Historie dobývání vzdušného prostoru. Dokumentární cyklus BBC
00:00:24 Česká televize uvádí britský dokumentární cyklus
00:00:28 STOLETÍ LÉTÁNÍ
00:00:48 PŘÍBĚH VÍTĚZSTVÍ ČLOVĚKA NAD VZDUCHEM
00:01:10 PRŮKOPNÍCI SLAVNÉ LETY V OBDOBÍ LET 1919-39
00:01:23 -17. března 1997 se chystal ke startu z Aucklandu v Kalifornii
00:01:29 letoun Lockheed Electra 10-E.
00:01:39 Na den přesně odstartoval o 60 let dříve z téhož letiště
00:01:42 naprosto stejný letoun k letu,
00:01:45 který se měl, jak doufala jeho pilotka,
00:01:48 stát impozantním průkopnickým činem.
00:01:58 Linda Finchová z Texasu se nyní vydávala na cestu
00:02:01 ve stopách své slavné americké krajanky.
00:02:16 Byla jí Amelie Earhartová, která si v roce 1937 předsevzala,
00:02:20 že obletí celý svět.
00:02:23 Tento sen ji nakonec zahubil.
00:02:27 Během příštích 10 týdnů Linda Finchová urazila 42 000 km
00:02:32 a navštívila 20 zemí na čtyřech kontinentech.
00:02:59 28. června 1997 přistála opět v Aucklandu.
00:03:13 Linda Finchová uskutečnila svůj životní sen.
00:03:16 Prokázala stejného ducha jako ti,
00:03:19 o kterých se v období zlatého věku létání 20. a 30. let
00:03:22 psalo na prvních stranách novin palcovými titulky.
00:03:28 -Uvědomila jsem si, že toho dokážu mnohem víc,
00:03:31 než jsem si původně myslela.
00:03:34 A myslím, že ať si stanovíme, jaké chceme hranice,
00:03:37 vždycky toho dokážeme udělat ještě víc.
00:03:41 -Stejně uvažovali i první průkopníci.
00:03:45 Před 1. světovou válkou,
00:03:47 kdy bylo létání na strojích poháněných motory ještě v plenkách,
00:03:51 byla vyhlídka na přelet Atlantského nebo Tichého oceánu
00:03:55 pouze vzdáleným snem.
00:03:59 Přesto v roce 1913 vypsal londýnský list Daily Mail
00:04:03 cenu ve výši 10 000 liber pro první letoun,
00:04:06 který překoná Atlantik bez mezipřistání.
00:04:10 V letech 1914918
00:04:13 však letecká technika zaznamenala obrovský pokrok.
00:04:16 Letouny jako byl bombardér Vickers Vimy mohly létat značně dál
00:04:21 než křehká letadla z doby před čtyřmi roky.
00:04:32 Cena listu Daily Mail stále ještě čekala na svého dobyvatele
00:04:36 a jakmile válka skončila,
00:04:38 rozhodlo se hned několik britských letců,
00:04:41 že se o ní pokusí.
00:04:48 Všichni si ovšem uvědomovali,
00:04:50 že převládající větry nad Atlantikem vanou od západu k východu.
00:04:54 Proto bylo nutné startovat z Ameriky.
00:05:02 Plných 9 britských týmů veřejně vyjádřilo svůj zájem
00:05:06 a několik jich odcestovalo i se svými letouny přes Atlantik
00:05:10 s úmyslem odstartovat z Newfoundlandu.
00:05:13 Zatímco se však britské týmy shromažďovaly,
00:05:17 odstartovaly 15. května 1919 ze zátoky Trepassey
00:05:21 tři létající čluny Curtiss amerického válečného námořnictva
00:05:26 se záměrem Brity předběhnout a vypálit jim rybník.
00:05:39 Dva ze tří strojů Curtis musely přistát na moři kvůli poruše motoru.
00:05:46 Třetí z nich, pod velením korvetního kapitána A. C. Reada,
00:05:50 přistál po patnáctihodinovém letu na Azorských ostrovech.
00:05:59 Dorazit až na Azorské ostrovy však ještě neznamenalo,
00:06:03 že by Read zdolal Atlantský oceán.
00:06:05 Zejména, když nemohl kvůli špatnému počasí
00:06:09 ihned pokračovat v letu dál na evropskou pevninu.
00:06:13 Jako další se 18. května 1919 pokusil překonat Atlantik
00:06:18 Australan Harry Hawker na stroji Sopwith.
00:06:22 Těsně po něm se vydal na cestu kapitán R. F. Reinhem,
00:06:26 který během startu havaroval.
00:06:29 O Hawkerovi nebyly žádné zprávy.
00:06:34 Tou dobou už korvetní kapitán Read odstartoval z Azorských ostrovů
00:06:38 a letěl přes Portugalsko do Británie,
00:06:41 kde jej čekalo vřelé přivítání i přesto,
00:06:44 že podmínky pro získání ceny listu Daily Mail nesplnil.
00:06:48 Dny míjely a naděje, že Harry Hawker je dosud naživu, slábly.
00:06:53 Ale týden poté, kdy odstartoval, dorazila zpráva,
00:06:57 že on i jeho mechanik jsou naživu a v pořádku.
00:07:01 Museli nouzově přistát na moři kvůli problémům s chladičem.
00:07:05 Ale zachránila je loď plující kolem, která neměla radiostanici.
00:07:09 Ta je dopravila do Skotska, odkud odjeli vlakem do Londýna.
00:07:16 Zde lidé přivítali Hawkera a jeho mechanika jako hrdiny,
00:07:20 kteří jakoby vstali z mrtvých.
00:07:27 Ostatní britské tými odpadly, kromě jediného.
00:07:31 Kapitán John Alcock a poručík Arthur Whitten Brown
00:07:35 odstartovali ve svém bombardéru Vickers Vimy
00:07:38 z Newfoundlandu 14. června 1919.
