Historie dobývání vzdušného prostoru. Dokumentární cyklus BBC
00:00:24 Česká televize uvádí britský dokumentární cyklus
00:00:28 STOLETÍ LÉTÁNÍ
00:00:48 PŘÍBĚH VÍTĚZSTVÍ ČLOVĚKA NAD VZDUCHEM
00:01:10 NA MĚSÍC A DÁL HISTORIE LETŮ DO VESMÍRU
00:01:19 -Od počátků své existence
00:01:21 lidstvo hledělo s úžasem na Měsíc, Slunce a hvězdy.
00:01:27 Po celou tu dobu lidé lidé toužili vzlétnout vzhůru, dosáhnout nebes
00:01:32 a zjistit co je v nich a co za nimi. Avšak uplynula dlouhá staletí,
00:01:37 než se lety do vesmíru mohly stát skutečností.
00:01:42 -Motory zapojeny. 4... 3... 2... 1... 0 ...
00:01:53 -Bylo to snad nejúžasnější dobrodružství v dějinách.
00:02:02 Měsíční raketa startuje.
00:02:05 Začíná první výprava člověka na Měsíc a zpět.
00:02:33 Snílci pochopili už před staletími, že hlavním problémem letů do vesmíru
00:02:38 bude vhodný pohon.
00:02:45 Francouzský myslitel Cyrano z Bergeracu si představoval,
00:02:49 že jak na Slunci, tak na Měsíci jsou živé bytosti.
00:02:52 Aby je mohl navštívit,
00:02:55 potřeboval pro svůj dopravní prostředek nový pohon.
00:02:58 -Pro tento účel jsou některé z nich velmi vhodné.
00:03:01 Je možné je urychlit svazkem prskavek,
00:03:04 jejichž silou jsou vyneseny do vzduchu.
00:03:07 Ty mohou sloužit místo křídel a lodi vypadají jako létající drak.
00:03:14 -Bergerac našel správnou odpověď: raketový pohon.
00:03:18 Koncem 19. století se spisovatelé vědecko-fantastických příběhů,
00:03:23 jako Jules Verne nebo H. G. Wells,
00:03:27 shodli v tom, že klíčem k bráně do vesmíru bude raketa.
00:03:31 Ruský fyzik Konstantin Eduardovič Ciolkovskij byl prvním vědcem,
00:03:36 který na raketu pohlížel seriózně jako na prostředek pro lety člověka
00:03:40 do kosmického prostoru.
00:03:42 Místo pevného paliva navrhl použít
00:03:45 mnohem účinnější kapalné pohonné látky.
00:03:49 Americký fyzik Robert Goddard se nejprve věnoval
00:03:52 vývoji raket na pevné palivo,
00:03:55 které by nahradily meteorologické balóny.
00:03:59 Byl prvním odborníkem,
00:04:01 který rozpoznal důležitost tvaru trysky pro zvýšení tahové síly.
00:04:06 Až později Goddard dospěl k závěru,
00:04:09 že budoucnost patří kapalným pohonným látkám.
00:04:13 A roku 1926 takovou raketu jako první vyzkoušel.
00:04:16 Mezitím sedmihradský Němec profesor Hermann Oberth
00:04:20 publikoval významnou knihu
00:04:23 "Raketou do meziplanetárního prostoru".
00:04:27 Vzbudila ohromný zájem o rakety především v Evropě,
00:04:31 kde bylo založeno několik raketových společností.
00:04:35 Tito nadšenci viděli často v raketovém pohonu všelék.
00:04:39 Avšak výsledky obvykle neodpovídaly očekávání.
00:04:53 Zatím Robert Goddard v Americe pokračoval ve vývoji
00:04:56 klasických raket.
00:04:58 V polovině 30-tých let je vybavil i aerodynamickými stabilizátory
00:05:03 a řídícími gyroskopy.
00:05:05 Tyto rakety dosáhly výšky několika kilometrů a rychlosti až 1 200 km/h.
00:05:12 Avšak vedoucí postavení v raketové technice převzali Němci.
00:05:17 Nacisti, kteří přišli k moci roku 1933,
00:05:20 pochopili brzy význam raket pro válečné účely.
00:05:25 Za přísného utajování vybudovali roku 1937 v Peenemünde
00:05:29 na pobřeží Baltského moře
00:05:31 experimentální středisko pro vývoj nových zbraní.
00:05:35 Jedním z vědcu, kteří v něm našli uplatnění,
00:05:39 se stal i pětadvacetiletý Werner von Braun,
00:05:42 který se raketami začal zabývat už jako student.
00:05:46 Od roku 1938 vedl v Peenemünde vývoj raket řady A - Agregát.
00:05:59 Tento prototyp měl dolet 17 km.
00:06:06 Po rozpoutání války v roce 1939
00:06:08 byly práce řízené von Braunem zpomaleny Hitlerovým rozhodnutím,
00:06:13 aby část financí byla z Peenemünde převedena na Luftwaffe.
00:06:17 Navzdory řadě problémů však vývoj raket pokračoval.
00:06:32 Teprve roku 1943, když se válečné výsledky začaly měnit,
00:06:37 rozhodl se Hitler jednoznačně vsadit na tzv. zbraně odplaty.
00:06:42 Mezi ně patřila létající bomba V-1, vyvinutá rovněž v Peenemünde,
00:06:47 a von Braunova raketa V-2.
00:06:53 Zpravodajské služby Spojenců však postupně přišly na to,
00:06:58 co se v Peenemünde děje.
