Zábavná revue H. Vondráčkové, J. Korna a jejich hostů. ### Účinkují: V. Čok, Dasha, B. Štěpánová, Helena a Jindřich Joo, R. Genzer, M. Suchánek, Z. Knedlo, Generation, Děti swingu a další. Kamera a režie J. Matiášek
00:00:02 Tak jak to vypadá, už začínáme?
00:00:04 Hele, neměli bysme tam už jít?
00:00:06 Ale je tam nějaký ticho, to je divný.
00:00:09 -Tak snad pro nás někdo přijde.
-To nevím.
00:00:12 Nebo někoho pošlou.
00:00:14 Přijít dřív je horší, než přijít později.
00:00:17 Helenko, dáme si kafíčko a pak se tam juknem.
00:00:20 To je dobrej nápad. A ty mě pozveš, Jirko?
00:00:24 -To víš, že jo.
-Tak jdem.
00:00:29 HRAJE HUDBA
00:00:33 PÍSEŇ Dej tam trošku pepře a sůl,
00:00:37 přidej fór, song, co nevyvanul,
00:00:40 a hned máš zábavy plný stůl,
00:00:44 to je šoubyznys.
00:00:48 Dej tam kotníčky krásných dam,
00:00:51 světla ramp, mužský půvab a šarm,
00:00:55 pak se jen rozdej celý ty sám,
00:00:59 to je šoubyznys.
00:01:03 Pak syp další vtip, který odbourá sál,
00:01:06 baletu paletu pestrou jak nový šál,
00:01:09 s kostýmy prostými, jenže co každý stál,
00:01:13 trošku krve a potu a letos žádnou botu.
00:01:17 Dej tam to, co neznám i znám,
00:01:20 výběr hvězd, v písni lásku jak trám,
00:01:24 pak tam dej jen svůj život, ten krám,
00:01:28 vždyť svět, to je show, a show, to je svět,
00:01:31 to je ten šoubyznys.
00:01:39 To je ten šoubyznys.
00:01:51 -Vidíš je někde?
-Ne. A ty?
00:01:54 -Já je ani neslyším.
-Asi jsou v bufetu.
00:01:58 Pan Korn nechodí do bufetu.
00:02:03 Ahoj.
00:02:05 -Díky, kluci.
-Není zač.
00:02:07 To jsem přesně věděla, že to prošvihnem.
00:02:10 To pořád bylo, že času je dost, a pak to takhle dopadne.
00:02:14 Tak ses mě neměla ptát. Měla ses podívat na hodinky, svoje.
00:02:18 Víš dobře, že k tomuhle kostýmu hodinky nenosím.
00:02:21 Tak sis měla vzít jiný kostým.
00:02:24 -Helena Vondráčková...
-A Jiří Korn.
00:02:30 Dobrý večer.
00:02:32 Jaký dobrý večer? Báječný, neopakovatelný.
00:02:37 -Repríza snad bude, ne?
-No, to doufám.
00:02:40 Neopakovatelný večer,
00:02:42 kterých je tak maximálně padesát šedesát za život.
00:02:46 Díky vašemu dobrovolnému a zcela správnému rozhodnutí
00:02:50 si nás zapnout doma na vašich
00:02:52 úžasně technicky dokonale vybavených přístrojích...
00:02:57 Jirko, já ti to pořád říkám,
00:02:59 že lidi jsou strašně závislí na technice.
00:03:03 Jo, souhlasím.
00:03:05 Doma mají plný stůl dálkových ovladačů,
00:03:08 jsou tam naskládaný jak domino, prsty otlačený, hrůza!
00:03:11 Poslední dobou jsou lidi závislí na technice až masově.
00:03:17 Tady je ten řízeček, pane Korn.
00:03:21 Dokonce jsem slyšel,
00:03:24 že v Americe slaví jakýsi Den závislosti.
00:03:27 Nezávislosti, Jirko. Státní svátek, to bys mohl vědět.
