Historie dobývání vzdušného prostoru. Dokumentární cyklus BBC
00:00:24 Česká televize uvádí britský dokumentární cyklus
00:00:28 STOLETÍ LÉTÁNÍ
00:00:49 PŘÍBĚH VÍTĚZSTVÍ ČLOVĚKA NAD VZDUCHEM
00:01:08 PŘÍCHOD PROUDOVÝCH LETADEL 1930 - 1950
00:01:21 Lidé létají letadlem už skoro celé století.
00:01:25 Největším milníkem v dějinách letectví
00:01:30 je první let bratrů Wrightových
00:01:34 nedaleko Kill Devil Hillu v Severní Karolíně 1903.
00:01:39 Hledáme-li druhý nejvýznamnější, pak je to vývoj proudových letounů.
00:01:55 Tato letadla přinesla revoluční změnu pohledu na svět.
00:01:59 Ale jak tomu v dějinách technického pokroku bývá,
00:02:03 prvním stimulem pro jejich rozvoj byly potřeby armády.
00:02:08 Proudová letadla se zapojila do bojů ke konci 2. světové války.
00:02:14 Jejich první typy, jako například Messerschmitt Me 262
00:02:18 a Lockheed P-80 Shooting Star
00:02:22 dosahovaly nejvyšší rychlosti 880 kilometrů za hodinu,
00:02:27 tedy značně menší, než je rychlost zvuku.
00:02:32 Dnes proudové stíhačky létají běžně rychlostí,
00:02:36 jež je 2x vyšší než rychlost zvuku.
00:02:41 Tento obrovský skok klade nové nároky na pilota,
00:02:46 který musí rychle reagovat ve stále se měnícím prostředí.
00:02:51 Přesto dokážou dnešní piloti proudových letadel
00:02:55 tento úkol zvládnout bez nejmenších problémů.
00:03:07 Proudová letadla změnila létání v každém ohledu.
00:03:11 Nejrychlejší z nich je špionážní letoun Lockheed SR-71 Blackbird,
00:03:15 který dokáže vyvinout rychlost podstatně vyšší,
00:03:20 než je trojnásobek rychlosti zvuku.
00:03:30 Jiná dokážou stoupat do oblak rychlostí 3300 metrů za minutu,
00:03:35 skoro jako raketa,
00:03:37 aby unikly případnému útoku nepřátelského letadla.
00:03:53 Některá dosahují výšek až 30 tisíc metrů,
00:03:57 téměř okraje kosmického prostoru.
00:04:13 Jiné vojenské letouny se doslova vinou k zemi,
00:04:17 aby se skryly před nepřátelskými radary.
00:04:37 Jeden z typů letadel budoucnosti, Stealth,
00:04:41 je radarem prakticky nezachytitelný a umožňuje posádce přežít
00:04:46 i v nejisté a nepříznivé situaci.
00:04:55 Na druhém konci spektra jsou obří vojenské proudové
00:04:59 transportní letouny, jako například Lockheed Galaxy.
00:05:18 Jeho vnitřní prostor je tak velký,
00:05:21 že uvnitř tohoto letadla by bratři Wrightové klidně mohli
00:05:25 uskutečnit své první lety.
00:05:28 Dokáže přepravit 2 60tunové tanky na vzdálenost téměř 5000 kilometrů
00:05:33 bez doplňování pohonných hmot.
00:05:36 Proudová letadla přinesla převratné změny i v civilní dopravě.
00:05:41 Jejich vlivem se svět tak zmenšil, že nikam neletíme déle než 1 den.
00:05:57 Před 45 lety nedokázal první proudový dopravní letoun,
00:06:01 britský De Havilland Comet, ani přeletět oceán.
00:06:10 Možnost cestování proudovými letadly na velké vzdálenosti
00:06:16 otevřel americký Boeing 707, který překonal Atlantik
00:06:23 bez jediného mezipřistání. 707 létá dodnes i po 40 letech.
00:06:30 Poslední letoun ze stáje Boeing, Boeing 777,
00:06:35 přepraví až 450 cestujících bez mezipřistání
00:06:41 přes polovinu zeměkoule. Obdivuhodný výkon,
00:06:47 který se tak často považuje za cosi samozřejmého.
00:06:54 Existuje dokonce dopravní letoun,
00:06:57 který létá pravidelně nadzvukovou rychlostí, a to už celých 25 let.
00:07:02 Další příklad životaschopnosti proudových letadel.
00:07:06 Anglo-francouzský Concorde urazí vzdálenost z Londýna
00:07:09 do New Yorku za něco málo přes 3 hodiny,
00:07:13 čímž umožňuje zaneprázdněným vedoucím pracovníkům,
00:07:17 aby stihli cestu tam a zpátky, včetně pracovních schůzek, za den.
00:07:24 A přesto, když se vrátíme do doby před 60 lety,
00:07:27 nám tohle všechno připadalo jako neuskutečnitelný sen.
00:07:34 Počátkem 30. let 20. století si konstruktéři začali uvědomovat,
00:07:40 že možnosti letadel s pístovými motory jsou pomalu vyčerpány.
00:07:45 Vrtule zrychluje pohyb vzduchu kolem letadla a pohání stroj vpřed.
00:07:50 Čím rychleji se vrtule otáčí, tím vyšší je rychlost vzduchu.
00:07:54 Ale existuje hranice rychlosti, jakou se může otáčet.
00:07:58 Také čím výše letadlo letí,tím míň vzduchu může vrtule využívat.
00:08:04 Tím je dán pro letadla s pístovým motorem určitý výškový dostup.
00:08:08 V roce 1945 tehdy nejrychlejší letadlo s pístovým motorem,
00:08:12 Thunderbolt P-47, skutečně létalo rychlostí jen těsně překračující
00:08:17 750 km/hod. a mohlo vystoupat maximálně do výšky 12000 metrů.
