Kdo je autorem světoznámé písně „Škoda lásky“? Do roka a do dne se splní podmínky prohrané sázky. Unikátní dokument. ### Kamera J. Eisner. Scénář a režie V. Sís
00:01:07 No, tak tedy načněme tu historii.
00:01:09 Byla a jsou na světě 2 města.
00:01:11 A je dobře, že jsou, protože už také být nemusela.
00:01:15 Mnoho zajímavého se v obou městech přihodilo a 3 krátké příběhy,
00:01:19 které vám dnes chceme vyprávět, mají v mnohém poučný svůj začátek.
00:01:23 A to v událostech, které se přihodily přesně
00:01:26 a skoro na den před 500 lety.
00:01:31 Leč, nebojte se, historie kožené a nudné, já, vypravěč, který vás
00:01:35 bude příběhem tímto vésti, jsem dobře si vědom velké nechuti
00:01:38 vás mnohých poučování a výkladů nutícím k zívání.
00:01:45 A proto pokusím se o tón veselý, ba skoro lehkovážný.
00:01:49 Tak tedy např. je Big Ben a je Bigbeat.
00:02:00 - HUDBA BEATLES -
00:03:08 No, na chvíli zas uklidněme se a jděme po smyslu té události
00:03:12 úvodem dlouhým předem slibované.
00:03:16 Račte pohledět i vy, ano, i vy, milý pane.
00:03:19 Tohle je Londýn z léta 1465.
00:03:25 A do tohoto města vydal se před 500 lety český pán,
00:03:28 pan Lev z Rožmitálu se svojí družinou.
00:03:31 Vyjel z Prahy - tehdy ještě padesátivěžaté - a o jeho putování
00:03:34 vše přepečlivě vypsal jistý Václav Šašek z Bířkova:
00:03:38 Vyjeli jsme v den, který následuje po svátku svaté Kateřiny Panny
00:03:43 s 52 koňmi a 1 vozem komorným.
00:03:49 1. noc bylo nám stráviti v Plzni.
00:03:51 A paní plzeňské pěkně se s námi rozloučily.
00:03:55 Přes Německo a země burgungské přicestovali jsme dosti rychle
00:04:00 až do Calais a po několikadenním čekání na příznivý vítr přistáli
00:04:04 pak u břehů anglických.
00:04:06 Když král anglický zvěděl, že pan Lev přijíždí,
00:04:09 poslal mu naproti Herolda a jiné své rady, kteří s naším pánem
00:04:13 pak vjeli do města.
00:04:28 V těch šťastných dnech londýnských nutno jedno vyzvednoutí.
00:04:32 Velký podiv budila délka našich vlasů, a nikterak jsme je
00:04:35 nemohli přivést k tomu, aby uvěřili,
00:04:36 že nám tak narostly od přírody.
00:04:38 Tvrdili, že jsou to vlasy přilepené pryskyřicí, a kdykoliv někdo
00:04:42 z našich lidí šel prostovlasý po ulici, měl kolem sebe víc diváků,
00:04:46 než kdyby tam ukazovali nějaké podivné zvíře.
00:04:51 A protože jsme s sebou měli i nástroje hudební,
00:04:55 tak stejně jako spanilosti kadeří obdivovali se i naší hře,
00:04:59 zvláště pak hře našich bubeníků.
00:05:03 Střih, šmik - a je tady bubeník, proslavený Ringo Starr.
00:05:06 Právě čerstvě oženěný a ještě čerstvě vyznamenaný samotným
00:05:10 Veličenstvím královnou anglickou.
00:05:17 Ptáme se ho, co soudí o naší legendě?
00:05:19 Pan Ringo Starr neví, ale domnívá se, že to začalo ne před 500 lety,
00:05:24 ale před 5 lety tam v Liverpoolu.
00:05:56 - HUDBA BEATLES -
00:06:54 Vypravěč se omlouvá, že tempem víc než perným porušil onen tón
00:06:58 poklidného historického výkladu, a přece mu nedá, aby nezašel
00:07:02 až k oné hospodě, kde poprvé bylo možno slyšeti i viděti ony Beatles,
00:07:07 kteří dnes soupeří s popularitou 4 Dumasových mušketýrů.
00:07:10 Hospoda tato není zatím chráněna památkovou péčí, tedy Britského
00:07:14 historického muzea, ale dá se tušiti tento počin, neb zcela
00:07:18 původní podpisy bigbeatových hráčů jsou již dnes pro mnohé
00:07:22 důležitější, než odhalené tajemství písma klínového.