00:07:01 V srpnu 1943 britské bombardéry na středisko tvrdě zaútočily.
00:07:22 Způsobily těžké škody
00:07:24 a přispěly k rozptýlení programu zbraní odplaty.
00:07:32 Kupříkladu výroba von Braunovy V-2 byla přesunuta do podzemní továrny
00:07:36 v Hartském pohoří jižně od Hannoveru.
00:07:53 V červnu 1944 odpověděl Hitler na vylodění spojenců ve Francii
00:07:58 nasazením své první zbraně V.
00:08:01 Byla to létající bomba s náporovým motorem
00:08:04 zaměřovaná na cíle v Británii.
00:08:27 O tři měsíce později byly nasazeny rovněž rakety V-2,
00:08:30 vypouštěné z mobilních ramp,
00:08:33 na území okupované Belgie a Holandska.
00:08:54 Po svém startu V-2 dosahovala rychlosti 5 800 km/h a výšky 30 km.
00:09:01 S tunovou hlavicí měla dolet přes 300 km
00:09:04 a byla schopna zasahovat cíle v jižní Anglii.
00:09:11 Naštěstí V-2 přišla příliš pozdě, než aby zvrátila průběh války.
00:09:16 Německo, sevřené ze západu i z východu,
00:09:20 bylo v květnu 1945 nuceno kapitulovat.
00:09:26 Von Braun s rukou zlomenou při úrazu se vzdal Američanům
00:09:30 a s ním celá skupina jeho nejbližších spolupracovníků.
00:09:34 Západní spojenci se rovněž zmocnili podzemní továrny na V-2 v Hartzu.
00:09:56 Také Rusové získali některé raketové vědce,
00:09:59 část dokumentů a zařízení a odvezli je do Sovětského svazu.
00:10:05 Později na počátku studené války začali jak Rusové, tak Američani
00:10:10 rozvíjet vlastní raketové programy vycházející z V-2.
00:10:19 Počátkem 50. let, kdy už obě strany disponovaly nukleárními zbraněmi,
00:10:24 začaly klást důraz na vývoj raket s dlouhým doletem.
00:10:32 Avšak na využití raketového pohonu pro lety do vesmíru se zapomnělo.
00:10:39 Americký prezident Dwight Eisenhower
00:10:42 ohlásil uspořádání mezinárodního geofyzikálního roku 1957-58.
00:10:49 -Během tohoto období, které potrvá 18 měsíců,
00:10:52 spojí vědci z USA své úsilí s dalšími odborníky
00:10:56 z celkem šedesáti národů,
00:10:59 aby uskutečnili dosud nejkomplexnější výzkum naší planety.
00:11:06 -Američtí i sovětští vědci oznámili, že vyšlou své rakety do vesmíru.
00:11:10 Avšak jako první dosáhli tohoto úspěchu Sověti.
00:11:18 4. října 1957 vyslali na dráhu kolem Země první umělou družici Sputnik 1.
00:11:23 Radiové signály, které vysílala z vesmíru,nadchly lidi celého světa.
00:11:27 Avšak pro Spojené státy byl ruský triumf nepříjemným překvapením
00:11:31 a mnoho Američanů doslova šokoval.
00:11:36 -Mohli jsme to být my.
00:11:38 -My jsme měli být první.
00:11:41 -Američané jsou znepokojeni tím, že cizí země, a navíc nepřátelská,
00:11:45 dokázala něco takového.
00:11:47 -A obáváme se, že mají ještě něco dalšího,
00:11:50 o čem většina lidí nemá ani ponětí.
00:11:53 -Americké rozladění se ještě zvětšilo o měsíc později,
00:11:56 když se na oběžnou dráhu dostal Sputnik 2,
00:11:59 na jehož palubě byl psík Lajka.
00:12:07 Protože v té době ještě neexistovala technika pro návrat z vesmíru,
00:12:11 ochránci zvířat na západě experiment kritizovali.
00:12:17 Americkou odpovědí na Sputniky měla být družice námořnictva Vanguard,
00:12:22 jejíž hmotnost byla necelých 10 kg,
00:12:25 zatímco Sputnik 2 vážil přes půl tuny.
00:12:30 Když však měl 6. prosince 1957 Vanguard odstartovat,
00:12:34 raketa se sotva vznesla, vzápětí se zhroutila zpět na rampu
00:12:38 a explodovala.
00:12:42 -Sto milionů dolarů v této chvíli
00:12:44 zmizelo v hustém dýmu ohnivé oranžové koule
00:12:47 mimo jiné experimentální letoun
00:12:54 -Až nyní se Amerika obrátila na Wernera von Brauna
00:12:57 řídícího výzkumný tým pozemní armády.
00:13:00 Dostal za úkol rychle dokončit vývoj rakety Juno,
00:13:04 která by na oběžnou dráhu dopravila válcovou družici Explorer.
00:13:11 Explorer 1 byl ke startu připraven 31. ledna 1958
00:13:15 a Země čekala se zatajeným dechem.
00:13:25 Úspěšný start byl první slabou náplastí na americkou hrdost.
00:13:36 V další fázi kosmických závodů začaly obě země usilovat
00:13:39 o vyslání člověka do vesmíru.
00:13:42 Avšak bylo zapotřebí více poznatků o vlivu kosmického letu
00:13:45 na lidský organismus.
00:13:48 Američani k tomu používali mimo jiné experimentální letoun
00:13:51 North American X-15.
00:14:03 V říjnu 1958 prezident Eissenhower oznámil vytvoření
00:14:07 Národního úřadu pro letectví a kosmický prostor - NASA.
