Těšte se na skvělého vypravěče a herce Júlia Satinského. ### Dále účinkují: V. Postránecký, J. Šulcová, která dnes slaví 75. narozeniny, P. Nový a další. Moderují A. Ulm a K. Hrachovcová. Kamera J. Hruša. Režie J. Bonaventura
00:00:34 Dobrý večer.
00:00:37 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:00:40 Vám všetkým u našeho Věšáku.
00:00:43 -Pojďme k tisku.
-Máme zde Lidové noviny.
00:00:48 Ze středy 20. srpna 1941 ráno. Je zde napsáno:
00:00:54 Sovětské válečné lodě ukořistěny. Velitelství vrchní branné moci
00:00:58 oznamuje: Jak již bylo oznámeno zvláštní zprávou,
00:01:01 dostalo se za bojů při pronásledování nepřítele
00:01:04 -na jižní Ukrajině...
-Vidíte, že to byla těžká doba.
00:01:08 A do ní se narodil náš dnešní host. Hned si uvědomil, že v této
00:01:14 i další době je třeba zejména humoru.
00:01:18 Pan Július Satinský.
00:01:24 -Jsme rádi, že jste k nám přišel.
-Venku tak strašně lije.
00:01:28 Ta krajina, jak přecházíte hranice, vypadá, že je tu sucho.
00:01:33 Ono lilo celou noc. Oni mě dovezli do Prahy
00:01:37 okolo půl třetí do nějaké okrajové části Prahy.
00:01:42 Tam jsem měl panzion, tak to říkala babička. Sedl jsem si před TV.
00:01:49 Hned jsem si ho pustil a do rána jsem se díval na Parlament.
00:01:56 -Líbilo se vám to?
-Bylo to šarmantní a napínavé.
00:02:01 -Já jsem to nikdy neviděl.
-U vás jste to neviděl?
00:02:06 Asi vám také zmokly boty, co máte na sobě. Aby to diváci...
00:02:12 To jsou moje boty. Mám to z Austrálie.
00:02:22 Já nemám jiné boty. V životě jsem jiné nenosil.
00:02:27 Mám pohorky a nosím k tomu tyto zelené šňůrky. Já jsem barvoslepý.
00:02:33 -Má to nevýhody. Když je pohřeb.
-Svítíte příliš.
00:02:39 Když zemřel Kopecký, tak jsem nemohl držet čestnou stráž.
00:02:43 Protože jsem měl směšné boty. Netahejme to do relace Věšák.
00:02:49 Já si myslím, že my, baviči a humoristé, veselí lidé
00:02:55 jsme na světě, abychom celý svět tahali do bleděmodra.
00:03:01 A hlavně děvčata tahám do bleděmodra.
00:03:06 Já miluji bleděmodrou.
00:03:12 Paní Knížková z Frýdku-Místku se ptá: Je pan Satinský taky
00:03:18 takový komik v životě jako ve filmu?
00:03:21 Já jsem si to myslel, ale život mě naučil.
00:03:26 Sedl jsem si do letadla a vedle mě si sedla paní a celá zazářila.
00:03:34 A povídá: Já vás znám z TV. To bude ohromné.
00:03:38 Vy budete vyprávět samé veselé historky, jinak se pobliju.
00:03:51 A já jsem dostal strašný pocit zodpovědnosti.
00:03:55 Lásky k bližnímu.
00:03:57 Já jsem soukal takové příběhy,
00:04:00 že jsme se poblili oba dva.
00:04:07 Myslím, že jsme dobře odstartovali. Teď paní Kartouzková z Tlumačova.
00:04:12 Chce vědět, proč vám dali rodiče jméno Július a jaké jste tehdy
00:04:17 prožil dětství a jaké máte záliby?
00:04:19 S tím Július mě napadlo jediný.
00:04:22 Možná chtěli holčičku Júlii a pak se narodil kluk.
00:04:26 A Romeo Satinský by bylo divné. Proto Július Satinský.
00:04:30 Pravda je taková, že já jsem na druhý pokus.
00:04:36 Po tolika letech se už může pravda říct.
00:04:40 Moje matka porodila v 1940 Júliusa,
00:04:44 který hned po porodu v porodnici zemřel.
00:04:47 Byli rozhodnuti, že prvorozený bude Július.