00:08:20 Stačí! Stačí!
00:08:23 Je nejvyšší čas zanechati onoho hádání pravdy a lži,
00:08:27 tedy spor, kdo přinesl módu dlouhých vlasů i hru nakažlivou
00:08:31 na ostrov klidných mužů.
00:08:34 Tento spor by asi těžko rozhodli i v psychologii poučení bakaláři
00:08:39 Univerzity cambridgské.
00:09:36 Uklidněni klidem tradičně anglickým mohli bychom uzavřít tuto kapitolu
00:09:41 oním zápisem z deníku, že zdálo se, že mravy i obyčeje
00:09:45 vyznávají zde toliko vlastní, jakoby o světě okolním
00:09:49 ničeho nevěděli.
00:09:52 Ale naštěstí dá se dokázat, že i zdání klame.
00:10:22 Pozor, vypravěč mění tón!
00:10:24 Bude mluvit snad hlasem hlubším a způsobem víc než úsporným,
00:10:27 pak zaplétati i rozplétati historii přímo detektivní.
00:10:32 Jsme nedaleko Scotland Yardu.
00:10:39 Potemnělou ulicí jede "dabldekr", typický londýnský
00:10:42 poschoďový autobus.
00:10:44 Náš člověk, kterého hledáme, má mnoho společného
00:10:46 právě s londýnskými autobusy. Jmenuje se Bill Jones.
00:10:56 Kdo je Bill Jones?
00:10:58 Je to řidič londýnského autobusu č. 11, jezdícího do Dalsonu.
00:11:03 Ano, to je Bill Jones. Je to muž neustálých proměn.
00:11:08 Předsedá důležitým schůzím nejvyšší unie zaměstnanců
00:11:11 v londýnské dopravě.
00:11:18 Má čas starat se o svoji zahradu.
00:11:22 Je neustále v pohybu. Mění místa svého působení.
00:11:27 - SLYŠÍME KLAPOT KOPYT -
00:11:49 Sází na koně a sází se o všechno a rád.
00:11:57 Miluje anekdoty...
00:12:00 ...a miluje cestování.
00:12:04 Kdo je vlastně Bill Jones?
00:12:22 A vypravěč opět mění svůj tón.
00:12:25 Ano, přestává hra na detektivku a je tu příběh Billa Jonese,
00:12:29 opravdu řidiče londýnského autobusu č. 11.
00:12:32 Populárního Billa, který, když navštívil naši zemi,
00:12:35 poznal i ona místa, kde se pivo vaří - a to pivo plzeňské.
00:12:41 - ZPÍVAJÍ ANGLICKY ŠKODA LÁSKY -
00:13:05 Bylo by možno připomenouti, že zde byl 1. noclehem
00:13:09 pan Lev z Rožmitálu, že ono políbení od šenkýřky bývalo dřív
00:13:13 právě dobrým zvykem v zájezdních hospodách anglických.
00:13:16 Leč sledujme příběh novodobý.
00:14:32 Jedli, pili, zpívali, dobrou vůli spolu měli.
00:14:36 Jenže právě z toho zpívání vzešlo hádání.
00:14:39 Angličané tvrdili, že "Vyvalte sudy" je píseň jejich, anglická,
00:14:42 a naši si nedali upřít, že to je píseň naše.
00:14:49 A protože Bill Jones rád uzavíral sázky, vsadil se,
00:14:52 že je to píseň anglická.
00:14:54 A když prohraje, pozor, ano, do roka a do dne, že přijede
00:14:59 poschoďovým londýnským autobusem až do Prahy.
00:15:07 - MLUVÍ ANGLICKY -
00:15:22 Ujednáno, potvrzeno.
00:15:31 Ale ráno je moudřejší večera, tak naši chytře zařídili,
00:15:34 že navštíven byl pro jejich spor s Angličany soudce nejpovolanější -
00:15:42 hudební skladatel Jaromír Vejvoda.
00:15:44 - MLUVÍ ANGLICKY -
00:15:59 Polku "Škoda lásky" jsem napsal v roce 1929.
00:16:03 A v r. 1934 byla vydaná tiskem.
00:16:11 Za války jsem dostával dopisy od kamarádů, kteří byli na různých
00:16:16 pracích nasazeni - v Německu, Itálii, Norsku, atd. - a ti mi
00:16:24 psali, že se tam hraje a zpívá polka "Škoda lásky".
