Autobiografický dokument o neustávajících životních a tvůrčích zápasech jednoho z našich nejosobitějších filmových režisérů, který by v těchto dnech oslavil 100. narozeniny. Jeho filmy jako Vyšší princip či Božská Ema jsou navždy zapsány do zlatého fondu naší kinematografie (1998). Režie D. Zborník
00:00:15 Bezesné noci, mučivé myšlenky, vzpomínky, úvahy o přítomnosti.
00:00:26 V čem jsem kdy pochybil, v čem jsem se mýlil.
00:00:35 Co bylo neodvratné, co už se nedá napravit.
00:00:53 To, co děláte, je hrozně důležité, pane, režisére.
00:00:57 Je to boj za slušnost. Vždycky jste takový byl.
00:01:01 Život se má žít účelně. Jinak je to smrt za živa.
00:01:07 Po vás zůstane pro český národ krásné dílo.
00:01:11 Aktuální za fašismu, za komunismu i v dnešní sobecké chamtivosti.
00:01:26 Jsem raději blázen, pošetilec, než chladnokrevný kalkulant.
00:01:35 Než ničema, který přežil všechny režimy bez pohromy.
00:01:42 Moji nejbližší mi to vyčítají. Měli se mnou mizerný život.
00:01:48 Je mi to líto.
00:01:51 Zoufale jsem se potýkal s filmovou hydrou, se zákeřnými úklady.
00:01:57 To mi ukradlo život, nápady, svěží, nezatíženou mysl.
00:02:07 Je příznačné, že téměř každý film režiséra Krejčíka provázely
00:02:12 krizové a konfliktní situace. Některé překonal, některé ne.
00:02:23 8 x v životě mě odvolali. Distance a postihy by vydaly na 28 let.
00:02:37 28 let jsem byl u ledu.
00:02:42 Začínal jsem jako statista. Můj 1. filmovací den byl v létě 1940.
00:02:51 Režisér Otakar Vávra natáčel film "Maskovaná milenka".
00:03:02 Nalíčený jako šašek, k nepoznání, jsem tam vzadu mával tyčí.
00:03:14 Netušil jsem, že film bude mým celoživotním údělem.
00:03:21 Viděl jsem za války všechny české i německé režiséry, kteří točili
00:03:27 v našich ateliérech. Byla to jedinečná škola.
00:03:34 V letech 1943 - 45 byl adeptem režie. Co to znamenalo?
00:03:42 Nic. Se scénářem jsem postával v uctivé vzdálenosti za režisérem.
00:03:50 Sledoval jsem, jak režíruje. Samozřejmě bezplatně.
00:03:55 Ale chránilo mě to před pracovním úřadem a totálním nasazením.
00:04:01 V Národním divadle natáčel režisér Čáp balet "Tanečnice".
00:04:07 Primabalerina Jelizaveta Nikolská.
00:04:14 Odvážil jsem se doporučit záběr. Podhled z orchestru, přes baletky.
00:04:22 Čáp neřekl nic a šel pryč. Ale za chvíli stavěli kameru
00:04:28 na místo, které jsem doporučil. Měl jsem obrovskou radost.
00:04:34 Byl to můj 1. tvůrčí úspěch, ale nikdo to nesměl vědět.
00:04:38 V květnu 1945 mě přijali do Krátkého filmu, jako režiséra.
00:04:45 Ředitelem tehdy byl legendární dokumentarista Jiří Lehovec.
00:04:52 Byl to vzácný člověk. Jako filmař a umělec mi byl vzorem.
00:04:59 Měl jsem ho nesmírně rád.
00:05:04 1. můj film v Krátkém filmu byl dokument o továrně Kolben - Daněk,
00:05:11 zničené americkým náletem.
00:05:22 Znárodněná kinematografie dala příležitost mladým tvůrcům.
00:05:27 Točili hlavně dokumentaristé.
00:05:32 Mým 1. producentem byl Vladimír Kabelík.
00:05:37 Byl producentem význačných předválečných filmů.
00:05:44 Jiráskovy a Vávrovy "Filosofské historie".
00:05:50 Čapkovy a Haasovy "Bílé nemoci". Měl jsem připraven scénář filmu
00:05:58 "Týden v tichém domě" podle Nerudy.
00:06:02 Spolupracoval jsem na scénáři se svým profesorem Karlem Vetterem
00:06:09 a spolužákem J.A.Novotným. Toho jsem já přivedl k filmu.
00:06:15 Novotný byl nejtalentovanějším scenáristou mladé generace.
00:06:21 Při schvalování scénáře mého filmu "Týden v tichém domě",
00:06:27 se pochybovalo o mé schopnosti realizovat hraný film.
00:06:34 Budu-li umět vést herce.
00:06:37 Situace byla vážná, nechtěli mě schválit. Pan Kabelík mě zaštítil.
00:06:44 Ptali se ho, zda by on, jako producent financoval film se mnou,
00:06:52 jako režisérem. Řekl, samozřejmě. To bych to nenavrhoval
00:07:00 státnímu filmu. Tak mě schválili.
00:07:04 Zavazovalo mě to ale přijmout zaběhané postupy.
00:07:13 Nejlepší malíři pokojů namalovali na pozadí malostranské střechy.
00:07:20 Když jsem to viděl natočené, byla to hrůza, dostal jsem šok.
00:07:27 Chtěl jsem utéct. Bránilo mi jen pomyšlení na pana Kabelíka.
00:07:38 Pak jsem šok naštěstí překonal, točilo se dál.
00:07:44 -Kdopak se to koupe? Pánův kluk.
-Podívej se, co tu špaček nadělal!
00:07:53 -Kdo má to svinstvo uklízet?
-Co vám furt dělá?
00:07:58 Váš schweinerei vám nevadí, co?!
00:08:01 Pán nedá. Jseš pánovej kluk, viď? No jo,jo,jo.
00:08:07 - Cos to udělala?!
- Jděte vřískat jinam!
00:08:12 Neřvi na ně! Za všechno můžeš ty! Měl ses na Kořínka přeptat
00:08:17 a nedošlo by ke skandálu! Ale ty nejsi k ničemu!
00:08:20 Nasadíte mi psí hlavu! Jste samá paráda!
00:08:25 Furt se vyhazuje! Domácnost je jako chlív!
00:08:30 Mizera přinese pár krejcarů a vyčítá! Oberoffizial!
00:08:34 Za to si nekoupím ani špagát, na oběšení!
00:08:42 Tfuj!
00:08:47 Chyťte ho! Kde je?
00:08:55 Tebe jsem si pověsila na krk! Hlade! Šupáku!
00:09:00 Diváci i kritika přijali můj 1. film velice příznivě.
00:09:05 Další film byl "Ves v pohraničí".
00:09:09 2 filmy za rok. To už se mi nikdy nepodařilo.
00:09:15 II. 1948. Komunistický puč. Tragický zlom v mém životě.
00:09:26 I v mé filmové budoucnosti. Měl jsem už 2 filmy.
00:09:32 "Ves v pohraničí" měla právě premiéru.
00:09:36 Po ulicích pochodovali civilisté s puškami. Lidové milice.
00:09:43 Netušili jsme, co se děje, jak tragické budou důsledky.
00:09:52 Tady v Jindřišské ulici byly filmové tvůrčí skupiny.
00:09:58 V II. 48 začal ustavený filmový akční výbor vylučovat lidi.
