Dokument o rekonstrukci slavné pražské scény s ukázkami z nové inscenace Golema V + W. ### Kamera I. Charvát. Scénář a režie M. Schejbal.
00:00:02 Ale počkejte, chyba se stala, stala se chyba,
00:00:05 ale ono není vyloučeno, že se mohla stát ještě větší.
00:00:09 Nic nelze považovat za definitivní.
00:00:18 Nikdo nic, nikdo nemá, míti za definitivní,
00:00:22 neb nikdy nikdo neví, co se může státi.
00:00:25 Řekne se, třeba že se to a to stane tak a tak.
00:00:29 Ono to pak dopadne docela naopak.
00:00:33 Řeknete-li dnes, život je pes,
00:00:37 co má být zítra za zvíře, když je dnes pes,
00:00:40 protože ani ten pes není dnes definitivní.
00:00:43 Neví se, zda-li se ze psa vlk nemůže stát.
00:00:48 Přátelé, my nejsme pověrčiví, v žádném případě.
00:00:52 Ale přesto, až se tady udělá nová podlaha na jevišti,
00:00:55 tak tohle je tříska z téhle staré podlahy.
00:00:59 A protože tu třísku já osobně tam zavrtám,
00:01:03 tak se sem vrátí tohleto divadlo ABC, a ten jeho divadelní duch.
00:01:10 Těšíme se opravdu z celého srdce, na shledanou.
00:01:14 Tak, tudy chodívali pánové Voskovec a Werich na představení.
00:01:17 A další a další, a teď tady chodíme my.
00:01:20 A takhle to, Veroniko, vypadalo před rekonstrukcí.
00:01:23 Vzpomínáš si?
00:01:25 Tak se pojďme podívat.
00:02:40 Svět se dávno zatočil, pršelo, joj, těch fujavic.
00:02:46 Hra skončila, však svět jde dál. My budem hrát a pořád víc.
00:03:32 Tak takhle to vypadalo 6.3.1999.
00:03:36 Naposledy se zavřela opona po představení
00:03:39 "Večera tříkrálového" a rekonstrukce mohla vypuknout.
00:03:43 Představ si, že jen co se za posledními diváky zavřely dveře,
00:03:47 řemeslníci se hned pustili do práce.
00:03:50 A o 2 hodiny později už hlediště neexistovalo.
00:03:55 Ale nepředbíhejme, pojďme se vrátit na úplný začátek.
00:03:59 Jistě, v létě r. 1998 začala 1. fáze opravy.
00:04:04 To znamená, šatny, klub, to především,
00:04:08 a celé zázemí divadla.
00:04:18 Já se těším na krásné divadlo.
00:04:23 Teď jsme měli nedávno premiéru "Večera tříkrálového"
00:04:26 a já to hraji strašně rád.
00:04:28 A tak bych potřeboval, aby rekonstrukce proběhla během týdne
00:04:30 abychom už další týden mohli začít hrát.
00:04:32 Protože se na to hrozně těším.
00:04:52 Podívej se, jak se pan Werich poťouchle usmívá.
00:04:55 Myslíš, že se mu to líbí?
00:04:57 Moc, protože je zase ve své staré kanceláři.
00:04:59 Hele, to je jeho stůl.
00:05:01 A ta jeho kancelář je zrekonstruovaná.
00:05:04 Tady jsme v koupelně. To je stará koupelna.
00:05:06 To je nová koupelna.
00:05:09 A tady sedím.
00:05:11 Tady jsem seděla.
00:05:26 Já mám jednoho tlustého kamaráda, který mi vždy,
00:05:28 když ho pozvu do divadla vyčítá, že ho bolí zadní partie.
00:05:31 Tedy z toho našeho hlediště.
00:05:34 Tak od rekonstrukce očekávám, že mi to přestane vyčítat.
00:06:20 Kdo mi ji dá? Nebo si ji mám dát sám, tu otázku?
00:06:23 Já se těším na to, že konečně, až sem někoho pozvu,
00:06:26 tak uvidí, co se na tom jevišti vlastně děje.
00:06:30 Na jaře r. 1999 přijela stavební firma
00:06:34 a zbourala nám naše divadélko.
00:06:37 Ale, Veroniko, jenom proto, aby nám to divadélko
00:06:41 mohli zase postavit.
00:06:43 A začali s jevištěm a hledištěm.
00:07:14 Já se těším, že konečně bude vypadat hezky i hlediště
00:07:20 a část pro diváky, která už to potřebuje.