00:16:29 Angličani to zpívají anglicky, Němci německy, Italové italsky
00:16:36 a tak dále, my to zpíváme česky, mi psali ti kamarádi.
00:16:43 A všichni říkají, to je písnička naše.
00:16:54 Text na tu polku dělal Václav Zeman a ta polka se jmenuje
00:16:59 "Škoda lásky".
00:17:05 - HRAJE HUDBA -
00:17:16 - ZPÍVAJÍ ANGLICKY -
00:17:41 A Bill Jones svoji sázku prohrál.
00:17:54 Uplynul rok, a Bill Jones to, co slíbil,
00:17:57 mínil i po anglicku dodržet.
00:18:02 - MLUVÍ ANGLICKY -
00:18:33 V předměstí Londýna se již připravoval na dlouhou cestu
00:18:36 "dabldekr" číslo 11.
00:19:16 Nenechali si ujít, páni novináři, tu vzácnou příležitost,
00:19:19 a tak se o tomto putování do země české dovědělo mnoho lidí
00:19:22 na celém světě.
00:19:24 A Václav Šašek z Bířkova by si jenom povzdechl,
00:19:27 jak kronikáři dnešní, k tomu účelu až z Prahy povolaní, nemuseli
00:19:32 pergamen ani brka řezati a vše obrazem přesným plynně
00:19:37 mohou sděliti.
00:20:59 Stalo se poprvé v historii, že londýnský autobus opustil
00:21:03 ulice města svého rodného a opustil i ostrov anglický
00:21:07 a svěřil se lodi, která se vydala na cestu přes moře.
00:21:11 A nebylo ani nutné čekat na příznivý vítr a již se
00:21:15 vzdalovaly ty hory plné vápna, jehož již není třeba v ohni páliti.
00:21:51 Když se kola autobusu zase dotkla pevné země - bylo to v Calais -
00:21:55 tou stejnou cestou, jako kdysi odvážná družina českého pána,
00:21:59 vybavena těžkým vozem komorním, vydal se i vůz poháněný poněkud
00:22:03 čilejšími koňskými silami.
00:24:35 Teprve v Remeši zůstali Angličané na nocleh.
00:24:39 Ale už nejranější zvony doprovázely je na další cestě
00:24:42 k německým hranicím.
00:28:17 Byla teplá červnová noc, když londýnský autobus přejel
00:28:21 hranice naší země.
00:28:56 A najednou tu byl, v pražských ulicích, jediný vyslanec
00:28:59 všech londýnských autobusů.
00:29:01 Trochu pyšný na tolik zvědavých pohledů.
00:29:04 A snad každý, kdo jej viděl, se musel usmát, protože kolem něho
00:29:07 bylo něco z pohody starých ilustrovaných cestopisů,
00:29:10 které se čtou na půdě - a ještě o prázdninách.
00:29:32 Bill Jones musel ukázat autobusu také ta místa,
00:29:35 kde došlo k oné sázce.
00:29:37 K sázce těch dávno už 50letých kluků. A, odpusťte vypravěči
00:29:42 jeho vlastní úvahu, že dokud má svět čas na takové klukovské
00:29:47 nápady, tak to s ním není vůbec tak špatné.
00:31:56 Mnoho míst i lidí poznali ti, které vozil londýnský autobus
00:32:00 po naší zemi.
00:32:02 A navzájem si rozuměli - i bez tlumočníka.
00:32:09 To loučení na hranicích bylo tiché, protože někdy jsou slova
00:32:13 opravdu zbytečná.
00:32:46 Skryté titulky: Simona Sedmihorská Česká televize 2009
Roku 1465 navštívil Zdeněk Lev z Rožmitálu se svou družinou Londýn. Kronikář Václav Šašek z Bířkova napsal, že Angličani vyznávají obyčeje vlastní a podivují se dlouhým vlasům Čechů a jejich hře na hudební nástroje. Dotazovaný Ringo Star tvrdí, že to nezačalo před více než 500 lety, ale začátkem 60. let v Liverpoolu. Londýnský řidič autobusu Bill Jones v Praze prohrál sázku o autorovi světoznámé polky Škoda lásky, důkazem je mu sám Jaromír Vejvoda, kterého navštíví. A do roka a do dne splňuje podmínky své prohrané sázky. Přijíždí svým dvouposchoďovým autobusem se svou manželkou a přáteli do Prahy.