00:10:10 Akční výbory umožnily nejodpornějším lidským kreaturám
00:10:16 zbavit se schopnějších, talentovanějších.
00:10:23 Jejich verdikty byly konečné, bez obhajoby, bez odvolání.
00:10:30 V kostele sv. Jindřicha jsem se tajně modlil za vyloučené.
00:10:45 26. II. sem přišla moje žena. Byla sekretářkou v Krátkém filmu.
00:10:53 Akční výbor ji vyloučil za pohrdání komunisty.
00:11:03 Vyloučili mého spolupracovníka architekta Rudolfa Lukeše.
00:11:08 Připravoval se mnou další film. Byl mimořádně nadaný.
00:11:14 Členem akčního výboru byl asistent architekta, který neměl zakázky.
00:11:24 Likvidoval konkurenci.
00:11:27 Pan Kabelík ke mně tady tehdy vážně promluvil.
00:11:35 Jste čestný člověk, strana přijímá nové členy, vstupte do strany.
00:11:44 Všichni čestní umělci jsou členy strany. Pan Kabelík!
00:11:50 Tak vzácný člověk a takhle hovoří! Bylo mi to neskonale trapné.
00:11:59 Kabelík říkal, že ve Slovanském domě přijímají nové členy.
00:12:04 Chtěl, abych podepsal přihlášku. Že jde o mou další existenci.
00:12:11 Přihlášky došly. Tak nic, abych podepsal zítra.
00:12:20 Cesta s Kabelíkem do Slovanského domu byla nekonečná.
00:12:28 Styděl jsem se, že zrazuji vyloučené i svoji ženu.
00:12:40 Ve Slovanském domě bylo 200 nebo víc lidí.
00:12:47 Národní socialisté, kolaboranti, bývalí zapřisáhlí antikomunisté.
00:12:53 Zoufalci podepisovali ze strachu, ničemové z kariérismu.
00:12:59 Darebáci, kteří vyloučili moji ženu. Úděsná pakáž.
00:13:05 Ministr Václav Kopecký mluvil o tvrdé pěsti dělnické třídy,
00:13:13 která rozdrtila reakci, západní imperialistické revanšisty!
00:13:19 Hrozné. Pan Kabelík byl někde stranou a tak jsem zmizel.
00:13:27 Přihlášku jsem 2.den nepodepsal. Nestal jsem se komunistou.
00:13:32 Před II. 1948 se připravoval dokumentární film
00:13:39 o všesokolském sletu. Dokument měl režírovat Jiří Weiss.
00:13:50 Sokolové si ale nepřáli režiséra komunistu.
00:13:56 Obec sokolská navrhovala jako režiséra mě. Únor všechno změnil.
00:14:07 Sokolové už nemohli nic namítat a byl jmenován Jiří Weiss.
00:14:14 Bylo ustaveno asi 15 štábů. Jeden z nich jsem vedl já.
00:14:26 V VI. 1948 prezident Beneš abdikoval.
00:14:33 Všesokolský slet se měl stát holdem 1. dělnickému prezidentovi
00:14:39 Klemetu Gottwaldovi.
00:14:46 1. sletový den - cvičení žactva. Sokolíci připravení k nástupu.
00:14:52 Cvičení velela legendární sokolská náčelnice, sestra Provazníková.
00:14:57 Ve vzduchu bylo dramatické napětí. Sokolská náčelnice promluvila:
00:15:07 "Děti, drahé děti, nenechte se unést k nepředloženosti.
00:15:14 Drahé děti, myslete na rodiče. Moje děti, spoléhám na vás."
00:15:23 Její hlas se téměř zlomil v pláči, do toho zaburácela hudba.
00:15:28 Sokolíci vypochodovali. Vpravo vbok, vlevo vbok, čelem vzad,
00:15:37 zastavit stát. Nad stadionem je hrobové ticho.
00:15:44 Do něj znělo z tisíců mladých hrdel:
00:15:49 "Ať žije prezident Beneš!"
00:16:00 Do toho volání zaburácela hudba a malí sokolíci začali cvičit.
00:16:04 Sestra Provazníková asi omdlela.
00:16:09 Ten okamžik zachytilo mnoho kamer.
00:16:14 Kam se záběry poděly? Nikdo je nikdy neviděl.
00:16:22 Karel Höger měl hrát hlavní roli v mém filmu "Svědomí".
00:16:28 Akční výbor ho zakázal. Marně jsme intervenovali u ministra.
00:16:35 Högera nepovolili. Musel jsem ho přeobsadit. Hrál to Miloš Nedbal.
00:16:43 Náměstkem gen. ředitele pro film byl jmenován dr. Václavík.
00:16:49 Nikdo nevěděl co je zač. Dověděli jsme se pak, že byl 3.tajemníkem
00:16:56 Gottwalda. Rozhodoval suveréně. O všem a s okamžitou platností.
00:17:03 Řekl mi: Tvá "Ves v pohraničí" je krok vpřed, ale to "Svědomí",
00:17:13 to je krok vzad. No tak byl.
00:17:19 Kousni si.
00:17:27 Jeď, Karle, nikdo nás neviděl! Jeď, prosím tě!
00:17:47 Jirko, vlez pod vůz a prostříkej to, ať to nezaschne.
00:18:10 -Ty dáš pryč tu panenku? -Hloupá hračka, houpe se před očima.
00:18:31 Karle?
00:18:39 Slyšela jsi v rádiu, co se stalo?
00:18:43 Byla to tahle panenka.
00:18:47 Jirko!
00:18:53 Já všechno vím! Ten kluk umřel! Nechal jsi ho tam a ujel!
00:19:19 Jirko, pojď se mnou.
00:19:22 Diváci a kritika přijali "Svědomí" příznivě.
00:19:26 Prodal se do mnoha zemí. Najednou přišla kritika zdrcující.
00:19:32 "Socialistický realismus je, podle Ždanova, vědomé úsilí
00:19:38 o přetváření skutečnosti.
00:19:42 Film "Svědomí" je neodpustitelně, zcela odtržen od živé současnosti.
00:19:49 Divák má trapný pocit, že tvůrcům "Svědomí" je současná,
00:19:54 plodnými činy obtěžkaná politická atmosféra Československa,
00:19:59 dokonale lhostejná."
00:20:05 Přesto jsem neměl žádné další potíže. Scénáře se jen hrnuly.
00:20:12 Ovšem jaké scénáře! Jediný námět. Před únorem a po únoru.
00:20:20 Zlý vykořisťovatel vykořisťoval dělníky, nastal únor,zvítězila
00:20:25 dělnická třída, vykořisťovatele vyhnali, nastal ráj na zemi.
00:20:31 Několik takových scénářů mi poslal režisér Otakar Vávra.
00:20:36 V zámečku na Opyši pod hradem tehdy Vávra bydlel.
00:20:43 Tady proběhly bezútěšné rozpravy o scénářích, které mi poslal.
00:20:51 Byly úděsné. Měl jsem námitky. Vávra říkal, to si upravíte.
00:21:00 Gorkij to není, ale musíte to natočit. Odmítl jsem.
00:21:05 Vávra mě varoval, že v tom případě už další film nedostanu.
00:21:12 Soudruh Vávra mi poslal i scénář nár. umělkyně Marie Majerové.
00:21:20 O budovatelském úsilí brigádníků, odklízejících trosky benzinky
00:21:26 v Záluží. Pozdější Stalinovy závody. Úděsná věc.