00:04:51 Na druhý pokus v roce 1941. To Němci přepadli Rusko.
00:04:58 Naši hráli karty a já jsem se narodil jako Július.
00:05:02 Věděl jsem, že jsem Slovák, protože první slova, která jsem
00:05:06 slyšel byla: Kontra re, durch marš.
00:05:09 Tak jsem věděl, že jsem se narodil do slovenské rodiny.
00:05:13 Naši hráli celou 2. světovou válku karty.
00:05:17 Nevím, jak to bylo v Čechách.
00:05:20 -Július II., to je úžasné.
-O čem jste snil jako malý kluk?
00:05:23 A čím jste chtěl být v životě?
00:05:25 Zda bylo také období, že jste chtěl být někým jiným?
00:05:30 Kdybych se podruhé narodil, chtěl bych být horolezec.
00:05:35 -Slyšel jsem, že jste byl v Alpách?
-Ano, byl jsem v Alpách.
00:05:40 My jsme Jánošíci. Byly to centrální Alpy.
00:05:49 A půjčovali tam mačky. To jsou takové skoby.
00:05:54 Na co mačky a jdem.
00:05:57 Najednou tam byl ledovec a skulina.
00:06:04 A bylo třeba to přeskočit.
00:06:06 Moji kamarádi to obešli po skalách.
00:06:10 A já jsem šel centimetr po centimetru, abych se tam dostal.
00:06:19 Tehdy by mě nebyla škoda, protože jsem neměl děti.
00:06:24 A všichni by se ptali, kde je Satinský? Je pochován v Alpách.
00:06:29 To by hrdě znělo.
00:06:35 -Jak je to s vaším původem?
-Jsme polská šlechta psaná
00:06:40 v matrice od roku 1614. V erbu máme medvěda a hrnec.
00:06:49 My jsme byli medaři. Vyráběli jsme med.
00:06:53 Medvěd a hrnec a máme takový krásný erb.
00:07:00 Moje děti mně to nevěří, když jim to popisuji.
00:07:06 Na tom našem rodě, když jsem po tom šel a zveřejnil jsem to,
00:07:11 nějaký Satinský, jsou o tom doklady, se přidal k Napoleonovi.
00:07:17 Napoleon Bonaparte měl polský pluk a ten šel
00:07:21 i přes Frýdek-Místek.
00:07:23 Ve Frýdku-Místku je hodně Satinských. Já jsem byl uražený.
00:07:27 Tam někde je potok Satina. Potom jsme pomalu po desítkách
00:07:32 let doma přestali mluvit polsky. Byli jsme dole a najednou ta moje
00:07:38 jižní větev, můj praděda byl náčelníkem policie
00:07:42 za Rakouska-Uherska v Bratislavě. Teď nějak Vídeňáci a Bratislaváci.
00:07:53 Já jsem kosmopolita. Když si sednu k řidiči ve Vysokých Tatrách
00:07:59 a on mě veze z nějakého účinkování do Bratislavy.
00:08:04 Je to neznámý mladý člověk. Já si k němu sednu a první jeho
00:08:10 otázka je: Co řeknete na ty svině maďarské?
00:08:14 A já mu řeknu:
00:08:22 Pane, já jsem Maďar. On je zticha až do Bratislavy.
00:08:29 Když jsem byl v Budapešti a taxikář mě vezl do hotelu a ptal se:
00:08:33 A pan je co? A začal nadávat na Slováky.
00:08:37 Já jsem řekl, že jsem Slovák a pak bylo zase ticho.
00:08:53 Pane Satinský, já bych se vás chtěla zeptat, jaký máte vztah
00:08:57 -k českým čučoriedkám.
-Zbožňuji je. Je to úžasné.
00:09:01 Byl jsem na besedě v Praze na gymnáziu.
00:09:06 A také se mě ptali: Pane Satinský, co je to čučoriedka?
00:09:12 To jste vy, gymnazistky. Vy jste čučoriedky.
00:09:16 A zezadu se ozvala nějaká češtinářka. A co jsme my,
00:09:19 profesorský sbor? Vy jste medúza.
00:09:30 Aby byl klid, musel jsem to hodně žehlit.