00:08:24 Proudový motor není závislý na vrtuli.
00:08:31 Nasává studený vzduch, který je stlačován, a tím se zahřívá.
00:08:39 Po smísení s palivem dojde k zážehu
00:08:43 a plyny proudí vysokou rychlostí z motoru.
00:08:47 Reaktivní síla vyvolaná výfukovými plyny pohání letadlo vzduchem.
00:08:52 Rychlost a výška jsou značně
00:08:55 limitovány výkonností motoru a tvarem letadla.
00:09:02 Jedním z prvních, kdo si tuto skutečnost uvědomil,
00:09:06 byl Frank Whittle, mladý britský letec,
00:09:10 který se koncem 20. let 20. století stal kadetem
00:09:14 na Cranwellské akademii Královského vojenského letectva.
00:09:18 Whittle napsal pojednání o leteckých motorech budoucnosti
00:09:23 a navrhoval jako možné prostředky pohonu rakety a plynové turbíny.
00:09:28 Byl natolik přesvědčen o tom,
00:09:31 že plynové turbíny mohou být uzpůsobeny tak,
00:09:35 aby poháněly letadla. že si dal tuto myšlenku patentovat.
00:09:40 Roku 1934 začal Whittle studovat techniku na univerzitě v Cambridge.
00:09:46 Tam spolu s jedním přítelem, založil společnost Power Jets,
00:09:50 jejímž cílem bylo vyvinout vhodný letecký proudový motor.
00:09:54 V Británii mu věřil jen málokdo.
00:09:57 Během několik dalších let měl stále hluboko do kapsy,
00:10:01 tak zdokonalování proudového motoru pokračovalo jen pomalu vpřed.
00:10:06 Netušil ovšem, že probíhá jakýsi tajný závod,
00:10:08 protože o proudová letadla se začali zajímat i Němci.
00:10:12 Na vývoji motoru pracovala letecká továrna Junkers.
00:10:16 V polovině roku 1939 dosáhla cíle
00:10:19 a německé ministerstvo letectví pro něj objednalo drak.
00:10:24 Německo mělo vynikajícího inženýra, Hanse Joachima Pabsta von Ohaina,
00:10:29 který si dal v roce 1935 patentovat proudový motor.
00:10:33 Na rozdíl od Whittlea měl štěstí, že si jej vzal pod ochranná křídla
00:10:37 doktor Ernst Heinkel a jeho letecká továrna.
00:10:41 Výsledkem byl Heinkel He 178, první proudový letoun na světě,
00:10:46 který 27. srpna 1939 uskutečnil svůj první úspěšný let.
00:10:57 O 4 dny později však vpadly Hitlerovy ozbrojené síly do Polska.
00:11:02 Začala 2. světová válka a německé ministerstvo letectví,
00:11:06 jež mělo před sebou naléhavější úkoly,
00:11:09 neprojevilo o Heinkelovo proudové letadlo dostatečný zájem.
00:11:13 Jeho vývoj byl proto zastaven.
00:11:17 Mezitím v Británii Frank Whittle a jeho kolegové v Power Jets uvedli
00:11:22 do provozu experimentální motor, instalovaný na zkušebním stavu.
00:11:26 Zahájili také konstrukční práce na jeho letové verzi.
00:11:43 Britské ministerstvo letectví konečně projevilo opatrný zájem
00:11:47 a tak byla v lednu 1940 s leteckou továrnou Gloster Aircraft Company
00:11:53 uzavřena smlouva na vyvinutí draku pro Whittleův motor.
00:12:03 Frank Whittle konečně spatřil světlo na konci tunelu.
00:12:10 Německá firma Junkers zatím vyvinula proudový motor Jumo,
00:12:14 pro který navrhoval dvoumotorový drak jak Messerschmitt, tak Heinkel
00:12:30 Heinkel He 280 svůj první let uskutečnil 2. dubna 1941.
00:12:38 Práce na zdokonalování konstrukce pokračovala další 2 roky,
00:12:42 ale v březnu 1943 bylo najednou doktoru Heinkelovi
00:12:46 ministerstvem letectví nařízeno, aby vývoj ukončil.
00:12:50 Místo toho bylo vybráno řešení předložené Willy Messerschmittem.
00:13:05 V Británii byl letoun Gloster Whittle
00:13:07 připraven k prvnímu letu v květnu 1941, měsíc po Heinkelovi.
00:13:13 Bylo symbolické, že se měl uskutečnit v Cranwellu,
00:13:17 kde Whittlea tato myšlenka před 12 lety napadla.
00:13:28 Frank Whittle později vzpomínal na své dojmy,
00:13:32 když se letadlo vzneslo do vzduchu.
00:13:35 Byl jsem napjatý ani ne tak proto, že bych se strachoval o motor,
00:13:39 ale protože poprvé vzlétal nový stroj.
00:13:50 Chvilku po startu mě kdosi poplácal po zádech a řekl:
00:13:53 "Franku, ono to letí!"
00:13:56 A já prý v té chvíli plné napětí odsekl:
00:13:59 "A proč jsme to asi vše dělali?"
00:14:07 Další, kdo se zapojil do závodů o proudové letadlo,
00:14:11 byly Spojené státy se svým letounem Bell 59 Airacomet.
00:14:16 1. let se uskutečnil v říjnu 1942. Ukázalo se však, že Airacomet,
00:14:21 který byl zamýšlen jako proudová stíhačka,
00:14:24 nevyhovuje pro umístění zbraní, a ani svými letovými vlastnostmi
00:14:29 a výkonem nijak neoslnil, tak zůstalo navždy jen u prototypu.
00:14:33 Mezitím se Němci začali zabývat
00:14:35 také druhou z Wittleových myšlenek
00:14:38 o novém způsobu pohonu letadel, raketovým pohonem.
00:14:42 První raketový letoun na světě, Heinkel He 176,
00:14:46 skutečně vzlétl koncem června 1939.