00:14:12 Tento krok odstranil sebevražedné soupeření mezi složkami armády.
00:14:17 Civilní povaha NASA měla být rovněž signálem Moskvě,
00:14:20 že americký kosmický program má mírové cíle.
00:14:25 Nejbližším úkolem bylo provést výběr kandidátů pro let do vesmíru.
00:14:29 Jak Rusové tak Američani se rozhodli pro stíhací piloty
00:14:33 tryskových letadel,
00:14:35 kteří měli nejlepší předpoklady přizpůsobit se kosmickým podmínkám.
00:14:43 Mezi ně patří především stav beztíže.
00:14:51 Pro projekt, který NASA nazvala Mercury,
00:14:55 bylo vybráno 7 amerických stíhacích letců.
00:14:58 Sověti shromáždili početnou skupinu svých budoucích kosmonautů
00:15:02 v utajovaném středisku zvaném Hvězdné městečko poblíž Moskvy.
00:15:10 Ruští odborníci vypracovali podrobnou metodiku
00:15:14 výběru vhodných kandidátů.
00:15:17 K posouzení nejlepších fyzických předpokladů, potřebných znalostí
00:15:21 a schopností rychle reagovat na nepředpokládané okolnosti,
00:15:25 byly zapotřebí speciální testy.
00:15:28 Dalšími klíčovými problémy byla vhodná povaha a charakter.
00:15:33 Mezitím kosmické sondy, především ruské měsíční stanice Luna,
00:15:37 vyslaly mnoho cenných informací o vzdálenějším prostoru.
00:15:43 Američani se soustředili zejména na získání lepších znalostí
00:15:47 o fyziologických efektech vesmírného prostředí.
00:15:51 A proto nejprve vyslali na oběžnou dráhu opičky i další zvířata.
00:16:07 Avšak bez ohledu na starty raket do vzdálenějšího vesmíru
00:16:11 se Sověti soustředili také na nejbližší cíle.
00:16:14 12.dubna 1961 byla ke startu připravena
00:16:18 modifikovaná mezikontinentální raketa SS-6.
00:16:22 Do křesla kosmické lodi Voschod v hlavici rakety
00:16:26 usedl mladý důstojník letectva Rudé armády Jurij Gagarin.
00:16:30 Své pocity při startu později popsal:
00:16:33 -Pohlédl jsem na hodinky.
00:16:35 Bylo 9 hodin 7 minut moskevského času.
00:16:38 Slyšel jsem pronikavý svist a ohlušující hluk.
00:16:42 Ohromná loď se otřásala a zvolna,
00:16:44 velmi zvolna, opouštěla startovní rampu.
00:16:47 Řev raketových motorů mně připomínal hudbu budoucnosti.
00:16:54 -Tady je zpravodajství BBC.
00:16:57 Celá Moskva napjatě očekává uvítání prvního kosmonauta světa,
00:17:00 majora Gagarina.
00:17:03 Tento důstojník Rudé armády vzlétl ve 4,5-tunové lodi
00:17:06 z neznámého místa na území Sovětského svazu.
00:17:12 -Gagarin vykonal jeden oblet kolem Země,
00:17:15 kterou viděl tak jako doposud nikdo před ním.
00:17:27 Doslova přes noc se stal mezinárodním hrdinou.
00:17:32 Stejně jako v minulosti,
00:17:35 i tentokrát sovětský vůdce Nikita Sergejevič Chruščov
00:17:38 využil úspěchu pro propagandistické cíle.
00:17:42 Gagarin podnikl cestu kolem světa a kamkoli přijel,
00:17:46 všude byl nadšeně oslavován tisícihlavými davy.
00:17:55 Amerika byla znovu překvapena.
00:17:59 Avšak nově zvolený prezident John Fitzerald Kennedy našel odpověď.
00:18:03 Prohlásil, že Američané mohou přistát na Měsíci do konce 60. let.
00:18:08 -Rozhodli jsme se ne proto, že to bude snadné,
00:18:11 ale protože to bude náročné.
00:18:14 Protože tento cíl prověří naše schopnosti i možnosti.
00:18:18 A protože je cílem nás všech, nejsme ochotni ho odkládat
00:18:21 a máme v úmyslu jej dosáhnout.
00:18:27 -Prvním Američanem, který se vydal do vesmíru, byl Allan B. Shepard,
00:18:32 jehož let se uskutečnil 5. 5. 1961, tři týdny po Gagarinovi.
00:18:44 Než se úspěšně vrátil a přistál na vlnách Atlantiku,
00:18:48 strávil ve vesmíru pouhých 15 minut.
00:18:55 Důstojník vojenského letectva Gus Garryson,
00:18:59 který měl jeho let o dva a půl měsíce později zopakovat,
00:19:02 však svou kabinu Mercury 4 utopil, když se předčasně otevřel poklop.
00:19:07 Kabina zůstala až do roku 1999 na dně oceánu.
00:19:16 Garrysonova zkušenost byla první připomínkou,
00:19:19 že kosmické lety v sobě skrývají reálné riziko.
00:19:23 Až do února 1962 nebyli Američani schopni Gagarinův čin zopakovat.
00:19:29 Teprve John Glenn v kabině Mercury 6 dosáhl oběžné dráhy,
00:19:33 na kterou ho vynesla raketa Atlas.
00:19:39 Glenn uskutečnil 3 oblety kolem Země.