00:09:35 A velmi krásně jsem medúzám vysvětlil, že je to takové
00:09:41 pozdní ovoce. Že jsou čučoriedky, které se potom stávají takovými
00:09:49 jablíčky, které vydrží až do března někde nahoře na skříni.
00:09:54 A mají takovou krásnou kůži. To se paní profesorky uklidnily,
00:09:58 že jsou takové pozdní ovoce. To je všechno terminus technicus.
00:10:05 Měl jsem v rozhlase soukromou relaci, protože trpím nespavostí.
00:10:12 Vyprávěl jsem o sexu a zkušenostech a to velmi jemně.
00:10:21 Volaly čučoriedky, které se tomu věnují profesionálně.
00:10:28 Byly to telefonické dotazy na živo.
00:10:33 Pane Satinský, my se ohromně smějeme, že vysíláte v noci.
00:10:38 Přijďte, my vám to dáme zadarmo. Já jsem se strašně urazil.
00:10:49 Řekl jsem jim, že musí být hrdé na to své povolání.
00:10:53 Nesmíte to dávat starému kocourovi zadarmo. Musíte být hrdé!
00:11:00 Takhle vznikaly čučoriedky. Minule mně volala do rádia
00:11:08 jedna žena: Já už jsem stará praženica.
00:11:12 To se také ujalo.
00:11:14 Takové nad 80 let jsou staré praženice.
00:11:22 Teď si to nechci u starých praženic žehlit. Ty mám nejradši.
00:11:29 Čím jste byl v minulém životě? Je dotaz paní z Kojetína.
00:11:35 Víte, co mě napadá. Každý má v sobě nějaké zvíře.
00:11:42 Víte, co mě napadlo?
00:11:46 Jako mrož.
00:11:48 Neuhádla jste. Já byl pavouk.
00:11:52 Já byl pavouk a jsem členem Společnosti o nauce o pavoucích.
00:12:00 Mám bohatou literaturu o pavoucích.
00:12:02 Pavouci jsou nejdokonalejší tvorové na světě.
00:12:07 Oni by přežili i atomovou válku. Oni se tak vyvinuli.
00:12:12 Mám pavouky i na chalupě. Kamarádím se s nimi.
00:12:17 Jeden se volá Sergej. Pavouci mají jména.
00:12:20 Jsou svině lenivé. Já jim nosím i mouchy.
00:12:28 Uvědomte si, jaký je to tvor.
00:12:33 Když je pavouk ve srabu, nedá na sobě nic znát.
00:12:39 On se okamžitě v životě zařídí.
00:12:43 Udělejte pokus. Už jsem o tom někde povídal.
00:12:46 Promiňte, jsem blázen do pavouků. Večer chytím mouchu.
00:12:51 Žijou u vás v Čechách mouchy?
00:12:53 Chytím mouchu a dám ji pod pohár.
00:12:59 Ta moucha do rána zkape, vzdá to. A dejte pavouka pod pohár.
00:13:05 Do rána tam má pavučinu a tváří se, jakoby se nic nestalo.
00:13:11 On ví, že zkape, ale tváří se, jakoby nic.
00:13:17 Tato filozofie mně moc vyhovuje. Hlavně v tomto století.
00:13:29 V minulém životě jsem byl pavoukem až do doby,
00:13:32 než se začaly stavět pyramidy. Potom jsem byl dlouho obrousek.
00:13:38 Po česky je to servítka. Po našem obrousek.
00:13:42 -Ubrousek.
-Ve starém Římě já byl obrousek.
00:13:45 Otroky používali jako obrousek. Papír vymysleli Číňané.
00:13:54 On jedl, ten hnusný boháč. Jako římský senátor.
00:14:01 Byly tam kachny a pečená prasata. Byl mastný a vedle seděl otrok.
00:14:08 Musel mít kudrnaté vlasy a on si utřel ruce a jedl dál.
00:14:16 -Do vlasů?
-Ano. Z toho je servitóre.
00:14:25 Já jsem nikdy nebyl v životě šťastnější než tehdy.
00:14:29 Já měl všechno stejné, co měl pán.
00:14:32 Já měl kachnu, prase. Mohl jsem všechno sníst a pak měl volno.
00:14:41 A pak tam byly také otrokyně. Tak jsme se rozveselili.