00:14:49 Heinkel tuto koncepci dále nerozvíjel, ale Messerschmitt ano.
00:14:56 V dubnu 1941 předvedl zástupcům Luftwaffe letoun Me 163 Komet.
00:15:04 Tento jedinečný stroj poháněly 2 silně těkavé druhy paliva,
00:15:07 peroxid vodíku a směs metylalkoholu s hydrazinhydrátem.
00:15:12 Ty se smísily a zažehly, čímž udělily letounu obrovskou energii.
00:15:24 Nevýhodou bylo, že palivo shořelo tak rychle,
00:15:28 že když Komet vystoupal do výšky, proměnil se pouze
00:15:32 v bezmotorový kluzák, pohybující se vysokou rychlostí.
00:15:39 Jedním z hlavních zkušebních pilotů Komet byla nevšední žena,
00:15:43 Hanna Reitschová. Nejdříve si v Německu získala
00:15:48 jméno pilotováním kluzáků a vytvořila několik rekordů.
00:15:57 Pak se prosadila do německé školy zkušebních pilotů.
00:16:02 Znala dokonale techniku klouzavého letu,
00:16:05 což se při prvních zkušebních letech ukázalo jako obzvlášť cenné.
00:16:10 Po mnoha letech vzpomíná na Komet a vybavuje se jí vzrušení,
00:16:14 které při pilotování cítila.
00:16:18 Pilotoval se celkem snadno. Byl to opravdu ohromující pocit.
00:16:25 Na konci startovací dráhy jste už dosáhli rychlosti 800 km v hodině.
00:16:33 Za 2 minuty jste vystoupali pořád stejnou rychlostí
00:16:37 až do výšky 9000 metrů.
00:16:46 Můžu vám jen říci, že to bylo něco úchvatného.
00:16:50 Bylo to, jako byste seděli na dělové kouli
00:16:54 a s hromovým rachotem se řítili oblohou.
00:16:57 Přistání bylo obtížné,
00:16:59 protože letoun měl tak dokonalý aerodynamický tvar,
00:17:03 že jste museli při přistávání dostatečně včas snížit rychlost
00:17:07 a dosednout na zem přesně na začátku přistávací dráhy.
00:17:18 Na sklonku léta roku 1944, kdy se americké bombardéry
00:17:22 objevovaly nad Německem ve velkém počtu i za bílého dne,
00:17:26 byly Komety konečně nasazeny do boje.
00:17:30 Osvědčily se jako výkonné stíhací letouny, ale bylo jich příliš málo,
00:17:34 než aby významnou měrou ovlivnily vývoj událostí.
00:17:42 Z 370 postavených Kometů jich válku přežilo jen 40.
00:17:47 Díky své maximální rychlosti téměř 960 kilometrů v hodině,
00:17:52 to byla nejrychlejší letadla své doby.
00:17:54 Také Japonsko vyvinulo své vlastní letadlo s raketovým pohonem,
00:17:59 Yokosuka Oka.
00:18:01 Byl to ve skutečnosti řízená střela s velkou hlavicí plnou výbušnin,
00:18:05 kterou naváděl člověk sebevrah.
00:18:08 Yokosuka Oka byla do cílového prostoru přepravována bombardérem.
00:18:12 Na daném místě byla uvolněna
00:18:15 a klouzavým letem se snášela na svou kořist.
00:18:19 Když se pilot přiblížil, zažehl raketový motor,
00:18:22 střemhlavým letem zamířil dolů
00:18:26 a nárazem do paluby lodi odpálil hlavici s náloží.
00:18:31 Yokosuka Oka byla jen jednou z řady Kamikadze,
00:18:35 neboli sebevražedných zbraní, které Japonci vyvinuli
00:18:39 v posledním, stále zoufalejším období závěru války.
00:18:45 I Němci uvažovali o použití podobné zbraně.
00:18:48 Měli v úmyslu posadit do původně bezpilotních okřídlených raket
00:18:52 s náporovými motory V-1 živé letce. V té době se však do bojů zapojila
00:18:57 konvenční proudová letadla.
00:18:59 První stroj Willyho Messerschmitta, v německém konkurenčním boji
00:19:03 o proudové letadlo, vzlétl v červenci 1942.
00:19:06 Více než rok po jeho soupeři Heinkelovi.
00:19:10 Tento letoun s označením Me 262 dokázal vyvinout rychlost
00:19:14 před 860 kilometrů v hodině. Letové zkoušky neprobíhaly hladce.
00:19:19 Navíc Messerschmitt v té době připravoval výrobu
00:19:23 letounu Me 209 s pístovým motorem,
00:19:26 což byl nástupce osvědčeného stíhacího letounu Me 109.
00:19:32 Na jaře roku 1943 testoval Me 262 Adolf Galland,
00:19:37 nejslavnější pilot německého stíhacího letectva.
00:19:40 Bojů se poprvé zúčastnil v době španělské občanské války
00:19:44 a během bitvy o Británii
00:19:47 se v létě roku 1940 vyznamenal jako velitel stíhací perutě.
00:19:51 V listopadu 1941 ve věku 29 let byl jmenován generálem
00:19:55 a velitelem stíhacího letectva Luftwaffe.
00:19:59 262 udělal na Gallanda velký dojem.
00:20:02 Doporučil, aby se ihned začal vyrábět
00:20:05 a nahradil tak letoun Me 209, který podle něj patřil do šrotu.
00:20:10 Německé ministerstvo letectví ale s drastickým rozhodnutím otálelo.
00:20:19 Nakonec bylo zahájení výroby Me 262 schváleno,
00:20:22 ovšem ne v takovém množství, jak požadoval Galland.
