Židovský intelektuál, polský důstojník a krásná Francouzka prchají z nacisty okupované Francie a s nimi zanikající svět první poloviny 20. století v moudré komedii pražského rodáka F. Werfela. Tomáš Töpfer, Viktor Preiss a Marta Vančurová v úspěšném představení pražského Divadla na Vinohradech. ### Dále hrají: V. Vydra, J. Menzel, P. Rímský, V. Budilová, P. Rychlý, B. Slováček, J. Jirásková, R. Brzobohatý, J. Satoranský, J. Kepka a další. Kamera J. Lebeda. Divadelní a televizní režie J. Menzel
00:01:43 MLUVÍ RÁDIO
00:01:45 La situation est grave mais pas désespérée.
00:01:54 Situace je vážná, nikoliv však beznadějná.
00:02:04 Na Sommě brání naše statečné jednotky s největší odhodlaností
00:02:12 každou píď domácí půdy. Nepřítel má však...
00:02:20 PORUCHA VE VYSÍLÁNÍ
00:02:24 -Kdo to mluvil?
-Malý muž velkého okamžiku, dcero!
00:02:29 -Ministerský předseda Reynaud.
-Cože?
00:02:32 To byl sám monsieur Reynaud, ach bože, ach bože!
00:02:35 Tuhle válku nechápu. Proč umírat pro Gdaňsk, ptá se moje dcera denně.
00:02:41 Vždyť kde je Gdaňsk, vědí přece jen učenci.
00:02:46 KŘIK Panenkomarijá, to byla bomba?
00:02:50 Nikoli, madam, to jsou protiletadlové baterie u nádraží Saint Lazare.
00:02:56 Hotový zázrak, že je žádný z ministrů neukradl a neprodal Němcům.
00:03:01 Tak tak, monsieur. Moje dcera říká: Demokracie, to je,
00:03:07 když politikové dělají dobré obchody a obchodníci špatnou politiku.
00:03:13 Demokracie je jak život: Korupce jedněch dělená korupcí druhých!
00:03:20 -Jděte. To je přece.
-Co se to tam děje?
00:03:23 Ztratila jsem talisman. Takového rozkošného malého slona...
00:03:27 To laskavě nedělejte, panstvo! To není bezpečný protiletecký kryt,
00:03:35 ale prádelna našeho zatuchlého hotelu Mon Repos et de la Rose.
00:03:40 A náš velitel CO je osel. Ten by si ve své pitomosti
00:03:43 dokázal myslet, že někdo z nás dává tajná znamení německým letcům.
00:03:48 A nemohlo by se to opravdu stát? Bydlí tady tolik cizinců.
00:03:55 ZVUK DĚLOSTŘELBY
00:03:59 Ale tohle byla zaručeně bomba.
00:04:01 Pořád ještě protiletadlové dělostřelectvo.
00:04:04 Milá paní, vy jste hotová továrna na výrobu paniky.
00:04:09 Ach, madam Bouffierová nám nese dokonce světlo!
00:04:13 Překontrolujte zatemnění, Salomone, abychom neměli nepříjemnosti
00:04:18 s velitelem civilní obrany jako včera.
00:04:21 Prosím,madam Bouffierová.
00:04:23 Jak dlouho ten poplach asi potrvá? Takhle se nevyspíme už sedmou noc.
00:04:29 A to je mi třiasedmdesát a téhle maličké teprve čtrnáct.
00:04:34 Francie spala příliš dlouho a komfortně, madam, a teď umírá.
00:04:40 Že jsem se musela ještě tohohle dožít!
00:04:44 Víte, my jsme z venkova, z Arrasu. Povídám dceři: Vajíčka podražila.
00:04:51 A dcera povídá: Tahle válka je největší zločin v dějinách světa.
00:04:56 Moje dcera totiž vyučuje zeměpis a dějepis.
00:04:59 -Půjč mi kapesník, Klementino...
-Tumáš, babi.
00:05:02 Všecko v pořádku, madam. Dneska musí držet hubu.
00:05:06 Možná že už je chudinka sirotek. Její otec, můj syn,
00:05:10 bojuje jako poručík pevnostního dělostřelectva v Maginotově linii.
00:05:15 -Viď, Klementino?
-Ano, babičko.
00:05:17 Neslyšela jsem projev ministerského předsedy. Co říkal?
00:05:23 Pán řekl: Situace je vážná, nikoli však beznadějná.
00:05:32 Možná, že to řek obráceně: Situace je beznadějná, nikoli však vážná.
00:05:40 -Tady je váš slon, mademoiselle.
-Jak jste ho našel? Vždyť jste spal?
00:05:44 Szabuniewicz je z těch, co najdou všecko ve spánku, říká plukovník.
00:05:49 Přátelé. Němci jsou zatím více než sto mil od Paříže.
00:05:55 Může se přihodit zázrak jako ve 14.roce, kdy byli Němci
00:06:00 mnohem blíž a Pánbůh vnukl generálu Galienimu, aby do všech pařížských
00:06:04 taxíků naložil vojáky a odvezl je proti nepříteli.
00:06:09 Tehdy jsme se třásli jako dnes a zachránili jsme se.
00:06:13 Proto mějte důvěru a neztrácejte dobrou náladu.
00:06:17 Považovala jsem své hosty vždy za členy své rodiny.
00:06:20 Salomone, přineste ze salónu gramofon.
00:06:23 Ano, Salomone, gramofon ze salónu! A tu novou desku s Chevalierem.
00:06:26 Toho ochraptělého gigola nesnáším ani když ho nedoprovázejí bomby!
00:06:32 -Tak což něco klasického?
-Žádnou klasiku, Salomone!
00:06:36 -Ta je dlouhá, i když je krátká.
-Tak co třeba džez?
00:06:41 To bych vás musel zavraždit, Salomone.
00:06:45 A každý francouzský soud by mě osvobodil.
00:06:47 -Jak se má člověk lidem zavděčit?
-Počkat! Někdo mi tu chybí.
00:06:54 Že by někdo zůstal v posteli? Taková lehkomyslnost!
00:06:58 Kdyby na to přišel velitel CO... Už to mám!
00:07:03 Monsieur Jacobowsky se zase jednou ulil, ta duše lehkomyslná.
00:07:12 Jděte, Salomone, a vytáhněte ho z postele!
00:07:16 Není třeba, madam Bouffierová. Nemusíte se namáhat, Salomone.
00:07:20 Udělal jsem si jen malou procházku do Rue Royale.
00:07:24 Do Rue Royale? Za náletu? Kdyby vás dopadla policie
00:07:30 nebo zasáhla bomba, zavalil dům.
00:07:32 -Monsieur Jacobowsky je odvážný.
-Co vás vede, milá slečno!
00:07:37 Odvaha spočívá v neschopnosti vmyslet se do duše protivníka.
00:07:43 Nejodvážnější jsou kojenci, ti sáhnou třeba do ohně.
00:07:46 -Já posuzuji nebezpečí jen rozumem.
-Vy si asi myslíte, že bombu,
00:07:50 která by vás mohla zasáhnout, ještě nevyrobili.
00:07:54 Vyrobili, pane, u Kruppa nebo ve Škodovce!
00:07:58 Věřím v počet pravděpodobnosti. Obdivuji matematiku a logiku.
00:08:03 Proč, ptám se, proč bych se měl mezi čtyřmi miliony Pařížanů
00:08:08 stát obětí letecké bomby právě já? S.L. Jacobowsky?
00:08:12 Matematický zlomek této pravděpodobnosti je tak nepatrný.
00:08:17 Co jste, propánakrále, hledal v Rue Royale, když z nebe padají bomby?
00:08:24 Myslel jsem si, že by dámy potěšilo pár marrons glacé.
00:08:31 Vzrušujícími událostmi posledních týdnů trpí nejvíce dámy.
00:08:36 Noc je dlouhá a ledové kaštany jsou docela čerstvé. Poslužte si.
00:08:41 Mám v Rue Royale znamenitý pramen, který je pro mě otevřen i v noci.
00:08:45 Co jsem říkala? Myslí jenom na druhé.
00:08:48 Přeceňujete mě, madam Bouffierová. Chtěl bych přirozeně, aby se všichni
00:08:53 cítili dobře, ale jen z jediného důvodu, abych se cítil dobře já sám.
00:08:58 Že jsou právě ti nejlepší manželé svobodní! Měl byste se oženit!
00:09:05 To ne. Jsem trubadúr. Krása žen mě ohromuje a nahání mi strach.
00:09:15 -Zemřete opuštěný!
-Jen žádný strach, krásné dítě!
00:09:21 Dnes má člověk spoustu příležitostí, jak umřít ve velké společnosti.
00:09:27 Berte si, prosím, pánové taky, zásoby jsou dostatečné.
00:09:32 -Prosím, madam.
-Ach, děkuji, monsieur, děkuji.
00:09:36 Sladkosti jsou útěchou v neštěstí. Pak Jacobowsky ti nabízí, Klementino.
00:09:41 -Smíš si vzít jeden ledový kaštan.
-Mademoiselle, vemte si klidně dva.
00:09:47 Abyste věděl, my jsme musely uprchnout, horempádem.
00:09:51 Jsem vdova z Arrasu. Všechno jsem tam musela nechat.
00:09:56 I paní profesorku, svou dceru. Řekla: Budu na svém místě,
00:10:01 až přijde Hitler. Utekla jsem. Já, Francouzka.
00:10:07 Kdo by si to pomyslel? Půjč mi kapesník, Klementino.
00:10:09 -Tumáš, babičko.
-Utekla jsem ve Francii, utekla.
00:10:14 Třeba se vám uleví, madam, když uslyšíte, že moje maličkost
00:10:18 prchala v životě už 4x, špatně počítáno.
00:10:22 Poprvé, když moje drahá nebožka matka utekla s pěti dětmi
00:10:27 z jednoho polského městečka do Německa, to mi byly celé 3 roky.
00:10:32 Museli jsme tam také všechno nechat, i mého zbožného otce,
00:10:37 kterého při jednom malém pogromu zabili carovi černokabátníci.
00:10:43 Ve třech letech? To je hrozné!
00:10:45 Nijak hrozné to nebylo, neboť v Německu jsem vyrůstal
00:10:50 v pevném přesvědčení, že jsem čacký Němec.
00:10:53 Tento pochopitelný omyl odhalily bohužel příliš pozdě Hitlerovy
00:10:58 "hnědé miliony". Prchl jsem do Rakouska.
00:11:01 S malým kufříkem, šťasten, že jsem unikl koncentráku.
00:11:07 Vídeň... Poslouchejte!
00:11:13 Sotva jsem se začal cítit jako rodilý Vídeňák a milovat
00:11:18 mladé víno a staré valčíky, zasáhl mě osud znovu.
00:11:24 Utekl jsem do Prahy, tentokrát bez kufříku. Znáte Prahu?
00:11:30 Praha je půvabné město. Bylo mi opravdu líto,
00:11:33 když jsem odtamtud musel uprchnout. Pěšky, ve sněhu a bez kožichu.
00:11:41 Paříž je však město měst. Francie je boží země.
00:11:47 A Francouzem zůstaneš do konce života, říkal jsem si.
00:11:51 -A teď...
-Jsem taková neklidná, monsieur.
00:11:55 Čeká mě útěk číslo pět, a přitom jsem už čtyřikrát musel
00:12:02 budovat svůj život z ničeho. A vidíte, moje přítelkyně
00:12:07 Bouffierová mě přesto považuje za veselou povahu.
00:12:10 -Slunnou, neotřesitelně slunnou.
-Kdoví? Člověk získá rutinu
00:12:17 i v utíkání a v prohrávání. Pamatujte si, madam:
00:12:22 Žádné neštěstí není ve skutečnosti tak velké, jako v našem strachu.
00:12:30 -Snad kromě bolesti zubů.
-Váš případ se nedá srovnávat.
00:12:35 Naše rodina žije v Arrasu už několik set let.
00:12:43 Ne. Ty případy se opravdu nedají srovnávat.
00:12:48 Prosím, berte si. Mám tu ještě trochu marrons glacé.
00:12:52 -Vy ale víte, co je dobré, monsieur.
-Ano, to vím!
00:12:56 Poznal jsem totiž hodně brzy, co je špatné.
00:13:00 Jak to vypadá, posuzuje pán situaci velice klidně.
00:13:05 Nikoli klidněji, než je možné, a nikoli neklidněji, než je nutné.
00:13:11 Pán se nemá od nacistů čeho bát, pán, pravděpodobně.
00:13:18 Jsou bezpochyby lidé, kteří se nacistů musejí obávat víc než já,
00:13:24 ale není jich mnoho. Pro určité zásluhy mě totiž nemají právě rádi.
00:13:28 -To věřím.
-Ne pro to, jak myslíte.
00:13:34 Mým velkým zločinem byla německá kultura. Hluboce ji obdivuji.
00:13:38 Goethe, Mozart, Beethoven! A tak jsem v Mannheimu založil
00:13:42 školu moderní architektury, v Heidelbergu Spolek pro komorní
00:13:46 hudbu a v Karlsruhe dělnickou knihovnu.
00:13:51 To mi nacisté neodpustí. Za to není Dachau, za to je smrt.
00:13:56 -Dobře vám tak.
-Dobře mi tak.
00:13:59 VÝBUCH KŘIK
00:14:02 Zasáhlo to náš dům? Umřeme společně, Klementino!
00:14:05 -Ano, babičko.
-Kdybyste teď byl na ulici...
00:14:10 Už ho slyším. To je velitel CO.
00:14:16 Zbláznila jste se, madam? Pořád jen váš dům narušuje pořádek.
00:14:22 Dnes je to ale naposledy. Měl bych vás na místě zatknout.
00:14:27 Váš dům ohrožuje celou Paříž. Třetí poschodí, do ulice.
00:14:32 -Čtvrté a páté okno zprava svítí!
-To bude asi ten polský plukovník.
00:14:40 Vrátil se včera z fronty. Rychle, Salomone!
00:14:43 Přímo slavnostně září, ani záclony nejsou stažené.
00:14:49 Jako o národním svátku 14.července v hlubokém míru.
00:14:54 Zodpovědná jste vy, madam Bouffierová. Bude to mít dohru.
00:15:01 Bude to určitě plukovník s tou holkou.
00:15:03 Slyšeli jste to? Ten chlap už huláká jako Prušák.
00:15:07 Z očí mu kouká budoucí hajlování. Ach, Francie!
00:15:13 -Rádio zase hraje. Poslouchejte.
-Znělka národního vysílače.
00:15:19 -To je holý výsměch.
-Vypnout! Vypněte to!
00:15:29 Jak jste mohl být tak neopatrný, mon colonel?
00:15:33 Je mi to neobyčejně líto, madam. Ale obávám se,
00:15:37 že jsme jak mademoiselle, tak já přeslechli sirény, oba dva.
00:15:41 Zavinila jsem to já, madam Bouffierová. Je to moje vina.
00:15:44 Colonel se vrátil z bitvy o Francii. Bojoval jako lev.
00:15:48 -Byl postřelen a má horečku.
-Nač o tom mluvit? Bagatela! Šrám!
00:15:51 Spal oblečený a v botách, s ostruhami, chudáček unavený!
00:15:55 A tak jsem se neodvážila ani pohnout, aby se nevzbudil.
00:15:57 Děkuji vám, ma petite, že berete vinu na sebe. Francouzští muži.
00:16:01 No, o mužích raději pomlčet... Ale francouzské ženy jsou
00:16:04 pořád ještě velkomyslné.
00:16:09 Ano, a mě udá velitel CO a policie mi zítra zavře hotel.
00:16:15 S největší pravděpodobností. Adié, měj se dobře,
00:16:18 Mon Repos et de la Rose.
00:16:20 Nemějte strach! Na to už pařížská policie nebude mít čas.
00:16:23 Němci pracují daleko rychleji než pařížská policie.
00:16:27 Má to znamenat, monsieur, že nacisté už nenarážejí na odpor?
00:16:40 Byl jsem velitelem polského pluku. Můj pluk měl 3 000 mužů.
00:16:46 Vím, že jsme měli bránit předmostí na Sommě a že jsme měli
00:16:51 na každou pušku jen pět nábojů. Vím, že německé štuky zahalily nebe
00:16:55 a nám že nepřiletěl na pomoc ani jediný letec.