00:03:31 Ano, vzpomínám si. Bastila, Křižník Potěmkin, jeho vesnice,
00:03:35 Marylin Monroe, Laurel a Hardy, Žral Philipe....
00:03:39 Jo, toho jsem taky žrala.
00:03:42 Znalosti velmi dobré, ale poněkud neuspořádané.
00:03:47 -Dámy a pánové...
-Milí diváci...
00:03:50 Vítejte u dalšího, již třetího vydání pořadu Šoubyznys.
00:03:54 Hezkou zábavu.
00:04:00 Doufám, že se mě zase nebudeš ptát, kolik máme času.
00:04:03 -No tak tebe určitě.
-Nos hodinky.
00:04:15 ZPÍVAJÍ ANGLICKY
00:06:21 Jirko, máš pravdu,
00:06:23 že v dnešní době něčím zaujmout je čím dál obtížnější.
00:06:27 Já mám vždycky pravdu. Blíží se konec tisíciletí,
00:06:31 a co není multi, mega, super, tak si toho nikdo nevšimne.
00:06:35 Šanci má jen to, co svým rozměrem překoná to, co bylo dosaženo.
00:06:39 My bychom vlastně měli všechno to, co je normální,
00:06:43 posunout dál a rychleji, prostě to multimegasuperizovat,
00:06:47 a jedině tak to může bejt zajímavý.
00:06:50 Ano, správně.
00:06:52 Naše země je malá, může být mega malá.
00:06:57 Tak pro to už bylo uděláno dost, myslím.
00:07:00 No, ale ještě málo.
00:07:02 Myslím si, že musíme překonávat nemožné,
00:07:05 zvedat laťku super vysoko, překonávat mega rekordy.
00:07:09 -A začneme teď hned.
-Správně.
00:07:12 Dovolte, abychom v našem středu přivítali pana Zekona Knedla,
00:07:16 který se pokusí o unikátní rekord.
00:07:21 Dobrý den.
00:07:23 Pakliže se všechno povede,
00:07:26 následně tento rekord bude zapsán do Guinessovy knihy rekordů.
00:07:31 Uvidíte pokus o překonání českého váhového rekordu
00:07:35 v přejetí člověka člověkem v automobilu,
00:07:39 takže do toho.
00:07:44 Jirko, a nestane se tomu pánovi něco?
00:07:47 Co by se mu stalo?
00:07:50 Tak se nadechne, zatají dech, a je to.
00:07:52 Tak to je teda dobrá rada.
00:07:55 V našem pořadu se ještě nikdy nikomu nic nestalo.
00:07:58 Doufám, že to pan Knedla nezkazí.
00:08:01 I když nakonec, pro každý případ jsme připraveni.
00:08:04 Jste připraveni?
00:08:08 Vždy připraveni!
00:08:54 Pane Knedla, nevím, jestli vám to nějak pomůže,
00:08:57 ale mám pro vás příjemnou zprávu,
00:09:00 že váš rekord zatáhla firma Nissan.
00:09:04 Hodně štěstí.
00:09:53 Tak vypadá náš nový český mega rekordman,
00:09:56 pan Zekon Knedla!
00:09:59 -Výborně!
-Úžasný!
00:10:01 -To se musí oslavit.
-To se musí zapít.
00:10:04 Na zdraví.
00:10:13 Gratulujeme, to bylo skvělý. Jak se vám dýchá?
00:10:18 Před chvílí to bylo ještě opravdu krutý.
00:10:25 -Gratulujeme a na shledanou.
-Děkuju.
00:10:28 Hodně štěstí, nashle.
00:10:35 -Super.
-Úžasný.
00:10:38 -To jsem ještě neviděla.
-Já taky ne.
00:10:41 Hele, a všiml sis, jaký měl krásný super tričko?
00:10:44 No, to měl.
00:10:46 Nemohl bys mi taky takový udělat? Já mám nápad.
00:10:49 Víš co, já si koupím tričko,
00:10:52 ty si ho oblíkneš a já tě přejedu mým autem.