00:20:27 K dalšímu zpoždění výroby došlo v roce 1943,
00:20:31 kdy Hitler, znepokojený narůstající hrozbou invaze spojenců na Západě,
00:20:35 požadoval, aby toto letadlo bylo postaveno
00:20:39 jako stíhací bombardovací letoun. Stroje Me 262 proto na frontě
00:20:43 začaly létat až v červenci 1944.
00:20:47 Až několik týdnů poté, co se spojenci vylodili
00:20:50 a pevně usadili v Normandii. Jako stíhací letoun znamenal 262
00:20:55 pro letecké síly západních spojenců tvrdý otřes,
00:20:59 neboť byl mnohem rychlejší než jakýkoli stroj, který užívali.
00:21:08 Když však pilot nalétával na přistání, musel pořádně zpomalit
00:21:13 a byl tak pro útočící stíhačky spojenců zranitelný.
00:21:17 Galland, který tak horoval pro 262,
00:21:20 dostal možnost vyzkoušet si stroj přímo v boji.
00:21:24 Hermann Göring, vrchní velitel Luftwaffe obvinil Gallanda
00:21:28 a piloty jeho stíhaček, že si bombardéry spojenců
00:21:31 létají nad Německem, jak chtějí. Galland byl odvolán ze své funkce
00:21:35 a dostal rozkaz vytvořit zvláštní letku Me 262,
00:21:39 sestavenou z několika nejlepších německých stíhačů.
00:21:44 Gallandova letka se vyznamenala během bojů
00:21:47 v posledních měsících války v Evropě. Sám Galland
00:21:51 později vzpomínal na příchod bojového proudového letounu takto:
00:21:55 Byli jsme v jedinečné situaci. Měli jsme k dispozici
00:21:58 první proudový letoun, který mohl být nasazen do boje
00:22:01 a který byl nejméně o 250 km v hodině rychlejší,
00:22:04 než vůbec nejrychlejší americké a anglické stíhačky.
00:22:10 Byla to jedinečná a neopakovatelná situace,
00:22:13 jaká může nastat jen tehdy, když dojde k tak revoluční
00:22:17 technické změně, jako byl tryskový motor.
00:22:26 Němci nasadili do bojů druhé proudové letadlo v roce 1944.
00:22:31 Byl to bombardér Arado 234 Blitz. Původně šlo o soukromý podnik,
00:22:35 ale pak o něj projevila zájem Luftwaffe,
00:22:39 která v něm viděla ideální výškový průzkumný letoun.
00:22:43 Později byla postavena jeho bombardovací verze.
00:22:49 Ta byla včas dokončena, aby mohla být nasazena
00:22:52 při Hitlerově protiofenzívě v Ardenách v prosinci roku 1944.
00:22:58 Heinkel se nakonec vrátil k proudovým letadlům
00:23:01 koncem roku 1944 se svým Salamandrem He 162,
00:23:05 neboli lidovou stíhačkou. Přestože ve vývojovém programu
00:23:09 dostaly prvořadou prioritu, ani 1 se do bojů nezapojil.
00:23:20 První britský provozuschopný proudový letoun Gloster Meteor
00:23:24 se vznesl do vzduchu až v březnu 1943,
00:23:27 10 měsíců po svém německém soupeři Me 262.
00:23:35 Přesto byl Meteor zaveden do výzbroje ve stejné době
00:23:39 jako Me 262, ovšem zpočátku měl zcela jiné poslání.
00:23:49 Prvním úkolem Meteoru bylo pomoci v bojích proti vlnám
00:23:53 bezpilotních střel V-1, kterými Hitler zasypával Londýn.
00:24:02 Meteor však dosahoval zpočátku ve výšce 9000 metrů maximální
00:24:06 rychlosti pouhých 660 km v hodině, která sotva stačila k tomu,
00:24:11 aby střely V-1 dostihl. Přesto v této roli obstál dobře.
00:24:21 Také Britové měli ještě jeden proudový letoun.
00:24:24 Vampire, společnosti de Havilland,
00:24:27 se zdvojeným nosníkem ocasních ploch.
00:24:32 Přestože prototyp letounu vzlétl už v prosinci roku 1943,
00:24:36 nebyla jeho výroba do konce války zahájena.
00:24:40 Američané, zklamaní výkonem svého letadla Airacomet,
00:24:43 obrátili svou pozornost
00:24:45 k motoru britské letecké továrny de Havilland,
00:24:48 vyvinutému pro letoun Vampire.
00:24:52 V létě roku 1943 byla společnost Lockheed Aviation Company
00:24:55 pověřena úkolem zkonstruovat pro něj drak.
00:25:01 Tyto práce byly svěřeny
00:25:04 vedoucímu vývojového oddělení Kelly Johnsonovi
00:25:07 a malému týmu v továrně společnosti Lockheed v Burbanku v Kalifornii.
00:25:11 Dnes je známější spíš pod jménem Skunk Works
00:25:15 a jako místo, které je domovem technologie "stealth".
00:25:22 V rekordním čase přišel Johnson s letounem Shooting Star P-80,
00:25:26 který poprvé vzlétl v lednu 1944.
00:25:31 Dosahoval rychlosti přes 800 km v hodině a letové zkoušky byly
00:25:35 natolik úspěšné, že ještě v dubnu téhož roku byla zadána objednávka
00:25:39 na výrobu 1000 kusů P-80.
00:25:43 Přestože jich bylo několik odesláno do Evropy,
00:25:47 dorazily tyto stroje příliš pozdě, aby ještě mohly zasáhnout do bojů.
00:25:53 První tryskové letadlo vzlétlo
00:25:55 těsně před vypuknutím 2. světové války,
00:25:59 přesto trvalo 5 let, než byly proudové letouny nasazeny do boje.
00:26:02 Nikdy se vzájemně nestřetly v bojové akci a nikdo netušil,
00:26:06 jak by se válka ve vzduchu vyvíjela, kdyby k tomu došlo.