00:07:24 A také se těším na to, že bude uzavřený prostor kolem hlediště
00:07:28 a tím pádem nás třeba bude i lépe slyšet,
00:07:32 protože máme zkušenost s tím, že ten zvuk utíká do chodeb.
00:07:40 Jako herec doufám, že bude jednodušší to hlediště uřvat.
00:07:43 Protože ten hlas teď tady běží nad celým divadlem
00:07:47 a nahoře u Nováků vyběhne.
00:07:49 Já doufám, že příště se tady někde zastaví a zůstane u těch lidí
00:07:53 a že se nebude muset uřvávat celé divadlo.
00:08:54 Já se těším.
00:08:57 Je to příjemné v hezkém, příjemném a čistém prostředí hrát.
00:09:00 Tam dole je také nějaká smůla.
00:09:02 Tam také je trošku hmyzu a cítit kanalizace.
00:09:05 To přeji divákům, aby to nebylo.
00:09:07 A jak vidíte, už tady v šatnách je to jiný pocit v novém a pěkném.
00:09:10 Tak se těším.
00:09:11 Doufám, že to dopadne stejně dobře jako tady ten vršek.
00:09:15 Já se těším moc na nové divadélko a divákům hlavně přeji
00:09:19 uzavřené hlediště.
00:09:21 Aby při různých komediích se neozývala diskotéka od Nováků.
00:09:24 Ať se to povede.
00:09:27 Že se zlepší veškeré technické vybavení.
00:09:32 To znamená pro inspici, pro zvuk, pro světla, pro všechny.
00:09:37 Takže já se těším na tuto technickou věc.
00:09:47 -A divadlo je na padrť.
-Neboj se, už se blíží.
00:09:51 -A kdo?
-No přece "Stoprocentní muži".
00:11:00 Já jenom doufám, že tady někde zůstane zadřená ta tříska
00:11:06 ze starého divadla, toho V + W.
00:11:12 Že si diváci opět najdou cestu k nám
00:11:15 a že zas budou chodit a bude zase plno jako teď.
00:11:18 Protože to je příjemný pocit a má smysl naše práce.
00:11:55 Já jsem chtěl jenom ještě říct, že plně doufám,
00:11:58 že i přes rekonstrukci se podaří udržet toho ducha,
00:12:01 který tomuto divadlu vtiskli Voskovec s Werichem
00:12:04 a všichni lidé Osvobozeného divadla včetně mého dědečka.
00:12:08 Potom samozřejmě, ředitel Ornest a všichni ti báječní herci
00:12:13 a výtvarníci, kteří tím divadlem prošli.
00:12:16 A já se strašně budu snažit, abychom jim nedělali ostudu.
00:13:01 Píše se 19. říjen 1999. Otevíráme divadlo.
00:13:06 A my začínáme hrou Voskovce a Wericha "Golem".
00:13:10 Diváci netrpělivě přešlapují, a už to jde nahoru.
00:14:11 Dobrý večer.
00:14:14 Dovolte, abych vyjádřil nejintenzivnější pocity
00:14:17 všech pracovníků divadla ABC i Městských divadel pražských,
00:14:21 myslím, že i magistrátu.
00:14:25 Teď ještě ne, až za chvilku, až zhasnou světla v baru.
00:14:33 Teď ještě ne, až za chvilku, se ztratí pán v baru.
00:14:43 Teď ještě ne, až za chvilku, až budem spolu sami.
00:14:51 Něco ti slíbím, pak tě políbím, ale teď ne, až za chvilku.
00:15:01 Milé osobní poděkování panu staviteli Muchovi,
00:15:05 protože to byl člověk, který byl s námi v každodenním styku
00:15:11 a my jsme chodili a říkali jsme: "Takhle to nemůže být.
00:15:14 Tady se musí hrát divadlo, tady musí být jinak ty prkna
00:15:19 a tady musí být jinak ty dveře a on se vždy na mě podíval,
00:15:23 tak jako jestli jsem přijel právě z Bohnic,
00:15:26 nebo tam pojedu za chvilinku.
00:15:29 Ale moc mu děkuji za to, že udělal to, co jsme chtěli udělat,
00:15:34 a on věděl, že já si to pro sebe nevymýšlím.
00:15:38 Praprapraděd mého praděda proslavil se pro všechny časy tím,
00:15:44 že skryl do rodinné kasy skalp se 3 zlatými vlasy děda Vševěda.
00:15:49 Žádný z těch předků v rakvi neleží.
00:15:53 Do jednoho všichni strašej ve věži.
00:15:57 Jen praujce mé pratety svak, výjimku ze všech předků tvoří,
00:16:04 utopil se někde na moři, v půlnoci se z moře vynoří
00:16:08 a kouká na maják.