00:21:32 Nár. umělkyni jsem nemohl říct, že je to kravina.
00:21:36 Podle Vávry jsem jí byl doporučen, jako nejtalentovanější režisér.
00:21:44 Uznání pana Vávry jsem si pranic nevážil. Neudržel jsem se.
00:21:49 Řekl jsem: Vy víte o co jde, je to kravina! Rozklad mozku!
00:21:58 Vávra se zasmál, prý to musím udělat.
00:22:04 Majerová poslala auto, že pojedeme do Mostu, kde na nás čekají.
00:22:10 Řekl jsem, milostpaní, tohle neumím, jsem začátečník.
00:22:16 Na velkofilm je specialista Vávra. A utekl jsem pryč.
00:22:22 Film režíroval komunista Miroslav Cikán.
00:22:29 Zas máme svou čs. republiku.
00:22:34 Svou krví nám ji vydobyli sovětští bratři.
00:22:40 Uděláme z ní stát pracujících! Ten potřebuje benzin!
00:22:47 Nechcete přece kupovat benzin od Američanů. Ti nám závod rozbili!
00:22:53 -To tak, od Američanů!
-Krmit miliardáře! Chtěli mít odbyt!
00:23:00 - Jak si to představuješ? Mluv jasně! - KSČ nám dala směrnice!
00:23:07 Máme plán! Ukážeme, že jsme tvůrčími komunisty!
00:23:13 Na mě jsi zapomněl? Beru to. Podívám se, co se dá dělat.
00:23:22 Naród charošij. Dúmaju, što nás tu brzy nebudete potřebovat.
00:23:31 Za váši uspěchy! Da zdrávstvujet čechoslováckij benzin!
00:23:43 To bylo dílo. 1 z filmů, které se mi podařilo nenatočit.
00:23:50 Ministr při promítání zaúpěl: "Mařenka se nám zbláznila!"
00:23:57 Werich byl na premiéře mého "Svědomí". Film se mu líbil.
00:24:02 Zaujal ho Miloš Nedbal. Řekl mi: Já Nedbala znám. Je neuvěřitelné,
00:24:11 co se vám s ním podařilo. Navrhl mi režii filmu Císařův pekař.
00:24:19 Taková nabídka! Rudolfinská doba, výpravná komedie, kostýmy!
00:24:25 Hlavní role Werich. Unikl jsem zhovadilým lopatárnám.
00:24:30 Těmi mě vydíral Vávra.
00:24:33 Tady na Kampě Werich bydlel.
00:24:38 Tady jsme připravovali, ještě s Jiřím Brdečkou, scénář.
00:24:44 Werich byl skvělý vypravěč.
00:24:46 Vyprávěl a my poslouchali. Poúnorové hrůzy sem nedoléhaly.
00:24:56 Werich hrál císaře Rudolfa a pekaře Matěje.
00:25:02 Byl šéfem tvůrčí filmové skupiny. Když jsem s ním chtěl jednat jako
00:25:08 s šéfem, řekl. To jsou prkotiny! To projednám s gen. ředitelem.
00:25:16 Co s ním projednal nevím. Šel jsem za ním sám, s tím, že budu klidně
00:25:26 dělat Werichovi aranžéra, ale nemůžu za to zodpovídat.
00:25:31 Řekl mi: Při filmování je Werich herec, vy režisér.
00:25:39 On hraje, vy režírujete. Vy zodpovídáte.
00:25:44 Tak jsem zodpovídal.
00:25:46 Werich byl noční pták. Vstával později dopoledne.
00:25:55 Potřeboval jsem ho v 9. To musel v 6 vstávat.
00:26:05 Aby ho stačili připravit.
00:26:10 Nakonec v 9 v ateliéru byl, ale rozmrzelý, nevyspalý.
00:26:15 Můj připravený záběr chtěl udělat nějak jinak.
00:26:27 Nevěděl jak, ať to promyslím. A šel do šatny chrápat.
00:26:35 Nechal mě v tom.
00:26:37 Zůstalo to tak, jak bylo, ale točili jsme kolem poledne.
00:26:44 Pekař Matěj vylézá z kanálu uklouzne na mýdle,
00:26:49 vylítne a žbluňkne do vany.
00:26:53 S Brdečkou jsme to napsali, ale hrozilo, že si Werich zlomí páteř.
00:27:03 Vážil přes 120 kg. Jak z toho?
00:27:06 Wericha napadlo, že Matěj poleze a šlápne do kameninové vázy,
00:27:17 odskáče k vaně
00:27:18 a při sundávání vázy spadne do vany. Tak jsme jeli.
00:27:24 Werich to provedl, ale malér. Váza rupla a střep mu zajel
00:27:33 hluboko do nohy, až na kost. Hrůza. Krve, jako z vola.
00:27:41 Hasiče, který mu chtěl pomoct, poslal Werich, víte kam.
00:27:47 Pak se musel omlouvat dělnické třídě.
00:27:56 Natáčení se na 14 dní zastavilo.
00:27:59 Za všechno odpovídá režisér.
00:28:02 Já říkám: Režisér je původce všeho zla a musí si to...
00:28:10 Werich se léčil a Frič ho navštěvoval.
00:28:14 Frič, tvůrce předválečných filmů V + W,
00:28:18 těžko nesl, že s Werichem nenatáčí tento velkofim.
00:28:26 Ale po vyléčení jsme pokračovali. Najednou bylo filmování zastaveno.
00:28:34 Proč?
00:28:37 Pozvali nás na Kulturní radu. Proč? Werich říkal, oni vědí proč.
00:28:43 Šli jsme. Předsedové Kulturní a Filmové rady, Václav Dobiáš
00:28:50 a Jiří Hendrych konstatovali, že Werich a Krejčík, bohužel,
00:29:00 nenalezli vzájemné pochopení. Mnoho řečí, byl jsem odvolán.
00:29:07 Ovšem s ministerskými poctami. To už se mi nikdy nepodařilo.
00:29:13 Císařova pekaře režíroval Martin Frič.
00:29:18 Katastrofa s Werichem měla tragické následky.
00:29:24 Splnily se mé obavy.
00:29:29 Budovatelský film "Nad námi svítá".
00:29:33 Havíři, doly, úderníci, brigády socialistické práce.
00:29:40 Vávra byl členem vedení Barrandova a šéfem výrobního odboru.
00:29:45 Bedlivě mě sledoval. Záběry z dolů se mu nelíbily.
00:29:54 Zdály se mu pesimistické.
00:30:01 Podívejte se na Sověty, mají doly optimistické. Já pesimistické.
00:30:08 Řekl mi, až dotočíte, ukojíte své dokumentaristické choutky
00:30:15 v Krátkém filmu. To byl příslib likvidace.
00:30:21 Dopadlo to jinak. Dostal jsem Státní cenu.
00:30:26 S tím Vávra nepočítal.
00:30:29 Za 2 roky jsem dostal další, za film "Frona". Už 3.
00:30:37 Jen se to na mě hrnulo. Připravoval jsem nový film.
00:30:42 Měl jsem pocit, že mě bude opravdu těšit. Film o Boženě Němcové.
00:30:52 Scénář Jiří Frýda. Komorní film. Na konci byla komparsová scéna.
00:31:01 Němcová, v protestu, klade na rakev Karla Havlíčka trnovou korunu.
00:31:10 Rozpočet přes 7 miliónů. Scéna s pohřbem byla dražší.