00:26:10 Nebylo však pochyb o tom, že proudový pohon je ona cesta,
00:26:13 kudy se bude letectví v budoucnu vyvíjet.
00:26:17 Když spojenci na jaře 1945 porazili a obsadili Německo,
00:26:21 zmocnili se velké válečné kořisti.
00:26:31 Její součástí byly i exempláře všech typů letadel,
00:26:36 která byla ve výzbroji Luftwaffe.
00:26:42 Mezi těmito letadly bylo hodně proudových letounů,
00:26:48 z nichž většina nemohla vzlétnout kvůli nedostatku paliva.
00:26:53 Zvláště zajímavý byl Messerschmitt Me 262, který na spojence
00:26:57 během posledních 9 měsíců války udělal tak velký dojem.
00:27:04 Zevrubná prohlídka tohoto stroje i ostatních letounů odhalila,
00:27:09 že proudový motor Junkers Jumo je mnohem lepší než motory
00:27:12 používané v tryskových letadlech spojenců.
00:27:16 Nyní, po porážce Německa, ukazovali zpočátku vývoj
00:27:21 nových proudových letounů Britové. Jedním z jejich hlavních cílů
00:27:26 bylo postavit letadlo, které by létalo rychleji než zvuk,
00:27:31 tedy rychlostí 1200 kilometrů v hodině.
00:27:35 Na letoun působí odpor ovzduší, který s rostoucí rychlostí roste.
00:27:39 Kromě toho se kolem něho šíří zvukové vlny.
00:27:42 Když se jeho rychlost blíží rychlosti zvuku,
00:27:45 pohybuje se stejně rychle jako zvukové vlny,
00:27:48 stává se nestabilním a rozkmitá se. Při letu nadzvukovou rychlostí
00:27:52 se vytváří kuželová rázová vlna
00:27:54 a zvukové vlny zůstávají za letadlem.
00:27:58 V britské letecké továrně de Havilland Company
00:28:01 byli přesvědčeni, že kmitání při překročení zvukové bariéry
00:28:05 je možné potlačit použitím šípového křídla.
00:28:09 Aby tuto teorii ověřili,
00:28:11 postavili výzkumný letoun DH 108 Swallow, neboli Vlaštovka.
00:28:16 Byli přesvědčeni, že letoun dosáhne nadzvukové rychlosti,
00:28:20 což dosud ještě žádné letadlo nedokázalo.
00:28:29 Geoffrey de Havilland,
00:28:32 syn zakladatele společnosti a její hlavní zkušební pilot
00:28:36 se rozhodl, že tuto hranici překoná osobně.
00:28:41 27. září 1946 se na stroji DH 108 vznesl do vzduchu.
00:28:49 Ve chvíli, kdy letěl na plný plyn nad ústím Temže,
00:28:53 se letadlo náhle rozlomilo a jeho trosky spadly do vody.
00:28:57 De Havilland přitom přišel o život. Bylo jasné, že bude třeba udělat
00:29:01 ještě hodně práce, aby vzniklo skutečné nadzvukové letadlo.
00:29:06 Britské ekonomika ale prožívala v důsledku světové války
00:29:10 hubená léta. Průmyslu se nedostávalo peněz.
00:29:15 Tak se od snahy po dosažení nadzvukové rychlosti
00:29:19 z finančních důvodů upustilo.
00:29:22 Přesto však v září 1946 Gloster Meteor 4 posunul
00:29:26 rekord rychlosti dosažené ve vzduchu na 991 km v hodině.
00:29:42 Dvěma pilotům britského královského letectva,
00:29:45 kteří rekord vytvořili, se dostalo oficiálního uznání.
00:29:50 A nyní bych rád poblahopřál pilotům.
00:29:54 Plukovníkovi letectva Donaldsonovi a majoru Burbartonovi.
00:30:04 Britové se také jako první pokusili vyřešit otázku,
00:30:08 zda mohou proudová letadla startovat a přistávat
00:30:11 na krátké palubě letadlových lodí. V prosinci 1945 se podařilo
00:30:18 letounu Sea Vampire, který byl jednou z variant tryskového letadla
00:30:24 společnosti de Havilland docílit vůbec prvního čistého
00:30:29 přistání proudového letounu na letadlové lodi Ocean.
00:30:44 Tím se potvrdilo,
00:30:46 že proudová letadla představují cestu vpřed
00:30:49 nejen v pozemním, ale i v námořním vojenském letectvu.
00:31:00 Mezitím použila koncepci proudového pohonu novým způsobem
00:31:04 ve svém stíhacím hydroplánu SR A1
00:31:07 další britská společnost Saunders-Roe.
00:31:12 Do vzduchu vlétl až roku 1947. V té době však už existovaly
00:31:17 proudové letouny určené pro letadlové lodi,
00:31:22 a tak tento projekt nikdy nedospěl dále, než do stadia prototypu.
00:31:26 Větší rozruch vyvolalo rozhodnutí letecké továrny de Havilland
00:31:29 zkonstruovat tryskové dopravní letadlo.
00:31:32 Civilní letectví, zejména ve Spojených státech,
00:31:35 se vzpamatovávalo z krize způsobené válkou.
00:31:44 Na leteckých linkách začala létat nová dopravní letadla
00:31:47 s pístovými motory, jako například Constellation společnosti Lockheed
00:31:51 a Stratocruiser společnosti Boeing. Ten měl sice dolet více než
00:31:59 6400 kilometrů a mohl přepravit téměř 100 cestujících,
00:32:03 ale jeho maximální rychlost byla pouhých 600 km v hodině.
00:32:08 Bylo proto logické, že pro zvýšení rychlosti civilních letadel,
00:32:12 by měl být použit proudový motor.
00:32:16 Právě tímto směrem zaměřila pozornost společnost de Havilland.
00:32:31 V červenci 1949 představila svůj letoun Comet DH-106,
00:32:36 jehož 4 proudové motory
00:32:39 byly v uměleckých křivkách vsazeny do křídel.