00:16:59 Vím, že francouzské divize nalevo a napravo zahodily zbraně
00:17:02 a utíkaly s vycházkovými holemi jako nedělní výletníci.
00:17:07 A vím, že z mých 3 000 Poláků zbylo jen 15 Poláků.
00:17:17 To tedy znamená, že... ...že je Paříž ztracená?
00:17:23 -Velice se obávám.
-A kdy myslíte, že...
00:17:26 -Zítra, nejpozději pozítří.
-Musíme okamžitě balit.
00:17:30 -Jsou už dvě hodiny.
-Nesmíme ztrácet čas.
00:17:34 Tuto místnost nikdo neopustí! Salomone, hlídejte východ!
00:17:39 Ach, promiňte, messieurs-dames, cítím, že je mi nevolno.
00:17:43 -Babička umře?
-Tak snadno člověk neumře, dítě.
00:17:46 -Bude to jen strach.
-Nalila byste té vyčerpané dámě
00:17:49 do úst pár kapek koňaku, má šaramantní přítelkyně?
00:17:52 -Szabuniewiczi!
-Zde!
00:17:55 Ohlásil se Zweifelkopf, ten agent?
00:17:57 Včera večer. Prošel napříč německými liniemi.
00:17:59 Dobře. Přinesl to, co bylo dohodnuto?
00:18:02 Adresy našich lidí, plány, síť spojení, všechno zašifrované.
00:18:05 Pan plukovník dopraví aktovku bezpečně do Londýna, řekl.
00:18:09 Ze tří důvodů, řekl. Za prvé...
00:18:11 Za prvé proto, že lepšího plukovníka Pilsudsky nemá.
00:18:13 To ne za prvé. Ale proto, že žádný Pilsudského plukovník
00:18:16 nemá takovou kliku jako Stjerbinsky, řek.
00:18:19 -A co řekl za druhé?
-Za druhé řek: Náckové vypsali
00:18:22 odměnu za hlavu pana plukovníka. Celých pět tisíc marek.
00:18:26 -Proto bude pan plukovník opatrný...
-Řekl. A za třetí?
00:18:30 Za třetí proto, že pana plukovníka doprovázím já a jsem spolehlivý
00:18:34 jako polská chůva, řek.
00:18:37 A co ještě?
00:18:39 Máme odjet do Saint Jean-de-Luz. Bude tam něco připravené, řek.
00:18:44 Saint Jean-de-Luz potřebovat nebudeme.
00:18:46 Prosze pana, otče můj a dobrodinče, na kolenou vás prosím...
00:18:51 -Tentokrát žádné ženské.
-Dávám čestné slovo, Szabuniewiczi:
00:18:56 Tentokrát žádné ženské! Mariana není ženská, ale královna.
00:19:04 -Zajedeme pro ni do Saint Cyrill.
-Královny jsou horší nežli ženské.
00:19:08 Ach, messieurs-dames, já se tak stydím. Děkuji, děkuji, děkuji.
00:19:14 Měla jsi velký strach, ubohá Klementino?
00:19:17 -Ano, babičko.
-Szabuniewiczi, jdi do mého pokoje.
00:19:21 Povaluje se tam spousta věcí. Marianina fotografie.
00:19:24 Upomínky, které jí vezu. Všechno to sbal!
00:19:26 Nezapomeň na sedlové tašky! A na můj růženec!
00:19:29 -Co?
-Nezapomeň na můj růženec!
00:19:33 -Jen proboha nesviťte!
-Nemějte strach!
00:19:37 Szabuniewicz je z těch, co najdou všechno potmě.
00:19:39 Mon colonel! Jmenuji se Jacobowsky. Jsme svým způsobem krajané.
00:19:47 -Narodil jsem se také v Polsku.
-Proti tomu se nedá nic dělat.
00:19:55 Vy jste bojoval, jste hrdina. Já nejsem hrdina.
00:20:02 Vy jste, jak cítím, silná povaha. Já jsem jen nervózní člověk.
00:20:07 Silné povahy mají sklon k pesimismu. Já jsem optimista.
00:20:13 Francie je má pátá a nejlepší vlast. Francie má nejlepší armádu na světě.
00:20:20 Vojenské zprávy hovoří pořád ještě o bojích daleko od Paříže.
00:20:24 Mám u sebe neustále vojenskou mapu. Buďte tak laskavá, madam Bouffierová.
00:20:29 Postavte to tlumené světlo sem. A vy nám teď pomozte, plukovníku!
00:20:33 Vysvětlete nám situaci! Ukažte nám, kde stojí armády.
00:20:41 Situace je takováhle! Postavení jsou takováhle!
00:20:49 -Pane, pane, jakže se jmenujete?
-Jacobowsky, když dovolíte.
00:20:57 Francie pošlapaná. Pošlapaná Paříž.
00:21:07 Nemyslíte, že je škoda té krásné mapy, mon colonel?
00:21:10 Měl byste si radši opatřit mapu autoklubu, pane.
00:21:12 -Ale ta by vám taky nepomohla.
-Myslíte?
00:21:14 Protože ve Francii už není ani kapka oleje a benzínu.
00:21:19 -Tady je mapa autoklubu.
-Nemáte u sebe taky náhodou králíka
00:21:25 a dva holuby, nebo kohouta, který snáší vajíčka?
00:21:30 Mýlíte se, plukovníku. Nejsem bohužel kouzelník.
00:21:34 Jen starostlivý logik. Člověk musí klást miny do budoucnosti.
00:21:42 Všechno v pořádku.
00:21:44 Poplach skončil. Cítím to. Dovedeš mou krásnou přítelkyni domů.
00:21:48 Musí to být?
00:21:50 Povinnost volá.
00:21:52 Nemůžu zůstat s vámi - dneska, zítra, pozítří?
00:21:54 Tohle bude jediná milenka, která mě doprovází za moře.
00:21:59 Kdoví, zda se Hitler nevrhne dřív na Anglii než na Paříž?
00:22:04 Ať se v životě přihodí cokoli, vždy jsou dvě možnosti.
00:22:11 Říkávala moje nebožka matka. Buď vtrhnou nacisté do Paříže,
00:22:15 anebo napadnou nejdřív Anglii a nevtrhnou do Paříže.
00:22:20 Jestli nevtrhnou do Paříže, bude to ještě dobré.
00:22:23 Jestli vtrhnou do Paříže, nastanou dvě možnosti:
00:22:27 Buď obsadí celou Francii, nebo obsadí pouze část Francie.
00:22:32 Jestli obsadí pouze část Francie, bude to ještě dobré!
00:22:35 Jestli obsadí celou Francii, nastanou dvě možnosti.
00:22:39 Vaše víra je nesprávná, pane Wolfsohne.
00:22:42 S. L. Jacobowsky, jestli smím prosit.
00:22:46 To je jedno! Nevím, kolik možností je v životě, dvě, nebo pět tisíc.
00:22:52 Ale muž, Wolfsohne, opravdový muž má jen jedinou možnost.
00:23:04 Co?
00:23:07 Naše partie, plukovníku, stojí dvě ku jedné!
00:23:11 SIRÉNA
00:23:13 -Třeba se ještě pár hodin vyspíme.
-Ne, já spát nebudu.
00:23:16 -Obtelefonuju hned všechna nádraží.
-Můj strýc je generál ve výslužbě...
00:23:19 Jsme stará rodina, Klementino. Musíme si zachovat tvář.
00:23:23 Ano, babičko.
00:23:28 Rozhodně budu potřebovat auto, Salomone.
00:23:32 Auto? Zařídím...
00:23:48 Račte uvážit prostá fakta, monsieur. Náckové už jsou v Meaux.
00:23:53 -Rozhlas hovoří teprve o Compégne.
-Rozhlas nebyl vynalezen pro pravdu.
00:24:00 V nejlepším případě jsou v Meaux. V nejhorším případě budou zítra,
00:24:05 co to povídám, dneska večer, pochodovat po Champs-Elysées.
00:24:10 Ale tady před vámi stojí jeden z nejdražších a nejvěrnějších
00:24:14 automobilů, připravený dopravit vás do bezpečí na západ nebo jih Francie.
00:24:21 Deset tisíc rolls-royců, buicků, packardů už vzalo roha.
00:24:27 Od včerejška je v celém našem městě jen pár taxíků, a ty se schovávaj.
00:24:32 Kdybyste ještě někde v garáži objevil nějaké auto,
00:24:37 má menší cenu než staré železo. Protože kde vezmete benzín, monsieur?
00:24:44 Ano, benzín, tu krev života? Nedělá se vám nanic?
00:24:53 -Nevypadáte dobře.
-Kdo vypadá dobře v půl šesté ráno?
00:24:58 Vaši morálku určitě pozvedne, když uslyšíte, že tohle auto,
00:25:03 které vám zachrání život, pochází z nóbl stáje. Hádejte!
00:25:09 Ovládám se, jak mohu, příteli, ale hlavu na hádanky dnes nemám.
00:25:13 -Rothschild..
-Baron Rothschild?
00:25:16 Věděl jsem, že to jméno bude balzámem pro vaše uši, monsieur.
00:25:20 S Rothschildy jsem býval ve spojení.
00:25:23 Já jsem s Rothschildy ve spojení stále, jako šéf vozového parku.
00:25:28 Rodina opustila Paříž už před několika týdny.
00:25:32 Protože, in puncto Rothschild neznaj náckové žádné žerty.
00:25:39 Milý Philiberte, řek mi baron při rozloučení, tenhle vůz mi zvlášť
00:25:44 přirostl k srdci, ale jednejte podle svého uvážení.
00:25:50 Jenom nesmí padnout do rukou Němcům, Philiberte.
00:25:55 Už 15 minut vám uctivě naslouchám. Než to vyprávění skončíte,
00:26:00 budou Němci na hranicích města. Vraťte se k věci.
00:26:03 Vy jste muž mého uvážení, monsieur. Vím, že by baron byl šťastný,
00:26:06 že se vy, právě vy stanete jeho nástupcem.
00:26:10 -K věci. Co stojí ten vůz?
-Kola jsou jako nová.
00:26:13 -Musím tomu věřit.
-A to nejdůležitější:
00:26:16 Má nádrž plnou nejlepšího benzínu. Víte, co to dneska znamená?
00:26:20 -Vím. Co stojí ten vůz?
-Je za babku.
00:26:23 -Co stojí ta babka?
-Čtyřicet tisíc franků.
00:26:28 -Někdy trpím nedoslýchavostí.
-Řek jsem pětatřicet.
00:26:31 -Au revoir!
-Co pro vás ty peníze znamenají?
00:26:36 -Dneska!
-Nic, dokud je mám.
00:26:38 Takových vozů najdu sto dvacet. Salomon má ještě jiné adresy.
00:26:41 -Poroučím se...
-Čekám na váš protinávrh, monsieur.
00:26:44 -Prodejte ten křáp do muzea.
-Bude stát vedle kočáru Ludvíka XIV.
00:26:50 -Jinak mi nemáte co nabídnout?
-Ten veterán nemá cenu ani 10 tisíc.
00:26:58 10 tisíc zaplatíte, když vás nechají nasednout na náklaďák.
00:27:01 V tomto autě jel prezident republiky a bůhvíkolik ministrů.
00:27:04 -Dejte 25 tisíc.
-Právní situace je velmi spletitá.
00:27:08 Nemohu si ani ověřit, zda jste oprávněn vůz prodat.
00:27:11 Moje poslední nabídka zní 15 tisíc.
00:27:14 Jsem usedlý otec rodiny, na kterého čekají hrůzy okupace.
00:27:17 Je to neregulérní obchod. Nechci nic vědět.
00:27:21 Kupuji vědomě starou kočku v pytli. 16 tisíc na ruku. Ano, nebo ne?
00:27:26 A co je tohle? Měl jste havárii?
00:27:29 Němci mi rozdrásali paži, pane. U Verdunu.
00:27:35 Dvacet tisíc! Ale jenom kvůli tomu Verdunu!
00:27:39 Tady jsou papíry. Stačí, abyste doplnil své jméno,
00:27:43 a Rothschildova limuzína je vaše před bohem i lidmi.
00:27:49 Jsem mezinárodní finanční expert. Sjednal jsem slavnou dolarovou
00:27:53 půjčku pro město Baden-Baden. A teď přeplatím bez jakékoli záruky
00:27:57 tento křáp, o kterém ani nevím, zda vůbec jezdí.
00:28:02 Tak hluboko klesne člověk v exilu! Dveře se špatně zavírají.
00:28:08 Přední sklo je prasklé. Všude samý škrábanec.
00:28:10 -Otevřete motor!
-Monsieur se vyzná.
00:28:15 Vidím špinavý uhelný důl, kde se už deset let stávkuje.
00:28:19 -Ten motor je ruina.
-Motor pracuje jako mé srdce, pane!
00:28:23 Tak si sedněte za volant a vyzkoušejte si ho. Tady je klíček.
00:28:29 -Jaký klíček?
-Jaký klíček?
00:28:31 Ach tak! Samozřejmě.
00:28:35 Bude to jízda měkká jako mateřská láska.
00:28:39 Jen do toho, monsieur! Povolte brzdu! Šlápněte na plyn!
00:28:43 A propos, tu mi napadá, že obvykle sám neřídím.
00:28:48 Když jsem byl presidentem konsorcia, měl jsem vždy šoféra.
00:28:52 Chtěl bych se dostat co nejrychleji k Atlantskému oceánu.
00:28:56 Určitě plují ještě lodi do Anglie či Ameriky.
00:28:59 Měl byste chuť, mon ami, dělat mi za dobrou odměnu průvodce?
00:29:03 Ach monsieur, já smýšlím jinak. Teď bych opustil spíš
00:29:08 umírající matku než Paříž.
00:29:11 Můj hotel je prázdný. Nemám už odvahu, jsem stará, zlomená žena.
00:29:20 Milá madam Bouffierová! Víte, že jsem jako nenapravitelný
00:29:24 optimista koupil po vypuknutí války vzácný starý nábytek,
00:29:28 abych si později zařídil byt. Tady je seznam uskladněných věcí
00:29:33 a pokyn stěhovací firmě. Zkrášlete si tím nábytkem svůj dům.
00:29:42 Budu ho opatrovat pro vás. Třeba ještě najdete ženu,
00:29:47 která vás bude milovat.
00:29:50 Co by na mně milovala? Nesplňuji ani oprávněné minimální
00:29:54 požadavky ženy. Nemám pevné bydliště a štíhlou linii.
00:30:00 -Salomone!
-Prosím...
00:30:02 Lodní kufr nechám tady u vás. Vezmu si jen brašnu a ty 2 koberce.
00:30:06 -Jak račte...
-Koberce, samozřejmě, ano...
00:30:12 Bude se vám to zdát podivné, ale na těch peršanech moc visím.
00:30:18 Jsou to staré a vzácné kusy. Patřily sultánu Abdul Hamidovi.
00:30:27 A tak si do svého nového exilu vezmu aspoň iluzi majetku.
00:30:34 -Tenhle pán vás odveze na hranice?
-Kdepak, madam.
00:30:38 Jsem z těch zarytých Pařížanů, které nevyženou z Paříže ani náckové.
00:30:43 Co bude s vámi, Salomone? Dělám si o vás starosti, Salomone.
00:30:47 Co já vím, co se mnou bude? To jsem nevěděl nikdy.
00:30:52 Jsem nalezenec izraelské obce. Mezi námi nebývá moc nalezenců.
00:30:57 -Jsem absolutní rarita své rasy.
-Salomona ochráním já!
00:31:02 Kdybych ho měla schovat do sklepa a ve dne v noci hlídat!
00:31:05 -Co je s letadlem?
-Mohli se uřehtat.
00:31:10 A náš vicekonzul?
00:31:12 Od předvčerejška se všemi třemi auty v Bordeaux.
00:31:17 A naše polská vláda v Angers a náš generální štáb?
00:31:21 Už týden v Londýně!
00:31:27 A nás nechají v bryndě! Sehnal jsi auto?
00:31:31 Když najdete šoféra, žádá obrovské peníze předem.
00:31:34 -Máte obrovské peníze?
-Musím být nejpozději zítra večer
00:31:37 v Saint Cyrill. Mariana čeká.
00:31:39 -To si měl říct pan plukovník včera.
-Dokumenty musejí do Londýna...
00:31:43 Včera je včera.