00:31:20 Řekli, víc ani korunu. Ať to Krejčík natočí, jak chce.
00:31:29 Ať ukáže, že je dobrý hospodář. To mě dožralo.
00:31:36 Zastavil jsem přípravné práce a žádal o vyšetření, kdo zavinil
00:31:41 překročení rozpočtu. Svoje si zodpovím.
00:31:47 Nebudou na mě svádět ostatní!
00:31:52 Další komplikace. Kdo bude hrát Boženu Němcovou?
00:32:00 Marie Vášová či Vlasta Fabiánová. Nevyhovovala ani 1.
00:32:07 Jakž takž Fabiánová, ale ne v barevných záběrech.
00:32:13 Neměla dobrou zubní protézu, na rukou měla vystouplé klouby.
00:32:22 S rukou u tváře v detailu to bylo nemožné.
00:32:30 Ale už se jelo. Kdo bude hrát? Fabiánová. Produkční s ní jednal.
00:32:38 Ty zuby vám film dá udělat nové, ale s rukama ať si rejža poradí.
00:32:52 Fabiánová to vzala srdnatě. Řekla, já ho chápu. Nejraději by mi sám
00:32:58 ty zuby vytrhal a klouby upiloval.
00:33:04 Zanedlouho přijel z Bratislavy Paĺo Bielik, slovenský Jánošík.
00:33:10 Volal na mě:" Čo som to počul? Vraj si Fabiánovej zuby trhal
00:33:17 a klúby piloval!" Z legrace. Ale z legendy se stala skutečnost.
00:33:26 Represe proti mě začaly. Byl jsem pozván na CZV KSČ.
00:33:35 Proč já na KSČ? Nebyl jsem členem strany. Šel jsem tam.
00:33:41 Plno neznámých lidí a taky ministr kultury Ladislav Štol.
00:33:49 Po úvodních frázích mě obvinili ze závažných činů.
00:33:54 A 1 soudruh rozčileně pravil: "Soudruzi, režisér, který trhá
00:34:03 hercům zuby a piluje jim klouby, by měl být vymazán z kultury."
00:34:10 Smál jsem se. Strana mě vážně kritizuje a já se tomu směju.
00:34:20 Další soudruh mě obvinil, že fackuju herce.
00:34:24 Věděl jsem, jak to vzniklo.
00:34:27 Ve filmu "Frona". Hegerová se vrací ze schůzky s milencem.
00:34:37 Čeká ji rozzuřený manžel. Chytí ji a cloumá s ní na posteli.
00:34:44 - Kdes byla?
- Kdes byl ty?
00:34:50 Si moja žena! Nebudeš se túlat po nocách!
00:34:57 - Ty sa možeš túlat za ženskýma?!
- Dobře vím, s kým sa slézáš.
00:35:06 Vyženu ťa před celú dědinú! Půjdeš z gruntu nahatá!
00:35:14 Scéna se podařila. Za 2 dny jsme točili scénu, která navazovala.
00:35:22 Ale Hegerová neměla ve tváři potřebný výraz.
00:35:27 Nedařilo se scénu natočit. Vzal jsem ji vedle.
00:35:36 Sehrál jsem s ní tu scénu.
00:35:41 Slzy šly do očí, scéna se natočila.
00:35:48 Viděl to nějaký osvětlovač a tak vznikly pověsti, že fackuju herce.
00:35:58 Nic. Ticho. Ministr se ptal, zda si herečka stěžovala. Ticho.
00:36:10 Ministr říkal, když si nestěžovala tak bychom asi neměli. Nikdo nic.
00:36:20 Čekali, že asi učiním sebekritiku. No, neučinil jsem tak.
00:36:30 Měl jsem opustit místnost.
00:36:34 Byly 3 návrhy trestu. Vyloučit z kultury navždy, důtka a dotočit
00:36:42 film o B.Němcové. Důtka a odvolat z filmu. Distanc na 2 roky.
00:36:53 Odhlasovali poslední návrh. Jako ve fotbale.
00:37:02 Bůh mi byl milostiv.
00:37:06 V takových podmínkách by se těžko film podařil. Byla zlá doba.
00:37:18 Jak se zachovat, aby člověk neztratil tvář.
00:37:27 Několik let jsem ve filmu nic nedělal. Navrhl jsem zfilmování
00:37:32 divadelní hry Morálka paní Dulské. Pro paní Baldovou.
00:37:38 Měli pro ni jiný scénář. "Páté kolo u vozu".
00:37:44 Varoval jsem je, že 2 filmy na ni budou moc. Nic platno.
00:37:52 Natočili ho a začali jsme točit "Morálku paní Dulské".
00:37:57 Baldová byla kupodivu v ohromné kondici.
00:38:02 -Jsi spokojená s novou služkou?
-No, no, no.
00:38:06 -Dej si na ni pozor. - Proč?
-Tak. Něco jsem zpozorovala.
00:38:12 -Krade? - Ne. Něco horšího. Zbyšek na ni bere.
00:38:21 -To se ti zdálo. A kdyby?
-Teti, co kdyby se něco stalo?
00:38:30 -Prosím tě! Nalej si čaj.
-Myslíš lepší doma, než jinde.
00:38:38 - Pán Bůh chraň! To jsem neřekla!
- Já tomu rozumím.
00:38:42 Chceš sýr? Nechceš. Máš pravdu.
00:38:46 S natáčecími dny jí síly ubývaly a 25. den byla značně unavena.
00:38:55 Při "stop" hned usnula, když jsem řekl "kamera" zázračně ožila.
00:39:03 Záběr se podařil a zase usnula. Ke konci dostala zánět žil
00:39:12 a onemocněla s ledvinami. Myslel jsem, že film nedokončím.
00:39:19 Záběr se opakoval 4x, nebylo to ono, ale nechtěl jsem už opakovat.
00:39:27 Asistenti chtěli točit dál.
00:39:31 Baldová se vzbudila, řekla: Já to na něm vidím, nebylo to ono.
00:39:38 Já to ještě jednou udělám. Kamera a udělala.
00:39:42 -Kolik chceš? - Dejte 1000 zlatých.
-Kolik? - 1000 zlatých.
00:39:52 -Chce ze mě kůži sedřít. - Dejte nebo bude škandál. - Dobrá.
00:39:55 -Ale podepíšeš, že jsme vyrovnáni a že nebudeš dolejzat. - Podepíšu.
00:40:01 Dej mi pero.
00:40:06 1000. Nebude dolejzat.
00:40:18 Podepiš!
00:40:34 Ale co udělá dítě až doroste, to je jeho věc.
00:40:39 To už tu dávno nebudu.
00:40:44 To byl den. 1000 zlatých! Co za to mohlo být!
00:40:50 Pár dní po premiéře volala hospodyně paní Baldové.
00:40:56 Rozrušeně mě prosila, abych přišel paní Zdeničku navštívit.
00:41:09 Volání bylo naléhavé. Nedalo se to odkládat, tak jsme k ní šli.
00:41:18 Paní Zdenička nás přivítala s úsměvem. To je dobře, že jdete.
00:41:26 Ten obraz Josefa Čapka si vezměte. Čapek s Hilarem by si to přáli.
00:41:35 Ať ten obraz visí u poctivého kumštýře a dobrého člověka.