00:10:57 A proč tvým autem?
00:10:59 Protože já mám zbrusu nový obutí, letní vzorek.
00:11:03 A několikanásobný nebo dvojitý vzorek bys nechtěla?
00:11:07 To je ještě lepší nápad, to určitě nikdo nemá.
00:11:11 Tak to mě musíš ale přejet vejtřaskou.
00:11:15 -Co to je?
-Ty nevíš, co je vejtřaska?
00:11:18 -Ty jsi jak Zdenička z myslivny.
-Tak to jsi uhod.
00:11:22 Prosím tě, to byl terénní automobil.
00:11:25 Jo počkej, já už vím.
00:11:27 Náhon na všech deset. Převody, redukce...
00:11:31 Jasně, já jsem si jen nemohla vzpomenout.
00:11:34 Královna terénu a silnic.
00:11:36 Ale řeknu ti jedno sladký tajemství.
00:11:39 Hilmann za studena startoval jedině a pouze s Čokem.
00:11:43 Jo?
00:11:45 A ten Čok ho roztlačoval, nebo co?
00:11:47 Čok je česky sytič.
00:11:56 ZPÍVÁ Já vám jenom má madam růži dám,
00:11:59 štěstí ani lásku nečekám...
00:12:04 Jsem tvůj zázračnej mandarín...
00:12:10 ...zrádnej, zrádnej, zrádnej.
00:12:15 Houpy, houpy, poklusem, do světa a zpátky sem...
00:12:19 Další dívce vadí, že se toulávám...
00:12:25 Dívky jsou proradný jak vlaky nákladní zpožděný...
00:12:30 Já nejsem lhář, mám rád louky vonící...
00:12:34 Nabízím každé ráno, nabízím...
00:12:39 Chlupatý kaktus mám tak rád...
00:12:46 Konečně teď pohlédnu vám do očí...
00:12:52 Jen tak namátkou tančím pro sladkou Suzi...
00:13:32 PÍSEŇ Ein, zwei, drei,
00:13:34 Karel nese asi čaj,
00:13:37 tak otoč stránku a dál se uč.
00:13:40 Un, deux, trois, jazyková škola.
00:13:44 Všechna ta slůvka si do hlavy vtluč.
00:13:48 Uno, due, tre, Karel nese asi tea.
00:13:52 Možná mu chutná, mně však ne.
00:13:56 One, two, three, všechno co je fajn, se smí.
00:14:00 Jazykolamy jsou zábavné.
00:14:04 Je to věc, že umím tahle slůvka,
00:14:08 budu tím pádem světový.
00:14:11 Ohromím i spolužáka Dufka,
00:14:15 stěží ta slůvka vysloví.
00:14:20 Vier, fünf, sechs, Karel nese B komplex.
00:14:23 Takže je stále nervózní.
00:14:27 Quatre, cinq, six, máme tu pár plných mís.
00:14:31 Honem si dej, než je Karel sní.
00:14:35 Je to věc, že umím tahle slůvka,
00:14:39 budu tím pádem světový.
00:14:43 Ohromím i spolužáka Dufka,
00:14:47 stěží ta slůvka vysloví.
00:14:51 Je to věc, že takhle válím řeči,
00:14:55 teď budu pánem jazyků.
00:14:58 Raz, dva, tři, ten rytmus mi i svědčí,
00:15:03 chci se stát králem valčíků.
00:15:54 Ein, zwei, drei, Karel nese zase čaj.
00:15:57 Desátou stránkou se probíráš.
00:16:01 Four, five, six, Karel s čajem někde kiks.
00:16:05 Je to až děs, kolik toho znáš.
00:16:09 Quatro, cinque, sei, Karlovi je asi hej.
00:16:13 Pije si čaj a nic nevnímá.
00:16:17 Sette, otto, nove, tohle je dnes pro mě nové.
00:16:20 Tak se to nauč a jdi do kina.
