Pohádka o napravení pyšné princezny Antonie, o pekelných nástrahách a svěcené křídě. ### Režie: Moris Issa. Scénář: Magdalena Turnovská. Hrají: Simona Postlerová, Ondřej Havelka, Lenka Termerová, Jiří Lábus a další.
00:00:35 Maminko, kolikrát jsem tě prosila, aby sis našla jinou zábavu.
00:00:45 Zahodit!
00:00:49 Nemohu se přitom soustředit na panovnické záležitosti.
00:00:54 Ministr Absolon má slyšení.
00:01:12 Maminko, běž na vzduch.
00:01:16 Musíme se poradit o státních potížích.
00:01:28 Proč se neporadíš se mnou? Je to hlupák a nemá nikoho rád.
00:01:33 Nemluv do věcí, kterým nerozumíš. Jdi ven na sluníčko.
00:01:58 Tak kolik?
00:02:08 To znamená, že v pokladně je...
00:02:17 Konšelé měli nesrovnalosti v účetnictví.
00:02:22 Řekl jsem jim, že budou odvoláni, tak zaplatili tučné pokuty.
00:02:29 -Myslím, že jsi dobrý ministr.
-Věřím, že to oceníte.
00:02:39 -Zvyšuji ti plat každého půl roku!
-Ale kdo tady mluví o platu?
00:02:46 Ve městě je prý nový pekař. Prý peče dobré a levné housky.
00:02:53 Tušil jsem, že po takové době, co snídáte rohlíky,
00:02:59 byste vzala zavděk houskou. Už jsem to zařídil.
00:03:02 -Co jsi zařídil?
-Zrušil jsem pekaři Matějovi smlouvu.
00:03:06 -Bez mého příkazu?
-Myslel jsem, že vám udělám radost.
00:03:10 Raději si hleď svých povinností. A toho pekaře mi sem zavolej.
00:03:15 -Ale já myslel...
-Už ani slovo! Tady myslím já.
00:03:19 A vrať klíč od trezoru.
00:03:25 PÍSNIČKA
00:03:37 Každý, ten i ten má přece jen svůj sen
00:03:44 Ten chce odjet na Azory já miluji své trezory
00:03:49 Hezky plné, nadité
00:03:53 Každý, ten i ten má svůj sen
00:03:59 Kdo neplatí daně posvítím si na něj
00:05:28 Co to děláte? A kdo vlastně jste?
00:05:34 Dostal jsi dopis s pečetí?
00:05:39 Pan ministr...
00:05:43 Já jsem zapomněl... krásná pečeť!
00:05:58 Ale tomu já vůbec nerozumím.
00:06:01 Jelikož máme podezření z okrádání při pečení princezny, máš výpověď.
00:06:11 Ale mé rohlíky s jahodovou marmeládou byla
00:06:17 její nejoblíbenější pochoutka!
00:06:21 Tvé rohlíky jsou tenké, uvnitř mazlavé, navrch okoralé, neslané...
00:06:28 V pekárně je špína.
00:06:31 Princezna ti to chce říct osobně. Přijď zítra na zámek.
00:06:40 Neošidil bych princeznu ani o jediné zrnko kmínu.
00:06:44 -Taková lež!
-Označit princeznu za lhářku!
00:06:53 Dej si pozor, ještě slovo a...
00:07:03 Vidíš, nic nevydrží.
00:07:15 Jen se na ty housky oči smějí. A sliny sbíhají.
00:07:21 Krystalky soli se třpytí jako diamanty.
00:07:26 Mé rohlíky nejsou o nic horší.
00:07:30 Zapékám do nich všechnu lásku, kterou k vám cítím.
00:07:34 Pokračuj.
00:07:36 Každý rohlík je jako bych vám posílal dopis nebo básničku.
00:07:42 To je hezké.
00:07:45 Vždy jste rozuměla poselstvím lásky, tak proč najednou...