00:07:42 Po 16 hodinách letu, kdy ve své otevřené pilotní kabině
00:07:46 zápolili s tmou, těžkými mraky, plískanicí a sněhem,
00:07:50 dorazili k irskému pobřeží.
00:07:54 Ukázalo se však, že to,co považovali za lákavé zelené pole, je močál
00:07:58 a jejich Vimy skončil potupně s nosem v blátě.
00:08:13 To ale nevadilo.
00:08:15 Alcock a Brown přeletěli Atlantik bez mezipřistání
00:08:19 a získali cenu listu Daily Mail.
00:08:21 Stali se hrdiny dne a král je oba povýšil do šlechtického stavu.
00:08:27 Sir John Alcock zahynul bohužel o 6 měsíců později
00:08:31 při leteckém neštěstí.
00:08:35 Trvalou památkou
00:08:37 na Alcockův a Brownův pozoruhodný výkon
00:08:40 je jejich sousoší na londýnském letišti Heathrow.
00:08:44 Jestliže tedy dokázali přeletět Atlantik stroje těžší než vzduch,
00:08:48 měly by to dokázat také vzducholodi.
00:08:51 Však také v roce 1917 letěl německý zepelín
00:08:54 z Bulharska do Súdánu a zpět,
00:08:56 což představovalo celkovou vzdálenost téměř 10 000 km.
00:09:01 V červenci 1919,
00:09:03 několik týdnů po slavném Alcockově a Brownově vítězství,
00:09:06 odstartovala ze Skotska k letu přes Atlantik
00:09:09 britská vzducholoď R-34,
00:09:12 pro jejíž konstrukci byly vzorem Zeppeliny.
00:09:15 R-34 dorazila k cíli po 108 hodinách
00:09:19 a přistála v Lakehurstu nedaleko New Yorku.
00:09:29 Byl to vůbec první let,
00:09:32 kterým byl Atlantik překonán ve směru z východu na západ.
00:09:37 O tři dny později se R-34 vrátila do Anglie
00:09:40 a cesta jí tentokrát trvala pouhých 75 hodin.
00:09:44 Osádka měla během letu mnohem větší pohodlí
00:09:47 než piloti překonávající Atlantik v otevřených pilotních kabinách.
00:09:52 Dalšího milníku bylo dosaženo v březnu 1922,
00:09:56 kdy portugalští kapitáni Sacadura Cabral a Gago Coutinho
00:10:00 jako první přeletěli jižní Atlantik.
00:10:03 Do Rio de Janeira se však vrátili až za tři měsíce
00:10:07 a po mnoha nehodách včetně havárie svého letounu Fairey III.
00:10:13 Potom v roce 1924 přišel první let kolem světa,
00:10:16 který se zčásti odehrál nad severním Atlantikem.
00:10:23 Čtyři speciálně zkonstruované stroje Douglas World Cruiser
00:10:27 s oddělitelnými plováky pilotované letci americké armády
00:10:32 odstartovaly 12. března 1924 ze Seattleu ve státě Washington.
00:10:43 Jejich cílem bylo obletět svět z východu na západ.
00:10:50 Jeden z letounů World Cruiser havaroval na Aljašce,
00:10:54 ale zbývající tři,
00:10:56 k nimž se často nakrátko připojovala také další letadla,
00:11:00 pokračovaly k letu přes Čínu, Indii a Střední východ.
00:11:14 Po příletu do Paříže 14. července,
00:11:16 v den francouzského národního svátku,
00:11:19 zamířily stroje World Cruiser do Británie.
00:11:25 Zájem veřejnosti jim vynahradil všechno,
00:11:28 co podstoupily během svých cest.
00:11:40 Jeden z letounů musel kvůli potížím s motorem cestu ukončit,
00:11:44 ale zbývající dva odletěly ze Skotska přes Grónsko
00:11:47 zpět do severní Ameriky.
00:11:57 Osádky nakonec dorazily koncem září 1920 zpět do Seattleu
00:12:02 po cestě dlouhé téměř 24 tisíc kilometrů,
00:12:05 která trvala 175 dní.
00:12:09 Tuto vzdálenost urazily v 57 etapách.
00:12:13 To však zdaleka nebylo všechno.
00:12:18 Podnikatel Raymond Orteig ze Saint Louis ve státě Missouri
00:12:21 nyní vypsal velkorysou cenu pro toho,
00:12:24 kdo jako první dokáže překonat bez mezipřistáni
00:12:28 vzdálenost mezi Paříží a New Yorkem.
00:12:31 Jako první se o to chtěla pokusit
00:12:33 dvě nejslavnější francouzská stíhací esa
00:12:36 z dob 1. světové války.
00:12:38 Jedním z nich byl Rene Fonck,
00:12:41 který v září 1926 odstartoval v třímotorovém stroji Sikorsky
00:12:45 z New Yorku.
00:12:47 Vůbec se však neodlepil od země.
00:12:55 Při požáru, který letoun zachvátil, zahynuli dva členové posádky.
00:13:01 Folk měl to štěstí, že nehodu přežil.
00:13:05 Poté se o to pokusil
00:13:08 Charles Nungesser spolu s Francois Coli
00:13:11 ve speciálně zkonstruovaném letounu Levasseur.
00:13:15 Ti odstartovali počátkem května 1927 z Paříže.
00:13:19 Od chvíle, kdy opustili francouzské pobřeží,
00:13:22 je už ale nikdo nikdy neviděl.
00:13:27 Na získání Orteigovi ceny se zaměřili také tři američtí letci.
00:13:31 Jedním z nich byl korvetní kapitán Richard Byrd
00:13:35 z amerického válečného námořnictva,
00:13:38 který se už dříve proslavil svými lety přes Arktidu.
00:13:45 Druhým byl Clarence Chamberlin, rovněž zkušený pilot.
00:13:50 Posledním americkým účastníkem této soutěže
00:13:54 byl skromný a nesmělý mladý muž jménem Charles August Lindbergh,
00:13:58 povoláním pilot kaskadér.
