Doby, kdy na Houtyši bylo beznadějně obsazeno a rozhovory lidí zanikaly ve vypalovačkách tehdy neznámého Ivana Hlase, jsou už bohužel pryč. ### Připravili M. Tichý a M. Straka
00:00:11 PÍSNIČKA: Myšlenka se rozběhne,
00:00:15 o vzpomínku zakopne.
00:00:19 Kdo to tenkrát byl a kde,
00:00:23 možná lepší nevědět.
00:00:27 A teď prsty si už cumlám a v paměti hloubám.
00:00:32 Konečně, ale zbytečně. Bylo to snad možná včera...
00:01:02 V Dejvicích jsme to měli trošičku jednodušší,
00:01:07 protože tady je té krásy víc.
00:01:10 Tady nejsi drcený továrními komíny a nějakým strašidelnými fleky,
00:01:16 které by musel někdo vysvětlovat. My jsme tu měli své rybníčky,
00:01:21 Babu a všechno možné.
00:01:26 Já chápu poetiku těch věcí v Libni a v Karlíně,
00:01:32 ale nechtěl bych tu poetiku zažívat.
00:01:36 Zaplaťpánbu za tu dejvickou.
00:01:39 PÍSNIČKA: Je pět ráno, hlava bolí
00:01:44 a budík pořád vyzvání.
00:01:47 Oči slepený mám a musím zase na ranní.
00:01:54 Tady je ostré světlo a ostrý stín. Ty kontury jsou tvrdě rozdělené.
00:02:34 Náměstí je nedodělaný už od roku 1929.
00:02:39 Kulatý náměstí je hnusný, i když svítí sluníčko.
00:02:43 Ale my ho máme rádi. Jinak je to příšernej Drakulov.
00:02:49 Nejdřív to bylo Vítězné náměstí, potom náměstí Říjnové revoluce...
00:02:53 Za války to byl Wehrmachtplatz. A teď je to zase Vítězné náměstí.
00:02:58 Roto, pochodem vchod!
00:03:14 V roce 1952 až 1954 ministerstvo obrany,
00:03:20 ministr obrany generál Čepička nechal postavit tenhle hotel
00:03:25 jako ubytovnu. Jmenovala se Družba, když byla postavena.
00:03:30 On ji postavil jako svůj výstavní stánek pro návštěvy
00:03:35 z tehdejšího Sovětského svazu
00:03:38 a pro státní návštěvy ze socialistických zemí.
00:03:43 Při otevření měl být přítomen Brežněv, k čemuž nakonec nedošlo.
00:03:48 Z toho důvodu tu také bylo velké prezidentská apartmá.
00:03:53 Čepička chtěl, aby při příjezdu Brežněva
00:03:58 stál na každém schodu generál. Ale generálů bylo málo,
00:04:03 tak nechal to schodiště zmenšit, aby každý generál měl jeden schod.
00:04:14 Přišel tatík plukovník Šabach a vytáhl si cigarety.
00:04:19 Všem došly, tak jsem si vzal z jeho škatulky a zapálil jsem si.
00:04:23 Nastalo trapné ticho. Péťa to chvíli pozoroval, a pak řekl:
00:04:30 Tati, co se tak blbě koukáš? Hippie komuna, to je normálka.
00:04:37 A on, že je všechno dobrý. Chvíli s námi poseděl
00:04:43 a když platil, objednal asi čtvery startky a nechal je tam.
00:04:49 Péťa říkal: Tati, zapomněl sis tady ty cigára.
00:04:54 Plukovník se spiklenecky usmál a řekl: To je pro hippie komunu.
00:05:00 To by se jinde než v Dejvicích nemohlo stát.
00:05:07 Kurva, to snad není pravda!
00:05:27 Nechci už tě holka znát...
00:05:33 Jarda Miller razil heslo Hanspaul City a okolí.
00:05:38 Ještě jsme brali Dejvice. To rozhraní na jednu stranu
00:05:43 byl Špejchar se svojí zahradní restaurací,
00:05:47 kde jsme strávili hodně času...
00:05:50 Praha 6 pro mě začíná na Špejchaře a končí na Hanspaulce.
00:05:56 Dál už to neznám.