00:07:51 Snad si nemyslíš, že by princezna mohla milovat pekaře?
00:07:56 Já vás mám moc rád.
00:07:59 -Ale obráceně to nejde.
-Proč?
00:08:06 -Protože jsem princezna.
-Ale to je vaše povolání.
00:08:14 Já jsem pekař. Jinak jsme Matěj a Antonie.
00:08:22 Už od tebe nechci žádné rohlíky. Nemohu za ně utrácet.
00:08:31 -Království je v úzkých.
-V úzkých? Trezory jsou plné.
00:08:40 Ze svých poddaných dřete kůži. Daně, dávky, poplatky...
00:08:47 Co si to dovoluješ?
00:08:49 Musel jsem vám říct pravdu. Ale stejně jsem vás měl rád.
00:08:56 Za to bych tě mohla dát zavřít. A hned ti povím, na jak dlouho.
00:09:22 Nevíš, co je s Matějem? Jindy se usmívá...
00:09:30 A dnes, že prý jde krmit ptáky. To je divné, že?
00:09:39 A také je divné, že peče místo těch skvělých rohlíků tak nedobré housky.
00:09:51 Změnila jsem dodavatele. Ty housky jsou od pekaře Moučky.
00:10:01 -Ale Matěj pekl lepší.
-Nedosolené a předražené.
00:10:11 Babička říkávala, že nejsme tak bohatí, abychom mohli kupovat
00:10:16 laciné věci.
00:10:20 Všichni jen poučujete. Ale vládnout musím sama.
00:10:26 K čemu jsou ty tvoje čepečky, dupačky, kabátky?
00:10:32 Jednou se vdáš a budeš ráda, že máš výbavičku.
00:10:37 Řekla jsem stokrát, že ne. Teď to říkám naposled.
00:10:42 Nechci, aby nějaké princátko rozhazovalo mé peníze.
00:10:47 -Tvé peníze?
-Jistě.
00:10:50 Zavedla jsem v království pořádek a naplnila pokladnu.
00:10:58 Ale opustil tě i poslední člověk, který tě měl rád.
00:11:04 Myslím Toníčku, že bys ho měla zavolat zpátky.
00:11:08 Já nepotřebuji lásku. A neříkej mi Toníčku!
00:11:19 Au!
00:11:29 -Konečně! Čekám takovou dobu!
-Už jsem tady. Co se děje?
00:11:37 Mám tady takovou záležitost.
00:11:42 Musíte nás rušit? Zakázal jsem zkratku přes sál!
00:11:54 -Vládne tu zmatek.
-Vládne tu pořádek a klid.
00:12:00 Už 290 let posloucháme vládce, který vládne moudře a...
00:12:10 Ty si myslíš, že bys vládl lépe?
00:12:13 Už 75 let mi slibuješ, že budu moci usednout na trůn.
00:12:20 Znáš ji?
00:12:27 Princezna Antonie?
00:12:37 -Neznám.
-Ale to je chyba.
00:12:48 Kdo to je?
00:12:53 Zdědila chudé království. Dnes má pokladnu plnou zlaťáků.
00:12:58 -Šikovná, no a co?
-A taky lakomá, pyšná, zlá na matku.
00:13:06 Zralá pro peklo.
00:13:12 -Mně se nechce pro ni jít.
-Mně se nebude chtít uvolnit trůn.
00:13:22 A proč zase já?
00:13:26 Nemohu to svěřit jen tak někomu. Šlechtice jsme tu dlouho neměli.
00:13:39 A co kdybys pro ni šel ty, a já se zatím postaral o trůn?
00:13:50 Musíš získat zkušenosti.
00:13:53 Tohle je poslední maturitní úkol.
00:13:57 Podle toho, jak ho splníš, dosedneš na tento trůn.
00:14:03 A ještě než princeznu strčíme do kotl potrápíme ji.