00:16:25 Je to věc, že umím tahle slůvka,
00:16:29 budu tím pádem světový.
00:16:32 Ohromím i spolužáka Dufka,
00:16:36 stěží ta slůvka vysloví.
00:16:40 Je to věc, že takhle válím řeči,
00:16:44 teď budu pánem jazyků.
00:16:48 Raz, dva, tři, ten rytmus mi i svědčí,
00:16:52 chci se stát králem valčíků.
00:17:00 Raz, zwei, three, quatre, cinque, six, sedm.
00:17:08 Five, šest, sette, acht, je to fakt, je to fakt.
00:17:16 Raz, zwei, three, quatre, cinque, six, sedm.
00:17:23 Five, šest, sette, acht, je to fakt.
00:17:38 PÍSEŇ Každá trampota má svou mez,
00:17:42 kdeže nářky tvé jsou dnes,
00:17:46 vždycky důvod máš žít dál.
00:17:52 Každá trampota má svou mez,
00:17:57 kdeže nářky tvé jsou dnes,
00:18:02 vždycky důvod máš žít...
00:18:06 ...Dál. ZVONÍ TELEFON
00:18:11 Sekretariát náměstka ministra, Bubáčková, dobrý den.
00:18:15 Ne, ne, nemá čas.
00:18:19 Kdo? Bývalý spolužák?
00:18:23 Tak moment, já se podívám do seznamu, ano?
00:18:26 Moment...
00:18:28 A jméno? Bauer?
00:18:32 Moment...
00:18:36 Bauer, ano...
00:18:39 IV. B., třetí lavice u okna.
00:18:44 Tak milý pane,
00:18:47 vy jste našemu náměstkovi říkal Fialovej puchejř.
00:18:55 Ano, přestože to pan náměstek neměl rád.
00:19:00 Ale počkejte, tady je toho víc.
00:19:04 Dále jste při hodině fyziky zcizil liščí ocas
00:19:08 a dal ho Marcele Junkové z II. C. k Mikuláši.
00:19:14 A když to na vás pan náměstek oznámil profesorskému sboru,
00:19:19 tak jste ho nazval maloměšťáckým šmejdem.
00:19:26 Slíbil jste mu pár facek, což jste bohatě dodržel,
00:19:30 a ihned poté jste vstoupil do Svazu mládeže.
00:19:35 No, legrácky...
00:19:38 Jenomže já tady u vás mám napsáno:
00:19:41 Ocas Bauer a tři křížky.
00:19:46 Takže náš náměstek pro vás neměl,
00:19:49 nemá a ani nebude mít v budoucnu absolutně čas.
00:19:53 Prosím? Ano, ocas a tři křížky.
00:19:57 No... Na shledanou.
00:20:03 ZPÍVÁ SI Každá trampota má svou mez...
00:20:06 ZVONÍ TELEFON
00:20:09 Sekretariát náměstka ministra, Bubáčková.
00:20:13 Ne, je zaneprázdněn.
00:20:17 Že si pro vás najde čas?
00:20:20 Aha, taky bývalý spolužák? A jméno, prosím?
00:20:25 Pápudík, ano, na vás si pamatuju.
00:20:30 Ano, VIII. C., poslední lavice.
00:20:34 Tak momentíček, já si jenom něco ověřím, ano?
00:20:37 Počkejte... Pápudík, ano.
00:20:43 Tak vy jste, prosím pěkně, našemu náměstkovi
00:20:46 napověděl při maturitní zkoušce,
00:20:49 že Pythagorova věta zní A přece se točí.
00:20:54 Vtipný, vtipný...
00:20:57 Takže náš pan náměstek je dodneška bez ukončeného vzdělání.
00:21:02 Kdyby nedostal čestný doktorát v Berehovu,
00:21:05 tak náš pan náměstek mohl dopadnout
00:21:09 jako ta poslankyně Noveská od socanů.
00:21:12 Z ostudy sako.
00:21:14 Ne, na to zapomeňte,
00:21:17 určitě si s vámi nebude chtít zavzpomínat na staré časy.