00:41:40 Vezměte si ho. A toho Slavíčka, Chittussiho, povlaky, příbory,
00:41:48 stříbro. Vemte si to. Po mě nikdo dědit nebude, rozkrade se to.
00:41:53 Vemte si, co se vám líbí. Nevzali jsme nic, šli jsme domů.
00:42:01 Sotva jsme byli doma, přišla hospodyně s Čapkem v papíru.
00:42:08 "To nemůžete paní Zdeničce udělat, vemte si ten obraz."
00:42:15 Vzali jsme si ho a za 2 dny paní Baldová zemřela.
00:42:21 Obraz tady opatruju.
00:42:25 Málokdo ví, že Vyšší princip zakázali dřív, než se natočil.
00:42:33 Práce na scénáři nebyla snadná. Napsali jsme s Drdou asi 6 verzí.
00:42:39 Schvaloval ho ústřední ředitel. Měl u sebe poradce.
00:42:47 Pujmanovou, Konráda a další. Scénář se líbil. 1 připomínka.
00:42:56 Někdo poté, co studenty zastřelí, vykřikne:
00:43:02 "To máte z té masarykovštiny!"
00:43:06 Nebylo by dobré připomínat Masaryka. Něco jiného.
00:43:11 Rebelanštinu! Výborně! To máte z té rebelanštiny.
00:43:15 Masarykovština, rebelanština.
00:43:20 Nemělo smysl polemizovat. Ústřední ředitel scénář schválil.
00:43:30 Vyvstala otázka, co s ním.
00:43:35 Má smysl točit film o apolitickém profesorovi?
00:43:41 Co žije mimo čas a prostor, mezi řeckými a latinskými klasiky.
00:43:49 Před 2, 3 roky, prosím. Dnes má film jiný úkol.
00:43:58 Šverma, Fučík, to jsou naše úkoly! Odešli jsme s dlouhým nosem.
00:44:05 Byl V., v IX. Drda přišel, že můžeme točit.
00:44:12 Točili jsme až v XI. Byly mrazy, svlečeným studentům
00:44:17 hrozil zápal plic, ale Vyšší princip se natočil.
00:44:25 Schweinerei!
00:44:28 I když jsi tísněn a sužován nepřátelskou mocí, bylo by hanebné
00:44:34 ustoupiti. Chraň místo, dané ti přírodou. Jaké je to místo?
00:44:45 Místo muže.
00:44:49 Sakra, to je aktuální, pane kolego. I po 2 tisíciletích.
00:44:59 Studenti, doufám, že vyšší princip mravnosti vám nedovolí počínání
00:45:06 tak směšně podlé, jako opisování od sousedů.
00:45:12 Moučka, Havelka, Ryšánek.
00:45:24 Píšeme maturitní práci z latiny.
00:45:27 - Was wollen Sie?
- Bez ní nemohou jít k maturitě.
00:45:37 Studenti, přes všechno zlé musíme pokračovat v práci.
00:45:52 - Kluci, prosím vás, dělejte něco!
- Nebreč! Tu radost jim neuděláme!
00:46:35 Studenti,
00:46:40 profesorský sbor našeho ústavu se usnesl, pověřil mne,
00:46:49 abych včerejší strašnou událost uvedl na pravou míru.
00:46:57 Vaši spolužáci byli zastřeleni,
00:47:02 pro schvalování atentátu.
00:47:17 Z hlediska vyššího principu mravního, vražda na tyranu
00:47:23 není zločinem. Já protestuju tak, jako každý čestný člověk.
00:47:32 Protestuju proti vraždě vašich kamarádů! Jejich nevinná,
00:47:37 čistá krev ať padne na hlavy jejich vrahů.
00:48:03 Kdyby se ten film měl točit dnes,
00:48:08 určitě by někdo řekl: Vyšší princip mravní, má to smysl?
00:48:18 Důsledky internacionální pomoci bratrských armád doléhaly.
00:48:24 Po r. 69 jsem natočil 2 filmy. Televizní a komedii na Barrandově.
00:48:33 A psychlogické špionážní drama "Podezření".
00:49:04 Těší mě, pánové.
00:49:06 Mnoho jsem o vás slyšel.
00:49:08 Až budeš potřebovat vízum budeš mít protekci.
00:49:13 Jak se vám líbí Praha, madam?
00:49:16 Mám na toto město, krásné ale velmi smutné vzpomínky.
00:49:21 Nechci připomínat minulost. Na hezkou přítomnost.
00:49:29 Žijeme v těžké době, madam. Svět válčí, padají vlády.
00:49:38 Zmizení diplomata je maličkost. To patří k našemu řemeslu.
00:49:45 Jako by osud 1 člověka byl maličkost.
00:49:49 Proč se trápíte takovými problémy? Žena jako vy, má jiné poslání.
00:49:56 Jaké, podle vás?
00:49:58 Zjemnit drsný svět svým půvabem.
00:50:04 Inspirovat muže k touze po dokonalosti.
00:50:08 Inspirovat muže k touhám není tak nesnadné.
00:50:13 Ale o dokonalosti nemluvme, ať si nekazíme iluze.
00:50:35 Nevadí vám moje zranění z války?
00:50:39 Kde jste bojoval?
00:50:42 Dobře víte, kde. Lágr Eindhoven. 25 000 mrtvých.
00:50:52 Už máte jistotu? Strach. Máte strach?
00:51:01 Já ve strachu prožil 1/2 života.
00:51:12 Film se ústřednímu dramaturgovi velmi nelíbil.
00:51:18 Do kádrového posudku mi napsal. Signoval "2000 slov".
00:51:27 Protisocialistický postoj demonstroval na tryzně
00:51:32 u Masarykova hrobu v Lánech.
00:51:35 Kontrarevoluční výzva, protisocialistický postoj,
00:51:41 dramaturgovi jsem nedal ani korunu. To mě vyřídilo na dalších 7 let.
00:51:48 Situace po 69.r., po sovětské okupaci byla hrozivá.
00:51:56 Postiženi byli nejtalentovanější. Někteří emigrovali.
00:52:02 Někteří se v cizině uplatnili.
00:52:06 Uplatnili se tu méně talentovaní. Přizpůsobili se nebo kolaborovali.
00:52:16 Občas, tak po 6 týdnech si nás, ztroskotance, pozval ústřední
00:52:23 ředitel čs. filmu dr. Purš. Většinou v pátek odpoledne.
00:52:33 Schorm, Chytilová, Menzel a další.
00:52:41 Záhadné pozvání.
00:52:46 Chodili jsme 1 po 2. Purš se ptal: Co je nového?
00:52:53 Nového není nic. Nemůžu nic dělat a z 1600 nemůžu žít.
00:53:03 Jsem zničený člověk.
00:53:08 Purš vstal a přivolal dr. Zdeňka Mahlera.
00:53:19 Ty máš námět o Destinové, dejte to dohromady.
00:53:26 Udělali jsme.
00:53:29 Purš nás zřejmě podporoval.
00:53:33 Ale temné síly na Barrandově se snažily projekt zmařit.
00:53:44 Ústřední dramaturg, zloduch, korupčník Toman.
00:53:52 Kdo mu prý nedal 50% z honoráře, netočil.
00:54:01 Zřejmě měl vazbu na ÚV KSČ, na zloducha Müllera.
00:54:13 Ten zas na Biĺaka.
00:54:20 Štrougal podporoval Purše. V nejvyšších orgánech strany
00:54:25 se to mlelo. Jednou měli navrch ti, pak zas oni.