00:14:10 Musí nám prozradit, jak na to, aby peklo zase vzkvétalo.
00:14:18 PÍSNIČKA
00:14:21 Aby kotle už netekly a hrom zas hromsky třískal
00:14:26 Každý čert z pekla, z předpeklí, aby botkami blýskal
00:14:32 Jak na to zjistíme zakrátko
00:14:40 Jen trochu skřípneme to správné holátko.
00:15:09 Dokážu ti, že jsem hoden trůnu.
00:15:16 Přijde sama a možná s velkým překvapením.
00:15:42 -Matěji!
-Mé rohlíky chutnají i mravencům.
00:15:56 A Antonie mě s nimi vyhnala.
00:16:00 Tonička je v jádru dobrá, jen je trochu nedůtklivá.
00:16:07 Nejšťastnější jsem byl, když jsem viděl princeznu chroupat rohlíky.
00:16:16 -Matěji, co je ti?
-Mravenci nevděční, jako princezna.
00:16:23 Jako princezna.
00:16:35 -Dobrý den!
-Dobrý den!
00:16:48 -Kdo to byl?
-Kdo to byl?
00:16:51 Vás si princezna platí, abyste věděl všechno.
00:16:57 Ale já to vím, a co nevím, to se brzy dozvím.
00:17:08 Já také nemám peníze. Antonie mi vzala klíče od pokladny.
00:17:14 -Mohla bych zkusit něco si vypůjčit.
-To vás nesmí ani napadnout.
00:17:25 Pomlouval vaši Výsost.
00:17:29 Že prý byste z každého nejraději sedřela kůži.
00:17:36 To slyším denně. Nic jiného nemáš?
00:17:39 Ještě tam byl takový...
00:17:42 Tiše!
00:18:09 -Co to děláte?
-Neuvěřitelné!
00:18:12 -Prosím?
-To jsem ještě neviděl.
00:18:15 -Kdo vlastně jste?
-Teofil. Chystám se usednout na trůn.
00:18:25 Ale ještě předtím cestuji a sbírám lidi...
00:18:31 Chtěl jsem říci, sbírám zkušenosti lidí.
00:18:37 O vašem spořádaném království se vypráví široko daleko.
00:18:41 Ale vidím, že jste daleko dokonalejší, než jsem si myslel.
00:18:47 A tady mně vyčítají, že jsem krutá a panovačná.
00:18:57 -Teofile.
-Antonie.
00:19:03 To už je úděl nás vyvolených, čelit takovým podezřením.
00:19:12 Vaše království je spravováno velmi dobře.
00:19:17 Ale to mé, budoucí, je na tom ještě lépe.
00:19:25 To bych musela vidět.
00:19:27 -Proč ne? Máte mé pozvání.
-Možná bych mohla odjet.
00:19:32 Dlouho jsem nikde nebyla.
00:19:35 -Tak můžeme hned.
-Jak staré je vaše království?
00:19:41 Velmi staré. Máme tisíciletou historii.
00:19:47 Všechno je tam růžové. A po celý rok je tam teplo.
00:19:54 PÍSNIČKA
00:20:13 Kus na jih od ráje ta krásná zem má je
00:20:19 Království naděje každého zahřeje
00:20:26 U nás se dobře žije, pojďte už, Antonie
00:20:36 Vy jste mě, pane, zaujal tak jak vy mluví snad jen král
00:20:46 Vy jste mně, pane, vzal můj klid, já si snad půjdu zabalit
00:20:59 -Jste správná žena.
-A vy muž.
00:21:04 Všeho nechme, pojďme už
00:21:20 -Vás mi snad seslalo samo nebe.
-To tedy v žádném případě.
00:22:07 A je to!
00:22:12 Nejsme na tom zle.
00:22:35 Za co tě platím? Měl jsi mě upozornit, že se chystá loupež.
00:22:40 -Ale já to nevěděl.
-To slovo nesmíš vypustit z úst.
