Danny Smiřický a jeho historky z vojenské služby za časů pověstného generála Čepičky. Filmový přepis knihy Josefa Škvoreckého (1991). Hrají: L. Vaculík, R. Skamene, M. Donutil, S. Chytrová, V. Jandák, I. Velichová, M. Zounar, J. Kodeš, V. Vydra, M. Adamcová a další. Scénář R. John a V. Olmer. Kamera J. Malíř. Režie V. Olmer
00:01:50 To jste se teda vyznamenali, chlapi!
00:01:53 Nedokážete si vážit, že si na vojnu můžete jen hrát.
00:01:57 Jen počkejte, až bude válka!
00:01:59 Pak si vzpomenete, jak vám bylo zatěžko vykopat okop.
00:02:06 Kdyby byla válka, budeme mít všichni v kalhotách.
00:02:11 Aby ne, když životnost posádky tanku v boji jsou 4 minuty.
00:02:16 Ale snad válka nebude. Možná jo, možná ne.
00:02:21 Já jdu stejně do civilu.
00:02:27 Růžička, pokračujte v kontrole bojové pohotovosti.
00:02:31 Provedu!
00:02:33 -Malina!
-Zde!
00:02:36 A vy, Pinkas, připravte hlášení o vzorném provedení úkolu.
00:02:42 Hospodin!
00:02:46 Ty jim všem trošku zvedni mandle. Já teď půjdu chrápat.
00:02:51 Já jsem měl tenhle tejden dvakrát noční. A dneska zase tohle.
00:02:56 -Vzbuď mě v pět.
-Provedu, soudruhu kapitáne.
00:03:04 Běžte pomoct rotnýmu Smiřickýmu.
00:03:07 Jsou tam jenom čtyři, pátej má kapavku.
00:03:09 A švihem!
00:03:11 Holý, ve tři čtvrtě na pět mě vzbudíte. Odchod!
00:03:18 Soudruhu rotný!
00:03:21 Mě posílá Hospodin, abych vám pomohl s okopem.
00:03:25 Asi si myslí, že se kvůli němu strháme.
00:03:28 Tak co, Danny?
00:03:30 Ukázkovej okop, ne?
00:03:32 Vždyť já věděl, že je tady odnepaměti.
00:03:34 Okrouhlickej vrch jsem dobyl nejmíň pětsetkrát.
00:03:38 Já se od nich prcat nenechám.
00:03:42 Měl bych si honem dát udělat u fotografa v Okrouhlici snímek.
00:03:47 Fotograf má k dispozici vlastní kuklu.
00:03:50 Lizetce by se fotka s kuklou snad líbila.
00:03:54 Měla by z ní asi legraci jako vždycky.
00:04:02 -Danny, běž pryč.
-Nech mě u sebe.
00:04:09 Ne, ty se mě budeš dotýkat a já nechci.
00:04:12 Nebudu se tě dotýkat. Opravdu se tě dotýkat nebudu.
00:04:16 Mě to otravuje.
00:04:19 Lizetko, ty mrcho nedobytná!
00:04:24 Copak to něco je? Je to přece pořád stejný a se všema stejný.
00:04:31 To můžeš mít s každou, ne?
00:04:34 A jde přece o duši, sám jsi to říkal.
00:04:40 -Co když se zavraždím?
-Ty? To určitě...
00:04:54 -No Danny?
-Promiň, Lizetko. Já za to nemůžu.
00:05:00 Jen o tebe škrtnu, tak to jde jak na povel.
00:05:23 Stát!
00:05:57 Vztyk!
00:06:01 Vaše činnost, soudruhu kapitáne?
00:06:03 Přesvědčuji se, zda je prapor v úplné bojové pohotovosti.
00:06:08 A co boty?
00:06:11 Ano, boty! Obyčejné vojenské boty.
00:06:15 Jak si to představujete! Takhle vy provádíte výcvik?
00:06:20 Víte, že výcvik je váš bojový úkol v době míru na obranu vlasti?
00:06:24 -Hlaste se u velitele divize!
-Soudruhu majore...
00:06:28 -Mlčte a styďte se!
-Provedu.
00:06:34 Odchod!
00:06:36 Stát se vám to v boji, měl byste z toho polní soud!
00:06:39 Ano, soudruhu majore.
00:07:01 Jak si to představujete?
00:07:04 Tohle je podle vás pohotovostní ražení do útoku?
00:07:07 Vztyk!
00:07:15 Kde máte velitele roty? Kde je dělostřelecká příprava?
00:07:19 Válíte se tu jako dva buzeranti!
00:07:26 Vstávejte!
00:07:40 Vstávejte!
00:07:42 Vstávejte, je tu Malinkatej ďábel!
00:07:47 Co se stalo?
00:07:48 Josef, máš spojení?
00:07:50 Jestli máš spojení!
00:07:52 Ale co by, však to mám furt nějaké pokurvené.
00:07:56 Jestli vám nepůjde spojení, tak máte sledovat velitele.
00:08:00 Já se na to vyseru.
00:08:03 Malinkatej ďábel...
00:08:07 To maj lampasáci prdel v loji.
00:08:12 Velitel tanku ke mně!
00:08:18 Soudruhu majore, přišel jsem na váš rozkaz. Rotný Soudek.
00:08:22 Co to znamená, Soudek? Zpět!
00:08:24 Soudruhu Soudku, takhle se vylézá z tanku? Co to znamená?
00:08:30 A pohyb, pohyb! Znova, vztyk! Kam to lezete? Dělejte!
00:08:36 To jsem v životě neviděl. Takhle vylézá velitel tanku z tanku?
00:08:44 To je hrůza, Soudek! Zpět!
00:08:47 Sesednout! Kdo vás to učil? Kdo vás to učil, Soudek!
00:08:57 Tak pohyb, Soudek! Jako lasička!
00:09:05 Soudek, kdo to maskoval? Tohle! Ať to odsýpá!