00:31:45 Dnes ráno jsem zašel do kostela hned vedle, vzbudil jsem kněze,
00:31:49 vyzpovídal se a učinil pokání. Moje duše je čistá pro Marianu.
00:31:54 Nemohli bychom se vymluvit na vyšší moc a nejezdit do Saint Cyrill?
00:32:00 Jedinou vyšší mocí je má touha po té ženě.
00:32:04 Takže se tedy poohlédni po dvou pořádných koních.
00:32:07 Po koních? To je temný středověk!
00:32:11 -Jste automobilista?
-Jsem kavalerista.
00:32:16 -Moderní kavalerie bývá motorizovaná.
-Nikoli v Polsku.
00:32:21 Nepochybuji o tom, že dovedete řídit auto.
00:32:24 Na rovné silnici jezdím brilantně. Zatáčky nenávidím.
00:32:28 -Většinou nechávám řídit ordonanci.
-To stačí, plukovníku.
00:32:32 Řídit dovedete. Já ne. Máte namířeno k oceánu. Já rovněž.
00:32:36 Takže se doplňujeme. Tady je mé nové auto.
00:32:42 Už si vzpomínám. Jmenujete se Leibowicz.
00:32:45 Jacobowsky, promiňte, S. L. Jacobowsky.
00:32:48 -A jste Polák?
-Jsem mimo jiné také Polák.
00:32:52 Tedy jsem především Polák, protože jsem se v Polsku narodil.
00:32:55 -Kde jste se v Polsku narodil?
-Ve vsi Studno u Radomi.
00:32:58 Podívejme Studno u Radomi. Tam měl kdysi můj otec velký statek.
00:33:02 Můj otec tam neměl velký statek. Učil židovské děti biblickým dějinám.
00:33:07 Kain a Ábel, David a Goliáš, víte, a tak.
00:33:09 Nemohu si vaše jméno zapamatovat. Doufám, že jste polský vlastenec.
00:33:15 -Jsem k tomu pevně odhodlán!
-Díky tomuto autu se dostanou
00:33:20 do bezpečí důležité dokumenty o našem boji za svobodu.
00:33:27 Shledávám s potěšením, že jste přijal mé pozvání, plukovníku.
00:33:31 Čas kvapí. Dejte ty koberce vyndat z auta.
00:33:34 Promiňte! Ty koberce jsou velice vzácné. Jsou, abych tak řekl,
00:33:37 to poslední, co mi zbylo. Pomáhají mi uchovat mou lidskou důstojnost.
00:33:40 -Na těch 2 peršanech velice visím.
-Nejsem zvyklý cestovat
00:33:43 ve stěhovacím voze. Jsem jeden z Pilsudského plukovníků.
00:33:46 A kromě toho musejí být zadní sedadla z určitého důvodu volná.
00:33:49 -Proč musejí zůstat volná?
-Nemám chuť zdůvodňovat své plány.
00:33:53 A nesnáším vozidla naložená až po střechu.
00:33:55 -Moje deviza zní: lehká zavazadla!
-Promiňte. Ten vůz jsem koupil já.
00:34:01 -Za babku, monsieur.
-Musíte si včas uvědomit, pane.
00:34:05 -Jakže se jmenuje?
-Jacobowsky.
00:34:10 V tom autě zachráníte nejen svou skromnou osobu, pane Jacobowsky,
00:34:13 ale posloužíte nepřímo vyššímu cíli.
00:34:19 -Doufejme.
-No tak! Buďte hrdý!
00:34:24 Vyndejte ty koberce z auta. Madam Bouffierová!
00:34:29 Opatrujte je jako další památku na mne.
00:34:32 To přece nejde! Proč si to necháte líbit?
00:34:35 Já nevím. Kdo dnes potřebuje koberce Abdula Hamida, že?
00:34:41 Nastoupí pán? Náckové se blíží.
00:34:46 Pojedeme přes bulváry, po Route Nationale k západojihozápadu.
00:34:49 Pojedeme přes Champs-Elysées a Route Nationale k západoseverozápadu.
00:34:53 K západoseverozápadu! To neříkáte vážně!
00:34:56 Chcete vběhnout do náruče německým divizím?
00:34:58 Taktické problémy nechte ne mně! Na jihu a na západě jsou všechny
00:35:02 silnice ucpané uprchlíky. Nebo snad nevěříte polskému důstojníkovi?
00:35:09 Ač mi to samotnému připadá bláznivé, mám pod horou pochybností
00:35:13 dokonce zrnko důvěry. Koneckonců je to ale moje auto.
00:35:18 I když jsem vteřinu od vteřiny stále méně přesvědčen, že je to moje auto.
00:35:30 Moje auto! Co to znamená, Jacobowsky, při zániku světa?
00:35:37 Může někdo říci na rozbouřeném moři: Tento záchranný člun je můj člun?
00:35:48 A kromě toho jděte k čertu! Vy zřejmě nechápete, co to znamená,
00:35:51 že jsem přijal vaše pozvání. Obejdu se bez té vaší rachotiny!
00:35:56 Koně jsou rozhodně lepší. Pojď, Szabunieviczi!
00:35:59 Prosím vás. Všechno je v pořádku. Jsem trochu nervózní.
00:36:03 Vy jste vysoký důstojník. Jste stratég.
00:36:05 Jste vychován k prozíravosti a iniciativě. Sloužíme vyššímu cíli.
00:36:10 Musíte co nejrychleji dorazit k Atlantickému oceánu.
00:36:13 Já jsem pod vaší ochranou. Logika hovoří pro vás!
00:36:26 To se nedá nic dělat. Je to kvůli té dámě.
00:36:29 Kvůli jaké dámě? K čemu dáma?
00:36:31 Coeur dame. Ale můžeme se spolehnout na jeho štěstí.
00:36:37 Ach bože, příteli! Nemůžete si najít jiného řidiče?
00:36:41 Je pozdě. Rozhodnutí padlo. Jsem jako hypnotizován svým osudem.
00:36:45 Tihle lidé budou vaše smrt.
00:36:48 Dnes má člověk tak malý výběr mezi smrtí a smrtí.
00:36:53 Nebojte se, ma chere amie! Mám dobrý pocit. Bude to zajímavé.
00:36:58 -Ještě se uvidíme.
-Salomone, mojí poštu.
00:37:00 -Kam ji mám posílat?
-Do mé vlasti číslo šest.
00:37:06 Na tomhle či na onom světě. Adresa následuje.
00:37:10 Psia krew! Co to? Dal jsem té mrše ostruhy a ona se ani nehne.
00:37:15 Napálil mě! Vzal mě na hůl! Ten motor patří do šrotu.
00:37:19 Jen klid, pánové! Ten vůz je nejdokonalejší předmět velkého domu.
00:37:26 Přijel jsem s ním, a vy odjedete. Ale je třeba dobít baterii.
00:37:34 Za rohem jsou garáže. Vystupte si prosím a tlačte.
00:37:38 -Je to dvacet metrů.
-Vidíte, jaké jsou s vámi potíže!
00:37:43 -A to hned na začátku!
-Ano, začíná to opravdu dobře.
00:37:48 -Tlačte, messieurs, tlačte!
-Počkat! Nikdo neví, co nás čeká!
00:37:54 Proto se musíme bezpodmínečně obrátit o pomoc k nebi.
00:38:00 -To platí i pro vás, pane...
-Jacobowsky...
00:38:04 Pro mě desateronásobně, plukovníku. Neboť vás čeká jen cesta se mnou.
00:38:11 Mne však čeká cesta s vámi!
00:38:22 Pařížané! Nesmíte si myslet, že snad já, polský plukovník
00:38:28 Stjerbinsky, utíkám před Němci. Stahuji se pouze do protiofenzívy.
00:38:38 Hotovo! Jedeme! Na můj povel! Raz, dva, tři!
00:38:52 Na můj povel! Raz dva tři!
00:38:58 -Brzdu, plukovníku, brzdu!
-Aha, brzdu.
00:39:05 Bůh ochraňuj Jacobowského!
00:39:13 Pařížané jdou, jdou, jdou, táhnou k nádraží.
00:39:21 Ale nádraží jsou mrtvá, neboť vlaky už nejezdí.
00:39:25 Nato se Pařížané obrátí a táhnou dlouhými předměstskými ulicemi,
00:39:31 po tisících, desetitisících, statisících, všichni s kufry,
00:39:35 mladé ženy, staří muži, malé děti a babičky, obchodníci a lékaři,
00:39:42 prodavači a advokáti a majitelé kavárniček a číšníci a holiči
00:39:46 a dezertéři a nájemníci a vrátní a psi, a jen kočky zůstanou doma.
00:39:57 Naše nohy mají ještě 24 či 48 hodin náskok.
00:40:04 Pak dorazí Němci, a kde budeme my, a co se s námi stane, to ví jen Bůh.
00:40:36 ZVUK LETADEL
00:40:49 Madam Firminová! Madam Firminová!
00:40:58 Madam Gramontová! Madam Gramontová!
00:41:05 Nic. Okenice jsou zavřené. Všichni sousedé odjeli...
00:41:12 Za 10 minut pojede ještě jeden autobus do Pontivy.
00:41:16 Je to poslední autobus před soudným dnem.
00:41:18 -Musíte si pospíšit, Gineto.
-Poslouchala jste rádio, madam?
00:41:22 -Nikdy neposlouchám rádio.
-Poslouchejte aspoň ta německá děla!
00:41:28 -Tomu nevěřím.
-Čemu nevěříte?
00:41:31 Kdyby támhle stála německá armáda, musela by tady stát francouzská.
00:41:36 Jsou to francouzská děla. Odrážejí nepřítele.
00:41:40 -Francouzská armáda už neexistuje.
-To není pravda!
00:41:44 Znám osobně generála Gergauda a generála Dufresna.
00:41:48 Říkají, že máme nejlepší armádu na světě.
00:41:51 Bylo by nedůstojné v poslední chvíli se vzdát. Nemám ani strach.
00:41:56 A jaký máte strach! Madam! Myslete na telegram z Nimes!
00:42:02 -Sestra vás volá. Potřebuje vás.
-Jedete tam přece místo mne, Gineto.
00:42:08 -Tenhle telegram je důležitější.
-Bohužel.
00:42:12 "Neopouštějte Saint Cyrill, jste obsahem mého života! Přijedu."
00:42:20 Jsem tak zvědavá. Přijede. Dnes v noci.
00:42:24 -Náckové přijedou dneska v noci.
-Tadeusz Boleslav Stjerbinsky!
00:42:29 Proboha! A to jste se s tím hrozným Polákem viděla dohromady třikrát!
00:42:34 -Čtyřikrát.
-Ne. To byl jen telefonický rozhovor.
00:42:38 Právě! Tři krátké večery a odešel na frontu. Tři nedosněné sny.
00:42:46 Nic o něm nevím. Vím jen, že ho už nikdy neuvidím, když teď nepočkám.
00:42:50 -A to bych si do smrti neodpustila.
-Tak dobře. Přijede. A co pak?
00:42:56 Pak odjedeme do Paříže.
00:42:59 Vy snad opravdu nevíte, co se ve Francii děje!
00:43:01 Francie bude věčně mladá a věčně milovaná. Já ne!
00:43:06 -Co moje zavazadla? Jsou sbalena?
-Madam, konečně dostáváte rozum.
00:43:12 Přinesu váš cestovní kufřík a poběžíme na autobus.
00:43:16 Žít napříště s cestovním kufříkem? To radši s Němci!
00:43:21 Co mi můžou udělat? Jsem Francouzka.
00:43:25 Ty zrůdy považují každou Francouzku za koketu.
00:43:29 Jejich profesoři se zjizvenými tvářemi tvrdí, že se dáváme
00:43:33 vydržovat starými židy a spíme se syfilitickými černochy.
00:43:38 -A nejsme s to porodit živé děti.
-Ginetto. Mám pro vás úkol.
00:43:44 Dopravte do bezpečí moje šperky. A obejměte sestru.
00:43:50 -Počkejte v Nimes na mou zprávu.
-Bože, co mám dělat?
00:43:54 -Odejít! Je nejvyšší čas.
-Zahynu strachem o vás!
00:43:59 Támhle ještě leží červený lampion od poslední slavnosti.
00:44:02 Rozsvítím ho, aby Tadeusz Boleslav viděl, kde je očekáván.
00:44:07 -Copak jste přišla dočista o rozum?
-Proč?
00:44:10 Německá letadla! A tomu hroznému člověku to chcete tak usnadnit?
00:44:17 Autobus! Běžte, Gineto!
00:44:21 Jsem trochu unavená. ale zvědavá, hrozně zvědavá.
00:44:34 Zvědavá...
00:44:41 Co mám dělat?
00:45:01 Jsme tady. Tady někde to musí být.
00:45:06 -Jsme tady. Tady někde! Kde jsme?
-Malá objížďka, pane. Nic víc.
00:45:11 Malá, 48 hodinová objížďka. Za těch 48 hodin jsme byli 7x
00:45:17 v nebezpečí, že se střetneme s německými kolonami.
00:45:21 Byly to hotové závody. A teď nás Němci zase předběhli.
00:45:25 -Jste docela dobrý pozorovatel.
-Za těch 48 promarněných hodin
00:45:31 jste zničil moje auto, plukovníku. Dobré auto domu Rothschildů.
00:45:37 Dvě srážky! Jedna poškozená pneumatika.
00:45:42 Neustálé třenice s uprchlíky. Dokonce jsme skončili v příkopu.
00:45:46 A francouzské četnictvo po nás střílelo, protože jste neuposlechl
00:45:50 příkazu a nezastavil.
00:45:52 Netajil jsem vám, Jacobowsky, že jsem jezdec, a nikoli šofér.
00:45:56 Co šofér! Jste sebevrah. Zatáčky projíždíte 100 km rychlostí.
00:46:03 Porážíte patníky. Psy a slepice zabíjíte po tuctech!
00:46:08 A řítíte se pořád dokola, takže s vámi člověk projíždí
00:46:11 stále stejnými vesnicemi.
00:46:13 Nevidíš tu někde osvětlený dům, Szabuniewiczi?
00:46:16 Přestože byly silnice ucpané, mohli jsme být už dávno v Bordeaux.
00:46:20 Ve spolehlivém přístavu, kde by nám kynula záchrana.
00:46:22 A kde jsme? Před ústím německých baterií a pod německými letadly.
00:46:28 -Tomu říkám provokovat boha!
-Žádný osvětlený dům tady nevidím.
00:46:34 Vyplýtvali jsme vzácný benzín, který je dnes krví života.
00:46:41 Třikrát se díky mé energii, mé výmluvnosti podařilo vydupat
00:46:45 ze země nový benzín, jinak bychom zůstali už dávno někde viset.
00:46:49 To se pánovi musí podařit znovu. Pán to má v krvi.
00:46:55 V autě už není ani na 10 kilometrů.
00:46:58 Jsem benzínová pumpa, nebo člověk ve smrtelném nebezpečí?
00:47:02 Kdo pochybuje o tom, že plukovníku Tadeuszi Boleslavu Stjerbinskému
00:47:05 hrozí větší nebezpečí než panu Jacobowskému?
00:47:08 -Na mou hlavu vypsali Němci odměnu.
-To jste mi měl říct dřív.
00:47:12 Stydím se. Pět tisíc marek nejsou žádné peníze.
00:47:16 -Jsou to žabaři, ty náckové!
-Já musím splnit poslání. Vy ne.
00:47:20 Tím spíš nemůžu pochopit, že toto poslání dáváte v sázku kvůli dámě.
00:47:29 Vy, plukovník, Polák, vlastenec. Teď není čas na dámy.
00:47:34 Na dámy je čas vždy. Život muže je krátký.
00:47:37 -Rozum se vzpírá.
-Jako šlechtic jsem dal dámě slovo.
00:47:41 To slovo je stejně závazné jako politické poslání.
00:47:44 Něco takového ovšem člověk jako Jacobowsky nepochopí.
00:47:47 V kterém století žijete, plukovníku? Nemáte ponětí, kdo to jsou nacisté.
00:47:54 -Necítíte k nim dokonce ani nenávist.
-Jsem voják.
00:47:57 Bojoval jsem proti nacistům na Visle, na Prutu před Varšavou, na Sommě.
00:48:01 Pán pořád ještě neví, kdo je to plukovník Stjerbinsky, pán!