00:22:46 Platím tě, abys věděl.
00:22:48 Já vím.
00:22:50 Jistě chápete, že v takové situaci s vámi odjet nemohu.
00:22:58 To nepřipadá v úvahu!
00:23:03 Chci tím říct, že by to byla velká škoda.
00:23:09 Tolik jsem se na to těšil.
00:23:11 Musím dát vypátrat zloděje. Musím poslat Absolona do vězení.
00:23:19 Jen klid.
00:23:38 No tohle!
00:23:42 Není to příliš?
00:23:45 Vzpomeňte si na svůj trezor. Zůstala jste bez peněz.
00:23:55 Jsi zbaven úřadu. Do vězení!
00:24:07 Jak prosím? Do vězení?
00:24:24 -To byl tedy pekelně rychlý soud.
-Taky jsem... Jedeme?
00:24:34 -Bez peněz s vámi nemohu odjet.
-U nás je nebudete potřebovat.
00:24:43 Naše pokladna je stále otevřená. Protože u nás nikdo nekrade.
00:24:54 Protože není co.
00:24:57 -Není co... co říkáte?
-Vy jste něco říkal.
00:25:04 Já si občas něco říkám. Třeba... co tu děláš?
00:25:11 Nebo... chceš všechno zkazit?
00:25:15 -Nějak dlouho ti to trvá.
-Už to bude, strýčku
00:25:19 Tak si pospěš.
00:25:26 Jako by se tu něco pálilo.
00:25:35 -Tak jedeme!
-A kdo vypátrá zloděje?
00:25:43 -Copak to tady máme?
-Bavlnka mé maminky.
00:25:58 No prosím.
00:26:19 -Paní královno...
-Kam se chystáš? Do Ameriky?
00:26:26 Neměla jste sem chodit. Absolon je vám určitě v patách.
00:26:32 Není, protože je ve vězení.
00:26:38 Antonie a ten její host nechali Absolona zavřít.
00:26:45 -Já jsem se teď nemohla přiznat.
-Ničemu nerozumím. Odjíždíte?
00:27:06 Antonie ti posílá odstupné. Tak se to dělá, ne?
00:27:14 Obávám se, že ne v našem království.
00:27:24 Ty jsi uhasil pec?
00:27:28 A odjíždíš. Asi se mi bude po tobě stýskat.
00:27:35 A na Toničku se už nezlobíš?
00:27:42 Ne, nezlobím. A jak se vlastně má?
00:27:52 Od té doby, co je na zámku ten host, je Antonie jako vyměněná.
00:27:59 Už se nerozčiluje, nekřičí. Myslím, že je zamilovaná.
00:28:06 -Snad se přece jen dočkám vnoučat.
-To bych vám přál.
00:28:13 Až se vrátíš, tak se zastav na zámku.
00:28:19 Paní královno, váš poklad!
00:28:28 PÍSNIČKA
00:28:42 Má zlatá cinkátka pouštějte prasátka
00:28:52 K tomu tak dobré jste leda blýskejte po stěnách
00:28:58 Klidně se změňte v prach vím, ach já vím
00:29:03 Láska se koupit nedá
00:29:26 Jen za jednu vzpomínku sto zlatých kamínků
00:29:33 Za úsměv bych všechno směnil
00:29:38 Potkat svou Toničku smět s ní být chviličku
00:29:44 Vím, ach já vím láska na prodej není
00:29:55 Má zlatá cinkátka pouštějte prasátka
00:30:11 Klidně se změňte v prach.
00:30:23 -Už jde.
-Konečně.
00:30:26 -Ty někam jedeš, Toníčku?
-Ano.
00:30:30 Ještě než odjedu bych ráda slyšela, co víš o tom,
00:30:34 že někdo vykradl pokladnu?
00:30:38 Chtěla bych s tebou mluvit. Pojď ven.
00:31:02 Tak, jedeme!