00:09:09 Sesednout!
00:09:18 RÁDIO
00:09:21 Komunističtí popoháněči v kožených kabátech a s revolvery v kapsách
00:09:25 objížděli vesnice a terorizovali.
00:09:29 Ty svině! Kde to jsme? Pane Daniel, kde to jsme?
00:09:34 Pro tohle jsme dřeli? Kurvy jsme!
00:09:39 Počkejte, až to praskne. Bez výčitky pověsím každýho komouše,
00:09:43 kterej mně přijde pod ruku.
00:09:45 A já mám o nich přehled, pane Daniel.
00:09:48 Já mám totiž na starosti stranický známky v naší organizaci.
00:09:52 U mě se nikdo nebude moct zapřít.
00:09:55 Velitel tanku ke mně!
00:10:05 Tak bude to?
00:10:12 Soudruhu majore, přišel jsem na váš rozkaz. Rotný Smiřický.
00:10:16 Tak asi takhle, soudruzi, má vypadat zakopaný tank.
00:10:20 Tohle je první vozidlo, soudruhu kapitáne.
00:10:24 Uděluji vám ústní pochvalu, soudruhu rotný.
00:10:28 Váš okop může být vzorem ostatním okopům... Soudruhům!
00:10:33 -Sloužím lidu!
-Odchod!
00:10:49 To je prdel!
00:10:58 Vy jste se vyznamenali! Vjet do starýho okopu!
00:11:02 Za to bych vás na frontě nechal na místě zastřelit.
00:11:06 Dřív by ses posral...
00:11:08 Máte spojení?
00:11:11 Nefunguje.
00:11:12 Nefunguje. Řekněte na rovinu, že ho neumíte navázat.
00:11:17 Opravdu nefunguje.
00:11:19 Nekecejte! Myslíte si, že to máte za pár, co?
00:11:22 Abych vám to neprodloužil!
00:11:25 Abyste se naučil navazovat spojení, ještě jeden rok navíc!
00:11:32 Řidič, vpřed!
00:12:27 Podívejte se, kde jste? Máte být v bojové linii, nezdá se vám?
00:12:32 Já vám proženu šunky!
00:12:34 Oni měli mělký okopy, tak vyjeli rovnou.
00:12:37 Nechte si svoje rozumy a veďte šoféra.
00:12:40 Ať mi vylíže prdel.
00:12:46 Kluci, držte se, já ho shodím.
00:12:53 Co je to za prase ten šofér? Nechám ho zavřít, až zčerná!
00:12:58 -On nespadl?
-Ne.
00:13:00 Bude se v neděli učit jezdit přes překážky a vy ho budete navádět!
00:13:05 -Já ho navádím.
-Starou belu.
00:13:08 Vydejte okamžitě rozkaz k zničení palebných prostředků nepřítele
00:13:13 u orientačního bodu tři.
00:13:23 -Řidič, stát!
-Tak zastavíte, nebo ne?
00:13:27 -Andělíne, stůj hergot!
-Naser mu!
00:13:34 Proč nepracuje střelec s kanónem? Co je to za hovado?
00:13:39 Karle, hejbej s tím trochu, ať má radost.
00:13:41 Dobejvali jsme to nejmíň stokrát, tak co furt hejbat s kanónem?
00:13:44 Ať se jde vysrat!
00:14:19 Odpovězte na střelbu! Nevidíte, že vás nepřítel ostřeluje?
00:14:25 Kurva, já vám to spočítám!
00:14:33 Kurva, Andělíne, ty jsi kráva!
00:14:36 Co to mělo být? To měla být střela ze zastávky?
00:14:41 To byste trefili pěkný hovno! Kdo k tomu vydal rozkaz?
00:14:45 Já ne!
00:14:47 -Proč jsi vystřelil?
-Hovno jsem vystřelil!
00:14:50 Jak s tím cuknul, chytnul jsem za náměr a ono to bouchlo.
00:14:53 Máte v osádce takovou demokracii, že si každý střílí, jak chce?
00:14:57 Klid kluci, je nasranej, že mu obdělávaj paničku.
00:15:00 Proč ten blbý šofér tak dlouho stojí?
00:15:04 To byste na frontě byli už desetkrát bradou vzhůru.
00:15:12 V kterým cirkuse jste se učil jezdit?
00:15:16 Co mám dělat s takovým starým střepem?
00:15:20 Jak se to vyjadřujete, soudruhu?
00:15:23 Tyto stroje prodělaly několik sovětských ofenziv!
00:15:27 No právě...
00:15:30 Andělíne, jeď, prosím tě!
00:16:27 Vy jste ještě nezačali?
00:16:31 Nezapomeňte na nábojovou komoru!
00:16:38 Čo je to za bordel?
00:16:40 Vy nemáte čo robiť?
00:16:43 -Velitel tanku!
-Zde!
00:16:45 Kanón máte špinavý!
00:16:48 Ten kanón budete všeci čistit do rána.
00:16:51 Velitel čety ku mně!
00:17:03 Končit, rota směr kostel nastoupit!
00:17:19 Bude se prcat...
00:17:24 Pozor! Soudruhu majore...
00:17:27 Soudruzi! To, co jste tu dnes předvedli,
00:17:31 to nebyl útok tankového praporu, ale parodie.
00:17:35 To byl svinčík, to byl zmatek nad zmatek!
00:17:39 Soudruzi, ukazuje se,
00:17:41 že po dobu vaší prezenční služby jste se nic nenaučili!
00:17:46 Ukazuje se, že dva roky výcviku nestačí!
00:17:50 Jsou mezi vámi soudruzi, kteří jsou tu už dva a půl roku
00:17:53 a řeklo by se, že delší výcvik se projeví lepšími výkony.
00:17:58 Ale co se projevuje, soudruzi?
00:18:01 Jedině to, soudruzi, že někteří soudruzi švejkují.