00:05:58 Dejvice jsou pro mě Hanspaulka, Bořislavka, Červený vrch,
00:06:03 od Internacionálu ke Kulatému náměstí, po ten Slamník...
00:06:08 Hlavně tam, kde byly ty hospůdky, které jsme navštěvovali.
00:06:13 My jsme se znali s Péťou Šabachem a s Richardem.
00:06:19 Kluci dělali na Hanspaulce a my jsme se zákonitě dozvěděli
00:06:24 my o nich a oni o nás.
00:06:27 My jsme začali chodit do Houteše, oni na Kotlářku,
00:06:32 a tak jsem se octli u společného stolu.
00:06:36 Houteš byla senzační putyka, ale pak to začalo být nesnesitelné,
00:06:41 protože to už byla snobárna.
00:06:45 Já jsem se tam kolikrát ani nedostal.
00:06:52 Pro nás to bylo místo, kde jsme se scházeli. Bylo tam piáno...
00:07:00 Bylo to umožněno dobrotivostí tehdejšího nového výčepního.
00:07:06 Nějakého Miloše Řebíčka. Ta parta, která se scházívala tady níž,
00:07:12 se tam přesunula díky příznivým podmínkám.
00:07:20 Jak to tam vypadalo? No normálně. Byla to začmuzená putyka.
00:07:25 Měla tři místnosti. V jedné byl výčep,
00:07:29 v druhé hráli štamgasti karty a v třetí se hulákalo.
00:07:34 Pak tam byl smradlavej hajzl, který se zavíral o něco později,
00:07:39 aby se, když se zavíralo, nečůralo na auta a do křoví.
00:07:45 Kluci si většinou koupili flašku vína a šli na louku.
00:07:51 To bylo opodál a tam se nezavíralo.
00:07:55 Tam se dělaly ohně a jam session za tichého souhlasu důchodců
00:08:01 a pejskařů, kteří tam ještě ráno nacházeli opilce a párky v křoví.
00:08:10 Mně to zřejmě přirostlo k srdci, protože jsem to jednou viděl
00:08:17 z leteckého pohledu. Kostelík svatého Matěje a tenhle plácek.
00:08:26 Hanspaulská fotbalová liga začala podobně jako hudební hnutí.
00:08:33 Naprosto spontánně,
00:08:37 když nějaké uliční party, které hrály tak, jak kdo přišel,
00:08:43 si najednou řekly, že budou hrát ulice proti ulici.
00:08:50 Hráli jsme na malých hřištích, brankář plus pět hráčů.
00:08:55 Hráli jsme 2 x 30 minut. Začátky byly dost amatérské.
00:09:06 PÍSNIČKA: Vánek zlaté klasy hladí
00:09:09 a z dálky září bílé šaty svatební.
00:09:13 Sám v údivu si šeptám, tak tudy jsem chodíval každý den.
00:09:20 A pak se nahlas zeptám, jak tenkrát zase breptám,
00:09:25 mám radost, že jsem zůstal, jaký jsem.
00:09:30 Kurva, to snad není pravda!
00:09:46 Víš, co je ještě v Dejvicích zvláštní? Umělá zřícenina na Babě.
00:09:51 Tam jsme taky chodili. Tam je lesík a ty skály dolů
00:09:57 ke sračkárně... To je čistička odpadních vod.
00:10:02 V Dejvicích zvaná sračkárna.
00:10:06 A tam je zřícenina, která je uměle postavená.
00:10:12 Já nevím, kdo to vymyslel.
00:10:15 Komunisti ji potom opravili a my jsme tam natočili klip.
00:10:22 Tak to je taky zvláštní dejvický místo.
00:10:27 Tam jsme taky všichni chodili.
00:10:32 Tam byly Babské podvečery poezie a folkbluesové hudby.
00:10:38 Vzešlo to z té doby, kdy po roce 1968 - 1969
00:10:43 tady bylo trošku dusno.
00:10:47 A já jsem chtěl něco udělat,
00:10:50 tak jsme udělali nějakou beatnickou poezii.
00:10:57 Tam hrál i Pepa Nos a Péťa na něj volal: My chceme rokenrol!
00:11:03 On zpíval: Já mám rád nudle s mákem...
00:11:08 A oni na něj: Šťouchaný jsou ptákem! Debile, jdi do hajzlu!