00:31:05 Toničko, jestli odejdeš ze zámku, už tě nechci ani vidět.
00:31:15 Já rád vyhovím všem.
00:31:20 Princezna zámek neopustí, a přece pojede.
00:32:00 My klesáme! Propadáme se do země.
00:32:06 Zastavte to!
00:32:22 Co to má znamenat? Vysvětlete mi to.
00:32:28 Chtěla jste poznat mé království. Jsme zde.
00:32:51 Kde je náš zámek?
00:33:10 Kde jste kdo?
00:33:16 To bylo asi zemětřesení.
00:33:24 To by se zámek zbořil. Ale on se propadl do země.
00:33:33 Kde budeme bydlet? Tonička je uvnitř.
00:33:38 Co ty tady děláš? Máš být tam!
00:33:42 Použil jsem vaši metodu.
00:33:46 Proč bych měl trpět za něco, co jsem neudělal?
00:33:50 -Máš být na zámku, chránit princeznu.
-Teď už má jiného ochránce.
00:34:15 Sliboval jste mi výlet do vašeho království.
00:34:20 Zatím jsem doma a koukám, jak venku hoří.
00:34:25 160 krát jsem musel otočit hodiny. Hlavně, že jste tady.
00:34:35 Nečekal jsem, že ji sem dostaneš i s celým zámkem. Není špatný.
00:34:45 Díky za dary, slečno.
00:34:47 -Zámek se nám hodí.
-Nic jsem vám nedala.
00:34:51 Je to pořád můj zámek, i když stojí jinde.
00:34:58 Jinde? Ty jsi princezně neřekl, že ji bereš do pekla?
00:35:09 -To byl žert?
-To tedy v žádném případě.
00:35:15 To je ale podvod!
00:35:17 -Sama jste sem chtěla.
-Jako byste nevěděl proč.
00:35:22 -Vy jste zneužil mé náklonnosti.
-Omluvte ho, nemá vychování.
00:35:33 Budeme na vás hodní. Rádi se od vás přiučíme.
00:35:40 Chceme vědět, jak se z chudého království stane bohaté...
00:35:47 chci říci pořádné.
00:35:53 Tohle jsme tu ještě neměli.
00:35:57 -A podívej těch adres a jmen.
-To jsou moji poddaní.
00:36:05 -Zase vy dva?
-Promiňte, asi jsme se spletli.
00:36:10 Pořád se tu pletete. Zmizte!
00:36:14 To jsou zase moji poddaní.
00:36:21 Snad nemáte strach?
00:36:30 Jděte od toho!
00:36:33 Mám důležitější poslání, než patlat těsto a rovnat rohlíky.
00:36:37 Ano, naplňte ošatky, ale nepleťte se mi do pečení.
00:36:44 Místo, abys byl Matějovi vděčný, že ti dal práci, tak...
00:36:50 Práci pod mou úroveň!
00:36:54 Ať si jde, když myslí, že na ministry všude čekají.
00:37:00 Musím jít na vzduch a trochu si provětrat hlavu.
00:37:07 Nevděčník.
00:37:16 -Jde ti to dobře.
-Někdo vás musí živit.
00:37:24 -Máme peníze z naší pokladny.
-Na ty já nesáhnu.
00:37:29 -Já vím.
-Radši bych uměl čarovat.
00:37:45 Vyčaroval bys mi zpátky Toničku, viď?
00:37:51 Byla někdy nespravedlivá.
00:37:56 Ale aby se propadla i se zámkem, to si nezasloužila.
00:38:02 Peklo je prý bohaté a princezna zlato zbožňuje.
00:38:12 Ty myslíš, že je v pekle?
00:38:50 Necháme ji, aby nám řekla, jak se dostat z bryndy, pak uvidíme.
00:39:00 Pořád jen křičí a vyvádí, že ji musíme vrátit na zem.