00:48:06 Plukovník vedl slavný útoky jízdy u Grodna a Goleczynu,
00:48:11 s tasenýma šavlema proti tankům. Plukovník utek ze zajateckýho tábora
00:48:18 v Královci a odešel skrz celý Německo do Francie.
00:48:22 Plukovníka se budou polský děti učit jednou v učebnicích.
00:48:26 A co děláte vy proti Hitlerovi, pane Jacobowsky, kromě toho,
00:48:30 že utíkáte a utíkáte a utíkáte?
00:48:36 Proti Hitlerovi? Prosím za prominutí. Kdo je Hitler?
00:48:43 Ten vůbec neexistuje. Hitler je jen jiné jméno pro špatnost světa.
00:48:52 Mám jen jednu přednost oproti vám. Já se nemůžu stát Hitlerem nikdy,
00:48:57 ani do soudného dne. Z vás by však mohl být Hitler kdykoliv.
00:49:06 Já z toho dostanu mořskou nemoc, Szabuniewiczi.
00:49:11 Vy jste Polák a já jsem taky Polák, přestože jste mě jako tříleté dítě
00:49:19 vyhnali z vlasti.
00:49:23 A když mě pak v Německu v 33. roce postihl tenhle mor a bezpráví,
00:49:28 mnuli jste si vy Poláci ruce: Dobře Jacobowskému tak!
00:49:35 A když mě pak tenhle mor a tohle trápení postihlo v Rakousku,
00:49:40 krčili jste rameny a říkali: Co je nám do toho?
00:49:43 A neříkali jste to jen vy: Co je nám do toho?
00:49:46 Říkali to také Angličani, Američani, Francouzi a Rusové.
00:49:50 A když pak tenhle mor a tohle bezpráví vypuklo v Praze,
00:49:55 tvářili jste pořád ještě, že se vás to netýká,
00:49:59 a využili jste dokonce příležitosti a vpadli těm ubohým Čechům do zad.
00:50:05 Ale když to postihlo vás, bezpráví a ten mor, tak jste nevinně žasli
00:50:14 a nebyli jste ani trochu připraveni a nechali jste se za 17 dnů vyřídit.
00:50:22 Není to pravda?
00:50:24 -Hledej číslo 333.
-Čísla nejsou vidět.
00:50:30 Kdybyste vy a všichni ostatní na začátku neříkali:
00:50:34 Dobře Jacobowskému tak! Nebo v nejlepším případě:
00:50:38 Co je nám do toho? Nýbrž: Jacobowsky je člověk.
00:50:47 A my nestrpíme, aby se s člověkem takhle jednalo, tak byste všichni
00:50:54 o pár let později neskončili takhle bídně, směšně a hloupě,
00:50:58 a ten mor by se podařilo za 6 týdnů vyhubit a Hitler by zůstal, kdo je.
00:51:07 Blázen ze zatuchlé mnichovské pivnice.
00:51:12 Tady je to! Číslo 333. Stjerbinského štěstí!
00:51:18 -Zastavili jsme se právě před domem.
-Vila Deloupe?
00:51:21 Vila Deloupe. Všude tma. Všechno zabedněné.
00:51:23 -Nikdo tady.
-Mariana je tady!
00:51:26 Tak se přesvědčte! Dům je jako po vymření.
00:51:28 -Dáma už nemohla čekat.
-Čeká. Spí.
00:51:31 Vy jste tak sebejistý, plukovníku, že by vám to mohl závidět i tygr.
00:51:35 Prosím vás, nastupte, do Pontivy. Pan Jacobowsky tam vydupe benzín.
00:51:39 Zítra můžeme být v Bordeaux. Chytíte ještě poslední loď.
00:51:45 Když už nedbáte na hlas rozumu, dejte aspoň na tuhle radu.
00:51:48 -Mariana čeká.
-Mám jít a zaklepat?
00:51:52 -Nikam nepůjdeš a nezaklepeš!
-Tak jí dejte sám znamení!
00:51:55 Vzbudit ženu houkačkou? Hrůza!
00:52:01 Vyndej housle, Szabuniewiczi! Madam je ráda poslouchá.
00:52:06 Proboha! Času je tak málo a tady se chystá koncert!?
00:52:11 Byly se mnou na všech frontách.
00:52:13 Patrně jste jimi chtěl poděsit německou pěchotu.
00:52:18 My Poláci jsme všichni virtuosové. Například já na foukací harmoniku.
00:52:23 -Na foukací harmoniku? Ještě tohle!
-Pán není muzikální, pán?!
00:52:31 Muzikální?! Byl jsem čestným pokladníkem dvou orchestrů!
00:52:44 Je to skutečnost? Je to vize? Německá děla duní. Francie skomírá.
00:52:53 A smrt z Polska si tu vrže při měsíčku na housle.
00:52:58 A její šames ji doprovází při tom na foukací harmoniku.
00:53:10 -Mariano.
-Byla jsem tak sama.
00:53:15 Ztratila jste ve mě důvěru, Mariano? Přicházím příliš pozdě?
00:53:23 Opozdil jste se přesně o patnáct minut, Tadeuszi Boleslave.
00:53:27 -Dívala jsem se právě na hodinky.
-To znám, srdce moje drahé!
00:53:33 Každé nové shledání je pro milence těžký úkol.
00:53:37 Víte, jak dlouho na vás čekám? Víte, že jsem poslala Ginetu napřed?
00:53:43 Víte, že všichni sousedé utekli a já tu byla sama se svým strachem?
00:53:51 A teď mi vysvětlete, jak může být žena tak bláhová.
00:53:55 Snažně vás prosím, Mariano, nehýbejte se! Zůstaňte takhle!
00:54:02 Je to nejkrásnější pohled života. Projdu zavřenými dveřmi.
00:54:12 Byl jsem vždycky blázen do divadla. Miluji tyhle balkónové scény:
00:54:17 Don Giovanni, Romeo a Julie, Cyrano z Bergeracu.
00:54:23 Ovšem ta velká bitevní scéna je příliš blízko této
00:54:26 balkónové scény. Chyba. Špatná režie.
00:54:29 -Mariano.
-Takhle ne, příteli!
00:54:31 Ukažte mi nejdřív svoje oči. Jsou stále stejné.
00:54:38 Nemilosrdné, zapomnětlivé jako moře. Byl jste mi nevěrný!
00:54:45 Miluji vás, čekala bych na vás až do smrti.
00:54:49 Mariano! Kvůli vám patřím před válečný soud.
00:54:53 Měl jsem se dostat co nejkratší cestou do Bordeaux.
00:54:55 Před válečný soud? Opravdu? A kvůli mně jste zapomněl
00:54:59 na svou povinnost, na politiku, dokonce i na Polsko?
00:55:04 -Dokonce i na Polsko!
-Špatně vypadáte, můj milý...
00:55:10 Potřebujete koňak! Velkou skleničku! Nic o vás nevím, nic!
00:55:16 -Ale tohle jsem si zapamatovala.
-Čas ubíhá, čas kvapí.
00:55:21 První německý voják v polní uniformě je už na dohled.
00:55:26 Musím pořád myslet na to, pane, jak plukovník při handicapovém
00:55:30 závodě 17.hulánského pluku spad před velkou překážkou z koně.
00:55:36 Tři kotrmelce ve vzduchu, tak, tak. Vypadalo to, že je dočista mrtvý.
00:55:44 Ale jak se probíral, řek mi: Nebreč, Szabuniewiczi!
00:55:49 Tvému Stjerbinskému se nic nestane, protože je pánem života.
00:55:57 -Szabuniewiczi!
-Zde!
00:56:00 -Cože? My tu nejsme sami?
-To je Szabuniewicz.
00:56:04 -Žije už 300 let s mojí rodinou.
-Jak to?
00:56:08 Jeho dědeček, pradědeček, prapradědeček patřili k "duším",
00:56:11 které za starých ruských časů vlastnila rodina Stjerbinských.
00:56:15 Jenomže teď jsme chudší nežli žebráci a nemůžeme se už o své
00:56:17 Szabueniewicze starat. A tak se tenhle stal masérem
00:56:20 a ošetřovatelem ve francouzském blázinci, místo aby dělal
00:56:24 zámeckého kastelána v Polsku.
00:56:26 -A já myslela, že budeme sami.
-Mariano! Já vám Szbuniewicze dám.
00:56:31 Zemře, když poručíte, a bude žít, když dovolíte.
00:56:35 Ne, děkuji! To by byl příliš velký dar.
00:56:38 A ten druhý pán. Ten patří také Stjerbinským?
00:56:42 Nikoliv, madam. Vždy jsem se dokázal od Stjerbinských distancovat,
00:56:46 a to déle než mizerných 300 let. Plukovník je můj host.
00:56:52 To je jenom Jacobowsky. Docela milý člověk.
00:56:55 Všechno sežene, auta, hotely, ledové kaštany a především benzín.
00:57:00 -A tohle?
-Jsem šťastný majitel toho auta.
00:57:05 Má přímo vzorné chování. Jezdí, i když ho řídí plukovník.
00:57:10 Tadeuszi Boleslave, viďte, že se teď hned vydáme do Paříže.
00:57:14 -Mariano, Paříž je v rukou nacistů.
-Od včerejška.
00:57:19 A já tomu pořád nechtěla věřit. Všechno, co mám, je v Paříži.
00:57:24 -Byt, knihy, kožichy.
-Odepište to. Zapomeňte na to.
00:57:27 Plukovník je pesimista, když jde o jiné. Nebojte se, madam.
00:57:32 -Se vším se opět shledáte.
-Děkuji, monsieur.
00:57:35 Odjeďme do nějakého malého, tichého hnízda, Tadeuszi Boleslave.
00:57:41 Žádné malé, tiché hnízdo ve Francii není. Kde jste žila poslední dny?
00:57:47 Čekala jsem a snila.
00:57:54 Čekat a snít při zániku světa, to je velkolepé.
00:57:59 Odjedeme do Bordeaux, Mariano, a najdeme loď plující do Londýna.
00:58:03 Do Londýna... Nebyla jsem nikdy mimo Francii.
00:58:07 -Jsem...
-Jste se mnou.
00:58:11 Nejlépe bude myslet na nejbližší hodiny, že?
00:58:14 Proto musíte sehnat benzín, Jacobowsky, a to rychle!
00:58:20 Pokud budu mít tu čest poskytnout madam místo ve svém autě,
00:58:23 obstarám benzín přímo z nebe. Přísahám!
00:58:28 Z nebe, bože, z nebe! Tadeuszi, odveďte mě odtud!
00:58:31 Nasedněte, prosím, madam! Sice nás doprovází smrt,
00:58:34 ale já jsem optimista. Teď větší než kdy jindy.
00:58:37 Nene, takhle to nejde. Nejdřív musíme přinést zavazadla
00:58:40 a mého Coco, toho chudáčka. Zavřít plyn, vodu a všechny skříně.
00:58:43 Zamknout dům. Musím se převléknout. Honem! Pomozte mi!
00:58:46 -Szabuniewiczi, pomáhat!
-Neměl bych taky?
00:58:49 Vy ne! Vy zůstanete venku a seženete benzín!
00:58:55 Seženete benzín. Třeba od prvního nácka, který se tu objeví.
00:59:04 Pontivy - to je nejméně pět kilometrů na západojihozápad.
00:59:15 -Hej, vy!
-Spravedlivý bože!
00:59:19 Bon soir! Co je vám, monsieur?
00:59:24 Velebím boha, protože pomalu poznávám, že nejste německý polní
00:59:28 četník, ale jen francouzský.
00:59:31 Tu modlitbu stornujte, monsieur! Setkání s četníkem není žádné
00:59:36 potěšení ani ve Francii. Průkaz, prosím!
00:59:41 -Carte d'identité!
-Carte d'identité!
00:59:48 Dokazuje mi, že neustále měníte místo pobytu.
00:59:50 Carte d'identité! Dokazuje vám, že jsem nervózní člověk,
00:59:54 který nevýslovně touží po klidu a nemůže ho najít.
00:59:56 -Přirozeně cizinec.
-Chcete vidět můj pas?
00:59:59 Děkuju. Já zastupuju francouzskou vnitřní správu, nikoli zahraniční.
01:00:04 -Váš sauf-conduit, prosím.
-Proboha, co je to?
01:00:10 Jako cizinec nemáte právo pohybovat se volně bez úředního povolení.
01:00:14 Nepohybuji se volně, nýbrž nuceně. Pohybuje se ostatně celá Francie.
01:00:19 Vaším základním místem pobytu je Paříž.
01:00:22 Vaší povinností je podat na papier timbré na policejním komisařství
01:00:27 vašeho arrondissement žádost o povolení změnit département.
01:00:32 Policejní ředitelství předá vaši žádost prefektuře,
01:00:36 která ji po důkladném prozkoumání a prošetření postoupí
01:00:40 Bureau central militaire de circulation.
01:00:43 Bureau central militaire de circulation pak rozhodne podle
01:00:47 panující dopravní a cestovní situace, zda se smíte odebrat sem,
01:00:52 kam jste se odebral.
01:00:54 Poslyšte, pane seržante, neušlo vám náhodou v návalu práce,
01:00:58 že je Paříž v rukou Němců?
01:01:00 To je pouze holá skutečnost, která neruší platnost ustanovení.
01:01:04 Proto se musíte co nejrychleji vrátit do Paříže, monsieur,
01:01:08 a obrátit se na příslušné úřady. Jinak jste tu protiprávně,
01:01:12 ilegálně, načerno, na téhle silnici. Stojíte tu přede mnou jen de facto,
01:01:18 nikoli de iure. A to je velice špatné!
01:01:23 Co s tím uděláme?
01:01:25 Dokud jsem ve službě, musím naléhat, aby vaše zahraniční osoba
01:01:29 byla převedena z ilegálního stavu do legálního, a to nuceně.
01:01:33 To znamená, že mě zatknete a odsunete do Paříže?
01:01:37 Podle instrukcí pro volně se pohybující cizince.
01:01:40 Víte, co se mnou nacisté udělají, až mě dostanou?
01:01:43 -Určitě vás nesežerou.
-Sežerou, pane.
01:01:46 Sežerou mě určitě! Jsem totiž jejich oblíbený pokrm.
01:01:49 Mezi námi tady a Němci támhle je možná jen jedno návrší a řeka.
01:01:53 -Ve službě to neberu na vědomí.
-A mimo službu?
01:01:57 Mimo službu jsem přirozeně Francouz.
01:02:00 Nebylo by účelnější, kdybyste mi místo zatčení dal dobrou radu?
01:02:04 Cítím v sobě nepřekonatelnou touhu opustit francouzskou půdu.
01:02:07 -Jak to mám udělat?
-Nic není jednodušší, pane.
01:02:11 Abyste mohl opustit Francii, potřebujete vízum de sortie.
01:02:14 O toto vízum musíte po vyplnění 3 dotazníků opatřených fotografií,
01:02:19 na níž je vidět vaše pravé ucho, a po zaplacení 27 franků 75 centimů
01:02:26 požádat na nejbližší prefektuře, tedy v Pontivy.
01:02:29 Tato prefektura se spojí s prefekturou vašeho základního
01:02:32 místa pobytu a Paříží a po zevrubné korespondenci založí o vašem
01:02:37 případu spis, který po několika týdnech předloží k dalšímu
01:02:41 zpracování ministerstvu vnitra. Ministerstvo vnitra pověří zvláštní
01:02:45 komisi, aby prozkoumala, zda jste byl hoden přicestovat do Francie
01:02:49 a zda jste hoden ji opustit.
01:02:53 Chce to svůj čas, ale jde to jako po másle.
01:02:57 Váš problém má však háček. Musíte se nejprve vrátit do Paříže
01:03:02 a počkat na svůj sauf-conduit, který vám dovolí, abyste přijel sem.
01:03:07 Nemůžete přijít na prefekturu, když nejste en regle.
01:03:12 Kdo není en regle, ten se radši neměl ani narodit. Jasné?
01:03:16 -Nad slunce jasnější!
-Jste velice chápavý, pane.
01:03:20 Byl jsem už jako dítě velmi bystrý.
01:03:23 A jaké mám vyhlídky, když splním všechny požadavky?
01:03:26 Vaše vyhlídky se rovnají nule. Jakou blahovůli můžete očekávat
01:03:30 od státu, kterému přiděláváte tolik úřadování?