00:14:02 Lindberg prohlásil, že přeletí Atlantský oceán sólo letem
00:14:06 a navíc v jednomotorovém letadle.
00:14:13 Tisk mu dal přezdívku "létající blázen".
00:14:21 Svůj letoun Ryan Lindbergh pojmenoval Spirit of Saint Louis
00:14:26 na počest podnikatelů z tohoto města,
00:14:29 kteří byli jeho sponzory.
00:14:31 Letadlo bylo zkonstruováno a postaveno v San Diegu
00:14:34 během pouhých dvou měsíců a Lindbergh mající naspěch,
00:14:38 aby porazil své soupeře,
00:14:40 s ním odletěl ze San Diega do New Yorku
00:14:43 v rekordním čase něco přes 14 hodin.
00:14:45 Lindberghovi soupeři měli za to, že mu nějakou dobu potrvá,
00:14:49 než bude připraven, ale 20. května 1927,
00:14:52 pouhých deset dnů poté, kdy přiletěl ze San Diega,
00:14:55 odstartoval z letiště Roosevelt Field v New Yorku.
00:14:59 Přestože byl nevyspalý,
00:15:02 rozhodl se využít příznivé předpovědi počasí.
00:15:11 Příštích 33 a půl hodiny zápolil Lindbergh s mlhou a ledem.
00:15:27 Ale především musel přemáhat vlastní narůstající únavu,
00:15:31 udržet oči otevřené byl těžký a vyčerpávající zápas.
00:15:38 Tím, jak se blížil ke svému cíli,
00:15:41 bylo stále obtížnější ubránit se spánku.
00:15:53 Konečně Lindbergh dorazil k francouzkému pobřeží.
00:15:58 Přistál na pařížském letišti Le Bourget 21. května 1927
00:16:02 ve 22:30 místního času.
00:16:14 Později Lindbergh vylíčil svůj zážitek.
00:16:19 -To přivítání bylo nejnebezpečnější částí mého letu.
00:16:23 Nikdy v životě jsem neviděl něco podobného jako to lidské moře.
00:16:27 Není mi dosud jasné, co se vlastně stalo.
00:16:30 Než jsem se nadál, vytáhli mě z pilotní kabiny.
00:16:32 V jednu chvíli jsem se ocitl na ramenou několika lidí
00:16:36 a v příštím okamžiku na zemi.
00:16:38 A ještě větší nebezpečí hrozilo mému letadlu.
00:16:42 Viděl jsem, jak jeden muž ukroutil spínač
00:16:45 a druhý si bral něco z pilotní kabiny.
00:16:48 Když pak začali vyřezávat kousky látky z křídel,
00:16:51 snažil jsem se ze všch sil prodrat zpátky k letadlu,
00:16:54 ale nešlo to.
00:17:02 -Lindbergh byl první celosvětově slavnou osobností
00:17:06 a zůstal jí po celý zbytek života.
00:17:21 Dva týdny po Lindberghově historickém letu
00:17:24 absolvovali se strojem Bellanca Clerance Chamberlin a jeho sponzor,
00:17:28 milionář Charles Levine,
00:17:31 let z New Yorku do Eislebenu v Německu.
00:17:40 Tímto letem,
00:17:42 při kterém během 42 hodin urazili vzdálenost téměř 6 500 km,
00:17:46 překonali Lindberghův dálkový rekord.
00:18:02 Atlantik přeletěl koncem června 1927 také další Linberghův soupeř,
00:18:07 Richard Byrd.
00:18:10 Spolu se třemi členy osádky dorazil se svým Fokkerem C-2
00:18:13 z New Yorku k francouzkému pobřeží, kde musel nouzově přistát.
00:18:17 Jeho let však byl pozoruhodný tím,
00:18:20 že při něm vůbec poprvé došlo k přepravě letecké pošty
00:18:23 z Ameriky do Evropy.
00:18:31 Také ženy by chtěly přeletět Atlantský oceán.
00:18:34 Zdálo se ale, jakoby se proti nim spikl sám osud.
00:18:39 První ženou, která se o to pokusila, byla kněžna Liebestein Bernheimová.
00:18:45 Odstartovala spolu se dvěma piloty koncem srpna 1927 z Anglie.
00:18:49 Všichni zahynuli na moři.
00:18:53 V říjnu 1927 došlo i k dalším pokusům žen překonat Atlantik,
00:18:57 včetně pokusu Američanek Ruth Elderové a George Haldemanové
00:19:01 v letounu Stinson.
00:19:04 Jejich cesta skončila v Portugalsku, poté co museli přistát na moři
00:19:08 a zachránil je zaoceánský parník plující kolem.
00:19:12 Na Štědrý večer 1927 odstartovala z New Yorku
00:19:16 v obojživelném letounu Sikorsky další Američanka,
00:19:20 paní F. W. Greysonová spolu se třemi dalšími členy osádky,
00:19:25 a zamířila k Paříži.
00:19:30 K cíli své cesty tato osádka nikdy nedorazila.
00:19:35 V březnu 1928 se pokusila zámožná Angličanka
00:19:38 patřící k vyšším společenským kruhům, Elsie Mackayová,
00:19:42 spolu s jedním pilotem překonat Atlantik z východu na západ.
00:19:45 Ale také oni zahynuli v oceánu.
00:19:48 Zdálo se, že tragédiím nikdy nebude konec.
00:19:51 Třicetiletá Amelia Earhartová,
00:19:54 která se narodila v Atchisonu v Kansasu, ale nyní žila v Bostonu,
00:19:58 se odhodlala toto zakletí zlomit.
00:20:00 Po kariéře zdravotní sestry a letecké kaskadérky,
00:20:03 fotografky a studentky lékařství
00:20:06 se nakonec stala sociální pracovnicí,
00:20:09 která na létání myslela víceméně jen jako na svého koníčka.