00:54:30 V tom presu jsem připravoval Božskou Emu.
00:54:36 Zdálo se, že to nepůjde, působili tam estébáci.
00:54:44 Bylo to k nepřežití. Myslel jsem, že film nenatočím.
00:54:50 Najednou za mnou přišel estébák. Prý v záležitosti Barrandova.
00:54:59 Čekal jsem, že jde šetřit korupci a úplatky.
00:55:04 O to mu nešlo, ale chtěl, abych s nimi spolupracoval.
00:55:13 Abych přinášel informace o lidech, ke kterým mám blízko.
00:55:21 O signatářích Charty 77. Nejradši bych ho vyhodil. Řekl jsem:
00:55:32 Udělám vše, co mi ukládá zákon.
00:55:38 Řekl mi, že by odstranili potíže, na Barrandově i s dětmi.
00:55:48 Pak se ptal, jak to bylo s těmi koťaty.
00:55:52 Co s koťaty? Prý jste potřeboval na natáčení koťata. Přinesli je.
00:55:59 Nelíbila se vám, tak jste je roztrhal.
00:56:07 Neřekl mi, kdo mu to řekl.
00:56:14 Po XI.jsem se dověděl, že autorem byl televizní režisér.
00:56:21 Nechci jmenovat. Tragicky zahynul.
00:56:25 Šlo o obsazení Destinové. Scénář jsem poslal významné herečce
00:56:33 z Národního divadla. Odmítla, že jede k moři s dcerou.
00:56:42 Na Barrandově doufali, že film zruší.
00:56:46 Navrhl jsem Božidaru Turzonovovou. Považovali to za nemožné.
00:56:54 Nebude přece jezdit mezi Prahou a Bratislavou sem a tam.
00:57:01 Uvažoval jsem, že by ji Slovenské národní divadlo uvolnilo.
00:57:09 S náměstkem ředitele Barrandova jsme jeli do Bratislavy.
00:57:13 Zřejmě měl pokyn nedohodnout se.
00:57:17 Jeli jsme časně ráno. Náměstek v autě chrápal. Když se vzbudil,
00:57:28 řekl: Nebuď umanutej, nemusíš udělat dobrej film.
00:57:36 Tak uděláš sračku. Dělají je jiný, uděláš ji taky.
00:57:42 Neblbni, není na to doba. Nemáš co žrát. Dohodneme se.
00:57:50 Chtěl jsem utéct pryč.
00:57:58 Ale Slovenské národní divadlo Turzonovovou uvolnilo.
00:58:17 Schnell! Halt!
00:58:37 (Destinová zpívá Skřivánčí píseň ze Smetanovy Hubičky.)
00:59:29 Teď tady šel. Živej.
00:59:49 Žiju jako štvanec. Jako veverka v bubnu.
00:59:53 Víš, co je to za hrůzu udržet se na vrcholu?
00:59:57 Nemůžu si dopřát obyčejný ženský štěstí. Můžu já si dovolit děti?
01:00:03 Léta žiju jen 2 měsíce v roce a ty chci prožít s tebou.
01:00:06 - A co dál?
- Řekneme si to po prázdninách.
01:00:11 Jen s tebou jsem šťastná, volná. S tebou se ničeho nebojím.
01:00:17 Času, stáří, smrti. Potřebuju tě. Nemuč mě.
01:00:23 -Vem si mě. Pohlaď mě, Viktore.
-Aspoň já musím mít rozum.
01:00:31 Nechci nic slyšet. Na nic nemysli.
01:00:35 To není láska k životu.
01:00:39 Potřebovali jsme točit v Národním divadle.
01:00:45 Bylo v rekonstrukci.
01:00:49 Když já potřebuju točit v Národním divadle, je rozebrané.
01:00:56 Tam dole nic neexistovalo. Nic tady nebylo.
01:01:03 Pustili nás na 2. galerii. Tam zpívala Destinová.
01:01:11 Dole byla hluboká díra a v ní tekla voda. Snad Vltava.
01:01:22 Křesla jsme museli točit v brněnském divadle.
01:01:26 Myslel jsem, že to v Národním divadle nenatočím. Zoufalé.
01:01:57 Sláva Emě Destinové!
01:02:26 (árie z Libuše)
01:03:48 Váš pas.
01:03:52 -Uděláte něco pro mě?
-Co bych pro vás mohla dělat?
01:03:57 Pojedete ven.
01:04:00 Setkáte se s lidmi, kteří nás zajímají.
01:04:05 Abych pracovala ve vašich službách?
01:04:09 Budete to vědět jen vy a já.
01:04:12 Pane plukovníku, za jistou čáru člověk nesmí.
01:04:21 -Chci na vás vysokou misi.
-Nic víc a nic míň než zradu!
01:04:27 Vašemu příteli hrozí kulka.
01:04:29 Vás zachránil německý císař. Jeho zachráníte jedině vy.
01:04:37 Vy mě vydíráte.
01:04:42 To je věc vašeho svědomí.
01:04:46 Je vinen, kdo stojí před podlou volbou
01:04:50 nebo ten, kdo ho před ni staví.
01:04:54 Není čas smlouvat. Ano nebo ne.
01:05:07 Ne.
01:05:11 Chtěl jsem pracovat v televizi, v redakci zábavných pořadů.
01:05:17 Jinde mě nechtěli. Tam jsem možnost měl.
01:05:25 Ale jen na scénáři nebo námětu, který nikdo nechtěl.
01:05:30 Šéf řekl, dejte to Krejčíkovi, když to nebude chtít, zahodíme to.
01:05:39 Tak jsem dostal scénář "Figurky", podle Jana Nerudy.
01:05:45 Ale Neruda byl k nepoznání. Jinou možnost jsem neměl.
01:05:55 Přepisoval jsem, škrtal a pak zahodil.
01:06:01 Ale zbyl Jan Neruda.
01:06:07 Lidi nerozuměj historii. Namaloval jsem pro Kutnou Horu Žižku.
01:06:15 Nelíbili se jim jeho boty. Ať se zeptám Palackýho, jak jsou správně.
01:06:23 Optal jsem se a on mi dal za pravdu. Mám to písemně.
01:06:29 Radním to nestačilo.
01:06:33 Měli svýho historika.
01:06:36 Ten rozhod, že můj Žižka neodpovídá požadavkům vojenskejm.
01:06:44 Nezaplatili ani krejcar.
01:06:48 Celičkou Malou Stranu tu mám.
01:06:53 To je materiál.
01:06:57 Co jsem o kom slyšel, kdo koho pomluvil, na cti utrh.
01:07:11 Všecko jsem zapsal do kartiček, mám je v abecedním pořádku.
01:07:16 Proč to zapisujete? K čemu je to dobré?
01:07:21 To je moc dobrý, to se hodí.
01:07:28 Když se mi rozleje z lidstva žluč, píšu listy.
01:07:35 Jaké listy? Komu píšete listy?
01:07:42 Lidem píšu. Anonymní listy.
01:07:48 Můžou se z toho zbláznit. Dělaj, jako pominutý.
01:07:58 Za ty mazanice si nekoupíš ani špagát, aby ses oběsil!
01:08:06 Pomoc!
01:08:10 Lidi, pomóc, tatínek zabíjí maminku!
01:08:14 - Ať se pobijou! Bude pokoj.
- Jdi tam.
01:08:24 -Je to matka vašeho dítěte!