01:03:34 Nejlépe bude, když půjdete rovnou se mou.
01:03:36 -Prostě tak, jak jsem?
-Na eleganci netrváme.
01:03:41 Jinak má politický vězeň právo vzít si zavazadel kolik unese.
01:03:46 Dobře že jsem o ty koberce přišel už dřív!
01:03:49 Pojďte, monsieur. Pojedu pomalu vedle vás, abyste se neudýchal.
01:03:52 Děkuji vám za vaše medicínské pochopení, seržante.
01:03:55 Udýchám se snadno. Srdce mám trochu opotřebované.
01:03:59 Rád bych ještě napsal lísteček, že svou limuzínu věnuji madam.
01:04:04 -Malý dárek.
-Člověk nedává darem, oč přišel.
01:04:08 A kromě toho by darovací listinu musel ověřit notář.
01:04:12 Ale v tuhle hodinu mají už notáři zavřeno.
01:04:15 Počítal jste, kolik odbilo, monsieur?
01:04:17 -Proč? Můj čas už přece minul, ne?
-Devět! Co?
01:04:22 Rozhodně je příliš pozdě. Na hodinkách mého otce.
01:04:25 Devět! Marde alors! Mám po službě! Tak tenhle vrak je vaše auto?
01:04:34 -Nezdá se vám, že mu jsem podobný?
-A chcete do Bordeaux, Bayonne?
01:04:39 Nacisti postupují po pobřeží. Vyhýbejte se pobřežním silnicím.
01:04:45 -Daleko byste se nedostal!
-Pomalu, seržante!
01:04:48 -Berte ohled na můj krevní tlak!
-A benzín máte?
01:04:52 Benzín přirozeně nemáte! Vemte si tu orazítkovanou poukázku.
01:04:57 Kolega, který má službu dole, v Saint Cyrill, vám na ni vydá
01:05:01 30 litrů benzínu, za normální cenu.
01:05:04 To přichází opravdu z nebe. Jak se vám mohu...
01:05:08 Nemůžete! Jsem "jenom" francouzský četník.
01:05:12 -Mohu vám nějak poděkovat?
-To můžete!
01:05:15 Pozdravujte Anglii a Ameriku od seržanta Jouveta.
01:05:20 ZPÍVÁ SI
01:05:24 Vy jste tak pomalí, pánové! Ztratili jsme v domě tolik času
01:05:28 a určitě jsme polovinu věcí zapomněli.
01:05:30 Rychle, pospěšte si! Zamkněte branku, Tadeuszi!
01:05:34 A teď položte nahoru ty dvě krabice s klobouky!
01:05:38 Takhle ne! To by hned vypadly z auta.
01:05:41 Musíte ještě jednou dovnitř, cheri! Přineste to trojdílné zrcadlo
01:05:46 z krbu a tatínkovu fotografii a z předsíně tenisovou raketu.
01:05:50 V tom je celý problém! Dokonce i plukovník Tadeusz
01:05:53 Boleslav Stjerbinsky z rodu Pupicky přiloží ruku k dílu.
01:05:58 Jacobowští nepřiloží ruku k dílu. Připadají si na to moc nóbl.
01:06:02 Správně, plukovníku. Jacobowští mají na práci lepší věci.
01:06:06 Tu raketu nenoste! Nebudu ji v Londýně potřebovat.
01:06:10 Co jiného mají Jacobowští na práci, než stříhat kupony akcií
01:06:14 a listovat celý den v novinách, jestli se tam o nich píše.
01:06:16 -Co dělají Jacobowští jinak?
-Zázraky!
01:06:20 -Zázraky?
-Zázraky! To máte vědět už z bible.
01:06:23 -Jaké zázraky?
-Zázraky?
01:06:26 Nechci se vychloubat, madam. Zázraky nedělá Jacobowsky,
01:06:30 ale bůh dělá pořád ještě zázraky s Jacobowským.
01:06:34 -Jaké zázraky?
-Do toho vám vůbec nic není.
01:06:37 -Týká se to pouze mne a madam.
-Koňak, Szabuniewiczi! Je mi zle.
01:06:42 Vidíte ten zářící bod tam nahoře? To je anděl, který mě před chvílí
01:06:47 vyhledal a snesl mi benzín z nebe, abych dodržel slib, který jsem dal.
01:06:54 Tenhle papírek znamená benzín. Takové množství, které nás dopraví
01:06:58 do bezpečí, a dostaneme ho přímo od francouzského státu.
01:07:02 Surete nationale, strážnice v Saint Cyrill.
01:07:06 Poukázka na 30 litrů benzínu. To jste musel jet rychle, monsieur!
01:07:11 -Nedovede řídit.
-Vypadáte tak mile, monsieur.
01:07:15 Jaké štěstí, že vás tady máme, Tadeusz a já!
01:07:19 -Jak jste to sakra provedl?
-To není vaše věc, plukovníku.
01:07:23 Věřte prostě na zázraky!
01:07:27 STŘELBA
01:07:30 Ten kulometčík nahoře je nemehlo. Napálil celou salvu do popelnic.
01:07:35 -Dvě dírky...
-To byl kulomet Tadeuszi?
01:07:39 To byl kulomet...
01:07:40 Pak je to pouhá náhoda, že jsme ještě naživu.
01:07:44 To je vždy pouhá náhoda, srdce moje. Více či méně.
01:07:47 Jen žádný strach, madam! Zanedlouho budete v bezpečí.
01:07:52 Pan Jacobowsky káže o nebojácnosti. Slyším správně?
01:07:56 Ženská krása udělá snadno hrdinu i z civilisty.
01:08:00 -Ale jste přitom celý zpocený.
-Na co čekáme? Na další letce?
01:08:06 S potěšením zjišťuji, že pro mě zůstalo jen místečko na podlaze.
01:08:10 Och, monsieur. Jak to uděláme? Nemám něco...
01:08:14 Ne, madam! Nesmíte nic postrádat. Jsem s místečkem velmi spokojen.
01:08:18 -Je to ale strašně nepohodlné.
-Ale zato u vašich nohou.
01:08:22 -Vyměň si místo s Jacobowským!
-Co vás napadá, plukovníku?
01:08:27 Jen si o mě nedělejte starosti! Je mi tu báječně!
01:08:30 Dávejte raději pozor při couvání! Budu mít pevně sevřené zuby.
01:08:35 Proboha, Tadeuszi... Takhle se tu udusíme!
01:08:40 Zařaďte konečně tu zpátečku, můj dobrodinče!
01:08:43 Hlavně pozor na tu zatáčku, plukovníku!
01:08:47 Teď se mi chce umřít ještě méně než kdy jindy. Vive la vie!!
01:09:10 Mám chandru.
01:09:15 Na tyhle silnice nezapomenu...
01:09:18 Na ty mravenčí průvody aut, která se nehýbají z místa...
01:09:24 -Na ty tváře.
-Mám chandru.
01:09:29 Vy máte chandru, Tadeuszi Boleslave, to je novinka!
01:09:33 -Přišel jsem o všechno.
-Přišel jste v Bordeaux
01:09:36 o jednu příležitost. Já jsem přišla o víc.
01:09:39 -O to nejde.
-A kromě toho jsem přišla
01:09:42 o polovinu svých zavazadel. Tak o co jde?
01:09:46 Jsem pro vás, Mariano, mizerný uprchlík mezi miliony uprchlíků.
01:09:54 U vyplundrovaných a vyhladovělých lidí žebrám o potravu, byt, benzín.
01:10:05 -Začínám ztrácet svou hodnotu.
-Přeháníte, příteli!
01:10:09 Potravu, přístřeší, benzín neopatřujete vy, ale...
01:10:14 Ale pan Jacobowsky, já vím. Můj kamarád pan Jacobowsky
01:10:18 je ve svém živlu. Zatímco já musím skrývat svou uniformu.
01:10:21 -Mám strašnou chandru.
-Lepší poklonu pro mě nemáte?
01:10:26 A vy, Mariano, vy ani nevíte, jak jste se vůči mně změnila.
01:10:30 Ne, to už není Tadeusz Boleslav, hulán, s kterým jste strávila
01:10:36 v Paříži tři opojné noci. Je to jen jistý pan Stjerbinsky,
01:10:42 velmi neupravený pán. Ach, co je tohle za život!
01:10:46 A já? Kolik dnů mě už natřásáte v tom hrozném autě?
01:10:52 Kolik dnů mám stále stejné šaty, kolik dnů jsem už neotevřela kufr.
01:10:56 Mým budoárem jsou francouzské příkopy.
01:10:59 Dopustil jsem, abyste strávila jedinou noc mimo pokoj?
01:11:03 Vy jste nedopustil. Samozřejmě. Ale tu smutnou bataille de France
01:11:09 o postel a briožku vyhrává monsieur Jacobowsky.
01:11:13 Kvality agentů a hokynářů! Ženy to přeceňují.
01:11:16 Proč jste tak nespravedlivý? Dělá to přece všechno pro nás.
01:11:22 Jemu v životě nikdo nepomohl. Pozná se to na něm.
01:11:26 Dokonce i za tohle místečko vděčíme jeho jemnocitu.
01:11:30 Konečně se nikde netlačíme, nehrozí nám katastrofa.
01:11:33 Můžeme dýchat beze strachu a nebezpečí.
01:11:35 Szabuniewicz dokáže to samé. Hned uvidíte.
01:11:38 Malou snídaní bych rozhodně nepohrdla.
01:11:53 My vojáci, když nemáme co jíst, tak kouříme. Prosím.
01:11:59 -Jsou vaše recepty vždy tak něžné?
-Vrtá mi hlavou, zda by se krásná
01:12:06 žena mohla zamilovat do něčeho takového jako Jacobowsky.
01:12:10 Proč ne? Když konečně pochopí,
01:12:14 že hlava a srdce jsou důležitější orgány než dlouhé nohy a štíhlý pas!
01:12:20 Patrně budu muset pana Jacobowského zabít.
01:12:25 Odpluje z Bayonne nějaká loď?
01:12:28 Včera večer odplula poslední. Přijeli jsme zase pozdě.
01:12:34 Jako do Bordeaux! Teď zbývá už jen Saint Jean-de-Luz.
01:12:38 -Ale ani prefekt už nemá benzín.
-Máš aspoň něco k jídlu?
01:12:43 Vůbec nic. V Bayonne nezůstala ani skýva chleba.
01:12:48 Restaurace a obchody jsou policejně uzavřené a ke všemu se blíží bouřka.
01:12:54 -Ty kůže líná!
-Jaká kůže líná!
01:12:58 Vy jste spal celou noc na matraci. Já ne.
01:13:08 -Musím se teď natáhnout.
-Ale daleko odtud, abych tě neviděl!
01:13:26 Se Szabuniewiczem to, jak se zdá, nevyšlo.
01:13:30 Mám tedy jen dlouhé nohy a chybí mi hlava a srdce.
01:13:35 -Kdo to říká?
-Zato Jacobowsky má hlavu i srdce.
01:13:39 Je to jinak. Jeden jste protikladem druhého.
01:13:45 -Děkuji, že smím být protikladem.
-Tadeuszi...
01:13:59 Půjdu s vámi tímhle pekelným chaosem až do konce.
01:14:03 A vstoupím kvůli vám na špinavou nákladní loď.
01:14:08 Já, Francouzka, které nic nehrozí.
01:14:13 Do téhle nevinné krabice jsem schovala ty vaše hrozné polské
01:14:16 dokumenty, když jsme na obzoru spatřili německé tanky!
01:14:20 Od té doby neohrožujete jen můj vlastní život,
01:14:24 ale také dvě rozkošná umělecká dílka modistky Yvony.
01:14:33 Marianne!
01:14:38 Marianne! Ani chvíli jsem s vámi nebyl sám!
01:14:42 Ani chvíli! Dovedete si představit, co cítím?!
01:14:49 Přichází Jacobowský.
01:14:55 To je výborný nápad, madam, že jste vystoupila z vozu.
01:14:59 Boží příroda je boží příroda a boží příroda je jako stvořena
01:15:04 pro veselé piknikování.
01:15:07 Jak jste to všechno sehnal, monsieur?
01:15:10 Dnes potkáte v Bayonne tolik dobrých přátel...
01:15:13 Rozhodně jsme se od Němců odpoutali, stojí před námi ještě Tours.
01:15:18 A tak zánik světa na hodinu odložíme a nemysleme na to, že jsme v pasti.
01:15:22 Buďme veselí! Když je Jacobowsky veselý, užírá se Hitler vzteky!
01:15:27 Hitler vede válku výhradně proto, aby se pan Jacobowsky užíral.
01:15:31 Ani nevíte, jak máte pravdu, plukovníku.
01:15:34 Pojďte, plukovníku, rozložíme pléd místo ubrusu. Sem.
01:15:39 Ne, raději sem.
01:15:44 Nejdříve to nevinné zvíře. Mrkvička pro Coca, prosím...
01:15:48 Jsem vám tak vděčná. Konečně dostane nevinný uprchlík Coco něco dobrého.
01:15:55 A my méně nevinní uprchlíci máme tady v termosce horkou černou kávu.
01:16:05 Devět vajec natvrdo, prosím... Salám, 1/4 kg šunky, máslo
01:16:14 a čerstvé dlouhé chleby. Ale ty byly jenom těžko k sehnání.
01:16:23 Tohle bude Szabuniewiczův podíl. Leží támhle chudák unavený,
01:16:27 jako hlídka, která usnula na stráži.
01:16:29 -Doneste mu to jídlo, Tadeuszi!
-Já?
01:16:35 -Copak vám Szabuniewicz nepatří?
-Neměl bych já...?
01:16:43 Vy ne!
01:16:55 Pro vás, madam.
01:17:05 Zatím jste ani jednou nezapomněl přinést mi ráno růže.
01:17:11 -Ať hrozí jakékoli nebezpečí.
-Je to můj skromný dík osudu za to,
01:17:16 že proměnil nejhorší dny mého života v nejkrásnější dny mého života.
01:17:23 Vaše růže jsou pro mě velice důležité, příteli.
01:17:26 Přirozeně růže. Ale příbory chybějí.
01:17:31 Omyl, drahý plukovníku! Tady máme každý svůj talířek,
01:17:37 svůj papírový pohárek, nožík a plechovou vidličku.
01:17:47 Není to jako za sedmero horami, u sedmera trpaslíků?
01:17:50 Sněhurka a... Škoda že neznáte Grimmovy pohádky.
01:17:58 Německá kultura se člověku pořád připomíná. Bohužel.
01:18:02 Grimmovy pohádky? Co je to?
01:18:05 Něco velice půvabného a velice krutého, madam.
01:18:10 Neměli bychom tu krabici na klobouky přece jenom lépe schovat?
01:18:14 -Vy nejíte, Tadeuszi.
-Odmítám jíst.
01:18:19 Odmítnete také pít? Neodmítnete, plukovníku.
01:18:25 Kouzelník začaruje. Hokus pokus fidibus.
01:18:30 -Cognac Réeserve 1911!
-Ale vývrtku zaručeně nemáte!
01:18:40 Stydím se za ty laciné triumfy, které mi dopřáváte, plukovníku!
01:18:45 Pohleďte, prosím, na tento praktický univerzální nástroj: vývrtka,
01:18:51 kleště, otvírák, lžíce na boty a baterka v jednom!
01:18:57 Do papírového kelímku ne, prosím! Z něčeho takového mohou pít
01:19:01 ušlechtilý nápoj pouze barbaři! Do příruční láhve, prosím.
01:19:07 -Plukovníku...
-Prosím...
01:19:11 Trychtýřek...
01:19:21 Připravila jsem ten sendvič správně, monsieur?
01:19:25 Francie musela padnout, aby o mne pečovala kouzelná ženská ruka.
01:19:30 Vy si pijte Réeserve 1911 klidně z papíru, Jacobowsky!
01:19:35 -Vy jste ale komičtí, pánové!
-Protiklady se musejí zničit.
01:19:39 Třeba by se měly navzájem doplňovat.
01:19:48 Když jsme včera v noci spali v táboře v Dex, na těch odporných
01:19:53 matracích, my dva vedle sebe, proč jste na mě pořád tak civěl?
01:19:59 Žasl jsem nad vaší tváří a nad vaším mumláním.