00:16:12 Tohleto jsou pan Voskovec a Werich, jak je vidí akademický malíř
00:16:15 Vladimír Preclík.
00:16:17 -A teď jsme ve foyer našeho divadla.
-A blížíme se do naší kavárny.
00:16:23 Než tam dojdeme, tak se podíváme, jak to vypadalo během opravy.
00:16:27 Štafle, barvy, zapomenuté kolečko.
00:16:32 Tady byl původně baletní sál.
00:16:34 A už je tady naše kavárna, "Tmavomodrý svět".
00:16:37 -To je krása, co?
-Krásná barva.
00:16:40 To je pan Ježek, také podle akademického malíře
00:16:43 Vladimíra Preclíka.
00:16:45 To je Ježkovo absolutorium.
00:16:47 Ale když dovolíte, pane Ježku, my necháme teď mluvit ředitelku
00:16:51 Městských divadel pražských Radku Pipkovou.
00:16:57 Já bych ráda poděkovala majiteli tohoto domu,
00:17:00 za to, že byl vstřícný.
00:17:02 Ano, to jsou již zmínění majitelé domu, paláce u Nováků,
00:17:06 pánové z Dobenína, rodina Bartoňova.
00:17:08 I díky jim se zde mohlo objevit Osvobozené divadlo.
00:17:12 A my jim chceme poděkovat za krásnou kytici k premiéře.
00:17:15 Ale teď něco o historii divadelního sálu v paláci U Nováků.
00:17:19 Cituji z dobového tisku, přesněji řečeno Osvobozeným divadlem
00:17:22 vydávaný West pocket revue.
00:17:25 Pozemek novostavby, jako celé okolí,
00:17:27 leží v místě, kudy kdysi tekla Vltava,
00:17:29 která zde zanechala celý poklad písku.
00:17:31 Na písku tedy stavět nešlo.
00:17:33 Bylo nutné prohloubit základy až na nosnou půdu.
00:17:35 Tím vznikly ohromné prostory suterénní.
00:17:39 Co s nimi?
00:17:40 V duši každého snad impulzivního inteligenta dřímá přání
00:17:43 postavit divadlo.
00:17:45 Ne, ne, bylo to krásné, ale já už se nechci vracet.
00:17:48 Vždyť je to jako pěst na oko.
00:17:50 A příležitost dala vzniknout myšlence a myšlenka realizována
00:17:54 a dnes má Praha o jedno intimní divadlo více.
00:17:57 Bude svých duchem trochu příbuzné pařížským bulvárním divadlům.
00:18:01 Bude tedy nový podnik vybaven vším možným a všestranně.
00:18:04 I o lačné a žíznivé bude pečováno. A co zbývá ještě říci?
00:18:12 Dámy a pánové, dobrý večer.
00:18:16 Slova říkají herci, umělečtí šéfové, ředitelky.
00:18:21 My jsme tady od těch peněz, abychom tady zafinancovali to,
00:18:25 co bohužel...
00:18:26 To je pražský primátor Jan Kasl.
00:18:29 Máte pravdu, pane primátore.
00:18:31 To, co bohužel ministerstvo kultury...
00:18:36 SMÍCH.
00:18:45 Ukaž ruku!
00:18:49 Druhou!
00:18:52 Obě!
00:18:58 Jsme moc pyšní na to, že naše divadélko patří
00:19:00 ke dvěma unikátním památkám v Praze.
00:19:03 Druhá je budova Olympiku.
00:19:05 Pro styl, ve kterém bylo postaveno, se vžil název "art deco".
00:19:09 Art deco, čili geometrická secese, nebo-li česká moderna.
00:19:19 Jenom tu druhou půlku, jo?
00:19:21 To je Jana Vašáková, choreografka.
00:19:24 A její girls.
00:19:26 Pohled na jeviště a hlediště ze světelné kabiny.
00:19:31 Zbývá opravdu pár minut do slavnostní premiéry.
00:19:36 Zkouška ještě těsně před premiérou. Jana Vašáková, Dalibor Gondík.
00:19:42 Tak zvaná "uvolňovačka".
00:19:45 Gaston Šubrt, inspicient.
00:19:47 A tady už jsem já přišel také na jeviště.
00:19:50 Zvedáme baletku a kolik je hodin?
00:19:54 Jenom chvilička než přijdou první diváci.
00:20:53 Já také děkuji panu staviteli a všem firmám a architektům
00:20:57 a všem, kdo se zasloužili o to, že to divadlo se opět otevírá.
