosti,
00:15:25 které musel ovládat
00:15:27 ve starověké a středověké Indii ideální monarcha.
00:15:43 Kolem královského lučištníka jsou shromážděni poddaní
00:15:47 s rukama spojenýma k poctě boha na zemi,
00:15:52 jímž je velký panovník.
00:15:54 Na spodní části stély vidíme
00:15:57 válečníky vyzbrojené meči, toulci a štíty.
00:16:01 Zbraně zdůrazňují válečnickou povahu výjevu.
00:16:05 Kůň nesoucí královský slunečník
00:16:07 připomíná svou přítomností oběť ašvamedha,
00:16:10 kterou mohl provádět pouze spravedlivý vládce
00:16:14 a velkým výbojům nakloněný monarcha.
00:16:19 V rádžpútských knížectvích Rádžastánu a v kopcích Paňdžábu,
00:16:23 jimž vládla válečnická aristokracie s bojovnickými a rytířskými ideály,
00:16:29 malovali dvorní malíři idealizované portréty
00:16:32 svých panovníků a mecenášů,
00:16:34 obrazy hrdinů věnujících se lovu nebo válčení.
00:16:43 Královské lovy bývají znázorněny v poetickém rámci.
00:16:57 Jedinečný portrét vznešeného rádžpúta
00:17:00 s chladným a rozhodným výrazem, namalovaný na začátku 18. století.
00:17:09 Portrét muslimského válečníka z Dekkanu
00:17:12 ozbrojeného dlouhou šavlí.
00:17:20 "Bhávanaka - pocit hrůzy, ohavnosti, strachu, znechucení"
00:17:28 Divoký vzhled některých božstev s vypoulenýma očima,
00:17:32 tesáky vyčnívajícími z koutku úst,
00:17:35 zježenými vlasy vzbuzující v divákovi úděs,
00:17:38 to vše zahrnuje pocit hrůzy.
00:17:49 Objevuje se v hrozivé a násilnické podobě Velké bohyně.
00:17:54 Bere ji na sebe proto, aby zahubila démony.
00:18:03 Nebo černé bohyně Káli,
00:18:05 která usmrtila obávaného Raktabidžu nesmírně dlouhým jazykem,
00:18:10 na němž zachytila každou kapku krve svého protivníka.
00:18:21 Nebo boha Šivy, jenž se zjevuje jako Dhairava
00:18:24 - Strašlivý, zdobený hrůzyplnými ornamenty.
00:18:28 Za svůj hřích,
00:18:29 za useknutí páté hlavy boha Bráhmy je odsouzen k bloudění po zemi.
00:18:38 Podobně je tomu u dvou drávápal, zuřivých strážkyň vstupu do svatyň,
00:18:43 jejichž hrozivý vzhled má odhánět nepřátele a síly zla.
00:18:49 Totéž platí pro démonický vzhled zhoubných stvoření, nepřátel bohů,
00:18:53 hrdinů a lidí.
00:18:58 Pocitu hrůzy se svým výtvarným výrazem
00:19:01 občas blíží pocit ohavnosti.
00:19:04 Je vyjadřován prostřednictvím některých rysů,
00:19:07 které na sebe při určitých příležitostech berou bohové
00:19:10 strašlivého vzezření, jímž budí více odpor než zděšení.
00:19:29 Pocit ohavnosti ztělesňuje bohyně Čámundá s vysušeným tělem,
00:19:35 propadlými očními důlky a jako by stažená z kůže.
00:19:41 Místo šperků ji zdobí hadi.
00:19:47 Kolem krku má obtočen řetěz z lidských lebek.
00:19:51 Po jejím vyzáblém těle se plazí škorpión,
00:19:54 symbol ničivých schopností bohyně.
00:20:01 Čámundá, hrůzostrašný a přízračný zjev,
00:20:05 jako by navzdory svým zpřelámaným hnátům tančila radostí,
00:20:09 opojená zkázou, kterou za sebou nechává.