00:32:50 Comet, dosahující cestovní rychlosti 800 km v hodině,
00:32:53 vyvolal senzaci na celém světě.
00:33:00 Toto letadlo začalo v roce 1952 létat na pravidelných linkách
00:33:04 společnosti British Overseas Airways Corporation
00:33:07 a zkrátilo dobu letu z Londýna do Jižní Afriky
00:33:11 ze 40 na necelých 24 hodin.
00:33:14 Nastal věk cestování proudovými letadly.
00:33:21 Mělo však trvat ještě několik let,
00:33:23 než bylo zkonstruováno další tryskové dopravní letadlo.
00:33:28 Tou dobou už ale sázelo na proudová letadla stále více zemí.
00:33:34 V dubnu 1946 uskutečnila tentýž den svůj první let
00:33:37 2 ruská proudová letadla.
00:33:40 Jedním z nich byl Jakovlev Jak-15, pozoruhodný tím,
00:33:44 že jeho konstruktéři využili drak určený pro pístový motor.
00:33:48 Byl jím v boji vyzkoušený stíhací letoun Jak-3,
00:33:51 do nějž Rusové namontovali
00:33:54 ukořistěný německý proudový motor Jumo.
00:33:58 Druhým tryskovým letadlem, které ten den vzlétlo,
00:34:00 byl Mikojan-Gurjevič MiG-9. Byl výhradně ruské konstrukce
00:34:05 a byl pozoruhodný tím, že jeho vývoj od počátečního záměru
00:34:08 k prvnímu letu trval pouhých 14 měsíců.
00:34:12 Téhož roku vyzkoušela svůj tryskový letoun
00:34:14 Sud-Ouest Triton také Francie, což byl nevšední úspěch pro zemi,
00:34:19 která těsně předtím prožila 4 roky okupace nepřátelskými vojsky.
00:34:24 Vývoj Tritonu probíhal v děravém hangáru Němcům přímo před nosem.
00:34:28 Poprvé vzlétl v listopadu 1946.
00:34:33 Spojené státy byly nicméně odhodlány využít k úspěchu
00:34:36 letounu P-80 Shootig Star
00:34:39 a získat v oboru tryskových letadel vedoucí postavení.
00:34:44 Výsledkem bylo několik velmi zajímavých koncepcí.
00:34:47 Třeba tento Ryan Fireball,
00:34:49 který byl opatřen proudovým motorem v ocasní části draku.
00:34:54 Měl ale v přední části také pístový motor, který se
00:34:57 podle představ konstruktérů
00:34:59 měl používat pro lety cestovní rychlostí,
00:35:02 zatímco proudový motor by pilot využíval pouze při vzdušném boji.
00:35:15 Letoun Consolidated Vultee XP-81 vycházel ze stejného principu,
00:35:21 ale ani 1 z těch to 2 hybridních letounů se nezačal vyrábět,
00:35:25 protože jejich výkon znamenal velké zklamání.
00:35:28 Ještě bizarnější byl proudovým motorem poháněný dzfiz ,
00:35:33 jehož zesílená křídla umožňovala doslova vrazit
00:35:37 do nepřátelského letadla. Tento letoun však havaroval
00:35:40 už při svém prvním letu a celý projekt rychle skončil.
00:35:46 V roce 1946 se objevily 2 nové konvenční vojenské proudové letouny
00:35:51 a oba se později osvědčily jako skvělé stroje.
00:35:54 První byl Republic F-14 Thunderjet, který díky svému doletu 2000 km,
00:36:00 mohl proniknout a bojovat hluboko v nepřátelském vzdušném prostoru.
00:36:06 Druhým byl námořní dvoumotorový proudový letoun
00:36:10 McDonnel FH-1 Phantom.
00:36:19 Tento letoun byl na frontě nasazen pouze v omezené míře,
00:36:23 ale jeho nástupce, větší F2H Banshee,
00:36:26 byl definitivně poslán do penze až v polovině 60. let.
00:36:30 V březnu 1947 vzlétl k prvnímu letu největší poválečný proudový
00:36:35 bombardér North American B-45 Tornado.
00:36:40 Tornado bylo jedním z prvních proudových letadel,
00:36:43 který bylo vybaveno zařízením pro přídavné spalování.
00:36:47 To umožňuje spalování dalšího paliva za oběžným kolem turbíny
00:36:50 a poskytuje tak větší tah. Probíhaly také pokusy s využitím
00:36:55 pomocného raketového pohonu při startu, aby se rychleji vzneslo.
00:37:03 Američané také rozhodně zaútočili na rychlostní rekord ve vzduchu.
00:37:08 19. června 1947 plukovník Albert Boyd z Letectva Spojených států
00:37:14 překonal v upraveném letounu Lockheed Shooting Star
00:37:18 tento rekord o 13 km v hodině.
00:37:25 Za 2 měsíce byla řada na válečném námořnictvu Spojených států,
00:37:30 když kapitán Turner Caldwell dosáhl v experimentálním letounu
00:37:33 Douglas Skystreak rychlosti 1030 km v hodině.
00:37:38 O 5 dní později, 25. srpna 1947, dosáhl v tomtéž letounu
00:37:43 major válečného námořnictva Marion Carl
00:37:46 rychlosti 1046 km v hodině.
00:37:51 Tyto úspěchy byly vítanou injekcí pro americký letecký průmysl,
00:37:55 ale ještě větší vzrušení mělo teprve přijít.
00:38:03 V letech 1946-47 vyvíjela společnost Bell Aircraft
00:38:08 společně s vojenským letectvem Spojených států
00:38:10 a Národním poradním výborem pro aeronautiku speciální letoun.
00:38:16 Hlavním účelem a cílem Bell X-1, jak byl nazván, bylo jediné.
00:38:21 Měl se stát prvním letadlem, které poletí rychleji než zvuk.