00:18:05 Zrazují důvěru, kterou v naši armádu klade náš pracující lid.
00:18:11 Ale s takovými soudruhy se, soudruzi, vypořádáme!
00:18:15 Ať si nemyslí, že se o nich neví!
00:18:19 Ať si nemyslí, že náš pracující lid je nechá,
00:18:22 aby mu podkopávali to, co svou prací vybudoval. To ne, soudruzi!
00:18:29 Si včera nasral do krku.
00:18:33 Zapadá slunečko za vysoků horu,
00:18:41 zas je den v prdeli, sláva pánu Bohu.
00:18:49 Zas je den v prdeli, na nový čekáme,
00:18:56 my se tě, civile, my se tě dočkáme. Nemáme soboty, nemáme neděle...
00:19:09 Janinka Pinkasová. Jak ji ten její starej může uspokojit,
00:19:14 když na tom tankodromu snad i hnípe?
00:19:18 S tím jeho kamenným ksichtem, to mi teda řekni...
00:19:26 ...musíme poslouchat pitomců sebranku.
00:19:37 Akorát, že on má na prdeli furt nabitou pistoli
00:19:40 a ty nikdy nemůžeš vědět, kdy se vrátí domů.
00:19:43 Vonásku, Vonásku, ty vole, vyser se na lásku...
00:19:48 -Lizetko, nech mě u sebe.
-Kdepak.
00:19:52 Já nebudu nic dělat.
00:19:54 Ne, miláčku, já chci spát a ty bys mě obtěžoval.
00:19:57 -Neobtěžoval, opravdu.
-Vždyť tě znám, obtěžoval.
00:20:03 Lizetko, v tobě není trošku logiky.
00:20:08 Ale od který doby je v ženskejch logika, blbče blbej.
00:20:19 Co je?
00:20:34 Co pro vás můžu udělat, paní Pinkasová?
00:20:38 Zeptal byste se mně,
00:20:40 jestli nadporučík Pinkas přijde dnes večer domů?
00:20:44 Pro vás cokoli.
00:21:00 Danny, máš okamžitě naklusat k Růžičkovi.
00:21:03 -Co chce?
-Nevím, ale máš prej padat.
00:21:07 -Do prdele!
-Jo, rozumím.
00:21:11 Přišel jsem na váš rozkaz, rotný Smiřický.
00:21:18 Takže soudruh rotný. Útvarové skupiny a jejich kultpropi
00:21:29 zajistí plnění závazku o splnění odznaku Fučíka,
00:21:34 konáním zkoušek odznaku Fučíka. Do zítřka, Smiřický!
00:21:45 Tady nový soudruh poručík bude předseda zkušební komise.
00:21:52 Jak vám vlastně funguje FO? Jedete tak nějak podle plánu?
00:21:58 Nejsou knihy, soudruhu poručíku. Jinak soudruzi by měli chuť,
00:22:06 ale v útvarové knihovně není ani pětina knih na FO.
00:22:11 Ale to vás neomlouvá.
00:22:13 Přes objektivní potíže se musíte tak nějak přenést.
00:22:17 Jako se přes ně dokázali přenášet komsomolci.
00:22:20 A nejenže neměli knihy, ale kolikrát ani neměli co jíst.
00:22:25 -No jistě.
-A přece tak nějak splnili, že?
00:22:30 Kolik soudruhů je připraveno na FO?
00:22:36 -Asi dva.
-Cože!
00:22:43 Končit, pozor!
00:22:46 Ti, kteří jsou v trenýrkách, zalehnou k polednímu odpočinku.
00:22:50 Ostatní nastoupí za 10 minut před budovou jako kandidáti FO.
00:22:58 Já vám proženu šunky, provádět polední odpočinek v oblečení!
00:23:02 -Rotný Smiřický!
-Zde!
00:23:04 Ručíte mi za to, že všichni lajdáci, který neznaj řády,
00:23:08 budou nastoupeni k provedení zkoušek.
00:23:10 Provedu!
00:23:33 Kdes byl?
00:23:35 Musel jsem jí tam dojít sám, vole.
00:23:46 Tak soudruzi, začneme třeba knihou Daleko od Moskvy.
00:24:04 Soudruzi, nemusíte se bát,
00:24:09 jistě se ve svém volném čase zabýváte četbou.
00:24:13 Tak nám o tom něco povězte. Třeba vy, soudruhu.
00:24:17 Soudek, ke mně!
00:24:21 Daleko od Moskvy, to je taká kniha.
00:24:29 Ludia tam dlho pracovali, ale nie veĺa.
00:24:37 Tedy oni, tam v tých krajinách,
00:24:43 daleko od hlavného mesta Sovietského sväzu, tam to bolo.
00:24:53 -Tam už vůbec není imperialistů.
-Správně.
00:24:57 Jenom se nebojte literatury, soudruzi.
00:25:00 My tu nejsme vedeni úsilím někoho tady, jak se říká, koupat.
00:25:06 Večer tu například budeme zkoušet důstojníky a manželky důstojníků.
00:25:14 Kdo by nám mohl říct, jaké jste si z toho románu vzali zkušenosti
00:25:18 pro zlepšení vaší práce.
00:25:20 No, soudruhu rotný?
00:25:23 Vzali jsme si z toho, že máme pracovat podle nových metod
00:25:32 a využívat zkušeností soudruhů ze SSSR.
00:25:37 No jistě. Vy nakonec ty vědomosti máte, chlapi.
00:25:43 Jen to vzít tak nějak po vojensky.
00:25:52 Četl jsi něco od Wolkera?
00:25:56 Četl jsem baladu O potratěném děckovi.
00:26:02 -A jak se ti líbila?
-Líbila se mi, co by ne.
00:26:10 A kdo nám, soudruzi, řekne, o čem to je? Bamza!
00:26:20 Je to o tom, jak se dva do sebe zamilujou, on jí otěhotní.