00:14:45 Byl to nádherný život. Nesměl být někde okolo mě Spartakus,
00:14:54 který by mě upozornil, proletáři všech zemí, spojte se!
00:14:59 A nebudeme servítky.
00:15:04 Kdybych já udělal anketu na celém světě,
00:15:09 že kdo by s tím souhlasil a ztratil hrdost, byl by z něho obrousek.
00:15:16 To byste se divili,
00:15:17 kolik lidí a kolik národů by zvolilo tuto taktiku.
00:15:25 Jako tato domácí úloha, která je na přemýšlení. Není to směšné.
00:15:29 Tenkrát hrozilo nebezpečí,
00:15:34 že tenkrát nebyl papír na ubrousky, ale...
00:15:45 Další dotaz je k filmu S tebou mě baví svět.
00:15:49 Pan Pokorný měl otázku.
00:15:53 V několika filmech jste hrál intelektuála, ale i otce rodin.
00:15:58 Jaký je rozdíl mezi filmovým a skutečným otcovstvím?
00:16:03 Můžu vám říct, že filmové otcovství je ideální.
00:16:09 Dítě vám dají do ruky. Pak vám ho seberou a vy můžete kouřit,
00:16:16 popíjet, ideální otcovství. Kdyby mně to v roce 1981 nebo 1982,
00:16:24 když jsme točili tento film řekli, že i já budu otec,
00:16:29 tak bych si myslel, že jsou blázni.
00:16:32 Osud tomu chtěl, že moje žena začala rodit,
00:16:37 když mně bylo přes 50 let. Založili jsme klub.
00:16:43 I Brzobohatý má děti takhle pozdě.
00:16:47 Já vám řeknu, že je to příšerná otrava.
00:16:52 Tam nemůžete dělat slavného herce.
00:16:56 Sednete do auta a jedete na chalupu. Děti vám řeknou:
00:17:00 Táto, můžeš s námi jet v autě, ale celou cestu budeš ticho!
00:17:04 Tak to začíná.
00:17:07 Stydí se se mnou chodit na ulici.
00:17:13 Malý Jano vás má zase za úplného primitiva.
00:17:16 Dožili jsme se takové doby, že my otcové jsme v celé
00:17:23 rodině ti nejhloupější.
00:17:25 Přiznám se, že být pravým otcem je velká otrava.
00:17:39 Teď je správná chvíle na přivítání hostů.
00:17:43 Pan Václav Postránecký a Pavel Nový.
00:17:46 To není možné!
00:17:51 Ahoj!
00:17:54 Protože je to tady do bleděmodra a já nic takového nemám,
00:18:00 tak jsem si vzal tohle. Zkombinoval jsem to do tónu.
00:18:07 Vůbec se nezměnil. Víte, jak jsem jim vděčný?
00:18:10 Já jsem přišel filmovat jako jednoduchý chlapec.
00:18:14 Poledňáková věděla, že jsem na lyžích jako doma.
00:18:17 A věděla, že umím lyžovat a proto mě obsadila do filmu.
00:18:21 Oni mě potom naučili poznávat velký svět.
00:18:24 Původně chtěla obsadit Lasicu, ale já jí řekl, že moc pije.
00:18:34 A když se ptala, jak je pan Satinský na tom s lyžováním,
00:18:39 řekl jsem, že je to instruktor Horské služby.
00:18:44 Já jsem nikdy na lyžích nestál. To se paní režisérka lekla,
00:18:49 když mě viděla poprvé s panem kameramanem.
00:18:53 Podívej, co to dělá s tou hůlkou? Já jsem stál poprvé na lyžích
00:18:58 a ona si myslela, že sjedu ten kopec.
00:19:05 Dneska je to pravda, že z vaší dvojice pije jenom Lasica.
00:19:10 -Musel jsem si počkat pár let.
-Jsi takový věštec.
00:19:15 Já jsem si myslel, že budu světoběžník a nebudu dělat hanbu.
00:19:20 Já byl letos v Austrálii a udělal jsem tam velkou hanbu.
00:19:28 Poslali nás od nóbl letecké společnosti na dvě noci
00:19:33 a nafasovali nás ponožkama, protože dvě noci sedíte v letadle.
00:19:42 Já jsem si ponožky schoval a docestovali jsme do Melbourne.