00:19:42 Později své pocity shrnul:
00:19:45 -Nevím jak vám vylíčit den,
00:19:47 v němž jsem viděl čtyři nádherné západy Slunce.
00:19:51 Tři na oběžné dráze a čtvrtý na Zemi.
00:19:54 -Byl to opravdu velmi neobvyklý zážitek.
00:20:02 Amerika měla konečně svého kosmického hrdinu.
00:20:15 Avšak další americký kosmonaut Scott Carpenter
00:20:19 měl během letu problémy a přistál s odchylkou 200 kilometrů.
00:20:36 V létě následujícího roku 1963
00:20:39 Rusové oslavovali další kosmické prvenství.
00:20:43 Valentina Těreškovová se stala první ženou ve vesmíru.
00:20:53 Trvalo pak celých dvacet let,
00:20:56 než se vydala do vesmíru další kosmonautka.
00:21:01 Nikita Chruščov dychtil
00:21:03 po maximálním propagandistickém účinku
00:21:07 a později proto uspořádal svatbu
00:21:09 Valentiny Těreškovové s kosmonautem Nikolajevem.
00:21:15 Dalším významným krokem vpřed byla úprava kosmické lodi Voschod,
00:21:19 aby v ní mohli letět tři kosmonauti najednou.
00:21:22 Pod názvem Voschod 1 byla dokončena na podzim 1964.
00:21:29 V říjnu 1964 loď poprvé vzlétla.
00:21:44 Aby se do ní posádka vešla, musela startovat bez skafandrů
00:21:48 a bez katapultovacích křesel.
00:21:57 Na oběžné dráze nezůstala déle než jeden den.
00:22:17 Před přistáním byl dopad přibrzděn raketovým impulsem.
00:22:22 Voschod 2 startoval v březnu 1965 s dvoučlenou posádkou.
00:22:26 Místo třetího sedadla
00:22:28 byla instalována nafukovací výstupní komora,
00:22:31 takže kosmonaut Alexej Leonov mohl na oběžné dráze
00:22:35 vystoupit ve skafandru do volného prostoru
00:22:38 a strávit v něm víc než deset minut.
00:22:41 Návrat byl sice dramatický, protože se skafandr ve vakuu nafoukl
00:22:45 a kosmonaut se vsoukal zpátky úzkým průlezem
00:22:48 jen s největšími obtížemi,
00:22:51 ale Sověti si mohli připsat další prvenství.
00:23:01 Americkou obdobou Voschodu byla dvoumístná kosmická loď Gemini.
00:23:05 První let v ní uskutečnili pět dnů po Voschodu
00:23:08 kosmonauti Guss Greyson a John Young.
00:23:15 V červnu 1965 do otevřeného prostoru ve vesmíru
00:23:18 jako první Američan vystoupil Ed Walley.
00:23:28 Následující lety programu Gemini prověřily řadu technických postupů
00:23:32 potřebných později pro výpravy na Měsíc.
00:23:44 V téže době bezpilotní sondy pokračovaly v průzkumu Měsíce.
00:23:48 Úkolem sovětských Lun bylo přistát na jeho povrchu.
00:23:52 Po několika neúspěšných pokusech se to počátkem roku 1966
00:23:56 jako první zdařilo Luně 9.
00:24:03 Američani měli programy tři:
00:24:05 Sondy Ranger získávaly snímky vybraných oblastí
00:24:08 během volného pádu na povrch,
00:24:11 kdežto sondy Survivor byly schopny na povrchu Měsíce přistát.
00:24:15 Pět sond Lunar Orbiter fotografovalo Měsíc z oběžné dráhy.
00:24:19 S každou další úspěšnou sondou
00:24:22 jsme se o krůček přiblížili k přistání člověka.
00:24:25 Avšak v zápětí poté utrpěl americký i sovětský měsíční program
00:24:29 těžké ztráty.
00:24:35 Rusové připravovali pro lety k Měsíci dvě rakety.
00:24:39 Nový tajný mohutný nosič N-1 a menší vojenský Proton.
00:24:44 Avšak rivalita konstrukčních týmů, špatná organizace práce
00:24:48 a nejednotnost řízení vedly k opožďování vývoje.
00:24:53 Při svém prvním letu kolem Země
00:24:56 havarovala v dubnu 1967 kosmická loď Sojuz.
00:24:59 Na oběžné dráze došlo k poruše stabilizace lodi,
00:25:03 při přistávání se zamotaly šňůry padáku
00:25:05 a pilot Vladimír Komarov tragicky zahynul.
00:25:09 Další rána měsíčnímu programu.
00:25:14 Americký pilotovaný měsíční program dostal název Apollo
00:25:18 a první část lodi, velitelská sekce, byla předána technikům NASA
00:25:21 v srpnu 1966.
00:25:29 27. ledna 1967 kosmonauti Grissom, White a Chaffee
00:25:33 prováděli uvnitř velitelského modulu
00:25:36 na vrcholku rakety běžné předstartovní testy.
00:25:41 Stěžovali si na špatnou kvalitu komunikace a zkoušky byly přerušeny.
00:25:46 Vzápětí kosmonauti ohlásili požár v kabině
00:25:49 vzniklý následkem elektrického zkratu.
00:25:52 Nepodařilo se jim včas otevřít poklop a kabinu opustit.
00:25:55 Modul explodoval a všichni tři zahynuli.
00:25:58 Zdálo se, že smělá výzva prezidenta Kennedyho
00:26:01 vyslat člověka na Měsíc před koncem desetiletí,
00:26:04 zůstane nenaplněným snem.