00:21:21 Na to zapomeňte, protože já tady mám u vás napsaný dva křížky.
00:21:26 Dva křížky, a třetí vám teď píšu za tu Noveskou.
00:21:29 Na shledanou.
00:21:31 Každá trampota má... ZVONÍ TELEFON
00:21:35 Sekretariát náměstka ministra, Bubáčková.
00:21:40 Kdo?
00:21:43 Ocas Bauer? Zase?
00:21:48 Pane Bauere, každá trampota... Co to pletu...
00:21:52 Já jsem vám říkala,
00:21:55 že náš pan náměstek na vás absolutně nebude mít čas.
00:21:59 Ne. Prosím?
00:22:02 Že jste to nebyl vy, kdo ho zavřel na dívčím WC
00:22:06 a pak na něj pozval školníka?
00:22:09 Prosím vás, a kdo jiný by zavřel našeho náměstka na dívčím WC?
00:22:14 Ministr? A jaké jméno?
00:22:18 Že se nestydíte svalovat vinu na tehdy nevinné děcko!
00:22:23 Nemravný, a ještě lže! Člověče, vy to dotáhnete daleko.
00:22:28 No, ano...
00:22:31 Že jste dával našemu náměstkovi opisovat všechny slohové úkoly?
00:22:36 Vážený, to jsem ráda, že vás poznávám,
00:22:40 protože díky vám za něj dodneška musím psát všechny proslovy.
00:22:45 Jo, všechny. Sbohem.
00:22:50 ZVONÍ TELEFON
00:22:54 Sekretariát náměstka ministra...
00:22:57 Ano, pane náměstku.
00:23:02 Zavolat pana ministra,
00:23:05 požádat ho, jestli by si nenašel chvilku.
00:23:08 Ano, samozřejmě, připomeneme školní léta.
00:23:11 Ano, za chvilku vyřídím, hned, hned...
00:23:23 To je sekretariát pana ministra?
00:23:26 Ano, to jsem já, Jířa.
00:23:30 Zaneprázdněný? Ovšem náš pan náměstek,
00:23:35 respektive dovolujeme si připomenout školní léta...
00:23:41 Ano, IV. B. Ano, to je náš pan náměstek.
00:23:48 Fialovej puchejř, ano. Fialovej, přesně tak, ano.
00:23:55 Donášel pan náměstek, donášel, ano...
00:23:59 A Bauer mu za to nafakcoval, ano.
00:24:02 No Bauer, ten svazák, já vím.
00:24:07 Ne... Opravdu?
00:24:11 Tak to byl váš pan ministr,
00:24:14 co zavřel našeho náměstka na dívčím WC?
00:24:18 No to je výborné! A školníka na něj pozval?
00:24:23 To je povedené, ano...
00:24:26 Tenkrát se ty děti uměly hezky bavit, ano...
00:24:30 Zavřít na WC, to je úžasné,
00:24:33 to je lepší, než ty Šmoulové dneska.
00:24:36 Já si myslím, že si naši hoši rádi zavzpomínají na školní léta.
00:24:41 Takže kdy?
00:24:43 V úterý v osm? Ano, znamenám si, děkuji.
00:24:48 Tak zařízeno,
00:24:51 v úterý v osm ministr,
00:24:56 Fialovej puchejři...
00:28:04 Viděla jsi to nasazení, to tempo, zájem a zaujetí?
00:28:08 Úžasný.
00:28:10 Jirko, ale tohle je v dnešní době naprosto normální.
00:28:13 To jsou přesně vlastnosti, které úspěšné progresivní firmy
00:28:17 vštěpují svým zaměstnancům každodenně.
00:28:20 Myslíš si, že to byli zaměstnanci nějaké firmy,
00:28:23 třeba Skočdopole a synové?
00:28:26 Tempo a nasazení, bylo toho dost. Já si potřebuju odpočinout.
00:28:31 Navrhuji, že bychom se posadili a odpočinuli si.