00:19:54 A tam jsme měli ještě 1000 km vnitrostátní linkou.
00:20:00 Budeme tam čekat na letadlo a nabídli nám tranzitní hotel.
00:20:04 Na hotelu jsem se osprchoval
00:20:09 a vzpomněl jsem si na ponožky.
00:20:12 Dal jsem si dvoje ponožky na nohy jako aristokrat
00:20:16 a moje slovenské jsem si dal do žebradla
00:20:21 a nastoupil do letadla.
00:20:24 Doletěli jsme na místo a byl tam uvítací výbor.
00:20:28 Sokol, Slováci tam byli. Že přišli Satinský a Lasica.
00:20:32 Vyšlo všech 400 cestujících. Na mě však vystartoval takový
00:20:40 malý pes, bígl. Byl erudovaný a vzdělaný.
00:20:45 Měl australskou uniformu. Pes byl vycvičen na drogy.
00:20:55 Pes pořád strkal čumákem do mého žebradla a uvítací výbor...
00:21:08 Všichni tam na nás čekali s láskou. Češi a Slováci.
00:21:12 A teď ta hanba.
00:21:17 Potom přišli celníci a zjistili, v čem je ta věc.
00:21:22 Pointa je ta, že ten pes musí mít rekvalifikační zkoušky.
00:21:31 Musí být přeškolen ze slovenských ponožek na drogy.
00:21:42 Ten film se točil ve zlínských ateliérech.
00:21:49 Zde se Július Satinský dožil 40 let.
00:21:56 Oslavoval tam 40. narozeniny
00:21:58 a já mu udělal bustu.
00:22:04 Mám ji v garáži. Bohužel se stěhuju a teď ji zatarasili cementem.
00:22:11 Chci vám ukázat, že je to jediný negativ Júlka Satinského.
00:22:17 Takhle to vypadá. Je to latexová forma. Ty ji máš doma.
00:22:23 Tu můžeš odnést pak do krematoria.
00:22:30 Prosím vás, prosaďte, až umřu, že chci mít při sobě mobil.
00:22:41 Já to mám tak promyšlené.
00:22:47 Je prý na to zvláštní povolení,
00:22:49 aby se to dalo do oblečku do truhly.
00:22:52 Mám to tak vymyšlené,
00:22:54 že budou takové smutné řeči a do toho blbl...
00:22:58 A vycházelo by to z rakve, kde bych si za života nahrál do vzkazu:
00:23:06 Nenechávejte žádný vzkaz, momentálně jsem mrtvý.
00:23:17 Ty jsi říkal o těch nocích. Hotel Esplanade.
00:23:20 Hotel Esplanade byl svého času pánský hotel.
00:23:26 -Tam se odehrávaly návštěvy.
-To bylo skvělé.
00:23:30 V tom hotelu mě oslovil režisér Krejčík, že vypadám tak nešťastně.
00:23:37 Že mě chce do filmu
00:23:41 "Prodavač humoru".
00:23:43 Byl tak přísný, že chtěl, abych si zkusil. Měl jsem ve filmu 2 dcery.
00:23:53 Abych si zkusil, jestli mám tatínkovský vztah.
00:23:59 Oni mně vozili z celé republiky mladé herečky ze všech divadel.
00:24:05 Já byl v hotelu Esplanade. Krejčík volal:
00:24:10 Už je tatínkovský vztah? Ne! Tak jsem tam žil 2 měsíce.
00:24:23 Horko těžko se pak našly dvě posluchačky DAMU,
00:24:26 ke kterým jsem pak pocítil otcovský vztah.
00:24:35 Myslím si, že bychom mohli tuto epizodu uzavřít písní.
00:24:39 Vy jste zpívali písničku ve filmu S tebou mě baví svět.
00:24:43 Vy jako hlavní osoba zaujměte pozici tam nahoře.
00:24:54 Budu zpívat o oktávu výš.
00:25:00 Vy můžete taky, pokud se chytíte.
00:25:05 Když jsem byl ještě malý kluk,
00:25:08 nosil jsem péro, šíp a luk.
00:25:12 Mě prachy nebaví,
00:25:15 myslím na holky toulavý.
00:25:18 Hlavně v noci.