00:39:09 Snad se jí nebojíš? Ty, následník pekelného trůnu?
00:39:14 -Nevím, jestli se hodíš na trůn.
-Buď si jistý, že hodím.
00:39:20 Kdyby bylo po mém, už by se dávno škvařila v kotli.
00:39:29 Naštěstí po tvém není.
00:39:34 Potřebujeme, aby se peklo zmohlo. Díky mému plánu...
00:39:43 -Já jsem ji přivedl!
-Provedl jsi to znamenitě.
00:39:50 Díky mému plánu máme královský majetek a celkem hezkou princeznu.
00:40:00 -Všiml sis, že je pěkná?
-No a co?
00:40:05 Uvažuji ještě o něčem.
00:40:09 -Vezmeš si ji za ženu?
-Já? -Když ne ty, tak já.
00:40:24 Jak by ses mohl oženit s člověkem, ještě k tomu se ženskou?
00:40:31 Malá změna nemůže být na škodu.
00:40:35 Náš rod trochu degeneruje, vždyť se na sebe podívej.
00:40:43 -Vedle tebe nemá nikdo šanci.
-Jak to myslíš?
00:40:53 Princezna má lepší zrcadla.
00:41:00 Jestli to nebude tím, že už je ti 365 let.
00:41:06 -Myslíš, že je to tím?
-Nemyslím nic, je mi to proti srsti.
00:41:16 Mně je zase proti srsti někomu přenechávat trůn.
00:41:40 Báječná vůně.
00:41:43 Co si to dovolujete? Máte na sobě můj župan.
00:41:50 Vaše koupelna, to je vymoženost. I vlasy jsem si umyl.
00:42:02 Kam jste dal obraz prababičky?
00:42:05 Dal jsem ho jednou poddanému, že mi vydrbal záda.
00:42:12 -Kde jsou hodiny a lustr?
-Ten tu byl?
00:42:17 To mi zaplatíte, čerti smradlaví!
00:42:26 Proč myslíte, že jste tady? Vaše duše je černá jako uhel.
00:42:35 Jste panovačná, krutá a chamtivá. Jestli někdo krade, tak jste to vy.
00:42:43 Víme, jak okrádáte poddané, jak nehorázně jednáte s královnou.
00:42:49 Dobře, nechte si ty věci, ale já chci odtud.
00:42:54 -Možná, že bych vám dala i zámek.
-Hezká nabídka, ale ten už máme.
00:43:02 Ale mohla byste mi dát souhlas s jistým návrhem.
00:43:09 Nebo vám budu muset ukázat kotelnu.
00:43:12 -Kotelnu ne!
-Já to tušil.
00:43:22 Polena jsem srovnal. A teď bych si dal volno, pekaři.
00:43:27 -Co je v tom pytli?
-To přinesl provazník pro královnu.
00:43:43 -Pan ministr se zapracoval.
-Já jsem se taky zapracovala.
00:43:49 Už jsem málem zapomněla, že jsem královna, co má zámek a princeznu.
00:44:00 -Už si na ni nikdo nevzpomene.
-Já si vzpomenu při každém rohlíku.
00:44:08 Jenže to mi Toničku nevrátí. Rozbal to.
00:44:14 -Co je to?
-Uvidíš.
00:44:19 Mohli bychom se spustit do té díry a prozkoumat ji.
00:44:26 Vy se budete spouštět? Aha, já... já?
00:44:29 Ty bys to udělal? To je od tebe úžasné.
00:44:32 -Ale, vždyť se na mě podívejte.
-To je výborný nápad.
00:44:38 Nemůže se ti nic stát. Co by dělali v pekle s tak hodným člověkem?
00:44:45 Tak já se ji pokusím zachránit. Uvidí, že to s ní myslím vážně.
00:44:56 -Já už jsem jí vlastně odpustil.
-Já věděla, že mě nezklameš.
00:45:06 To mám ale potíže s královskou rodinou!