00:26:33 Protože jsou oba chudý, ona si od toho musí dát nějak pomoct.
00:26:39 Četl ještě někdo něco od Wolkera, soudruzi?
00:26:42 Počkejte, soudruhu poručíku. Mohou se ještě dnes
00:26:45 v našem lidově demokratickém státě dít takové věci?
00:26:49 Musí to i dnes soudruzi dělat proto,
00:26:52 že by tak nějak to dítě nemohli uživit?
00:26:56 -Taky.
-Nemusí!
00:26:58 Čeho byste si tak nějak u své dívky cenili nejvíc,
00:27:02 kdybyste se tak nějak měli oženit?
00:27:09 Bamza!
00:27:17 No?
00:27:21 No, jestli...
00:27:25 Tady.
00:27:28 Kozy.
00:27:34 Počkejte, soudruzi! Soudruh myslel,
00:27:38 jaká má být dnes žena po stránce socialistický morálky.
00:27:42 Soudruh nemyslel, jaké má mít fyzikální vlastnosti.
00:27:48 To může být u každé ženy různé podle vkusu každého soudruha.
00:27:53 Takže jaké musí mít vaše dívka vlastnosti?
00:27:57 Myslím po stránce psychiatrický, že?
00:28:00 Soudek!
00:28:03 -Tož musí být poctivá.
-To je taky důležité, že?
00:28:11 Ale jaké jsou hlavní zásady socialistické morálky,
00:28:14 které musí každá dívka plnit?
00:28:16 Chlapi, měli jsme to v brožuře Za vyšší, za socialistickou morálku.
00:28:23 Mengele!
00:28:27 -Musí být věrná lidu!
-Ano.
00:28:31 Soudruzi, žena je dnes ale hlavně pomocníkem na svém pracovišti.
00:28:37 My v ženě vidíme co?
00:28:39 No to, co v ní viděl soudruh Wolker za první republiky.
00:28:43 Především soudruha, soudruzi.
00:28:46 Jiří Wolker byl chudý hoch z proletářské rodiny.
00:28:51 Od mládí musel těžce pracovat a často trpěl hladem.
00:28:57 První buržoazní kapitalistická republika
00:29:01 jeho básně potlačovala a žádný nakladatel je nechtěl vydat.
00:29:07 Rozmnožovaly je pouze kroužky nadšené mládeže,
00:29:12 které Wolkera milovaly a tiskly jeho verše ilegálně na cyklostylu.
00:29:20 Dnes se však Jiří Wolker stal básníkem všech mladých lidí.
00:29:26 Správně. Uměla byste nějakou básničku od Wolkera?
00:29:38 Poštovní schránka.
00:29:41 Poštovní schránka na rohu ulice, to není nějaká lecjaká věc.
00:29:47 Kvete modře, lidé si jí váží velice.
00:29:52 Svěřují se jí docela. Psaníčka do ní házejí ze dvou stran.
00:29:59 Z jedné smutná a z druhé veselá.
00:30:03 Psaníčka jsou bílá jako pel, čekají na vlaky, lodě a člověka.
00:30:12 Aby jak čmelák a vítr je do dálek rozesel,
00:30:16 tam kde jsou srdce, blizny červené,
00:30:20 schované v růžovém okvětí. Když na ně psaní doletí,
00:30:27 narostou na nich plody. Buď sladké nebo trpké.
00:30:40 -Už brzo půjdete do civilu.
-Ano.
00:30:44 -Už se těšíte, že jo?
-To víte, jsem tady už dva roky.
00:30:52 Já jsem tady o dva roky dýl.
00:30:56 A nemohl by se soudruh nadporučík dát převelet?
00:30:59 Někam jinam. Někam, kde je to lepší?
00:31:01 Ne, nemohl. Musí zůstat tady.
00:31:05 To nevíte, že utekl bojovat proti Němcům
00:31:08 -na nesprávnou světovou stranu?
-Do Anglie, jo?
00:31:15 -Co jste studoval?
-Filozofii.
00:31:19 Taky jsem chtěla studovat.
00:31:22 Ale nevěděla jsem, jakej je hřích mít za manžela sice proletáře,
00:31:26 ale bejvalýho poddůstojníka anglický armády.
00:31:30 -Ono stejně není o co stát.
-Jak to?
00:31:34 Je hezký hodně vědět, ne?
00:31:56 Ohrnula bys nad ní nos, viď, Lizetko?
00:31:59 Pitomá ženská s bůhvíjakými tužbami v mozečku,
00:32:02 ztracená ve vojenském prostoru Kobylec.
00:32:06 Jenomže, Lizetko, ty radlická svině s akademickým titulem,
00:32:10 ona mi dá, a ty mi dát nechceš.
00:32:16 Soudruhu rotný, na co ještě čekáte?
00:32:21 Sám nevím. Je to jako chvilka před útokem.
00:32:29 Člověk si ji prodlužuje o každou vteřinu.
00:32:33 -To máte teda divný přirovnání.
-Proč?
00:32:38 Pro mě je to divná poklona, když mě srovnáváte s tím,
00:32:41 co čeká tankisty při útoku.
00:32:44 Ale ne, vy nevíte, co pro mě smrt znamená.
00:32:47 To je ta největší poklona, jakou vám můžu udělat.
00:32:51 Kdyby na vás přišla smrt, povedete jiný řeči.
00:32:55 Budu myslet na vás.
00:32:58 Tvrdý tankistický řeči, jako bych slyšela manžela.
00:33:01 Ale až na vás přijde smrt v tanku,
00:33:03 to budete otevírat příklopy o sto šest a vyskakovat.
00:33:06 Ale to vás zase trefjej ze samopalu.
00:33:09 Při myšlence na vás bude všechno krásný.
00:33:31 -Už se musíte vrátit k útvaru.
-Nemusím.
00:33:36 Budete z toho mít nepříjemnosti.