01:20:03 Modlil jsem se růženec. Ze studu před vámi pod dekou.
01:20:08 Máte vždycky tak výhrůžný pohled, když se modlíte?
01:20:11 Vy jste se nemodlil, Jacobowsky, ale upevňoval si řemenem na břicho
01:20:14 tu vaši kazetu. Bál jste se.
01:20:16 V té kazetě jsou moje poslední peníze.
01:20:18 Bál jste se mne! Mlčte!
01:20:22 Pan S. L. Jacobowsky tedy považuje plukovníka Tadeusze Boleslava
01:20:26 z urozeného rodu Pupicky-Stjerbinsky za lumpa, zloděje, vagabunda.
01:20:32 -Ale plukovníku.
-Mlčte! Mlčte!
01:20:37 Ve válce jsem zabíjel muže a v míru opouštěl ženy.
01:20:41 Ale kdo je vagabund? Kdo okouzluje podlézavou laskavostí?
01:20:45 Kdo se snaží získat přízeň ochotou? Hitler má pravdu.
01:20:48 Celá vaše existence není než brát, brát, brát!
01:20:52 Nestrpím, abyste takhle mluvil o našem příteli!
01:20:56 -Tak ho už obejměte.
-Vzala jsem na sebe tohle všechno
01:21:00 dobrovolně. Chcete mě za to trestat?
01:21:05 Zúčtujeme spolu, až budeme sami, Jacobowsky.
01:21:12 Tedy na vašem místě bych o účtech raději moc nemluvil, plukovníku.
01:21:16 Buďte zticha! Někdo jde.
01:21:21 Přestaňte pít. Stejně tolik nesnesete!
01:21:39 Dobré jitro, jestli panstvo nerušíme.
01:21:44 -Kdo vlastně jste?
-Vlastně? Když už se mě ptáte.
01:21:50 -Jsem vlastně věčný žid.
-Věčný žid?
01:21:56 -Myslel jsem si, že jste starší.
-Každý dělá, co může.
01:22:00 Když se někdo dožije dvou tisíc let, vypadá přibližně tak jako já.
01:22:06 Proč poškubáváte pořád ústy? To se smějete?
01:22:09 Smějte se dva tisíce let stejnému vtipu!
01:22:14 Stáhnu obličej k smíchu, ale uprostřed se zarazím,
01:22:19 protože se nemůžu smát.
01:22:25 -Přistupte blíž, důstojný otče.
-Ach promiňte.
01:22:29 Zapomněl jsem ho představit. To je Svatý František.
01:22:33 Neposlouchejte ho! Je to člověk, který si tropí žerty z utrpení.
01:22:40 Bůh nás stvořil, abychom žili jako bratři a sestry v lásce a radosti.
01:22:46 -Nikoli v zatvrzelé pýše.
-Vidím dva protiklady,
01:22:50 které spolu docela dobře vycházejí.
01:22:53 Dopřejte protikladům, aby náležitě zestárly, pak se spolu sejdou
01:22:58 jako přímky v nekonečnu.
01:23:03 -Nechcete se posadit, pánové?
-Posadit se? Ne.
01:23:06 Jestli nám však chcete pomoci při útěku trochou peněz...
01:23:10 Zásoby se bohužel tenčí..
01:23:15 Co je to?
01:23:17 Čestná medaile Mezinárodního klubu proti motorizaci světa.
01:23:21 ...proti motorizaci světa? Můžeme vám poděkovat zprávami.
01:23:31 Ve Wiesbadenu bude uzavřeno příměří. Němci obsadí valnou část Francie
01:23:39 a celé pobřeží. Zbývá jen chvilička než budou tady.
01:23:44 Předsunuté oddíly už obcházejí obecní úřady se jmény lidí,
01:23:50 kteří mají být vydáni. Existují dvě možnosti.
01:23:56 -Dvě možnosti.
-Buď se vrátit do nitra Francie.
01:23:59 To je špatné. Anebo se pokusit sehnat v Bayonne potřebná víza
01:24:02 a přejít po mostě do Španělska.
01:24:04 Nebo Saint Jean-de-Luz k moři. Když bude nejhůř.
01:24:07 Kdoví? Moře je věčná hádanka.
01:24:12 Ctihodný otče, nemám na silnicích co pohledávat. Jsem Francouzka.
01:24:20 Vedu velice hříšný život. Už dlouho jsem nebyla na mši a u zpovědi.
01:24:28 Myslete na mne ve svých modlitbách. Dal byste mi, prosím, požehnání?
01:24:36 Bůh vám žehnej, dcero! Vaše hříchy vám odpustí.
01:24:44 Vyplývají z lehkovážnosti srdce, nikoli ze zlé vůle.
01:24:52 Do Bayonne, pátere! Máme nejvyšší čas.
01:25:01 -Jdu do auta. Nechoďte za mnou!
-Mariano. Srdce moje!
01:25:03 -Dovolte, abych vám vysvětlil...
-Chtěla bych být sama.
01:25:06 -Zůstaňte tady, Stjerbinsky!
-Odkdy mi poroučíte?
01:25:12 Tady je váš důstojnický batoh.
01:25:15 Domnívám se, že v něm nejsou jen vaše košile a spodky.
01:25:17 To bych řekl! Třeba taky dva vojenské revolvery.
01:25:20 Žádám vás, abyste všechno, co by vás mohlo identifikovat,
01:25:24 hodil okamžitě do potoka. Na vaši hlavu je vypsána odměna.
01:25:27 Koho chytí s vámi, ten je na tom stejně.
01:25:29 -Vaše smrt by byla naší smrtí.
-Vy smrt přeceňujete, Jacobowsky.
01:25:33 -Člověk má jen jeden život.
-Chyba!
01:25:37 Člověk má dva životy. Nesmrtelnému životu nemůžou náckové nic udělat.
01:25:44 -Já visím na svém smrtelném životě.
-V tom je to svinstvo.
01:25:49 Jestli gestapo najde váš batoh, jsme všichni ztraceni.
01:25:53 Bůh by nezařídil přírodu tak, abychom se směli navzájem zabíjet,
01:25:58 kdyby naše pozemská smrt byla skutečnou smrtí.
01:26:04 -Náboženství pro zabijáky!
-Náboženství pro kavalíry.
01:26:10 Když zemřu, tak žiju. A proto miluju útok s tasenou šavlí
01:26:14 proti kulometům. Ano a čest...
01:26:17 ...ten nádherný pocit, že moje duše nemá špinavé nohy.
01:26:22 Proč tak křičíte?
01:26:25 Nezlobte se, srdce moje! Jen se tu o něčem domlouváme.
01:26:30 Vrátím vám to, co vám Hitler vzal: Čest, Jacobowsky.
01:26:36 -Co s tím?
-Urážíte mě svou existencí.
01:26:40 Proto od vás vyžaduji satisfakci dvojím výstřelem.
01:26:44 Sním, či bdím? Němci obsazují pobřeží.
01:26:47 -Jsme v pasti a čeká mě souboj.
-Jsem fér!
01:26:50 Dal jsem vám celou láhev koňaku náskok.
01:26:54 Můžete mě zastřelit na 12 kroků. Budeme losovat, kdo vystřelí první.
01:26:58 -Přijímáte?
-Přijímám.
01:27:00 -Jen mi vysvětlete mechanismus.
-Takhle. Tady je pojistka...
01:27:07 Pane plukovníku, madam, už nás mají, náckové!!
01:27:11 -Utíkejte! Prosím vás utíkejte!
-Je pozdě. Támhle.
01:27:15 -Mám 24 nábojů!
-Jenom teď nevyvádějte, dobrodinče!
01:27:20 Tadeuszi! Vzpamatujte se, můj drahý!
01:27:21 -Vezmu jich šest sebou...
-Myslete na Marianu!
01:27:25 Nesmíte promluvit ani slovo, ani slovíčko. Pomozte mi!
01:27:28 -Pomozte mu!
-Mohu pomoci sám sobě?
01:27:31 -Spravedlivý bože, ta krabice!
-Sesednout! Nehýbejte se!
01:27:38 Mám co činit s francouzskými státními občany?
01:27:41 -Já jsem, monsieur.
-Rozkaz mě nutí, milostivá paní,
01:27:45 abych vás a vaši společnost zadržel. Zároveň jsem dostal striktní pokyn,
01:27:50 abych s obyvateli nepřátelské země jednal s vybranou zdvořilostí.
01:27:54 -Jaký rozkaz?
-Máme se rozptýlit a pročesat les.
01:27:58 -Cože máte?
-Rozptýlit se.
01:28:01 -A pročesat. Za námi jede UBK.
-UBK, ach bože. A kdo jste vy, pane?
01:28:12 Já jsem turista, který čeká na uniformu.
01:28:15 Nemusíte se ničeho obávat, milostivá paní.
01:28:19 Naše jednání není namířeno proti mírumilovným francouzským občanům,
01:28:22 ale proti politickým zločincům, zejména proti příslušníkům takzvané
01:28:27 československé a polské armády z táborů v Angers a Agde.
01:28:31 Prosím, abyste se legitimovali. Vy nejdřív!
01:28:37 -Nejsem voják.
-To vidím.
01:28:41 Jacobowsky. To je jasné. Žid. Bývalý německý příslušník.
01:28:49 Vyobcovaný. Cizopasník na těle lidstva.
01:28:54 -To je všechno? Smím odejít?
-Ano, jako opice na řetízku.
01:29:01 -Nám neuniknete.
-Další. Národnost?
01:29:06 -Polák.
-Aha, Polák! Už to je podezřelé!
01:29:11 Uvidíme. Szabuniewicz.
01:29:17 Š jako špion, ne, to ne, píše se to s z...
01:29:22 Seversky Ludomir, nadporučík, Spinicz Alois, kapitán,
01:29:27 Sikorsky, generál, Stjerbinsky, Tadeusz Boleslav, plukovník.
01:29:33 -Nemám vás tu. Povolání?
-Masér, dezinfektor, exterminátor
01:29:39 a výpomocný dozorce v blázinci.
01:29:43 -Dozorce v blázinci?
-Je to tam všechno zapsané.
01:29:46 Milostivá slečna či milostivá paní. Madam Mariana Deloupová...
01:29:52 -Provdaná Deloupová?
-Jsem... byla jsem vdaná.
01:29:55 -Tady leží zesnulý manžel té dámy.
-Cože?
01:29:59 Promiňte! Přeřekl jsem se. Zesnulý manžel té dámy do určité
01:30:03 míry žije. A přece je ta dáma svým způsobem vdova.
01:30:07 Proč by jinak cestovala s dozorcem z blázince?
01:30:11 -Aha. Ten pán je jaksi...
-Rád bych viděl jeho doklady.
01:30:15 Doklady? Vy nevíte, co se stalo? Bylo to ve všech novinách.
01:30:20 Když vaši letci bombardovali blázinec v Nantes, tak se pacienti
01:30:24 rozutekli do ulic, vyběhli do polí. Hodně jich zahynulo.
01:30:27 Jen malou část se podařilo pochytat. Madam Deloupové se za pomoci tohoto
01:30:31 odborníka podařilo objevit svého manžela. Ale v jakém stavu?
01:30:34 Byl napůl zapadlý do rašeliniště.
01:30:36 Poslyšte, kdo se tu s vámi vlastně baví, vy Iciku?
01:30:41 Napůl zapadlý do rašeliniště. Jen v ústavním pyžamu.
01:30:45 Museli jsme ho hodiny uklidňovat. Pak jsme mu ve městě koupili oblek.
01:30:49 Rozhodla jsem se, že se o něho budu sama starat v sanatoriu
01:30:52 v Saint Jean-de-Luz, za pomoci pana Szabuniewicze.
01:30:55 Můžu potvrdit každé slovo. Jako odborník.
01:31:00 Tak co, jak se vede, dobrý muži? Francouzům od nás nic nehrozí.
01:31:07 -Nemluvte na něj, proboha!
-Snadno se rozzuří. To byste žasli!
01:31:12 To nic můj anděli! Neměj strach! Nikdo ti nezkřiví ani vlásek.
01:31:17 Budu tě ochraňovat, já, Mariana! Půjdeme spolu, kam budeš chtít.
01:31:23 -Copak on neumí mluvit?
-Mluví obvykle jen sám se sebou.
01:31:28 -Můžu potvrdit... Jako odborník.
-Nějak se mi to nelíbí.
01:31:33 Potřebovali bychom si to ověřit. Třeba se najde něco v zavazadlech.
01:31:37 Zbytek mých zavazadel je v autě. Pacient nemá nic.
01:31:40 -Všechno je otevřené, monsieur!
-Quandt a Scherr, prohledejte to!
01:31:44 Jděte hlavně po papírech! Cítíte tu prašivinu? A trois.
01:31:52 -A trois?
-Francouzský trojúhelník.
01:31:55 Každá Francouzka spí se dvěma muži, pravidelně.
01:31:58 Ale tohle je prznění rasy! Účty, samé účty.
01:32:04 -Pan Jacobowsky platí, že?
-Považujete tohoto Deloupa
01:32:08 za převlečeného důstojníka okupovaných národů?
01:32:11 -Jestli ne, dám rozkaz k odjezdu.
-Ještě jsem si neučinil názor.
01:32:15 -Co si o něm myslíte vy?
-Myslet není moje věc.
01:32:20 Na tohle mám rentgenový pohled! Podívejte na tu vykotlanou vizáž.
01:32:25 Klinický případ narušení čistého árijce židovským elementem.
01:32:33 S prominutím, pane turisto. Nechci předbíhat rasový úřad.
01:32:38 Ale loupe znamená francouzsky vlk. Deloupe, fila de loupe, vlčí syn.
01:32:44 Vlci a vlčí synové nebývají ani ve Francii árijci...
01:32:55 Vlčí syn?! Hned jsem cítil, že je tady něco v nepořádku.
01:33:05 -Co je tohle?
-To je krabice na klobouky.
01:33:11 -A co je v té krabici na klobouky?
-Co může být v krabici na klobouky?
01:33:16 Klobouky. Mám ji otevřít, monsieur?
01:33:22 Jsem voják, nikoli celník.
01:33:25 Jsou v ní dva klobouky, dvě prací blůzy, punčochy, svetr, tenisky.
01:33:29 Tenisky? Dovolíte...
01:33:41 Koukejte mě pustit, raple zatracená! Víckrát mě už nepokoušete...
01:33:45 Záchvat! Tady to máte! Záchvat! Nesnáší ani jméno Vlčí syn.
01:33:49 Já to nevydržím. Já už nemůžu. Já už nemůžu...
01:33:56 Ta nešťastná žena... Vodu! Pomozte!
01:34:00 Není nablízku váš plukovní lékař?
01:34:03 Kde je ta vybraná zdvořilost k francouzskému obyvatelstvu?
01:34:05 -Je mi velice líto, milostivá.
-Vidíte, vaší paní se nic nestane.
01:34:09 Pojedeme domů a tam vám hezky píchneme injekci.
01:34:13 Tak dělejte, dělejte, ošetřovateli.
01:34:15 Zavezte toho nebezpečného pacienta co nejrychleji na nejbližší kliniku.
01:34:19 To je právě ten problém. Auto madam Deloupové nemůže dorazit k cíli,
01:34:22 protože v něm není už benzín. Je v koncích jako celá Francie.
01:34:28 Jen vy můžete té Francouzce rytířsky pomoci.
01:34:34 Šikovateli, nalijte dámě do auta 20 litrů našeho benzínu!
01:34:40 Ale pohyb, pohyb!
01:34:45 Něco se mi na tom nelíbí. Ten muž by měl být pod dozorem.
01:34:53 Přes sebelepší organizaci nemám v oddíle, jemuž velím,
01:34:57 ani psychiatra, ani svěrací kazajku. To je záležitost UBK.
01:35:05 Je to záležitost UBK. Všichni zůstanou pěkně na řetízku!
01:35:13 Nasednout! Směr vpravo vpříč, pokračovat v pročesávání lesa!
01:35:42 -Jdou na něj mdloby.
-Už to přešlo. Je to v pořádku.
01:35:47 Nejdřív je člověk v pařátech brontosaura a potom dostane
01:35:53 nejkrásnější polibek v životě. Na nervózního člověka je toho moc.
01:36:01 -Jacobowsky, udělal jste...
-Ten největší zázrak ve svém životě.