00:25:19 S tebou mě baví svět, má zlatá Emčo.
00:25:22 S tebou mě baví svět, má zlatá Emčo.
00:25:29 Já bych tě láskou sněd,
00:25:32 hlavně v noci.
00:25:33 S tebou mě baví svět, má zlatá Emčo.
00:25:37 Já bych tě láskou sněd, má zlatá Emčo.
00:25:40 S tebou mě baví svět, hlavně v noci.
00:25:45 Já bych tě láskou sněd, hlavně v noci.
00:25:47 S tebou mě baví svět, hlavně v noci.
00:25:51 S tebou mě baví svět,
00:25:53 astala vista.
00:25:58 Na brzkou shledanou.
00:26:11 Já budu doslova vařit v přímém přenosu.
00:26:15 -Halušku z pytlíku.
-Ne halušku, ale halušky.
00:26:19 To pozveme všechny. Je to dobrý nápad.
00:26:22 -Já na to jdu.
-Prosím, my vás uvolníme.
00:26:26 Paní Kuzmová je stálá dopisovatelka.
00:26:28 Na každého posílá 40 dotazů.
00:26:31 Vás si hodnotí a poslala na vás 70 dotazů.
00:26:36 Já jsem si vybral pasáž k tomu jídlu mezi 44 - 51.
00:26:42 Vybrala jsem si otázku. Pane Satinský, za vašeho dětství
00:26:46 vládla doma vynikající maďarská kuchyně.
00:26:49 Jaké kuchyni dáváte v dnešní době přednost?
00:26:53 Teď jsem se z toho vyvlékl.
00:26:57 Mám totiž cukrovku.
00:27:02 U mě je to jednoduché.
00:27:04 Kyselá jablka, kapusta, zelí.
00:27:08 Potom propan-butanový chléb.
00:27:13 Ne, vlastně polystyrenový.
00:27:21 Já jsem si bezcharakterně vytvořil vlastní filozofii.
00:27:25 Všechno jsem v životě snědl, všechno jsem vypil a vykouřil.
00:27:31 A teď budu žít jako mnich, střídmě.
00:27:35 Je to bezcharakterní si něco zakazovat.
00:27:39 Jako kdybych se přestal koukat po čučoriedkách.
00:27:44 Podle mě je to zrada vlastní rozkoše.
00:27:48 Nikdy nezapomenu na ten den, kdy jsme filmovali s Kopeckým.
00:27:53 On tam furt hulil. Ta příhoda je všeobecně známa.
00:28:00 Jak jste, kolego, přestal kouřit, když vy nemáte žádnou vůli?
00:28:04 Já jsem řekl: Přestat kouřit může jen bezcharakterní člověk.
00:28:10 A on si hned zapálil a byl spokojený.
00:28:15 Jdou ty halušky?
00:28:27 -Dobře jdou.
-Dále paní Hroudová.
00:28:30 Pane Satinský, já si vás pamatuji jako pohledného štíhlého mladíka.
00:28:35 Kolik úsilí vás stála tato chrabrá postava?
00:28:40 Štíhlý jsem byl. Stále jsou na vině Češi.
00:28:47 Protože oni přišli a pořád: Landovský je pryč.
00:28:51 Libíček zemřel a že oni potřebují nějakého dobráka do filmu.
00:28:57 Takového Pivce. Režiséři za mnou chodili a říkali: Jezte!
00:29:05 Potřebujeme takového dobrotivého bernardýna do českého kina.
00:29:10 Já jsem dobrák od kosti. Ne, že by mně to chutnalo.
00:29:16 Já jsem se tak rozežral, že jsem šel z filmu do filmu.
00:29:21 Musel jsem to ubrzdit. Já měl skutečně 140 kg.
00:29:27 Potom jsem bezcharakterně za rok 40 kg shodil.
00:29:35 Dámy a páni, když vysadíte alkohol, krásně se dá zhubnout.
00:29:43 Staří lidé věděli, že si před spaním mají dát 1 - 2 jablíčka.
00:29:51 Můj dědeček si je loupal.
00:30:00 Staří lidé mají hodně moudrostí. Třeba s tím alkoholem.
00:30:04 Pozor. Ráno si můžete lupnout. Každý den, kdo jí cibuli, česnek,
00:30:13 ořechy a je to 6 věcí, pak žije dlouho.