00:26:16 Avšak ani jednoho z velkých soupeřů neúspěchy neodradily od úmyslu
00:26:20 vyslat pilotovanou expedici na Měsíc co nejdříve.
00:26:25 Američani vyzkoušeli novou obří raketu Saturn 5,
00:26:28 rekonstruovali velitelský modul Apolla
00:26:31 a v říjnu 1968 v něm uskutečnili první zkušební let kolem Země
00:26:36 Apollo 7.
00:26:44 Tříčlenná posádka Walter Schirra, Donn Eisele a Walter Cunningham
00:26:48 strávila na oběžné dráze 10 dní
00:26:51 a tento úspěch pomohl Americe vrátit se do hry.
00:27:04 V téže době se rovněž dokončoval modul pro přistání na Měsíci.
00:27:08 Aby se program urychlil, došlo k operativní změně
00:27:12 harmonogramu zkoušek.
00:27:15 Hned další krok vedl o Vánocích 1968 k Měsíci,
00:27:19 kolem něhož kosmonauti v Apollo 8 desetkrát oblétli.
00:27:23 Hluboce to na ně zapůsobilo a své dojmy vyjádřili slovy:
00:27:26 -Člověk tu má pocit ohromné osamělosti
00:27:29 a hrozivé expanze nicoty.
00:27:32 Zcela určitě to není příliš pohostinné místo pro život a práci.
00:27:41 -Rusové se zatím stále potýkali s problémy
00:27:45 ve vývoji své měsíční rakety,
00:27:47 jejíž uspěchané měsíčná starty končily haváriemi.
00:27:58 Jedinou útěchou bylo úspěšné setkání
00:28:01 a spojení dvou pilotovaných kosmických lodí Sojuz,
00:28:04 při němž došlo k prostřídání posádek.
00:28:14 v březnu 1969 byl americký měsíční modul konečně hotov
00:28:18 a let Apolla 9 představoval první kompletní vyzkoušení
00:28:23 celé kosmické lodi na dráze kolem Země.
00:28:26 V přípravách zbýval už jen poslední důležitý krok.
00:28:30 Generálkou na měsíční přistání se v květnu 1969 stal let Apolla 10.
00:28:37 Na jeho palubě byli kosmonauti Stafford, Young a Cerman.
00:28:43 V měsíčním modulu zvaném Snoopy sestoupili do výšky
00:28:46 pouhých 15 km nad povrchem a na dráze kolem Měsíce
00:28:50 se opět úspěšně spojili s velitelskou lodí Charlie Brown.
00:29:01 Ruské naděje skončily počátkem července definitivně v plamenech,
00:29:05 když jejich obří superraketa po startu explodovala.
00:29:12 Cesta pro Američany byla volná.
00:29:14 Výzvu prezidenta Kennedyho z května 1961 měli splnit
00:29:18 Neil Armstrong, Michael Collins a Buzz Aldrin.
00:29:23 16. července 1969 ráno si oblékli skafandry a byli připraveni.
00:29:29 Apollo 11 se vydává na cestu.
00:29:33 -6... 5... 4...
00:29:37 3... 2... 1... 0...
00:29:39 Všechny motory zapojeny.
00:29:42 Start!
00:29:44 -V 9 hodin 32 minut místního času Apollo 11 startuje.
00:29:49 Kosmonauty na jejich pouti k nebesům
00:29:52 doprovázely naděje miliónů lidí z celého světa.
00:29:56 Nosná raketa Saturn 5 měla 3 stupně,
00:29:59 které se vždy po vyčerpání pohonných látek odhazovaly.
00:30:03 -Tah všech raketových motorů je v pořádku.
00:30:07 Podle telemetrie pracuje 2. stupeň perfektně.
00:30:15 -Dřív, než se oddělil 3. stupeň,
00:30:18 směřovala už kosmická loď Apollo k Měsíci.
00:30:22 Po třech dnech letu byl celý komplex uveden
00:30:25 na dráhu kolem Měsíce
00:30:27 a závěrečná fáze nastala poté, co se měsíční modul pojmenovaný Orel
00:30:31 od lodi oddělil a zamířil k povrchu Měsíce.
00:30:35 Čtyři a půl dne po startu Apollo 11 dosáhlo cíle.
00:30:59 -Orel rozepjal křídla.
00:31:09 Zbývá 60 sekund.
00:31:11 Dolů třičtvrtě, kupředu 12 metrů, dolů třičtvrtě.
00:31:16 Kolem se začíná vířit prach.
00:31:23 10 metrů, třičtvrtě dolů...
00:31:26 Vidíme stín. Kupředu, kupředu!
00:31:29 Uhýbám trochu doprava.
00:31:31 Půl dolů... 30 sekund.
00:31:36 Svítí kontakt. Motor zastaven.
00:31:39 -Rozumíme. Jste dole.
00:31:41 -Tady základna Tranquility.
00:31:44 Orel přistál.
00:31:54 -Za dalších 6,5 hodiny Neil Armstrong
00:31:58 zvolna sestupoval po žebříku dolů.
00:32:06 -Teď se pustím žebříku.
00:32:11 Je to malý krok pro člověka...
00:32:16 ... a velký skok pro lidsvo!
00:32:22 Záběry prvních lidských stop na povrchu jiného vesmírného tělesa
00:32:25 budou navždy patřit mezi nejúžasnější fotografie všech dob.
00:32:30 A jaký je Měsíc?
00:32:32 -Svým způsobem je podivně krásný.
00:32:34 Trochu to tu připomíná Náhorní poušť ve Spojených státech.