00:28:34 -To není špatný nápad.
-Děkuji.
00:28:40 My jsme vám to tady hlídali, aby vám to nikdo nezased.
00:28:44 To stačilo, díky.
00:28:59 Dáme si čajíček, hodíme si nožku přes nožku...
00:29:04 Já myslel svoji nohu přes svoji nohu.
00:29:10 Takhle zase pracují firmy, které si dávají načas.
00:29:13 Ó čas... Co může být krásnějšího,
00:29:16 než pozorovat proužek cigaretového dýmu
00:29:19 jak stoupá a rozplývá se ve vlahém odpoledním proudění.
00:29:23 Nemáš cigaretu?
00:29:25 Ne. Já jsem pro to rychlejší tempo.
00:29:28 -Tohle myslíš?
-No dovol...
00:29:32 Já myslel tabáček. A v dálce zní saxofon
00:29:36 a silueta krásné dospívající dívky
00:29:39 se rýsuje proti zapadajícímu slunci.
00:29:47 A o čem zpívá ta silueta?
00:29:50 O lásce, o marné touze.
00:30:16 PÍSEŇ Projdem spolu stovky cest
00:30:19 a budem snídat světlo hvězd
00:30:22 a číst si budem z dlaní osud dál.
00:30:28 Až budem vědět, co jsme zač,
00:30:30 pak zaženeme rychle pláč
00:30:33 a pak dlouho budem potají
00:30:36 šeptat to, co holky šeptají.
00:30:40 Lásko, nevymřeš po přeslici, lásko.
00:30:52 Lásko, máš světlo po měsíci, lásko.
00:31:04 Věčně buď se mnou, dám ti růže
00:31:07 a teplo svojí bílý kůže.
00:31:10 Zůstaň tu se mnou, noc už končí,
00:31:13 nedovol nikdy, ať se loučí.
00:31:17 Lásko, nevymřeš po přeslici, lásko.
00:31:28 Až závoj bílý budu mít,
00:31:31 až ztichne hudba, bude klid,
00:31:34 až zežloutnou i fotky svatební.
00:31:40 Snad vedle mě budeš stát, abych se mohla rozesmát,
00:31:45 a pak dlouho budem potají
00:31:49 šeptat to, co holky šeptají.
00:31:52 Lásko, nevymřeš po přeslici, lásko.
00:32:04 Lásko, máš světlo po měsíci, lásko.
00:32:17 Věčně buď se mnou, dám ti růže
00:32:20 a teplo svojí bílý kůže,
00:32:23 zůstaň tu se mnou, noc už končí,
00:32:26 nedovol nikdy, ať se loučí.
00:32:29 Lásko, nevymřeš po přeslici, lásko.
00:32:41 Lásko, máš světlo po měsíci, lásko.
00:33:48 Tak, a jsme tady. Vzbudíš mě ráno?
00:33:52 Na ty hotelové recepce
00:33:55 v poslední době není žádné spolehnutí.
00:33:58 Minulý týden mě málem zapomněli v Bombaji.
00:34:01 Samozřejmě, spolehněte se, pane kapitáne.
00:34:05 Nemáš něco na spaní? Myslím spíš knížku, než prášek.
00:34:10 Já se podívám.
00:34:14 Elen, musím se ti s něčím svěřit.
00:34:18 Když je bouřka jako dneska, tak toho mám plný kecky.
00:34:25 -Bylo to asi trochu cítit, co?
-Tak daleko to snad nedošlo.
00:34:31 To dosednutí bylo trochu tvrdší,
00:34:34 než jak to dělají ostatní hoši, ne?
00:34:37 Nemyslím si. Ničeho jsem si nevšimla,
00:34:40 akorát v kuchyňce se srazilo mlíko.
00:34:43 Budu toho muset nechat.
00:34:46 Stejně neprojdu příští zdravotní kontrolou.
00:34:49 Ale Georgi, nefňukejte,
00:34:52 vždyť pořád patříte mezi nejlepší letce naší společnosti.