00:30:18 Každý po 40 letech musí vědět, co ty trpaslíci se posouvají
00:30:23 na seznamovacím večírku, co se tam může stát.
00:30:27 Když je lidstvo hloupé, na místo toho racionální výživa.
00:30:37 To jsou takové kampaně. U nás v jedné kavárně
00:30:44 měla jedna společnost proti mému kamarádovi antisemické poznámky.
00:30:54 Kamarád se na ně otočil a řekl: Podívejte se, Slováci.
00:30:59 Co vy tady pokřikujete? Vy jste ještě po stromech lezli,
00:31:03 když my Židé jsme měli cukrovku.
00:31:14 Když dovolíte, za chvilku to bude.
00:31:22 -Děkujeme.
-Malý moment. Ještě slaninka.
00:31:35 -To je zdravé!
-Kateřino, chcete to přepočítat?
00:31:40 -Nemusíme to přepočítat.
-Je to v pořádku.
00:31:43 Vy jste nosíval jednu s sebou.
00:31:45 To bylo ještě v dobách osvícenských.
00:31:48 To Češi nevěděli, co to je haluška.
00:31:51 Já jsem ji nosil a každému jsem ukazoval, co je to haluška.
00:31:55 -Dáme to paní, zkusíte to?
-Čučoriedka.
00:32:02 Měl by to ochutnat také ten, kdo je zná a může to posoudit.
00:32:11 Na to budu vzpomínat i po roce 2000. Že byly halušky.
00:32:24 Můžete mi vysvětlit, jaký je rozdíl mezi panem Satinským a Lasicou?
00:32:29 Je to obrovský rozdíl. Všechno, co má on, já nemám.
00:32:37 A naopak. Biorytmus. On ráno spí, já jsem ranostaj.
00:32:43 Strava a co se týká vkusu žen, nic společného nemáme.
00:32:51 Asi na tom je to založené, že jsme vydrželi spolu 40 let.
00:32:56 Mimo nás tak vydržel pouze Hurvínek a Spejbl.
00:33:03 Olga Blažková z Hradce Králové. Které české herečky byste si vybral
00:33:08 jako matku, sestru, dceru a popřípadě vnučku?
00:33:11 Které jako manželku, milenku a přítelkyni?
00:33:14 Máte přehled i v dnešní generaci mezi českými herečkami?
00:33:19 Musel bych jít do hotelu Esplanade a oni by mně je tam posílali.
00:33:25 A jak bych cítil vztah otcovský, dědečkovský, pak vám to napíši.
00:33:31 My jsme vám pozvali jednu kolegyni, s kterou vás dříve bavil svět.
00:33:37 Jana Šulcová.
00:33:39 -To byla manželka.
-Filmová.
00:33:43 To je také na jednu kapitolu v knihách o ženách.
00:33:48 K tomuto filmu mě váže hodně vzpomínek.
00:33:51 Na jednu si vzpomínám moc dobře.
00:33:56 Potkali jsme se asi rok po natočení filmu S tebou mě baví svět.
00:34:01 V půl šesté ráno na letišti. Já jsem měla takovou těžkou tašku.
00:34:07 A ty jsi tam stál pouze s igelitovou taškou.
00:34:11 Já jsem se ptala: Co máš v té tašce?
00:34:15 Víš, to je dárek pro moji ženu.
00:34:17 Otevřel tašku a byla tam latexová hlava Júlia Satinského.
00:34:23 -Jako živá.
-Věrná kopie.
00:34:26 Bylo půl šesté ráno v letištní hale.
00:34:29 Všechna zavazadla se musí dát na takový pás,
00:34:32 kde sedí člověk a hlídá, není-li tam někde pistole.
00:34:38 Prošla moje taška a najednou vidí na obrazovce lidskou hlavu.
00:34:50 Probral se a vrátil pás. Podíval se a zase vrátil zpět.
00:34:57 My jsme se začali smát, ale Július s vážnou tváří povídá:
00:35:02 Co se děje? Já mám opravdu dvě letenky.
00:35:09 Já jsem tehdy pochopila, že potkat ráno Júlia Satinského
00:35:15 znamená mít dobrý celý den.