00:32:38 Je to jiné, ale je to tu kolem moc hezké.
00:32:43 -Rozumím. Výstup pokračuje skvěle.
00:32:46 -Teď právě vztyčují vlajku.
00:32:49 Mám pocit, že široko daleko jsem jediným člověkem,
00:32:52 který to nevidí v televizi.
00:32:54 -Vlajka s hvězdami a pruhy byla pevně ustavena.
00:33:02 Později Buzz Aldrin popsal pocity při chůzi.
00:33:06 -Uvědomil jsem si,
00:33:08 o čem psal Isaac Newton už před dvěma stoletími.
00:33:12 Hmotnost a váha není totéž.
00:33:14 Vážil jsem jen 27kg, avšak moje hmotnost byla stejná jako na Zemi.
00:33:20 Problém mi dělala moje setrvačnost.
00:33:23 Abych se správně zastavil nebo otočil,
00:33:26 musel jsem plánovat pohyby několik kroků dopředu.
00:33:37 -Brzy však nastal čas k návratu.
00:33:43 -3... 2... 1...
00:33:46 Motor zažehnut.
00:33:52 Vypadá to skvěle.
00:33:58 -Na oběžné dráze kolem Měsíce
00:34:01 se měsíční modul setkal s velitelským modulem,
00:34:04 v němž čekal Michael Collins
00:34:07 a pak se Apollo 11 mohlo vydat na cestu domů.
00:34:13 Kosmonauti bezpečně přistáli v Tichém oceáně
00:34:16 jihozápadně od Hawajských ostrovů.
00:34:25 Brzy nad nimi kroužily helikoptéry, aby je vyzvedly.
00:34:29 Byli dopraveni na palubu letadlové lodi Hornet,
00:34:32 kde je uvítal prezident Richard Nixon.
00:34:35 -Budu stručný. Čeká na vás spousta práce.
00:34:38 Cítite se opravdu tak dobře, jak vypadáte?
00:34:40 -Ano, pane prezidente, cítíme se doopravdy výborně.
00:34:44 -Jak jsem pochopil Franka Bormana,
00:34:46 tak jste po návratu z vesmíru o něco mladší. Je to tak?
00:34:49 -Jsme opravdu mladší než Frank Borman.
00:34:55 -Aldrin, Armstrong a Collins
00:34:58 uskutečnili nejúžasnější dobrodružství v dějinách lidstva.
00:35:09 Apollo 11 však neznamenalo konec amerického měsíčního programu
00:35:13 a v následujících třech letech
00:35:15 se uskutečnilo ještě 6 dalších výprav.
00:35:24 Kosmonauti pokračovali ve vědeckém výzkumu Měsíce.
00:35:28 Aby se mohli vydat i do vzdálenějšího okolí,
00:35:31 dostali při pozdějších výpravách na pomoc elektromobil
00:35:35 zvaný "měsíční bugina".
00:35:40 V různých oblastech tak mohli nasbírat
00:35:43 stovky kilogramů vzorků měsíčních hornin.
00:35:57 A přivezli je k podrobnému rozboru na Zemi.
00:36:08 Sověti se museli spokojit s bezpilotními sondami.
00:36:12 Luna 16 přivezla vzorky hornin
00:36:15 a Lunochod byl dálkově řízen ze Země.
00:36:31 Avšak jak na vlastní kůži poznala posádka Apolla 13 v dubnu 1970,
00:36:36 vesmír zůstával i nadále nebezpečným místem.
00:36:41 Start probíhal hladce.
00:36:44 -2... 1... 0... Start!
00:36:47 Startujeme přesně ve 2:13.
00:36:55 -Všechno vypadalo jako obvykle.
00:37:04 Dokud...
00:37:06 -Máme tu problém.
00:37:08 -Tady Huston. Opakujte to, prosím.
00:37:11 -Hustone, máme problém.
00:37:13 V hlavní sběrnici B došlo k poklesu napětí.
00:37:16 -Rozumím. Podpětí v hlavní sběrnici B.
00:37:19 Dobrá, zůstaňte na příjmu, třináctko. Podíváme se na to.
00:37:26 -Kyslíková nádrž služebního modulu explodovala
00:37:29 a palivové články selhaly.
00:37:32 Situace vypadala bezvýchodně a řídící středisko zápasilo s časem,
00:37:36 aby našlo řešení, jak kosmonautům Jimu Lowellovi, Johnu Swigertovi
00:37:40 a Fredu Haiseovi zachránit život.
00:37:45 -Hustone, tady Odysea.
00:37:53 -Vidíme vás na obrazovce. Vypadáte opravdu báječně.
00:37:57 -Po šesti dnech letu posádka šťastně přistála v Tichém oceánu
00:38:01 a milióny pozemšťanů napjatě sledujících vzrušující drama
00:38:04 si mohly ulehčeně vydechnout.
00:38:22 Posádka sovětské lodi Sojuz 11 v červnu 1971 tolik štěstí neměla.
00:38:29 Na počátku přistávacího manévru došlo k dehermetizaci kabiny
00:38:32 a během sestupu všichni tři kosmonauti uvnitř zahynuli.
00:38:42 V prosinci 1972 přistála na Měsíci poslední výprava Apollo 17.
00:38:49 Eugene A. Cernan a Harrison Schmitt strávili na jeho povrchu tři dny,
00:38:54 během kterých nasbírali 110 kg vzorků hornin.
00:39:02 Když se vraceli zpět, nemohli tušit, že budou posledními lidmi na Měsíci
00:39:06 v tomto století.