00:20:13 V roce 1928 si však bohatá Angličanka
00:20:15 paní Frederick Guestová
00:20:18 zakoupila třímotorový Fokker a najala si dva piloty,
00:20:21 aby se mohla stát první ženou, která přeletí Atlantik.
00:20:24 Rodina paní Guestovou přinutila,
00:20:27 aby se tohoto riskantního letu vzdala.
00:20:29 Ale protože jej organizovala z Bostonu,
00:20:32 vybrala si jako svou náhradnici Amelii Earhartovou.
00:20:35 Spolu se dvěma piloty odstartovala z Newfoundlandu 17. června 1928.
00:20:40 Ona sama nesměla letadlo pilotovat,
00:20:43 protože dosud neměla licenci pro létání podle přístrojů.
00:20:48 O necelých 21 hodin později přistáli v Jižním Walesu.
00:20:53 Amelia Earhartová zlomila kouzlo, které bránilo ženám zdolat Atlantik,
00:20:58 a stala se tak jako Lindberg okamžitě známou osobností.
00:21:03 Amelii Earhartové se sláva natolik zalíbila,
00:21:07 že si nyní předsevzala,
00:21:09 že bude lámat letecké rekordy jeden za druhým.
00:21:18 V červenci 1932 se v letounu Lockheed Vega stala první ženou,
00:21:23 která bez mezipřistání přeletěla celé Spojené státy.
00:21:27 Tedy vzdálenost téměž 4 tisíce km.
00:21:36 Následujícího měsíce zopakovala tento let opačným směrem.
00:21:43 -Cesta mi trvala 19 hodin a několik minut.
00:21:49 Škoda, že jsem nemohla letět rychleji.
00:21:52 -Co jste si vzala s sebou na cestu?
00:21:55 -Myslíte jako k jídlu?
-Ano, k jídlu a pití.
00:21:58 -No, vzala jsem si s sebou samozřejmě trochu vody,
00:22:01 protože v pilotní kabině je horko.
00:22:03 A měla jsem s sebou pro jistotu sendvič, ale nesnědla jsem ho.
00:22:07 Měla jsem také trochu horké čokolády a rajčatovou šťávu,
00:22:10 na kterou je vždycky spolehnutí.
00:22:14 -Jaký to byl sandvič?
00:22:16 -Kuřecí sandvič.
00:22:20 -A máte jej s sebou pořád?
00:22:22 -Ano, mám. Je v pilotní kabině.
00:22:25 -Earhartová také vytvořila světový výškový rekord v letu vírníku.
00:22:34 Dosáhla výšky 5 500 metrů.
00:22:38 -Nebyla vám tam nahoře zima?
00:22:40 -Bylo tam docela chladno. Trochu mě zábly ruce.
00:22:45 -Jakou rychlostí jste stoupala?
00:22:51 -Stoupala jsem rychlostí asi tak 30 m/min,
00:22:54 nakonec mi došel benzín.
00:22:59 -Sestupovala jste hodně rychle?
-Ne.
00:23:02 Sestupovala jsem jemně, pokud když jdete dolů příliš rychle,
00:23:05 mohly by vám prasknout ušní bubínky.
00:23:10 -Ovšem vrcholný okamžik Amelie Earhartové
00:23:13 nastal v květnu 1932.
00:23:27 Odstartovala se svým letounem Lockheed Vega
00:23:30 k sóloletu přes Atlantik z Newfoundlandu do Irska.
00:23:40 Po přistání v Irsku pokračovala v letu do Anglie.
00:23:45 Tam se jí dostalo nadšeného a bouřlivého přivítání.
00:23:52 -Mám velkou radost, že jsem tady v Anglii.
00:23:55 Cestou sem jsem narazila na takový déšť, na jaký nejsem vůbec zvyklá.
00:23:59 Ale je to vlastně docela příjemný pocit.
00:24:06 -Ale Earhartová si uvědomovala,
00:24:09 že její rekordní let nebyl zcela samoúčelný
00:24:12 a že jím nic nekončí.
00:24:14 -Nemyslím si, že se takové samostatné lety, jako byl ten můj,
00:24:18 stanou v blízké době všední věcí.
00:24:20 Ale předpovídám, že bude zavedena pravidelná transatlantická přeprava
00:24:24 zcela určitě ještě během našeho života.
00:24:32 -Vzhledem ke směru převládajících větrů
00:24:35 se první let přes Atlantantik z východu na západ
00:24:38 uskutečnil teprve v dubnu 1928.
00:24:42 Úspěšná osádka se skládala ze dvou Němců,
00:24:45 kapitána Hermanna Köhla a barona Günthera von Hünefeld
00:24:49 a jednoho Ira, velitele Jamese Fitzmaurice.
00:24:53 A už následujícího roku 1929
00:24:55 se odehrálo nad Atlantikem bizarní letecké dobrodružství,
00:24:59 když osádka francouzského letounu nazvaného Žlutý pták
00:25:02 vyzvala americký Zelený blesk
00:25:05 k přímému závodu při letu přes oceán.
00:25:08 Zelený blesk startoval jako první z pláže Old Orchard ve státě Maine.
00:25:13 Ale ve startu mu zabránily vlny.
00:25:22 Jeho soupeř Žlutý pták se do vzduchu vznést dokázal.
00:25:33 Letoun Bernard 191 letěl ze Santanderu ve Španělsku
00:25:37 a pak dále do Paříže.
00:25:41 Během letu ale tříčlenná osádka zjistila,
00:25:43 že má na palubě černého pasažéra, začínajícího amerického reportéra,
00:25:48 který toužil ulovit svého sólokapra.
00:25:54 Průkopnické lety přes Atlantik
00:25:56 pokračovaly ještě dost dlouho i v průběhu 30. let.
00:26:00 Až nakonec začala letadla a vzducholodi létat
00:26:03 na komerčních zaoceánských tratích.
00:26:06 Pozornost veřejnosti
00:26:09 poutali průkopníci ale i v jiných částech světa.