00:35:19 Jsme jako stěhovaví ptáci. Asi jsem odněkud táhl,
00:35:25 z nějakého průseru do nového průseru.
00:35:28 Vždycky z toho vzniklo něco pozitivního. Lidé zpozorněli.
00:35:37 Já jsem přistál v Leningradě a z dlouhé chvíle jsem dopisoval
00:35:44 do celního prohlášení. Dnešní mládeži to nic neříká.
00:35:48 Za socialismu jsme museli vyplňovat celní prohlášení.
00:35:52 Jestli máme fotoaparát. Já jsem tam ze žertu napsal azbukou
00:35:57 předmět: kulomet.
00:36:03 Počet kusů: 6.
00:36:09 Dali mě na stranu, protože to uměli přečíst. Bylo to psané azbukou.
00:36:14 Paní Poledňáková a celý štáb byl zelený od strachu.
00:36:19 Čekali, co se mnou ti Rusové udělají. Já si s nimi povídal.
00:36:25 Já měl v žebradle zmuchlané měny z celého světa.
00:36:36 Moje žena tančila v Lúčnici. Když jí zůstala nějaká měna,
00:36:49 tak to všechno bylo v žebradle. Tak jsem mu to ukázal.
00:36:56 Souhlasil s tím, že to byl žert, ale toto není žert.
00:37:03 A to byl plukovník. Kakaja vaša profesija?
00:37:09 Já se mu díval do očí a řekl: Multimilianěr.
00:37:20 Na něm bylo vidět, že má za mě respekt.
00:37:26 Byl jsem první multimilionář, kterého ten chlapec potkal.
00:37:32 Víte jak to dopadlo? Doprovodili nás k vlaku
00:37:37 z Leningradu do Helsinek. A v jídelním voze jsem ožral
00:37:42 celou sovětskou celní správu, takže bylo zle.
00:37:50 -Já vám děkuji, že jste přišla.
-Děkuji.
00:37:57 I já ti děkuji.
00:38:05 Máme takový zvyk, že bychom vás poprosili o nějakou věc,
00:38:09 kterou byste nám tady zanechal. Ale ty jsou úplně nové.
00:38:14 To jsou úplně nové boty, které jsem neměl ani na nohou.
00:38:18 Mám je pouze 10 let schované doma ve skříni.
00:38:21 To mně koupil Lasica, protože si myslel, že mě zlomí a já přestanu
00:38:25 nosit pohorky a budu nosit boty. Já jsem sám sebe nezradil.
00:38:31 Ty boty jsem schoval. Pohorky také nemám originál,
00:38:36 protože je Lasica odnesl do Divadla Na Fidlovačce.
00:38:39 Tak tam budou pohorky a moje nové boty, číslo asi 8,5...
00:38:47 Fellini také natočil film 8,5.
00:38:51 -Tyto boty vám daruji.
-Bude nám neobyčejnou ctí.
00:38:59 Komu byste věnoval věšák podle vašeho mínění?
00:39:04 Já mám pocit, že ten pán, co se ptal na to otcovství.
00:39:08 Byl jeden z prvních. Byla to inspirativní otázka.
00:39:18 Máme ještě jeden zvyk. Připravujeme takové malé překvapení.
00:39:23 Když jsme byli u těch čučoriedek, nechali jsme připravit kytici.
00:39:29 -Je to čučoriedkový stromeček.
-Jsou to kanadské obří borůvky.
00:39:35 Děkuji.
00:39:36 A toto je zde z té úrody. To už jsme očesali.
00:39:45 Borůvkový koláč.
00:39:47 Já bych vám chtěl ze srdce poděkovat za nás za všechny tady,
00:39:51 za TV diváky. Byl to skvělý večer.
00:39:53 -Moc děkujeme.
-Děkuji.
00:40:21 Skryté titulky Miroslav Hanzlíček
Zábavný pořad je vždy věnován jedné známé osobnosti, která si na pomyslný věšák odkládá své zážitky, vzpomínky, životní zkušenosti a humorné i nostalgické historky. Pořadu se zúčastní i další známé osobnosti. Dnešním hostem je herec Július Satinský. V pořadu spoluúčinkují i další osobnosti mezi nimi Jana Šulcová, která dnes slaví 75. narozeniny.