00:45:11 Půjdu za farářem pro poslední pomazání.
00:45:30 Ale princezno Antonie!
00:45:45 -Už tady nechci být. Pusťte mě!
-Přijde váš čas.
00:45:53 -Říkala jste, že máte ráda teplo.
-Já už nemám ráda nic.
00:45:59 Vy už netoužíte být nejbohatší na světě?
00:46:07 Ne. A klidně mě hoďte do kotle. Zasloužím si to.
00:46:17 Ale každý odsouzenec má mít možnost posledního přání.
00:46:28 Všude se to tak dělá.
00:46:35 -To by šlo. A co si přejete?
-Naposledy vidět maminku.
00:46:50 Ale nám neuniknete!
00:46:53 -Nemyslete si, že mě obelstíte.
-Jsem se vším smířená.
00:47:09 Musíte se vrátit dřív, než se třikrát přesypou hodiny.
00:47:18 Jsem připravená.
00:47:36 Jak si to představuješ? Co když se nevrátí?
00:47:40 Ví, že musí být zpátky, než se třikrát přesypou hodiny.
00:47:46 -Co když ne?
-Tak pro ni dojdu.
00:47:51 Copak můžeš vzít někoho do pekla dvakrát?
00:47:56 -To nejde?
-Ty nic nevíš. A to chceš můj trůn?
00:48:03 -Vážně jsem to nevěděl.
-Doufejme, že to neví princezna.
00:48:10 Mrzí mě, že jsem tě asi připravil o nevěstu.
00:48:17 Nikdy jsme žádná poslední přání neplnili.
00:48:21 Já jsem chtěl zkusit něco nového.
00:48:24 Nového? Tak budeš první čert, který někoho vezme do pekla dvakrát.
00:48:57 -Princezno!
-Matěji!
00:49:02 Já vás jdu zachránit. Tak to už vlastně nemusím.
00:49:12 Nechcete rohlík? Je čerstvý. Vlastně, vám už nechutnají.
00:49:25 Tvé rohlíky jsou nejlepší pod sluncem.
00:49:32 Dojdu pro královnu. Bydlí u mne i s Absolonem.
00:49:37 Nikam nechoď. Co se tu dělo, když jsem byla pryč?
00:49:47 -Já myslím, že vy máte co povídat.
-Nemám moc času.
00:49:55 Na různé věci se teď dívám jinak. Přišla jsem ti poděkovat.
00:50:04 Postarej se mi o maminku. Kdyby bylo nejhůř, prodej to.
00:50:12 Já to nechci.
00:50:15 Pekárna nás uživí všechny, i vás. Zůstanete tu?
00:50:25 Máte tady všechny úspory, královna je zachránila.
00:50:32 Tím líp pro vás. Ale já musím zpátky.
00:50:38 -Nikam vás nepustím.
-Proč?
00:50:43 Protože bez vás nemohu být.
00:50:49 -Matěji.
-Antonie.
00:50:57 Tak kde je? Už nemá moc času.
00:51:07 Takového troubu, jako jsi ty, nemohu na trůn posadit.
00:51:14 A já přijdu o nevěstu.
00:51:22 Koukej pro ni dojít. A bez ní se nevracej.
00:51:31 -Nemůžeme dál čekat. Musíme jednat.
-Zabarikádujeme se tady.
00:51:38 To je směšné. Vlezou sem komínem.
00:51:44 Tiše!
00:52:06 Zřejmě myš.
00:52:09 Všechno je to kvůli mně. Já jdu.
00:52:16 To nesmíte, princezno.
00:52:20 -Princezno!
-Toníčku!
00:52:38 Princezno!
00:52:42 Podívej, jak je zahrada zpustlá.
00:52:46 Dá to hodně práce, než ji dáte zase dohromady.
00:52:51 Já už ne, ale ty bys mohl.
00:52:55 -Odkážu ti ji.