00:26:18 Počátkem roku 1919 měla Velká Británie velký počet vojáků,
00:26:22 kteří netrpělivě čekali, až se vrátí domů na druhou stranu zeměkoule.
00:26:27 Mezi nimi bylo i mnoho letců.
00:26:30 Australský ministerský předseda William Hughes
00:26:34 nyní vypsal cenu pro prvního Australana,
00:26:36 který přiletí z Velké Británie do své vlasti.
00:26:40 Jako první ale 14. října 1919 odstartoval jeden Francouz
00:26:45 v bombardéru Caudron.
00:26:47 A to i přesto, že neměl na cenu ve výši 10 000 liber nárok.
00:27:02 Po Pouletovi vyrazil na cestu letoun Sopwith Wallaby
00:27:05 řízený Australany Matthewsem a Kayem.
00:27:09 Třetí tým tvořili dva bratři. Ross a Keith Smithovi.
00:27:17 Ti se rozhodli pro letoun Vickers Vimy, tentýž typ,
00:27:21 který nedlouho před tím přeletěl bez mezipřistání Atlantský oceán.
00:27:31 Na rozdíl od Alcocka a Browna
00:27:33 si bratři Smithové s sebou vzali dva zkušené mechaniky.
00:27:39 Ke svému letu odstartovali 12. listopadu 1919
00:27:43 z letiště Hounslow na předměstí Londýna.
00:28:06 Trasa, kterou zvolili, je zavedla nad Francii a Itálii
00:28:10 a pak přes Středozemní moře do Egypta.
00:28:12 Po jednodenní zastávce v Káhiře
00:28:15 pokračovali na východ do Basry v dnešním Iráku
00:28:18 a potom dále do Indie.
00:28:20 Tam dostihli a předhonili Francouze Pouleta.
00:28:24 4. prosince dorazili bratři Smithové do Singapuru.
00:28:30 Zde celý jeden den opravovali a kontrolovali svůj Vimy
00:28:34 před posledními etapami svého velkého letu.
00:28:40 Ten pak pokračoval nad dnešní Indonésií
00:28:43 a přes Timorské moře do severní Austrálie.
00:28:49 Nakonec 10. prosince
00:28:52 se bratři Smithové objevili na obloze nad Darwinem.
00:28:55 Pod nimi se shromáždily zástupy lidí,
00:28:58 aby sledovaly jejich přistání.
00:29:03 Během 28 dní urazili vzdálenost přes 18 tisíc km
00:29:07 a získali cenu australské vlády.
00:29:10 Podobně jako Alcock a Brown
00:29:12 byli bratři Smithové povýšeni do šlechtického stavu.
00:29:16 Tři roky na to sir Ross Smith, tak jako sir John Alcock,
00:29:19 zahynul při letecké havárii.
00:29:25 V roce 1920 podnikli dva důstojnící jihoafrického vojenského letectva,
00:29:30 Quintin-Brand a Pierre van Ryneveld, let z Londýna do jižní Afriky.
00:29:35 Z 46 dní, které jejich cesta trvala, strávili ve vzduchu jen 4 a půl dne
00:29:40 a v Africe rozbili dva letouny Vimy.
00:29:43 Nakonec dorazili do Kapského města ve vypůjčeném letounu DH-9,
00:29:47 který jim jiná osádka dopravila na místo jejich druhé havárie.
00:29:52 V polovině 20. let se pozornost Britského impéria
00:29:56 soustředila na jednoho muže.
00:30:01 Byl jím Alan Cobham.
00:30:03 Ten podnikl tři pionýrské lety,
00:30:06 při kterých zkoumal možnosti zřízení komerčních leteckých tras
00:30:10 mezi Velkou Británií a vzdálenými částmi impéria.
00:30:14 V roce 1924 letěl Cobham do Rangúnu v Barmě a zpět.
00:30:23 Následujícího roku zkoumal trasu do jižní Afriky
00:30:27 a vzal si s sebou filmového kameramana.
00:30:33 Natočili unikátní snímek o několika starověkých divech světa.
00:30:42 Cobham byl vynikající novinář a všude, kde přistál,
00:30:46 ho přišly pozdravit velké zástupy lidí.
00:30:54 Bylo tomu tak dokonce i uprostřed afrického buše,
00:30:58 kde lidé nikdy předtím žádné letadlo neviděli.
00:31:14 Když Cobham nakonec po 3 měsících dorazil do Kapského města,
00:31:18 čekalo ho bouřlivé přivítání.
00:31:44 Ještě větší nadšení vypuklo,
00:31:46 když se Cobham nakonec vrátil do Británie,
00:31:49 která nadšeně sledovala každý krok jeho cesty.
00:31:58 On a jeho osádka byli hrdiny dne.
00:32:07 Lidé se hrnuli do kin, aby viděli jeho velkolepý film
00:32:10 nabízející například pohledy na Viktoriiny vodopády.
00:32:20 Poslední Cobhamův velký let se uskutečnil v roce 1926,
00:32:24 kdy se vypravil do Austrálie.
00:32:27 Svůj návrat do Londýna oslavil nízkým letem nad řekou Temží
00:32:30 a přistáním poblíž Britského parlamentu.
00:32:43 Cobham svými průkopnickými lety velmi přispěl ke zřízení
00:32:47 komerčních leteckých tras do všech koutů Britského impéria
00:32:51 a byl po zásluze povýšen do šlechtického stavu.
00:33:02 V roce 1928 uskutečnil Australan Bert Hinkler
00:33:06 jako první člověk sólo let z Anglie do Austrálie.
00:33:10 Cesta v malém letounu Avro Avian mu trvala pouhých 16 dní.
00:33:14 Jeho let rozpoutal závod o nejrychlejší samostatný let
00:33:19 mezi oběma těmito zeměmi.
00:33:25 Jako první zaútočila na Hinklerův rekord
00:33:28 šestadvacetiletá slečna ze severní Anglie.