00:33:39 Kvůli vám je budu mít rád.
00:33:41 A když vás zavřou, že se vrátíte pozdě?
00:33:45 Pro vás se nechám i zavřít.
00:33:50 Najednou je docela dobrý bejt na vojně.
00:33:54 Všechno, co končí, je vždycky najednou dobrý.
00:33:57 Život je skrz naskrz věcí minulosti.
00:34:02 Chcát!
00:34:04 -Chcát, pánové!
-Děkuju.
00:34:09 Chcát!
00:34:14 Dej mi cigáro!
00:34:18 Otevřete!
00:34:20 Kluci, pusťte mě!
00:34:23 Slyšíte, pusťte mě!
00:34:29 -Počkej, bude prdel!
-Debilové!
00:34:33 Blbci, mně je to jedno!
00:34:36 Jestli mi neotevřete, tak si to budete vytírat sami.
00:34:40 No tak budeš pochcaná!
00:34:43 Jestli neotevřete, než napočítám dvacet,
00:34:46 tak si připravte kýbl s hadrem!
00:34:48 Otevři jí, Bamza!
00:34:52 -Raz, dva, tři, čtyři, pět, šest.
-Račte.
00:35:10 Pozor!
00:35:14 K poctě zbraň!
00:35:30 K noze zbraň!
00:35:33 Ty vole!
00:35:38 Tak kluci, končíme!
00:35:43 Prosím tě, nevzal bys to dnes večer za mě?
00:35:50 Dvě noci jsem už nespal.
00:35:54 -Zamkl jsi všecko?
-Jo, zamkl.
00:35:58 Dneska je to dobrý, posádkovýho má Kámen.
00:36:02 Ten se na to vysere. Určitě bude klid. Tak Danny, já jdu hnípat.
00:36:15 A já si půjdu taky něco zařídit.
00:36:54 -Jeden hřích za druhým.
-Ale žádnej těžkej.
00:36:59 Tak se rozveď a vem si mě, Lizetko.
00:37:01 No to bych to chytla!
00:37:10 Soudruhu majore, po dobu mé služby se ve vězení nic nestalo.
00:37:15 Počet vězňů 10, vyvaděč vězňů rotný Smiřický.
00:37:19 Smí vyvaděč vězňů během služby odložit zbraň?
00:37:22 -Nesmí!
-Jednal jste podle toho?
00:37:25 -Nejednal.
-Jak je to možné?
00:37:30 Jak je to možné, soudruhu rotný?
00:37:34 Udělal jsem to z nedbalosti a lehkomyslnosti.
00:37:40 Kde je velitel stráže?
00:37:42 Nachází se na kontrole stráže, soudruhu majore.
00:37:47 Ukažte mi vězení!
00:38:11 Co je to tady za bordel?
00:38:15 VZDECHY, HEKY
00:38:43 Jak je to možný?
00:38:48 Co to...
00:38:52 Četařka Babinčáková. 15 dní zostřené vazby.
00:39:03 Vztyk!
00:39:09 Soudruhu majore, po dobu mé služby se nic zvláštního nestalo.
00:39:14 Velitel stráže podporučík Malina.
00:39:26 Vemte si uniformu a pojďte se mnou!
00:39:32 -A vy zalehnout!
-Provedu!
00:39:38 Jste náměsíčník? Nevíte, co se s vámi děje?
00:39:43 -Jak to, že opouštíte službu?
-Já nevím.
00:39:48 -Tak jste náměsíčník!
-Ne.
00:39:51 Jak je to možné, že jste opustil službu?
00:39:55 -Já nevím.
-Jak je to možné! Já nevím!
00:40:03 Člověče, to jste důstojník? Neumíte mluvit?
00:40:08 Neumíte se podívat následkům svých činů do očí? Odpovězte!
00:40:11 -Ano!
-Co ano? Umíte nebo neumíte?
00:40:13 Ne!
00:40:15 Člověče, já vám tady nejsem pro legraci, pamatujte si to!
00:40:18 Víte co jste provedl? Víte, co vás vůbec čeká? Nevíte?
00:40:21 -Ano!
-Co?
00:40:23 Ne!
00:40:32 Co vás přivedlo k tomu, že jste opustil službu?
00:40:35 -Odpovězte pomalu a klidně.
-Ano.
00:40:40 -Soudružka četařka Babinčáková.
-Tak! Tedy žena.
00:40:46 Víte, co je největší nepřítel vojáka, soudruhu?
00:40:50 -Ne.
-Ženy!
00:40:54 Já nemyslím naše ženy doma, jejichž bezpečnost zde střežíme.
00:40:58 Myslím jiné ženy. Takové ženy vojáka obloudí,
00:41:03 otupují jeho bdělost, ostražitost.
00:41:06 Mají ho k tomu, aby zanedbával svoje povinnosti,
00:41:09 aby vyzrazoval vojenská tajemství!
00:41:11 -To ne.
-Co? Jak to ne?
00:41:13 -Soudružka Babinčáková nechtěla.
-Co nechtěla?
00:41:15 Nechtěla, abych vyzradil nějaké tajemství.
00:41:18 -Ona chtěla jenom...
-Co jenom?
00:41:21 -Odpovězte celou větou.
-Styk. Pohlavní.
00:41:32 A to mi říkáte tak klidně?
00:41:35 Jste z dělnické třídy, která vás postavila na zodpovědné místo.
00:41:40 To je zrada, soudruhu podporučíku!
00:41:45 A vy, soudruhu rotný, klidně trpíte ve vězení takové věci?
00:41:49 Jednal jsem podle rozkazu.
00:41:52 -Znáte řády?
-Znám.
00:41:56 Víte, že jste oprávněn odepřít vykonat rozkaz,
00:41:58 který směřuje proti zájmu lidu?
00:42:01 Ne, rozkaz musím splnit a pak si můžu stěžovat.
00:42:04 Vy jste ten pravej, abyste si šel stěžovat!