00:38:29 X-1 poháněly 4 raketové motory
00:38:32 a byl zavěšen v pumovnici bombardéru B-29.
00:38:37 Ten vynesl X-1 do potřebné výšky.
00:38:53 Při řadě zkušebních letů se letadlo přiblížilo rychlosti zvuku.
00:39:02 14. října 1947 bylo na vojenském letišti v Muroc,
00:39:07 nynější Edwardsově letecké základně na západním okraji Mohavské pouště
00:39:12 v Kalifornii konečně vše připraveno k historickému letu.
00:39:20 Jako první člověk, který poletí rychleji než zvuk,
00:39:23 Byl vybrán 24letý kapitán letectva Spojených států Chuck Yeager.
00:39:28 Za války létal na stíhačkách P-51 Mustang
00:39:31 a sestřelil 11 německých strojů. Svůj letoun X-1,
00:39:35 stejně jako předtím svůj Mustang,
00:39:38 pojmenoval Glamorous Glennis, na počest své ženy.
00:39:45 Yeager si 2 dny před historickým letem
00:39:48 zlomil při pádu z koně 2 žebra, ale ze strachu,
00:39:52 že by mu nedovolili letět, svým nadřízeným nic neřekl.
00:39:58 Boeing B-29 včas a v pořádku odstartoval
00:40:02 se strojem Glamorous Glennis zavěšeným v pumovnici.
00:40:09 Když bombardér dosáhl plánované výšky,
00:40:12 sestoupil Yeager po úzkém žebříku do pilotní kabiny X-1.
00:40:30 Po chvíli příprav dal pokyn k uvolnění letounu X-1 ze závěsů.
00:40:35 Zažehl raketové motory. Zanedlouho zažil aerodynamické
00:40:40 kmitání konstrukce, na které byl zvyklý z předchozích letů
00:40:44 těsně pod zvukovou bariérou. Sledoval rychlost X-1 na machmetru,
00:40:48 na kterém se 1 Mach rovná rychlosti zvuku.
00:40:54 Najednou se ručička na machmetru začala pohybovat.
00:40:57 Vychýlila se až na 0,965 Machu a pak skočila až na kraj stupnice.
00:41:04 Myslel jsem, že se mi to zdá.
00:41:07 Letěli jsme nadzvukovou rychlostí a šlo to hladce jako po másle.
00:41:11 Klidně tam mohla sedět moje babička a popíjet přitom limonádu.
00:41:14 Udržoval jsem rychlost s ručičkou mimo stupnici asi 20 sekund.
00:41:18 Pak jsem zvedl nos letounu, abych zpomalil.
00:41:24 Když pak Yeager úspěšně přistál, nastalo velké vzrušení.
00:41:38 Ač to bylo významné prvenství,
00:41:41 hovořil Yeager později o svém výkonu s pozoruhodnou skromností.
00:41:47 Když mi ta ručička na machmetru poskočila,
00:41:50 což znamenalo, že rázová vlna je už za letadlem,
00:41:53 měl jsem vlastně jen pocit, že to mám za sebou.
00:41:56 A to je asi tak všechno.
00:41:59 Neměl jsem strach, ale ten program byl velmi náročný.
00:42:03 Všichni mě před letadlem varovali, že nepůjde ovládat.
00:42:07 Předpokládalo se, že se buď zhoupne nahoru, nebo dolů.
00:42:11 Když jsem pak zpomalil na podzvukovou rychlost,
00:42:15 měl jsem skutečně pocit úlevy.
00:42:21 Letectvo Spojených států,
00:42:24 které se teprve nedávno stalo samostatnou vojenskou složkou,
00:42:28 počkalo se zveřejněním tohoto prvenství 8 měsíců, do června 1948.
00:42:32 Chtělo totiž zkušenosti s Bell X-1 uplatnit při vývoji
00:42:35 nového vojenského letadla. Byl jím F-86 Sabre společnosti
00:42:40 North American, jehož prototyp uskutečnil svůj první let
00:42:44 2 týdny před historickým letem Chucka Yeagera.
00:42:48 Sabre se stal 1. běžně vyráběnou stíhačkou se šípovým křídlem.
00:42:56 Do výzbroje letectva Spojených států byl zařazen v roce 1948.
00:43:03 Sabre jako první bojový letoun dosáhl nadzvukové rychlosti,
00:43:07 i když jen při střemhlavém letu. Pozdější verze letounu Sabre
00:43:15 dokázaly vyvinout nadzvukovou rychlost i při vodorovném letu.
00:43:22 F-86 měl také přetlakovou pilotní kabinu, která pilotovi
00:43:26 umožňovala bez problémů operovat ve větších výškách než dříve.
00:43:31 To vedlo k oživení zájmu o výškový rekord.
00:43:34 Ale také tady hráli zpočátku vedoucí roli Britové.
00:43:39 John Cunningham, pilot s pověstí vynikajícího nočního stíhače,
00:43:44 dosáhl v únoru 1948 s letounem Vampire továrny de Havilland
00:43:49 výšky 18000 metrů. O 3 a půl roku později Američan Bill Bridgeman,
00:43:57 pilotující letoun Skyrocket, postavený společností Douglas,
00:44:03 posunul rekord na 22500 metrů.
00:44:08 Také Bridgemanův letoun byl vypuštěn z bombardéru B-29.
00:44:24 Byl to naprosto nový zážitek vypravit se do výšek,
00:44:27 kam ještě žádný člověk nepronikl.
00:44:32 Když dosáhl rekordní výšky, přemítal:
00:44:37 Zdá se, že tu není žádný odraz. Všechno je černobílé.
00:44:40 Buď jasně viditelné, nebo ne. Je to čistý a neposkvrněný svět.
00:44:46 Byl to tentýž vjem, který o 10 let později poznali první kosmonauti.