00:33:33 Amy Johnsonová pracovala jako sekretářka,
00:33:36 aby si mohla zaplatit hodiny létání.
00:33:38 Stala se také první kvalifikovanou mechaničkou v Británii.
00:33:42 Koupila si starší letoun de Havilland Gipsy Moss,
00:33:46 který pojmenovala Jason, ale nikdo si jejího záměru
00:33:49 pokusit se o překonání Hinklerova rekordu příliš nevšímal.
00:33:53 Zejména proto, že byla držitelkou pilotní licence teprve rok.
00:33:59 Nebojácná Amy Johnsonová se tím nenechala odradit
00:34:02 a 5. května 1930 odstartovala z londýnského letiště Croiben.
00:34:14 O šest dní později dorazila do Karáčí v dnešním Pákistánu,
00:34:17 když každý den uletěla v průměru 1 100 km.
00:34:21 Pokračovala v letu do Kalkaty a zdálo se,
00:34:24 že překoná Hinklerův rekord nejméně o dva dny.
00:34:28 Náhle si svět Amy začal všímat. Pak ale zasáhlo nepříznivé počasí.
00:34:33 Musela nouzově přistát v Barmě
00:34:36 a opravy jejího letounu znamenaly zpoždění proti časovému plánu.
00:34:40 Amy spěchala dál a celý svět si přál,
00:34:43 aby se dostala až do cíle své cesty, Darwinu.
00:34:47 Sem dorazila 25. května 1930.
00:34:50 Dvacet dní od chvíle, kdy se vydala na cestu.
00:34:53 Byla však tak vyčerpána, že přistání příliš nezvládla.
00:34:58 Přesto však a navzdory tomu,
00:35:00 že jí cesta trvala o čtyři dny déle, než Hinklerovi,
00:35:04 se Amy Johnsonová stala miláčkem Britského impéria tak,
00:35:07 jako se Amelia Earhartová stala miláčkem Ameriky.
00:35:15 Amy podnikla ještě další úctyhodné lety.
00:35:24 Provdala se za svého britského kolegu, průkopníka Jima Mollisona.
00:35:30 Tato dvojice se stala prvním manželským párem,
00:35:34 který přeletěl Atlantský oceán,
00:35:36 i když při příletu do Ameriky havarovali.
00:35:40 Oba si přitom pořádně natloukli, Jim více než Amy.
00:35:44 -A jaké jsou vaše nynější pocity?
00:35:47 Chtěla byste někomu poděkovat nebo někoho pozdravovat? -Ano.
00:35:51 Ráda bych při této příležitosti poděkovala všem, co jsou tady,
00:35:55 za všechno, co pro nás udělali.
00:35:57 Díky jejich laskavé pomoci se alespoň já sama
00:36:01 cítím opět ve své kůži.
00:36:03 Jim to bohužel odnesl víc, ale za den za dva budeš v pořádku, viď?
00:36:09 -Za den za dva, o tom trošku pochybuji.
00:36:13 -Našli se mnozí další,
00:36:15 včetně Hinklerova krajana Charlese Kingsforda Smithe,
00:36:19 kteří chtěli Hinklerův rekord překonat.
00:36:23 V květnu 1928 se Charles Kingsford Smith
00:36:26 spolu s dalším australským pilotem Charlesem Ulmem
00:36:30 rozhodli dosáhnout jiného odvážného cíle
00:36:33 a uskutečnit vůbec první let z Ameriky do Austrálie.
00:36:36 Odstartovali z Aucklandu v Kalifornii
00:36:39 a po 27 hodinách letu přes Tichý oceán
00:36:42 přistáli s třímotorovým letounem Fokker, pojmenovaným Jižní kříž,
00:36:46 na Havajských ostrovech.
00:36:51 Protože zdejší startovací dráha byla příliš krátká,
00:36:54 aby jejich letoun mohl odstartovat s plným nákladem paliva,
00:36:58 přesunuli se na pláž.
00:37:01 Po doplnění paliva
00:37:03 Kingsford Smith a Charles Ulm zamířili na ostrov Fidži
00:37:07 ležící na druhé straně obrovského prostoru Tichého oceánu
00:37:10 ve vzdálenosti více než 5 tisíc km.
00:37:14 Po 35 hodinách strávených ve vzduchu,
00:37:17 kdy se prodírali těžkými oblaky, dorazili na Fidži.
00:37:22 Konečným cílem jejich cesty bylo Brisbane,
00:37:26 rodné město Kingsforda Smithe.
00:37:30 Znamenalo to dalších 20 hodin letu nad mořem daleko od pevné země.
00:37:49 Nakonec přistáli v Brisbane 9. června 1928,
00:37:53 deset dní po svém startu z Aucklandu.
00:38:01 Tento výkon společně s dalšími lety Kingsforda Smithe
00:38:04 oslavila Austrálie vydáním sady poštovních známek
00:38:08 s obrázkem letounu Jižní kříž vznášejícím se nad zeměkoulí.
00:38:12 Dva a půl roku po odvážném letu Amy Johnsonové
00:38:16 uskutečnil Charles Kingsford Smith let z Británie do Austrálie
00:38:19 za pouhých necelých deset dní.
00:38:22 A vezl s sebou vůbec první leteckou poštu mezi oběma zeměmi.
00:38:30 Smithy, jak mu říkali jeho australští krajané,
00:38:34 si plně uvědomoval případná rizika.
00:38:39 -Člověku se do mysli vtírá neodbytná otázka:
00:38:42 Je všechno v pořádku?
00:38:44 Buší do mozku každého, kdo se vydává na dlouhý let letadlem.
00:38:48 Nedá se tomu říkat úzkost nebo strach.
00:38:51 Spíše je to jakási směsice nejistoty a pocitu zodpovědnosti.
00:38:55 Všechny matky a dráty mohou vypadat bytelně
00:38:58 a mohou být pevné jako skalní útes,
00:39:01 když stroj stojí na letišti s vypnutými motory.