00:21:01 Slibuji, že najdeme způsob jak financovat v příštím tisíciletí.
00:21:13 Tak to otočte, ať to vidím také z druhé strany.
00:21:22 Je to brak, vrazi, fuj, takový brak.
00:21:27 Milosti, je to vzácný kousek.
00:21:31 Mne nebudeš učit znát vzácné kousky.
00:21:35 Řekl jsem, že je to brak, ráčej to odstranit z mých komnat.
00:21:40 Pošli to do Vladislavského sálu na aukci, když z toho máš provizi.
00:21:44 Ale, milosti?
00:21:47 Mlčíš!
00:21:49 Hej, státní pohoune, odstraň tuto plastiku z mého dohledu
00:21:53 a věřte, že toho bohdá nebude, aby císař a král Rudolf...
00:21:58 Kolikátý jsme?
00:21:59 Druhý, milosti.
00:22:01 Rudolf II., sprostý padělek za originál považoval.
00:22:04 Milosti!
00:22:07 Hodina Sirael udeřila.
00:22:11 Je to přesně skoro na hodinu 70 let, když přišli 2 kluci,
00:22:16 kterým nebylo ještě 25 let, Voskovec s Werichem.
00:22:20 Najali si jako první toto divadlo, které bylo postavené v r. 1929.
00:22:25 12. října měli mít premiéru inscenace "Líčení se odročuje".
00:22:30 Bohužel se nenaučili text, takže měli premiéru až 19. října.
00:22:35 My když jsme přemýšleli o tom, čím, jakou inscenací otevřeme
00:22:41 toto nové zrekonstruované divadlo, tak jsme věděli, že nemůžeme jinak.
00:22:46 Volili jsme hru "Golem".
00:22:50 Dovolte mi suše předpokládat, golema, že všichni znáte tu.
00:23:03 Volili jsme ji proto, protože těmto dvěma klukům
00:23:07 a ne jen jim, ale všem,
00:23:09 kteří po nich přišli do tohoto divadla
00:23:11 a byla to celá řada osobností, tak všem vám, nám...
00:23:17 Jé, to je můj umělecký šéf, Milan Schejbal.
00:23:20 Ahoj Milane.
00:23:21 Mluví jako kniha.
00:23:23 Pánům Voskovcovi, Werichovi a Ježkovi
00:23:26 pojďme věnovat dnešní večer v tomto novém divadélku.
00:23:34 Činaná, moc.
00:23:45 Já taky činanej, taky moc.
00:23:54 Vlastnoručně vydloubnutá při posledním představení
00:23:59 a požehnaná, Bohu díky...
00:24:01 Jiří Hlávka, šéf manažér.
00:24:04 Jemná práce s rekvizitou.
00:24:07 Naposledy před naprosto vyprodaným sálem při posledním představení
00:24:11 před rekonstrukcí.
00:24:14 Nikdo nic nikdy nemá míti za definitivní,
00:24:18 neb nikdy nikdo neví, co se může státi.
00:24:21 Řekne se, třeba že se to a to stane tak a tak.
00:24:25 Ono to pak dopadne docela naopak.
00:24:29 Řeknete-li dnes, život je pes,
00:24:32 co má být zítra za zvíře, když je dnes pes.
00:24:36 Protože ani ten pes není dnes definitivní,
00:24:39 neví se, zda-li se ze psa vlk nemůže stát.
00:24:45 Celé lidské pokolení
00:24:47 mělo by víc pokoje,
00:24:49 kdyby bylo to co není a nebylo to co je.
00:24:52 Nikdo nic, nikdy nemá míti za definitivní,
00:24:55 neb nikdy nikdo neví, co se může státi.
00:24:59 Řekne se, třeba že se to a to stane tak a tak,
00:25:03 ono to pak dopadne docela naopak.
00:25:07 Dnes je čtvrtek, zejtra pátek,
00:25:10 v sobotu svátek, v neděli je den matek.
00:25:13 Protože ani ten den není dnes definitivní,
00:25:17 neví se, zda-li se, všechno se může stát.
00:26:05 Nikdy nic, nikdo nemá, míti za definitivní,
00:26:08 neb nikdo nikdy neví, co se může státi.
00:26:12 Řekne se, třeba že se, to a to stane tak a tak.
00:26:15 Ono to pak dopadne docela naopak.
00:26:21 Řeknete-li dnes...
00:26:33 Co má být zítra...
00:27:01 Pánové a dámy...
00:27:08 Tak divadélko naše, "tfuj, tfuj, tfuj."
00:27:10 Zlom vaz a hodně diváků.