00:42:08 Vy pořád spoléháte na svou chytrost,
00:42:11 ale to se v lidově demokratickém státě přepočítáte!
00:42:15 My totiž víme, kde je třídní nepřítel, a my s ním zatočíme!
00:42:21 -Já vás zničím!
-Budu si na vás stěžovat.
00:42:30 Stěžovat? Vy?
00:42:35 Vy chcete zneužívat vymožeností a práv naší armády,
00:42:41 abyste ji rozvracel! Já s váma zatočím po bolševicku!
00:42:50 Rozum zůstává stát, soudruzi. Nemluvě o politické uvědomělosti.
00:42:56 Slánský měl nejméně 30 000 korun měsíčně a zradil.
00:43:04 Já ani vy, soudruzi, jak tu stojíme, nemáme ani čtvrtinu.
00:43:10 -A co uděláme?
-Nezradíme.
00:43:13 -Nahlas a všichni.
-Nezradíme!
00:43:29 Soudruzi, na prověrku bojové a politické přípravy
00:43:34 přijede k našemu útvaru sovětský vojenský poradce,
00:43:40 plukovník Niki... Ni... Nikitičenko.
00:43:47 Levá! Zpívat!
00:43:49 Přes spáleniště, přes krvavé řeky pluk za plukem jde neochvějně dál.
00:45:17 Americké tanky útočí. Váš tank jede podle řeky.
00:45:24 Jste pod těžkou nepřátelskou palbou.
00:45:29 Náhle spatříte v zorném poli zaměřovače americký tank.
00:45:37 Vaše činnost?
00:45:44 Vojín Bamza!
00:45:46 Tank typu Sherman se blíží.
00:45:48 Rozeznáváte bílou hvězdu na pancíři. Co uděláte?
00:45:54 -Četař Žloudek!
-Vypálím.
00:45:58 Ale jak vypálíte?
00:46:06 Vemte příklad, soudruzi. Zde v tomto tanku se pohybujete vy.
00:46:11 Americký tank se na vás řítí na plný plyn. Jak vypálíte?
00:46:15 Například vy, soudruhu desátníku.
00:46:17 Vypálím z děla, mašinkvér je na hovno.
00:46:20 Ale jak vypálíte, ptám se jak?
00:46:25 Soudruhu kapitáne, dovolte mi promluvit.
00:46:28 Rotný Maňas, mluvte.
00:46:31 Dílcovou metodou odhadnu vzdálenost nepřátelského vozidla.
00:46:34 Demonstrujte.
00:46:36 Ze známé výšky a z předpokládané rychlosti vypočítáme podle vzorce:
00:46:39 Vé rovná se er krát 0,75 lomeno malé vé,
00:46:43 což je rychlost protipancéřové střely,
00:46:45 nutné nastavení zaměřovače. Nastavím zjištěnou vzdálenost
00:46:50 a vypálím.
00:46:52 Tak dělej! Střílej sakra!
00:48:08 SOVĚTSKÁ PÍSEŇ
00:48:38 Vpravo v bok! Za mnou, pochodem v chod!
00:49:07 Na tohle jsem zvědavej.
00:49:10 Vždyť on za ty 2 roky pro samou agitaci z tanku ani nevystřelil.
00:49:36 Pozor!
00:49:41 K zemi!
00:49:55 Lehni si, vole!
00:50:44 Maňas, to hovado!
00:50:53 Já ho zabiju!
00:50:58 Hajzl jeden!
00:51:08 Vy hovado, proč jste u odvodu nenahlásil,
00:51:13 že jste slepý jak patrona?
00:51:16 Víte, koho jste málem zabil? Já vám garantuju,
00:51:20 že zbytek vojny strávíte na pryčně.
00:51:23 Jak to cuklo, tak jsem ztratil rovnováhu a chytl jsem za spoušť.
00:51:34 Hajzle!
00:53:06 Jano!
00:53:12 Stalo se ti něco?
00:53:15 Co je?
00:53:17 Jano!
00:53:24 Jano, Jani!
00:53:30 Počkej.
00:53:50 Do prčic, sakra!
00:54:29 Promiň.
00:54:37 To nevadí, Daníčku.
00:55:08 ZAKLEPÁNÍ
00:55:13 Dík.
00:55:15 -Stát!
-Co blbneš, vole?
00:55:18 Jak jste to oslovil soudruha? Ke mně!
00:55:26 -Kde jste byl, Smiřický?
-Šel jsem se projít.
00:55:34 Jak je to možné?
00:55:38 Opustit prapor při prověrkách, které ještě ani neskončily!
00:55:42 To je sabotáž! Co mi na to řeknete?
00:55:47 Chtěl jste vrhnout stín na naši divizi před sovětskými soudruhy?
00:55:51 To je neodpustitelné! Nemyslete si,
00:55:54 že když to máte, jak vy říkáte "za pár", že uniknete spravedlnosti.
00:55:59 Nebo mi můžete vysvětlit, jak je to možné? Co děláte v civilu?
00:56:04 Mám nastoupit do nakladatelství.
00:56:07 Do nakladatelství! Takový živel jako vy do nakladatelství?
00:56:12 Jak je to možné?
00:56:16 Do žádného nakladatelství už nikdy nenastoupíte!
00:56:22 O to se postarám. V dolech poznáte, co je vláda lidu!
00:56:29 A jednou mi za to budete ještě děkovat.
00:56:34 Tebe aspoň zavřeli za svévolný opuštění posádky.
00:56:38 Mě se jen zeptali,
00:56:40 jak se jmenuje prezident naší lidově demokratický republiky.
00:56:44 -A cos jim řekl?
-Doktor Alfons Čepička.
00:56:47 -Blbe!
-Kdo si má ty kokoty pamatovat?
00:56:51 A co mám kurva říkat já?
00:56:53 Všeci do mě hučijů, svině, že musím být hrdý na tu čest,
00:56:57 že su vzorný tankista. Tož co z toho mám?