00:34:56 Přežil jste dvě havárie, naše společnost si vás váží.
00:35:00 Rodiče chtěli, abych byl gynekologem.
00:35:04 Měl jsem je poslechnout.
00:35:07 -Nepozveš mě dál?
-Ne, je pozdě.
00:35:11 Cítím se tak osamělý. Ty věčně stejné hotelové pokoje,
00:35:15 ty stále stejné pasové a celní kontroly,
00:35:19 ty stále stejné palubní přístroje, co ukazují stále stejné údaje...
00:35:24 Ale proboha, to je snad dobře, ne?
00:35:26 Ta stále stejná zodpovědnost, já se z toho zblázním.
00:35:30 Jednoho dne to namířím na kontrolní věž a zavřu oči.
00:35:34 To byste neměl, to byste se pak nemusel trefit.
00:35:38 To věčné napomínání jak vysoko máme letět,
00:35:41 jakým směrem, jak rychle...
00:35:43 Ne, toužím po svobodě,
00:35:45 chci se zbavit toho věčného musíš, máš, měl bys.
00:35:48 Elen, prosím tě, uleťme spolu někam úplně jinam,
00:35:52 kam žádné aerolinie nelítají.
00:35:56 Ale Georgi, to už máme přece všechno za sebou.
00:35:59 Nemyslete si, mě už to taky nebaví,
00:36:02 lítat po chodbě od kapitána ke kapitánovi.
00:36:05 Co kdybychom předstírali únos, třeba do Košic?
00:36:10 -Tam nás nikdo nenajde.
-Spíš nás tam nikdo nebude hledat.
00:36:14 Ne, pane kapitáne, citovou akrobacii už nedělám.
00:36:18 -Dobrou noc.
-Elen...
00:36:21 Ještě jednou, naposled, prosím.
00:36:24 -Co když se zítra stane neštěstí?
-To už taky znám.
00:36:28 Kývnu, zítra se nic nestane,
00:36:30 a já budu po světě pořád lítat se špatným svědomím.
00:36:35 -Ne, ne.
-Já tě zapřísahám, Elen,
00:36:38 když mě vezmeš dovnitř,
00:36:41 já s tím třísku zítra o zem, že z nás nenajdou ani tranzistor.
00:36:46 Ale Georgi, přece byste pro chvíli vzrušení
00:36:50 nezhatil životy nevinných cestujících!
00:36:54 Nevinných?
00:36:57 Podívej se na ně, pořád něco chtějí!
00:37:00 Šunku, salám, mlíko, kafe, letět rychleji...
00:37:06 Myslí si, že když mají zavazadla pod dvacet kilo,
00:37:09 že si můžou dovolovat.
00:37:11 Ne, jsem rozhodnut. Budou pykat.
00:37:15 Ale Georgi, prosím vás, vzpamatujte se.
00:37:19 Elen, drahá Elen, naše poslední noc...
00:37:23 Ach, Georgi, ne...
00:37:31 Přistání povoleno.
00:37:44 Ach, to byla krásná noc, Georgi,
00:37:47 za tu stojí umřít.
00:37:50 V první řadě, slečno Elen,
00:37:53 oslovujte mě jedině a pouze pane kapitáne.
00:37:57 Po nástupu na palubu si zkontrolujte catering.
00:38:01 V poslední době se často stávalo,
00:38:04 že jste roznášela jídlo s prošlou lhůtou.
00:38:07 Co myslíte tou prošlou lhůtou, Georgi?
00:38:10 Pane kapitáne!
00:38:12 Byl bych velice nerad,
00:38:14 kdyby z vašeho chování jakkoli vyplynulo,
00:38:17 že mezi námi došlo k mimořádné události.
00:38:21 Jsem ve službě a nemohu trpět jakékoli familiárnosti.
00:38:26 Pochopte, Elen, jsem zodpovědný za stovky...
00:38:31 -Čím dnes letíme?
-Átéerkem.