01:36:07 Sehnal jsem opět benzín, tentokrát přímo od ďábla.
01:36:12 Udělal jste víc. Zachránil jste svému velkému protikladu život.
01:36:19 Zničil mě! Připadám si jako nepohřbená mrtvola.
01:36:24 Tadeuszi! Radujte se ze života! Je dočista nový.
01:36:29 -Já se raduji, ano, raduji se.
-A já bych šel nejraději
01:36:34 těm náckům naproti s vyznamenáními na prsou a vydal se jim do rukou.
01:36:40 Mohl jste mlčet a klidně přihlížet, jak mě nacisté zatknou nebo zabijí.
01:36:45 -Proč jste nemlčel?
-Nevím. To všechno ta inspirace.
01:36:49 Nechte mě být! Zůstaňte s Jacobowským, Mariano!
01:36:55 Mariana by zůstala s Jacobowským, kdyby Jacobowsky nebyl trubadúr.
01:37:01 A kdyby bral, co mu nepatří, jak jste se prve vyjádřil.
01:37:05 Ale Jacobowsky je ztracený, i když zůstane naživu.
01:37:09 Emigrant na celé planetě. Má ženu svého srdce vystavit ponížení?
01:37:15 Nikdy! Stjerbinsky není ztracený, Mariano.
01:37:18 Přátelé, podejte si ruce... Přátelé!
01:37:21 Vojáci prohledávají les a celý svět. Příště uvízneme v síti.
01:37:25 -Ještě jeden den. A pak přijede UBK.
-Co je to UBK?
01:37:30 -U... B... K...
-Co je to U - B - K ?
01:37:34 Nevím. Vím jen, že se naše cesty rozejdou.
01:37:38 Vy odjedete tímto autem s plukovníkem do Saint Jean-de-Luz
01:37:41 a budete shánět loď. Já dojdu ten kousek do Bayonne pěšky
01:37:45 a budu shánět víza do Španělska. Dejte věci do vozu, Szabuniewiczi!
01:37:50 Já vám nerozumím. Co to všechno znamená?
01:37:53 Lékař mi doporučoval pohyb. Musím udělat něco pro své zdraví.
01:38:00 V téhle bouřce a dešti?
01:38:03 V dešti vyrostete, říkala nám matka jako dětem.
01:38:07 Buď zdráv, Szabuniewiczi! A teď na neviděnou, Mariano!
01:38:14 Ale to přece nejde! Přemluvte ho, Tadeuszi!
01:38:17 Mlčte, Stjerbinsky, ani slovo!
01:38:20 Byl bych rád, kdybych vás v životě už neslyšel!
01:38:24 Jeďte! Jeďte! Tak jeďte, plukovníku, brzdu, plyn!
01:38:29 ZVUK MOTORU
01:38:38 Vyroste člověk opravdu?
01:38:50 Vývrtka, kleště, lžíce na boty a baterka v jednom!
01:39:01 S tímhle geniálním patentem moderní techniky jsem chtěl založit
01:39:05 svoji existenci číslo čtyři v Praze.
01:39:09 No... Zkrachoval jsem.
01:39:19 Z RÁDIA Národ nedostál svému úkolu.
01:39:29 Zaveden k propasti politickými šarlatány, nesvědomitými obchodníky,
01:39:37 opotřebovanými politiky a idejemi, chápal se jen váhavě zbraní.
01:39:52 Francouzové! Zřekněte se zlotřilé minulosti!
01:40:00 Podílejte se na budování nové Evropy.
01:40:07 Nemůže tu nezničitelnou mrtvolu někdo umlčet?
01:40:11 -Já.
-Je to pořád ještě předseda vlády.
01:40:14 Já bych byl opatrnější.
01:40:17 Černou kávu, Clairone, s rumem. Potřebuji si pozvednout morálku.
01:40:24 Že to je náš slunný oblíbenec madam Bouffierové z hotelu
01:40:28 Mon Repos et de la Rose? Slunně zrovna nevypadáte!
01:40:33 Dostal jste se obdivuhodně daleko, pane, pěšky!
01:40:37 -Ale Paříž jste s sebou nepřivedl!
-Paříž je všude, kde jsem já!
01:40:44 A ten druhý pán? Nedá si taky kávu s rumem? Spí už nejmíň hodinu.
01:40:49 Hej, Kammitzere. Nechme ho spát. Nemá moji náturu.
01:40:55 Prostáli jsme spolu tři dny a noci ve frontách před konzuláty.
01:41:01 -A přitom je ten chudák génius.
-Tenhle?!
01:41:04 Vy jste nikdy neslyšel o generálním intendantu Siegriedu Kammitzerovi?
01:41:09 Měl byste ho vidět, když diriguje Beethovenovu Devátou...
01:41:14 Ta nádherná německá hudba.
01:41:17 Proklínám Beethovena i Wagnera! Proklínám německou hudbu!
01:41:23 Já jsem vytrpěl víc než vy. Ale rozum by člověk ztratit neměl.
01:41:27 -A co hledáte v téhle díře?
-Nevím. Nějaký konec.
01:41:32 Člověk přichází na svět bez úsměvu. Opouští ho bez úsměvu. A mezitím.
01:41:38 -A mezitím potřebuje pas.
-Smím hodit minci do té muziky?
01:41:44 Tady máš pět sous, abys dal konečně pokoj.
01:41:50 Vy nemáte pas? V Bayonne jsem pro sebe a pro
01:41:55 Kammitzera sehnal dva vzácné pasy jedné exotické zemičky.
01:42:00 Ale mezi mnou a mou patrně půvabnou novou vlastí leží několik států.
01:42:06 Abychom jimi mohli projet, potřebujeme jejich víza.
01:42:11 Tranzitánie číslo jedna, číslo dvě, číslo tři.
01:42:15 Já tam nedosáhnu.
01:42:17 To je jeden z nemnoha případů, kdy se dá něco dělat.
01:42:30 Tak se přece nedá nic dělat. Tak to chodí s našimi nadějemi.
01:42:36 No a co? Povídejte! Jak to bylo s vašimi vízy?
01:42:40 Tranzitánie číslo jedna, dvě a tři. Kammitzer by vám to vyprávěl lépe.
01:42:47 Tranzitánie číslo jedna dá povolení k průjezdu, jen když ho předtím
01:42:51 daly číslo tři a dvě. Bojoval jsem za sebe a Kammitzera jako lev.
01:42:56 Ale vždy, když jsme sehnali vízum jedné zemičky, prohlásili ostatní
01:43:00 víza za neplatná. Kolotoč marnosti! Jako zázrakem se mi podařilo
01:43:05 proniknout od čísla tři až k číslu jedna.
01:43:08 V pasech zářila všechna razítka. Už jsem se viděl za hranicemi...
01:43:11 -Zavřeli hranice, ne?
-Ne. Konzul číslo jedna se zbláznil.
01:43:18 Léto roku 1940 mu připadalo příliš chladné a práce příliš náročná.
01:43:24 Rozdělal si v krbu oheň a hodil tam všechny naše pasy a doklady.
01:43:28 A volal: Heil Hitler! Topím si lidmi!
01:43:33 A topil si lidmi. Protože co je člověk bez papírů!
01:43:37 Tak nahý není kojenec, tak nahá není ani kostra pod zemí.
01:43:43 Přičemž ta kostra má onu přednost, že ji nemůže nikdo zabít.
01:43:47 -Že, Kammitzere?
-Váš přítel má ale zdravý spánek!
01:43:50 Kammitzere! Slyšíte mě? Proberte se!
01:44:02 Tak je to tedy, Kammitzere? Nemohl jste se dočkat...
01:44:05 -Co se stalo?
-Někdo tu spáchal sebevraždu.
01:44:08 -Kvůli spáleným pasům.
-Zavolejte lékaře.
01:44:10 -Lékaře už volat nemusíme.
-Co se děje?
01:44:14 Kdo mi tu zas dělá nepříjemnosti?
01:44:19 -Nedotýkejte se ho, prosím vás.
-Nedívej se tam, chlapče!
01:44:24 -Má opravdu rysy génia.
-Třeba slyší hudbu. Vypadá tak.
01:44:36 Doufám, Kammitzere, že tam už žádná víza nepotřebujete.
01:44:43 HLUK
01:44:45 -Co je to?
-Razie!
01:44:47 -Razie!
-Policejní auta...
01:44:49 -Budou odvážet rukojmí.
-Třeba ještě utečeme.
01:44:52 -Clairone, spusťte okenice!
-To nesmím.
01:44:54 Prosím, abyste nedělali paniku a nekladli odpor.
01:44:56 Zachovejte rozvahu, messieurs-dames, nedá se nic dělat, musíte s námi.
01:45:00 -Čím rychleji, tím lépe.
-Tatínku. tatínku.
01:45:02 Co to znamená? . Nic jsem neudělal.
01:45:04 -Sebevrah. Támhle. Sebevrah.
-No a?
01:45:08 Dnes odpoledne sedmnáctý. Máme ten případ vyšetřovat?
01:45:10 Ne. Mrtvé židy přímo milujeme. Dejte ho odnést!
01:45:13 -Na náklaďák s ostatními?
-Mám snad objednat mercedesku?
01:45:16 -Prosím, monsieur! Nezdržujte!
-Mému chlapci je deset let.
01:45:20 -Matka zemřela. Kde ho mám nechat?
-Ptá se, kde má nechat dítě?
01:45:24 Odvezeme ho do školky s bazénem a houpacími koníčky.
01:45:27 Další. Tak bude to?!
01:45:31 -Jsem Francouz a tohle je moje země.
-Co po mně chcete?
01:45:36 Moje vina to není. Dělám to z donucení.
01:45:41 Nedělejte mi potíže, monsieur!
01:45:49 Osobní propustka wiesbadenské komise pro uzavření příměří.
01:45:53 A hrome! Děkuju!
01:46:00 -Clairone, ještě jeden Pernod!
-My se známe z Paříže, monsieur.
01:46:06 Je mi líto.
01:46:08 Znám bohužel příliš mnoho zrádců a politických vrtichvostů...
01:46:12 Jednám jménem maršála...
01:46:19 -Nachytal jste dost much, vy.
-Proč právě much?
01:46:24 Protože jste pavouk!
01:46:29 Podívejte se ještě na záchod!
01:46:41 Nikdo tam není.
01:46:44 Dobře.
01:46:47 Clairone, vy můžete zůstat...
01:46:59 Nevysvobodil byste toho muže z dámské toalety, Clairone?
01:47:06 Půjde za ostatními?
01:47:08 Myslíte si vážně, že chytám mouchy jako ten blbeček od gestapa?
01:47:13 Ve Wiesbadenu se nezajímají o mouchy.
01:47:18 Pojďte ven, pane. Máte štěstí.
01:47:23 Nenazývejte štěstím to, co je výsledkem vědeckého
01:47:27 pozorování a uvažování. Jako člověk dlouhá léta
01:47:31 pronásledovaný jsem zjistil, že mužské bytosti, i policisté,
01:47:35 se podvědomě ostýchají vstoupit do místnůstek vyhrazených dámám.
01:47:40 Tento nový psychologický objev mi zachránil už dvakrát život.
01:47:45 BOUCHÁNÍ NA DVEŘE
01:47:47 Možná dokonce i potřetí.
01:47:54 Je zavřeno!
01:47:58 Nemůžete přece odmítnout slepce, v téhle mlze.
01:48:02 Slepec nevidí v mlze o nic hůř než bez ní.
01:48:05 Mluvím s panem Claironem? Posílají nás za vámi.
01:48:10 Za mnou nikdo nikoho neposílá! O ničem nevím!
01:48:13 Nechci s tím nic mít! Táhněte k čertu!
01:48:16 Jděte otevřít, Clairone. Už dva dny se honím za slepcem.
01:48:23 BOUCHÁNÍ NA DVEŘE Okamžik!
01:48:25 -Můžu do kuchyně?
-Co tam chcete?
01:48:28 Uvařit si grog podle vlastního receptu. Máte arak?
01:48:31 Jen proto, monsieur?
01:48:33 Kromě toho bych taky rád věděl, zda je ten slepec opravdu slepý.
01:48:38 A to všechno v mé kavárně! Udělali byste líp,
01:48:41 kdybyste zůstali venku! Za dvacet minut začne příměří.
01:48:44 Pro mě je příměří pořád. Horký čaj pro dámu.
01:48:47 A pro mě nejstarší koňak. A sklenku vody.
01:48:52 Je opravdu slepý...
01:48:56 Vidíte, je to hloupost, není tu ani noha!
01:49:02 A jak by mohla kotvit spojenecká loď v přístavu, který obsadili Němci?
01:49:06 Hloupost je to, hloupost!
01:49:08 Dáma, která mi podstrčila ten lísteček, je...
01:49:10 Byl tedy kdo? Kněz? Žena? Jednoruký muž?
01:49:13 -Osoba s jednou šedou rukavičkou.
-Povídačky! Nic než povídačky.
01:49:16 Já nad vámi žasnu, Tadeuszi... Tak snadno se vzdáváte?
01:49:22 -Vy, pán života?
-Tohle není boj Stjerbinského.
01:49:25 Tohle je boj Jacobowského. Jacobowsky je pánem tohoto života.
01:49:29 -Jacobowsky.
-Klesal jsem stupínek po stupínku.
01:49:33 Nejdřív jsem byl blázen. Teď slepec. A zítra možná mrzák.
01:49:38 Když na mě pohlédne vrátný, podívám se stranou.
01:49:41 Když někdo zaťuká, leknu se. Když pochodují náckové po náměstí,
01:49:45 rozbuší se mi srdce! Mně! Mně! Jsem nakažen strachem
01:49:51 ponížených a pronásledovaných. Jacobowsky mě nakazil.
01:49:55 -Visím na životě.
-Zakázala jsem vám,
01:49:58 abyste pořád opakoval jeho jméno! Myšlenka na něj mi svírá srdce.
01:50:02 -Kde asi je? Neměli jsme ho tehdy...
-Ten nás nepotřebuje.
01:50:06 Je dávno za hranicemi. Ten už buduje svou šestou či sedmou existenci.
01:50:11 -Dej bůh!
-Ale já nejsem Jacobowsky.
01:50:15 Jsem nervózní člověk, nejsem voják. Ztratil jsem chuť bojovat.
01:50:25 Zato já jsem dostala chuť bojovat.
01:50:29 Nejradši bych vyhazovala do vzduchu mosty a koleje!
01:50:33 -Nejradši bych celý den křičela.
-V téhle době je lepší mluvit tiše.
01:50:37 -Proč? Nikdo tu přece není.
-Jsem já nikdo?
01:50:50 A co horšího, klesl jsem ve vašich očích, Mariano, ve své slabosti.
01:50:59 Nic nemůže být hezčí než slabost silného muže...
01:51:03 V Paříži... vzpomínáte si? Kde je Stjerbinský z Paříže?
01:51:10 Kde je Mariana z Paříže?
01:51:14 -Pláčete pro Jacobowského?
-Pláču pro Francii.
01:51:20 Mariano! Jste moje první láska!
01:51:26 Miluji vás víc než svoji drahou matku. Ale měla byste mě opustit...
01:51:32 -Neopustím, dokud mě potřebujete.
-Jen dokud vás potřebuji?
01:51:39 Vydala jsem se s vámi na tento útěk jako na frivolní cestu.
01:51:49 Teď jsem se dověděla, co se s námi lidmi může všechno dít.
01:51:54 Dřív nesli odpovědnost za můj život jiní lidé.
01:51:58 Teď se cítím já odpovědná za váš. V Saint Cyrill jsem byla zamilovaná.
01:52:05 Teď vás miluji, Tadeuszi.
01:52:12 Mariano. Jestli to přežiju, stanete se před bohem mojí ženou.
01:52:21 Jakým akcentem to pan hovoří? Zajímá mě to.
01:52:25 Bezesporu slovanským. Že by polským?
01:52:29 Clairone! Voda se vaří. Zůstaňte v kuchyni, dokud se nevyvaří.
01:52:38 -Šedivá rukavička!
-Slepec s černými brýlemi.
01:52:44 Moc na slepce nevypadáte, plukovníku Stjerbinsky.
01:52:47 Commander Wright z Královského námořnictva.