00:39:05 Člověk ale nikdy neví, co udělají ty strašné vibrace motoru.
00:39:10 -V roce 1935 pak Kingsford Smith zmizel kdesi v Indickém oceánu,
00:39:15 když se snažil znovu zlomit rekord
00:39:17 v samostatném letu z Anglie do Austrálie.
00:39:22 Letadlo dobývalo také další části světa.
00:39:32 V roce 1925 italský aristokrat markýz de Pinedo
00:39:37 letěl po etapách do Austrálie a na sever do Japonska,
00:39:40 odkud se vrátil domů do Říma.
00:39:43 Jeho maratónská cesta trvala šest měsíců.
00:39:46 De Pinedo pak podnikl několik dalších průkopnických letů
00:39:50 a stal se předním italským letcem své doby.
00:39:54 V září 1933 se vydal z New Yorku na samostatný let přes Atlantik.
00:40:09 Těžce naložený letoun burácel po startovací dráze.
00:40:22 Ale ještě nad New Yorkem měl de Pinedo potíže.
00:40:31 Zamířil zpět na letiště Floyd Bennett Field.
00:40:45 Letadlo se pro Francesca de Pinedu stalo pohřební hranicí.
00:40:53 Na druhém konci světa doletělo v roce 1925
00:40:56 pět ze šesti sovětských letadel, která vyrazila z Moskvy,
00:41:00 do čínského hlavního města Pekingu.
00:41:03 Let probíhal po etapách přes poušť Gobi a další odlehlé oblasti,
00:41:07 kde neexistovaly žádné cesty.
00:41:12 Poté v červenci 1931 Charles Lindbergh s manželkou Anne
00:41:16 vyrazili z Washingtonu D. C. s cílem letět do japonského Tokya
00:41:20 a prozkoumat pro společnost Pan Am možnost zřízení letecké linky.
00:41:26 -Orel a první dáma vzduchu se vydávají nad oceán.
00:41:45 -Letěli podél rovnoběžky spojující obě města.
00:41:51 Lindberghovi přistáli v tokyjské zátoce měsíc poté,
00:41:55 kdy se vydali na cestu, a později pokračovali dále do Číny.
00:42:07 Ve 30. letech opět přišly do módy lety kolem světa.
00:42:11 A jako první jej uskutečnila německá vzducholoď Graf Zeppelin.
00:42:20 Novinový magnát Rendolph Hearst souhlasil s tím,
00:42:24 že bude financovat let vzducholodi Graf Zeppelin kolem světa
00:42:28 výměnou za exkluzivní práva na reportáže o její cestě.
00:42:32 Mohutná vzducholoď odstartovala s platícími cestujícími na palubě
00:42:36 8. srpna 1929 z Lakehurstu ve státě New Jersey.
00:42:42 Směr jejího letu ji zavedl do domova zepelínů ve Kriegshafenu
00:42:46 na břehu kostnického jezera na německo-švýcarské hranici
00:42:50 a pak do Tokya.
00:42:52 Graf Zeppelin z Japonska zamířil přes Tichý oceán do San Franciska,
00:42:57 odkud se vrátil do Lakehurstu 21 dní poté, co se vydal na cestu.
00:43:03 Ale jestliže vzducholoď obletěla celý svět,
00:43:07 mohlo jej obletět také letadlo.
00:43:09 23. června 1931 se připravoval ke startu
00:43:13 z letiště Roosevelt Field na Long Islandu
00:43:16 jednooký pilot Wiley Post spolu s navigátorem Haroldem Gattym.
00:43:22 Letěli v letounu Lockheed Vega nazvaném Winnie Mae.
00:43:42 Za osm a půl dne se Post a Gatty vrátili,
00:43:45 když přes Evropu, Rusko, Aljašku a Kanadu letěli stále na východ.
00:43:55 Jejich let však nemohl být uznán jako oblet zeměkoule.
00:43:59 Délka rovníku je totiž 40 tisíc kilometrů,
00:44:02 ale Post s Gettym uletěli pouhých 25 tisíc km.
00:44:10 O dva roky později nebojácný Post ve Winnie Mae
00:44:14 tuto cestu zopakoval a tentokrát sám.
00:44:17 Letěl po stejné trase a odkrojil ze svého předchozího času 21 hodin.
00:44:25 Jedním z těch, které Postovi lety nadchly a inspirovaly,
00:44:29 byla také Amelia Earharthová, která se nyní rozhodla vykonat
00:44:33 vůbec první skutečný let kolem světa v letadle.
00:44:36 Post jí pomohl získat letoun Lockheed Electra,
00:44:40 který byl výkonnější, než jednomotorová Vega.
00:44:46 -Tohle je Paul Mantz, prvotřídní pilot, který mi bude pomáhat tak,
00:44:50 jako mi pomáhal při několika předcházejících letech.
00:44:54 Vlevo ode mě je kapitán Harry Manning,
00:44:56 který bude při tom dlouhém skoku přes Pacifik
00:45:00 vykonávat funkci navigátora.
00:45:02 Předpokládaná trasa je přibližně 43 000 km.
00:45:06 Pokud bude tenhle let úspěšný, bude to vůbec první let,
00:45:10 který bude delší než je délka rovníku.
00:45:13 Ostatně rovník jsem překročila už čtyřikrát.
00:45:17 -Earharthová a její osádka odstartovaly
00:45:20 z Aucklandu v Kalifornii v březnu 1937.
00:45:23 Jejich první etapa směřovala na západ
00:45:26 přes Tichý oceán do Honolulu.
00:45:31 Tuto část letu absolvovaly v rekordním čase.
00:45:37 Když však měly odstartovat
00:45:40 k dalšímu úseku své cesty přes Tichý oceán,
00:45:42 ukázalo se, že dodatečné zásoby paliva uložené na palubě
00:45:45 jsou pro Electru příliš velkým soustem
00:45:48 a její podvozek nevydržel.