00:39:17 Pro Ameriku,
00:39:19 která současně vynakládala ohromné částky na válku ve Vietnamu,
00:39:24 se pokračování měsíčního programu stalo neúnosně nákladné.
00:39:35 V dalších letech jak Spojené státy, tak Sovětský svaz
00:39:38 změnily cíle svých kosmických programů.
00:39:41 Soustředily se na dlouhodobé pilotované lety kolem Země
00:39:45 v orbitálních stanicích.
00:39:54 V letech 1973-1974 Američani uskutečnili tři výpravy
00:39:58 na stanici Skylab,
00:40:01 z nichž poslední trvala tehdy rekordních 84 dní.
00:40:06 Posádky Skylabu se naučily zvládnout
00:40:09 dlouhodobé působení beztížného stavu.
00:40:12 Vnímání směru nahoru a dolů můžete během několika sekund změnit,
00:40:16 kdykoli se vám zachce.
00:40:18 Když přecházíte z jedné paluby na druhou a jste vzhůru nohama,
00:40:22 řeknete zkrátka svému mozku:
00:40:24 "Chci, aby to byla cesta nahoru." A váš mozek souhlasí.
00:40:28 Záleží jen na vás.
00:40:34 A jaký význam měly výpravy Skylabu pro posádky?
00:40:38 -Myslím, že největším úspěchem této expedice je délka jejího trvání.
00:40:42 Potvrdili jsme, že člověk dokáže vykonat to, co si předsevzal.
00:40:46 Je schopen vydat se do vesmíru
00:40:49 a na oběžné dráze si vytvořit svůj domov.
00:40:54 -Sovětskou obdobou se stal program Saljut,
00:40:58 který v letech 1984-85 vyvrcholil letem Saljutu 7.
00:41:08 Kosmonauti v této stanici dokázali kroužit kolem Země plných 237 dní.
00:41:17 V říjnu 1985 komplex opustili,
00:41:20 avšak následujícího roku se k němu znovu vrátili
00:41:23 a Saljut 7 zůstal na dráze ještě dalších pět let.
00:41:31 Z dlouhodobých výprav se kosmonauti vraceli na Zemi zcela v pořádku,
00:41:35 i když po přistání mívali problémy s adaptací.
00:41:48 V polovině 70. let jsme se dočkali i výpravy,
00:41:51 která zahájila novou éru mezinárodní spolupráce ve vesmíru.
00:41:55 V červenci 1975 vzlétli krátce po sobě lodi Apollo a Sojuz,
00:42:00 které uskutečnily první setkání
00:42:03 amerických a sovětských kosmonautů v kosmickém prostoru.
00:42:19 Koncem 70. let začal výrazně vzrůstat počet nových družic.
00:42:23 Pro jejich starty, případné opravy
00:42:26 a zejména pro dopravu posádek na orbitální stanice
00:42:29 začaly ve Spojených státech vyvíjet
00:42:32 opakovaně použitelný kosmický raketoplán.
00:42:37 První exemplář, Columbia, odstartoval poprvé 12. dubna 1985.
00:42:43 -Zážeh motorů... Start!
00:42:45 A kosmický raketoplán opouští rampu.
00:42:58 -Když raketoplán dokončil své úkoly ve vesmíru,
00:43:01 vrátil se na Zemi, kde přistál podobně jako letadlo.
00:43:13 Počet výprav raketoplánů pak rok od roku vzrůstal.
00:43:26 V té době vstoupili na scénu Evropané
00:43:29 s konkurenční raketou Arian,
00:43:32 která v komerčním vypouštění družic začala soupeřit s raketoplánem.
00:43:46 Koncem ledna 1986 byl na startovní rampě
00:43:49 připraven raketoplán Chalenger.
00:43:56 Výpravy se mělo zůčastnit 6 profesionálních kosmonautů
00:43:59 a jeden civilista.
00:44:02 Tím se stala učitelka Christa McCollifová.
00:44:07 Měla za sebou roční přípravu v rámci civilního výukového programu
00:44:11 "Učitel ve vesmíru".
00:44:15 Start začal úspěšně.
00:44:34 Avšak po minutě letu se situace náhle zhoršila.
00:44:37 Později se ukázalo, že selhal těsnící kroužek startovního bloku.
00:44:41 Plameny přepálily nosník a blok prorazil díru
00:44:45 do vnější nádrže s kapalným kyslíkem a vodíkem.
00:44:48 Následovala ohromná exploze, při níž posádka zahynula.
00:44:53 Tragedie si vynutila konstrukční změny raketoplánu.
00:44:58 Avšak po osmnácti měsících mohly být lety obnoveny
00:45:01 a úspěšně pokračují až do dnešních dnů.
00:45:08 Mezitím se Sověti soustředili na novou orbitální stanici
00:45:11 nazvanou Mir.
00:45:13 Základní těleso bylo na oběžnou dráhu
00:45:16 uvedeno v únoru 1986.
00:45:19 Mir se stal první nepřetržitě obydlenou kosmickou stanicí,
00:45:23 na níž kosmonauti setrvávali stále delší a delší dobu.
00:45:27 Někteří z nich zůstali ve vesmíru déle než rok.
00:45:40 Mir fungoval celých 14 let a na jeho palubě
00:45:43 pracovali i kosmonauti z USA a z mnoha dalších zemí.
00:45:48 Roku 1997 to vypadalo, že dny stanice jsou už sečteny.
00:45:54 V únoru vznikl na její palubě požár.