00:45:06 V 50. letech měnil proudový pohon letectví a zdálo se,
00:45:10 že jsou jeho výkony bez hranic. Začal pronikat
00:45:14 i do civilního letectví a stal se páteří většiny leteckých sil.
00:45:23 Vojenské letce však pronásledovala závažná otázka.
00:45:27 Je vzdušný boj překonanou záležitostí díky rychlostem,
00:45:31 kterými teď mohly proudové stíhačky létat, ve srovnání s rychlostmi
00:45:35 dosahovaným v letech 1939-45? Na odpověď nemuseli čekat dlouho.
00:45:42 V červnu 1950 vypukla válka, která měla ukázat,
00:45:46 zda se stíhací proudové letouny mohou ve vzdušném boji uplatnit.
00:45:58 Dějištěm toho konfliktu byla Korea,
00:46:01 která byla od konce 2.světové války rozdělena na 2 státy.
00:46:09 Překvapivá invaze komunistické Severní Koreje vyústila v rychlé
00:46:13 obsazení Soulu, hlavního města Západem podporované Jižní Koreje.
00:46:18 Hrozilo, že brzy podlehne celá zem.
00:46:23 OSN vyslala do Jižní Koreje svá vojska.
00:46:26 Jejich hlavní část tvořili Američané.
00:46:30 Spojené státy měly v Japonsku, které bylo dosud obsazeno spojenci,
00:46:34 řadu leteckých základen. Americké stíhací letectvo
00:46:38 bylo vyzbrojeno převážně letouny s pístovým motorem P-51 Mustang,
00:46:42 které létaly za 2. světové války. Existovala také varianta Mustanga,
00:46:47 dvojitý letoun F-82 Twin Mustang. Používal se jako doprovodné letadlo
00:46:53 a byl posledním stíhacím letounem s pístovým motorem,
00:46:58 který byl zařazen do výzbroje amerického letectva.
00:47:01 Důležitější byly proudové letouny Republic F-84 Thunderjet,
00:47:07 které byly rozmístěny spolu se stroji Shooting Star.
00:47:20 Námořní proudová letadla mohla startovat také z letadlových lodí.
00:47:32 To jim umožňovalo útočit na cíle hluboko na území Severní Koreje.
00:47:45 Cenné služby poskytovaly letouny jako byl Grumman Panter.
00:47:55 Koncem roku 1950 byly v Koreji
00:47:58 nasazeny i nejmodernější americké stíhací letouny F-86 Sabre.
00:48:21 Severní Korea, která byla plně vyzbrojena Rusy,
00:48:24 disponovala zpočátku pouze stroji s pístovým motorem,
00:48:28 jako byl letoun Iljušin IL-10, určený k ničení pozemních cílů.
00:48:33 Pro americké proudové letouny byla zastaralá letadla snadná kořist.
00:48:51 V listopadu 1950 se ale objevilo na scéně nové letadlo.
00:48:55 Byl to MiG-15 z dílny Mikojan-Gurjevič,
00:48:58 nejmodernější trysková stíhačka v sovětské výzbroji,
00:49:02 kterou Rusové v počtu několika kusů poskytli Severní Koreji.
00:49:06 Nyní bylo možné zodpovědět otázku, jaký bude vzdušný boj budoucnosti.
00:49:15 8. listopadu 1950 doprovázely letouny Lockheed F-80 Shooting Star
00:49:21 nad územím Severní Koreje bombardéry B-29.
00:49:32 Náhle se objevily letouny MiG-15. Stíhačky Shooting Star se obrátily,
00:49:38 aby se s nimi střetly, ale MiGy využily své vyšší rychlosti
00:49:42 a americkým letounům unikly až na 1 stroj.
00:49:45 Poručík Russell J. Brown na něj zaútočil střemhlavým letem
00:49:49 a poslal jej v troskách k zemi. Nejdůležitější vzdušné souboje
00:49:53 se však odehrály mezi stejně silnými MiGy a stíhačkami Sabre.
00:50:04 Rozhodující roli při nich sehrály schopnosti amerických pilotů
00:50:09 a ne jejich strojů. Špičková letecká esa,
00:50:12 jakými byly například kapitán Manuel Fernandez
00:50:15 a kapitán Joe McConal, zaznamenala všechna svá vítězství
00:50:19 právě proti MiGům a dokázala,
00:50:22 že proudový motor neznamená konec vzdušného boje.
00:50:29 Téměř všechna americká letecká esa získala své zkušenosti
00:50:32 už za 2. světové války a přesto jim nedělalo potíže
00:50:36 zvyknout si na vyšší rychlost proudových bojových letounů.
00:50:40 Jejich zkušenosti i zkušenosti jejich protivníků
00:50:44 podnítily letecké konstruktéry, aby začali vyvíjet ještě rychlejší
00:50:48 a ještě hbitější proudová letadla. Konečným výsledkem jejich práce
00:50:53 se staly dnešní vysoce výkonné bojové letouny.
00:51:37 Skryté titulky: I. Trávníčková, Česká televize 2009
První pokusy s proudovými motory byly ve třicátých letech 20. století prováděny v Německu a Velké Británii. Třetí říše byla místem, kde došlo v roce 1941 k prvnímu vzletu proudového stíhače v historii. Na základě tohoto experimentu bylo rozhodnuto o výrobě letounu Messerschmitt Me-262. K ní došlo až po značné časové prodlevě a přednosti výkonné stíhačky, která měla decimovat spojenecké bombardéry, se naštěstí neprojevily. Britové v roce 1943 vyzkoušeli Gloster Meteor. Ten na konci 2. světové války účinně zasahoval proti německým bezpilotním střelám. Američané svá vojenská proudová letadla vyvíjeli během světového konfliktu za spolupráce s Brity. SSSR postavil své proudové letadlo až po skončení války. Sověti se při tom „inspirovali“ německými ukořistěnými stroji.