00:20:20 Pocit ohavnosti se rodí při spatření bytostí
00:20:24 budících odpor a rovněž při pohledu na odpuzující výjevy,
00:20:28 které v divákovi vyvolávají pochmurné myšlenky a bývají spjaty
00:20:32 s představou rozkladu a hniloby.
00:20:35 Jako tato stránka z mogholského rukopisu,
00:20:38 která ilustruje slavné bajky,
00:20:40 namalované umělcem z Akbarova ateliéru.
00:20:43 Zvířata jsou zachycena nadmíru realisticky.
00:20:46 Zabývají se trháním a požíráním mršiny velblouda.
00:20:58 "Adbhuta - pocit zázračna, jedinečnosti, zvláštnosti"
00:21:04 Vyvolávání pocitu zázračna
00:21:06 bylo oblíbeným námětem indických umělců.
00:21:09 Mnohé ze zázraků bohů
00:21:10 a jejich schopnosti vyvolávat iluzi mája daly vzniknout nesčetným dílům
00:21:15 zobrazujícím zázračné a nadpřirozené skutky.
00:21:19 Mnohokrát byl při konání zázračných činů zpodoben především Krišna.
00:21:24 Svou božskou přirozeností
00:21:26 vykonával skutky budící obdiv a okouzlení jeho blízkých.
00:21:34 Krásným příkladem umění hojsala,
00:21:36 které se vyznačuje někdy až přehnaným,
00:21:38 téměř barokním zpodobením je tato socha vytesaná z břidlice
00:21:43 v polovině 12. století.
00:21:45 Umělec zvěčnil Krišnu, jenž jako by si hrál
00:21:48 a přitom zdvíhal horu Govardhana.
00:21:52 Drží ji v ruce jako velký rozevřený deštník,
00:21:55 aby jím chránil obyvatele Gokuly před proudy deště,
00:21:59 seslanými Indrou, králem bohů a bohem bouřky.
00:22:16 Na sklonku 17. století zobrazil jeden malíř z Mandi boha Krišnu,
00:22:21 jak bere do svých rukou spojených do tvaru číše,
00:22:24 lesní oheň ohrožující život jeho malých společníků
00:22:27 a pije jej.
00:22:33 Umělec znázornil gópy, jak si rukama zakrývají oči.
00:22:38 Tak si to přál Krišna, jenž chtěl skrýt
00:22:41 před jejich pohledem a poznáním povahu zázraku,
00:22:44 který právě vykonával.
00:22:57 Krišna rovněž pozvedl jednoho dne závoj tajemství,
00:23:00 ukázal na nebe a odhalil nevěřícím gópům obydlí a ráj,
00:23:05 do něhož přicházejí čisté duše po smrti.
00:23:09 Ráj, částečně skrývaný mraky,
00:23:13 se však zjevil ve své podstatě a jiskrné nádheře.
00:23:19 Zdrojem okouzlení jsou také zázraky konané velkými askety.
00:23:24 Ti vedou život odříkání v lesní samotě a díky schopnostem,
00:23:28 které získají během dlouhých let přísné disciplíny,
00:23:32 dokáží pohltit celý oceán
00:23:35 nebo svým dechem ovanout celou horu.
00:23:40 "Shanta - pocit klidu"
00:23:50 Pocit klidu prosvítá výrazem vnitřního míru,
00:23:54 jenž vyzařuje ze soch Buddhy,
00:23:57 bráhmanských božstev nebo prostých asketů
00:24:00 pohroužených do meditace, odpoutaných od pozemských pout
00:24:04 a světské služebnosti.
00:24:25 Rádžpútští miniaturisté malovali poklidné pustevny,
00:24:30 útočiště svatých mužů a přístavy v srdci uklidněné přírody,
00:24:35 aby dosáhli výrazu klidu a míru,
00:24:38 který náleží mudrcům ovládajícím své touhy
00:24:41 a přemýšlejícím o vznešených věcech.
00:24:56 Višnu,
00:24:57 s prstem položeným na rty na znamení slibu mlčení,
00:25:02 medituje proto, aby byl i nadále udržován řád světa.
00:25:59 Vyrobila tvůrčí skupina Karla Dvořáka
00:26:02 Česká televize 1999