00:57:00 Místo dovolenky mně nasrali. Poslali mě kurvy od krimu.
00:57:04 Jdi do prdele!
00:57:12 Kolik jsi vyfasoval, Maňas?
00:57:20 Na shledanou, věrný druhu. Autor - rotný Maňas.
00:57:25 Tak tedy naposled. Škoda, tolik jsem si na tebe zvykl.
00:57:30 I když jsem o tobě zprvu ani nechtěl ani slyšet.
00:57:33 Počkej, kurva!
00:57:35 A skoro jsem se tě děsil.
00:57:38 Přece jsem si tě za ty dva roky zamiloval.
00:57:41 Tak teple a blízce, jako nejlepšího druha.
00:57:48 Často jsem ti obětoval všechen svůj volný čas,
00:57:52 mnohdy i kus noci.
00:57:54 A co hezkých chvil jsme spolu prožili!
00:57:57 Vzpomínáš, jak kolem nás skotačil bujný srnec se svou družkou
00:58:02 a mně se tehdy tak prudce zachtělo se s někým polaskat...
00:58:07 Jdi do prdele!
00:58:09 A pohladil jsem tebe, můj věrný druhu, tanku T 34.
00:58:20 Ty vole, tady čtu, že jsi šoustal s téčkem.
00:58:26 Rotný Smiřický, okamžitě na ošetřovnu!
00:58:30 -Co je?
-Přišly nálezy. Máš kapavku, vole.
00:58:50 Á, Smiřický. Pojďte dál.
00:59:04 Já mám kapavku?
00:59:09 Ale hovno. Na co jinýho by tě asi pustili?
00:59:43 Tohle muselo přijít na konec vojny.
00:59:46 Takovej pitomej, krutej žertík.
00:59:49 Dva roky jsem se mohl krásně válet s Janinkou.
00:59:53 A já místo toho pálil za Lizetkou, za tím hypnotickým kusem ledu.
00:59:58 Člověk o spoustě věcí neví, dokud je nezačne ztrácet.
01:00:02 Až když je skoro po všem.
01:00:05 Ten pitomej zákon života!
01:00:08 Borovička tě zničí, stejně jako zničil mýho muže.
01:00:17 A co můžu dělat?
01:00:21 Daníčku...
01:00:26 Já tě miluju.
01:00:29 Soudruzi, shromáždili jsme se zde, soudruzi,
01:00:33 abychom vesele a chlapsky oslavili splnění čestného úkolu,
01:00:38 služby v naší lidově demokratické armádě.
01:00:43 O to čestnější, že některým z vás bylo ke 24 měsícům základní služby
01:00:50 připočteno ještě 6 měsíců zvláštního výcviku.
01:00:55 Ale ani to nestačí k ovládnutí tak složitého stroje,
01:00:58 jakým je tank T 34.
01:01:02 Bude třeba tříleté prezenční služby!
01:01:06 Úkol jste splnili s nadšením,
01:01:09 někteří z vás jste jej ovšem nesplnili s takovým nadšením,
01:01:12 jak je to u vojáků v lidově demokratické armádě přirozené!
01:01:16 Ale proti takovým bylo a ještě bude tvrdě zakročováno.
01:01:22 Lid i rodná komunistická strana nestrpí,
01:01:26 aby kázeň v armádě byla narušována rozvratnými živly.
01:01:33 Zejména těmi, kterým dělnická třída umožnila vystudovat!
01:01:39 Ti, co neplní rozkazy lidu s nadšením,
01:01:43 se sami vylučují ze svých řad.
01:01:48 Jsou zde mezi vámi takoví. A já se postarám,
01:01:55 aby nesli plné důsledky svých činů i v civilním životě.
01:02:00 Pracující lid bdí a odstraní každého, kdo mu bude stát v cestě!
01:02:06 Sám na sobě pocítí tvrdou pěst lidu.
01:02:11 A bude přinucen, aby nadšeně konal svou povinnost!
01:02:15 A pokud nebude nadšeně konat svou povinnost,
01:02:17 pracující lid si s ním poradí!
01:02:29 Nechť žije SSSR!
01:02:34 Ať žije náš veliký přítel a ochránce,
01:02:38 náš vůdce a učitel, náš milovaný osvoboditel,
01:02:42 moudrý a veliký, dobrotivý a zvěčnělý,
01:02:46 nenahraditelný generalisimus Josef Vissarionovič Stalin.
01:02:53 Dobrou chuť, maminko.
01:03:29 Dva a půl roku!
01:03:35 Jak jsme to mohli vydržet?
01:03:39 Dnes loučíme se s vámi všemi, tanky, bajonety a miny.
01:03:45 Na prahu práce vítají nás ženy s růžemi krvavými.
01:03:50 Však přísaháme, kdyby bylo třeba položit život za milovanou zemi,
01:03:56 my všichni jsme tu připraveni k boji.
01:03:59 Připraven k boji i já jsem.
01:04:04 Co živi budem, pevně ve svém srdci přísahu svatou uchrání náš hněv!
01:04:09 ZPÍVAJÍ
01:04:12 Pro šťastný život jsme připraveni,
01:04:15 pro šťastný život dáme i svou krev!
01:04:24 Tak soudruzi, ticho tam, ticho tam!
01:04:44 Ať žije soudruh major a soudruh kapitán!
01:04:49 -Ať žije SSSR!
-No jistě!
01:05:15 -Janinko!
-Daníčku!
01:06:01 Uvidíme se ještě někdy, Danny?
01:06:04 To víš, že jo. Žádnej Malinkatej ďábel. Sejdeme se v Praze.
01:06:09 -Budeš moct přijet, ne?
-Já nevím.
01:06:13 A proč bys nemohla? Tvůj muž má stejně pořád službu,
01:06:18 ten ani nebude vědět, že jsi nebyla doma.