00:45:52 Amelia dopravila své havarované letadlo
00:45:55 zpět na americkou pevninu po moři.
00:46:03 Pevně odhodlána to zkusit znovu
00:46:05 osobně dohlížela na každou fázi přestavby Electry.
00:46:16 Amelia se rozhodla při dalším pokusu pilotovat zcela sama
00:46:20 a vzala si s sebou pouze jednoho navigátora.
00:46:23 Byl jím Australan Fred Noonan, který ačkoli hodně pil,
00:46:27 měl díky svým schopnostem velmi dobrou pověst.
00:46:31 Oba dva se rozhodli letět kvůli počasí ze západu na východ.
00:46:37 19. května 1937 se Amelia na letišti v Aucklandu
00:46:41 rozloučila se svým manželem a novinářem Georgem Putnamem.
00:46:52 Pak spolu s Noonanem odstartovali.
00:46:58 Jejich cesta vedla přes Spojené státy do Miami
00:47:01 a na jih do Natalu na brazilském pobřeží.
00:47:07 Odtud přeletěli Atlantik do Senegalu.
00:47:11 Pokračovali v letu přes Afriku a Indický oceán.
00:47:15 Jejich letoun si pak razil cestu
00:47:18 monzunovými bouřemi napříč Indií a na jih do Singapuru.
00:47:23 27. června dorazili do Darwinu v severní Austrálii,
00:47:27 necelých 6 týdnů poté, kdy zahájili svůj pokus.
00:47:31 Cesta je nyní zavedla do Lae na Nové Guineji,
00:47:34 odkud je čekal nejdelší skok ze všech.
00:47:37 Více než 4 000 km na malinký ostrůvek Howland.
00:47:41 A pak už zbývalo jen letět dál na Havajské ostrovy a domů.
00:47:49 Na samotném Howlandu bylo,
00:47:52 i přes odlehlost tohoto vzdáleného ostrova,
00:47:55 pro Amelii připraveno vše potřebné pro doplnění paliva.
00:47:59 2. července 1937 odstartovali Earhartová a Noonan z Lae,
00:48:04 ale udržovali s letištěm ještě několik hodin rádiové spojení.
00:48:10 Pak Amelia přešla na jinou rádiovou frekvenci,
00:48:14 která jí umožňovala komunikaci
00:48:16 s člunem Itesca americké pobřežní stráže,
00:48:20 který se nacházel poblíž ostrova Howland.
00:48:23 Nakonec Amelia předala vysílačkou zprávu, že se blíží k ostrovu,
00:48:27 ale že kvůli těžkým mrakům člun pobřežní stráže dosud nevidí.
00:48:31 Za hodinu odeslala ještě jednu zprávu udávající směr,
00:48:35 kterým letěla.
00:48:37 A potom už bylo jen ticho.
00:48:45 Přes intenzivní pátrání pomocí lodí i letadel
00:48:48 nebyla po Erhartové a Noonanovi ani po jejich letounu
00:48:53 nalezena žádná stopa.
00:48:55 Nebereme-li v úvahu teorie, že je unesli Japonci,
00:48:58 lze zřejmě jen málo pochybovat o tom,
00:49:01 že potkal osud mnoha průkopníků, že jim totiž nad mořem došlo palivo.
00:49:11 Před vypuknutím války v roce 1939
00:49:14 se uskutečnil ještě jeden let kolem světa.
00:49:19 V červenci 1938 miliardář Howard Hughes se čtyřčlennou osádkou
00:49:24 letěli se strojem Lockheed Super Electra
00:49:27 po přibližně stejné trase jako Wiley Post.
00:49:31 Cesta jim trvala necelé čtyři dny.
00:49:34 Letěli 2x rychleji než Post při svých dvou pokusech
00:49:38 a byla to známka toho, jak rychle se letecká technika vyvíjela.
00:49:49 Pro samotného Hughese to bylo vyvrcholení řady rekordních letů.
00:49:58 V roce 1939 se už téměř ve všech částech světa
00:50:02 provozovaly komerční letecké linky.
00:50:06 Bylo to převážně díky oněm odvážným průkopníkům,
00:50:10 kteří všem ostatním razili cestu.
00:50:25 Co vlastně tyto muže a ženy hnalo stále vpřed,
00:50:29 že tak často dávali v sázku své životy?
00:50:38 Nechme na tuto otázku odpovědět jednoho z nich, sira Alana Cobhama.
00:50:42 -Letectví nám toho o zeměpisu řekne víc,
00:50:45 než jakýkoli jiný pokrok v dějinách.
00:50:48 Rychlost létání nám připomene, jak malý je svět
00:50:51 a jak malicherné a zbytečné jsou naše spory.
00:50:54 Neboť létání nedbá hranic
00:50:57 a tento rychlejší dopravní prostředek
00:51:00 umožní všem lidským plemenům se více stýkat
00:51:03 a lépe se navzájem poznávat.
00:51:21 Dramaturg: Dušan Jurčík
00:51:23 Překlad: Slavomír Baběrad
00:51:26 Odborná spolupráce: Marcel Green
00:51:29 Produkce: Marcela Tůmová a Daniel Růžička
00:51:40 Režie: Tomáš Jančařík
00:51:42 Skryté titulky: Vladislav Unger Česká televize 2014
Tématem budou slavné lety v období 1919 až 1939. 17. března 1997 se chystal ke startu z Oaklandu v Kalifornii letoun Lockheed Electra 10-E. Na den přesně odstartoval o šedesát let dříve z téhož letiště naprosto stejný letoun k letu, který se měl, jak doufala jeho pilotka, stát impozantním průkopnickým činem. Linda Finchová z Texasu se nyní vydávala na cestu ve stopách své slavné americké krajanky. Byla jí Amelia Earhart, která si v roce 1937 předsevzala, že obletí celý svět. Byl to sen s tragickým koncem. Ale současnost se z minulosti – alespoň v tomto případě – poučila.