-Takhle nesmíte mluvit.
00:53:02 A teď skočím dolů.
00:53:13 Už to mám!
00:53:15 Vymyslel jsem úkryt. Zavážeme ji do pytle a schováme v pekárně.
00:53:24 Už to mám!
00:53:28 Zavážeme ji do pytle a schováme v pekárně.
00:53:35 Kam jsem to dal? Tady je!
00:53:38 -Cože? Křída?
-To je svěcená křída od faráře.
00:53:44 Osvědčený prostředek proti čertům.
00:53:49 Tady udělám kruh.
00:54:01 Trochu jste tu návštěvu přehnala, nemyslíte?
00:54:06 -Vezměte si mě.
-Matěje ne. Má zlaté srdce.
00:54:16 Půjdu já, jsem už stará. A teď si vzpomínám - kradla jsem.
00:54:22 Dobře, tak půjdete všichni.
00:54:27 Já jsem poctivý a pracovitý. Na mě nemáte právo.
00:54:33 Jdeme, princezno.
00:54:48 -Co to je?
-Taková křída.
00:54:52 -Zadržte! To zcela mění situaci.
-Takže se dohodneme?
00:54:59 -Ono je to stejně všechno jinak.
-A jak?
00:55:03 Strýc mi nechce předat trůn, ale chce se oženit s princeznou.
00:55:10 Musím mu ji rychle přivést.
00:55:41 Svěcená křída. Je pozdě.
00:55:51 Všechno jsi zkazil, Teofile. Jsi neschopný hlupák.
00:55:57 Už tě nechci ani vidět, opovaž se někdy vrátit!
00:56:03 Ale strýčku, já jsem čert.
00:56:06 Za trest zůstaneš na zemi. Na pekelný trůn nikdy neusedneš!
00:56:58 -Na zemi je přece krásně.
-To jsem si říkal už minule.
00:57:07 Vím o místě, kde se vám bude líbit víc.
00:57:11 -Kde to je?
-Je tam teplo a oheň.
00:57:18 -To snad ne?
-Proč ne?
00:57:22 Když se naučil péct ministr, tak proč ne Teofil?
00:57:32 -A co zámek?
-My budeme šťastni i bez něho.
00:57:39 -Možná bych vám ho uměl vrátit.
-Ať vás to ani nenapadne zkoušet.
00:57:45 -Přece ho nenecháte tomu...
-Jen když mně dá pokoj.
00:57:51 Já tam mám čepičky a svetříky pro miminko.
00:58:00 Jak tě znám, uháčkuješ nové.
00:58:05 Jen si budeš muset pospíšit. Svatba bude brzy.
00:58:09 Bude třeba také vládnout. A z pekárny to jaksi nelze.
00:58:18 Ale lze. Dokonce líp, když teď budeme dva.
00:58:26 Kdyby ti někdy bylo zle nebo těsno v mé pekárně, můžeš ho prodat.
00:58:33 S tebou mi nikdy nemůže být zle, Matěji.
00:58:37 Pekárna ale není zámek.
00:58:41 -A já nejsem hrdina ani princ.
-To je na tobě právě to nejlepší.
00:58:55 Pojďte, ukážu vám naši pekárnu.
00:58:59 Už jste někdy zadělával kvásek na chleba?
00:59:04 To si vezmete hladkou mouku, vajíčka...
Princezna Antonie (S. Postlerová) vládne krutě, ždímá své poddané – jen když to královské pokladně prospívá. Vladařské úspěchy plní Antonii nekřesťanskou pýchou, je panovačná, hamižná, nelaskavá ke své královské mamince (L. Termerová) a k pekaři Matějovi (O. Havelka), který ji má upřímně rád. Jak jinak, přijde spravedlivý trest. Princezna Antonie se ocitne i s celým svým zámkem v moci pekelníků a má tu dost času na to, aby účtovala se svým svědomím.