01:06:21 -Proč ses tu vůbec objevoval?
-Jak to myslíš, objevoval?
01:06:26 Byli tady oficíři, kasino, třikrát týdně kino.
01:06:31 Všechno bylo hrozně pitomý, ale všechno bylo hrozně v pořádku.
01:06:34 A ty si do toho přijdeš!
01:06:37 Tak jak to je, tak je to v pořádku.
01:06:40 Co je v pořádku? Že je mi teď manžel úplně fuk?
01:06:44 Že mi teď bude něco scházet o moc víc, než mi kdy scházelo?
01:06:48 -Janinko, no tak...
-To je v pořádku?
01:06:53 -Janinko.
-Já vím.
01:06:55 Já jsem samozřejmě hysterická ženská.
01:06:58 -Nejseš.
-Jsem, jsem hysterická.
01:07:03 -Ujeď se mnou.
-Kam?
01:07:08 Do ňákýho pitomýho podnájmu v Praze, abys odtamtud utíkal,
01:07:12 abys nemusel mít pořád na očích tu pitomou paní Pinkasovou,
01:07:16 která tě strašně miluje?
01:07:18 No tak, Jani.
01:07:20 Strašně, strašně, rozumíš?
01:07:23 Strašně tě miluju.
01:07:26 Nevím, proč jsem tak pitomá, že tě tak miluju.
01:07:30 A strašně tě miluju!
01:07:35 -Tak se rozveď.
-A co bysme asi tak dělali?
01:07:39 Já nic neumím, ani knížky mě nebaví.
01:07:43 -Jani, no tak.
-Miluju tě.
01:07:47 Neodjížděj, Danielku. Zůstaň se mnou.
01:07:55 Já vím...
01:07:59 To jsou všechno blbosti.
01:08:07 Takhle to asi musí bejt.
01:08:14 ZPÍVAJÍ
01:08:16 Havajská krásko snědá, bankéř tvé tělo hledá
01:08:25 a za svůj dolar skoupý tě koupí.
01:08:35 V travnaté chýše stínu krev ztiší v tvém klínu.
01:08:41 Zapomeneš pro lásku na rasovou otázku...
01:08:47 Havaj, ty země květů, zpíváš celému světu
01:08:53 o lásce, jež není. Dolar všechno změní...
01:09:00 Kanaki silný, snědý, není to naposledy,
01:09:06 co ruka bílé paní tě zmámí...
01:09:12 Až vyjde slunce rudé, milenkou tvojí bude,
01:09:18 zapomeneš pro lásku na rasovou otázku...
01:09:23 Držte hubu!
01:09:26 Do Kobylce jsem narukoval, do města malýho,
01:09:31 kdyby tak pánbůh dal a praštil do něho!
01:09:37 Když jsme jeli na tu vojnu, zpívali jsme vesele,
01:09:44 to jsme ještě nevěděli, do jaký jdem prdele!
01:09:51 Chlapi, teď tu naši, bolševickou!
01:09:55 Říkali nám rudej teror, Gottwaldovi derviši.
01:10:01 My jim za to postavíme, my jim za to postavíme
01:10:05 šibenici nejvyšší!
01:10:11 Až k nám přijdou hoši z jů es ej,
01:10:13 tak nás na útvarech všechny voběsej!
01:10:17 Tak nás na útvarech, na útvarech, na útvarech všechny voběsej!
01:10:29 VÝSTŘEL
01:10:31 Ticho!
01:10:33 To je zrada, tohleto! To je provokace!
01:10:37 Já nestrpím, aby byla urážena naše lidově demokratická armáda!
01:10:42 To je zrada! Rozchod!
01:10:45 Vidím, že nejen Smiřický,
01:10:46 ale všichni jste nejzavilejší reakcionáři!
01:10:50 No jistě!
01:10:52 Kdo je u tebe reakcionář, ty skrčku!
01:10:59 Na to je prokurátor! Ten s váma zatočí!
01:11:10 Ten je schopnej zavolat kontráše.
01:12:12 VÝKŘIK
01:12:30 Kurvy kuchařský! Pořád to nechávaj votevřený.
01:12:35 Ještě jim někdo mezi ty hovna spadne.
01:12:48 Víte, proč jsem si vás nechal zavolat, pane Smiřický?
01:13:06 Po majoru Borovičkovi toho moc nezůstalo.
01:13:10 Ale něco přece.
01:13:14 Napsal na vás kádrový posudek, Smiřický.
01:13:19 Hotová poprava.
01:13:22 Ví to, nebo neví?
01:13:29 Máte štěstí, že jsem to našel já a ne někdo z politickýho.
01:13:42 Rotný Smiřický v záloze! Odchod!
01:15:09 Skryté titulky Dagmar Čápová
Danny Smiřický, hlavní hrdina povídek a románů Josefa Škvoreckého (Zbabělci, Prima sezóna), který má autobiografické rysy svého autora, prožívá základní vojenskou službu v letech 1953–54, za časů neblaze proslulého komunistického ministra obrany Alexeje Čepičky. Ve vojenském prostoru Kobylec probíhá výcvik tankistů. Danny v hodnosti rotného přitom s nevšední vynalézavostí bojuje s tupostí bolševických lampasáků. Myšlenky na civil, jídlo, ženy a alkohol mu pomáhají, stejně jako jeho spolubojovníkům, přežít absurdní dobu „služby vlasti"…
Filmový přepis Škvoreckého díla natočil režisér Vít Olmer spolu se scenáristou Radkem Johnem. Vojenská komedie vstoupila do dějin české kinematografie jako jeden z prvních soukromých filmů od znárodňovacího dekretu v roce 1945. Čeští filmaři se tak vydali na novou cestu svobodného podnikání. V případě Tankového praporu se to určitě vyplatilo – film viděly v kinech dva miliony diváků. V roce 1991 tak snímek obsadil první příčku v návštěvnosti kin.