00:00:04 V Čechách pod Řípem
žili muzikáři Alois a Emil.
00:00:16 Duší a srdcem byli celý rok doma,
ale nohy se rády toulaly.
00:00:29 Na jaře zůstaly
Anka s Josefínkou samy.
00:00:35 S Aloisem a Emilem vyrazilo
do světa také prasátko Terezie,
00:00:42 které si umanulo, že bude
ty dva na cestách ochraňovat.
00:00:55 Doma už se sedmý den vzdychalo,
00:01:00 když se ti tři chystali v Němcích
hrát na svatbě u kurfiřta.
00:01:07 Na takové slávě musí být vše hezké.
00:01:14 Už je vyžehleno.
00:01:29 Mám jenom jednu lakýrku.
Druhou jsem nechal doma.
00:01:36 Ale bez lakýrek nemůžeš na svatbu.
00:01:49 To je ale smutná muzika.
00:01:56 Nebrečte. Řeknu Ance,
ať tu lakýrku pošle expres.
00:02:08 -Anka je daleko.
-Pro vás daleko, pro mě blízko.
00:02:19 A hned bylo líp.
Všichni tři rázem ožili.
00:02:30 Jak znám měsíček, stihne
Anka poslat lakýrku ranní poštou.
00:02:37 A taky že jo.
00:02:42 Ranní poštovský panáček vezl balík.
00:03:00 Nic vám nedám. Ty balíky
jsou pod poštovským tajemstvím.
00:03:07 Kdo si poštu ukradne, toho je.
00:03:14 Samé hadry a tretky. A co je tohle?
Vážený pan Emil...
00:03:22 Ukaž!
00:03:26 Ten pan Emil si dal poslat poklad.
00:03:32 Kdo si nechá poslat poklad,
ten je bohatý.
00:03:39 Loupežníci šli za Emilem,
aby ho o to bohatství okradli.
00:03:49 Blížilo se poledne
a Alois čichal vůně z kuchyně.
00:03:58 Bydlí tu pan Emil? Neseme mu poštu.
00:04:04 Ale tohle není poštovský panáček.
00:04:11 -Emil tu není. Já mu ten balík dám.
-To nejde. Emil si musí přijít sám.
00:04:19 Večer na poštu v Šibeniční bráně.
00:04:33 To je nějaká divná pošta.
00:04:41 V Šibeniční bráně
si lupiči hráli se zářivým balíkem.
00:04:54 To je paráda!
00:05:01 Anka tu lakýrku tak nablýskala,
že to ty lupiče popletlo.
00:05:10 Přece se Alois a Emil
nebudou s loupežníky prát.
00:05:16 Od čeho mají s sebou kamaráda?
00:05:24 -Strašidlo!
-Vždyť je to naše Terezie.
00:05:34 Prasátko letělo
udělat v tom maléru jasno.
00:05:38 Z prasátka by neměli strach.
Musím se proměnit.
00:05:46 Ale i koza byla na bránu krátká.
-Terezie, zkus žirafu!
00:05:55 Tobě není divné,
že se prasátko proměňuje?
00:06:02 -To jo.
-Jestli ono není kouzelné.
00:06:09 Terezie se mělo k činu.
00:06:19 Už si pro vás jdu!
00:06:34 Přece se kvůli botě nedáme sežrat!
00:06:44 Pomoc!
00:06:52 Jsme zachráněni!
00:06:55 Když se vraceli k hostinci,
objevil se další problém.
00:07:04 Asi přišla na to,
že jí zmizel svatební závoj.
00:07:12 A Terezie si přálo,
aby se závoj vrátil na své místo.
00:07:23 Já myslela, že ho někdo ukrad.
00:07:31 Ještě že hostinská
pro samou radost ledacos přehlédla.
00:07:38 -Jejda!
-Budeš to muset uklidit.
00:07:48 Jenže Terezie už spalo.
00:07:54 A zdál se mu sen
lehoučký jako měsíční dýchnutí.