00:38:35 ...za desítky lidských životů, nemluvě o ceně stroje.
00:38:41 Moc dobře víte,
00:38:43 že patřím k nejlepším pilotům naší společnosti,
00:38:46 a chci, aby se tak na mě všichni, opakuji, všichni dívali.
00:43:50 Vážení a milí přátelé zde i tam, to je pro dnešek všechno.
00:43:55 Nemusíme snad zdůrazňovat, že jsme šťastni
00:43:58 a dá se říci i spokojeni,
00:44:00 že jsme vám mohli zpříjemnit ten nekonečně krátký úsek času,
00:44:05 který lidé pojmenovali hodina.
00:44:07 -Necelá hodina.
-Dokonce.
00:44:10 Dovolte, abychom poděkovali sponzorům tohoto pořadu,
00:44:14 kterými jsou firma Ranný Architects.
00:44:17 A firma Jemča Jemnice.
00:44:21 Děkujeme jim, protože mají zájem o poměrně riskantní oblast,
00:44:25 které se říká, jak z názvu našeho pořadu vyplývá, šoubyznys.
00:44:29 Výsledek naší společné snahy už znáte,
00:44:33 my v tuto chvíli ještě ne,
00:44:35 ale ať se stane cokoliv, chceme vás ujistit...
00:44:39 Chceme vás ujistit...
00:44:42 Chceme vás ujistit.
00:44:44 A to v dnešní době není až tak k zahození, že?
00:44:47 -Na shledanou.
-Na shledanou.
00:44:59 PÍSEŇ
00:45:01 Žárlivá žena, s tou bitvu mám,
00:45:04 nepustí mě samotnýho ani pro salám.
00:45:06 Ó jé, žárlení nejhorší je.
00:45:10 Žárlivá žena je to největší zlo, jaký znám.
00:45:16 Žárlení, to nic nezmění,
00:45:19 ale běda, když tě potkám, jak jdeš vedle ní.
00:45:22 Ó jé, žárlení nejhorší je.
00:45:27 Žárlivá žena je to největší zlo, jaký znám.
00:45:36 Ó jé, žárlení nejhorší je.
00:45:41 Žárlivá žena je to největší zlo, jaký znám.
00:45:46 Jestli máš tu babu, máš tu kost,
00:45:49 piky piky na hlavu, že nehraju a dost!
00:45:52 Ó jé, žárlení nejhorší je.
00:45:56 Žárlivá žena je to největší zlo, jaký znám.
00:46:01 Já se domů vrátím o den dřív,
00:46:03 když vás chytnu, poletíte oba do kopřiv.
00:46:06 Ó jé, žárlení nejhorší je.
00:46:10 Žárlivej mužskej, to je největší zlo, jaký znám.
00:46:29 Žárlí-li ona, žárlí-li on,
00:46:32 rozejdou se, i když mají třeba milión.
00:46:35 Ó jé, žárlení nejhorší je.
00:46:39 Žárliví lidí jsou to největší zlo, jaký znám.
00:46:44 Žárlivý člověk, ten svou lásku ztrácí sám.
00:47:05 Skryté titulky: Miloslava Čumpelíková
Pořad Šoubyznys koncem 90. let volně navázal na pořady režiséra Jaromíra Vašty To je šoubyznys s tím, že se ovšem nejednalo o archivní snímky, ale o čísla zcela nová. Archivní prvky sloužily jen dejme tomu k ozvláštnění. Hlavním tématem je v názvu zmíněný obor zábavy – to jest show čili podívaná a poslouchaná. Druhou velkou inspirací je pořad Televarieté a jeho humor a široce založená obliba u řadového diváka.
O přízeň a zájem se v pořadu Šoubyznys uchází dvojice účinkujících moderátorů Vondráčková–Korn, která přivítá na scéně televizního ateliéru své hosty ze všech sfér zábavy, a to nejen známé zpěváky, tanečníky a hudebníky, ale i herce a různé zajímavé osobnosti.