-To není matka, to je fúrie!
01:08:37 -Mějte rozum!
-Je k ničemu! Zničil mi život!
01:08:46 Dřu. Maluju ty svatý a ona mi nadává, že jsem k ničemu.
01:08:59 Můžu za to, že nic neprodám? Že to nikdo nechce?
01:09:07 Po Malostranské povídce jsem natočil další film.
01:09:16 Adaptaci románu Romana Ráže, Prodavač humoru.
01:09:23 Literatura může jen obtížně vylíčit pokleslé estrády.
01:09:28 A ty zoufalé estrádníky. Hledali jsme ty umělce, zkoušeli.
01:09:36 Nakonec jsme je našli.
01:10:06 Když jsem byl malý chlapec, špuntík maličký, to jsme taky,
01:10:12 jako děti hrály kuličky.
01:10:25 Máte voheň?
01:10:29 -Nemusíte mi nic říkat, všechno o vás vím. -Všechno?
01:10:34 To jistě ne. Ale dovedu si to domyslet.
01:10:39 - Nemáte tu frťánka?
- Milerád.
01:10:46 Nic jiného tady nemám. Servis agentury Radost.
01:10:52 Na vás, šéfe.
01:10:56 Jste nasranej, že mě tu máte, že?
01:11:00 - Beru věci, jak jsou.
- Co vám jinýho zbejvá.
01:11:05 Na tu mojí tláču zapomeňte. Využívejte mě normálně.
01:11:10 -Jak normálně?
-Docela. Jako sekretářku. Normálka.
01:11:19 -Můžu vám říkat šéfíku?
-Jak, prosím?
01:12:12 Kuchařku ti dělat nebudu!
01:12:21 "Prodavač humoru" byl můj poslední barrandovský film.
01:12:29 Uměleckým ředitelem na Barrandově byl odložený politický činitel.
01:12:36 Člověk, s "citem" pro film. Na jedné tvůrčí konferenci
01:12:44 chtěl ten výtečník se mnou navázat tvůrčí kontakt. Říkal:
01:12:50 Oni mě o půlnoci volají, co bude s jejich scénářem. Tak jsem řek.
01:12:56 Teď šoustám. Na to nemyslím. Následovala tvůrčí diskuse.
01:13:04 Co jsem jim asi řekl. On mi pak napsal do kádrového posudku:
01:13:12 Přednáší na tvůrčích konferencích skandální příspěvky.
01:13:19 Kalí politickou atmosféru mezi tvůrčími pracovníky.
01:13:23 Navrhuji přeřadit do důchodu.
01:13:28 Měl jsem připraven scénář "Jako jed". Už mi ho nedali.
01:13:34 Na Barrandově to bylo bezvýchodné. Přišla zajímavá nabídka z Finska.
01:13:43 Městské divadlo v Turku. Tamní ředitel viděl mou inscenaci
01:13:49 "Pension pro svobodné pány", v Tampere na festivalu.
01:13:59 Navrhli mi, abych pro ně režíroval drama nebo veselohru. Co chci.
01:14:09 Uvažovali jsme o 25 titulech. Zvolil jsem hru A. Millera
01:14:19 The Crusible. Na Vinohradech ji hráli jako Čarodějky ze Salemu.
01:14:26 Nabídka byla velkorysá. Hra měla veliký úspěch.
01:14:33 Ředitel mi napsal překrásný dopis:
01:14:39 Diváci přijali hru A. Millera s nadšením.
01:14:46 Představení byla vyprodána.
01:14:49 Řekl jste, že vaše práce s herci si vyžádala pot, krev a slzy.
01:14:57 Uvědomil jsem si, že tato 3 slova vystihují vaši práci s umělci.
01:15:04 Cesta, kterou jste zvolil, není nejlehčí.
01:15:09 Ale je to jediná možná cesta, jak vytvořit uměleckou hodnotu.
01:15:18 V Praze můj úspěch ve Finsku zatajili. Bylo to nežádoucí.
01:15:26 Mít v zahraniční úspěch, když mě na Barrandově zlikvidovali. Chápu.
01:15:31 ČT vyhověla mému přání a pozvala do Prahy
01:15:36 legendárního herce Vladimíra Pucholta.
01:15:41 Pane režisére!
01:15:43 Přiletěl na natáčení našeho dokumentu.
01:15:48 Spolu jsme si ověřovali způsob vzájemné spolupráce.
01:15:56 Někteří herci tvrdili, že se tak pracovat nedá, že by se zbláznili.
01:16:04 Vladimír Pucholt, projevil mimořádný talent.
01:16:10 - Chybí dlužní úpis Lebětkinové.
- Je tu. - Není.
01:16:19 Podívej. Kde je?
01:16:24 To není možné.
01:16:30 - Kde je? Kams ho dal?
- Sám jste poručil, abych ho odnesl
01:16:36 a dal Ludmile Gerasimovně, musí být v aktovce.
01:16:43 Co se tak díváte? Mohu to odpřísáhnout.
01:16:49 Tys ho ukrad. Přiznej se.
01:16:53 Nic jsem neukrad, přísahám.
01:16:57 Kdo z vás byl u Lebětkinové? Nebyla tady? Mluv.
01:17:01 Lebětkinová, Lebětkinová... Jo, jo, jo, ta tu byla.
01:17:05 Zloději.
01:17:10 Prosím vás, neurážejte mě.
01:17:13 Tys ho prodal. Přiznej se.
01:17:21 Jak jsem ho mohl prodat?
01:17:41 Tatínku, ten dlužní úpis mi dal.
01:17:46 Vidíte, že jsem ho odevzdal.
01:17:52 - Ostrovskij. Kolik ti tenkrát bylo?
- 19, pane režisére.
01:18:00 Mít tě v 19 o 10 let dřív, natočili bychom krásné filmy.
01:18:09 Byly by úplně jiné, než ty, co jsem natočil.
01:18:15 Ani ten Ostrovskij nebyl jen tak. Nechtěli tě ze školy uvolnit.
01:18:21 Posluchač 1. ročníku! To je risk, vezměte si někoho z 2.
01:18:28 Odmítl jsem. Riziko beru. Uvolnili tě, s tím že nic nezameškáš.
01:18:38 Slíbili jsme. Ale byly generálky. Vysílalo se živě.
01:18:47 Byla tam celá technika.
01:18:51 Potřeboval jsem tě. Ve škole jsi měl zápočty z tělocviku.
01:18:58 -Ne, z pohybové výchovy.
-Přišli jsme se Šmeralem.
01:19:03 Dělali tam dřepy. Zrovna někdo od B. A ty jsi byl od P.
01:19:13 Prosil jsem, abys to mohl oddřepat dřív. Nikdo nic.
01:19:26 Tak jsem řek. Já to v TV zastavím, Ostrovskij nebude, protože Pucholt
01:19:37 musí dělat dřepy!
01:19:43 Děkuju za pochopení. Čest práci. V Divadelní ulici jsi nás doběhl.
01:19:52 Co se ve škole dělo?
01:19:54 Vy jste do školy přilít, jako raketa.
01:19:59 A za vámi pan Šmeral, s utrápeným výrazem.
01:20:07 Moc jste neprosil.
01:20:13 Pustil jste se do nich. To byla demolice profesorského sboru
01:20:18 před 1. ročníkem. Co tam mohlo být?
01:20:21 -Ale co bylo, když jsme odešli?