00:11:14 V té době nebylo nic.
00:11:18 My jsme se tam svobodně scházeli, hráli, na všechno jsme prděli,
00:11:23 co bylo pod kopcem nás nezajímalo. Policajti tam moc neprudili,
00:11:28 byl tam relativně klid.
00:11:32 Chladný ráno, vítr fouká. Snad to dospím v tramvaji.
00:11:39 Svetr naruby mám, jen sobota mě zachrání.
00:11:46 První rok nepodchytili, ale ten další nás rozprášili.
00:11:51 Skončilo to vyšetřováním na Čkalovce.
00:11:55 Pak už jsme do toho moc nešli.
00:12:05 Matějská pouť začínala U Špejcharu a končila až nahoře U Matěje,
00:12:11 A celou tu trasu byly stánky, žádné pauzy.
00:12:16 Tam jsme šli rovnou ze školy a kradli jsme holkám cukrovou vatu.
00:12:21 A snažili jsme se dostat načerno na nějaký na kolotoč.
00:12:26 A trhák byl, když jsme se skamarádili s nějakým cirkusákem
00:12:31 a oni nás nechali zabržďovat a odstrkávat ty vozíky.
00:12:36 Když tam někdo chytil odpolední šichtu, tak byl hvězda.
00:12:56 Já se na to vyseru!
00:13:03 Nejde, nejde.
00:13:09 Je tady spousta zvláštností. Například protiletecký kryt,
00:13:15 který je podzemními chodbami propojen s generálním štábem.
00:13:20 Nad centrálním schodištěm jsou obrazy se zajímavými motivy.
00:13:25 Jejich autoři tam třeba zobrazili dělníka opřeného o lopatu.
00:13:31 Takový trochu symbol tehdejší doby.
00:13:38 My jsme nebyli moc pracovití, nebo nebyla vůle za bolševika
00:13:44 nějak se pracovně angažovat.
00:13:47 Když zavřela hospoda,
00:13:51 tak jsme do klobouku složili peníze na jeden sud
00:13:56 a čtyři silní chlapi vynesli piano do Šárky na louku.
00:14:02 A tam jsme měli do rána jam session.
00:14:19 Dejvická galérka měla půvab, protože byla trošičku směšná.
00:14:25 -Já nechci někoho...
-Galérka negalérka!
00:14:29 Franta Rožníček nebyl žádný člen galérky,
00:14:34 ale občas se mu povedl kousek, který byla na hranici zákona.
00:14:38 To byl kamarád, který byl kvartální alkoholik,
00:14:44 kvartálni inteligent a kvartální naprostý pako.
00:14:49 To byl strašně dobrý člověk, ale když se nalil,
00:14:53 tak občas něco ukradl, nebo... On byl pokrývač, tak aby vydělal
00:14:59 peníze na pití, tak jen ty tašky natřel červenou barvou.
00:15:05 Ale ono to zrovna bylo tady na čínském velvyslanectví.
00:15:10 V Dejvicích nejsou fabriky, takže ti lidi byli takoví posunutí.
00:15:16 Ona to byla taková střední vrstva.
00:15:22 Byli jsme tam my, pak lampasácký parchanti...
00:15:28 My jsme proti sobě válčili ulice proti ulici.
00:15:34 Proti Kotěrákům jsme házeli cihly a stříleli jsme na sebe prakama.
00:16:39 Nedělní ráno, oběd doma, a víkend už je za námi.
00:16:47 Špatnou náladu mám, vždyť v pondělí jdu na ranní.
00:17:00 Hospodu si udělají lidi, kteří do ní chodí.
00:17:06 Když jsem bydlel na Smíchově, chodili jsme do hospody U Hermíny.
00:17:12 A jelo to tam skoro jako Houtyš, protože tam chodila dobrá parta.
00:17:17 A v tom to je.
00:17:27 Parta u stolu, každý zpíval jednu sloku a druhý musel navázat druhou.
00:17:32 A kdo to pokazil, tak byl největší debil.
00:17:38 A pak už vím jediný. Ta hvězda hotelu Internacional,
00:17:43 Ivan Hlas, který prodává melouny,
00:17:46 Richard Tesařík, který nádherně zpívá se svým bráchou,
00:17:52 a do toho Kotlářka, tam je všechno...