00:45:57 O 4 měsíce později se bezpilotní loď při smykovacím manévru vymkla řízení
00:46:01 a poškodila sluneční panely Miru.
00:46:09 Posádka zůstala odkázána jen na nouzové zdroje energie.
00:46:13 Situace se zhoršila, když selhaly i palubní počítače.
00:46:21 Vypadalo to, že bude nutno zahájit velkou záchrannou operaci.
00:46:30 Avšak posádce, jejímž členem byl i Angloameričan Michael Foul,
00:46:34 se nakonec podařilo většinu systémů opět uvést do provozu.
00:46:46 Stařičký Mir bude nahrazen novou mezinárodní kosmickou stanicí,
00:46:50 ale její vybudování přímo na oběžné dráze se neustále opožďuje.
00:47:03 Po ukončení měsíčního programu následovala přestávka
00:47:07 a další kosmický výzkum byl zaměřen
00:47:10 na vzdálenější končiny sluneční soustavy.
00:47:13 V 70. letech byla vyslána celá řada bezpilotních sond k jiným planetám.
00:47:18 Nejpočetnější byla sovětská série sond zaměřených na výzkum Marsu.
00:47:23 První umělou družicí jiné planety se stal Marinet 9
00:47:27 na dráze kolem Marsu.
00:47:32 V roce 1976 přistála na povrchu rudé planety dvojice sond Viking,
00:47:37 jejíž kamery vyslaly směrem k Zemi i první barevné snímky.
00:47:41 Na palubě měly též malé biologické laboratoře.
00:47:53 Pokračoval rovněž průzkum sousední planety Venuše
00:47:56 sovětskými sondami Venera a americkými Pioneer a Magalhaes.
00:48:03 Několik sond postupně odhalovalo tajemství ještě vzdálenějších planet
00:48:07 Merkuru, Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu.
00:48:18 Nejvzdálenějším výrobkem člověka je nyní americká sonda Voyager 1.
00:48:23 Její dvojník proletěl kolem Jupiteru, Saturnu, Uranu i Neptunu.
00:48:29 Sondy Pioneer 10 a 11 a Voyager 1 a 2
00:48:34 nyní míří ven ze sluneční soustavy.
00:48:45 Roku 1990 začala na oběžné dráze kolem Země fungovat
00:48:49 velká astronomická laboratoř, Hubblův kosmický teleskop.
00:48:54 Avšak optická vada primárního zrcadla o průměru 240 cm způsobila,
00:48:59 že první záběry byly neostré.
00:49:02 O tři roky později přivezl raketoplán tým údržbářů,
00:49:06 kteří dalekohled úspěšně opravili.
00:49:09 Díky tomu se mohly naše znalosti o vzdáleném vesmíru
00:49:13 v následujících letech neuvěřitelně rozšířit.
00:49:30 Mezi nejvýznamnější úspěchy nedávné doby
00:49:33 patří výpravy automatů na Mars,
00:49:35 které rovněž podstatně oživily zájem světové veřejnosti o tuto planetu.
00:49:45 Na palubě sondy Mars Pathfinder
00:49:48 bylo poprvé malé robotické vozítko Sojourner,
00:49:51 které samostatně jezdilo v okolí sondy
00:49:54 a provádělo chemické analýzy hornin.
00:49:57 Přistání na Marsu se uskutečnilo 4. července 1997.
00:50:02 Sonda byla nejprve přibrzděna padákem.
00:50:05 Poté byly zapojeny raketové motory
00:50:08 a nakonec se kolem ní nafoukl polštář z airbagů.
00:50:22 Po přistání se polštáře vyfoukly
00:50:25 a Pathfinder rozevřel lopatky se slunečními bateriemi.
00:50:34 Následujícího dne se spustila rampa,
00:50:37 Sojourner sjel na povrch a zahájil výzkum.
00:50:42 Pathfinder vyslal na Zemi tisíce fotografií okolí.
00:50:45 Bohužel další dvojice amerických sond k Marsu
00:50:49 na podzim 1999 totálně selhala.
00:50:52 Vysílání sond k planetám i dalším tělesům sluneční soustavy
00:50:56 bude v přístím století pokračovat
00:50:59 a možná, že se k Marsu vydá i sám člověk.
00:51:03 Výzkum potrvá ještě mnoho let, než lépe porozumíme vesmíru,
00:51:07 v němž žijeme obklopeni nekonečně pustým prostorem.
00:51:21 Dramaturg: Dušan Jurčík
00:51:23 Překlad a odborná spolupráce: Marcel Green
00:51:29 Produkce: Marcela Tůmová a Daniel Růžička
00:51:36 Režie: Tomáš Jančařík
00:51:39 Skryté titulky: Vladislav Unger Česká televize 2014
Podíváme se na historii letů do vesmíru. Od počátku své existence lidstvo hledělo s úžasem na Měsíc, Slunce a hvězdy. Po celou tu dobu lidé toužili vzlétnout vzhůru, dosáhnout nebes a zjistit, co je v nich a za nimi… Uplynula dlouhá staletí, než se lety do vesmíru mohly stát skutečností. Bylo to snad nejúžasnější dobrodružství v dějinách. Snílci pochopili už před staletími, že hlavním problémem letů do vesmíru bude vhodný pohon. Francouzský myslitel a hrdina Cyrano z Bergeracu si představoval, že jak na Slunci, tak na Měsíci jsou živé bytosti. Aby je mohl navštívit, potřeboval pro svůj dopravní prostředek raketový pohon.