01:52:51 Dostali jsme o vás rádiovou zprávu z Londýna. Na naší malé korvetě,
01:52:56 ukryté v zátoce, je už jedenáct anglických, polských a českých
01:52:59 důstojníků, které jsem v posledních dnech objevil a dopravil na palubu.
01:53:03 Na lodi zbývají jen dvě volná místa. Ten druhý pán asi padl do léčky.
01:53:07 Nemůžu už čekat. Počasí je zatraceně nepříznivé.
01:53:11 -Nejsem sám. Doprovází mě.
-Vaše žena.
01:53:14 Cesta nebude pro madam potěšení. Takže jsme kompletní. A teď pozor!
01:53:20 Kavárník je spolehlivý, ale francouzská policie mě varovala.
01:53:25 Stůjte přesně ve čtyři hodiny ráno na molu de Nivelle!
01:53:29 Vy a vaše žena! Nikomu ani slovo! Jestli je vám život milý...
01:53:35 -Clairone, účet!
-Ano, prosím...
01:53:38 Jeden grog, šest Pernodů, tři vermuty s bitrem a jeden Biscuit..
01:53:43 -Bon soir.
-Děkuji vám, svatá Matko boží
01:53:46 Čenstochovská, za tuto milost. A vám, Mariano, moje ženo.
01:53:53 Clairone! Nezapomeňte na toho muže, co sedí vedle.
01:54:01 Zmeškáte loď, monsieur!
01:54:08 Vidíte, takový je člověk. Já vám na tom dámském záchodku
01:54:13 spokojeně usnul, jako bych byl už mrtvý. Šťastný Kammitzer!
01:54:19 -Jacobowsky!
-Mariano!
01:54:24 Tak vás přece ještě vidím!
01:54:28 Buďte tak hodná a divte se trochu, že jsem ještě naživu!
01:54:31 Proboha! Vy jste ještě ve Francii? Toho jsem se bála. Proč?
01:54:34 Proč? Mé konto u boha je vyčerpané. Pětkrát utíkat?
01:54:41 -To je na jeden život příliš!
-Vy se taky vzdáváte?
01:54:46 -Jako plukovník?
-Nevzdávám se.
01:54:49 Chci jen všechno nést a nebránit se.
01:54:54 Před chvílí jsem viděla auto, na kterém vezli nevinné lidi.
01:54:59 Zažila jsem, jak z mého penzionu vyvlekli všechny židy
01:55:03 a rodičům vzali děti. Uši mi ještě zaléhají tím nářkem.
01:55:09 HRAJE ORCHESTRION
01:55:13 -Co je to?
-Jeden z menších zázraků.
01:55:18 Před chvilkou tam jeden chlapec vhodil pět sous.
01:55:22 A orchestrion si to celou dobu rozmýšlel. Ubohé dítě.
01:55:29 A teď si laskavě poslechněte moji labutí píseň, Mariano.
01:55:34 Toto jsou dvě možnosti nepřetržitě bloudícího Jacobowského.
01:55:39 Buď řečeného Jacobowského Francouzi zavřou, protože nemá papíry,
01:55:43 nebo ho vydají nacistům. Jestli ho Francouzi zavřou,
01:55:48 bude to ještě dobré.
01:55:50 Jestli ho vydají nacistům, nastanou dvě možnosti.
01:55:52 Buď nacisté zavřou Jacobowského do tábora v Gurs, anebo ho se sto
01:55:56 tisíci jiných odvlečou do Polska. Jestli ho zavřou do tábora v Gurs,
01:55:59 bude to ještě dobré.
01:56:01 Jestli ho odvlečou do Polska, nastanou dvě možnosti.
01:56:05 Buď nacisté řečeného Jacobowského rychle zabijí, nebo umučí k smrti.
01:56:11 Jestli ho rychle zabijí, bude to ještě dobré.
01:56:14 Jestli ho pomalu umučí, nastanou dvě možnosti.
01:56:17 -Buď ho zaživa pohřbí až po hlavu.
-Dost! To se nestane.
01:56:23 -Tadeuszi...
-Něco mě napadá.
01:56:26 Nemám rád, plukovníku, když vás něco napadá.
01:56:30 Existuje pro vás ještě třetí možnost, Jacobowsky.
01:56:33 Ano, Tadeuszi, ta existuje!
01:56:35 SIRÉNA
01:56:37 -Příměří, messieurs-dames.
-Kde by se vzala třetí možnost?
01:56:44 Venku, v té černé boží mlze. Pojďte, Jacobowský! Platí on.
01:57:07 Řekli mi: Ve tři hodiny ráno na molu de Nivelle!
01:57:12 Je příměří. Koho dopadnou na ulici, toho... A já trestuhodný optimista
01:57:18 tomu bláznovi zase naletím. Plížím se sem jako indián...
01:57:22 Kdyby mi tohle někdo řekl před čtrnácti dny...
01:57:27 Proč jste nás vzal s sebou, pane, z Paříže?
01:57:32 To je správná otázka. Abychom vysvětlili své
01:57:37 nevysvětlitelné pitomosti, odvoláváme se často na predestinaci.
01:57:44 Vy vážně nevíte, Szabuniewiczi, proč tady už hodinu sedíme?
01:57:47 Rozkaz je rozkaz. Neuvažuju o něm.
01:57:52 Přece nejste hloupý, Szabuniewiczi. Nedělá vám starost, co s vámi bude?
01:58:02 To je ta výhoda, pane, když člověk někomu patří. Staraj se druhý.
01:58:11 Možná poplaveme někam do Anglie... Nebo do Ameriky...
01:58:18 Neumím plavat. V mé rodině byl tělesný trénink
01:58:23 bohužel opomíjen ve prospěch zcela neužitečné inteligence.
01:58:28 Stal jsem se monogamní jako andulka.
01:58:32 Dřív ženy obtěžovaly svým navždy a navěky mne.
01:58:35 Teď trápím já vás, Mariano. Navždy a navěky! Ano?
01:58:39 -Jsem docela nový Stjerbinsky.
-Před tak nebezpečným dobrodružstvím
01:58:43 musí být člověk praktický, nikoliv slavnostní.
01:58:47 Jsem ve své lásce netrpělivý.
01:58:49 Víte, že každý námořní kapitán má právo oddávat?
01:58:52 -Vím to jen z hloupých filmů.
-Szabuniewiczi, přišel Jacobowsky?
01:58:57 Čeká na třetí možnost, která neexistuje.
01:59:05 Zapněte si ten plášť, drahá. Noc je stále chladnější.
01:59:08 -Jsou čtyři!
-Jsou tři hodiny šestapadesát minut
01:59:13 západoevropského času.
01:59:15 Tato přesnost hovoří silně pro dobrou budoucnost britské flotily.
01:59:18 Mnohokrát děkuju za tu laskavou předpověď.
01:59:20 Zato vy, plukovníku, to s čísly zřejmě neberete tak přesně.
01:59:24 Mám tady schůzku se dvěma lidmi, nikoli se čtyřmi.
01:59:27 Neřekl jsem vám, abyste držel jazyk za zuby?
01:59:29 Plukovník to tajemství nikomu nevyzradil, monsieur.
01:59:32 Gestapo teď vyráží dveře mého hotelového pokoje?!
01:59:36 A vy jste dostal skvělý nápad pozvat si na molo společnost,
01:59:39 aby se s vámi rozloučila.
01:59:40 Tohle je, sire, Szabuniewicz, Polák, můj důvěrník.
01:59:43 Je naprosto spolehlivý, nic mu nehrozí. Zůstane ve Francii.
01:59:46 Toto je jistý pan Jacobowsky. Doprovází nás do Anglie.
01:59:50 Neodjíždíme totiž ve dvou, ale ve třech.
01:59:53 Srdečně blahopřeji. Smím se s určitým napětím zeptat,
01:59:56 na jaké lodi vás bude ten pan Jacobowsky do Anglie doprovázet?
02:00:00 -Na vaší, kapitáne Wrighte!
-Jaké milé překvapení!
02:00:03 Docela mě baví, když vidím, že riskuju hlavu jen proto,
02:00:06 abych uspořádal šaramantní projížďku.
02:00:09 Důležité je přece to, že zachráníte jednoho vzácného člověka navíc.
02:00:15 Vezměte laskavě na vědomí, co je důležité:
02:00:19 Zachraňujeme ze zdejšího zmatku anglické poddané a spojenecké
02:00:22 důstojníky. Jinak nikoho. Jen u rozmanitých dam,
02:00:26 které patří k těm pánům, se snažíme přimhouřit oči.
02:00:30 Nedělám to z lidskosti, ale z chladné úvahy,
02:00:32 protože v téhle válce, na kterou jsme tak špatně připraveni,
02:00:35 je každý zkušený důstojník z povolání nesmírně cenný.
02:00:38 -Plukovníku, máte na lodi dvě místa.
-Co znamená na lodi jedno místo?
02:00:43 Pan Jacobowsky nikdy neselhal. Zachránil mi vynalézavostí život.
02:00:48 Posuďte sám, sire. Může na to zapomenout voják s rytířskou tradicí?
02:00:52 Ten problém chápu. Ale není to můj problém.
02:00:54 Ten problém nechápete. Já se na pana Jacobowského dívám
02:00:58 jako na kamaráda, který vedle mě bojoval na Sommě.
02:01:01 Teď vypadáváte z role, plukovníku! My dva jsme přece protiklady, že?
02:01:08 A protiklady se musejí zničit. Něco jsem se od vás přece naučil.
02:01:14 Život mám pořád ještě rád, ale už na něm nevisím.
02:01:18 Proto vám děkuji za vaši pozoruhodnou intervenci.
02:01:21 -Ale teď raději odejdu.
-A uděláte dobře.
02:01:23 Kdoví, kdo bude rychlejší. Zda gestapo, nebo můj člun.
02:01:29 My už jsme se jednou loučili, madam. Ušetřte mne druhého loučení.
02:01:33 Ne, Jacobowsky! Vy zůstanete tady! Tadeuszi Boleslave! Chcete odpověď
02:01:41 na svou otázku. Ano, jsem vaší ženou a budu jí, navždy a navěky.
02:01:52 Vy budete za pár dnů na frontě. Mám sedět v cizině v hotelovém pokoji
02:01:59 před vaší fotografií a nic nedělat? Až se vrátíte jako osvoboditel,
02:02:05 povede naše první cesta do kostela. Před svědky vám dávám svůj prsten.
02:02:17 -A vy? Nechcete mi dát svůj?
-Ovšem...
02:02:30 Budu ho nosit až do smrti. Navždy a navěky...
02:02:34 Jak vidíte, sire, je druhé místo volné.
02:02:37 -A zůstane volné.
-Jako šlechtic považuji přání své
02:02:41 paní za striktní rozkaz. Mám rozkaz dopravit toho muže do Anglie.
02:02:46 Já takový rozkaz bohužel nemám.
02:02:48 Sire! Tento muž, Jacobowsky, nemá na světě jiné místo než toto
02:02:56 úzké molo, a to jen do východu slunce. Deset kroků dopředu je moře.
02:03:03 Deset kroků dozadu je smrt. A jaká! Proč bojuje Anglie za spravedlnost,
02:03:09 když předhazuje tu první a nejstarší oběť drakovi?
02:03:14 Anglie bojuje o svůj život. Francie to bohužel promeškala!
02:03:19 Wrighte, nejde o to, abych zůstal naživu. Mým povoláním je zemřít.
02:03:25 Jde o to, aby se tyto dokumenty dostaly bezpečně do Londýna.
02:03:28 Dejte tuhle aktovku generálu Sikorskému a řekněte mu,
02:03:31 že Tadeusz Boleslav Stjerbinsky zůstal ve Francii.
02:03:37 -Pojďte, Jacobowsky!
-Můj příteli a protiklade!
02:03:43 Vím, že to myslíte vážně. Všechny bujné nápady myslíte vážně.
02:03:51 Jste sice velmi nemoderní důstojník, ale vaši statečnost potřebujeme.
02:03:58 A proto s vámi nikam nepůjdu. To vás trochu uklidnilo, Wrighte?
02:04:03 -Ne.
-Mariano, Jacobowští mají být
02:04:08 vyhubeni za otevřeného či skrytého potlesku světa.
02:04:12 Nebudou vyhubeni, i když jich milióny zemřou.
02:04:18 Bůh nás trestá. Jistě ví proč.
02:04:25 Mezi životem, který je horší než smrt, a smrtí, která je horší
02:04:30 než tento život, proklouznu malým otvorem, který nám bůh nechává
02:04:36 vždy otevřený.
02:04:39 Co je tohle? Dejte mi to, Jacobowsky!
02:04:41 Dar duchů! Dvě lahvičky! V jedné uzdravení! V druhé záhuba.
02:04:49 Jednu hodím do moře, druhou použiji!
02:04:53 Jacobowsky, dokud budu...
02:04:55 Právě o tuto laskavost jsem vás chtěl požádat, Mariano.
02:04:58 Zůstaňte u mne, dokud to nezačne působit.
02:05:00 Kterou z těch lahviček hodíte do moře, mister Jacobowsky?
02:05:07 Tuhle!
02:05:12 Mister Jacobowsky, co bylo v té lahvičce, co jste hodil do moře?
02:05:21 -Jed.
-Nastupte si!
02:05:25 -Já?
-Ano, vy.
02:05:28 Nepřesvědčily mě argumenty vašich přátel. Vy sám jste mě přesvědčil.
02:05:33 Vaše rozhodnost a životní odvaha. A že víte, co si ten druhý myslí,
02:05:38 ještě dřív než to ví on sám. Anglie vás může potřebovat.
02:05:47 To je příliš mnoho na nervózního člověka.
02:05:50 Tak proto jsem včera od jednoho uprchlíka koupil tyhle tabletky
02:05:55 proti mořské nemoci. Aby si ten muž trochu vydělal.
02:05:59 -Celý Jacobowsky! Jak jste věděl...
-To všechno ta inspirace.
02:06:05 Jen se moc neradujte, Jacobowsky. Náš duel jsme jen odložili.
02:06:10 Náš duel je věčný, Stjerbinsky. Madame la France...
02:06:17 Adieu et au revoir.
02:06:23 Začíná svítat. Teď záleží na každé minutě.
02:06:27 -Mariano, ženo moje!
-Budu čekat, Tadeuszi...
02:06:36 A až jednoho jitra, jako teď, přistanou divize na celém
02:06:41 francouzském pobřeží a zaútočí na Paříž, zvolám:
02:06:48 Je mezi nimi... Můj muž?
02:06:55 Skoncujte laskavě s tou velkou operou! Pojďte, a bez loučení!
02:07:06 Otče můj a dobrodinče...
02:07:14 Vrať se. Vrať se brzy. Budu čekat.
02:07:24 Budu pracovat pro den, kdy tě uvidím.
02:07:29 A budu zvědavá... Hrozně zvědavá...
02:07:36 Tiše, Szabuniewiczi! Tiše...
Podtitul nejslavnější hry pražského rodáka Franze Werfela zní „komedie jedné tragédie“. Vznikla na základě autentických autorových zážitků z dramatického útěku nacisty obsazenou Francií do Ameriky. Dokázal o nich před přáteli vyprávět s neuvěřitelným šarmem i absurdním humorem, a tak ho požádali, aby vše zpracoval jako divadelní hru. Stalo se tak, i když první divadelní hra na toto téma, která se hrála ještě na Broadwayi roku 1944 v režii E. Kazana, a to s velkým úspěchem, byla z pera Američana S. N. Behrmana, který zpracoval Werfelovy zážitky. Franz Werfel byl s jeho adaptací velmi nespokojen a napsal text vlastní. Česká premiéra tohoto posledního Werfelova dramatu se pak konala o dva roky později v pražském Divadle na Vinohradech v režii Jaromíra Pleskota. Jacobowského hrál Jaroslav Marvan, Plukovníka Bedřich Vrbský.
Další nastudování tohoto titulu v Divadle na Vinohradech (premiéra roku 1995) a v režii Jiřího Menzela se stalo ihned divácky velmi úspěšným. Nejen pro svůj humor a hluboký pacifismus, ale samozřejmě i pro své umělecké kvality. Svědčí o nich mimo jiné i řada nominací na divadelní ceny (T. Töpfer, V. Preiss). Herecky je inscenace velmi vyrovnaná, a tak vedle obou protagonistů je třeba jmenovat také M. Vančurovou, V. Vydru, J. Menzela a další.