-Zavařil jste mi to.
01:20:30 Fackovali mě. Ano. Ne doopravdy. Tedy duševně. Ale fackovali mě.
01:20:38 Já to odnes.
01:20:41 Ale nelituju toho. Ta inscenace s vámi, spolupráce
01:20:49 s Scheinpflugovou, Jiráskovou, Voskou, mi dala víc, než 4 roky
01:20:55 - DAMU. Za to vám děkuju.
- Mně neděkuj. Já jsem vinen.
01:21:03 Tobě se mstili za mě. Tebe měli rádi, mě nenáviděli.
01:21:09 Škrtiče a fackovače hereček.
01:21:15 Veřejnost neví, že tento herec byl na konci studia vyloučen.
01:21:24 Lékař, pediatr, 30 let v emigraci a stále se na něj vzpomíná.
01:21:34 Naštěstí ministr školství, Císař, změnil vyloučení
01:21:41 na rektorskou důtku. Šel jsem tam s tebou.
01:21:52 Byl jsem osoba příslušná. Čekal jsem, že mě vyhodí.
01:21:58 Rektor mě nevyhodil. Vyzvali tě, abys povstal, já povstal taky.
01:22:13 Důtka byla udělena, odcházeli a zbyla tam prof. Půlpánová.
01:22:25 Soudružka. Říkám, rukulíbám milostivá paní. A ona řekla:
01:22:34 Vy prý o mě vyprávíte strašlivé věci. Nevím proč, ale strašlivé.
01:22:44 Já na to: Nevím co jste slyšela, o mně se říká lecos.
01:22:54 Jen jsem řekl, že jste vražedkyně několika hereckých generací.
01:23:03 Půlpánová byla na omdlení.
01:23:05 Čest práci, poroučím se.
01:23:09 "Pension pro svobodné pány" už Pucholt nenatočil. Emigroval.
01:23:18 Nemá správný poměr k pracujícím, neuznává své chyby.
01:23:28 Silně individualistické postoje.
01:23:33 -Kádrové materiály. - To jsou blbosti. Dostával jste i dopisy
01:23:40 od významných lidí. To bylo povzbuzení, že to má cenu.
01:23:49 Dopis od Trnky, když viděl Princip: Upřímné blahopřání a obdiv.
01:23:56 Takovou práci jsem ještě neviděl. Jste velký umělec, pane režisére.
01:24:05 A od Wericha: Já vás měl vždycky rád.
01:24:16 Máte něco, co je vzácné. Osobnost a umíte.
01:24:23 Proč tehdy a dnes pořád netočíte?
01:24:29 Osud. Změnil se režim, ale lidi ne. Já taky ne.
01:24:37 Vy jste se nezměnil.
01:24:39 Chyba byla ve mně. Vím to.
01:24:46 Nesnáším lajdáctví, fušérství, ničemnost. Neumím se tvářit,
01:24:54 že ty věci nejsou! Byly!
01:24:59 Já jsem je, pranýřoval, zostouzel jsem ničemy!
01:25:06 Mstili se mi! To byla moje chyba.
01:25:11 Ještě jsem! Je mi 80! Toužím něco udělat, co jsem dosud nemohl!
01:25:53 Týden v tichém domě. Můj 1. film. Kaštanové květy, měsíc nad námi.
01:26:05 Škoda, že ti nebylo tehdy 19. Ty bys to byl zahrál.
01:26:12 Hrob Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové.
01:26:29 Vzpomínáte na poslední Čapkova slova? "Všude, kde pracuje umělec,
01:26:37 všude, kde jde o lidské vynikání, obchází zlý duch."
01:26:44 Ďábel ponouká fušery umění ke zlu.
01:26:52 "Je umění čisté, které se pokouší o práci čistou a dokonalou.
01:26:56 Jest umění, ve kterém tvar věcí je oddělen a vykoupen
01:27:01 a řekl bych zbožněn. Záleží jen na tobě. Čím víc miluješ věci,
01:27:07 s tím větší snažností se budeš prodírat k jejich plnému
01:27:12 a tajemně dokonalému bytí.
01:27:15 Není ti uloženo tvé dílo, aby ses jím projevil,
01:27:18 ale aby ses jím očistil. Aby ses odpoutal od sebe sama.
01:27:24 Tvá služba věcem je bohoslužba."
01:27:30 Když mě na Barrandově likvidovali, kádrovák o mě napsal:
01:27:34 Krejčík je bolestínský umělec, který předem předpokládá křivdu.
Režisér Jiří Krejčík (26. 6. 1918 – 9. 8. 2013) se stal legendou naší kinematografie v řadě ohledů. Koluje o něm tolik zaručených historek a mýtů, že skutečně objektivní portrét musel být zadán jemu samému. V roce 1998 tak vznikla osobitá výpověď o české kinematografii i české povaze, o konkrétních dílech i lidských charakterech, jež je na hony vzdálena oslavnému medailonu kdysi „zasloužilého umělce“.
Krejčíkův nahořklý příběh je neustávajícím bojem se všudypřítomnými poklesky jeho okolí, záští i neustálými snahami o likvidaci jeho nekompromisní tvůrčí cesty. Začíná se v období protektorátu, kdy přesvědčil o svých kvalitách jako adept filmové režie, a ještě před únorem 1948 natočil dva dobře přijaté celovečerní snímky v čele s vydařenou adaptací Nerudovy povídky Týden v tichém domě (1947). Ihned po únorovém převratu se však setkal s nepřízní režimu kvůli psychologickému snímku Svědomí (1948), jenž neodpovídal představám o kinematografii v područí socialistického realismu. Jedná se však o vůbec nejpozoruhodnější snímek z daného období, který si dodnes zachoval svou působivost.
Průšvihy dále pokračovaly – Krejčík odmítal schematické scénáře a ocital se v konfliktu s Otakarem Vávrou, byl odvolán z natáčení dvoudílné veselohry Císařův pekař a Pekařův císař a nakonec byl zrušen i jeho životopisný snímek o Boženě Němcové. Krejčík byl ocejchován jako nepřizpůsobivý a problematický režisér, což nakonec vedlo k jeho dvouletému odstavení od filmové činnosti. I po návratu do ateliéru ideově narazil jeho snímek Probuzení (1959) o nonkonformní mládeži a až jeho tvorba v šedesátých letech v čele se snímky Vyšší princip (1960), Čintamani a podvodník (1965) a Svatba jako řemen (1967) jej dostala opět díky liberalizaci poměrů na režisérské výsluní.
Těžké časy pro něj nastaly v období normalizace, kdy vzhledem k podpoře reforem v roce 1968 se svým kádrovým profilem neustále narážel. V dvacetiletém období natočil pouze čtyři snímky do kin, z nichž pouze odvážně alegorická Božská Ema (1978) unikla kompromisům, a několik televizních realizací včetně půvabného návratu k Nerudovi v Povídce malostranské (1981). Od poloviny 80. let se jeho tvorba omezila na příležitostnou režii televizních inscenací a dokumentárních snímků, nových úspěchů však dosáhl v divadle, především jako hostující režisér v Helsinkách, kde vytvořil uznávanou inscenaci hry Arthura Millera Čarodějky ze Salemu. I v pokročilém věku ze svého morálně neústupného hlediska neúprosně komentoval dění v kinematografii i ve společnosti, nicméně k odrazu svých názorů na filmovém plátně bohužel již příležitost nezískal.
